Poruchy příjmu potravy mohou mít závažné dlouhodobé zdravotní dopady, včetně zvýšeného rizika úmrtí, selhání ledvin a jater či psychiatrických poruch. Studie z Univerzity v Manchesteru zjistila, že pacienti s poruchami příjmu potravy mají i po 10 letech silnější riziko úmrtnosti a zdravotních komplikací ve srovnání s ostatními. Zvýšené riziko zahrnuje také sebevraždy a úmrtí z nepřirozených příčin. Výzkumníci apelují na zdravotníky, aby si byli vědomi těchto dlouhotrvajících následků a důležitosti dlouhodobé péče o pacienty.

V posledních letech se zvažuje, zda i zvířata mohou vykazovat známky neurodiverzity, podobně jako lidé s autismem či ADHD. Výzkumy naznačují, že některé genetické a behaviorální rysy, například u psů, mohou připomínat lidské neurodivergentní vzory. Například mutace u některých beaglových psů je spojována s problémy v sociální interakci. Existují také návrhy, že šlechtění zvířat tak, aby žila poblíž lidí, mohlo ovlivnit jejich chování. Studie využívající zvířecí modely by mohly přinést nové způsoby diagnostiky a léčby jak pro zvířata, tak pro lidi. Výzkum také podtrhuje potřebu rozumět individuálním a chemickým rozdílům v nervové soustavě našich zvířecích společníků.

Malá studie ze Slovenska naznačuje, že děti s autismem, ADHD a anorexií mají podobně narušené střevní mikrobiomy, které se v některých aspektech více podobají sobě navzájem než zdravým dětem. Výzkum zkoumal vzorky stolice od 117 dětí a zjistil, že poměr mikrobů Bacteroidetes k Firmicutes je vyšší u dětí s těmito poruchami. U dětí s autismem a ADHD byla nižší druhová rozmanitost mikrobiomu. Zjištění naznačují, že mikrobiální složení může ovlivňovat chování u duševních poruch. Autoři studie upozorňují na omezení v důsledku pandemie COVID-19 a malé velikosti vzorku.

Vědci objevili nejstarší chemické důkazy života na Zemi v karbonových zbytcích z Jižní Afriky, které jsou staré 3,33 miliardy let. Pomocí strojového učení identifikovali biologické vzory v těchto historických stopách. Studie také posunula datum nejstarších důkazů fotosyntézy o více než 800 milionů let zpět. Výzkum ukazuje, že starobylý život zanechává chemické 'ozvěny' a moderní techniky nám umožňují tyto vzory lépe rozpoznat. Výsledky naznačují, že život na Zemi se mohl rozšířit již před 3,33 miliardy let.

NASA monitoruje již léta zvláštní anomalii v zemském magnetickém poli, nazývanou Jihoatlantská anomálie. Tato oblast o slabší magnetické intenzitě se rozprostírá mezi Jižní Amerikou a jihozápadní Afrikou. Anomálie ohrožuje satelity a vesmírné lodě NASA, které jsou zranitelné vůči nabitým částicím ze Slunce. V důsledku toho mohou elektronické systémy na palubě zkratovat a poškodit se. Tato oblast se v posledních letech zvětšila a ztenčování magnetického pole v této oblasti vede k dalšímu výzkumu. Vědci také zjišťují, že se anomálie zdá být v procesu dělení na dvě oddělené části.

Rover NASA Perseverance objevil na povrchu Marsu kámen s názvem Phippsaksla, jenž svým složením připomíná meteority. Tento 80 cm široký kámen byl nalezen v kráteru Jezero a obsahuje vysoké koncentrace železa a niklu, což naznačuje, že pochází z asteroidu. Tyto vlastnosti ho odlišují od ostatních kamenů v okolí. Perseverance použitím svých kamer a analyzátorů potvrdil složení Phippsaksly. Pokud se jedná o meteorit, bude to významným objevem pro studium Marsu a jeho historie. Další analýzy budou potřeba ke konečnému potvrzení jeho původu.

Astrofotograf Andrew McCarthy pořídil snímek, na kterém parašutista přelétá přes Slunce. Úspěch vyžadoval přesné načasování a polohování. Fotografování vyžadovalo několik neúspěšných pokusů, než se podařilo zachytit tento unikátní okamžik. Spolupracovník Gabriel C. Brown vyskočil z malé letadlové stroje v Arizoně. McCarthy je známý pro svou detailní astrofotografii, včetně zachycení solárních erupcí a povrchu Měsíce. Tento snímek je dalším důkazem jeho schopností.

Menstruační masking, aplikace menstruační krve na pokožku, je novým kosmetickým trendem, který získal popularitu na sociálních sítích. Zatímco zastánci tvrdí, že krev obsahuje látky schopné regenerovat pleť, vědecké důkazy pro tuto metodu chybí. Menstruační krev může obsahovat bakterie a potenciálně přenášet infekce, což ji činí rizikovou pro pokožku. Přestože její biologické složení je zajímavé pro medicínský výzkum, použití v každodenní péči o pleť zůstává kontroverzní. Trend propojuje tělesnou pozitivitu s pseudovědou, avšak dermatologie ho doporučuje spíše jako osobní rituál než praktickou péči.

NASA připravuje zveřejnění nových snímků komety 3I/ATLAS, která pochází z mezihvězdného prostoru. Událost proběhne 19. listopadu, kdy NASA představí materiály pořízené pozemskými dalekohledy a vesmírnými sondami. Kometa 3I/ATLAS, pozorovaná z Marsu, kde byla nejblíže Slunci, je považována za neobvyklý objekt. Nejzajímavější pozemská pozorování se očekávají při nejbližším přiblížení k Zemi v prosinci. NASA nabízí přímý přenos této události.

Nová studie naznačuje, že malá populace nervových buněk, známá jako typ-I nNOS neurony, má klíčový vliv na průtok krve a neuronovou aktivitu v mozku. Vědci z Pennsylvánské státní univerzity odstranili tyto neurony z mozků myší a zaznamenali pokles krevního toku, slabší mozkou synchronizaci a snížení delta vln, spojených se spánkem. Tento jev naznačuje, že nNOS neurony hrají důležitou roli ve spánkovém cyklu a že jejich ztráta může přispět k neurodegenerativním nemocem, jako je Alzheimerova choroba. Studie také upozorňuje, že stres a jiné faktory ovlivňující tyto buňky mohou představovat riziko pro zdraví mozku.

Nová studie odhaluje, že i malé množství plastu může být smrtelné pro mořská zvířata, jako jsou atlantičtí papuchalkové. Výzkum analyzoval více než 10 000 zvířecích pitev, aby určil, kdy množství plastu začne být smrtelné. Podle zjištění šest kousků plastu menších než hrášek může být pro mořské ptáky smrtících s pravděpodobností 90 procent. Měkké plasty, jako jsou tašky, představují značné riziko pro mořské želvy a savce. Studie může pomoci v boji proti plastovému znečištění a podpořit tvorbu nových regulací.

Vědci objevili možnou přírodní alternativu k léku Ozempic, která pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Klíčem k tomuto procesu je mikrobiom střeva a jeho metabolity, které u diabetických myší zvyšovaly vylučování hormonu GLP-1. Tento hormon přirozeně reguluje pocit sytosti a cukrovou touhu. Výzkum ukázal, že zvýšení počtu určité bakterie může pozitivně ovlivnit tvorbu GLP-1 a následně hormonu FGF21, který snižuje chuť na sladké. Zda se stejný efekt projeví u lidí, zůstává otázkou, ale studie naznačuje možnou strategii prevence cukrovky.

Skany pyramidy Menkaure v Gíze odhalily dvě neobvyklé prázdné kapsy za jejími kamennými stěnami. Tyto prostory se liší tvarem a velikostí od dříve objevených dutin ve Velké pyramidě v Gíze. Výzkumníci prováděli měření pomocí tří různých technik, což potvrdilo přítomnost vzduchem naplněných prostor. Tyto anomálie mohou naznačovat existenci skrytého vchodu. Navíc byla navržena další analýza pomocí kosmického záření k lepšímu pochopení hloubky těchto dutin. Role a účel těchto prázdných prostor zůstávají stále nejasné.

Léky jako Mounjaro mají vliv na tělo a také na mozek, konkrétně mohou modulovat určité mozkové signály spojené s chutěmi. Studie na třech účastnících s obezitou naznačila, že lék tirzepatide může ovlivňovat delta-theta mozkové signály v nucleus accumbens. Tito signály jsou zapojeny do systému odměn v mozku a mají souvislost s intenzivními myšlenkami na jídlo. U jednoho účastníka, který užíval tirzepatide a podstoupil mozkovou operaci, došlo k výraznému snížení posedlostí jídlem, ale tyto účinky nebyly dlouhodobé. Přestože studie je zatím předběžná, poskytuje nový pohled na to, jak by tyto léky mohly být zkoumány v budoucnu. Výsledky byly publikovány v Nature Medicine.

Metformin, běžně používaný lék na diabet 2. typu, by mohl starším ženám poskytnout větší šanci dožít se 90 let. Výzkum z USA a Německa ukazuje, že ženy užívající metformin měly o 30 % nižší riziko úmrtí před devadesátkou. Tato studie však nezahrnovala kontrolní skupinu ani náhodné přiřazování účastnic, což omezuje možnost prokázat příčinnou souvislost. Přesto zaznamenala dlouhou průměrnou dobu sledování, což je důležité pro pochopení vlivu léčby na dlouhověkost. Metformin je považován za geroterapeutikum, které může zpomalit procesy stárnutí v těle.

Čtyřicetisedmiletý muž z New Jersey zemřel na anafylaxi po konzumaci masa, poté co byl pokousán klíštětem druhu lone star. Toto klíště může přenášet sacharid alpha-gal, který vyvolává těžkou alergii na červené maso. Senzitivizace často způsobuje intenzivní bolesti břicha několik hodin po jídle savčího masa. Klíště je častější v teplejších oblastech USA, ale jeho výskyt se rozšiřuje díky globálnímu oteplování. Alergické reakce mohou zahrnovat vyrážky, nevolnost, bolesti hlavy a otoky.

Nasalní solná irrigace je starodávná metoda účinná v boji proti nachlazení a alergiím. Tento postup snižuje délku nemoci a šíření viru, a navíc minimalizuje potřebu antibiotik. Solná voda pomáhá čistit nosní cesty od nečistot a virů a obnovuje přirozenou ochrannou funkci řasinek. Výzkum potvrzuje její schopnost zkrátit dobu trvání příznaků až o několik dní. Správné používání může také snížit zatížení antibiotiky, přispívající k rezistenci, a zlepšit celkový pocit pacientů.

V raných fázích Alzheimerovy choroby dochází k poklesu krátkodobé paměti, což časem může vést ke ztrátě schopnosti rozpoznávat blízké osoby. Studie vědců z Univerzity ve Virginii zjistila, že narušení perineuronálních sítí, které stabilizují synapse v mozku, může hrát klíčovou roli v této ztrátě. Výzkum na myších ukázal, že ochrana těchto struktur pomocí inhibitorů matrixových metaloproteináz může zachovat sociální paměť. I když výsledky vypadají slibně, další výzkumy jsou nutné pro potvrzení jejich platnosti u lidí. Tento objev může přinést nové cesty pro léčbu či prevenci Alzheimerovy choroby.

Počet kosmetických injekčních procedur roste celosvětově, přičemž za sebou zanechávají neviditelné ekologické náklady. Ročně se pro tyto účely použije a vyhodí přes 14 milionů hypodermických jehel vyrobených z kritických minerálů, jako je nerezová ocel, chrom a nikl. Tyto minerály jsou nezbytné nejen pro kosmetické účely, ale také pro energetický přechod a obranu. Stále rostoucí poptávka po těchto materiálech vyvolává obavy z jejich dostupnosti v důsledku geopolitických a environmentálních výzev. Kosmetické procedury přispívají k tomuto příběhu zohledněním ekologických nákladů spojených s těžbou a zpracováním surovin.

Studie odhalila neobvyklé mikroskopické struktury v krvi lidí s dlouhým COVIDem, které mohou přispívat k symptomům jako jsou mozková mlha a únava. Výzkum ukazuje na silnou spojitost mezi biomarkery zánětlivé aktivity a dlouhým COVIDem, což může být cesta k novým diagnostickým a terapeutickým metodám. Vědci zjistili, že v krvi pacientů s dlouhým COVIDem dochází ke zvýšenému výskytu drobných krevních sraženin a neutrofilních extracelulárních pastí (NETs), které mohou komplikovat průtok krve. Tyto struktury jsou propojené, což může přispět k trvajícím obtížím. Další výzkum by mohl pomoci lépe pochopit a léčit dlouhý COVID.