Vzorky z odkališť opuštěného dolu Mount Painter v australské Arkarooře naznačují, že mikroorganismy mohou přesouvat uran a prvky vzácných zemin k povrchu odpadu. V horních deseti centimetrech se objevily nečekaně vysoké koncentrace těchto látek, pravděpodobně ve formě polymetalických nanočástic. Mikroby podle vědců mění stabilní nerozpustné minerály na pohyblivé koloidní částice, které může při přívalových deštích odnášet voda do okolní půdy a toků. Závěry je ještě nutné potvrdit, studie však upozorňuje na dlouhodobá rizika starých i nově vznikajících důlních odpadů.

Vědci z Johns Hopkinsovy univerzity identifikovali v prostatě zvláštní podtyp bazálních buněk označovaný WIF1+, který se soustředí hlavně v přechodové zóně kolem močové trubice. Právě tato oblast se při nezhoubném zvětšení prostaty často zvětšuje a může zhoršovat močení. Analýza téměř 130 tisíc buněk ukázala, že WIF1+ buňky mají odlišnou genovou aktivitu a jsou častější ve vzorcích se zvětšenou prostatou. Jejich vlastnosti naznačují možnou úlohu při přestavbě tkání a komunikaci s okolními buňkami. Výsledky zatím představují hypotézu, ale mohly by v budoucnu přispět k vývoji cílené léčby.

Korejští fyzici navrhli, že dřívější optický experiment mohl nechtěně realizovat takzvaný časový qubit. Nejde o cestování časem, ale o kvantový stav, v němž může proces současně probíhat ve dvou opačných časových směrech. Metoda využívá provázané páry fotonů ze dvou krystalů a změnou fáze laserového světla obrací řízenou část kvantové interakce. Společný koherentní zdroj navíc umožňuje, aby se oba směry dostaly do superpozice a interferovaly. Závěr vychází z nové interpretace dat včetně měření z roku 2018 a zatím jde o preprint bez recenzního řízení. Specializovaný experiment by mohl prověřit možné využití pro kvantové výpočty a korekci chyb.

Nová studie ukazuje, že olihně a další hlavonožci dokážou ve velkém upravovat RNA, aniž by měnili samotnou DNA. Vědci analyzovali téměř 8 000 míst úprav ve více než 2 000 proteinech olihně dlouhoploutvé. Změny ovlivňují aktivitu, stabilitu, umístění i vzájemné působení proteinů a mohou zasahovat také do fungování mitochondrií či tvorby energie. Nejintenzivnější a nejsložitější úpravy byly nalezeny v optickém laloku, tedy důležité části nervové soustavy. Tento mechanismus dává hlavonožcům mimořádnou biologickou pružnost, skutečný rozsah využívaných variant proteinů však zatím není znám.

Metabolicky podmíněné ztučnění jater (MASLD), které postihuje zhruba třetinu světové populace, nemusí být jednotným onemocněním. Výzkumníci z Mayo Clinic na základě klinických a genetických dat rozdělili pacienty do pěti podtypů označených C1 až C5. Jednotlivé skupiny se lišily rizikem srdečních chorob, selhání jater, rakoviny i nutnosti transplantace. Například podtyp C1 tvořili častěji starší lidé bez obezity, u nichž byl vyšší výskyt rakoviny jater a transplantací, zatímco u C5 hrála výraznější roli genetika. Závěry zatím vyžadují ověření na větších a rozmanitějších souborech, ale mohou podpořit přesnější odhad rizik a individualizovanou léčbu.

Biometrické ověřování voličů používá zhruba 50 zemí jako obranu proti vícenásobnému hlasování a hlasům za zemřelé či nepřítomné osoby. V Bosně a Hercegovině systém při říjnových volbách dosáhl podle úřadů více než 97procentní úspěšnosti ověření, zavádění ale provázely technické potíže, nedostatečné školení a nejasnosti kolem nakládání s daty. Nižší účast může naznačovat omezení podvodných hlasů, technologie však neřeší kupování hlasů, dezinformace ani nátlak na voliče. Brazilský systém kritici spojují s neprůhledným softwarem a absencí papírových hlasovacích lístků. V Nigérii zase chybné ověření otisků či obličeje mohlo některé voliče připravit o možnost hlasovat. Odborníci zdůrazňují, že biometrie vyžaduje transparentní kontrolu, záložní postupy a nemůže nahradit nezávislý dohled nad volbami.

Jihozápad USA dál sužuje megasucho, které od roku 2000 prohlubuje změna klimatu i vysoká spotřeba vody. Nová studie ukazuje, že rychle ubývá také podzemní voda, na niž se při poklesu hladin řek a přehrad spoléhá asi 40 milionů obyvatel povodí řeky Colorado. V horní části povodí, dosud považované za odolnější díky doplňování ze sněhu, ubylo mezi říjnem 2019 a zářím 2022 zhruba 4,6 bilionu galonů podzemní vody; v dolní části to bylo asi 2,5 bilionu galonů. Sněhová pokrývka v horských oblastech dlouhodobě slábne a v roce 2026 dosáhla vrcholu přibližně o čtyři týdny dříve než obvykle. Vědci varují, že další úbytek podzemních zásob může omezit přítoky do řek a zhoršit nedostatek povrchové vody.

Přehled dosavadních studií naznačuje, že nízká i vysoká hladina testosteronu může být spojena s vyšším rizikem fibrilace síní, tedy časté poruchy srdečního rytmu. Riziko by podle autorů mohlo být nejnižší ve střední části běžného rozmezí hormonu, příčinná souvislost však zatím prokázána není. Fibrilace síní zvyšuje mimo jiné riziko mrtvice a může se projevovat bušením srdce, únavou či závratěmi. Studie TRAVERSE zaznamenala více případů fibrilace síní u mužů léčených testosteronovým gelem, jiné souhrnné analýzy ale významné zvýšení rizika nepotvrdily. Autoři doporučují před léčbou hodnotit celkové kardiovaskulární riziko a zohlednit například obezitu, vysoký tlak, alkohol či spánkovou apnoi.

Vědci z Čínské akademie věd vytvořili v laboratoři drobnou svítící kouli z ionizovaného argonu, která se chovala jako elektromagnetický soliton. Vznikla po zásahu wolframové nanohrotné jehly ultrakrátkým laserovým pulzem a udržela svou strukturu výrazně déle než samotný impulz. Měření i simulace ukázaly, že uvnitř plazmatu mohla zůstat zachycena elektromagnetická energie. Modely naznačují, že podobné útvary poháněné mikrovlnami by mohly dosahovat metrů a přetrvat sekundy, tedy připomínat popisy kulového blesku. Výsledek není jeho definitivním vysvětlením, ale nabízí kontrolovatelný způsob dalšího výzkumu i možné využití při ukládání energie.

Marsovské vozítko NASA Perseverance ujelo 11. října celkem 45,22 kilometru a překonalo dosavadní rekord roveru Opportunity, který během let 2004 až 2018 zvládl 45,16 kilometru. Více než 90 procent své trasy Perseverance absolvovalo s využitím autonomního systému AutoNav, jenž vyhodnocuje terén mezi body zadanými týmem na Zemi. Rover při průzkumu analyzuje až 200 000 bodů okolního terénu a za jeden marsovský den může ujet až 412 metrů. Nyní zkoumá západní okraj kráteru Jezero, kde se nacházejí horniny starší než čtyři miliardy let a možné pozůstatky dávných vodních či hydrotermálních prostředí. Jeho vzorky by mohly pomoci objasnit, zda na Marsu kdysi existoval život, avšak budoucnost jejich dopravy na Zemi zůstává po omezení financování programu Mars Sample Return nejistá.

Studie rakouských vědců zkoumala 64 majitelů psů při stresových úlohách sledovaných pomocí EKG a EEG. Krátká možnost hladit a dotýkat se psa po prvním testu nezrychlila bezprostřední zotavení ze stresu. Lidé, kteří se svým psem fyzicky interagovali, však při následném stresovém testu vykazovali slabší fyziologické známky stresu. Dotek se psem tak podle autorů může organismus předem částečně chránit před další zátěží, i když si účastníci tento účinek subjektivně neuvědomovali.

Předběžná studie na makacích naznačuje, že mozková aktivita při zrakovém vnímání rychle střídá obraz, který si jedinec uvědomuje, s obrazem potlačeným mimo vědomí. Při experimentu dostávalo každé oko jiný obraz obličeje; nově zobrazený obraz obvykle převládl ve vědomém vjemu. Záznamy z neuronů ve zrakových oblastech však ukázaly střídání obou reprezentací přibližně 15krát za sekundu. Vědomě vnímaný obraz přitom vyvolával přesnější neuronální odezvu. Výzkum zatím neobjasňuje, jak mozek vybírá obsah vědomí, a jeho závěry omezuje malý vzorek dvou makaků i skutečnost, že studie dosud neprošla recenzním řízením.

Studie naznačuje, že retrovirus PTERV1, který před zhruba čtyřmi miliony let infikoval předky šimpanzů, ovlivnil aktivitu genu spojeného s raným vývojem mozku. Virová vložka v genomu šimpanzů potlačuje gen LINC00662, jenž je u lidí aktivní a podle pokusů podporuje zrání neuronů i růst jejich výběžků. Při vypnutí tohoto genu v lidských mozkových organoidech se nervové buňky vyvíjely méně intenzivně. Odstranění virové vložky z kmenových buněk šimpanzů obnovilo aktivitu genu, vědci však zdůrazňují, že to samo o sobě neprokazuje možnost zásadně změnit vývoj či schopnosti šimpanzího mozku. Rozdíly mezi lidským a šimpanzím mozkem jsou výsledkem mnoha genetických a vývojových vlivů.

Týdenní přehled IEEE Spectrum představuje čtyřnohého robota, který samostatně skládá obří Rubikovu kostku pouze pomocí nohou. Nechybí humanoidní systémy schopné díky zrakové zpětné vazbě tlačit těžké předměty, zvedat náklady a rychle reagovat na pohyb okolí. Pozornost budí také lehká šlachová ruka AthenaZero, která dokáže předměty uchopovat rychle, silně i citlivě. Výzkumníci z ETH Curych zároveň vyvinuli biohybridní roboty z pěstované svalové tkáně a měkké 3D tištěné konstrukce, jež mohou skákat, plavat, chodit a uchopovat. Výběr doplňují novinky o efektivnějším učení pohybu robotů, zemědělských strojích a lunárních vozítkách NASA.

Vědci zkoumali peptid HAEE, který byl původně navržen k omezení shlukování amyloidu beta v mozku. Při přípravě na klinické testy zjistili, že se jeho přirozená obdoba nachází v krvi všech 150 zdravých dobrovolníků. Lidé s klinickou diagnózou Alzheimerovy nemoci měli v průměru přibližně poloviční hladinu HAEE než zdravé kontrolní osoby. Molekula by proto mohla být jednou využita jako krevní biomarker i jako základ léčby, zatím však není jasné, zda nemoc snižuje její tvorbu, nebo urychluje její spotřebu. Studie má omezení včetně diagnóz bez potvrzení zobrazovacími či jinými biomarkerovými testy a financování firmou držící patenty související s HAEE.

Výzkum publikovaný v časopise PNAS naznačuje, že hlubokomořské ekosystémy Mexického zálivu se po havárii plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 stále neobnovily. Vzorky z let 2011 až 2023 ukázaly výrazný pokles ryb, korýšů i hlavonožců, přičemž početnost ryb klesla o 63,5 procenta. Vědci vyloučili jako hlavní příčiny změny teploty, obsahu kyslíku či dostupnosti potravy a za nejpravděpodobnější vysvětlení považují ropnou havárii a související použití dispergátoru Corexit. Úbytek krilu, svítivých ryb a dalších živočichů hlubinné rozptylové vrstvy může narušovat potravní řetězce i ukládání uhlíku v oceánu. Autoři varují, že oblast se mohla dostat do dlouhodobého stavu ekologické proměny, jehož návratnost je nejistá.

Američtí vědci předvedli na 156qubitovém procesoru IBM Quantum Heron princip průběžné korekce chyb, která je nezbytná pro škálování kvantových počítačů. Systém střídal operace záměrně šířící poruchy s měřením a resetováním qubitů. Pořádek v soustavě se obnovil ve chvíli, kdy kontroly a resety tvořily více než polovinu operací. Výsledky z téměř 5 000 operací naznačují skutečný kvantový přechod mezi chaotickým a řízeným stavem, nikoli náhodný jev malého obvodu. Technologie zatím nepředstavuje hotovou opravu chyb pro praktické stroje, ale ověřuje důležitý mechanismus zpětné vazby pro budoucí odolné kvantové výpočty.

V palivu unikajícím z japonských vraků z druhé světové války v laguně Chuuk v Mikronésii objevili vědci mimořádně pestré bakteriální společenství. Analýza DNA odhalila mikroorganismy z více než 1 500 druhových skupin, včetně rodů, jejichž příslušníci umějí rozkládat ropné uhlovodíky. Vraky lodí zůstávají zdrojem dlouhodobého znečištění, protože korodující nádrže postupně uvolňují staré palivo do moře. Výzkum zatím nepotvrdil, že nalezené bakterie ropu skutečně aktivně rozkládají, naznačuje však možnost budoucí bioremediace. Studie poskytuje základ pro hledání biologických způsobů, jak omezit škody způsobené historickými úniky paliva v Pacifiku.

Studie naznačuje, že rypoš Ansellův vnímá téměř nulové magnetické pole jako nepříjemný podnět a aktivně se mu vyhýbá. Při jeho vystavení vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu mozkových oblastí souvisejících se stresem, úzkostí a strachem, včetně amygdaly. Zvířata také trávila méně času v části pokusné dráhy, kde bylo magnetické pole výrazně oslabené. Tým vytvořil nový trojrozměrný atlas mozku rypošů a sledoval propojení mezi očima a mozkem, avšak přesný mechanismus magnetického vnímání zůstává nejasný. Výsledky jsou zatím zveřejněny jako preprint a neprošly recenzním řízením.

Studie vědců z Číny naznačuje, že pravidelná fyzická aktivita může chránit zásobu nezralých vajíček ve vaječnících a zpomalovat jejich stárnutí. Myši běhající na pásu měly více ovariálních folikulů a menší úbytek takzvaných primordiálních folikulů než neaktivní zvířata. Podobný účinek měl experimentální lék AdipoRon, který aktivuje receptory hormonu adiponektinu a u myší prodloužil období plodnosti. Pozorovací data z Británie a USA zároveň spojují vyšší pohybovou aktivitu s pozdějším nástupem menopauzy. Autoři však zdůrazňují, že výsledky ze zvířat nelze přímo převést na lidi a lék je zatím pouze v preklinické fázi.