Tradiční přepočet jednoho psího roku na sedm lidských let nevystihuje skutečné biologické stárnutí psů. Studie z roku 2020 porovnala změny metylace DNA u 104 labradorských retrívrů s údaji od 320 lidí a vytvořila epigenetický model věku. Podle vzorce lidský věk = 16 × ln(věk psa) + 31 odpovídá roční pes zhruba 31letému člověku, dvouletý 42letému a dvanáctiletý 71letému. Psi stárnou biologicky velmi rychle hlavně v raném věku, poté se tempo zpomaluje. Závěry se zatím týkají pouze labradorů, takže u jiných plemen mohou být přepočty odlišné. Výzkum také naznačuje, že stárnutí savců souvisí s vývojovými procesy a psi mohou pomoci studovat stárnutí lidí.

Rozmach agentické umělé inteligence zvyšuje poptávku po serverových procesorech CPU, přestože samotné vyvozování velkých jazykových modelů dál převážně zajišťují GPU. CPU obstarávají volání nástrojů, spouštění kódu, práci s API, kontrolu bezpečnostních pravidel i přípravu vstupů pro modely. Nedostatek jader může zpomalit předávání úloh akcelerátorům a prodlužovat odezvu, zejména při dlouhých kontextech a opakované tokenizaci. Výzkumy naznačují, že vyšší počet CPU jader může citelně snížit zpoždění agentických úloh. Trh na změnu reaguje: výrobci navyšují plány pro serverové čipy a připravují procesory zaměřené na agentickou AI. Vývoj může přinést širší nedostatek CPU a růst jejich cen podobně jako dříve u GPU a pamětí.

Nová studie naznačuje, že pět největších hromadných vymírání v posledních 539 milionech let provázely prudké přechody mezi odlišnými klimatickými režimy a kolísání chemie oceánů. Vědci sledovali izotopy kyslíku a uhlíku a vytvořili index zranitelnosti biosféry, který kombinuje míru vzniku a zániku druhů s celkovou biodiverzitou. Nejvyšší zranitelnost se objevovala zejména při přechodu mezi dlouhými klimatickými obdobími, kdy se život stával citlivějším i na další katastrofy, například dopad planetky. Teplejší éry obecně souvisely s vyšší základní zranitelností biosféry. Autoři zdůrazňují, že jde o historickou analýzu, nikoli předpověď současného vývoje; kenozoikum podle nich vykazuje relativně nízkou přirozenou zranitelnost, přesto mohou lidské vlivy a geofyzikální otřesy zásadně ovlivnit život na Zemi.

Kazuistika z USA popisuje 43letého muže, u něhož se po náhlém ukončení dlouhodobého užívání vysokých dávek 7-hydroxymitragyninu (7-OH) rozvinuly příznaky podobné mírnému odvykání od opioidů. Trpěl nevolností, průjmem, křečemi, neklidem, zimnicí, pocením a úzkostí poté, co přibližně 48 hodin neužil látku, kterou předtím bral asi 18 měsíců. Koncentrovaný 7-OH se často prodává pod označením kratom, ale svou silou a složením se výrazně liší od tradičních listů rostliny. Lékaři pacienta léčili kombinací buprenorfinu a naloxonu spolu s podpůrnými léky a doporučili poradenství. Autoři upozorňují, že zdravotníci mají rozlišovat mezi běžným kratomem a koncentrovanými přípravky 7-OH, u nichž může vznikat závislost rychleji.

Studie na myších naznačuje, že stárnoucí krvetvorné kmenové buňky v kostní dřeni mohou prostřednictvím imunitních buněk podporovat chronický zánět a zhoršování funkcí vzdálených orgánů. Výzkum se zaměřil na protein SIRT3, jehož hladina ve stárnoucích krevních kmenových buňkách u myší i lidí klesá. Myši s buňkami geneticky upravenými k vyšší tvorbě SIRT3 měly méně zánětlivých imunitních buněk, lepší svalovou výkonnost, paměť, regulaci cukru v krvi i zdravější plíce. Podobné přínosy se objevily i po přenosu těchto imunitních buněk do dalších zvířat. Závěry však nelze zatím vztahovat na lidi, protože experimenty proběhly na geneticky upravených myších a nepotvrzují prodloužení života ani léčebný účinek SIRT3.

Analýza více než 3 700 obratlů šavlozubého predátora Smilodon fatalis z dehtových jam La Brea odhalila četné známky nemocí, zranění a vrozených vad. Vědci popsali přes 200 vývojových deformací obratlů, desítky srůstů a také nálezy odpovídající nádorům míšních nervů. Takové potíže mohly zhoršovat pohyb i schopnost lovit, což by oslabeným zvířatům komplikovalo přežití na konci poslední doby ledové před zhruba 12 000 lety. Autoři soudí, že vysoký výskyt vad může naznačovat příbuzenské křížení v ubývající populaci, přímý důkaz však bez DNA získat nelze. Studie zároveň připomíná zdravotní rizika, jimž čelí malé a izolované populace živočichů i dnes.

Přehled 136 publikací naznačuje, že u běžných estetických zákroků, jako jsou výplně, lasery, mikrojehličkování či plazma bohatá na destičky, chybějí přesvědčivé důkazy o skutečném biologickém omlazení kůže. Autoři rozlišují mezi viditelným zlepšením vzhledu a obnovou struktury, funkcí a buněčných procesů stárnoucí tkáně. Z 34 hodnocených primárních studií jich 76,5 procenta spadalo do kategorie nedostatečných důkazů; žádná nedosáhla prahu stanoveného pro omlazení. Dosavadní výzkum se často soustředí hlavně na tvorbu kolagenu, což samo o sobě podle autorů regeneraci neprokazuje. Studie je zatím preprintem bez recenzního řízení a její závěry neznamenají, že zákroky nemají kosmetický přínos, ale že marketingová tvrzení by měla přesněji odpovídat dostupným datům.

Analýza snímků MRI a PET u více než 2 000 kognitivně zdravých lidí ve věku 50 až 90 let zjistila, že účastníci s depresí měli menší objem oblasti hipokampu označované CA23DG. Tato část souvisí s pamětí a zahrnuje oblasti CA2, CA3 a zubatý závit. Souvislost přetrvala i po zohlednění známých rizik Alzheimerovy nemoci, včetně amyloidu, tau proteinu a varianty genu APOE ε4. Výraznější spojení se objevilo u lidí s déle trvající depresí, nelze však určit, zda změny způsobuje deprese, její závažnost, nebo užívání antidepresiv. Studie prokazuje korelaci, nikoli příčinu, a autoři nedoporučují kvůli ní měnit předepsanou léčbu.

Rozsáhlý přehled 77 metaanalýz v časopise The BMJ srovnal účinnost léčby bipolární poruchy v depresivní, manické i udržovací fázi. Při depresi měly podle důkazů nejvyrovnanější výsledky kariprazin, lurasidon, olanzapin a quetiapin, zatímco u mánie výrazně pomáhaly zejména haloperidol a risperidon. Pro dlouhodobou prevenci epizod se jako účinný doplněk běžné medikace ukázala skupinová psychoedukace; přínosy vykazovala také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři vytvořili průběžně aktualizovaný online nástroj, který má lékařům a pacientům usnadnit společné rozhodování s ohledem na účinnost, nežádoucí účinky a individuální preference. Výsledky populačních studií však nenahrazují osobní posouzení léčby odborníkem.

Analýza genomů 42 příslušníků japonské kultury Jomon odhalila stopy genetických změn, které mohly jejich vzdáleným předkům pomáhat přežít chlad poslední doby ledové. Varianty genů souvisejí zejména s tvorbou tepla v hnědém tuku bez třesu, tělesnou hmotností a metabolismem tuků. Výzkumníci usuzují, že se tyto adaptace hromadily postupně při migraci předků Jomonů do chladnějších oblastí. Některé znaky metabolismu tuků se podobají adaptacím grónských Inuitů, což může být příklad nezávislého vývoje podobných vlastností v obdobných podmínkách. Autoři upozorňují, že rekonstrukce dávné fyziologie z genomických dat zůstává částečně spekulativní.

Američtí kardiologové aktualizovali doporučení pro léčbu poruch krevních tuků a prevenci srdečně-cévních onemocnění. Zdůrazňují včasnější zásah, protože dlouhodobě zvýšený LDL cholesterol zvyšuje riziko infarktu a mrtvice. Screening cholesterolu má začínat u dětí mezi 9. a 11. rokem, při výrazné rodinné zátěži už od dvou let. Lékaři mají nově používat kalkulátor PREVENT pro odhad desetiletého i třicetiletého rizika. Vedle úpravy jídelníčku a životního stylu mohou při zvýšeném riziku dříve nasadit léky, zejména statiny; doporučení uvádí také další přípravky snižující LDL cholesterol.

Projekt Common Earth, na němž spolupracují Michiganská univerzita a Imec, hledá náhrady za kritické suroviny i za fluorované látky PFAS používané při výrobě polovodičů. Výzkumníci se zaměřují mimo jiné na hafnium, jehož dostupnost závisí na vedlejší produkci zirkoniového a jaderného průmyslu, a na vzácné zeminy využívané v ochranných povlacích výrobních zařízení. Zvažují dusíkaté prekurzory bez fluoru, alternativy k hafniu a filtrační technologie pro zachytávání PFAS z odpadních vod. Odlišné materiály mohou zhoršit některé parametry tranzistorů, proto mají pomoci úpravy obvodů, architektur a řízení spotřeby. Součástí snahy je také modulární návrh čipů s využitím čipletů, který by mohl omezit závislost na jediných dodavatelích a zvýšit dostupnost výroby.

Týdenní přehled vědeckých novinek upozorňuje na experiment, v němž se tisícovka agentů umělé inteligence spontánně shodovala na volbě bez řízení či odměny. Rover Perseverance mezitím v kráteru Jezero odhalil korund, minerál tvořící rubíny a safíry, který na Marsu dosud nebyl potvrzen. Záběry z australského pobřeží zachytily delfíny využívající lastury při lovu; vědci zkoumají, zda se tuto dovednost učí jeden od druhého. Další studie varují před úbytkem druhové rozmanitosti pěstované zeleniny a riziky sucha pro odrůdy révy Pinot noir a Chardonnay. Nadějné první výsledky přinesla také malá zkouška transplantace střevní mikrobioty u dospělých s alergií na arašídy.

Experimenty s kapalným dusíkem při parabolických letech ukázaly, že var v podmínkách téměř nulové gravitace může zpočátku odvádět teplo účinněji než na Zemi. Bubliny se totiž neoddělují od zahřívaného povrchu a tenká vrstva kapaliny mezi nimi zvyšuje přenos tepla. Tento přínos má však výraznou hranici: maximální tepelná zátěž, kterou chladivo zvládne, klesla v mikrogravitaci o 65 procent. Bubliny se následně propojují, vysušují povrch a chlazení se může náhle zhroutit. Výsledky mohou pomoci při návrhu povrchů nádrží, palivových systémů a elektroniky pro dlouhé vesmírné mise.

Výzkum švédských vědců naznačuje, že podhoubí pohádkových kruhů skutečně vytváří prstenec, nikoli souvislý disk. Analýza DNA půdy u druhu špička obecná ukázala nejvyšší koncentraci podhoubí na vnějším okraji kruhu, zatímco ve středu byla srovnatelná s okolní půdou. Přesazování a otáčení částí kruhů podpořilo hypotézu, že houba postupuje vpřed, aby unikla dočasně nepříznivým podmínkám, které sama zanechává za sebou. Příčinou může být vyčerpání živin nebo látky uvolňované houbou, jež růst krátkodobě brzdí. K přesnému vysvětlení budou potřeba další pokusy.

Kresby šestiletého či sedmiletého chlapce Onfima z Novgorodu ukazují, že děti si školní práci zpestřovaly čmáráním už ve 13. století. Na březové kůře, na níž procvičoval cyrilici, zachytil postavy, bitevní výjevy, jezdce i sebe coby fantastickou šelmu. Novgorod měl ve středověku patrně vysokou gramotnost, mimo jiné díky snadno dostupné a levné březové kůře používané k psaní. Archeologové tam od 50. let 20. století našli přes 1 100 popsaných kusů kůry z období 11. až 16. století. Výzkumy významu čmárání nejsou jednoznačné, může však podporovat jemnou motoriku a propojování pohybu se zrakovým vnímáním.

Nový výzkum na myších ukazuje, že dlouhodobý účinek semaglutidu na hmotnost nemusí být dán jen potlačením chuti k jídlu. Pro udržení úbytku váhy byly u samic myší důležité funkční neurony AgRP, často označované jako neurony hladu, které se podílejí i na hospodaření těla s energií a tukovými zásobami. Po narušení těchto buněk myši při léčbě dál méně jedly, přesto během 15 dnů znovu nabraly ztracenou hmotnost. Výsledky naznačují, že semaglutid může kromě omezení příjmu potravy podporovat také mobilizaci uloženého tuku. Jde však o preklinickou studii na myších, jejíž závěry zatím nelze využít pro léčbu lidí; výrazný efekt se navíc neprojevil u samců.

Nová studie zkoumá možnost, že mezi částicemi temné hmoty působí vedle gravitace ještě skrytá přitažlivá síla. Ta by sice měla podporovat shlukování temné hmoty, zároveň však podle modelů snižuje její efektivní hmotnost při vývoji vesmíru. Hustota temné hmoty se pak rychleji ředí a výsledný růst kosmických struktur může být naopak potlačen. Autoři nevylučují velmi slabou dodatečnou interakci, současné jednoduché modely však musejí lépe sladit data o reliktním záření, rozpínání vesmíru a velkorozměrových strukturách. Budoucí simulace mají zahrnout složitější nelineární procesy.

Výzkum na myších naznačuje, že mikroplasty z polyetylenu mohou zhoršovat ukládání tuku v játrech a známky jejich poškození. Zvířata vystavená částicím měla vyšší hladiny jaterních triglyceridů i enzymu ALT, více zánětu a steatózy, a to i při běžné stravě. Nejhorší dopady se objevily v kombinaci s tučnou stravou s vysokým obsahem cukru a cholesterolu. Polyetylen se široce používá například v obalech potravin, fóliích či jednorázových kelímcích. Studie je však malá a provedená pouze na myších, takže její závěry nelze bez dalších výzkumů přímo vztáhnout na lidi.

Studie v časopise Science Advances ukazuje, že velké skupiny AI agentů mohou samovolně dospět ke shodě i bez instrukcí ke spolupráci, odměn či centrálního řízení. V simulacích s modely Claude, GPT a Llama agenti postupně přebírali častější ze dvou libovolných možností, až skupina často zvolila jednotný výsledek. Sílu tohoto sklonu vědci popsali matematickým modelem podobným chování feromagnetů; schopnost udržet shodu se mezi modely výrazně lišila. Claude 3.5 Sonnet koordinoval skupinu o 1 000 agentech, zatímco některé jiné modely narážely na limity už u desítek členů. Výsledky mohou pomoci při organizaci rozsáhlých projektů, zároveň však varují, že agenti mohou konformně setrvat i u nevhodných rozhodnutí a skupinové chování nemusí odpovídat bezpečnosti jednotlivých modelů.