V saharské poušti byl objeven nový druh dinosaura Spinosaurus mirabilis s neobyčejným hřebenem na lebce. Tento unikát je prvním nálezem tohoto druhu hluboko ve vnitrozemí Nigérie, daleko od pobřeží. Paleontolog Paul Sereno a jeho tým z University of Chicago se na místě nálezu nečekaně dojatě seznámili s novým druhem. Spinosaurus mohl žít poloaquatický život, pohybující se v porostlé oblasti, kde pravděpodobně lovil velké ryby. Funkce jeho výrazného hřebene je zatím nejasná, ale mohl sloužit jako vizuální signál.

Vědci úspěšně použili laboratorně vypěstovanou mozkovou tkáň k řešení technických úkolů pomocí zpětné vazby. Pomocí kortikálních organoidů dokázali zlepšit kontrolu nad virtuálním nestabilním systémem podobným balancování tyče. Organoidy, vytvořené z myších kmenových buněk, reagovaly na elektrickou stimulaci tím, že vylepšily svou výkonnost v laboratorním pokusu. Výzkum ukazuje potenciál tkáně v misce pro vzorování a studium změn v mozkové plasticitě spojených s neurologickými onemocněními. I přes úspěchy tento výzkum vyvolává etické otázky ohledně používání zvířecí mozkové tkáně pro takové experimenty.

Vědci dosáhli rekordního vrtu pod Západoantarktickým ledovým štítem a zjistili, že se dříve jednalo částečně o otevřený oceán. Vytvořili tak první přímé důkazy o přítomnosti oceánu v této oblasti před 23 miliony let. Objev poskytuje důležité poznatky o tehdejším ústupu ledové vrstvy a o vlivech teplot oceánu na tání ledu. Porozumění minulým klimatickým podmínkám může pomoci odhadnout budoucí chování ledových mas v kontextu globálního oteplování. Vrt také přinesl fosilní zbytky mořských organismů, které naznačují existenci světlem prosvětlených vod.

Vědci zjistili, proč některé mozkové buňky dokážou odolávat toxickým procesům spojeným s demencemi. Studie využila CRISPR screening ke zkoumání akumulace tau proteinů v lidských neuronech s mutací MAPT V337M. Tento výzkum odhalil více než 1 000 genů, které ovlivňují hromadění škodlivých tau proteinů. Klíčovou roli má proteinový komplex CRL5SOCS4, který pomáhá dráždit rozklad těchto proteinů. Další výzkum naznačuje, že dysfunkce mitochondrií může zvyšovat riziko vzniku toxických komponent tau. Podobné objevy mohou vést k vývoji nových terapeutických přístupů k neurodegenerativním onemocněním.

Jeleni mají schopnost vidět ultrafialové světlo a nová studie ukazuje, že mohou také zanechávat světélkující stopy v těchto vlnových délkách. Vědecký tým zjistil, že jejich značky, jako jsou otěry a škrábance, vyzařují světlo ve vlnových délkách, které jeleni dokážou vidět. Tento fenomén, důkazem použití fotoluminiscence savci, pravděpodobně hraje roli v deší komunikaci a může fungovat jako světelné návěsti pro další jedince. Ultrafialové signály se objevují ve chvílích, kdy jsou jeleni nejaktivnější – za rozbřesku a soumraku. Přesný smysl těchto světelných signálů však zůstává zatím nejasný.

Pod Antarktidou se nachází významná gravitační anomálie, jejíž vliv se postupně zvyšuje. Tato takzvaná Antarktická geoidní deprese, způsobená pohybem hornin hluboko pod povrchem, byla zmapována vědci pomocí dat z zemětřesení. Nové modely ukazují, že tato anomálie zde existuje již nejméně 70 milionů let, přičemž její síla začala dramaticky stoupat před 50 miliony lety. Studie naznačuje, že to může souviset s glaciací oblasti okolo 34 milionů let zpátky, což by mohlo ovlivnit růst ledových ploch. Tato složitá dynamika uvnitř Země může mít dalekosáhlé dopady na povrchové procesy, včetně pohybů mořské hladiny.

Léčba rakoviny tradičně začíná poté, co se projeví symptomy, ale vědci navrhují radikální změnu. Chtějí zachytit rakovinu desítky let před jejím rozvojem pomocí prevence nazvané 'intercepce rakoviny'. Zaměřují se na identifikaci genetických mutací a přednádorových lézí, které mohou dlouho předcházet klinickému nálezu rakoviny. Vyvíjejí krevní testy MCED pro časnou detekci pomocí analýzy cirkulujícího nádorového DNA. I když testy slibují zvýšení míry přežití, vzbuzují také etické otázky o rizicích falešných pozitiv a ekonomické dostupnosti.

V lednu 2025 byl v antarktických vodách u Jižních Shetlandských ostrovů nečekaně zaznamenán žralok. Tento exemplář, měřící tři až čtyři metry, byl nalezen v hloubce 490 metrů, kde teplota vody dosahuje téměř bodu mrazu. Žraloci byli v této oblasti považováni za neexistující kvůli extrémním podmínkám. Výzkumník Alan Jamieson naznačuje, že změny klimatu by mohly přispívat k objevování žraloků v chladnějších oblastech. Tato pozorování jsou vzácná kvůli odlehlosti a nedostatečnému sledování těchto hlubin. Spolupráce mezi teplotními změnami a podmínkami moře může vysvětlit přítomnost tohoto mořského predátora.

Lidé na Tibetské náhorní plošině se přizpůsobují vysokohorskému prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Výzkum ukazuje, že tibetské komunity vyvinuly fyziologické změny, které umožňují lepší transport kyslíku krví bez zvýšení krevní viskozity. Týmy vědců zejména sledovaly ženy z Nepálu, které díky těmto adaptacím dosáhly vysoké míry reprodukční úspěšnosti. Tyto adaptace zahrnují střední hladinu hemoglobinu a vysokou saturaci kyslíku v krvi. Evoluční úspěch je dán kombinací fyzických a kulturních faktorů, přičemž poznávání těchto procesů nabízí vhled do lidské evoluce.

Výzkum odhalil, že imunitní buňky mohou bojovat proti parazitu Toxoplasma gondii tím, že samy sebe zničí. Studie z Univerzity ve Virginii ukázala, že napadené T buňky se rozhodnou pro buněčnou smrt, aby zamezily šíření infekce. Klíčovou roli v tomto procesu hraje enzym kaspáza-8, jehož absence umožňuje parazitu se více šířit v mozku. Tato strategie je vzácná, protože kaspáza-8 je pro patogeny obtížně napadnutelná. Výzkum nabízí nové poznatky, které by mohly vést k lepší léčbě toxoplazmózy, zejména u osob s oslabenou imunitou.

Některé ledovce na světě, i když je jich málo, zažívají náhlé zrychlení, známé jako ledovcová expanze. Tento jev může trvat měsíce nebo roky a způsobuje přeměnu krajiny. Vědci zjistili, že expanze může zrychlit z pomalého pohybu na desítky metrů denně a je často vyvolaná změnami pod ledovcem, jako je hromadění tavné vody. Takové ledovce představují nebezpečí pro obydlí, hospodářství a infrastrukturu, protože mohou vyvolat záplavy a vytvořit nebezpečné ledovcové jezera. Kvůli klimatické změně se frekvence těchto jevů mění, což zvyšuje jejich nepředvídatelnost.

Výbuch rentgenového záření z před 8 miliard let může být prvním důkazem, že bílý trpaslík byl roztrhán černou dírou. Studie vedená odborníky z Čínské akademie věd popisuje událost jako 'bezprecedentní'. Simulace naznačují, že tento jev je nejlépe vysvětlitelný slapovým roztržením bílého trpaslíka středně hmotnou černou dírou. Tato raritní událost byla zachycena díky pozorováním z několika vesmírných teleskopů. Změny signálu během 20 dnů podporují teorii o střetu bílého trpaslíka s černou dírou, což může pomoci odhalit více o těchto tajemných objektech vesmíru.

Nová rozsáhlá analýza klinických studií naznačuje, že přerušovaný půst není v krátkodobém horizontu efektivnější pro hubnutí než běžné diety. Studie ukazují, že během roku dochází k minimálním změnám hmotnosti. Různé formy tohoto půstu neměly významný vliv na úbytek až 5 % tělesné hmotnosti. Výzkum zahrnoval 22 randomizovaných kontrolovaných studií s téměř 2000 účastníky z celého světa. Výsledky zůstávají nejednoznačné a přínosy se mohou výrazně lišit mezi jednotlivci.

Saturnův měsíc Enceladus, ač malý, má značný elektromagnetický vliv, sahající přes 500 000 kilometrů. Tento jev byl zkoumán týmem mezinárodních vědců pomocí dat z mise Cassini. Vědci zjistili, že gejzíry vody z měsíce vytvářejí plazmu, která generuje Alfvénovy vlny, projevující se jako komplexní elektomagnetická síť. Tato síť překvapivě propojuje Enceladus se Saturnovými póly. Zjištění má důsledky pro pochopení podobných jevů u jiných měsíců, například Jupiterových, a plánované mise mohou tuto interakci detailněji prozkoumat.

NASA znovu zahájila odpočet pro svůj první měsíční let s astronauty po desetiletích, když opravila úniky vodíku, které posunuly start na březen. První test plnění pohonných hmot byl přerušen kvůli stejným únikům, které ovlivnily i první let programu Artemis před třemi lety. Raketa SLS by mohla odstartovat nejdříve 6. března, ale před stanovením data musí být test úspěšný a bez úniků. Posádka Artemis II bude sledovat klíčovou zkoušku z povzdálí, kdy mise o délce téměř deseti dní vlakem otestuje podporu života a další systémy kapsle kolem Měsíce.

Vědci vytvořili trojrozměrný „srdeční čip“, který představuje průlom v boji proti kardiovaskulárním nemocem, hlavní příčině úmrtí na světě. Tento inženýrský kousek umožňuje sledování srdeční aktivity na buněčné úrovni, což je klíčové pro testování reakcí srdce na různé léky bez rizika pro pacienty. Čip obsahuje senzory schopné měřit makro i mikro úrovně srdeční aktivity, což je důležité pro rozvoj a léčbu srdečních onemocnění. Tým již úspěšně otestoval vliv několika léků na srdeční tkáň. Výzkumníci plánují další testy se zaměřením na konkrétní srdeční poruchy, což by mohlo pomoci lékařům při výběru léčby založené na individuálních potřebách pacienta.

Pozitivní afirmace, oblíbené v současné době, slibují zlepšení nálady a zdraví opakováním pozitivních tvrzení. Studie ukazují, že afirmace mohou mírně zlepšit sebevnímání a duševní zdraví v některých situacích, ačkoli důkazy nejsou jednoznačné. V kontrastu, během negativních zážitků mohou být afirmace méně účinné pro lidi s nízkou sebeúctou. Hrozí také riziko toxické pozitivity, která popírá obtížné emoce a problémy. Výzkumy naznačují, že soucit se sebou samým a odstup v myšlení mohou být efektivnější přístupy. Klíčové je přizpůsobit myšlení dané situaci.

Korejští vědci vyvíjejí pohodlný světelný klobouk, který by měl pomoci s vypadáváním a růstem vlasů. Tato technologie využívá vlnové délky blízké infračervenému spektru a cíleně působí na dermální papilární buňky, klíčové pro regeneraci vlasových folikulů. Nový klobouk, díky své flexibilitě, může být nošen veřejně a poskytuje rozptýlené světlo na pokožku hlavy. Počáteční experimenty ukázaly velmi pozitivní výsledky v potlačení znamení stárnutí vlasových buněk o 92 %. Výzkum je stále v rané fázi, ale pokud se výsledky potvrdí v klinických studiích, technologie by mohla nabídnout efektivní alternativu k současným léčbám vypadávání vlasů.

Nový výzkum naznačuje, že metformin, lék běžně užívaný k léčbě cukrovky, může zvyšovat šanci na dožití se 90 let u starších žen. Studie z USA a Německa využila data postmenopauzálních žen a zjistila o 30 % nižší riziko úmrtí před 90. rokem života u těch, které užívaly metformin, oproti těm, které užívaly sulfonylurea. Metformin působí na různé cesty stárnutí, čímž může zpomalovat stárnutí a podporovat dlouhověkost. Ačkoli studie nemůže prokázat příčinnou souvislost, její dlouhé sledovací období poskytuje důležité informace. Výzkum nabízí nové pohledy na možnosti léčby zaměřené na zpomalení biologického stárnutí.

Nová studie ukazuje, že dlouhodobé vystavení částicím PM2.5 zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Výzkum týmu z Emory University zkoumal zdravotní data více než 27,8 milionu Američanů starších 65 let. Studie naznačuje, že znečištění ovzduší může přímo přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby, a to nezávisle na jiných zdravotních problémech, jako je vysoký krevní tlak nebo deprese. Pozorování také ukázalo, že lidé, kteří prodělali mrtvici, mohou být ještě zranitelnější vůči účinkům znečištění. Výsledky podporují myšlenku, že environmentální faktory velmi ovlivňují zdraví, zejména u starších lidí.