Vědci zkoumali ostatky muže označovaného jako Skeleton 150, který zemřel u hradu Stirling patrně mezi lety 1255 a 1405. Na jeho téměř kompletní kostře našli přes 160 zlomenin způsobených mimořádně silným úderem zezadu. Trojrozměrné rekonstrukce, snímkování a srovnání s moderními forenzními případy ukázaly, že šlo o vysokorychlostní náraz podobný střetu s vlakem či autem. Badatelé soudí, že nejpravděpodobnějším zdrojem byl velký projektil vržený středověkým obléhacím strojem, nejspíš trebuchetem. Přesné obléhání ani konkrétní zbraň nelze určit, ačkoli jednou z možností je rok 1304, kdy Angličané proti Stirlingu nasadili slavný trebuchet War Wolf.

Nová genetická studie naznačuje, že aktivace dráhy receptoru GLP-1, na kterou cílí léky jako Ozempic a Wegovy, může u mužů souviset s mírně vyšším rizikem androgenetické alopecie. V databázi více než 205 tisíc lidí vědci zjistili přibližně o 7 procent vyšší výskyt genetických variant podporujících aktivitu receptoru GLP-1 u mužů s dědičným typem plešatění. Výzkum nesledoval přímo uživatele těchto léků, takže neprokazuje jejich přímý účinek ani příčinnou souvislost. Autoři označují klinický význam zjištění za nejistý a upozorňují, že případné riziko je malé. Budoucí výzkum by mohl pomoci určit, zda má smysl před léčbou hodnotit náchylnost k vypadávání vlasů nebo kombinovat terapii s preventivní péčí o vlasy.

Síťová metaanalýza 163 klinických studií s 15 757 lidmi zkoumala 137 doplňků stravy a rostlinných přípravků používaných při depresi. Po vyřazení méně spolehlivých výsledků zůstaly jako možné kandidáty omega-3 kyselina EPA, vitamin D3 a některé extrakty třezalky. U vitaminu D3 i třezalky však vycházely závěry jen z několika malých studií. Autoři upozorňují, že největší uváděné přínosy se často objevovaly v méně kvalitním výzkumu a působily nerealisticky vysoké. Důkazy o bezpečnosti, zejména při dlouhodobém užívání a riziku sebevražednosti, jsou rovněž neúplné. Závěrem studie je potřeba větších a přísnějších klinických zkoušek; současná jistota důkazů je nízká až velmi nízká.

Sopka Krasheninnikov na ruské Kamčatce vybuchla několik dní po zemětřesení o síle 8,8 stupně z 30. července 2025, ačkoli předtím byla zhruba 475 let nečinná. Studie zveřejněná jako předtisk naznačuje, že otřesy nemusely sopku otevřít přímo, ale mohly narušit již nestabilní magmatický systém bohatý na plyny. Asi dva dny po otřesech se pod sopkou vytvořila téměř svislá puklina, do níž proniklo odhadem 32 milionů kubických metrů magmatu. Dlouhé otřesy podle modelu podpořily růst plynových bublin, zvýšily tlak v magmatickém rezervoáru a nakonec vyvolaly erupci. Před zemětřesením přitom satelity nezaznamenaly obvyklé varovné známky, jako je zvedání terénu či únik oxidu siřičitého.

Studie psychologů z Torontské univerzity naznačuje, že pro celkovou životní spokojenost je klíčový pocit autonomie, tedy že člověk o svém životě a jednání rozhoduje sám. Výzkum mezi více než 1 200 dospělými v Kanadě a Británii porovnával vztahy, vnímanou schopnost zvládat věci a svobodnou volbu. Vztahy a kompetence souvisely se spokojeností hlavně proto, že podporovaly pozitivní pocity, zatímco autonomie zůstala významná i po zohlednění emocí. Lidé tak při hodnocení života nevnímají jen to, zda se cítí dobře, ale i to, zda je jejich život skutečně jejich vlastním rozhodnutím. Autoři upozorňují, že výsledky je třeba ověřit i v kulturně rozmanitějších populacích.

Týdenní přehled robotických videí IEEE Spectrum představuje robota Digit od Agility Robotics, který při chůzi táhne pohovku a zvládá nestabilní náklad. Výzkumníci současně ukazují systém ReST-RL pro humanoida Unitree G1, jenž odděluje řízení chůze od stabilizace nesených předmětů a funguje i mimo simulaci. Carnegie Mellon vyvíjí metodu APEX, která má humanoidům umožnit průběžně přizpůsobovat pohyby překážkám místo předem připravené choreografie. Mezi dalšími novinkami jsou skákající měkcí roboti aktivovaní infračerveným světlem, čtyřnohý robot při sklizni hroznů v čínském Turpanu a vývoj umělé kůže pro lepší vnímání pohybu robotických kloubů.

Přehled více než 30 studií naznačuje, že jídelníček bohatý na rostlinné potraviny může ovlivňovat vnímanou fyzickou přitažlivost, zejména vzhled pleti, tělesný pach a tělesnou kompozici. Karotenoidy z ovoce a zeleniny mohou dodat pokožce odstín, který lidé často spojují se zdravějším a atraktivnějším vzhledem, nejde však o přímý důkaz lepšího zdravotního stavu. Některé výzkumy rovněž spojují rostlinně orientovanou stravu s příjemněji hodnoceným potem mužů a nižším BMI. Autoři doporučují případné kampaně zaměřit spíše na viditelné účinky konzumace ovoce a zeleniny než na váhu, protože tlak na vzhled může posilovat stud i rizika poruch příjmu potravy. Studie zároveň uvádí střet zájmů autorů s organizacemi a firmou z oblasti výživy.

Týdenní přehled vědeckých novinek přináší studii, podle níž přidání špenátu do bílého chleba zvyšuje obsah živin a může ovlivnit inzulinovou reakci po jídle. Pozornost vzbudila také údajná vycpaná liščí hlava, která se ukázala být vzácným pozůstatkem vyhynulého vakovlka. Vědci znovu hodnotí možnosti metforminu, běžného léku na cukrovku 2. typu, v souvislosti se zpomalováním biologického stárnutí. Astronomové navíc objevili v atmosféře u jižního pólu Saturnu desetistranný útvar, obdobu známého severního šestiúhelníku. Silná sluneční bouře v listopadu 2025 způsobila dosud nevídané výpadky a nepřesnosti GPS napříč USA. Indický tým také vyvinul systém využívající chytré pero a umělou inteligenci, který má z kresebných úloh rozpoznat Parkinsonovu nemoc s velmi vysokou přesností.

Posmrtná studie šesti lidí ve věku 14 až 30 let zjistila u pěti z nich DNA parazitů rodu Babesia, bakterie Bartonella henselae, nebo obou původců. Všichni před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními a neuropsychiatrickými potížemi a měli sebevražedné myšlenky či projevy. Autoři však zdůrazňují, že nález genetického materiálu neprokazuje, že infekce způsobily psychické obtíže ani úmrtí. Studie neměla srovnávací skupinu, vzorky se lišily a předchozí léčba mohla ovlivnit výsledky. Vědci pokládají za potřebný rozsáhlejší výzkum možných vazeb mezi přetrvávajícími infekcemi, zánětem a neurologickými či psychiatrickými příznaky.

Fyzici poprvé přímo experimentálně ověřili, že na kvantové objekty působí Einsteinův princip ekvivalence. Pomocí nového kvantového Galileova interferometru rozdělili Boseho–Einsteinův kondenzát atomů rubidia na dvě trajektorie: jedna byla magneticky udržována na místě, druhá volně padala. Naměřený fázový posun po opětovném spojení obou stavů odpovídal předpovědím gravitace. Výsledek nesjednocuje kvantovou mechaniku s obecnou relativitou ani nedokazuje kvantovou povahu gravitace, otevírá však cestu k přesnějším testům včetně hledání gravitonů.

Nová studie ukazuje, že skalní ledovce v Utahu obsahují přibližně miliardu tun ledu, který je skrytý pod vrstvami suti a balvanů. Výzkumníci zkoumali ledovec u hory Timpanogos pomocí gravimetru a trojrozměrného modelování, protože běžný radar v kamenitém prostředí selhává. Zjistili, že zkoumaný útvar tvoří asi z 83 procent led a obsahuje kolem 1,4 milionu tun ledu. Na základě těchto údajů vytvořili postup pro odhad zásob ledu i u dalších skalních ledovců. Takové zásoby vody mohou být důležité pro hydrologii, ale při oteplování se mohou nestabilní skalní ledovce stát také rizikem pro infrastrukturu v údolích.

Experimentální léčba CTX310 využívá technologii CRISPR k trvalé úpravě genu v jaterních buňkách, která napodobuje přirozenou variantu spojenou s nižší hladinou cholesterolu. V první studii dostalo infuzi 15 pacientů se závažnými poruchami tuků v krvi, u nichž nezabírala běžná léčba. U čtyř lidí s nejvyšší dávkou klesla po roce hladina proteinu ANGPTL3 v průměru o 78,6 procenta, LDL cholesterol o 52,5 procenta a triglyceridy o 47,8 procenta. Jeden účastník během sledování zemřel, vyšetřovatelé však úmrtí nespojili s terapií; u ostatních nebyly hlášeny nové vážné nežádoucí účinky. Výsledky jsou předběžné kvůli malému počtu pacientů a pokračuje další fáze zkoušení.

Uhelný popílek ze spalování uhlí by mohl být významným domácím zdrojem prvků vzácných zemin pro USA. Studie z roku 2024 odhaduje, že v dostupném americkém popílku je vytěžitelný materiál v hodnotě téměř 100 miliard dolarů; celkové množství má činit asi 11 milionů tun. Tyto kovy jsou zásadní pro elektroniku, baterie, větrné turbíny, obranné systémy i zdravotnické technologie, přičemž USA nyní výrazně závisejí na dovozu z Číny. Výzkumné týmy zkoušejí šetrnější způsoby získávání kovů z popílku a dalších odpadů, včetně chemického loužení, elektrochemických postupů a biologických metod. Hlavní překážkou zůstává levné, energeticky úsporné a ekologicky přijatelné nasazení těchto technologií ve velkém měřítku.

Malá britská klinická studie se 40 lidmi s prehypertenzí nebo hypertenzí 1. stupně zjistila, že užívání mátového oleje po dobu 20 dní souviselo s poklesem systolického tlaku v průměru o 8,48 mmHg oproti placebu. Účastníci dostávali dvakrát denně 50 mikrolitrů čistého oleje rozmíchaného ve vodě. Ve skupině s mátovým olejem klesl také diastolický tlak průměrně o 4,57 mmHg a klidová tepová frekvence byla nižší. Možným vysvětlením je působení mentholu, který by mohl napomáhat uvolnění cév. Autoři však upozorňují, že jde o krátký a malý výzkum, jehož závěry musí potvrdit rozsáhlejší dlouhodobé studie; lidé by neměli nahrazovat léčbu ani zkoušet obdobné dávkování bez konzultace s lékařem.

Nová analýza naznačuje, že dětská mozková obrna nemusí představovat jednu samostatnou nemoc, ale soubor příznaků překrývajících se s různými genetickými poruchami. Vědci prověřili 515 genů dříve označovaných za možné příčiny a dostatečně silné statistické důkazy našli jen u 89 z nich. Při sekvenování genomu 460 dětí objevili potenciálně škodlivé varianty u zhruba 16 procent pacientů, avšak významná souvislost s obrnou se potvrdila jen u 16 genů. Autoři nepopírají vliv dalších genů, upozorňují ale na nedostatek důkazů u mnoha dosavadních tvrzení. Přesnější rozlišení genetických příčin by mohlo zlepšit vyšetření i péči o postižené děti.

Geochemik Benjamin Tutolo v časopise PNAS tvrdí, že rozšířená hypotéza o vzniku života u hlubokomořských hydrotermálních průduchů neodpovídá současným poznatkům o jejich chemii ani o dávných oceánech. Podle něj byly předpoklady o silně alkalických tekutinách, dostupnosti síry a protonových gradientech, které měly pohánět rané chemické reakce, chybné nebo zastaralé. Za pravděpodobnější prostředí považuje mělká jezera a vysychající tůně, kde experimenty ukázaly možnost vzniku stavebních složek RNA, proteinů a lipidů. Autor zároveň upozorňuje, že závěry mohou snížit očekávání ohledně života na světech, kde se hledají hlavně hydrotermální systémy, i když vhodná jezera mohou existovat i jinde.

Výzkumníci z Texas A&M University testují nafukovací sférický robot RoboBall určený k průzkumu hlubokých a trvale zastíněných měsíčních kráterů, například Shackletonova kráteru u jižního pólu. Robot se pohybuje posouváním vnitřního kyvadla, které mění jeho těžiště; díky kulovému tvaru se nemůže převrátit a chrání citlivé součásti před prachem, kameny i teplotními extrémy. Při zkouškách v texaském lomu zvládl svahy, měkký terén i malé překážky, přičemž vylepšená verze dokáže vyjet svah o sklonu 20 stupňů. Koncepce počítá s tím, že robot odebere vzorky a malou raketou je vystřelí zpět k vozítku na okraji kráteru. Zařízení zatím není připraveno pro skutečný let na Měsíc, protože vyžaduje odolnější materiály, kosmickou elektroniku a autonomnější řízení.

Britský sběratel James Cranfield rozpoznal v údajné liščí hlavě z 19. století preparát vakovlka tasmánského, druhu vyhynulého od roku 1936. V aukci za něj po souboji zájemců zaplatil 62 600 liber, přestože původně šlo o předmět koupený za zhruba 50 liber. Rentgenové a CT snímky potvrdily zachovalou lebku i typický počet osmi horních řezáků, takže exemplář byl zařazen do mezinárodní databáze vzorků vakovlka. Jde teprve o druhou známou preparovanou hlavu tohoto zvířete. Vědci chtějí šetrně odebrat vzorek ze zubů pro genetickou analýzu a zkoumat také původ preparátu, jeho stáří i cestu z Austrálie do Británie.

Vědci v jižní Brazílii prozkoumali 53 ulovených tuňáků pruhovaných a u 96 procent z nich zjistili parazitické červy. Celkem napočítali přes 1 600 parazitů, přičemž nejvíce jich bylo ve střevech, dále ve svalovině a žaludku; ledviny a srdce zůstaly bez nálezu. Studie zachytila zejména rody Trypanorhyncha a Anisakis, její rozsah je však malý a týká se jediného místa i období. Konzervování parazity zpravidla usmrtí, zatímco riziko pro člověka se týká hlavně syrových či nedostatečně tepelně upravených ryb. Autoři zdůrazňují hygienickou kontrolu a rychlé vykuchání úlovku, aby larvy nepronikaly do svaloviny.

Analýza více než 25 000 posmrtných vzorků ze 40 typů tkání ukazuje, že stárnutí organismu neprobíhá rovnoměrně. Řada orgánů vykazuje dvě období zrychlených strukturálních změn, zpravidla ve 30. a 50. letech života. Tepny stárnou nejrychleji už ve třicítce, zatímco děloha a vagina se výrazněji mění hlavně v období menopauzy. Vaječníky podle autorů mohou hormonálními signály ovlivňovat tempo stárnutí i v dalších orgánech, včetně trávicí soustavy. Studie spojuje rychlejší změny tkání se zánětem a poklesem energetické produkce buněk, zároveň ale upozorňuje, že posmrtná data a změny tkání samy o sobě nemusí vždy znamenat funkční úpadek.