výzkum

Nová studie zkoumá, proč ptáci zpívají tak intenzivně při úsvitu. Výzkum se zaměřil na zebřičky v zajetí a zjistil, že intenzita jejich zpěvu roste s očekáváním východu slunce. Zpoždění úsvitu umělým způsobem vedlo k ještě silnějšímu a dřívějšímu začátku zpěvu. Ptáci byli vzhůru před úsvitem, aktivní ve tmě a zpěv byl potlačen. Tento jev může být způsoben hormonálními mechanismy a pomáhá ptákům zlepšit jejich pěveckou kondici po nočním odpočinku.

Vědci z australského oddělení pro biodiverzitu zaznamenali, že samčí delfíni používají mořské houby jako klobouky k nalákání samic. Tento neobvyklý jev byl pozorován u delfínů hrbatých poblíž západoaustralského pobřeží. Sponzoring jevů se objevil pouze na několika místech v této oblasti, ačkoli delfíni obvykle používají houby k ochraně při hledání potravy. Pozoruhodné je, že tento druh delfínů byl rozpoznán jako samostatný teprve v roce 2014 a je považován za zranitelný. Těžba a průmyslová činnost v regionu čím dál více ohrožují jejich přirozené prostředí.

Nové studie naznačují, že nanoproteiny od velbloudů a lam dokážou pronikat do mozkových buněk a mohou pomoci léčit Alzheimerovu nemoc. Díky své malé velikosti se mohou lépe dostat přes hematoencefalickou bariéru, což je klíčové pro jejich účinnost. Zatím jsou však tyto terapie schváleny pouze pro léčbu jiných částí těla. Výzkumníci se nyní soustředí na stabilitu a správnou formulaci těchto proteinů pro klinické využití. I když je praktické použití v léčbě lidí ještě daleko, výsledky vzbuzují naději na nové možnosti léčby mozkových poruch.

Vědci objevili novou metodu, jak zkoumat jádra atomů bez potřeby velkých částicových urychlovačů. Pomocí molekuly radium monofluoridu využívali elektrony radia, aby pronikly do jeho jádra a odhalily energetické posuny. Tato technika by mohla pomoci objasnit asymetrii mezi hmotou a antihmotou ve vesmíru. Jelikož má jádro radia hruškovitý tvar, může být klíčem k detekci narušení symetrií. Výzkum je zatím v počáteční fázi, ale slibuje nový pohled na základní otázky moderní fyziky.

Vědci zjistili, že tepna ve střední části lidského předloktí, která obvykle mizí během vývoje v dětství, zůstává u stále většího počtu dospělých. Studie ukazuje, že tato tepna je nyní třikrát častější než před více než stoletím. Výzkumníci naznačují, že tento vývoj může být podporován přírodní selekcí a mohl by být způsoben genetickými mutacemi nebo zdravotními problémy matek během těhotenství. Přestože přítomnost tepny může přispívat k lepšímu prokrvení, může také zvyšovat riziko vzniku syndromu karpálního tunelu. Pokud trend vydrží, většina lidí by mohla mít tuto tepnu do roku 2100, což by znamenalo výrazný posun v lidské anatomii.

Předběžná studie zjistila, že užívání tabáku spolu s konopím vede k unikátním změnám v chemii mozku. Skupina uživatelů obou látek vykázala vyšší hladiny enzymu FAAH, což může ovlivňovat systémy odměňující nikotin. Tento objev by mohl vysvětlit, proč kombinace tabáku a konopí často úzce souvisí se závažnějšími závislostmi a psychickými problémy. Pro lepší porozumění je nutný další výzkum. Vědci se chtějí zaměřit na ty, kdo užívají tabák a konopí, a zjistit, jak přesně dochází k těmto změnám.

Vědci objevili překvapivé spojení mezi rytmy v našem mozku a střevech. Výzkum ukázal, že oscilace podporující trávení se objevují i v mozkových cévách, kde pomáhají s dodávkou kyslíku a živin. Tento objev by mohl zlepšit pochopení biologických systémů a jejich vliv na duševní zdraví. Studie propojení mezi oscilacemi ve střevech a mozku může pomoci vysvětlit změny, které signalizují psychické problémy nebo mohou předpovědět demenci.

Vědci objevili, že dva léky schválené pro léčbu rakoviny mohou mít potenciál i při léčbě Alzheimerovy choroby. Studie realizovaná na myších modelech ukazuje, že letrozol a irinotekan dokáží snížit škodlivé bílkovinové shluky v mozku spojené s Alzheimerem. Myši, které byly těmito léky ošetřeny, prokázaly zlepšení ve schopnostech učení a paměti. Tato kombinace cílí na různé typy mozkových buněk a slibuje personalizovanou léčbu. Přestože zatím nebyly provedeny testy na lidech, vědci doufají, že klinické zkoušky by mohly začít brzy.

Dlouhodobý výzkum ukazuje, že lidé s onemocněním dásní a zubními kazy mají vyšší riziko mrtvice. Studie sledovala 5 986 dospělých po dobu 21 let a zjistila, že kombinace těchto dvou zubních problémů zdvojnásobuje riziko mrtvice. Vědci zpracovali výsledky po zvážení faktorů jako kouření a index tělesné hmotnosti, ale nemohou přesně určit příčinu souvislosti. Zánět a bakterie z ústní dutiny mohou ovlivňovat cévní zdraví. Studie také potvrzuje, že pravidelné zubní kontroly snižují riziko rozvoje těchto onemocnění.

Nová studie naznačuje, že jednoduché oční vyšetření by mohlo identifikovat rizika srdečních chorob a biochemického stárnutí. Forseti z Kanady a Velké Británie zjistili, že krevní cévy v očích nesou signály o celkovém zdraví cévního systému. Komplextnost těchto cév je geneticky propojena s rizikem srdečních chorob. Byly také objeveny určité proteiny, které ovlivňují záněty a zdraví cév, a ty by mohly být cílem budoucích léčebných postupů. Tento přístup by mohl umožnit dřívější a snadnější diagnostiku srdečních a věkově podmíněných nemocí, což by mělo pozitivní dopad na zdraví stárnoucí populace.