zdraví

Vědci zjistili, že stárnoucí lidské buňky lze „dobít“ pomocí výměny mitochondrií, což otevírá nový potenciál v medicíně. V rámci studie texaští vědci využili speciální částice zvané nanokvěty k posílení produkce mitochondrií v kmenových buňkách, které pak sdílí energii s poškozenými buňkami. Tento proces pomohl zvýšit počet mitochondrií a zlepšit přežití buněk vystavených stresu, například v srdci po chemoterapii. Metoda by mohla sloužit k obnově buněk kdekoliv v těle, avšak výzkum je zatím jen v počáteční fázi a potřebuje další testování na zvířatech a lidech. Výsledky naznačují slibnou cestu k zpomalení či zvrácení stárnutí buněk.

Nová studie zkoumá, jak dlouho stolice setrvává v trávicím traktu a jaký to má dopad na zdraví. Zjistilo se, že lidé s rychlým průchodem mají odlišné mikrobiomy od těch s pomalým průchodem, což může ovlivnit metabolické a zánětlivé poruchy. Délka tranzitu může změnit účinek probiotik a diet na tělo. Detailní analýzou se podařilo určit, že konzistence stolice je klíčová pro odhad, jak mikrobiom ovlivňuje zdraví. Inkluzí těchto měření ve výzkumu by mohly být personalizovány léčebné plány a diety.

Nedávná studie naznačuje, že kombinace obezity a nízké hladiny cholinu může urychlovat stárnutí mozku a přispívat k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimer. Cholin je klíčovou živinou pro zdraví, a jeho nedostatek ve spojení se stresem z obezity může být varovným signálem kognitivního úpadku. Studie odhaluje korelaci mezi nižší hladinou cholinu a vyšší přítomností neurofilament light, indikující poškození neuronů. Výzkumy naznačují, že dostatečný příjem cholinu může podpořit zdravé stárnutí mozku a sloužit jako preventivní opatření proti Alzheimerově chorobě. Doplnění cholinu skrze stravu může pomoci snížit zánět a podpořit zdraví těla a mozku.

Vědci zjistili, že přírodní molekula nazvaná spermin by mohla zabránit toxickému hromadění proteinů v mozku, což je charakteristické pro Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu. Výzkum vedený švýcarským Paul Scherrer Institute ukázal, že extra spermin zlepšil zdraví červů s příznaky těchto chorob. Spermin umožňuje snadnější odstranění toxických proteinů prostřednictvím procesu známého jako autofagie. Přestože výzkum probíhal zatím pouze na červech, výsledky naznačují potenciál pro aplikaci u lidí. Spermin byl vybrán pro studii díky jeho známosti s ochranou mozku před škodlivými procesy.

Kvasinková infekce způsobená houbou Candida, zejména druhem Candida albicans, vykazuje narůstající rezistenci vůči lékům, jako je flukonazol. Výzkumy naznačují, že procento rezistentních kmenů celosvětově stoupá, což komplikuje léčbu nejen běžných infekcí, ale i vážnějších případů u lidí s oslabenou imunitou. Přenos Candidy nastává osobním kontaktem či kontaminovanými předměty, přičemž studie v Hongkongu odhalila rezistentní kmeny i ve vzduchu. Podpora zdravého mikrobiomu a správné užívání léků může pomoci omezit rozvoj rezistentních kmenů.

Vědci z univerzit v Lipsku a Šangdungu objevili klíčový receptor GPR133, který ovlivňuje hustotu kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 významně posílila kostní strukturu u myší, což otevírá nové možnosti pro léčbu osteoporózy. Současné terapie nezvrací nemoc a často mají nežádoucí účinky. I když výsledky vycházejí z výzkumu na zvířatech, mechanismus posilování kostí by mohl fungovat i u lidí. Tento objev naznačuje možnosti vývoje léků, které by mohly nejen zastavit pokles kostní hmoty, ale také obnovit její plnou sílu.

Nová studie od Dalhousie University zkoumá, kdy lidské tělo ztrácí schopnost snadno se zotavit z nemocí, což je spojeno s vyšším rizikem úmrtí. Výzkum ukazuje, že po 75. roce života tělo čelí výraznému poklesu odolnosti a robustnosti. Tento výzkum využívá Frailty Index pro sledování zdravotních změn a odhaluje klíčové věkové zlomy ve stárnutí. Výsledky mohou pomoci při plánování zdravotní péče a naznačují potřebu intervence před dosažením kritického bodu, aby se snížilo hromadění zdravotních problémů. Tím by se mohlo zlepšit zdraví a kvalita života ve vyšším věku.

Sláva může mít negativní dopad na délku života, jak ukazuje studie z Witten/Herdecke University. Výzkum zjistil, že slavní zpěváci umírají v průměru o 4,5 roku dříve než jejich méně známí kolegové. Analýza porovnala 324 slavnějších hudebníků s 324 méně známými a zjistila, že anonymita může přinést delší život. Psychosociální stresory, jako je ztráta soukromí a nutnost stále podávat výkony, mohou u slavných jedinců vést k vyšší úmrtnosti. Studie zdůrazňuje potřebu cílených zdravotních intervencí pro známé osobnosti.

Pomerančový džus, často vnímaný jako běžná součást snídaně, má podle nové studie značný vliv na naše zdraví. Pravidelná konzumace tohoto nápoje dokáže ovlivňovat aktivitu tisíců genů v imunitních buňkách, což může mít pozitivní dopad na krevní tlak, záněty a zpracování cukrů. Změny v genech souvisí především s prevencí srdečních onemocnění. Výzkumy také ukazují, že hesperidin a další přírodní sloučeniny v pomerančích mohou snižovat inzulinovou rezistenci a hladiny cholesterolu. Výsledky naznačují, že pomerančový džus nejen zvyšuje hladinu cukru v krvi, ale podporuje i zdravé proudění krve a dlouhodobě prospívá srdečnímu zdraví.

Studie s 1 425 účastníky ukázala, že frekvence stolice může výrazně ovlivňovat celkové zdraví. Nejzdravější účastníci měli jednu až dvě stolice denně. Nepravidelná frekvence byla spojena s různými zdravotními problémy, včetně změn mikrobiomu a možným poškozením jater nebo ledvin. Výzkum naznačuje, že úprava životního stylu, jako je zvýšení příjmu vlákniny nebo fyzické aktivity, může zlepšit zdraví střeva. Studie byla publikována v časopise Cell Reports Medicine.