IEEE Spectrum ve svém pravidelném přehledu představuje videa s novými robotickými projekty. Nechybí humanoidní robot Unitree, který ukazuje velmi rychlý a dynamický pohyb, byť jeho praktické komerční využití zatím není jasné. Model GEN-1.5 má podle autorů zvládat osvojení jednoduchých fyzických úkolů z jediné ukázky bez dodatečného dolaďování. Výběr zahrnuje také roboty inspirované přírodou, dron s pokročilým plánováním trajektorie, stavební stroje přestavěné na autonomní techniku či robota pohybujícího se po hrazdách. Další ukázky se věnují svařování v loděnicích, zemědělství, robotickým bubeníkům a ovládání kolaborativního robota pomocí ručně psaných pokynů.

Přehledová studie upozorňuje, že gynekologická a reprodukční anamnéza může odhalit zvýšené kardiovaskulární riziko dlouho před infarktem či mrtvicí. S vyšší pravděpodobností srdečních a cévních onemocnění souvisejí například preeklampsie, těhotenská cukrovka, předčasný porod, syndrom polycystických ovarií, endometrióza, migréna s aurou i časná menopauza. Francouzské programy, které spojily gynekologickou péči s kontrolou srdce, odhalily u mnoha žen dosud nepoznaný vysoký tlak, cukrovku či poruchy tukového metabolismu. Autoři proto doporučují využít gynekologické návštěvy, zejména v období perimenopauzy a menopauzy, k systematičtější prevenci kardiovaskulárních nemocí.

Rozsáhlá americká studie spojila bydlení v blízkosti čistíren oděvů s vyšším odhadovaným rizikem Parkinsonovy nemoci. Analýza údajů více než 19 milionů lidí ve věku nad 67 let ukázala, že obyvatelé do 150 metrů od provozovny měli oproti lidem žijícím 6,4 až 8 kilometrů daleko o 14 procent vyšší odhadované riziko. U případů provázených potížemi s chůzí a pohyblivostí činil rozdíl až 23 procent. Autoři upozorňují zejména na možnou kontaminaci okolí rozpouštědly, jako je trichlorethylen. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu, a její výsledky omezuje nedostatek údajů o skutečném používání chemikálií v jednotlivých provozovnách.

Přehled vědeckých novinek upozorňuje na analýzu více než 500 profesí, podle níž mají palubní průvodčí a následně piloti nejvyšší podíl úmrtí na nádory spojované s radiací. Příčinou má být silnější kosmické záření ve výšce, kde atmosféra chrání méně než na zemi. Astronomové zároveň pozorovali hvězdu S301, která při oběhu kolem černé díry Sagittarius A* dosahuje více než 25 000 kilometrů za sekundu a může pomoci testovat Einsteinovu teorii relativity. Studie také spojuje každodenní konzumaci slazených nápojů s vyšším rizikem rakoviny žaludku. Další zprávy se věnují medúzám, které opět vyřadily část francouzské jaderné elektrárny, organoidům schopným sledovat plynutí času a technickým překážkám využití vodíku v plynových turbínách.

Studie funkční magnetické rezonance porovnala mozkovou aktivitu 89 lidí se schizofrenií, 57 pacientů s bipolární poruchou I a 45 zdravých osob. U obou diagnóz vědci zaznamenali nižší synchronizaci mezi vzdálenými oblastmi mozku, tedy horší časovou koordinaci jejich aktivity. Změny se týkaly sítí souvisejících s pamětí, emocemi, pozorností i smyslovým zpracováním, přičemž u schizofrenie byly výraznější a rozsáhlejší. Výsledky podporují představu biologického překryvu obou poruch, který odpovídá i dřívějším genetickým zjištěním. Skeny však zatím nelze využít k diagnostice jednotlivců, protože studie byla malá, zachytila účastníky jen v jednom okamžiku a výsledky mohly ovlivnit léčba i rozdílné fáze onemocnění.

První rozsáhlejší sledování legálního oregonského programu s psilocybinem zahrnulo 346 klientů mezi listopadem 2024 a červnem 2026. Tři měsíce po podání látky účastníci uváděli výrazný pokles příznaků deprese, úzkosti i posttraumatické stresové poruchy a vyšší životní spokojenost. Podíl lidí se středně těžkými až těžkými symptomy PTSD klesl ze 48 na 16,8 procenta. Čtyři lidé však prodělali závažné behaviorální reakce vyžadující zdravotní péči, včetně silné úzkosti, nespavosti či myšlenek na sebepoškození. Studie bez kontrolní skupiny nedokazuje, že zlepšení způsobil přímo psilocybin, a její vzorek nebyl reprezentativní pro všechny klienty programu.

Fyzici z kolaborace CMS v urychlovači LHC našli nepřímé důkazy, že jádro izotopu neon-20 není kulové, ale připomíná tvar kuželky. Porovnali výsledky srážek jader kyslíku-16 a neonu-20 a sledovali směrové rozložení vznikajících částic. Rozdíly v eliptickém proudění odpovídají tomu, že původní jádra mají odlišnou vnitřní geometrii. Naměřené změny trojúhelníkového proudění však zatím zcela neodpovídají modelovým předpovědím, takže bude potřeba další výzkum. Výsledek ukazuje, že srážky lehkých iontů mohou pomoci zkoumat prostorové uspořádání protonů a neutronů v atomových jádrech.

Vědci v indickém kratonu Singhbhum objevili vrstvy uhlíkatého rohovce, které podle souboru chemických a strukturních znaků představují pozůstatky dávných mikrobiálních rohoží. Stáří materiálu určili přímo pomocí uran-olovnatého datování zirkonů uložených ve stejné hornině na 3,497 miliardy let s odchylkou asi pět milionů let. Izotopové složení uhlíku i jemné střídání uhlíkatých a křemičitých vrstev podporují biologický původ nálezu. Nejde o nejstarší navrhovaný důkaz života, ale o mimořádně silné spojení biologických stop s přesným radiometrickým datováním. Nález ukazuje, že mikroorganismy prosperovaly v tehdy vulkanicky aktivním, na kyslík chudém prostředí.

Vědci zjistili, že antibiotikum gladiolin produkované bakterií Burkholderia gladioli dokáže v laboratorních podmínkách oslabit invazivní formu kvasinky Candida albicans. Látka urychluje její přeměnu z vláknité, tkáně napadající podoby zpět na méně nebezpečnou kvasinkovou formu tím, že naruší její metabolismus glukózy. V kombinaci s antifungálním lékem amfotericinem B potlačoval gladiolin biofilmy silněji než každá látka samostatně. To by v budoucnu mohlo umožnit nižší a méně toxické dávky stávajících léků, včetně léčby infekcí odolných vůči terapii. Účinnost a bezpečnost gladiolinu u lidí však musí nejprve ověřit předklinické a následně klinické studie.

Studie korejských vědců naznačuje, že analýza mikrobů ve slinách může pomoci rozpoznat nádory trávicího traktu, zejména kolorektální karcinom. Výzkumníci porovnali vzorky slin a stolice od 507 lidí a zjistili, že pacienti s nádorem měli výrazně více stejných bakterií v ústech i ve střevě než zdraví účastníci. Tento ukazatel nebyl zvýšený u lidí s metabolickými poruchami, například diabetem 2. typu. Modely založené jen na ústních vzorcích podle autorů v některých skupinách rozlišily rakovinu tlustého střeva lépe než běžný test skrytého krvácení ve stolici. Metoda však zatím není připravena pro klinickou praxi; vědci musí ověřit její přesnost u lidí bez předchozí diagnózy a objasnit, zda změny mikrobiomu rakovinu způsobují, nebo jsou jejím důsledkem.

Dosud největší jednocentrová studie svého druhu sledovala 62 zdravých dospělých po podání psilocybinu pomocí magnetické rezonance, EEG, dotazníků a strojového učení. Látka dočasně oslabila obvyklé oddělení mozkových sítí, zároveň je však přeuspořádala do vzorců souvisejících se subjektivními prožitky. Silnější reorganizace souvisela s pozitivnější zkušeností a pocitem propojení se světem. Výsledky se lišily podle prostředí a činnosti účastníků; výraznější globální uspořádání mozku vědci pozorovali při poslechu hudby než při sledování filmu. Studie byla otevřená a bez placebo skupiny, takže závěry nelze přímo přenášet na pacienty, mohou ale pomoci rozvíjet psychedeliky podporovanou terapii.

Kanada dosud nemá vlastní schopnost vynášet družice na oběžnou dráhu a spoléhá na zahraniční partnery. Vláda proto podpořila domácí sektor programem Launch the North v hodnotě 305 milionů kanadských dolarů; první tři firmy získaly po 8,3 milionu. Canada Rocket Company vyvíjí středně těžkou znovupoužitelnou raketu R-2, NordSpace raketu Taiga i kosmodrom na Newfoundlandu a Reaction Dynamics lehký nosič Aurora. Impulzem jsou bezpečnostní obavy, geopolitické napětí i rychle rostoucí poptávka po startech družic na nízké oběžné dráze. Kanada sází na kvalifikované pracovníky a vhodnou polohu pro polární a slunečně synchronní dráhy, avšak první orbitální lety se očekávají nejdříve kolem roku 2028.

Švýcarská firma Ability Neurotech zahájila v Německu první testy svého implantabilního rozhraní mozek–počítač během operací mozkových nádorů. Zařízení snímá aktivitu z povrchu mozku pomocí 128 elektrod a přenáší nezpracovaná data přes kůži infračerveným optickým spojem rychlostí až 50 Mb/s. Implantát nemá vlastní baterii, energii získává bezdrátově z externího náhlavního zařízení. Na konec roku 2026 je v Nizozemsku plánována roční studie s lidmi trpícími ALS, jejímž cílem je mimo jiné obnova komunikace prostřednictvím dekódování zamýšlené řeči. Klíčovými otázkami zůstávají dlouhodobá spolehlivost signálu, bezpečnost, aktualizace softwaru a trvalá podpora pacientů.

Vitamin B12 je nezbytný pro tvorbu DNA, nervový systém i krvetvorbu, výzkumy však opakovaně nacházejí neobvykle nízké i vysoké hodnoty u lidí s některými nádory. Analýza více než 37 tisíc pacientů s rakovinou tlustého střeva spojila zvýšenou hladinu B12 v krvi s pokročilejším onemocněním, metastázami a kratším přežitím. Neznamená to ale, že vitamin rakovinu vyvolává: agresivní nádory mohou měnit ukládání a transport B12 nebo jej intenzivněji využívat. Pozorovací studie také naznačila vyšší riziko rakoviny při velmi nízkém i vysokém příjmu B12, kauzální souvislost však neprokázala. Odborníci proto považují zvýšené hodnoty B12 spíše za možný signál probíhajícího onemocnění než za jeho jasnou příčinu.

Australští vědci upozorňují, že lidé na sociálních sítích často považují projevy stresu koček za roztomilé, vtipné nebo za součást hry. Analyzovali 11 videí označených autory jako hra, v nichž kočky syčely, snažily se uniknout či jinak dávaly najevo nesouhlas. Přesto bylo 75 až 93 procent komentářů k těmto záznamům vůči lidsko-kočičí interakci pozitivních. Opakované ignorování varovných signálů může podle autorů vyvolat akutní i dlouhodobý stres a ohrozit zdraví zvířete. V sedmi videích navíc utrpěl člověk viditelné zranění, které může nést riziko infekce. Výzkumníci doporučují lepší osvětu o řeči těla koček i větší mediální gramotnost uživatelů sítí.

Rozsáhlá observační studie mezi více než 31 tisíci Američanů zjistila souvislost mezi pozdějším prvním jídlem dne a vyšším rizikem úmrtí. Ve srovnání s jídlem mezi 7. a 8. hodinou bylo první kalorické jídlo po poledni spojeno s o 29 % vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny a o 46 % vyšším rizikem úmrtí na srdečně-cévní onemocnění. U posledního jídla vyšel vztah ve tvaru písmene U: zvýšené riziko se pojilo jak s jídlem před 19. hodinou, tak po půlnoci, přičemž nejnižší modelované riziko připadalo zhruba na 20. hodinu. Výzkum však nedokazuje příčinu a následek, protože načasování jídel může odrážet nemoc, spánek, směnnou práci či sociální podmínky. Autoři proto nedoporučují radikální změny režimu pouze na základě těchto výsledků.

Studie sledující 2 420 Američanů po dobu 25 let zjistila, že psychická pohoda není neměnnou vlastností. Zhruba 60 procent lidí si udržovalo podobnou úroveň pohody, přičemž část z nich setrvávala na nízkých hodnotách. Asi 30 procent účastníků začínalo s nízkou pohodou, která se jim postupně zlepšovala, zatímco menší skupina zaznamenala pokles z původně vysoké úrovně. Nízká výchozí pohoda a výraznější depresivní příznaky byly spojeny s vyšší pravděpodobností následného zlepšení. Autoři upozorňují, že rozpoznání těchto dlouhodobých vývojových vzorců by mohlo pomoci lépe volit podporu a léčbu duševního zdraví.

Vědci vytvořili mozkové organoidy ze stemových buněk, které v laboratorních podmínkách přežívaly a vyvíjely se téměř šest let. Analýzy ukázaly, že jejich buněčné zrání se v řadě znaků podobá vývoji lidského mozku po narození, včetně vzniku astrocytů a oligodendrocytů. Buňky si podle experimentů uchovávají vnitřní záznam své vývojové historie: po rozebrání a opětovném spojení vytvářely potomstvo odpovídající svému původnímu stáří. Aktivní elektrická činnost neuronů navíc pomohla prodloužit jejich přežívání v kultuře. Model může usnadnit výzkum dosud obtížně dostupných fází zrání lidského mozku.

Vědci z Washingtonovy univerzity objevili u myší v kostní dřeni lebky specializované imunitní struktury připomínající zárodečná centra lymfatických uzlin. Tyto útvary jsou propojené s mozkem drobnými kanálky a mohou rychle aktivovat B lymfocyty proti hrozbám v mozkové tkáni. V modelech gliomu vedlo potlačení jejich činnosti k rychlejšímu růstu nádorů a horšímu přežívání, zatímco posílení imunity zlepšilo obranu organismu. Autoři upozorňují, že výsledek zatím platí pro myši, avšak náznaky podobných mechanismů existují i u lidí. Objev by do budoucna mohl podpořit méně invazivní léčbu nádorů mozku i dalších neurologických nemocí.

Technologie přímého zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu se začínají odklánět od energeticky náročného ohřevu párou k elektrickým postupům. Firmy zkoušejí odporový ohřev sorbentů, mikrovlny i elektrochemické procesy, které mohou cíleněji uvolňovat zachycený CO2 a v některých případech se obejdou bez tepla. Sustaera uvádí, že její laboratorní zařízení s odporovým ohřevem dosáhlo více než trojnásobné účinnosti oproti páře, zatímco AirCapture testuje mikrovlnný systém v pilotním měřítku. Vývoj však komplikuje nutnost zajistit odolné a rovnoměrně vodivé sorbenty, nedostatek srovnávacích dat i vysoké náklady. Celý obor navíc čelí nejistému financování, slabému trhu s uhlíkovými kredity a politickým překážkám.