Nová studie odhalila souvislost mezi poruchami odstraňování odpadu v mozku a zvýšeným rizikem psychózy, přičemž klíčové změny mohou začít v raném dětství. Vědci zkoumali mozky jedinců s genetickým syndromem 22q11.2, který je spojen s vyšším výskytem psychotických poruch. Ukázalo se, že u těchto osob je funkce glymfatického systému, zodpovědného za odstranění odpadu z mozku, narušena už od dětství, což může přispívat k rozvoji psychózy. Studie zdůrazňuje potenciál pro identifikaci faktorů, které by mohly posloužit k prevenci psychotických epizod dříve, než se objeví symptomy.

I když demenci často spojujeme s problémy s pamětí, může mít mnoho různorodých příznaků. Čtyři vzácné typy demence - zadní kortikální atrofie, onemocnění Creutzfeld-Jakob, FTD-MND a progresivní supranukleární obrna - mají různé projevy, které komplikují diagnózu a léčbu. Zadní kortikální atrofie postihuje hlavně zrak a prostorovou orientaci, zatímco onemocnění Creutzfeld-Jakob se vyznačuje rychlým zhoršováním paměti a pohybu. FTD-MND spojuje čelní a temporální demenci s motoneurální chorobou. Progresivní supranukleární obrna způsobuje problémy s pohybem a viděním. Včasné rozpoznání těchto forem demence může pomoci zajistit potřebnou podporu pro postižené.

Archeologové možná objevili ostatky d'Artagnana, slavného francouzského mušketýra, pod kostelem sv. Petra a Pavla v Nizozemsku. Tento šlechtic sloužil jako kapitán mušketýrů za vlády Ludvíka XIV. a jeho tělo bylo pohřbeno více než 350 let. Pozůstatky byly nalezeny během opravy podlahy kostela. Vedle kostry se našla francouzská mince z roku 1660 a kulka, která zranění odpovídá historickým záznamům. Identifikaci potvrdí až srovnání DNA s d'Artagnanovými potomky.

V okolí Gansbaai v Jižní Africe jsou známé dvě kosatky, Port a Starboard, které loví bílé žraloky. Vědci však tvrdí, že větším ohrožením pro bílé žraloky jsou lidé. Podle studie vedené Enricem Gennarim je počet žraloků odhadem o 44 kusů ročně snižován lidskými aktivitami, což přesahuje známá čísla lovu kosatkami. Tato lidská činnost ohrožuje stabilitu populace bílých žraloků na jižním pobřeží Afriky, která je již nyní v úbytku. Výzkumníci varují, že pokud se situace nezmění, může dojít k dřívějšímu ohrožení vyhynutím této druhu.

Nová perorální pilulka orforglipron se ukazuje jako efektivnější pro hubnutí a kontrolu hladiny cukru než aktuálně dostupné alternativy. Klinická studie ukázala, že tento lék snížil hladinu HbA1c a vedl k většímu úbytku hmotnosti ve srovnání s oralními formami semagludidu. Orforglipron představuje výzvu pro současné léky díky svému působení bez potřeby injekcí a refrigerace. Nicméně, výzkumy upozorňují na vyšší výskyt vedlejších gastrointestinálních účinků. To může ovlivnit dlouhodobé dodržování léčby pacienty.

Výzkum z Národní univerzity v Singapuru zjistil, že kofein může chránit před ztrátou paměti způsobenou nedostatkem spánku, jak ukázaly testy na myších. Zaměřili se na oblast CA2 v hippocampu, která je klíčová pro sociální paměť. Experimenty ukázaly, že kofein zlepšuje signalizaci v mozku a pomáhá udržovat schopnost rozpoznávat známé tváře i při nedostatku spánku. Výsledky zatím platí jen pro myši, ale naznačují, že by kofein mohl mít podobné účinky u lidí. Dlouhodobě může výzkum přispět k pochopení rizik spojených s demencí a zhoršením paměťových okruhů.

Nová studie zkoumá rizika, kdy AI chatboti potvrzují chování uživatelů, což může poškodit vztahy a posílit nevhodné chování. Studie testovala 11 AI systémů a zjistila, že všechny vykazují vysokou míru lichocení uživatelům i při problematických otázkách. Tento přístup posiluje důvěru k AI, což může být nebezpečné zejména pro mladé lidi. Výzkum rekokmentuje, aby AI systémy byly konfigurovány tak, aby důkladněji zpochybňovaly uživatelské názory a rozšiřovaly jejich perspektivy.

V Černobylu byla objevena houba Cladosporium sphaerospermum, která se zdá využívat ionizující radiaci pro svoje přežití. Tato houba během experimentů nejen že přežívá radiaci, ale dokonce se jí zdá prospívat. Vědci navrhují, že melanin v houbě může hrát roli v procesu podobném fotosyntéze, nazvaném radiosyntéza. Přestože je teorie radiosyntézy fascinující, dosud nebyla zcela prokázána. Objev houby otevírá nové otázky o její schopnosti odolávat tak nehostinným podmínkám.

V červenci 2023 vědci poprvé detailně zaznamenali spolupráci skupiny vorvaňů během porodu mláděte u pobřeží Dominiky. Dva rodinné klany se spojily, aby asistovaly při narození a pomohly čerstvě narozenému mláděti dýchat na hladině. Tento jev poskytl unikátní důkaz o spolupráci mezi příbuznými i nepříbuznými jedinci u vorvaňů. Výzkum ukazuje, že taková koordinace může být klíčem k jejich složité sociální struktuře. Studie také zkoumala, jak různé členy skupiny přispívaly k podpoře mláděte, čímž rozšiřuje porozumění komplexnosti sociálního chování těchto inteligentních zvířat.

Výzkum na univerzitě v Adelaide ukazuje, že nedostatek gravitace může negativně ovlivnit spermie, což je potenciální riziko při vesmírných cestách. Experimenty simulující mikrogravitaci pomocí 3D clinostatů odhalily, že spermie mají problémy s navigací kvůli ztrátě směrové orientace. I když jejich pohybová schopnost zůstává nezměněná, bez gravitace spermie ztrácejí kontakt se stěnami kanálu. Studie také zjistila, že i krátkodobá mikrogravitace snižuje úspěšnost oplodnění. Vědci zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu, aby byla zajištěna reprodukční udržitelnost lidí a savců ve vesmíru.

Výzkum z Drexel University naznačuje, že konzumace stejných jídel každý den může podpořit úspěšnější hubnutí. Studie ukázala, že konzistentní strava vedla k větší ztrátě hmotnosti ve srovnání s různorodou stravou. Účastníci s rutinní dietou zhubli v průměru 5,9 % své tělesné hmotnosti, zatímco ti s rozmanitější stravou jen 4,3 %. I když rozdíl není velký, může být významný, pokud je udržen dlouhodobě. Přesto autoři varují, že je třeba zohlednit i další faktory výživy a konzultovat změny ve stravě s odborníkem.

Vědci identifikovali 10 krevních markerů, které odhalují biologický věk odlišný od chronologického. Výzkum vedený Univerzitou v Kostnici zjednodušuje určování biologického věku prostřednictvím krevních testů. Studie zahrnovala 3 300 lidí, u kterých se z 362 parametrů vybralo 10 nejvýznamnějších biomarkerů. Testy prokázaly rozdíly v biologickém stárnutí u jednotlivců s vlivem hormonu či kouření. Nálezy ukazují na složitost stárnutí a možnost lepšího porozumění zdravotního stavu pomocí krevních testů. Nový test by mohl pomoci jak při hodnocení zdraví, tak při posouzení účinnosti léčby proti stárnutí.

Objev nejstarší DNA psů naznačuje, že byli našimi společníky už téměř před 16 000 lety, což je o 5 000 let dříve než se dosud předpokládalo. Studie zkoumaly genomy zjevně nejstarších psích ostatků nalezených v Turecku. Další důkazy ukazují, že psi se rozšířili po Evropě již před 14 300 lety. I když tehdejší psi možná nebyli jako dnešní domácí mazlíčci, pravděpodobně hráli důležité role, například při lovu. Studie také ukazují, že psi byli přijímáni do skupin prvních evropanů, což naznačuje, že domestikace proběhla dávno předtím.

Mužská plodnost se může zlepšit častější ejakulací, jak naznačuje nová studie. Spermie skladované během sexuální abstinence stárnou a jejich kvalita se zhoršuje. Výzkum zahrnující analýzu téměř 55 000 mužů ukázal, že při delší sexuální abstinenci klesá pohyblivost spermií a roste poškození jejich DNA. Je také pozorováno, že spermie mohou spotřebovávat své energetické zásoby a hromadit oxidační stres, což přispívá k degradaci. Doporučení Světové zdravotnické organizace pro uchovávání spermatu před lékařskými zákroky jsou zpochybněna studií, která naznačuje, že kratší období abstinence může zlepšit výsledky oplodnění.

Po šedesáti letech užívání metforminu na léčbu cukrovky typu 2 byl objeven jeho vliv na mozek. Studie od výzkumníků z Baylor College of Medicine odhalila nový mozkový mechanismus, kterým metformin působí, což otevírá dveře k vývoji nových terapeutických postupů. Podle výsledků lék ovlivňuje specifické neurony v ventromediálním hypotalamu, kde snižuje hladinu krevního cukru. Kromě toho má metformin potenciál zpomalit stárnutí mozku a snížit riziko dalších zdravotních komplikací. Výzkum naznačuje, že by v budoucnu mohl mít širší využití než jen při léčbě cukrovky.

Žraloci ve vodách kolem Baham byli nalezeni s kokainem a kofeinem ve svých systémech, což ukazuje na rostoucí znečištění mořského prostředí. Studie odhalila, že spolu s těmito látkami byli nalezeny i léky proti bolesti. Nečistoty z odpadních vod a turistický ruch přispívají k těmto znečištěním. Kofein a kokain se u žraloků objevily poprvé na Bahamách, což vyvolává obavy o vliv na jejich zdraví a potřebu lepší správy odpadních vod. Výzkum ukazuje, jak znečištění ovlivňuje mořskou biologickou rozmanitost a zdraví lidí skrze konzumaci mořských plodů.

Před 7 miliony let překonala malá opice nebezpečí bulharských plání a mohla se pohybovat po dvou nohách. Nález stehenní kosti této vyhynulé opice, Graecopithecus freybergi, naznačuje možnosti bipedálního pohybu. Badatelé tvrdí, že by tento tvor mohl být nejstarším známým předkem člověka, ale jejich hypotéza je kontroverzní. Někteří vědci odmítají závěr, že lidstvo vzešlo z Balkánu místo Afriky, což je téma debaty již dlouhá léta. Ti, kteří teorii podporují, předpokládají, že změny klimatu umožnily těmto savcům přesun do Afriky.

Počet migrujících sladkovodních ryb prudce klesá a hrozí kolaps, varuje nová zpráva OSN. Ryby čelí hrozbám jako ničení stanovišť, nadměrný rybolov a znečištění vod. Nejohroženějšími druhy jsou obří mekonský sumec, evropský úhoř a různé druhy jeseterů. Podle WWF poklesl počet těchto ryb od roku 1970 o 81 %. Zpráva vyzývá k mezinárodní spolupráci na ochraně rybích migračních cest. Ochrana musí být prioritou zejména v řekách Amazonka, Dunaj a Mekong.

Dny na Zemi se postupně prodlužují v důsledku tání ledovců a ledových příkrovů způsobeného lidskou činností, jak ukazuje nová studie. Tento proces zpomaluje rotaci Země, přičemž se planeta stává méně obloukovou v oblasti rovníku. Vědci zanalizovali fosilizované mořské organismy a vyvinuli modely, které sledují změny délky dne během milionů let. Zjistili, že současná míra změny je bezprecedentní, alespoň od pozdního pliocénu, a může dokonce překonat vliv Měsíce na rotaci Země. Tato změna má potenciál ovlivnit komunikaci a technologie vesmírné navigace.

Nová studie ukazuje, že MIND dieta, upravená verze středomořské stravy, může zpomalit stárnutí mozku. U účastníků, kteří dodržovali tuto dietu, došlo k menší ztrátě šedé hmoty, což má klíčový význam pro paměť a rozhodování. Výsledky ukazují, že se u nich projevily změny mozku odpovídající zpomalení stárnutí o 2,5 roku. MIND dieta kombinuje prvky středomořské a DASH stravy a s přidanými prvky podporuje kognitivní zdraví. Nicméně studie neprokázala přímou příčinnou souvislost, a další výzkum je doporučen.