Světová zdravotnická organizace vyhlásila mezinárodní zdravotní nouzi kvůli epidemii kmene ebola v Demokratické republice Kongo, která již zabila přes 80 lidí. Nové obavy se objevily po potvrzení případu v Gomě, významném městě na východě země. Podle Afrického centra pro kontrolu nemocí a prevenci bylo zaznamenáno celkem 88 úmrtí a 336 podezřelých případů. Zdravotníci se obávají, že v důsledku nedostupné vakcíny a vysoké nakažlivosti by se nemoc mohla rychle šířit. Zdravotnické organizace chystají rozsáhlou reakci na tuto krizi, přičemž hrozí značné riziko rozšíření v rámci regionu.

Nová studie odhalila, že více než 1700 dosud neznámých 'temných' proteinů je produkováno částmi lidského genomu, dříve považovanými za neaktivní. Tyto mikroproteiny se liší od běžných proteinů svou velikostí a strukturou. Výzkum se zabýval 7 264 regiony DNA a identifikoval 1 785 mikroproteinů. Některé z těchto nově objevených molekul mohou mít klíčové funkce, například v boji proti rakovině. Tato zjištění otevírají nové možnosti pro výzkum lidských nemocí a jejich terapií.

Studie z roku 2024 ukazuje, že proces stárnutí není vždy plynulý. Lidé procházejí dvěma významnými obdobími rychlého stárnutí, v průměru kolem 44 a 60 let. Výzkum analyzoval molekulární změny u skupiny 108 dospělých a identifikoval významné posuny v množství biomolekul, které souvisejí s různými zdravotními riziky. Studie také odhalila, že tyto změny nejsou ovlivněny pouze menopauzou; postihují i muže, což naznačuje hlubší biologické faktory. Budoucí výzkum by měl tyto faktory prozkoumat detailněji.

Antarktický mořský led, který byl dříve odolný vůči globálnímu oteplování, zažívá dramatický pokles od roku 2015. V roce 2023 dosáhla zimní rozloha ledu rekordně nízkých hodnot, což vědce šokovalo, jelikož to odporuje klimatickým modelům. Proces je poháněn stoupáním teplé hlubinné vody k povrchu, což usnadňuje její mísení se studenými vodami a ztěžuje tvorbu nového ledu. Pokles mořského ledu má následky pro klima a ohrožuje jedinečné ekosystémy Antarktidy. Algae na ledu podporují potravní řetězec od krilu po tučňáky a velryby, přičemž otřesy v tomto systému mohou ovlivnit globální klimatické podmínky.

Nový výzkum ukazuje, že mozky účastníků reagovaly na virtuální křídla jako na reálné části těla. V pokusu dostali dobrovolníci VR křídla a jejich mozky začaly vnímat tyto křídla podobně jako skutečné části těla. Funkční magnetická rezonance ukázala, že oblast mozku odpovědná za vizuální zpracování se přepojila, aby na křídla reagovala silněji. Tato změna naznačuje plasticitu mozku, která by mohla pomoci učit se ovládat nové končetiny nebo pohybové dovednosti. Výzkum může mít důsledky pro fyzikální terapie nebo chápání vlivu VR na lidský mozek.

Nová studie odhaluje, že složitá technika výroby omítky, tradičně připisovaná Římanům, byla používána již před 10 000 lety v neolitu. Na nalezišti Motza v Izraeli byly objeveny důkazy o výrobě dolomitové omítky, které naznačují vyspělost tehdejších stavitelů. Ačkoli se složení této omítky podobá římským metodám, zdá se, že byla objevena nezávisle, což poukazuje na ztracenou technologii. Studie také ukazuje, že tato metoda poskytovala odolnější omítku díky místnímu využití dolomitu.

Výzkumníci objevili v Britské knihovně pergamen, který poskytuje nové poznatky o lidech, kteří přežili Černou smrt v polovině 14. století. Dokument zmiňuje seznam 22 nájemníků z Ramseyského opatství, kteří onemocněli morem a uzdravili se. Průměrná délka jejich nemoci byla tři až čtyři týdny. Výzkum naznačuje, že vyšší životní standard mohl přispět k rychlejšímu zotavení bohatších nájemníků. Objev mění pohled na dopad pandemie, která byla dosud vnímána hlavně přes prizma obrovských ztrát na životech.

V roce 2019 mohlo dojít k náhodné detekci temné hmoty v datech o gravitačních vlnách. Fyzici zjistili, že jedna z detekovaných událostí odpovídá kolizi černých děr obklopených mrakem temné hmoty. Přestože výsledek je slibný, zatím není dostatečně statisticky významný pro potvrzení. Metoda by mohla otevřít nové možnosti zkoumání gravitačních vln a temné hmoty, přestože další nezávislé ověření je nezbytné.

Zívání je natolik nakažlivé, že studie odhalila, že se může šířit i mezi matkami a jejich nenarozenými dětmi. Výzkum ukázal, že zívání začíná synchronizovat ještě v děloze. Týmu vědců z Univerzity v Parmě se podařilo zjistit, že při sledování videí zívajících lidí matky i plody často zívaly ve stejnou dobu. Tato studie zahrnovala 38 těhotných žen v jejich třetím trimestru. Výsledky naznačují hlubší vztah mezi matkou a dítětem již před narozením a vyzývají k dalšímu výzkumu v této oblasti.

Studie ukazuje, že sladění času cvičení s naším chronotypem může zvýšit jeho zdravotní přínosy. Lidé ranního typu mohou dosáhnout lepších výsledků cvičením dopoledne, zatímco večerní typy mají prospěch z aktivit večer. I když cvičení mimo náš přirozený časový rytmus je stále prospěšné, největší zlepšení bylo pozorováno u těch, kteří cvičili v souladu se svým chronotypem. Pro většinu populace, která spadá mezi extrémy, může být načasování cvičení méně kritické. Každopádně je důležité začít s mírnou fyzickou aktivitou bez ohledu na denní dobu.

Nový výzkum odhalil, že obyvatelé And, konkrétně Quechua, mají genetické přizpůsobení pro lepší trávení škrobu. Tento jev je spojen s vysokým počtem kopií genu AMY1, což jim poskytuje výhodu v trávení brambor, které zde byly domestikovány před tisíci lety. Studie ukazuje, že genetická evoluce může reagovat na změny stravy v relativně krátkém čase. Výsledky také přinášejí nové pohledy na vliv technologie na lidskou evoluci.

Vědci oficiálně přejmenovali hormonální poruchu PCOS na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS), aby lépe odrážel jeho komplexnost. Archeologové objevili základy umělého ostrova v Skotsku staré přes 5 000 let. Byla nalezena vzácná krystalická forma vytvořená při prvním jaderném testu v roce 1945. Dále studie ukazuje, že stárnutí očí může indikovat riziko osteoporózy. NASA testovala nové rotory pro Marsovský vrtulník, které při testech překonaly zvukovou bariéru. Studie také zkoumá spojení mezi užíváním marihuany a depresí, přičemž hledá možné společné rizikové faktory.

Většina dospělých v USA získává zdravotní informace ze sociálních médií, ale ne všichni influenceři mají odborné zázemí. Asi 40 % influencerů uvedlo, že jsou zdravotní odborníci, zbytek se označuje jako trenéři, podnikatelé nebo sdílejí osobní zkušenosti. Odborníci varují před důvěřováním informacím bez ověření a doporučují zvážit motivaci influencerů, kteří mohou mít finanční zájmy. Při hledání rad je důležité ověřovat zdroje a konzultovat s důvěryhodnými zdravotnickými profesionály.

Ve španělském pokladu z doby bronzové byla objevena dvě korodovaná artefakta, která jsou pravděpodobně vyrobena z meteoritického železa. Tyto předměty, ocelový náramek a dutý polokoule zdobená zlatem, pocházejí z období mezi lety 1400 a 1200 př.n.l. Objevy naznačují vyspělost iberské metalurgie dávno před počátkem železné doby. Vědci využili hmotnostní spektrometrie k analýze složení, která potvrdila vysoký obsah niklu typický pro meteoritické železo. Přestože jsou výsledky neúplné kvůli korozi, novější techniky by mohly poskytnout další důkazy.

Bývalý farmář Mihail Mihailidis objevil při stavbě opěrné zdi v Kincumberu, Austrálie, ve zvláštním pískovcovém kameni otisk prastarého stvoření. Fosílie, později pojmenovaná Arenaerpeton supinatus, byla věnována Australskému muzeu a vědci ji formálně popsali až v roce 2023. Jedná se o vzácného předka moderních obojživelníků z doby před 240 miliony let, kdy Austrálie byla součástí superkontinentu Gondwana. Tento exemplář je klíčovou součástí australského fosilního dědictví a nabízí pohled na evoluci temnospondylů, skupiny vyhynulých obojživelníků. Fosílie je neobyčejně dobře zachovalá, což umožní hlubší pochopení prehistorického života.

Vědci z univerzity v Sydney zjistili, že cvrčci po aplikaci horkého podnětu na jejich tykadla projevují chování naznačující schopnost cítit bolest. Tato studie ukazuje, že cvrčci nejen reflexivně reagují, ale také zranění ošetřují a pečují o dané místo stejně, jako člověk hladí popálenou ruku. Cvrčci nyní splňují pět z osmi kritérií pro posouzení schopnosti cítit bolest, což může mít důsledky pro etické zacházení s nimi ve farmářství a výzkumu. Tato zjištění byla publikována v časopise Proceedings of the Royal Society B a přispívají k debatě o tom, zda jsou hmyz a další podobné organismy schopny vnímat bolest jako součást své senzibility.

Nová studie odhalila, že ryby přísavnice remory se mohou schovávat v kloakách rejnoků manta. Tato chování bylo pozorováno v Maledivách, Mozambiku a na Floridě. Vědci se domnívají, že remory mohou do kloak lézt jako reakci na vnímanou hrozbu. Přítomnost remor v kloakách může překážet při rozmnožování, porodu nebo vyprazdňování rejnoků. Objev zpochybňuje dříve považovaný vzájemně prospěšný vztah mezi oběma druhy.

Nová studie naznačuje, že změna stravovacích návyků dokáže zpomalit biologické stárnutí. Výzkum na University of Sydney analyzoval data starších lidí, u nichž se testovaly čtyři různé diety. Výsledky ukázaly, že diety s vyšším podílem rostlinných bílkovin a specifickými poměry tuků a sacharidů snižovaly biologický věk účastníků. Studie využívala 20 biomarkerů k odhadu biologického věku, včetně krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Ačkoli výsledky jsou nadějné, další výzkum je třeba k potvrzení dlouhodobých účinků těchto diet na zdraví.

Kanadští lékaři před několika lety začali předepisovat svým pacientům návštěvy muzeí jako prostředek ke zlepšení jejich fyzického a duševního zdraví. Nová britská studie potvrzuje, že umění a kulturní aktivity mohou skutečně ovlivnit biologické známky stárnutí. Výzkumníci z University College London zjistili, že týdně vykonávané umělecké nebo kulturní aktivity zpomalují tempo stárnutí obdobně jako pravidelné cvičení. Analýza dat více než 3 500 dospělých ukázala, že ti, kteří se věnují umění jednou týdně, vykazují pomalejší projevy stárnutí. Výsledky byly nejvýraznější u středněvěkých dospělých, přičemž širší spektrum aktivit přinášelo lepší výsledky.

Pod Apalačskými horami v USA bylo objeveno obrovské ložisko lithia, které by mohlo pokrýt národní potřeby na 328 let. Podle výzkumu US Geological Survey je zde ukryto až 2,3 milionu tun lithia ve formě oxidu, což výrazně posiluje mineralní nezávislost USA. Růst globální poptávky po lithiu, které je klíčovým prvkem pro lithium-iontové baterie v telefonech a elektrických vozidlech, vyžaduje nalézt nové zdroje. Vědci použili různé metody k odhadu dostupnosti a množství neobjevených lithných ložisek v této oblasti. Výsledky naznačují, že USA by mohly obnovit svou dřívější pozici předního světového producenta lithia.