Studie sledovala 5 674 dospělých v USA téměř sedm let a zaznamenala 373 úmrtí. Lidé s větším průměrem břicha a současně nízkou silou stisku ruky v poměru k velikosti těla měli o 97 % vyšší riziko úmrtí než lidé bez těchto znaků. Samotný větší průměr břicha v této analýze významnou souvislost nevykázal, zatímco nízká relativní síla stisku ano. Kombinace ukazatelů může podle autorů lépe zachytit viscerální tuk i svalovou slabost než BMI samotné. Výsledky zatím neznamenají zavedení nového rutinního testu, podporují však hodnocení zdraví pomocí více ukazatelů.

Desetileté sledování téměř 1 400 dospělých v Japonsku spojilo horší zdraví dásní s vyšším rizikem demence. Lidé s nejvýraznějším krvácením dásní měli o 56 % vyšší riziko všech forem demence a o 61 % vyšší riziko Alzheimerovy choroby než účastníci s nejmenším krvácením. Výrazné ustupování dásní souviselo s o 59 % vyšším rizikem demence, hluboké mezery mezi zuby a dásněmi pak s nárůstem o 72 %. Studie je pozorovací, proto nedokazuje, že onemocnění dásní demenci způsobuje. Autoři předpokládají, že roli může hrát dlouhodobý zánět v těle či ústní bakterie, a vyzývají k potvrzení výsledků ve větších a rozmanitějších souborech.

Země není dokonalá koule: rotace ji vyboulila u rovníku a zploštila u pólů. Analýza dat ze satelitních navigačních stanic z let 1997 až 2015 ukazuje, že pevný zemský povrch se u pólů zvedá stále rychleji, zatímco v oblasti rovníku více klesá. Skalnatá část planety se tím celkově stává méně zploštělou. Její gravitační tvar, geoid, se však naopak více zplošťuje, protože tající led z Grónska a Antarktidy přesouvá vodu a hmotu z pólů k nižším zeměpisným šířkám. Zdánlivý rozpor tak vyplývá z rozdílu mezi deformací pevné Země a změnami rozložení její hmoty.

V dosud neprozkoumaném podmořském kaňonu Mar del Plata u Argentiny objevili vědci obal od instantních nudlí Mi Goreng v hloubce 1 920 metrů. Během 17 ponorů dálkově ovládaného robota zaznamenali celkem 29 kusů lidského odpadu, z nichž 27 bylo plastových, a to až v hloubce 3 820 metrů. Odpad se soustředil v místech, kde kaňon přirozeně zachycuje materiál unášený proudy. Podle složení nalezených předmětů může významná část pocházet z lodí, zejména rybářských plavidel působících na otevřeném moři. Některé plastové předměty už osídlili mořští živočichové, což může dlouhodobě měnit hlubokomořská společenstva.

Vědci ze Stanfordovy univerzity transplantovali lidskou mozkovou kůru do geneticky upravených myší, jimž se většina vlastní kůry a hipokampu nevyvinula. Lidská tkáň během tří měsíců vyplnila přes 90 procent objemu mozkové kůry, vytvořila cévy, elektrickou aktivitu a spojení s nervovou soustavou myší včetně drah do míchy. Štěpy zůstaly vývojově nezralé, přesto obsahovaly vzácné typy neuronů, které se v laboratorních organoidech obtížně vytvářejí. Myši s transplantáty uspěly v testu pracovní paměti lépe než neupravené myši bez kůry, vědci však nevyvozují, že za chování přímo odpovídají lidské neurony. Model by mohl pomoci zkoumat epilepsii, frontotemporální demenci či neurovývojové poruchy, zároveň otevírá etické otázky kolem rozsáhlého začleňování lidské nervové tkáně do zvířat.

Americký startup Revoy vyvinul odpojitelný deset tun vážící modul s baterií, elektromotorem a hnací nápravou, který se připojí mezi tahač a návěs. Na jedno nabití má souprava ujet elektricky 320 až 400 kilometrů, přičemž vybitý modul lze ve stanici vyměnit za nabitý za méně než pět minut. Firma plánuje první komerční provoz na trase v Oregonu a navazuje na pilotní test s dopravcem Ryder. Revoy uvádí snížení spotřeby nafty až o 95 procent, přestože provozovatelům účtuje službu podle ujetých kilometrů bez přímé úspory paliva. Omezením zůstává hmotnost modulu, kratší dojezd pro dálkovou dopravu a nutnost vybudovat síť výměnných stanic.

Astronomové v datech rentgenové observatoře Chandra identifikovali 84 dosud nerozpoznaných objektů v šesti blízkých galaxiích, včetně Andromedy a galaxie M101. Nazvali je hypersoftní zdroje rentgenového záření, protože přístroje zachycují jen slabou nízkoenergetickou rentgenovou část jejich pravděpodobně mnohem silnějšího extrémního ultrafialového záření. Jejich skutečná povaha není jasná: mohou mezi nimi být bílé trpaslíky, novy, neutronové hvězdy i černé díry. Část objektů by mohla představovat hledané bílé trpaslíky, které nabírají hmotu před explozí supernovy typu Ia. Vědci předpokládají, že jde jen o nejjasnější zástupce mnohem početnější skryté populace.

V argentinské Patagonii vědci našli více než 250 úlomků velkých dinosauřích skořápek, dosud nejjižněji objevených takových pozůstatků. Vejce typu Fusioolithus, pravděpodobně patřící titanosaurům, vznikla před asi 66 miliony let v oblasti na 55 až 60 stupních jižní šířky. Tamější klima bylo srovnatelné s dnešním New Yorkem, takže samotné sluneční teplo zřejmě nestačilo k inkubaci. Velmi pórovité skořápky naznačují, že vejce byla zahrabána v krytých hnízdech. Autoři studie předpokládají, že dinosauři mohli využívat hromady rozkládající se vegetace, jejíž mikrobiální rozklad vytvářel potřebné teplo podobně jako u některých dnešních krokodýlů a tabonů.

V hloubkách jihovýchodního Pacifiku vědci dvakrát pozorovali drobné korýše Mesopleustes abyssorum pevně přichycené na nohách obřích mořských pavouků rodu Colossendeis. Opakovaný výskyt na dvou místech vzdálených 225 kilometrů naznačuje, že nejde jen o náhodný kontakt. Korýši by tak mohli využívat takzvanou forézii, tedy přepravu na jiném živočichovi, která jim pomáhá překonávat velké vzdálenosti navzdory slabé schopnosti plavat. Pozorování také ukázala páry dospělých jedinců a samici s vajíčky, takže mořští pavouci mohou sloužit i jako pohyblivé místo pro setkávání a rozmnožování. Vědci však zdůrazňují, že dvě zaznamenaná setkání zatím hypotézu definitivně nepotvrzují.

V Atlantiku se do 12. září poprvé od zahájení moderního satelitního sledování v roce 1966 nevytvořil žádný hurikán. Aktivita tropických bouří dosahovala jen zhruba 7 procent běžné úrovně, přestože začátek září obvykle představuje vrchol sezony. Hlavní příčinou je mimořádně silný jev El Niño, který nad Atlantikem podporuje střih větru, suchý vzduch a sestupné proudění brzdící vznik i růst cyklon. Zatímco Atlantik zůstává nezvykle klidný, Tichý oceán vykazuje nadprůměrnou bouřkovou aktivitu. Meteorologové očekávají, že El Niño potrvá do února 2027 a po jeho odeznění může následovat výrazně rušnější atlantická sezona.

Italští vědci testovali u geneticky upravených myší nosní sprej s extracelulárními váčky získanými z buněk lidské placenty. Po šesti měsících léčby měly myši lepší výsledky v testech paměti a rozpoznávání objektů, méně amyloidu beta v hipokampu a slabší známky zánětu mozku. Částice se dostaly do oblastí hipokampu a působily na neurony i mikroglie; léčba zároveň podpořila bílkoviny spojené s neuroplasticitou. V laboratorně vytvořených neuronech od pacientů se sporadickou Alzheimerovou chorobou se snížilo poškození buněk. Jde však o předklinický výzkum na zvířatech a buněčných modelech, takže účinnost ani bezpečnost pro lidi zatím nejsou prokázány.

Malá klinická studie první fáze zkoumala upravené vlastní mezenchymální kmenové buňky u deseti žen ve věku 51 až 72 let s pokročilou osteoporózou. Buňky odebrané z kostní dřeně vědci upravili tak, aby po nitrožilním podání lépe zamířily zpět do kostní dřeně. Léčba byla podle autorů dobře snášena a během sledování se neobjevily nežádoucí účinky související s terapií. Ve srovnání dvou let před podáním a dvou let po něm klesl výskyt zlomenin z osmi na 0,5 případu ročně, což odpovídá poklesu o 94 procent. Biopsie a zobrazovací vyšetření rovněž naznačily zlepšení zejména houbovité kostní tkáně. Výsledky jsou slibné, ale kvůli malému počtu účastnic a chybějící kontrolní skupině je musí potvrdit větší randomizované studie.

Vědci poprvé získali přímé biochemické důkazy o výskytu složených struktur zvaných G-kvadruplexy v nukleových kyselinách zachycených z lidské krevní plazmy. Tyto útvary tvořené čtyřmi vlákny se liší od známé dvojšroubovice DNA a mohou vznikat z úseků bohatých na guanin. Výzkumníci použili šetrný postup odběru materiálu a dva nezávislé způsoby detekce, aby vyloučili, že se struktury vytvořily až při laboratorním zpracování. Zatím není jasné, zda zachycené G-kvadruplexy pocházejí z DNA, nebo RNA, ani z jakých tkání se do krve uvolňují. Objev by do budoucna mohl rozšířit využití krevních genetických stop například ve výzkumu rakoviny, nejde však o hotový diagnostický test. Studie je zveřejněna jako preprint a vyžaduje další ověření.

Agility Robotics představila humanoidního robota Digit 5, určeného pro výrobu, sklady a logistiku. Stroj vysoký 1,8 metru má unést 23 kilogramů do výšky 2,1 metru a fungovat více než 20 hodin denně. Jeho klíčovou vlastností má být bezpečnost: při přiblížení člověka robot odloží náklad a případně si sedne, aby nemohl spadnout na lidi. Nová konstrukce s nohama podobnějšíma lidským má zlepšit dřepy a manipulaci s těžšími předměty. Firma odhaduje měsíční cenu služby na 8 500 dolarů a uvádí objednávky za více než 300 milionů dolarů; evropský prodej plánuje od roku 2027.

Studie amerických vědců zkoumala mozky 701 zemřelých dárců, z nichž 229 mělo totální kloubní náhradu. U lidí po náhradě kyčle naměřili vědci v průměru o 8,9 procenta více kobaltu ve čtyřech sledovaných oblastech mozku; nalezené částice svým složením odpovídaly materiálu implantátů. Výsledky naznačují, že otěr a koroze náhrad mohou u části pacientů překonat hematoencefalickou bariéru, přesný mechanismus ale není znám. Vyšší koncentrace kobaltu souvisela s většími známkami Alzheimerovy patologie, studie však neprokázala příčinnou souvislost ani spojení s úbytkem kognitivních funkcí. Autoři zdůrazňují, že přínosy kloubních náhrad převažují, zároveň doporučují další sledování možných dopadů kovových částic na mozek.

Pozornost technologických firem se podle článku přesouvá od trénování stále větších modelů k inferenci, tedy jejich každodennímu nasazení pro odpovědi, tvorbu kódu či autonomní agenty. Zátěž zvyšují zejména uvažující modely, které vytvářejí delší řetězce výstupů, a agentní systémy běžící nepřetržitě. Inference se od trénování liší tím, že při generování každého dalšího tokenu musí opakovaně pracovat s parametry modelu i rostoucí pamětí kontextu, takzvanou KV cache. Hlavní překážkou proto není jen výpočetní výkon, ale zejména kapacita a propustnost paměti; GPU mohou při čekání na data zahálet. Výrobci hledají nové architektury, například těsnější vertikální propojení paměti a výpočtů nebo rozšíření paměti do větší vzdálenosti od akcelerátorů. Rostoucí poptávka zároveň vede k neobvyklým partnerstvím mezi velkými firmami a specializovanými výrobci čipů.

Vědci z čínské univerzity Yunnan otestovali perovskitové solární články v Jihočínském moři až v hloubce deset metrů. Moduly dokázaly za dvě hodiny nabít lithium-iontové baterie a při testech v hloubce 2, 6 a 10 metrů získaly postupně 1 416, 752 a 324 miliwatthodin energie. Články jsou upraveny pro využití modrozeleného světla, které mořská voda propouští lépe než jiné části slunečního spektra. Laboratorně dosáhly účinnosti přeměny energie téměř 35 procent a odhadovaná životnost činí asi pět a půl roku. Technologie by mohla doplňovat napájení podvodních senzorů, kamer, komunikačních zařízení či monitorovacích stanic.

Článek popisuje počátky Tesly v roce 2003, kdy její spoluzakladatel Martin Eberhard hledal investory a využíval k demonstracím elektrický roadster tZero společnosti AC Propulsion. Právě mimořádné zrychlení vozu upoutalo Elona Muska, tehdy známého především po prodeji PayPalu a jako zakladatele SpaceX. Musk odmítl plán AC Propulsion na drahou elektrickou přestavbu užitkového vozu Scion, protože věřil, že cesta k masovému elektromobilu vede nejdříve přes atraktivní a výkonný prémiový sportovní vůz. Po seznámení s Eberhardem se začal podrobně zajímat o plány mladé Tesly, která chtěla postavit první Roadster na základě Lotusu Elise a potřebovala financování.

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie se 40 zdravými mladými dospělými zjistila, že pětidenní příjem bisfenolu A (BPA) v dávce považované americkými úřady za bezpečnou snížil periferní citlivost na inzulin o 9 procent. U skupiny s placebem se citlivost naopak mírně zvýšila. Výsledky představují dosud nejsilnější experimentální důkaz u lidí, že BPA může krátkodobě přispívat k inzulinové rezistenci, pravděpodobně ve svalové tkáni. Autoři upozorňují, že malý soubor mladých účastníků neumožňuje závěry bez dalšího vztáhnout na celou populaci. Studie podle nich podporuje přehodnocení současných limitů pro BPA, které se používá zejména v plastových obalech a pryskyřičných výstelkách plechovek.

Nová studie zveřejněná v časopise Nature Human Behaviour odhaduje, že před britskou invazí v roce 1788 žilo v Austrálii asi 2,22 milionu původních obyvatel. Jde až o sedminásobek dříve rozšířených odhadů, které vycházely z nedostatečných údajů shromážděných až více než století po začátku kolonizace. Badatelé spojili výsledky počítačových modelů, genetických rekonstrukcí a archeologických radiokarbonových záznamů. Populaci následně drasticky snížily zavlečené nemoci, násilí na hranicích osídlení i asimilační a vylučovací politiky. Podle autorů mohlo v 19. a na počátku 20. století zemřít navíc zhruba 700 tisíc až 4,2 milionu lidí.