výzkum

Nový výzkum odhaluje, že pouze 47 % srdečních infarktů u žen mladších 65 let je způsobeno ucpanými tepnami, což je podstatně méně než u mužů, kde je to 75 %. Studie z Mayo Clinic analyzovala 1 474 případy srdečních infarktů a zjistila, že faktory jako spontánní disekce koronárních tepen či embolie hrají významnou roli, zvláště u žen. Chybné diagnózy mohou vést k neúčinné léčbě, proto je důležité zvýšit povědomí o těchto příčinách. Tento výzkum může vést k lepším preventivním opatřením a léčbě, což by mohlo zachránit životy.

Výzkumníci ve Spojeném království úspěšně otestovali genovou terapii AMT-130, která může zpomalit progresi Huntingtonovy choroby až o 75 % během tří let. Tato terapie výrazně redukuje biomarker neurodegenerace v mozkomíšním moku. Pokud se výsledky potvrdí, může se stát první licencovanou léčbou zpomalující tuto smrtelnou poruchu. Huntingtonova nemoc je způsobena genetickou vadou, která ničí neurony a omezuje tělesné funkce. Jediná dávka AMT-130 by mohla mít celoživotní účinek. Testování probíhá i v USA a Evropě, přičemž schválení léčby se očekává v roce 2026.

Extrémně energetická částice, která zasáhla Zemi, by mohla být posledním pozůstatkem vypařující se černé díry. Dva fyzici z MIT navrhují, že událost KM3-230213A je důsledkem Hawkingova záření, uvolněného při zániku prapůvodní černé díry. Tento mechanismus by mohl vysvětlit i jiné vysokoenergetické neutrinové události. Hypotéza také naznačuje, že tyto prapůvodní černé díry by mohly tvořit významnou část temné hmoty ve vesmíru. I když je pravděpodobnost výbuchu poblíž Země nízká, měření naznačují, že je možné, že naše současné detektory již pozorovaly takový jev.

Podle vědců ze Stanfordu může střídání letního a standardního času dlouhodobě ovlivňovat zdraví. Modely založené na datech z USA naznačují, že trvalý přechod na jeden časový režim by snížil obezitu a počty mozkových příhod. Studie zdůrazňuje oslabování cirkadiánního rytmu vlivem nevhodné expozice světla a související zdravotní rizika. Americká lékařská asociace podporuje návrh na zrušení letního času. Přestože nejsou závěry studie definitivní, naznačují možné dlouhodobé následky stávající praxe.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley objevili mechanismy v mozku, které regulují uvolňování růstového hormonu během spánku. Tento hormon podporuje růst a opravuje svaly a kosti, a jeho uvolňování závisí na cyklech REM a non-REM spánku. Výzkum ukázal, že jeho úroveň je ovlivněna neuronovou aktivitou, což může mít dopad na metabolické zdraví a choroby jako cukrovka nebo Alzheimerova nemoc. Locus coeruleus, část mozku spojená s bdělostí, hraje klíčovou roli ve zpětnovazebné smyčce regulující uvolňování tohoto hormonu. Nové poznatky mohou vést k lepším terapiím pro problémy se spánkem.

Denní nízká dávka aspirinu může výrazně snížit pravděpodobnost návratu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Studie, vedená vědci z Karolinska Institute ve Švédsku, zapojila 626 pacientů s určitou genetickou mutací v nádorech a zjistila, že aspirin snižuje riziko návratu rakoviny až o 55 % ve srovnání s placebem. Aspirin působí snížením zánětu, omezením růstu nádorů a ovlivněním funkce krevních destiček. Přestože aspirin přináší i rizika, jeho použití jako cílené léčby může pomoci mnoha pacientům.

Vědci z Univerzity v Oslu navrhli nový model pro vysvětlení vzniku záhadných kráterů na poloostrovech Jamal a Gydan. Tyto krátery, poprvé objevené v roce 2014, jsou výsledkem tlakových výbuchů metanu, ačkoliv dřívější teorie připisovaly jejich vznik permafrostu. Nová studie naznačuje, že teplo a zemní plyn unikající z geologických zlomů pod permafrostem jsou klíčovými faktory. Tání ledu v důsledku klimatických změn může situaci zhoršovat. Tento model zatím potřebuje ověření reálnými měřeními.

Nový výzkum naznačuje, že zemská kůra mohla být ovlivněna cestou Sluneční soustavy galaxií Mléčnou dráhou. Studie zkoumá spojitost mezi hustotou vodíku v galaktických ramenech a izotopovými změnami v zirkonech, minerálech, které mohou přežít miliardy let. Tyto krystaly zaznamenávají změny chemického složení během období, kdy Sluneční soustava procházela galaktickými rameny. Tento jev může souviset s nárůstem počtu komet a asteroidů dopadajících na Zemi. Navzdory potřebné opatrnosti při interpretaci těchto dat výzkum odhaluje fascinující propojení mezi geologickými procesy a astrálními fenomény.

Studie z University of Zurich a University of Southern California ukazuje, že kmenové buňky mohou pomoci obnovit poškozené mozkové funkce po mrtvici. U myší s mozkovým poškozením způsobeným mrtvicí byly úspěšně použity lidské kmenové buňky, které se změnily na neurony a zlepšily motorické schopnosti zvířat. Studie rovněž zaznamenala opravu krevních cév, snížení zánětu a posílení hematoencefalické bariéry. Možné využití této terapie u lidí vyžaduje další testy a dlouhodobý výzkum, poskytuje však naději na léčbu dosud nevratných následků. Výzkum byl publikován v časopise Nature Communications.

Mozkový červ, parazitní hlístice Parelaphostrongylus tenuis, ohrožuje velké býložravce jako losy a jeleny v USA. Parazit může způsobit neurologické problémy a smrt, přičemž je obtížné diagnózu stanovit, jelikož se projevuje podobně jako jiné parazitární infekce. Vědci z University of Tennessee vyvinuli serologický test, který dokáže detekovat přítomnost parazita v živých zvířatech hledáním specifických protilátek v krvi. Nový postup umožňuje rychleji monitorovat populaci infikovaných jedinců a případně omezit šíření parazita do nových oblastí.