Nová studie naznačuje, že zemské katastrofy, jako jsou masová vymírání a sopečné erupce, se mohou opakovat v cyklu přibližně 27,5 milionu let. Tato myšlenka je podporována analýzami geologických dat z posledních 260 milionů let, která odhalují opakující se vzorce ve velkých geologických událostech. I když není jasné, které procesy tento rytmus způsobují, možné vlivy zahrnují změny v zemském plášti, oběžné variace nebo dokonce působení mimozemských faktorů. Přestože je tato teorie kontroverzní, mohla by znamenat důležitý posun v chápání geologické historie Země.

Nový výzkum naznačuje, že stárnutí mozku je ovlivněno umístěním tělesného tuku. Studie zkoumala přes 18 000 lidí a analyzovala distribuci tuku v souvislosti s mozkovou strukturou a kognitivními schopnostmi. Nejvíce škody způsobuje viscerální tuk, který je spojen s poškozením bílé hmoty mozku, což zvyšuje riziko demence. Chronický nízkoúrovňový zánět způsobený tímto tukem může přispívat k neurozánětu. I když je výzkum pozorovací, naznačuje, že změny životního stylu mohou pomoci omezit toto riziko.

Každý týden přináší ScienceAlert zajímavé mikroskopické záhady, které vyzvou čtenáře k odhalení jejich původu. Tentokrát je řeč o růžovo-fialovém obrazu, který je ve skutečnosti snímkem kosterního svalstva pod mikroskopem. V těchto snímcích jsou svalová vlákna obarvena, aby lépe vynikly rozdíly mezi svalem, tkání a cévami. Kosterní svaly jsou složené z vláken a pojivové tkáně a jejich regenerace závisí na aktivitě. Mikroskopické záhady nyní budou k dispozici i online, rozšiřují tak populární sekci newsletteru.

V roce 2010 byly během krátkého pozorování objeveny v atmosféře Venuše obří soustředné kruhy viditelné pouze v polarizovaném světle. Tým vědců strávil roky zkoumáním těchto neobvyklých signálů, které nakonec vedly k publikaci výzkumu. Hypotéza naznačuje, že kruhy by mohly být výsledkem atmosférických gravitačních vln. Potvrzení tohoto jevu by mohlo odhalit novou perspektivu ve studiu atmosférické dynamiky na Venuši. Výzkum vyzývá k dalším pozorováním pomocí moderních polarimetrů.

Kanibalismus, považovaný za tabu, se historicky opakovaně objevuje. Výzkumníci zkoumali matematické důvody jeho výskytu a zjistili, že i když lidské maso poskytuje živiny, dlouhodobě je tento zvyk neudržitelný kvůli riziku infekcí. Studie odhalila, že kanibalismus může mít smysl jen ve výjimečných situacích, kdy jiná potrava není dostupná. Dlouhodobě však zvyšuje riziko šíření nemocí a může vést ke kolapsu komunit. Historický příklad předkládají lidé Fore z Papuy-Nové Guiney, kde nemoc kuru zmizela po ukončení kanibalistických rituálů.

Každoročně se ve Spojených státech aplikuje na půdu miliony tun biosolidů, které často obsahují PFAS, známé jako věčné chemikálie. Tyto látky se nerozkládají a mohou znečišťovat vodní toky nebo se dostávat do potravního řetězce. Studie z Yale University navrhuje nový a levnější způsob, jak tyto látky odstranit, zahrnující aplikaci alkalických hornin a pěstování specifických rostlin, které PFAS absorbují. Metoda slibuje snížit náklady na sanaci a zlepšit kvalitu půdy. Pokud by se široce uplatnila, mohla by významně snížit emise oxidu uhličitého.

Vědci v Číně poprvé pozorovali tání časoprostorového krystalu, když použili experiment s malými plastovými disky na vibrující desce. Tento proces probíhá ve třech fázích, během nichž se prostorový a časový řád krystalu rozpadají nezávisle. Objev naznačuje, že pravidla pro řád v čase se liší od těch pro řád v prostoru. Výsledky otevírají nové možnosti pro zkoumání fázových přechodů v klasických systémech.

NASA zveřejnila působivý časosběrný záznam průletu sondy Psyche kolem Marsu. Tato sonda, která míří k asteroidu Psyche v pásu mezi Marsem a Jupiterem, nedávno proletěla kolem Marsu ve vzdálenosti pouhých 4 600 kilometrů. Při průletu sonda kalibrovala své přístroje a získala důležitý nárůst rychlosti pomocí gravitačního manévru. Konečného cíle k asteroidu, jenž může být železným jádrem praplanety, má dosáhnout v roce 2029. Mise má potenciál přinést důležité poznatky o složení asteroidu a jeho magnetickém poli.

V roce 2022 byl v Číně objeven patogen Acinetobacter baumannii v kuřecích a kachních embryích, který je znám svou odolností vůči antibiotikům. Studie zjistila, že tento patogen může přecházet mezi zvířaty a lidmi, zejména mezi domácími mazlíčky a jejich majiteli. Genetická data ukazují, že k tomu dochází častěji než mezi lidmi a hospodářskými zvířaty. Zvláště znepokojivé je, že bakterie od domácích mazlíčků sdílí rezistence s lidskými kmeny v nemocnicích. Další výzkum je nutný k pochopení šíření těchto superbugů. Studie byla publikována v magazínu Applied and Environmental Microbiology.

Fyzici z Michiganské univerzity vyvinuli zařízení, které využívá světlo k ovládání toku elektronů bez potřeby elektrického zdroje. Tento 'elektronový maják' mění směr proudu elektronů pomocí rozdílných barev světla. Tento průlom může zlepšit technologie nejen v oblasti kvantového snímání, ale také v telekomunikacích a výpočetní technice. Výzkum podporuje pochopení kvantové geometrie materiálů. Tato inovace může zkvalitnit přenos signálů a zvýšit kapacitu dat mezi zařízeními. Publikace výzkumu proběhla ve Physical Review Letters.

Mozek denně filtruje velké množství smyslových informací, což nám umožňuje soustředit se na důležité podněty. Nový výzkum ukazuje, že meskalin, sloučenina nalezená v některých kaktusech, by mohl tento filtr měnit. Studie na potkanech odhalila, že meskalin ovlivňuje činnost mozečku, zvyšuje jeho propojení s jinými částmi mozku a mění vnímání smyslových vjemů. Objevuje se hypotéza, že by tím mohl být vysvětlen mechanismus meskalinem vyvolaných změn ve vnímání. I když účinky na lidský mozek ještě nejsou potvrzené, výsledky otevírají další možnosti výzkumu.

Na MIT se setkali experti, aby diskutovali o myšlence mimozemských technologií kolem černých děr. Tématem byly hypotetické Dysonovy sféry, které by mohly využívat energii černých děr. Ačkoliv myšlenka zní sci-fi, vědci zvažovali fyzikální aspekty a měřitelná data, která by mohla indikovat přítomnost těchto struktur. Cílem setkání bylo nejen hledání mimozemského života, ale i objevování nových astronomických poznatků. V současné době nejsou důkazy o existenci takových struktur, ale vědci doufají, že se během jejich života podaří něco takového objevit.

Astronomové objevili blízko Země nový typ komet nazvaný 'temné komety', které vyvolávají otázky ohledně obrany planety. Tyto objekty se podobají asteroidům, ale vykazují chování typické pro komety, jako je negravitační pohyb. Nedávná studie odhalila, že blízký asteroid 1998 SH2 je vlastně temná kometa, což znamená, že tyto objekty mohou být častější, než se předpokládalo. Výzkum těchto komet je důležitý pro lepší pochopení jejich pohybu a potenciálních rizik pro Zemi. Výsledky publikované v Nature Astronomy zdůrazňují nutnost pečlivého sledování blízkozemních objektů.

Inženýři z MIT vyvinuli nový typ hydrogelu inspirovaný lidskými plícemi, který je schopen propouštět kyslík a vodní páry, což může zlepšit pohodlí a funkci nositelných zdravotních senzorů. Materiál obsahuje vzduchové kanály, které umožňují lepší ventilaci než běžné hydrogely, a vykazuje desetinásobně vyšší propustnost pro plyn. Testy ukázaly, že nový hydrogel snižuje hromadění tepla a potu pod fóliemi, což snižuje podráždění pokožky. Během zkoušek se materiál osvědčil jako pohodlný při dlouhodobém nošení při fyzické aktivitě. Vývoj pokračuje směrem k dalšímu testování a přizpůsobení pro zdravotnické aplikace.

Nedávný výzkum naznačuje, že kůže určitých ryb může světlo nejen odrážet, ale i na něj reagovat. Masakazu Iwasaka z Hirošimské univerzity objevil specializované póry v kůži ryb Hypoatherina tsurugae, které vykazují reakci na různé světelné podmínky. Experimenty ukázaly, že při vystavení bílému LED světlu ryby zůstávají v 'statickém světlém' stavu, zatímco po zhasnutí světla přecházejí do 'tmavého' módu. Tato schopnost se projevila citlivě zejména na modré světlo. Studie naznačuje, že v tomto procesu by mohly hrát roli proteinové opsiny, známé hlavně z našich sítnic.

Vědci z Northeastern University a Harvard Medical School vyvinuli nový rámec pro identifikaci léků, které mohou zpomalit biologické stárnutí. Pomocí mapování genů a proteinů spojených s procesy stárnutí objevili některé zajímavé kandidáty, jako je oxymetazolin, běžně prodávaný jako nosní sprej. Studie ukazuje, že léky dostupné v lékárnách mohou být přehodnoceny pro účely dlouhověkosti. Rámec umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti biochemických interakcí souvisejících s geny stárnutí. I když zatím nelze hovořit o léčbě stárnutí, výzkum nabízí akční plán pro další experimenty.

Studie fyziků Siegerta a Yonedy objevila známky anihilace antihmoty mimo Mléčnou dráhu. Tato detekce by mohla znamenat, že galaxie produkuje více pozitronů než se doposud předpokládalo. Signály byly nalezeny v oblastech jako Komplex C a Magellanský proud. Pokud se tyto výsledky potvrdí, mohly by rozšířit naše chápání produkce pozitronů a možnosti jejich úniku. Budoucí pozorování by měla objasnit místa vzniku těchto částic. To by mohlo vyžadovat nové modely, včetně zapojení temné hmoty.

Ve Spojených státech dosáhl počet případů spalniček nejvyšší úrovně za 35 let, když překonal údaje z roku 2025. Výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se mohla během miliard let otočit na bok kvůli srážkám s menšími galaxiemi. Další studie naznačuje, že lidská délka života může být omezena náhodnými genetickými mutacemi, což v optimistickém scénáři stanovuje limit na 150 až 190 let. Vědci také zjistili, že moderní životní styl může být pro lidskou mysl zátěží, a výzkumníci dokázali oddělit absorpci a emisi tepla, čímž vytvořili 'programovatelné teplo'.

Sledování televize po dlouhé hodiny může negativně ovlivnit zdraví mozku, zejména u mužů, jak ukazuje nový výzkum. Studie, která sledovala více než 1700 dospělých po dobu 24 let, zjistila, že časté sledování televize je spojeno s menším objemem mozkových oblastí náchylných k Alzheimerově chorobě. Na rozdíl od toho lidé, kteří seděli převážně při práci, měli zdravější mozkové struktury. Fyzická aktivita neměla výrazný vliv na výsledky, což naznačuje, že mentální aktivita je při sezení klíčová. Je tedy důležité, co lidé dělají během sezení, než jak dlouho sedí.

Kreatin, známý jako svalový doplněk, může posílit imunitní buňky při boji s rakovinou. Studie z Kalifornské univerzity ukazuje, že kreatin pomáhá dendritickým buňkám, které podporují T buňky. Výzkum na myších modelech a lidských buňkách naznačuje, že kreatin může zvýšit účinnost imunoterapií. I když je kreatin obecně považován za bezpečný, jeho užívání by mělo být konzultováno s lékařem. Další fáze výzkumu bude zahrnovat klinické testy s pacienty podstupujícími imunoterapii.