Vědci při terénním výzkumu v Etiopii pozorovali opakované sexuální i sociální interakce mezi býkem Achillem a samcem osla Patroklem. Během několika dnů zaznamenali 51 nasednutí, z nichž ve 34 případech došlo k penetraci. Zvířata se však také často vzájemně olizovala, otírala, dotýkala čenichem a trávila spolu více času než s jinými jedinci. Oba měli přístup k dalším možným partnerům, přesto opakovaně vyhledávali právě jeden druhého. Autoři studie v časopise Current Biology upozorňují, že chování nelze vykládat lidskými kategoriemi, ale může naznačovat selektivní mezidruhové sociální pouto.

Fyzici z Bělehradské univerzity pomocí zjednodušeného modelu kvantové gravitace simulovali, jak by z drobných čtyřrozměrných geometrických stavebních prvků mohl vznikat časoprostor. Ve většině z více než 20 miliard výpočtů se objevila struktura odpovídající třem prostorovým a jednomu časovému rozměru. Model zároveň někdy vytvořil vesmír bez času nebo variantu se dvěma prostorovými a dvěma časovými rozměry. Výsledek naznačuje, že známé rozdělení prostoru a času by mohlo být emergentní vlastností kvantové geometrie. Studie je zatím pouze preprintem na arXivu a neprošla recenzním řízením.

Americký telekomunikační zákon z roku 1996 podle odborníků neodpovídá době širokopásmového internetu, mobilních sítí a satelitního připojení. Případná reforma by měla stabilizovat fond univerzální služby, jehož příjmy z poplatků za tradiční telefonní služby klesají; ve hře je zpoplatnění poskytovatelů internetu a technologických firem, financování ze státního rozpočtu i cílená podpora chudších domácností. Diskuse se vede také o nové definici broadbandu, která by neměla bezdůvodně zvýhodňovat optické přípojky před pevným bezdrátovým či satelitním přístupem. Zákon by mohl sjednotit a urychlit povolování výstavby kabelů, stožárů a dalších sítí, aniž by obcházel bezpečnostní a místní zájmy. Navrhované změny zahrnují rovněž modernější správu rádiového spektra, kontrolu koncentrace trhu a širší podporu konkurence včetně obecních sítí.

Kritická zranitelnost PHP2Shell mohla ohrozit weby využívající PHP, včetně služeb postavených na WordPressu a Drupalu. Výzkumníci s pomocí nástrojů umělé inteligence proměnili dříve přehlíženou chybu nedostatku paměti v možnost spouštět cizí kód na serveru. Chyba byla nahlášena a opravena dříve, než se podle dostupných informací dočkala zneužití útočníky. Případ ukazuje, že AI usnadňuje odborníkům hledání složitých chyb ve starém softwaru, zatímco jejich bezpečné opravení zůstává náročnější. Autoři upozorňují na potřebu lépe financovat údržbu otevřeného softwaru, rozvíjet formální ověřování oprav a neodkládat bezpečnostní aktualizace.

Studie publikovaná v časopise Nature Neuroscience naznačuje, že psilocybin může podporovat přestavbu nervových spojení i bez účinků spojených s halucinacemi. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz u myší sledovali růst a změny dendritických trnů, drobných struktur důležitých pro komunikaci mezi neurony. Úpravou buněčných receptorů dokázali oddělit zvýšenou neuroplasticitu od reakcí, které u zvířat slouží jako ukazatel psychedelického prožitku. U myší vystavených stresu byl vznik nových spojení výraznější a psilocybin zároveň bránil úbytku stávajících. Zjištění jsou zatím omezená na zvířecí model, ale mohou pomoci vyvinout léčbu deprese či PTSD bez halucinogenních vedlejších účinků.

Kosti přisuzované od roku 1870 vyhynulému obřímu jeřábu Grus primigenia podle analýzy starověké DNA nejspíš patří jeřábu popelavému (Grus grus). Vědci zkoumali 18 kostí z několika evropských zemí včetně vzorků dříve označených za G. primigenia a nenašli mezi nimi genetické rozdíly. Dřívější určení druhu vycházelo pouze z mimořádné velikosti a tvaru kostí. Původní typový exemplář z pařížského muzea se testovat nesměl, takže zůstává malá nejistota. Badatelé předpokládají, že někdejší jeřábi popelaví byli větší a jejich pozdější zmenšování mohlo souviset s klimatem či změnami krajiny, zatím však jde o nepotvrzenou hypotézu.

Výzkumníci zkoumali kreslené rekonstrukce zážitků blízké smrti od 50 lidí a hledali společné rysy ve vnímaném prostoru. Rozlišili čtyři hlavní typy tvarů, včetně kuželovitých tunelů, širokých křivek a prostorů obklopujících pozorovatele. Tunelovité prostory byly většinou popisovány bez barev, zatímco široké zakřivené prostory si účastníci často spojovali s barvami. Autoři upozorňují na možné souvislosti s běžnými zrakovými jevy při nedostatku kyslíku či omezeném zorném poli, příčiny těchto prožitků však studie neurčuje. Výsledky omezuje malý dobrovolně vybraný vzorek, dlouhý odstup od některých zážitků i možný vliv nabízených geometrických předloh.

Studie sledující 995 Američanů ve věku nad 65 let zjistila souvislost mezi častým denním zdřímnutím a pozdějším výskytem demence. Lidé, kteří spali přes den každý nebo většinu dnů, měli během sledování o 48 procent vyšší míru demence než ti, kteří nespali vůbec či jen zřídka. Vyšší riziko se pojilo také s neplánovaným usínáním a se zdřímnutími do 30 minut. Výzkum neprokazuje, že zdřímnutí demenci způsobuje; může naopak být časným ukazatelem změn v mozku nebo důsledkem narušeného nočního spánku. Autoři vyzývají k dalším studiím, které objasní směr této souvislosti.

Lidé žijící po tisíce let v oblasti Puna de Atacama na severu Argentiny byli vystaveni mimořádně vysokému obsahu arsenu v pitné vodě. Výzkum u obyvatel města San Antonio de los Cobres spojil jejich účinnější zpracování této toxické látky s variantami v okolí genu AS3MT. Organismus nositelů těchto variant vytváří méně zvlášť škodlivého meziproduktu MMA a více formy DMA, kterou lze snadněji vyloučit močí. Vědci soudí, že dlouhodobá expozice mohla zvýhodnit tyto genetické vlastnosti přirozeným výběrem. Novější studie z Bangladéše navíc naznačuje, že na metabolismu arsenu se podílejí i další genové oblasti.

Nová studie ukazuje, že včelí úl funguje jako koordinovaný systém kolektivní imunity, který omezuje šíření bakterií a hub. Obranu tvoří med, vosk, propolis, pyl i mikrobiální společenstva na různých místech úlu a v tělech včel. Ochrana je uspořádána ve vrstvách od vstupu do úlu až po plásty s plodem a střevní mikrobiom včel, přičemž nejúčinněji působí proti nebezpečným bakteriím rodu Paenibacillus. Složení obranných látek ovlivňují místní květní zdroje, zdravotní stav kolonie i výskyt škůdců. Autoři proto upozorňují, že pestrá krajina s dostatkem kvetoucích rostlin je důležitá pro odolnost včelstev.

Snadno vytvářený obsah generovaný umělou inteligencí komplikuje ověřování informací na sociálních sítích i ve vědeckých časopisech. Autor upozorňuje, že texty a výsledky experimentů lze pomocí AI připravit téměř bez lidského zásahu, přičemž mohou působit věrohodně. Vydavatelé odborných periodik proto kombinují lidské recenzenty s nástroji pro kontrolu integrity, ale čelí závodu s rychle se zlepšujícími jazykovými modely. Podobný problém řeší Wikipedie, kde dobrovolníci odstraňují strojově vytvářený materiál. Pokud se nepodaří zachovat spolehlivost vědeckého záznamu a základních faktů, může to oslabit důvěru ve instituce, které lidské poznání spravují.

Studie zkoumala, jak lidé s afantazií prožívají smyslové vjemy ve snech a při vědomém představování. Afantazie znamená neschopnost záměrně vytvářet v mysli obrazy, přesto 46 procent sledovaných osob uvádělo, že ve snech vždy zažívá vizuální představy. Vazba mezi bdělou představivostí a sněním se výrazně lišila mezi jednotlivci; zřetelnější, byť jen slabé až střední souvislosti se ukázaly u zvuků a vnitřní řeči. Výzkum vycházel z dotazníků 205 lidí a neměřil mozkovou aktivitu, proto zatím nevysvětluje, proč mohou některé vjemy vznikat ve spánku, ale ne na požádání během dne.

Malá finská studie naznačuje, že jediný třicetiminutový pobyt v tradiční sauně může bezprostředně zvýšit počet bílých krvinek v krevním oběhu. U 51 lidí středního věku se po saunování při zhruba 73 °C zvýšil počet neutrofilů, lymfocytů i některých dalších imunitních buněk. Většina změn však do 30 minut po skončení procedury ustoupila, takže dlouhodobý význam pro odolnost vůči nemocem zatím není jasný. Výzkum nezkoumal všechny důležité podskupiny imunitních buněk a nemůže potvrdit, že sauna předchází infekcím. Autoři upozorňují, že extrémní teplo nese rizika a vyžaduje opatrnost.

Studie v časopise JAMA Pediatrics ukázala, že dospívající s přetrvávajícími potížemi po otřesu mozku se při postupně navyšovaném aerobním cvičení zotavovali rychleji než skupina se strečinkem. Program na dálku zahrnoval fitness náramky, týdenní videohovory s kouči a řízené zvyšování tepové frekvence i délky pohybu. Po třech měsících měla cvičící skupina lepší výsledky v hodnocení příznaků i kvality života, přičemž nebyly zaznamenány nežádoucí účinky související s programem. Výraznější přínos se objevil zejména u účastníků zařazených do 90 dnů od úrazu. Autoři upozorňují, že návrat k aktivitě má probíhat pod dohledem zdravotníka a bez předčasného návratu ke sportu.

Nová studie založená na analýze železných meteoritů naznačuje, že nejstarší planetesimály ve vnější části Sluneční soustavy obsahovaly převážně chondruly, drobné úlomky vzniklé při vysokých teplotách. Tyto objekty, zformované během prvního milionu let existence soustavy, tvořilo zhruba 83 až 92 procent chondrulí a jen malé množství ledového prachu zvaného matrice. Vědci sledovali zejména obsah síry a míru oxidace železa, které nepřímo ukazují podíl vody a prachových částic bohatých na těkavé látky. Oba ukazatele shodně potvrdily, že raná tělesa byla na matrici chudá. Převahu chondrulí mohlo způsobit aerodynamické třídění, při němž se kompaktní částice snáze shlukovaly. Později se poměr změnil a v nově vznikajících tělesech začal převažovat ledový prach.

Nová studie naznačuje, že před zhruba 2 000 lety začalo opětovné rozšiřování ledového příkrovu v kanadské Arktidě, což mohlo signalizovat nástup dalšího zalednění. Vědci zkoumali vývoj Barnesova ledového příkrovu, posledního pozůstatku někdejšího Laurentidského ledovce, pomocí izotopů beryllia-10 v horninách a uhlíku-14 v odhalené vegetaci. Ledovec dosáhl novodobého maxima kolem roku 1960, poté však začal rychle ztrácet hmotu. Autoři spojují tento obrat především s růstem letních teplot způsobeným lidskými emisemi skleníkových plynů. Podle klimatických modelů může Barnesův ledový příkrov při současném vývoji klimatu zcela zaniknout.

Rumunská pilotní studie zkoumala dvoudenní skupinovou kognitivně-evoluční terapii u 61 dospělých s depresivními příznaky. Metoda spojuje principy kognitivně behaviorální terapie s výkladem bolesti ze ztráty vztahu jako reakce na evolučně významné potřeby blízkosti, bezpečí a sounáležitosti. Týden po léčbě měli účastníci výrazně lepší výsledky v hodnocení deprese, úzkosti i životní spokojenosti než lidé na čekací listině. Po třech měsících už rozdíl v depresivních příznacích nebyl statisticky průkazný. Autoři upozorňují na malý vzorek, převahu žen, sebehodnoticí dotazníky i nutnost nezávislého srovnání se standardní terapií.

Článek připomíná příběh Loab, znepokojivé ženské tváře, kterou v roce 2022 při pokusech s negativními zadáními v generátoru obrázků objevil umělec vystupující jako Supercomposite. Postava se v dalších generovaných obrazech opakovala a často se objevovala v groteskních či násilných výjevech, což posílilo její pověst digitálního strašidla. Autoři ji popisují jako nečekaný statistický jev v prostoru možností, z něhož modely čerpají, nikoli jako autonomní bytost. Odborníci v textu vnímají Loab jako ukázku toho, jak AI otevírá nové směry uměleckého experimentu a zároveň vyvolává otázky o autorství, práci tvůrců i hodnotě lidské kreativity.

Vědci získali z nepatrného vzorku sedimentu v jeskyni El Mirón na severu Španělska lidskou jadernou DNA starou zhruba 22 tisíc let, přestože se v dané vrstvě nedochovaly žádné lidské ostatky. Museli analyzovat více než miliardu fragmentů DNA a opakovaně sekvenovat vzorek o velikosti několika zrnek rýže, zároveň vyloučili moderní kontaminaci. Stopy nejspíš pocházely z kůže, vlasů nebo krve lidí, kteří jeskyni využívali během poslední doby ledové. Genetická data ukazují převážně západní původ tehdejší populace jihozápadní Evropy a naznačují její relativní kontinuitu mezi 30 a 20 tisíci lety. Metoda získávání DNA ze sedimentů může významně rozšířit poznání o dávných migracích i v lokalitách bez kosterních nálezů.

Studie milánských vědců naznačuje, že i psi bez výcviku a bez zkušeností s epilepsií dokážou spontánně reagovat na pach spojený se záchvatem. Třicet psů dostalo na výběr vzorky potu odebrané během záchvatu, mimo něj a kontrolní vzorek. Čtrnáct z nich se nejprve vydalo ke vzorku ze záchvatu, což bylo výrazně častější, než by odpovídalo náhodě. Psi přitom neprojevovali strach ani nepohodlí a pach záchvatu nezkoumali déle než ostatní vzorky. Výsledky mohou ukazovat na specifické těkavé látky, které psi rychle zachytí, výzkum však zatím pracoval jen se vzorky od jediné pacientky.