Výzkumníci z univerzity Keio v Japonsku představili v roce 2019 prototyp nositelného robotického ocasu Arque. Zařízení upevněné kolem pasu reagovalo na náklon člověka pohybem opačným směrem, aby pomáhalo udržet stabilitu. Ocas využíval čtyři pneumatické umělé svaly, vážil asi 1,6 kilogramu a jeho délku i hmotnost bylo možné přizpůsobit uživateli. Inspirací byly ocasy zvířat, včetně kapucínských opic, a segmentovaná stavba ocasu mořského koníka. Autoři zvažovali využití pro seniory, pracovníky s těžkými břemeny i ve virtuální realitě, prototyp však potřeboval externí zdroj stlačeného vzduchu a další vývoj projektu není znám.

Experimentální vakcína camupepimut vyvolala ve studii druhé fáze imunitní odpověď proti mutacím genu KRAS u 98,9 procenta hodnocených pacientů po léčbě rakoviny slinivky. Studie zahrnula 144 lidí po operaci a chemoterapii, kteří při zařazení neměli na snímcích patrné nádorové onemocnění. Vakcína má naučit T-lymfocyty rozpoznávat nádorové buňky s častými mutacemi KRAS, jež se objevují asi u 90 procent nejběžnějšího typu rakoviny slinivky. Mezi očkovanou a kontrolní skupinou se však zatím neprokázal statisticky významný rozdíl v délce období bez návratu nemoci. Výraznější imunitní odpověď nicméně v průzkumné analýze souvisela s delším přežitím bez onemocnění. Připravuje se studie třetí fáze, která má ověřit skutečný klinický přínos a případné kombinace s další léčbou.

Americký úřad FDA schválil zilganersen prodávaný pod názvem Zanvastro jako první léčbu zaměřenou přímo na Alexanderovu nemoc. Vzácné genetické onemocnění poškozuje mozek, míchu a myelin, může vést k poruchám pohybu, záchvatům i předčasnému úmrtí. Lék snižuje tvorbu proteinu GFAP, jehož abnormální shlukování stojí za poškozením podpůrných buněk nervové soustavy. Ve studii s 54 pacienty se u mladších účastníků motorické schopnosti stabilizovaly či zlepšily, zatímco u starších se zpomalilo zhoršování chůze. Přípravek se podává injekcí do páteřního kanálu jednou za tři měsíce; nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvracení, bolest zad, kašel a bolest hlavy. Nejde o vyléčení nemoci, ale o možnost výrazně zpomalit její postup.

Studie mezi 185 dospělými v Turecku naznačuje souvislost mezi vzpomínkou na imaginárního kamaráda v dětství a častějším pocitem, že je nablízku někdo další, přestože člověk stojí sám. Lidé s takovou vzpomínkou dosahovali v dotazníku vyššího skóre těchto prožitků než ostatní účastníci. Imaginární společníci se ve vzpomínkách nejčastěji objevovali před tělem nebo vedle něj a většinou do vzdálenosti 70 centimetrů. Autoři předpokládají, že oba jevy mohou souviset s tím, jak mozek vnímá tělo a bezprostřední prostor kolem něj. Výzkum však neprokazuje příčinu ani nepředstavuje důkaz existence duchů; omezením jsou zejména zpětné vzpomínky účastníků a úzký vzorek respondentů.

Francouzský startup HyLight nasazuje bezpilotní vzducholodě poháněné vodíkovými palivovými články pro kontroly vedení, potrubí a železnic. Dvanáctimetrový stroj vydrží ve vzduchu až deset hodin a za den urazí zhruba 350 kilometrů, přičemž nese kamery, lidar i detektor úniků metanu. Získaná data vyhodnocuje umělá inteligence, která rozpoznává desítky druhů závad, například poškozené izolátory či vegetaci zasahující do elektrického vedení. Firma uvádí, že provoz může být asi padesátkrát levnější než u vrtulníků a výrazně méně emisní. Čtyři stroje již pracují pro francouzské energetické a železniční společnosti; po nové investici 13 milionů eur chce HyLight do roku 2027 provozovat současně 15 vzducholodí.

Výzkumníci z Massachusettské univerzity v Amherstu vyvinuli ultratenkou ohebnou síť, která se může začlenit do živé tkáně a přeměňovat její pohyb na elektřinu. Síť obsahuje drobné piezoelektrické prvky a při pokusech s lidskými srdečními buňkami vytvořila více než desetkrát vyšší energetickou hustotu než dřívější centralizované systémy. Její jemná struktura má omezit imunitní reakci a tvorbu jizev, jež komplikují používání pevných implantátů a baterií. Technologie je zatím ve výzkumné fázi; vědci musí ověřit dlouhodobou bezpečnost, funkčnost v těle a nahradit keramiku obsahující olovo netoxickým materiálem.

Vědci provedli 100 000 simulací dopadů komet na ranou Zemi, aby ověřili, zda mohly dopravit kyanovodík potřebný pro vznik složitějších prebiotických látek. Ve 54 procentech scénářů se na pevninu nedostalo dostatečné množství této látky, protože komety shořely či se rozpadly v atmosféře, materiál zničil náraz nebo dopadl do oceánu a zředil se. I úspěšné případy by podle autorů nabízely jen krátké časové okno pro následné chemické procesy. Hypotéza kometárního původu stavebních kamenů života tak není vyloučena, ale na Zemi by šlo o mimořádně vzácnou shodu okolností. Pro Mars vychází podobný mechanismus výrazně příznivěji díky řidší atmosféře a nižším rychlostem dopadů.

Mezinárodní tým zjistil, že gama delta T lymfocyty dokážou v laboratorních podmínkách účinně ničit buňky malobuněčného karcinomu plic, jedné z nejagresivnějších forem tohoto onemocnění. Jejich účinek se zvýšil při kombinaci s lékem tarlatamabem a se zoledronátem, který může podpořit množení těchto imunitních buněk a zlepšit jejich rozpoznání nádoru. Analýza dřívějších klinických studií také naznačila, že pacienti s větším zastoupením těchto buněk v nádoru lépe reagovali na léčbu. Výzkum je zatím v rané fázi a musí pokračovat na zvířecích modelech i v klinických zkouškách. Autoři zvažují rovněž odběr, namnožení a opětovné podání vlastních gama delta T buněk pacientům.

Nová studie naznačuje, že koncentrace takzvaných věčných chemikálií PFAS v pitné vodě v USA mohou být výrazně podhodnocené. Běžné přehledy často považují výsledky pod minimálním limitem vykazování za nulu, přestože látky mohou být ve vzorku přítomné. Vědci analyzovali 1,86 milionu měření a pomocí modelů odhadli, že standardní reportování může průměrné hodnoty snižovat o 56 procent. U šesti PFAS s limity stanovenými americkou agenturou EPA vyšel modelovaný průměr 5,2 nanogramu na litr, zatímco při započtení nízkých hodnot jako nuly činil 2,6 nanogramu. Autoři neříkají, že každý takový nález znamená zdravotní riziko, ale volají po citlivějších testech a širším monitoringu.

Analýza dat z britské databáze UK Biobank využila reformu z roku 1972, která v Anglii, Skotsku a Walesu zvýšila minimální věk pro ukončení školy z 15 na 16 let. Lidé narození po 1. září 1957 tak museli absolvovat o rok vzdělávání více než jejich jen o málo starší vrstevníci. Studie v časopise PNAS zjistila, že dodatečný rok školní docházky souvisel s nižším výskytem Alzheimerovy nemoci a dalších demencí i po desetiletích. Výsledek naznačuje příčinný vliv vzdělání, přesnou velikost účinku však autoři kvůli nízkému počtu případů nedokážou spolehlivě určit. Přínos byl patrný také u lidí s vyšším genetickým rizikem, včetně nositelů variant spojených s Alzheimerovou chorobou.

Malá osm týdnů trvající studie mezi 45 mladými muži zjistila, že rozdělení posilování do krátkých denních bloků může přinést srovnatelné zlepšení síly jako souvislý trénink. Účastníci třikrát týdně buď provedli 60 dřepů v jedné lekci, nebo tři série po 20 dřepech rozložené během dne. Obě skupiny zlepšily svalovou sílu, izometrickou sílu i relativní vytrvalost oproti kontrolní skupině a rozdíly mezi tréninkovými režimy nebyly statisticky významné. Lidé s rozděleným tréninkem navíc uváděli větší radost ze cvičení. Autoři upozorňují, že výsledky je třeba ověřit na větších a pestřejších souborech i v delším období.

Požár Eaton v lednu 2025 zahalil oblast Los Angeles kouřem s mimořádně vysokým obsahem toxických kovů. Studie Caltechu uvádí, že zhruba 7 milionů lidí bylo 9. ledna vystaveno koncentracím olova přesahujícím 50 nanogramů na metr krychlový, tedy asi osmdesátkrát nad běžnou úrovní. Kouř z hořících domů, aut a infrastruktury obsahoval také zvýšené množství chloru, bromu, zinku, mědi a arsenu. Ve srovnání s vegetačním požárem v Riverside měl dým z Eatonu padesátkrát více olova. Vědci upozorňují na neznámé zdravotní dopady krátkodobé intenzivní expozice i na dlouhodobé znečištění půdy, vody a veřejných prostor a žádají další epidemiologický výzkum.

Studie na 40 dospělých ukazuje, že příprava na pohyb může měnit odhad délky krátkých zrakových podnětů. S opakováním úkolu lidé zahajovali pohyb rychleji a světelné záblesky před pohybem vnímali jako až o 25 procent delší než srovnávací dobu. Výraznější zkreslení nastávalo, když účastníci znali cíl pohybu předem. EEG měření spojilo změnu vnímání času s mozkovou aktivitou při plánování pohybu i při následném vyhodnocování podnětu. Výzkum neprokazuje přímou příčinu, naznačuje však, že vnímání času je úzce propojeno s chystanou akcí.

Americká firma Beta Technologies vyvíjí elektrický letoun Alia ve verzích CX300 pro běžné ranveje a A250 s kolmým startem a přistáním. Nejprve chce uvést nákladní a zdravotnické lety z letiště na letiště, kde může využít existující síť více než 5 000 veřejných letišť v USA, a teprve později se zaměřit na osobní dopravu a eVTOL stroje. Jednotná konstrukce obou verzí má usnadnit certifikaci, protože sdílejí řadu součástí včetně baterií, motoru, avioniky a křídel. Firma zdůrazňuje nízké náklady na energii, menší hluk i nulové emise během letu, avšak zásadní překážkou zůstává schválení americkým leteckým úřadem FAA. Bezpečnost má zajistit rozsáhlé zálohování elektrických systémů; motor H500A je navržen tak, aby fungoval i při výpadku poloviny systému.

Studie sledující 14 584 lidí ve Španělsku a USA spojila vyšší skóre krevního metabolického podpisu středomořské stravy s o 23 procent nižším rizikem úmrtí během následného sledování. Podpis tvoří 67 metabolitů, převážně tukových molekul, které mohou zachytit nejen složení jídelníčku, ale i způsob, jakým tělo potravu zpracovává. Středomořský styl stravování upřednostňuje zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, ryby a olivový olej a omezuje červené i průmyslově zpracované maso. Zjištění je pozorovací, a proto nedokazuje, že změna tohoto ukazatele sama o sobě prodlouží život. Vědci chtějí metodu ověřit u rozmanitějších skupin obyvatel a zjistit, zda může zlepšit odhad zdravotních rizik nad rámec běžných faktorů.

Fyzikové vytvořili experimentální obdobu Maxwellova démona, která využívá informace o skryté paměti okolního prostředí k účinnějšímu získávání práce. Laserem zachytili mikroskopickou skleněnou kuličku v kapalině s micelární sítí, jejíž nepozorované změny uchovávaly stopy předchozího pohybu částice. Dvě měření polohy ve vhodně zvoleném, zhruba sekundovém odstupu umožnila odhadnout vliv této sítě na další pohyb a lépe načasovat posuny laserové pasti. Za určitých podmínek systém získal až třikrát více práce než teoretický limit pro srovnatelný systém bez paměti. Výsledek neporušuje druhý zákon termodynamiky, protože zpracování informace má vlastní energetické náklady, ale ukazuje paměť prostředí jako využitelný termodynamický zdroj.

Observatoř Vera C. Rubin zaznamenala objekt 2026 ED138 v Kuiperově pásu, který se může zařadit mezi kandidáty na trpasličí planety. Jeho odhadovaný průměr činí 600 až 1 500 kilometrů, přesnou velikost však určí až měření odrazivosti povrchu a infračervená pozorování. Těleso oběhne Slunce zhruba za 281 let a pohybuje se ve vzdálenostech 36,86 až 49,04 astronomické jednotky, tedy v rozsahu srovnatelném s drahou Pluta. Unikalo pozornosti zejména kvůli sklonu dráhy a poloze před hustým hvězdným pozadím Mléčné dráhy, přesto bylo dodatečně nalezeno i na snímcích z let 2016 až 2023. Dlouhodobý přehlídkový program observatoře má odhalit tisíce dalších vzdálených těles a mohl by přispět i k řešení otázky hypotetické Deváté planety.

Americký letecký úřad FAA chce lépe chránit zhruba 30 000 rádiových frekvencí, na nichž závisí civilní letectví. Rušení, úmyslné blokování i podvržení navigačních signálů mohou dnes narušit komunikaci, navigaci a provoz letadel, přičemž nalezení zdroje často trvá dny až týdny. FAA proto zvažuje systémy, které by interference odhalily a lokalizovaly během sekund či minut. Možnosti zahrnují data z palubních vysílačů ADS-B, satelity na nízké oběžné dráze i senzory GPS v mobilních sítích. Hlavními překážkami zůstávají nedostatečné pokrytí, certifikace spolehlivosti, ochrana dat před manipulací a nejasné náklady.

Zpráva The Lancet Countdown upozorňuje, že zdravotní dopady klimatické změny rostou rychleji než opatření k jejich omezení. V roce 2023 bylo změně klimatu připsáno 71,5 procenta zhruba 710 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Extrémní vedra zároveň v roce 2025 podle odhadů připravila světovou ekonomiku o 1,07 bilionu dolarů kvůli výpadkům práce, zejména v zemědělství a stavebnictví. Autoři vyzývají OSN a Světovou zdravotnickou organizaci, aby klimatickou změnu formálně označily za globální zdravotní stav nouze a postavily ochranu zdraví do středu klimatických rozhodnutí. Varují také před plánovaným dalším rozšiřováním těžby ropy a plynu.

V okolí podmořské hory Patience jižně od Tasmánie se podle nového výzkumu může soustředit až 2,8 milionu hlubokomořských úhořů druhu Diastobranchus capensis. Jejich biomasa v květnu přesahovala 3 500 tun a hejno zabíralo prostor přibližně tři kilometry dlouhý, dva kilometry široký a 150 metrů vysoký nad dnem. Vědci se domnívají, že hlavním důvodem shromáždění je rozmnožování, protože ryby byly v pokročilém stadiu tření. Proč si úhoři vybírají právě tuto horu, a ne podobné okolní útvary, však zůstává nejasné. Lokalita v chráněném mořském parku se zároveň postupně zotavuje z dřívějšího vlečného rybolovu.