Vědci analyzovali eklogit z ostrova Goodenough ve východní Papui-Nové Guineji, který byl před asi 4,4 milionu lety zatažen do hloubky přes 90 kilometrů. Minerál coesit v granátu potvrzuje vysoký tlak odpovídající této hloubce, zatímco zirkon pomohl určit stáří procesu. Hornina zaznamenala v hloubce kolem 45 kilometrů nečekaně vysokou teplotu asi 700 °C, ale při dalším sestupu se oteplila jen o zhruba 100 °C. Takový vývoj odporuje dosavadním modelům, podle nichž by se podmínky v subdukční zóně měly s hloubkou vyvíjet jinak. Možným vysvětlením je teplo vznikající třením desek v mělčích částech nebo relativní mládí subdukčního systému. Studie naznačuje, že teplotní poměry v místech, kde se zemské desky podsouvají jedna pod druhou, jsou složitější, než se předpokládalo.

Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že zdravý korál může přímým kontaktem předat vybělenému korálu symbiotické řasy i živiny. V laboratorním pokusu se úlomky korálu spojily tkání a vytvořily cestu pro přenos těchto organismů. Už týden kontaktu stačil k zahájení úplné obnovy, která trvala až sedm týdnů, tedy výrazně rychleji než přirozené zotavení ve volné přírodě. Metoda zatím fungovala pouze u geneticky shodných fragmentů z jediné kolonie v laboratoři a její použitelnost na divokých útesech není jasná. Autoři ji vnímají jako možnou nouzovou pomoc, nikoli náhradu za omezení emisí a dalších příčin oteplování oceánů.

Kanadská analýza doporučuje při případném zrušení střídání času zavést natrvalo standardní, tedy zimní čas. Důvodem je dřívější ranní světlo, které pomáhá sladit biologické hodiny, spánek a denní režim se školou či prací. Trvalý letní čas by v zimě posunul východ slunce o hodinu později a mohl by prohlubovat nedostatek spánku, sociální jet lag i potíže s náladou. Zvlášť citliví mohou být dospívající a mladí dospělí, jejichž vnitřní hodiny mají přirozeně pozdější rytmus. Autoři upozorňují, že dlouhodobé dopady nejsou zcela jisté, protože značná část důkazů je observační.

Evropská komise zvýšila minimální ceny dovážené elektroplechové oceli GOES, klíčového materiálu pro jádra transformátorů. Opatření má chránit evropské výrobce před levným dovozem, zejména z Asie, avšak energetický sektor varuje před růstem nákladů a dalším omezením dodávek. Evropští producenti podle průmyslových svazů nedokážou dodat potřebný objem ani nejvýkonnější jakost materiálu. Poptávka po GOES v EU mezi lety 2021 a 2025 vzrostla o 32 procent kvůli rozvoji sítí, obnovitelných zdrojů, elektrifikaci a datovým centrům. Dočasná ochranná opatření platí do února 2027; kritici požadují, aby je doplnily investice do kapacit a technologicky pokročilých evropských výrobků.

Čínská studie mezi více než 5 000 lidmi ve věku nad 80 let zjistila, že ženy konzumující maso se častěji dožily 100 let než vegetariánky. Tento vztah se ale projevil pouze u účastnic s podváhou; u žen s normální hmotností či nadváhou se neukázal. Vegetariánky, které jedly ryby, mléčné výrobky nebo vejce, měly podobnou šanci na dlouhověkost jako konzumentky masa. Výsledky jsou pouze pozorovací a mohou je ovlivňovat další okolnosti, včetně změn jídelníčku ve stáří. Autoři zdůrazňují význam dostatečného příjmu energie a živin i vyvážené stravy z rostlinných a živočišných zdrojů.

Vědci vyvinuli metodu, která pomocí pikosekundových elektrických impulzů obchází rušivý pohyb kvantových vírů v supravodičích druhého typu. Díky tomu mohli zkoumat takzvaný depárovací limit, při němž se rozpadají Cooperovy páry elektronů zajišťující bezodporové vedení proudu. U nitridu niobu pozorovali náhlý zánik supravodivosti po dosažení jasně vymezené prahové hodnoty proudu, zatímco materiál z rodiny YBCO slábl postupně. Rozdíl souvisí s odlišnou symetrií energetické mezery těchto materiálů. Nový postup může zpřesnit studium základních vlastností supravodičů a podpořit vývoj materiálů pro technické využití.

Nový výzkum naznačuje, že vaječníky po menopauze nepřestávají biologicky působit, i když už neuvolňují vajíčka. Analýza zdravé tkáně od 28 žen ukázala, že se s věkem výrazně mění aktivní proteiny. U žen po padesátce převažovaly proteiny související s údržbou buněk a regulací DNA a RNA, zatímco ve vyšším věku narůstaly procesy metabolismu tuků, vrozené imunity a zánětu. Změny mohou vytvářet fibrotické a zánětlivé prostředí, které je příznivé pro vznik nádorů, což by mohlo pomoci objasnit vyšší riziko rakoviny vaječníků po menopauze. Studie může přispět k vývoji biomarkerů a preventivních postupů zaměřených na stárnoucí vaječníky.

Experimentální optogenetická léčba pomohla části pacientů s retinitis pigmentosa zlepšit vnímání světla a rozpoznávání předmětů. Terapie kombinuje injekci genu pro světločivný protein do sítnice se speciálními brýlemi, které převádějí obraz z kamery na jantarové světelné signály. V malé studii deseti lidí se u sedmi zvýšila citlivost na světlo a čtyři opakovaně lépe nacházeli notebook při testech s brýlemi. Výzkum byl zaměřen hlavně na bezpečnost, nebyl randomizovaný ani neměl kontrolní skupinu, proto budou nutné další studie. Metoda zatím neumožňuje čtení ani rozpoznávání tváří.

Vědci pomocí vysokorychlostních kamer poprvé přímo zachytili mechanismus, jímž oddělené žihadlo včely medonosné proniká do tkáně a pokračuje v dávkování jedu. Dvojice ostnitých lancet se střídavě pohybuje vpřed a spolu s pružnými chlopněmi vytváří miniaturní dvojpístové čerpadlo. Tento systém udržuje nepřetržitý tok jedu i poté, co včela odletí a žihadlo zůstane v kůži. Autoři studie upozorňují, že podobné autonomní řešení dosud nebylo pozorováno u jiného hmyzu z řádu blanokřídlých. Poznatky by mohly inspirovat vývoj malých zařízení pro plynulé dávkování kapalin.

Studie italských vědců naznačuje, že psi mohou podobně jako lidé spojovat smyšlená slova „bouba“ a „kiki“ s určitými tvary. V pokusech se 70 domácími psy zvířata častěji sledovala kulatý obrazec při zvuku „bouba“ a ostrý obrazec při zvuku „kiki“. Výzkumníci sledovali směr pohledu psů pomocí kamer a počítačové analýzy. Kontrolní část pokusu, při níž majitelé neslyšeli přehrávaná slova, měla omezit vliv neúmyslných lidských signálů. Autoři upozorňují, že k potvrzení tohoto jevu je zapotřebí dalšího výzkumu, výsledky však mohou pomoci lépe pochopit citlivost psů na lidskou komunikaci.

Mezinárodní tým vedený vědci z Caltechu experimentálně potvrdil předpověď z roku 1984 o uspořádání energetických hladin v systémech na kvantových kritických bodech. V kvantovém simulátoru vytvořeném z atomů stroncia zachycených lasery naměřili vzorce připomínající příčky energetického žebříku. Výsledky odpovídaly předpovědím konformních teorií pole pro Isingův i trikritický bod. Experiment s řetězci až 35 atomů ukazuje, že technologie vyvíjené pro kvantové počítače mohou už nyní sloužit k základnímu fyzikálnímu výzkumu. Metoda by mohla pomoci zkoumat i kvantové fáze, jejichž chování klasické počítače nedokážou spolehlivě popsat.

Vozítko NASA Perseverance ujelo na Marsu 45,22 kilometru a překonalo dosavadní rekord roveru Opportunity o několik desítek metrů. K úspěchu výrazně přispívá pokročilý systém AutoNav, díky němuž se rover pohybuje autonomně přibližně 90 procent času a může dosáhnout rychlosti až 120 metrů za hodinu. Lidé stále určují dlouhodobé trasy a vyznačují rizikové oblasti, zatímco rover na místě rozpoznává překážky a volí bezpečný průjezd. V náročnějším terénu musel tým software upravovat, aby Perseverance zvládala svahy až 24 stupňů. NASA také testovala využití umělé inteligence pro návrh tras a novou lokalizační technologii, která by mohla umožnit delší samostatné operace.

V mořském planktonu u japonského pobřeží vědci objevili dosud nepozorovaný archeon Sukunaarchaeum mirabile s genomem o velikosti pouhých 238 tisíc párů bází. Jde o nejmenší genom zaznamenaný u archeí a o jeden z nejmenších mezi buněčnými organismy vůbec. Mikroorganismus postrádá většinu genů potřebných pro vlastní metabolismus, zachoval si však mechanismy pro kopírování DNA a tvorbu bílkovin. Badatelé proto soudí, že může žít paraziticky na hostitelském planktonu, nikoli v oboustranně prospěšné symbióze. Objev může upřesnit hranici minimální genetické výbavy nutné pro samostatně se rozmnožující buňku.

Filozof Henry Shevlin, který většinu času pracuje v Google DeepMind, říká, že etický výzkum musí být v bezprostředním kontaktu s rychle se vyvíjejícími systémy umělé inteligence. Odmítá plošně zakazovat autonomní agenty, protože mohou pomoci například ve zdravotnickém výzkumu či s rutinní prací, zdůrazňuje však odpovědné nastavení pro konkrétní použití. Varuje, že jednoduché potlačení lidsky působících projevů modelů může mít vedlejší dopady na jejich schopnost uvažovat o duševních stavech, zvířatech či spiritualitě. Za nedostatečně prozkoumané považuje vztahy lidí k AI, zejména mimo západní společnosti a v prostředí více lidí a agentů. Otázka případného vědomí AI podle něj zatím nemá jednoduchou odpověď a vyžaduje další výzkum kognice i interpretace modelů.

Vědci z Yaleovy lékařské fakulty zkoumají možnost využití antiepileptika lakosamidu při osteoartróze. V pokusech na myších a lidských chrupavčitých buňkách lék zmírnil bolest, zpomalil úbytek chrupavky a podpořil její obnovu. Působí blokováním sodíkového kanálu Nav1.7, který se podílí na přenosu bolesti i narušení rovnováhy při obnově chrupavky. Nejslibnější se ukázalo místní podání do kloubu pomocí hydrogelu, jenž lék uvolňuje postupně a mohl by účinkovat déle než měsíc. Výsledky je ještě nutné ověřit v klinických studiích na pacientech, avšak schválení lakosamidu pro epilepsii by mohlo vývoj urychlit.

Soukromé firmy výrazně navyšují investice do amerického výzkumu polovodičů, přičemž hlavním motorem je prudká poptávka po čipech pro umělou inteligenci. Applied Materials zvýší investici do nového centra EPIC v Kalifornii z původně plánovaných 4 na zhruba 5 miliard dolarů; další velké projekty chystají Micron a SK hynix. Deset největších polovodičových společností letos podle firmy investuje do výzkumu celkem 67 miliard dolarů, což převyšuje federální podporu z programu CHIPS. AI zároveň slouží jako nástroj pro rychlejší hledání materiálů, simulace i návrh výrobních zařízení. Nová centra spojují dodavatele technologií přímo se zákazníky, aby zkrátila cestu od objevu ke komerčnímu čipu, avšak menší firmy mohou mít k těmto kapacitám omezenější přístup.

Studie na myších naznačuje, že podání olivového oleje 15 minut před glukózou snížilo krátkodobý vzestup hladiny cukru v krvi. Olej zároveň zpomalil vyprazdňování žaludku a zvýšil hladiny hormonů glukagon, GIP a GLP-1. Podle vědců se na účinku podílí souhra hormonálních mechanismů a signálů bloudivého nervu; při narušení obou drah přínos výrazně zeslábl. Výsledky se projevily i u myších modelů diabetu a olivový olej si vedl zpravidla lépe než několik dalších testovaných tuků. Zjištění zatím nelze přímo vztahovat na lidi, ale podporuje výzkum pořadí konzumace potravin jako možné pomoci při regulaci glykemie.

Teoretická studie zkoumala kvantovou teleportaci napodobující chaotické mísení informace uvnitř černých děr. Autoři porovnali jednodušší Cliffordovy obvody bez takzvané kvantové magie s náhodnými operacemi, které jí obvykle disponují. Oba přístupy dosáhly v průměru stejné věrnosti přenosu kvantového stavu, avšak náhodné operace poskytovaly výrazně stabilnější výsledky. U větších modelovaných systémů se výkon jednoduššího postupu blížil dokonalosti a jeho výsledky byly konzistentnější. Klíčové přitom bylo správně sladit způsob dekódování s použitým mísením informace. Práce je zatím teoretická, nebyla recenzována a neznamená možnost přenášet informaci skutečnými černými dírami.

Dronové průzkumy u pobřeží jihovýchodního Queenslandu zachytily početné skupiny mladých kladivounů bronzových v mělkých vodách poblíž oblíbených pláží. U Burleigh Beach vědci zaznamenali skupiny až o 80 jedincích, u Noosa Main Beach odhadli největší hejno na zhruba 100 žraloků. Analýza více než 20 tisíc letů z let 2020 až 2024 naznačuje, že tato místa mohou být pro mladé žraloky důležitým útočištěm či potravním stanovištěm. Největší shromáždění se objevovala během australského podzimu a začátku zimy. Kladivouni bronzoví jsou celosvětově kriticky ohrožení, přičemž v okolí obou lokalit fungují programy kontroly žraloků se sítěmi a návnadovými zařízeními.

Studie naznačuje, že mebendazol, levný lék proti parazitickým červům, by mohl zvýšit účinnost cílené léčby gefitinibem u některých rezistentních forem nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR. V laboratorních testech kombinace výrazně snížila životaschopnost rezistentních nádorových buněk a souvisela s poškozením DNA. U myší s nádory se po kombinované léčbě prodloužila střední doba zdvojení velikosti nádoru na 25 dní, oproti 15,5 dne při samotném gefitinibu. Nádory však nezmizely a výzkum pracoval jen s jedním modelem rezistentního nádoru. Před případným použitím u pacientů jsou nutné další preklinické testy, ověření bezpečnosti, dávkování i vstřebávání léku.