Vědci poprvé natočili delfíny indo-pacifické u Hervey Bay na východě Austrálie při vzácné lovecké technice zvané „shelling“. Delfíni nahánějí malé ryby do prázdných ulit mořských plžů, ulitu zvednou nad hladinu a snaží se kořist spolknout. Tento způsob lovu byl dříve vědecky potvrzen jen v oblasti Shark Bay na západním pobřeží Austrálie. Záběry z roku 2025 zachytily samici a její mládě, které krátce po matce manipulovalo se stejnou ulitou. Podle badatelů to může být první doklad, že se mláďata techniku učí také od matek, nejen od ostatních členů skupiny.

Výzkumníci z Washingtonské univerzity zjistili, že generativní jazykové modely v příbězích o mluvících zvířatech výrazně posilují genderovou nerovnost. V téměř 23 800 výstupech se ženské postavy objevily jen ve 2 procentech příběhů, zatímco mužské ve 41 procentech; zbytek modely ponechaly bez určení rodu. Test zahrnul šest předních modelů a stejné zadání s různými zvířaty a prostředími. Nejvyšší podíl mužských postav vykázaly Gemini a GPT-5.1, zatímco Claude měl nejvíce ženských postav, avšak jen 4 procenta. Autoři upozorňují, že snaha o jazykovou neutralitu často nevede k rovnosti, ale k vytěsnění všech nemužských identit.

Mezinárodní tým popsal dosud neznámé uspořádání amyloidu beta spojené se vzácnou vlámskou mutací genu APP. Pomocí kryoelektronové mikroskopie zkoumal posmrtné vzorky mozku dvou pacientů z postižených rodin. Mutace vytváří vlákna ve tvaru písmene Z, která odhalují část proteinu zřejmě podporující vazbu na stěny mozkových cév. Amyloid se proto hromadí kolem cév, vyvolává mozkovou amyloidovou angiopatii, krvácení a časnou smrt. Poznatky mohou přispět k cílené léčbě této dědičné formy demence i k lepšímu pochopení dalších typů Alzheimerovy nemoci.

Vědci popsali efekt, při němž interference přímé a odražené vlny posune vrchol přijaté energie dříve, než by dorazil samotný přímý signál. V simulaci zvuku pod vodou tak energetický vrchol vykazoval zdánlivou rychlost až téměř dvojnásobnou oproti rychlosti zvuku. Podobný jev by teoreticky mohl nastat i u elektromagnetických vln ve vakuu. Neznamená to však porušení relativity: nová informace se podle modelu nemůže k příjemci dostat rychleji než světlo. Autoři chtějí efekt ověřit experimentálně se zvukem nebo světlem.

Vědci popsali mechanismus, kterým gliomy včetně agresivního glioblastomu využívají signály aktivních neuronů k množení. Protein neuroligin-3 se váže na receptor CSPG4 na povrchu nádorových buněk, zvyšuje napětí jejich membrány a aktivuje iontový kanál PIEZO1. Následné buněčné signály podporují růst nádoru; buňky gliomu bez PIEZO1 se v mozku myší množily výrazně méně. Stejná dráha přirozeně funguje i u zdravých prekurzorů oligodendrocytů, kde pomáhá udržovat jejich zásobu. Zjištění nabízí možný směr léčby, avšak zásah by musel šetřit zdravé mozkové buňky.

Nová analýza 309 domů v asi 4 000 let starém městě Mohenžodaro v dnešním Pákistánu naznačuje, že majetkové rozdíly se tam s růstem prosperity zmenšovaly. Archeologové použili velikost obydlí jako ukazatel bohatství a vypočetli Giniho koeficient 0,44, výrazně nižší než u srovnatelných měst starověkého Řecka či Mayů. V pozdějším období se rozdíl mezi největšími a nejmenšími domy přiblížil úrovni raných zemědělských vesnic. Město postrádalo okázalé paláce a hrobky, zato mělo rozvinutou kanalizaci, plánované ulice a široce dostupné veřejné vybavení. Studie zpochybňuje představu, že hospodářský rozvoj nutně vyžaduje soustředění moci a bohatství do rukou malé elity.

Americká firma Eden GeoPower testuje u Bostonu metodu, při níž vysokonapěťové impulzy rozrušují hlubinné horniny a vytvářejí v nich síť jemných trhlin. Do hornin bohatých na železo by pak mohla proudit voda; při reakci s minerály se železo oxiduje a jako vedlejší produkt vzniká vodík. Takzvaný stimulovaný geologický vodík by na rozdíl od hledání přirozených ložisek umožnil plyn vytvářet přímo v podzemí. Technologie je zatím v rané fázi a není jisté, zda dokáže dosáhnout komerčně využitelných objemů. Zastánci očekávají nižší ekologická rizika a lepší kontrolu než u hydraulického štěpení, zároveň by postup mohl sloužit i geotermii, těžbě či ukládání oxidu uhličitého. Americká agentura ARPA-E v roce 2024 podpořila výzkum podobných přístupů dotací pro 16 týmů.

Malá observační studie zveřejněná v časopise Communications Biology sledovala 20 účastníků sedmidenního meditačního pobytu. Po programu zahrnujícím vedené meditace, dechová cvičení, přednášky a skupinové rituály zaznamenali vědci změny v mozkové aktivitě i krevních ukazatelích. Skeny fMRI ukázaly nižší aktivitu sítí spojených se sebereferenčním myšlením a vyhodnocováním podnětů, zatímco laboratorní testy naznačily změny související s neuroplasticitou, imunitou a metabolismem. Účastníci také častěji popisovali mystické prožitky, aniž by užili psychedelika. Výsledky však nedokazují příčinnou souvislost: studie byla malá, bez kontrolní skupiny a jeden z jejích autorů vede společnost pořádající zkoumané pobyty.

Souhrnná analýza čtyř vyšetřování amerického úřadu FDA z let 2018 až 2024 odhalila bakterie v 35,4 procenta z 259 neotevřených balení inkoustů pro tetování a permanentní make-up. Mezi 94 zjištěnými druhy bylo 34 potenciálních lidských patogenů, včetně bakterií rodu Pseudomonas, Bacillus a Staphylococcus. Označení „sterilní“ nepředstavovalo spolehlivou záruku: bakterie se našly téměř u třetiny takto označených výrobků. Studie neprokazuje, že každý kontaminovaný inkoust vyvolá infekci, upozorňuje však na nedostatky ve výrobní kontrole a nutnost lepší sterilizace i testování. Riziko mohou snížit hygienické postupy v tetovacím studiu, neporušené balení a sledování svolávacích akcí.

Analýza nákladu lodi Batavia, která ztroskotala u západního pobřeží Austrálie v roce 1629, přinesla nové poznatky o obchodu nizozemské Východoindické společnosti. Vědci zkoumali pískovcové stavební bloky metodou datování detritických zirkonů uranem a olovem. Zjistili, že na pohled podobné kameny pocházely nejméně ze dvou německých lomů, Bentheim a Obernkirchen, vzdálených asi 140 kilometrů. Materiál byl následně soustředěn do jedné zásilky a přepraven přes půl světa pro výstavbu v tehdejší Batavii, dnešní Jakartě. Nález dokládá, že firma již před čtyřmi stoletími řídila složitou a koordinovanou logistickou síť pro koloniální infrastrukturu.

Předběžná studie na 200 zdravých dospělých naznačuje souvislost mezi některými bakteriemi střevního a ústního mikrobiomu a mírou psychopatických osobnostních rysů. Vyšší zastoupení rodů Allisonella a Prevotella a druhu Cloacibacillus evryensis bylo spojeno se silnějšími projevy bezcitnosti, manipulativnosti, impulzivity a antisociálnosti. Naopak bakterie Treponema vincentii v ústech souvisela s nižšími hodnotami těchto rysů. Výzkum neprokazuje, že mikrobi tyto vlastnosti způsobují, ale upozorňuje na možnou biologickou stopu, která přesahuje dosavadní modely zaměřené hlavně na mozek. Zjištění zatím čekají na recenzní posouzení a vyžadují další ověření.

Studie na myších ukázala, že ketaminová anestezie během následného zotavování podporuje přestavbu mozkových spojů u samic, nikoli u samců. Klíčovou úlohu sehrály mikroglie, imunitní buňky mozku, které po podání ketaminu častěji navazovaly kontakt s neurony a podpořily tvorbu synapsí. Mechanismus zřejmě souvisí se vzestupem hormonu kortikosteronu a aktivací genu Fkbp5 v mikroglích samic. Potlačení tohoto genu či souvisejícího proteinu účinek zablokovalo. Autoři zdůrazňují, že výsledky z myší nelze přímo přenášet na lidi, ale mohou pomoci objasnit rozdíly mezi pohlavími při působení ketaminu v anestezii i léčbě deprese.

Německá pilotní studie naznačuje, že terapeutická aferéza určená k odstraňování lipoproteinů z krve může současně snížit hladiny některých PFAS, známých jako „věčné chemikálie“. U 14 pacientů klesly po zákroku koncentrace vybraných PFAS až o čtvrtinu, jiná analýza malé části vzorků zaznamenala i vyšší průměrné poklesy. Výsledky pro mikroplasty byly nejednotné: některé typy plastů se snížily, jiné naopak po proceduře přibyly, mimo jiné kvůli možné kontaminaci přístroji. Výzkumníci našli mikroplasty ve filtrech po použití, což podporuje možnost jejich zachycení. Studie však neprokazuje dlouhodobé snížení zátěže organismu ani zdravotní přínos a aferéza není doporučována jako detoxikační léčba.

Nový matematický model naznačuje, že mravenčí kolonie začnou vytvářet společné záchvaty aktivity po překročení kritické hranice rychlosti, hustoty či četnosti kontaktů. Aktivní jedinec pak může rychle podnítit pohyb dalších mravenců, aniž by skupinu řídil vůdce. Model rozlišuje aktivní, neaktivní a dočasně nereagující mravence, což pomáhá vysvětlit střídání rušných a klidových období. Klíčové je, aby se aktivita šířila mezi jedinci rychleji než probíhá jejich širší cyklus přechodů mezi stavy. Model neurčuje okamžik příští vlny, ale ukazuje podmínky, za nichž mohou synchronizované vlny vůbec přetrvávat. Vědci nyní výsledky ověřují na skutečných koloniích.

Výzkumníci z německého institutu KIT vyvinuli systém, který dokáže odhadnout závadu porouchaného robota a následně jej automaticky rozebrat. Kombinuje prediktivní algoritmus s robotickými manipulátory a průběžně upravuje postup podle toho, co při demontáži zjistí. Využívá CAD modely i testování pohybu jednotlivých součástí, aby rozpoznal například zaseknutý šroub, korozi či deformaci. Operátor může určit díly, které mají zůstat nepoškozené, a systém tomu přizpůsobí strategii. Cílem je levnější oprava a opětovné využití zařízení místo výroby nových produktů.

Vědci vyvinuli silné opakovaně použitelné lepidlo, které dokáže spojovat různé povrchy přímo pod vodou. Materiál využívá supramolekulární iontovou kapalinu: po kontaktu s vodou se jeho částice přeskupí do husté struktury odolné vůči vodě. Hydrofobní vlastnosti zároveň vytlačují vodní vrstvu, jež běžně brání přilnutí. Při zkouškách dosáhlo lepidlo pevnosti 1,1 milionu pascalů už po deseti sekundách a po více než tři roky uneslo ve vodě dvoukilogramové závaží. Účinnost si zachovalo také během osmi cyklů odpojení a opětovného připevnění, fungovalo ve slaném, kyselém i zásaditém prostředí; omezením jsou teploty nad 70 °C.

Firma City Labs vyslala na oběžnou dráhu malý satelit BOHR, který poprvé ve vesmíru testuje 48 betavoltaických baterií s tritiem. Při rozpadu tritia vznikají beta částice, jejichž energii polovodiče přeměňují na elektřinu podobně jako solární článek světlo. Sada článků poskytuje jen 5 mikrowattů, může však dodávat malý stabilní výkon po desetiletí a fungovat i v mimořádném chladu. Technologie by mohla napájet rozsáhlé sítě senzorů na Měsíci, včetně trvale zastíněných oblastí, případně pomáhat s vytápěním roverů. Oproti plutoniovým zdrojům je tritium považováno za méně rizikové a snáze vyrobitelné, jeho budoucí dostupnost ale může omezit růst zájmu o jadernou fúzi.

Týdenní mikroskopická hádanka ukázala jemně větvené útvary připomínající námrazu na skle. Ve skutečnosti šlo o konidiofory plísně, na jejichž koncích vznikají kulovité nepohlavní výtrusy zvané konidie. Takové uspořádání je typické pro rod Trichoderma, který běžně žije v půdě a některé jeho druhy se využívají k biologické ochraně rostlin před choroboplodnými houbami. Jednotlivé výtrusy mají jen několik mikrometrů, takže jsou pozorovatelné světelným mikroskopem. U druhu Trichoderma harzianum vědci dříve zjistili rychlejší růst a vyšší tvorbu výtrusů při působení bílého šumu.

Metaanalýza 30 randomizovaných studií s více než 2 500 lidmi se spánkovými potížemi naznačuje, že nejvýraznější přínos pro kvalitu spánku může mít intenzivní jóga. Za optimální režim autoři označili dvě lekce týdně po dobu 8 až 10 týdnů, přičemž jedna lekce nemá přesáhnout 30 minut. V porovnání různých aktivit následovaly chůze a silový trénink; intenzivní jóga podle výsledků předčila také aerobní cvičení. Rychlejší jógové sestavy kombinují práci s vlastní vahou, zátěž svalů a řízené dýchání, což může podpořit zklidnění organismu. Autoři však upozorňují na omezený počet studií a potřebu kvalitnějšího dlouhodobého výzkumu.

Výzkumníci z čínské Southeast University vyvinuli programovatelný metapovrch, který zpracovává rádiové signály přímo při jejich šíření, bez nutnosti převést všechna data do digitální podoby. Povrch lze časovým kódováním přepínat mezi Fourierovou transformací a konvolucí, tedy klíčovými operacemi pro zpracování signálů. Při testech dokázal v reálném čase určovat rychlost i vzdálenost simulovaných radarových cílů s přesností odpovídající rozlišení systému. Technologie by mohla zjednodušit radiofrekvenční zpracování a omezit potřebu rychlých převodníků a digitálních procesorů. Možné využití se rýsuje zejména v radarech, satelitních systémech, automobilové technice a sítích 6G.