zdraví

Americká studie analyzovala 113 výrobků osobní péče a domácího úklidu prodávaných mimo jiné přes Target, Amazon, Walmart a Dollar Tree. V 98 procentech vzorků objevila alespoň jednu látku neuvedenou na etiketě a v 85 procentech nejméně jednu neuvedenou látku známou či podezřelou ze škodlivosti. Více než čtvrtina výrobků obsahovala chemikálie, které byly v rozporu s marketingovými tvrzeními, například o přírodním složení či hypoalergennosti. Výzkum nehodnotil zdravotní dopady ani konkrétní dávky, upozorňuje však na nedostatečnou transparentnost označování a volá po nezávislém testování hotových výrobků.

Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že enzym 15-PGDH se s věkem hromadí a může bránit opravě kloubní chrupavky. Jeho blokování u starých myší vedlo k zesílení již opotřebené chrupavky, zatímco u mladých myší po poranění zabránilo rozvoji osteoartrózy. Regeneraci podle autorů nezajistily kmenové buňky, ale přímo dospělé chrupavčité buňky, které po zásahu změnily svou aktivitu. Podobný příznivý účinek, včetně nižšího zánětu, se objevil i u vzorků lidské chrupavky odebraných při náhradách kolene. Výsledky jsou zatím předklinické a tým plánuje klinickou studii; bezpečnost podobného inhibitoru už byla dříve ověřována u lidí v jiné souvislosti.

Výskyt a úmrtnost na většinu nádorových onemocnění se dlouhodobě snižují, výjimkou je však nárůst zaznamenaných případů kolorektální rakoviny u lidí do 50 let v některých zemích. Absolutní počet těchto diagnóz je stále nízký, trend ale vědce znepokojuje, protože u starších skupin výskyt spíše klesá. Mezi možná vysvětlení patří obezita, pesticidy, PFAS a další vlivy prostředí, žádné však zatím přesvědčivě nevysvětluje rozdíl mezi generacemi. Svou roli mohou hrát častější vyšetření, změny v diagnostice či kvalitnější registrace případů. Nárůst navíc není celosvětový: v řadě zemí jsou sazby u mladších lidí stabilní nebo klesají, což hledání příčiny dále komplikuje.

Malá klinická studie v Bostonu zkoumala, zda transplantace fekální mikrobioty může pomoci dospělým s alergií na arašídy. Po podání kapslí s bakteriemi od zdravých dárců zvýšilo šest z patnácti účastníků toleranci arašídového proteinu, přičemž lepší výsledky měli lidé po krátké léčbě antibiotiky. Účinek přetrval nejméně čtyři měsíce a léčba nezpůsobila závažné nežádoucí účinky. Pokusy na myších naznačují, že ochranu mohou zprostředkovat některé bakterie rodu Bacteroides ovlivňující regulační imunitní buňky. Výsledky jsou předběžné, protože studie byla malá, bez placeba i zaslepení, a vyžadují potvrzení ve větších kontrolovaných výzkumech.

Studie sledující více než 400 tisíc účastníků britské databáze UK Biobank zjistila souvislost mezi množstvím zeleně v okolí domova a nižším rizikem diabetu 2. typu. Lidé s větším podílem soukromých zahrad do 100 metrů od bydliště měli o 6,8 % nižší pravděpodobnost rozvoje nemoci než skupina s nejmenším podílem zahrad. V oblastech se čtyřmi a více parky bylo riziko nižší o 5,7 %. Jde o observační výzkum, který nedokazuje příčinu; roli mohou hrát pohyb, strava, příjmy, dostupnost zdravotní péče i další faktory. Autoři proto doporučují, aby se při výstavbě hustě zastavěných čtvrtí více zohledňovala kvalitní veřejná i soukromá zeleň.

Souhrnná analýza čtyř vyšetřování amerického úřadu FDA z let 2018 až 2024 odhalila bakterie v 35,4 procenta z 259 neotevřených balení inkoustů pro tetování a permanentní make-up. Mezi 94 zjištěnými druhy bylo 34 potenciálních lidských patogenů, včetně bakterií rodu Pseudomonas, Bacillus a Staphylococcus. Označení „sterilní“ nepředstavovalo spolehlivou záruku: bakterie se našly téměř u třetiny takto označených výrobků. Studie neprokazuje, že každý kontaminovaný inkoust vyvolá infekci, upozorňuje však na nedostatky ve výrobní kontrole a nutnost lepší sterilizace i testování. Riziko mohou snížit hygienické postupy v tetovacím studiu, neporušené balení a sledování svolávacích akcí.

Německá pilotní studie naznačuje, že terapeutická aferéza určená k odstraňování lipoproteinů z krve může současně snížit hladiny některých PFAS, známých jako „věčné chemikálie“. U 14 pacientů klesly po zákroku koncentrace vybraných PFAS až o čtvrtinu, jiná analýza malé části vzorků zaznamenala i vyšší průměrné poklesy. Výsledky pro mikroplasty byly nejednotné: některé typy plastů se snížily, jiné naopak po proceduře přibyly, mimo jiné kvůli možné kontaminaci přístroji. Výzkumníci našli mikroplasty ve filtrech po použití, což podporuje možnost jejich zachycení. Studie však neprokazuje dlouhodobé snížení zátěže organismu ani zdravotní přínos a aferéza není doporučována jako detoxikační léčba.

Výběr vědeckých novinek přináší studii, podle níž přitažlivost lidí pro komáry souvisí s vůní a mikroby na jejich kůži. Rekordně detailní snímky Slunce odhalily vířivé struktury podél magnetických hranic na jeho povrchu. Badatelé také určili bakterii, která může stát za nižším výskytem alergií a astmatu u dětí vyrůstajících na farmách. Další výzkumy ukazují, že medvědi i pumy se lidem raději vyhýbají, a léky typu GLP-1 jsou spojovány s nižším rizikem věkem podmíněné makulární degenerace. Přehled uzavírá hypotéza, že výkaly raných živočichů mohly přispět ke kambrické explozi a rozvoji složitého života.

Rozsáhlá studie amerických zdravotních dat zahrnula více než 10,3 milionu dětí se sourozencem a porovnala rizika 569 diagnóz podle pořadí narození. U 150 nemocí se ukázaly statisticky významné, většinou však malé rozdíly mezi prvorozenými a druhorozenými. Prvorozené děti měly častěji alergie a některé neurovývojové či psychiatrické potíže, včetně autismu, ADHD, Tourettova syndromu a obsedantně-kompulzivní poruchy. Druhorozené děti byly častěji spojovány s trávicími potížemi, migrénami, pásovým oparem a problémy se zneužíváním návykových látek. Autoři upozorňují, že studie prokazuje souvislosti, nikoli příčiny; roli mohou hrát biologické, imunitní i sociální faktory a například věk rodičů.

Rozsáhlý přehled 28 dlouhodobých studií naznačuje obousměrnou souvislost mezi parodontitidou a cukrovkou 2. typu. Lidé se závažným onemocněním dásní měli během sledování o 18 až 25 % vyšší výskyt nově diagnostikované cukrovky, úplná ztráta zubů byla spojena s nárůstem o 30 %. Diabetes naopak může zvyšovat náchylnost k onemocnění dásní a ztrátě zubů, mimo jiné kvůli horšímu hojení a oslabené obranyschopnosti při vysoké hladině cukru v krvi. Jde o pozorovací data, která nedokazují příčinu a následek, přesto autoři doporučují užší propojení stomatologické a diabetologické péče. Krvácení, otok či ústup dásní je vhodné řešit se zubním lékařem, zejména při dalších rizikových faktorech cukrovky.