Společnost Walden Robotics, vzniklá z výzkumné divize Toyota Research Institute, vystoupila z utajení s financováním 300 milionů dolarů a hodnotou 1,1 miliardy dolarů. Zaměřuje se na roboty pro výrobu a logistiku, kde mohou nepřetržitě vykonávat opakované úkoly. Namísto nohou využívají širokou kolovou základnu, která zvyšuje stabilitu, umožňuje větší baterii a usnadňuje bezpečné nasazení v prostředí, kde už fungují autonomní mobilní roboty. Firma také dává přednost odolným jednodušším chapadlům před složitými pětiprstými rukama. Dlouhodobě chce vytvořit univerzálnější platformu schopnou učit se více praktickým dovednostem.

Vědci objevili v okolí antarktického Krvavého vodopádu aktivní společenstvo eukaryotických mikroorganismů, včetně rozsivek, obrněnek a nálevníků. Jejich výskyt je soustředěn u slaného podledovcového rezervoáru a geneticky se liší od současných mořských příbuzných, což ukazuje na dlouhodobou izolaci. Mikroby mohou být potomky mořského ekosystému uvězněného pod Taylorovým ledovcem před nejméně 1,5 milionu let. Extrémně slaná voda zřejmě zůstala kapalná díky nízkému bodu mrazu a mohla organismům poskytnout útočiště během ochlazování Antarktidy. Červené zbarvení vodopádu způsobuje železo, které po kontaktu se vzduchem oxiduje.

Vědci v americké formaci Antrim Shale objevili ve vodě z vrtů hlubokých 247 až 556 metrů známky komplexního podzemního společenstva. DNA analýzy odhalily 689 pravděpodobných druhů hub, z nichž 13 může být pro vědu nových; v laboratoři se podařilo vypěstovat 205 kmenů. Ve vzorcích se objevily také stopy želvušek, vířníků, kroužkovců a hlístic. Některé dominantní houby zřejmě získávají energii rozkladem odolných uhlíkatých látek podobných ligninu a celulóze. Objev může změnit pohled na koloběh uhlíku v hlubokém podzemí, kde je uložena velká část organického uhlíku Země, a upozorňuje na rizika těžby plynu pro dosud nepoznané ekosystémy.

Telekomunikační firmy Nokia, Ericsson i Huawei zkoušejí začlenění umělé inteligence do rádiových přístupových sítí, které budou základem budoucích sítí 6G. Nokia s Nvidií a T-Mobile předvedly provoz 5G spojení i úloh AI na stejném zařízení, širší komerční testy mají následovat později. Odborníci ale upozorňují, že dosavadní demonstrace neprokazují nutnost hluboké integrace AI do jádra rádiové sítě ani její ekonomickou návratnost. Obavy se týkají vyšších nákladů, spotřeby energie a možných konfliktů mezi více autonomními systémy AI. Pravděpodobnější podobou 6G je hierarchické rozdělení výpočtů: malé modely přímo u vysílačů, výkonnější na okraji sítě a velké modely v centrálních datových centrech.

Část delfínů skákavých v australském Shark Bay používá mořské houby jako nástroje k hledání ryb v písku. Tato dovednost se dědí učením z matky na mládě a mění způsob, jakým zvířata shánějí potravu i navazují sociální vztahy. Analýza kožních vzorků 96 delfínů ukázala mírné rozdíly v DNA metylaci mezi jedinci používajícími houby a ostatními. Model je dokázal rozlišit podle 21 míst v DNA, nešlo však o jediný rozhodující genetický znak. Vědci zatím nevědí, zda epigenetické změny vyvolává naučené chování, zda k němu naopak predisponují, nebo zda oba jevy ovlivňují jiné faktory.

Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje detail oka roztoče, které vystupuje jako hladký lesklý útvar mezi výraznými rýhami tělního povrchu. Roztoči nemají složené oči jako hmyz, ale jednoduchá očka s jedinou čočkou; mnohé druhy jsou navíc zcela slepé. Pokud oči mají, leží nad bázemi nohou, nikoli na hlavě. Rýhy v kutikule umožňují pevnému vnějšímu skeletu roztoče pružně se pohybovat. Roztoči patří k mimořádně početné, ale stále nedostatečně prozkoumané skupině živočichů.

Vědci popsali nový typ patologických shluků nazvaných mitochondriální plaky, které našli v mozcích myší s Alzheimerovou nemocí i v posmrtně zkoumané lidské tkáni. Jde o nahromaděné poškozené mitochondrie, jež se kvůli naršenému procesu mitofagie nedokážou účinně recyklovat. Plaky se vyskytovaly uvnitř neuronů, zejména v jejich výběžcích důležitých pro přenos signálů, a u zdravých kontrol nebyly zaznamenány. Mohou se objevovat samostatně i společně s amyloidovými usazeninami a jejich množství s postupem nemoci roste. Zjištění naznačuje, že budoucí léčba by vedle amyloidu mohla cílit také na obnovu odstraňování poškozených mitochondrií a funkce lysozomů.

Fyzikové navrhují hledat temnou hmotu nepřímo prostřednictvím jejího možného rozpadu na gravitony, hypotetické částice zprostředkující gravitaci. Gravitony by se při průchodu rozsáhlými magnetickými poli kosmických filamentů mohly měnit na fotony gama záření. Hlavním vodítkem by byl nadbytek gama záření oproti známému pozadí, měřenému například teleskopem Fermi. Signál by měl přicházet převážně z mezigalaktického prostoru, nikoli ze středu Mléčné dráhy. Metoda využívá známý Gertsenshteinův jev, samotný rozpad temné hmoty na gravitony však zůstává hypotézou.

Vědci po odtržení obřího ledovce A-68 od šelfového ledovce Larsen C prozkoumali dříve nepřístupné dno západní části Weddellova moře. Podvodní kamera zde zaznamenala více než tisíc hnízd ledovcové ryby Lindbergichthys nudifrons. Hnízda, v nichž samci až čtyři měsíce střeží tisíce jiker, vytvářela šest odlišných geometrických uspořádání. Nejčastější byly těsné shluky, které mohou rybám pomáhat chránit jikry před predátory. Zjištění podle autorů posiluje argumenty pro vyhlášení chráněné mořské oblasti ve Weddellově moři.

Studie naznačuje, že mozková aktivita se s délkou trvání tinnitu mění. U lidí s potížemi kratšími než šest měsíců vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu sítě určující význam podnětů a oslabení sítě spojené s kognitivní kontrolou a navykáním. U chronického tinnitu se komunikace mezi mozkovými sítěmi ustálila v odlišném vzorci, který se v některých ohledech více podobal zdravým kontrolám. Může jít o neuroplastickou adaptaci na trvalý vnitřní zvuk, nikoli nutně o zlepšení obtíží. Výzkum s 45 účastníky bez zjevné ztráty sluchu je omezen malým vzorkem a bude jej třeba ověřit dlouhodobým sledováním pacientů.

Čínští vědci zjistili mikroplasty ve všech 17 vzorcích koronárních, krčních a aortálních tepen odebraných při operacích. V tepnách s tukovými pláty byly naměřené koncentrace zhruba dvojnásobné oproti vzorkům bez těchto změn, což může naznačovat souvislost s kardiovaskulárními nemocemi. Přímou příčinnou vazbu však studie nepotvrdila, protože výsledky mohou ovlivňovat i rozdíly mezi jednotlivými typy tepen. Nejčastěji zachyceným materiálem byl PET, používaný například v lahvích, obalech potravin a textilu. Další výzkum má objasnit cesty, jimiž se mikroplasty dostávají do těla, i jejich možné účinky na cévy a srdce.

Německý Magnetophon, uvedený firmou AEG v roce 1935, patřil k prvním kvalitním magnetickým páskovým rekordérům. Jeho vývoj navázal na pokusy Fritze Pfleumera se záznamem zvuku na magnetizovaný papír a později přinesl výrazně čistší nahrávky díky vysokofrekvenčnímu předmagnetování. Za války technologii využívala nacistická propaganda, po skončení konfliktu ji do USA převezl armádní technik Jack Mullin. Mullinův upravený přístroj zaujal Binga Crosbyho, který podpořil společnost Ampex a začal své rozhlasové pořady předtáčet. Možnost přesného střihu nahrávek pak vedla i ke vzniku knihovny smíchu, jímž producenti doplňovali či nahrazovali reakce publika.

Astronomové pomocí simulací vývoje Mléčné dráhy odhadli, že v galaxii může být zhruba 170 milionů černých děr hvězdné hmotnosti. Tyto objekty jsou většinou neviditelné, protože nevyzařují světlo, pokud nepohlcují okolní hmotu. Model předpovídá, že černé díry vytvářejí disk výrazně silnější než disk hvězd, protože je po výbuchu supernovy odnášejí takzvané porodní rychlostní impulzy. Lehčí černé díry by měly dostávat silnější impulzy a pohybovat se dál od galaktické roviny. Budoucí pozorování jejich hmotností a pohybů by mohla pomoci objasnit průběh supernov i vznik černých děr; studie zatím čeká na recenzní řízení.

Výzkum německých vědců identifikoval devět druhů bakterií, které mohou vysvětlovat nižší výskyt astmatu, senné rýmy a ekzémů u dětí vyrůstajících na farmách. Mikroorganismy pocházejí převážně ze střev krav a ve vzduchu kravínů se vyskytují výrazně častěji než v prachu z dětských matrací. Jejich metabolity zřejmě mírně aktivují receptor AhR, jenž podporuje protizánětlivou imunitní reakci. Studie vychází z pozorování více než tisícovky školáků z jihu Německa, proto zatím neprokazuje přímou příčinu a následek. Výsledky však upřesňují takzvaný farmářský efekt a mohou pomoci při vývoji prevence alergických onemocnění.

Nová studie naznačuje, že v pevném vnitřním jádru Země může být rozšířen superionický vodík, který se za extrémního tlaku a teploty pohybuje krystalickou mřížkou železa podobně jako kapalina a vede elektrický proud. Výpočty porovnaly dvě struktury slitin železa a vodíku a jako pravděpodobnější pro podmínky vnitřního jádra označily hexagonálně uspořádanou fázi. Koncentrace vodíku by podle modelu klesala od rozhraní s vnějším jádrem směrem ke středu planety. Přesun vodíku mezi jádry by mohl přispívat k chemickému vztlaku, jenž je jedním ze zdrojů energie pro zemské magnetické pole. Autoři upozorňují, že pro přesnější popis bude nutné zohlednit i další lehké prvky, například kyslík a uhlík.

Mediálně citovaná studie z Brazílie spojila vyšší uváděnou spotřebu některých umělých sladidel s mírně rychlejším poklesem kognitivních funkcí během osmi let. Epidemiolog Gideon Meyerowitz-Katz ale upozorňuje, že šlo pouze o observační výzkum založený na jediném dotazníku o jídelníčku, který nemusí přesně zachytit skutečnou ani dlouhodobou spotřebu. Výsledek mohou zkreslovat zdravotní potíže účastníků, kvůli nimž lidé častěji sahají po náhradách cukru, nikoli naopak. Některé analýzy navíc souvislost nenašly a nezávislí hodnotitelé poukázali na statistické chyby i nesrovnalosti v publikaci. Článek proto uzavírá, že dostupná data neprokazují, že by sladidla poškozovala mozek, a obecně je považuje za méně škodlivou alternativu cukru.

Vědci nalezli mikroplasty v plžích a mušlích žijících u hydrotermálních průduchů zhruba dva kilometry pod hladinou oceánu. Částice se objevily u 11 z 12 zkoumaných živočichů ve vzorcích z jihozápadního Pacifiku a Indického oceánu, nejčastěji šlo o polystyren. Průměrně připadalo na jednoho živočicha 3,42 plastové částice. U plžů se plast hromadil hlavně v trávicích orgánech, zatímco u filtrujících mušlí byl rozložen rovnoměrněji. Vyšší koncentrace vědci naměřili v Indickém oceánu; roli mohou hrát rozdíly v znečištění, mořském proudění i lidské činnosti. Studie zdůrazňuje, že ochrana těchto těžko dostupných ekosystémů vyžaduje především omezení plastového odpadu u zdroje.

Lidé v mnoha kulturách dříve spali ve dvou oddělených úsecích a kolem půlnoci až brzy ráno běžně trávili určitou dobu vzhůru. Souvislý noční spánek se rozšířil zejména s průmyslovou revolucí a umělým osvětlením. Krátká probuzení jsou přirozená, protože ve druhé části noci převažují lehčí fáze spánku a postupně stoupá hladina kortizolu. Časté nebo dlouhé bdění však mohou zhoršovat menopauzální změny, kolísání cukru v krvi, kofein, alkohol či stres. Pomoci může pravidelný čas vstávání, omezení stimulujících látek večer a při delším bdění krátké opuštění postele; účinnou léčbou chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie.

Nová studie naznačuje, že na Venuši mohly v dávné minulosti existovat rozsáhlé oceány, které pokrývaly asi 90 procent jejího povrchu. Autoři opírají hypotézu o polygonální pukliny podobné strukturám v mořských sedimentech, mimořádně dlouhé kanály a nížinné hřbety, jež by mohly souviset s usazeninami soli po vyschnutí oceánů. Odhadují, že planeta mohla mít množství vody odpovídající zhruba 40 procentům objemu pozemských oceánů. Jednotlivé útvary lze stále vysvětlit také sopečnou či tektonickou aktivitou, proto důkaz není definitivní. Budoucí mise ESA EnVision a NASA VERITAS by mohly hypotézu ověřit podrobnějším radarovým průzkumem.

Robert N. Charette, odborník na řízení rizik a softwarové inženýrství, odchází po více než dvou desetiletích z pozice přispívajícího editora IEEE Spectrum. Pro časopis napsal množství článků a během více než deseti let zveřejnil 1 750 příspěvků na blogu The Risk Factor o selháních softwaru a IT projektů. Jeho text „Why Software Fails“ se nadále používá ve výuce a za infografiky o neúspěších IT získal cenu Jesse H. Neala. Charette se snažil upozorňovat na neviditelnou, ale všudypřítomnou roli softwaru i na následky jeho poruch. Nyní se chce věnovat fotografování přírody a psaní beletristických trilogií. Za klíčovou zásadu řízení rizik považuje obezřetnost při vytváření předpokladů, protože každý přijatý předpoklad podle něj znamená přijaté riziko.