Marsovské vozítko NASA Perseverance ujelo 11. října celkem 45,22 kilometru a překonalo dosavadní rekord roveru Opportunity, který během let 2004 až 2018 zvládl 45,16 kilometru. Více než 90 procent své trasy Perseverance absolvovalo s využitím autonomního systému AutoNav, jenž vyhodnocuje terén mezi body zadanými týmem na Zemi. Rover při průzkumu analyzuje až 200 000 bodů okolního terénu a za jeden marsovský den může ujet až 412 metrů. Nyní zkoumá západní okraj kráteru Jezero, kde se nacházejí horniny starší než čtyři miliardy let a možné pozůstatky dávných vodních či hydrotermálních prostředí. Jeho vzorky by mohly pomoci objasnit, zda na Marsu kdysi existoval život, avšak budoucnost jejich dopravy na Zemi zůstává po omezení financování programu Mars Sample Return nejistá.

Studie rakouských vědců zkoumala 64 majitelů psů při stresových úlohách sledovaných pomocí EKG a EEG. Krátká možnost hladit a dotýkat se psa po prvním testu nezrychlila bezprostřední zotavení ze stresu. Lidé, kteří se svým psem fyzicky interagovali, však při následném stresovém testu vykazovali slabší fyziologické známky stresu. Dotek se psem tak podle autorů může organismus předem částečně chránit před další zátěží, i když si účastníci tento účinek subjektivně neuvědomovali.

Předběžná studie na makacích naznačuje, že mozková aktivita při zrakovém vnímání rychle střídá obraz, který si jedinec uvědomuje, s obrazem potlačeným mimo vědomí. Při experimentu dostávalo každé oko jiný obraz obličeje; nově zobrazený obraz obvykle převládl ve vědomém vjemu. Záznamy z neuronů ve zrakových oblastech však ukázaly střídání obou reprezentací přibližně 15krát za sekundu. Vědomě vnímaný obraz přitom vyvolával přesnější neuronální odezvu. Výzkum zatím neobjasňuje, jak mozek vybírá obsah vědomí, a jeho závěry omezuje malý vzorek dvou makaků i skutečnost, že studie dosud neprošla recenzním řízením.

Studie naznačuje, že retrovirus PTERV1, který před zhruba čtyřmi miliony let infikoval předky šimpanzů, ovlivnil aktivitu genu spojeného s raným vývojem mozku. Virová vložka v genomu šimpanzů potlačuje gen LINC00662, jenž je u lidí aktivní a podle pokusů podporuje zrání neuronů i růst jejich výběžků. Při vypnutí tohoto genu v lidských mozkových organoidech se nervové buňky vyvíjely méně intenzivně. Odstranění virové vložky z kmenových buněk šimpanzů obnovilo aktivitu genu, vědci však zdůrazňují, že to samo o sobě neprokazuje možnost zásadně změnit vývoj či schopnosti šimpanzího mozku. Rozdíly mezi lidským a šimpanzím mozkem jsou výsledkem mnoha genetických a vývojových vlivů.

Týdenní přehled IEEE Spectrum představuje čtyřnohého robota, který samostatně skládá obří Rubikovu kostku pouze pomocí nohou. Nechybí humanoidní systémy schopné díky zrakové zpětné vazbě tlačit těžké předměty, zvedat náklady a rychle reagovat na pohyb okolí. Pozornost budí také lehká šlachová ruka AthenaZero, která dokáže předměty uchopovat rychle, silně i citlivě. Výzkumníci z ETH Curych zároveň vyvinuli biohybridní roboty z pěstované svalové tkáně a měkké 3D tištěné konstrukce, jež mohou skákat, plavat, chodit a uchopovat. Výběr doplňují novinky o efektivnějším učení pohybu robotů, zemědělských strojích a lunárních vozítkách NASA.

Vědci zkoumali peptid HAEE, který byl původně navržen k omezení shlukování amyloidu beta v mozku. Při přípravě na klinické testy zjistili, že se jeho přirozená obdoba nachází v krvi všech 150 zdravých dobrovolníků. Lidé s klinickou diagnózou Alzheimerovy nemoci měli v průměru přibližně poloviční hladinu HAEE než zdravé kontrolní osoby. Molekula by proto mohla být jednou využita jako krevní biomarker i jako základ léčby, zatím však není jasné, zda nemoc snižuje její tvorbu, nebo urychluje její spotřebu. Studie má omezení včetně diagnóz bez potvrzení zobrazovacími či jinými biomarkerovými testy a financování firmou držící patenty související s HAEE.

Výzkum publikovaný v časopise PNAS naznačuje, že hlubokomořské ekosystémy Mexického zálivu se po havárii plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 stále neobnovily. Vzorky z let 2011 až 2023 ukázaly výrazný pokles ryb, korýšů i hlavonožců, přičemž početnost ryb klesla o 63,5 procenta. Vědci vyloučili jako hlavní příčiny změny teploty, obsahu kyslíku či dostupnosti potravy a za nejpravděpodobnější vysvětlení považují ropnou havárii a související použití dispergátoru Corexit. Úbytek krilu, svítivých ryb a dalších živočichů hlubinné rozptylové vrstvy může narušovat potravní řetězce i ukládání uhlíku v oceánu. Autoři varují, že oblast se mohla dostat do dlouhodobého stavu ekologické proměny, jehož návratnost je nejistá.

Američtí vědci předvedli na 156qubitovém procesoru IBM Quantum Heron princip průběžné korekce chyb, která je nezbytná pro škálování kvantových počítačů. Systém střídal operace záměrně šířící poruchy s měřením a resetováním qubitů. Pořádek v soustavě se obnovil ve chvíli, kdy kontroly a resety tvořily více než polovinu operací. Výsledky z téměř 5 000 operací naznačují skutečný kvantový přechod mezi chaotickým a řízeným stavem, nikoli náhodný jev malého obvodu. Technologie zatím nepředstavuje hotovou opravu chyb pro praktické stroje, ale ověřuje důležitý mechanismus zpětné vazby pro budoucí odolné kvantové výpočty.

V palivu unikajícím z japonských vraků z druhé světové války v laguně Chuuk v Mikronésii objevili vědci mimořádně pestré bakteriální společenství. Analýza DNA odhalila mikroorganismy z více než 1 500 druhových skupin, včetně rodů, jejichž příslušníci umějí rozkládat ropné uhlovodíky. Vraky lodí zůstávají zdrojem dlouhodobého znečištění, protože korodující nádrže postupně uvolňují staré palivo do moře. Výzkum zatím nepotvrdil, že nalezené bakterie ropu skutečně aktivně rozkládají, naznačuje však možnost budoucí bioremediace. Studie poskytuje základ pro hledání biologických způsobů, jak omezit škody způsobené historickými úniky paliva v Pacifiku.

Studie naznačuje, že rypoš Ansellův vnímá téměř nulové magnetické pole jako nepříjemný podnět a aktivně se mu vyhýbá. Při jeho vystavení vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu mozkových oblastí souvisejících se stresem, úzkostí a strachem, včetně amygdaly. Zvířata také trávila méně času v části pokusné dráhy, kde bylo magnetické pole výrazně oslabené. Tým vytvořil nový trojrozměrný atlas mozku rypošů a sledoval propojení mezi očima a mozkem, avšak přesný mechanismus magnetického vnímání zůstává nejasný. Výsledky jsou zatím zveřejněny jako preprint a neprošly recenzním řízením.

Studie vědců z Číny naznačuje, že pravidelná fyzická aktivita může chránit zásobu nezralých vajíček ve vaječnících a zpomalovat jejich stárnutí. Myši běhající na pásu měly více ovariálních folikulů a menší úbytek takzvaných primordiálních folikulů než neaktivní zvířata. Podobný účinek měl experimentální lék AdipoRon, který aktivuje receptory hormonu adiponektinu a u myší prodloužil období plodnosti. Pozorovací data z Británie a USA zároveň spojují vyšší pohybovou aktivitu s pozdějším nástupem menopauzy. Autoři však zdůrazňují, že výsledky ze zvířat nelze přímo převést na lidi a lék je zatím pouze v preklinické fázi.

Studie sledující 190 lidí zjistila, že dlouhodobá klinická obezita spojená s metabolickými potížemi souvisela ve středním věku s více než dvojnásobným objemem změn v bílé hmotě mozku. Výzkumníci nepoužili jen BMI, ale novější kritéria rozlišující metabolicky zdravější a klinickou obezitu. Jasné oblasti na magnetické rezonanci mohou ukazovat na poškození drobných mozkových cév a bývají spojovány s horšími kognitivními funkcemi. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu, a změny byly měřeny jen při jednom vyšetření. Autoři zdůrazňují význam včasné prevence metabolických komplikací obezity pro ochranu zdraví mozku.

Tým z Caltechu a Yaleovy univerzity dokázal pomocí výpočtů z prvních principů přesněji popsat Kondoův jev, při němž magnetické příměsi v kovu při nízkých teplotách zvyšují elektrický odpor. Metoda modeluje složité interakce elektronů kolem jednotlivého magnetického atomu bez dosavadních výrazných zjednodušení. Její výsledky se shodly s laboratorními měřeními a v některých případech byly až stokrát přesnější než běžné modely. Zatím byla ověřena na jednoduchých kombinacích kovů a magnetických atomů, do budoucna by však mohla pomoci zkoumat supravodiče, kvantové magnety i další složité materiály.

Astronomové sledují objekt VT J1906+0849 ve vzdálených oblastech Mléčné dráhy, který se v rádiovém oboru mění způsobem dosud neznámým. Zdroj se od poloviny 00. let výrazně rozjasňoval, později slábl a na konci roku 2025 začal znovu sílit. Jeho spektrální maximum se navíc nejprve posunulo k nižším frekvencím a následně se vrátilo výše, aniž by se zdroj viditelně rozpínal. Vědci vylučují běžné vysvětlení rozpínajícím se materiálem po výbuchu novy. Nejpravděpodobnější hypotéza počítá s černou dírou či neutronovou hvězdou, která odebírá hmotu hvězdnému průvodci a vytváří výtrysky ukryté v hustém větru. Potvrzení povahy objektu budou vyžadovat další pozorování.

Generativní umělá inteligence může vytvářet dojem, že vývoj softwaru je snadný a že týmy programátorů lze nahradit několika prompty. Funkční ukázka však neřeší propojení se starými systémy, bezpečnost, právní požadavky, přístupnost ani spolehlivé nasazení do provozu. Autoři doporučují inženýrům porozumět základům fungování jazykových modelů a vysvětlovat vedení jejich limity. Zároveň by měli kriticky posoudit zbytečně pomalé procesy, aby dokázali obhájit ty kroky, které jsou pro bezpečné a užitečné produkty nezbytné. Klíčovou úlohou inženýrů zůstává bránit organizace před technologickým humbukem a soustředit se na potřeby lidí.

Jihokorejští badatelé tvrdí, že uspořádání Měsíce, Venuše a hvězd ve Van Goghově obraze Hvězdná noc odpovídá obloze nad Saint-Rémy před svítáním kolem 22. července 1889. Skupinu hvězd uprostřed plátna ztotožnili spíše s Hyádami v souhvězdí Býka než s dříve navrhovanými hvězdami v Beranu. K závěru dospěli porovnáním namalovaných pozic s počítačovými rekonstrukcemi tehdejší oblohy a s odhadem výhledu z místa, kde Van Gogh pobýval. Studie může naznačovat, že malíř na díle pracoval i v červenci, nepotvrzuje však přesné datum jeho dokončení. Van Gogh mohl spojit pozorování z několika rán nebo se k rozpracovanému obrazu vrátit později.

Američtí inženýři mohou při jednáních s Kongresem přispět k podobě technologické, výzkumné i vzdělávací politiky, pokud přicházejí s jasnými a praktickými návrhy. Softwarový inženýr Nikhil Jathar popisuje zkušenosti z návštěv organizovaných IEEE-USA, při nichž prosazoval mimo jiné financování STEM vzdělávání, výzkumu a chytrých sítí. Kongresoví pracovníci oceňují technickou expertizu lidí z praxe, avšak očekávají stručné sdělení bez zbytečného žargonu a znalost legislativního procesu. Důležitá je také volba správných adresátů, protože ne každý zákonodárce má pravomoc zasáhnout do konkrétního tématu. Při druhé návštěvě Jathar využil vlastní zkušenosti s otevřeným softwarem a umělou inteligencí, čímž spojil odborné znalosti s prioritami profesní organizace. Dlouhodobý vliv podle pracovníků Kongresu vzniká především důvěrou a věcně promyšlenými požadavky.

Předběžná analýza zdravotních záznamů více než 130 tisíc dospělých s nespavostí spojuje více než roční předepisování melatoninu s vyšším rizikem srdečního selhání a úmrtí během následujících pěti let. U dlouhodobých uživatelů bylo riziko srdečního selhání o 89 procent vyšší a častější byly i hospitalizace pro toto onemocnění. Výzkum však neprokazuje, že příčinou potíží je přímo melatonin, a jeho zásadním omezením je využití záznamů o předpisech místo údajů o skutečném užívání. Studie dosud neprošla recenzním řízením, přesto saúdský lékový regulátor po vyhodnocení dostupných hlášení označil souvislost za možnou. Odborníci zdůrazňují potřebu kvalitních dlouhodobých klinických studií; krátkodobé užívání je obecně považováno za bezpečné.

Americká firma Regent otestovala elektrické plavidlo Viceroy Seaglider využívající přízemní efekt, které se pohybuje těsně nad vodní hladinou. Stroj dlouhý 16,8 metru při prvních pěti letech urazil 596 metrů se dvěma členy posádky a stal se dosud největším elektrickým strojem tohoto typu s lidmi na palubě. Má nést 12 cestujících, dosahovat rychlosti až 290 km/h a doletu 290 kilometrů. Před vzletem funguje jako loď a hydrofoil, přičemž přechody mezi režimy výrazně automatizují řídicí algoritmy. Firma sází na využití pro ostrovní a pobřežní linky, nákladní dopravu i obranu; sériovou výrobu plánuje na konec roku 2027. Výhodou má být i současná klasifikace těchto strojů jako námořních plavidel, byť americké úřady připravují pravidla pro jejich dohled.

Studie na myších naznačuje, že virus herpes simplex 1 (HSV-1) dokáže v mozku změnit fungování mikroglie, tedy buněk zajišťujících imunitní dohled a údržbu nervové tkáně. Po infekci se mikroglie silně aktivovaly a více než třicetinásobně přibylo buněk reagujících na interferonové signály. Zároveň se u nich snížila aktivita genů důležitých pro odklízení poškozených buněk, škodlivin a pro běžnou komunikaci v mozku. Takový posun by mohl podporovat zánět a souviset s mechanismy pozorovanými u Alzheimerovy choroby či dalších neurodegenerativních onemocnění. Výsledky zatím pocházejí pouze z malého zvířecího modelu a neprokazují, že HSV-1 u lidí způsobuje demenci; vědci chtějí ověřit, zda tyto změny přetrvávají i po odeznění infekce.