Tým z Ottawské univerzity a Institutu Maxe Plancka poprvé vytvořil kvantově provázané fotony za použití slunečního světla místo výkonného laseru. Fresnelova čočka a koncentrátor soustředily sluneční záření do optického vlákna, odkud světlo dopadalo na speciální krystal. Výzkumníci se zaměřili na polarizaci fotonů, aby omezili vliv proměnlivého směru a barev přirozeného, nekoherentního světla. Vytvořené částice dosáhly asi 94 procent shody s ideálně provázaným stavem a prošly Bellovým testem. Jde zatím o důkaz principu, který by mohl časem zlevnit kvantovou komunikaci, senzory či systémy na družicích.

Nová studie naznačuje, že oteplování může v tropech změnit načasování i sílu rozsáhlých organizovaných bouřkových systémů. V simulaci vysokého oteplení přicházely tyto bouře o 10 až 15 dní později a následně přinášely o 38 až 45 procent intenzivnější srážky. Vědci spojují změnu s pomalejší sezonní reakcí atmosférické cirkulace a s hromaděním energie, které může podpořit prudší bouře. Pozdější a koncentrovanější déšť by mohl výrazně ovlivnit zemědělství, zásoby vody i riziko ničivých povodní. Autoři zdůrazňují, že použitý scénář není předpovědí nejpravděpodobnějšího vývoje, ale varovným testem citlivosti klimatu na silné oteplení.

Analýza dat více než 112 000 účastníků amerických dlouhodobých studií zjistila souvislost mezi každodenním pitím slazených nápojů a vyšším výskytem rakoviny žaludku. Lidé, kteří vypili nejméně jednu porci denně, měli podle výsledků asi 2,45krát vyšší riziko než ti, kteří je nepili. Zvýšené riziko se objevilo u žen i mužů, výraznější bylo u žen. Studie neprokázala příčinný vztah a její autoři upozorňují na možné vlivy dalších faktorů, včetně nedostatku údajů o infekci bakterií Helicobacter pylori. U nápojů slazených umělými sladidly se souvislost s rakovinou žaludku neprokázala.

Studie v časopise Nature Materials upozorňuje, že současné plynové turbíny nejsou připraveny na spalování vodíku. Vodík proniká do niklových superslitin a při vysokých teplotách výrazně zvyšuje jejich křehkost, což může vést až k vážnému poškození součástí. Největší potíže se objevily při zahřívání zhruba mezi 400 a 600 °C, kdy se tažnost materiálu snížila až o 30 procent. Atomy vodíku narušují karbidy, které slitinám dodávají pevnost, a mohou v nich vytvářet metan s vysokým lokálním tlakem. Rozvoj vodíkové energetiky proto může vyžadovat nové slitiny nejen pro potrubí a zásobníky, ale i pro turbíny a letecké motory.

Studie publikovaná v Nature Human Behaviour naznačuje, že soustředění na podrážděné místo na kůži může pomoci tlumit a rychleji ukončit mírnou zánětlivou reakci. Při histaminovém kožním testu měli dobrovolníci při věnování pozornosti pocitům menší otok i zarudnutí než ve chvíli, kdy byli rozptylováni videi nebo jiným úkolem. Většina účastníků vykázala při rozptýlení silnější reakci, v průměru asi jedenapůlkrát větší. Autoři předpokládají, že pozornost zlepšuje mozkové vyhodnocení tělesného signálu a může zapojovat nervové mechanismy spojené s regulací zánětu. Výzkum se však týkal jen 57 zdravých lidí a krátkodobé kožní reakce, takže z něj nelze vyvozovat účinnost pro léčbu infekcí, autoimunitních nemocí ani chronických zánětů.

Nová teoretická práce naznačuje, že zrychlené rozpínání vesmíru nemusí plně vysvětlovat dosud neznámá temná energie. Fyzik Savvas Koushiappas navrhuje, že by tento jev mohl vyplývat z kvantové nejistoty při současném určování velikosti vesmíru a rychlosti jeho rozpínání. Model spojuje kosmologické měřítko s kvantovou gravitací a předpokládá, že její projevy mohou být patrné až na hranici pozorovatelného vesmíru. Alternativní varianta teorie také připouští, že vesmír nevznikl singularitou, ale odrazem po dřívější fázi smršťování. Hypotézu budou moci prověřit přesnější údaje z projektů DESI, Euclid a observatoře Vera C. Rubinové.

Kanadští výzkumníci vyvinuli dron Ice Dart, který dokáže přistát a ukotvit se na strmém, kluzkém ledu pomocí drobných výsuvných hrotů. Při zkouškách na jihovýchodě Islandu úspěšně dosedal na svahy se sklonem až 58 stupňů, rychlostí do tří metrů za sekundu a ve větru o rychlosti 30 km/h. Přistání místo visení výrazně snižuje spotřebu energie, takže stroj může ledovce sledovat po dny až měsíce. Čtyřnohý dron využívá odpružení pohlcující náraz a hroty, které se zanoří do ledu až při stlačení podvozku. Tým chce systém doplnit o autonomní volbu místa přistání a nouzový vzlet pro případ převrácení či rozpadu ledové hory.

Výzkumy spojují Parkinsonovu nemoc se změnami střevního mikrobiomu, které se mohou projevit zácpou a poruchami spánku dlouho před neurologickou diagnózou. Studie napříč několika zeměmi zjistila narušení bakteriálních drah vytvářejících vitaminy B2 a B7, což může oslabovat ochrannou střevní bariéru a podporovat zánět. Japonští vědci proto navrhují prověřit cílené doplňování riboflavinu a biotinu. Dvě menší kontrolované studie v Belgii a Číně zároveň naznačily, že transplantace střevní mikrobioty od zdravých dárců může zlepšit motorické potíže i zácpu. Dosavadní výsledky jsou slibné, ale k potvrzení bezpečnosti a dlouhodobého účinku jsou nutné rozsáhlejší klinické zkoušky.

Analýza sedmi klinických studií zahrnujících 357 lidí s těžkou depresí naznačuje, že akupunktura může měnit aktivitu mozkových oblastí spojených s regulací emocí a systémem odměny. Vyšší aktivita byla zaznamenána zejména v pravém cingulu a pravém kaudatním jádru, zatímco více sezení souviselo se změnami v levé amygdale. Antidepresiva naopak vykazovala odlišný vzorec účinků, především v hipokampu a zrakové oblasti mozku. Akupunktura v hodnocených studiích snižovala skóre deprese a úzkosti více než samotná antidepresiva, avšak řada účastníků současně užívala léky. Autoři zdůrazňují potřebu větších a dlouhodobějších studií se standardizovanými postupy.

Studie naznačuje, že hesperetin, flavonoid obsažený v citrusech, může u starých myší zmírňovat známky stárnutí jater. Po pětiměsíčním podávání měly léčené myši méně tuku v játrech, zánětu i poškozených buněk než kontrolní skupina. Účinek souvisel se zvýšením aktivity genu Cisd2, který podporuje metabolické zdraví jater a jehož aktivita s věkem klesá. U myší bez tohoto genu hesperetin téměř nezabíral. Analýza lidských vzorků zároveň ukázala, že aktivita obdobných genů v játrech s věkem klesá, pro využití hesperetinu u lidí jsou však nutné klinické studie.

Vědci simulovali účinek jaderné nálože o síle jedné megatuny na asteroid o průměru 160 metrů, který by mohl zničit celé město. Výbuch nemusel být v kontaktu s tělesem: rentgenové záření by zahřálo povrch, odpařilo materiál a změnilo jeho pohyb, zároveň by uvnitř vyvolalo trhliny. Ve dvou ze tří modelovaných scénářů se asteroid s velkou pravděpodobností rozpadal. Překvapivě mohla nálož odpálená 25 metrů od povrchu poškodit větší část tělesa než exploze ve vzdálenosti 10 metrů. Autoři upozorňují, že modely zachytily jen zlomky sekundy, takže zatím nelze určit, zda by úlomky Zemi bezpečně minuly, nebo by dál představovaly hrozbu.

Tým vedený americkým institutem NIST přenesl provázané fotony po 62 kilometrech existující optické sítě mezi NIST a Marylandsou univerzitou. Velká část vedení byla nadzemní a vystavená větru, teplotním změnám, dopravním vibracím i dalším rušivým vlivům, které kvantový přenos obvykle narušují. Vědci stabilitu zajistili pomocí referenčního laseru, podle něhož průběžně korigovali změny polarizace fotonů. Na vlastní přenos kvantové informace připadalo 92,8 procenta času, zatímco kalibrace zabrala 7,2 procenta. Výsledek podporuje možnost nasazení kvantových sítí v běžné infrastruktuře, i když rychlost přenosu bude nutné zvýšit.

Zavedená rada vždy dobrat celé balení antibiotik neplatí bez výjimky pro všechny bakteriální infekce. Více než 120 klinických studií podle článku ukazuje, že u některých běžných onemocnění mohou být kratší kúry stejně účinné a bezpečné jako delší, aniž by zvyšovaly riziko rezistence. Průzkum mezi 1 475 lidmi v USA však zjistil, že většina stále upřednostňuje léčbu trvající nejméně sedm dní, často kvůli dřívějším doporučením. Pacienti by délku léčby neměli měnit sami: je nutné řídit se konkrétními pokyny předepisujícího lékaře, protože například tuberkulóza či některé stafylokokové infekce vyžadují delší terapii.

Metaanalýza 17 studií zahrnující přes 321 000 lidí spojuje bolestivá, puchýřnatá či jinak těžká spálení sluncem s vyšším rizikem kožního spinocelulárního karcinomu. Lidé se středně častým výskytem takových spálenin měli o 51 % vyšší pravděpodobnost onemocnění, při častém výskytu šlo o 69 %. Opakované silné spálení v dětství bylo spojeno až s trojnásobně vyšší pravděpodobností této rakoviny. UV záření může poškodit DNA kožních buněk a chyby při následných opravách se mohou v průběhu života hromadit. Autoři upozorňují, že důkazy mají omezenou jistotu, mimo jiné kvůli zpětnému vybavování spálenin, přesto doporučují důslednou prevenci zejména u dětí a dospívajících.

Firma Persona AI chce nasadit humanoidní roboty na dlouhé lineární svary v loděnicích, kde chybějí kvalifikovaní pracovníci a zakázky se hromadí. Spolupracuje s jihokorejskými společnostmi HD Hyundai a POSCO a míří na provozy schopné využít stovky robotů. Dvounohá konstrukce má usnadnit pohyb přes překážky a práci v různých polohách, například nad hlavou či skrz průlezy. Podnik netvrdí, že roboti nutně zlevní výrobu, ale že pomohou loděnicím zvýšit kapacitu a tržby. Do budoucna chce rozšířit získané dovednosti na broušení, lakování a další průmyslové práce.

Analýza úmrtních dat 12,7 milionu Američanů z let 2020 až 2024 porovnala 503 profesí a zjistila nejvyšší podíl úmrtí na nádory spojované se zářením u letušek, následovaných piloty. Posádky letadel jsou ve výšce vystaveny kosmickému ionizujícímu záření, před nímž na zemi chrání atmosféra. Letušky měly ve srovnání s ostatními profesemi o 50 % vyšší výskyt těchto nádorových úmrtí, piloti o 36 % vyšší. Studie příčinnou souvislost definitivně neprokazuje, upozorňuje však i na možné působení UV záření a narušení cirkadiánního rytmu. Autoři doporučují zvážit systematičtější sledování radiační zátěže a zdravotní prevenci pro letecký personál.

AMD uvádí, že díky umělé inteligenci zvýšilo celkovou produktivitu vývoje softwaru o 30 procent, tedy nad původně očekávanou úroveň. Na začátku roku firma překročila podíl 20 procent produkčního kódu vytvořeného AI a u některých komponent dosahuje tento podíl více než 80 procent. Agenti už pomáhají s tříděním hlášení, analýzou chyb, úpravami kódu, testováním i přípravou podkladů ke schválení vydání. Další etapou mají být spolupracující roje agentů, které budou samostatně hledat a porovnávat řešení podle zadaných cílů, omezení a metrik kvality. V rozhraní Radeon Software eXperience se podle AMD podařilo zvýšit podíl automaticky vyřešených problémů z 6 na více než 75 procent. Lidé se mají více soustředit na specifikace, ověřování výsledků a strategická rozhodnutí.

Společnost Axiom Math pomocí systému AxiomProver automaticky formálně ověřila důkaz takzvané věty 246. Ta říká, že existuje nekonečně mnoho dvojic prvočísel, jejichž rozdíl je 246, což je dosud nejmenší prokázaná pevná mezera tohoto typu; domněnka o dvojčatech s rozdílem dvě zůstává nevyřešena. Tým při práci vytvořil znovupoužitelnou knihovnu výsledků o mezerách mezi prvočísly, nešlo tedy jen o jednorázové zpracování jednoho důkazu. Formální ověření sice není absolutní zárukou bez chyb, představuje však velmi silnou kontrolu strojově čitelného důkazu. Autoři vidí širší využití podobných metod při prověřování správnosti a bezpečnosti kódu vytvářeného umělou inteligencí.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil vodu, prach a další sloučeniny bohaté na kyslík v okolí hvězdy IRS 3, vzdálené jen 0,55 světelného roku od supermasivní černé díry Sagittarius A*. Hvězda je ve fázi asymptotického obra, při níž silným hvězdným větrem odvrhuje své vnější vrstvy do okolí. Pozorování ukazují, že tvorba prachu a přežívání molekulárního materiálu jsou možné i v extrémním prostředí galaktického centra s intenzivním zářením. IRS 3 může mít asi šestinásobek hmotnosti Slunce, stáří zhruba 72 milionů let a svítivost až 60 tisíckrát vyšší než Slunce. Zjištění naznačuje, že i hvězdy v bezprostředním sousedství supermasivních černých děr dál obohacují okolní prostor o materiál potřebný pro složitější chemii.

Záhadný růžovočervený útvar na mikroskopickém snímku je jaterní žíla vyplněná červenými krvinkami. Krev v ní už předtím prošla jaterními kapilárami, kde se dostává do těsné blízkosti hepatocytů, hlavních pracovních buněk jater. Játra získávají krev ze dvou zdrojů: okysličenou z jaterní tepny a živinami bohatou z vrátnicové žíly; oba proudy se mísí v jaterních sinusoidách. Fialově zbarvené okolí tvoří hepatocyty, které se podílejí na filtraci toxinů, tvorbě žluči a ukládání energie. Snímek vznikl rastrovacím elektronovým mikroskopem a barvy byly doplněny dodatečně pro lepší rozlišení struktur.