Studie naznačuje, že rypoš Ansellův vnímá téměř nulové magnetické pole jako nepříjemný podnět a aktivně se mu vyhýbá. Při jeho vystavení vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu mozkových oblastí souvisejících se stresem, úzkostí a strachem, včetně amygdaly. Zvířata také trávila méně času v části pokusné dráhy, kde bylo magnetické pole výrazně oslabené. Tým vytvořil nový trojrozměrný atlas mozku rypošů a sledoval propojení mezi očima a mozkem, avšak přesný mechanismus magnetického vnímání zůstává nejasný. Výsledky jsou zatím zveřejněny jako preprint a neprošly recenzním řízením.

Studie vědců z Číny naznačuje, že pravidelná fyzická aktivita může chránit zásobu nezralých vajíček ve vaječnících a zpomalovat jejich stárnutí. Myši běhající na pásu měly více ovariálních folikulů a menší úbytek takzvaných primordiálních folikulů než neaktivní zvířata. Podobný účinek měl experimentální lék AdipoRon, který aktivuje receptory hormonu adiponektinu a u myší prodloužil období plodnosti. Pozorovací data z Británie a USA zároveň spojují vyšší pohybovou aktivitu s pozdějším nástupem menopauzy. Autoři však zdůrazňují, že výsledky ze zvířat nelze přímo převést na lidi a lék je zatím pouze v preklinické fázi.

Studie sledující 190 lidí zjistila, že dlouhodobá klinická obezita spojená s metabolickými potížemi souvisela ve středním věku s více než dvojnásobným objemem změn v bílé hmotě mozku. Výzkumníci nepoužili jen BMI, ale novější kritéria rozlišující metabolicky zdravější a klinickou obezitu. Jasné oblasti na magnetické rezonanci mohou ukazovat na poškození drobných mozkových cév a bývají spojovány s horšími kognitivními funkcemi. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu, a změny byly měřeny jen při jednom vyšetření. Autoři zdůrazňují význam včasné prevence metabolických komplikací obezity pro ochranu zdraví mozku.

Tým z Caltechu a Yaleovy univerzity dokázal pomocí výpočtů z prvních principů přesněji popsat Kondoův jev, při němž magnetické příměsi v kovu při nízkých teplotách zvyšují elektrický odpor. Metoda modeluje složité interakce elektronů kolem jednotlivého magnetického atomu bez dosavadních výrazných zjednodušení. Její výsledky se shodly s laboratorními měřeními a v některých případech byly až stokrát přesnější než běžné modely. Zatím byla ověřena na jednoduchých kombinacích kovů a magnetických atomů, do budoucna by však mohla pomoci zkoumat supravodiče, kvantové magnety i další složité materiály.

Astronomové sledují objekt VT J1906+0849 ve vzdálených oblastech Mléčné dráhy, který se v rádiovém oboru mění způsobem dosud neznámým. Zdroj se od poloviny 00. let výrazně rozjasňoval, později slábl a na konci roku 2025 začal znovu sílit. Jeho spektrální maximum se navíc nejprve posunulo k nižším frekvencím a následně se vrátilo výše, aniž by se zdroj viditelně rozpínal. Vědci vylučují běžné vysvětlení rozpínajícím se materiálem po výbuchu novy. Nejpravděpodobnější hypotéza počítá s černou dírou či neutronovou hvězdou, která odebírá hmotu hvězdnému průvodci a vytváří výtrysky ukryté v hustém větru. Potvrzení povahy objektu budou vyžadovat další pozorování.

Generativní umělá inteligence může vytvářet dojem, že vývoj softwaru je snadný a že týmy programátorů lze nahradit několika prompty. Funkční ukázka však neřeší propojení se starými systémy, bezpečnost, právní požadavky, přístupnost ani spolehlivé nasazení do provozu. Autoři doporučují inženýrům porozumět základům fungování jazykových modelů a vysvětlovat vedení jejich limity. Zároveň by měli kriticky posoudit zbytečně pomalé procesy, aby dokázali obhájit ty kroky, které jsou pro bezpečné a užitečné produkty nezbytné. Klíčovou úlohou inženýrů zůstává bránit organizace před technologickým humbukem a soustředit se na potřeby lidí.

Jihokorejští badatelé tvrdí, že uspořádání Měsíce, Venuše a hvězd ve Van Goghově obraze Hvězdná noc odpovídá obloze nad Saint-Rémy před svítáním kolem 22. července 1889. Skupinu hvězd uprostřed plátna ztotožnili spíše s Hyádami v souhvězdí Býka než s dříve navrhovanými hvězdami v Beranu. K závěru dospěli porovnáním namalovaných pozic s počítačovými rekonstrukcemi tehdejší oblohy a s odhadem výhledu z místa, kde Van Gogh pobýval. Studie může naznačovat, že malíř na díle pracoval i v červenci, nepotvrzuje však přesné datum jeho dokončení. Van Gogh mohl spojit pozorování z několika rán nebo se k rozpracovanému obrazu vrátit později.

Američtí inženýři mohou při jednáních s Kongresem přispět k podobě technologické, výzkumné i vzdělávací politiky, pokud přicházejí s jasnými a praktickými návrhy. Softwarový inženýr Nikhil Jathar popisuje zkušenosti z návštěv organizovaných IEEE-USA, při nichž prosazoval mimo jiné financování STEM vzdělávání, výzkumu a chytrých sítí. Kongresoví pracovníci oceňují technickou expertizu lidí z praxe, avšak očekávají stručné sdělení bez zbytečného žargonu a znalost legislativního procesu. Důležitá je také volba správných adresátů, protože ne každý zákonodárce má pravomoc zasáhnout do konkrétního tématu. Při druhé návštěvě Jathar využil vlastní zkušenosti s otevřeným softwarem a umělou inteligencí, čímž spojil odborné znalosti s prioritami profesní organizace. Dlouhodobý vliv podle pracovníků Kongresu vzniká především důvěrou a věcně promyšlenými požadavky.

Předběžná analýza zdravotních záznamů více než 130 tisíc dospělých s nespavostí spojuje více než roční předepisování melatoninu s vyšším rizikem srdečního selhání a úmrtí během následujících pěti let. U dlouhodobých uživatelů bylo riziko srdečního selhání o 89 procent vyšší a častější byly i hospitalizace pro toto onemocnění. Výzkum však neprokazuje, že příčinou potíží je přímo melatonin, a jeho zásadním omezením je využití záznamů o předpisech místo údajů o skutečném užívání. Studie dosud neprošla recenzním řízením, přesto saúdský lékový regulátor po vyhodnocení dostupných hlášení označil souvislost za možnou. Odborníci zdůrazňují potřebu kvalitních dlouhodobých klinických studií; krátkodobé užívání je obecně považováno za bezpečné.

Americká firma Regent otestovala elektrické plavidlo Viceroy Seaglider využívající přízemní efekt, které se pohybuje těsně nad vodní hladinou. Stroj dlouhý 16,8 metru při prvních pěti letech urazil 596 metrů se dvěma členy posádky a stal se dosud největším elektrickým strojem tohoto typu s lidmi na palubě. Má nést 12 cestujících, dosahovat rychlosti až 290 km/h a doletu 290 kilometrů. Před vzletem funguje jako loď a hydrofoil, přičemž přechody mezi režimy výrazně automatizují řídicí algoritmy. Firma sází na využití pro ostrovní a pobřežní linky, nákladní dopravu i obranu; sériovou výrobu plánuje na konec roku 2027. Výhodou má být i současná klasifikace těchto strojů jako námořních plavidel, byť americké úřady připravují pravidla pro jejich dohled.

Studie na myších naznačuje, že virus herpes simplex 1 (HSV-1) dokáže v mozku změnit fungování mikroglie, tedy buněk zajišťujících imunitní dohled a údržbu nervové tkáně. Po infekci se mikroglie silně aktivovaly a více než třicetinásobně přibylo buněk reagujících na interferonové signály. Zároveň se u nich snížila aktivita genů důležitých pro odklízení poškozených buněk, škodlivin a pro běžnou komunikaci v mozku. Takový posun by mohl podporovat zánět a souviset s mechanismy pozorovanými u Alzheimerovy choroby či dalších neurodegenerativních onemocnění. Výsledky zatím pocházejí pouze z malého zvířecího modelu a neprokazují, že HSV-1 u lidí způsobuje demenci; vědci chtějí ověřit, zda tyto změny přetrvávají i po odeznění infekce.

Norští vědci při průzkumu arktického mořského dna dálkově ovládaným robotem narazili na neobvyklé místo plné trubicových červů. Po odběru sedimentu se objevily kosti a zuby, které potvrdily nález pozůstatků velryby. Takzvaný velrybí pád vytváří na dně oázu: rozkládající se tělo poskytuje potravu specializovaným organismům a podporuje druhovou rozmanitost. Tyto lokality zároveň přispívají ke koloběhu uhlíku, síry, dusíku a fosforu. Vědci upozorňují, že skryté kostry pod sedimenty mohou být ohroženy budoucí těžbou nerostů z mořského dna.

Analýza fosilie DNH 127 z naleziště Drimolen v Jihoafrické republice podporuje závěr, že Homo erectus žil v jižní Africe už před dvěma miliony let. Jde o zhruba 200 tisíc let dřívější datum, než se dříve předpokládalo, přičemž dosavadní důkazy vycházely hlavně z ostatků dítěte. Vědci prozkoumali 18 fosilií, z nichž 14 přiřadili druhu Paranthropus robustus. Ten ve stejné oblasti početně výrazně převyšoval Homo erectus, ale jeho vývojová větev později zanikla. Nálezy také ukazují proměny čelistí a zubů obou současně žijících homininů.

Experimentální kombinace léků zlepšila pohybové potíže u myší s příznaky podobnými Parkinsonově nemoci, i když byla nasazena až po jejich propuknutí. Přípravky omezují přísun kyslíku do tkání a zároveň brzdí kompenzační tvorbu červených krvinek, čímž napodobují účinky prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Léčené myši si vedly lépe v testech pohybu a síly úchopu, měly méně nadbytečného kyslíku v mozku i nižší známky poškození tuků. Výzkum zatím neprokázal obnovu dopaminových neuronů ani jejich ochranu v nové studii. Jde výhradně o předklinické výsledky na myších a před případným využitím u lidí bude nutný další výzkum.

Studie zmapovala 9 347 datových center po světě a zjistila, že 2 315 z nich leží v oblastech, kde alespoň část roku poptávka po vodě převyšuje dostupné zásoby. Velká centra mohou denně spotřebovat tolik vody jako město s 50 000 obyvateli, především kvůli chlazení založenému na odpařování. Při oteplení planety o 3 °C by se podíl center v oblastech s vodním deficitem mohl během deseti let zvýšit na 33 procent. Zhruba 41 procent zařízení soutěží o vodu přímo s městy a obcemi, dalších 28 procent hlavně se zemědělstvím. Autoři upozorňují na nedostatek transparentních údajů o spotřebě vody a doporučují zohledňovat místní hydrologické limity, využívat odpadní či upravenou mořskou vodu a zlepšit chlazení.

Studie sledující 190 účastníků po několik desetiletí zjistila souvislost mezi dlouhodobou klinickou obezitou a větším objemem abnormalit bílé hmoty mozku ve středním věku. Lidé, kteří byli někdy klinicky obézní, měli po padesátce více než dvojnásobný medián objemu těchto změn oproti lidem bez klinické obezity. Výzkumníci místo samotného BMI zohlednili i metabolické dopady nadbytku tuku, například vysoký tlak, cukrovku či poruchy krevních tuků. Zjištěné změny na magnetické rezonanci mohou souviset s poškozením drobných mozkových cév a kognitivním úpadkem, samy o sobě však neprokazují demenci ani příčinný vztah. Autoři zdůrazňují význam včasné prevence a léčby metabolicky nezdravé obezity.

Nizozemští vědci přemístili 306 metrů čtverečních přírodního slaného mokřadu do největšího vlnového kanálu na světě a 21 hodin jej vystavili silným bouřkovým vlnám. Pokus ukázal, že mokřad ztratil jen sedm milimetrů sedimentu, přestože jeho nadzemní vegetace byla výrazně poškozena. Při vlnách do výšky jednoho metru dokázal porost snížit energii vln až o polovinu, u vyšších vln však účinek nepřesáhl deset procent. Autoři studie navrhují spojovat ochranu a obnovu mokřadů s hrázemi a mořskými zdmi, protože vegetace se po bouři může obnovit a snížit tlak na technickou protipovodňovou infrastrukturu.

Tým z Northwestern University dokázal v kryogenní elektromagnetické pasti izolovat jediný pozitron, tedy antihmotný protějšek elektronu, po dobu několika měsíců. Částice vznikala při radioaktivním rozpadu sodíku, zpomalila se v krystalu wolframu a do Penningovy pasti vstoupila ve formě positronia. V zařízení ochlazeném na 300 milikelvinů ji elektrická a magnetická pole udržela mimo kontakt s běžnou hmotou, který by vedl k anihilaci. Vědci zároveň uměli řídit její kvantový pohyb mikrovlnami a sledovat změny energetických stavů i spinu. Metoda má umožnit mimořádně přesně změřit magnetický moment pozitronu a porovnat jej s elektronem, což představuje přísný test CPT symetrie a standardního modelu.

Dobrovolníci projektu WikiProject AI Cleanup od roku 2023 vyhledávají a odstraňují z Wikipedie strojově vytvořený obsah, který porušuje pravidla encyklopedie. Zatímco dříve šly texty rozpoznat podle nápadných klišé, nyní se editoři zaměřují na jemnější stylistické vzorce, podezřele rychlou produkci článků i chybné citace. Podle konzervativního odhadu nástroje Pangram bylo koncem roku 2025 umělou inteligencí vytvořeno asi 20 procent nových článků a návrhů, začátkem roku 2026 zhruba 15 až 16 procent. Wikipedia zároveň zkouší využít AI ke kontrole zdrojů a vyvíjí nástroje pro odhalování textu vloženého z chatbotů. Debata se však posouvá i k otázce, zda má encyklopedie zůstat výhradně lidským dílem a jak obstát v době, kdy uživatelé dostávají odpovědi přímo od vyhledávacích AI.

Výzkumníci a technologické firmy debatují, zda by jazykové modely mohly mít prožitky či zájmy zasluhující morální ohled. Anthropic zkoumá takzvaný welfare modelů, zatímco šéf Microsoft AI Mustafa Suleyman varuje, že posilování identity a práv AI může zhoršit jejich ovladatelnost a podpořit sebezáchovné chování. Experimenty ukazují, že zásahy do vnitřních reprezentací spojených s pozitivními a negativními výroky ovlivňují volby modelů, nepředstavují však důkaz subjektivního prožívání. Kritici upozorňují, že modely mohou pouze napodobovat vzorce z lidských textů. Shoda panuje alespoň v tom, že firmy nemají modelům tvrdit, že jsou vědomé; spor se vede o to, zda nejistotu aktivně zkoumat a jak zabránit zneužití poznatků.