Tým z čínské univerzity Shanxi představil experimentální postup, který při odhadu stavu kvantového systému kombinuje měření před zkoumaným okamžikem i po něm. U souboru 52 miliard atomů rubidia tak dokázal současně zpřesnit určení polohy a hybnosti přibližně o 20 procent oproti obvyklé Heisenbergově mezi. Nejde o popření principu neurčitosti, ale o lepší zpětné vyhodnocení dostupných informací, které není určeno pro okamžité měření v reálném čase. Metoda by mohla zvýšit přesnost kvantových senzorů či atomových hodin. Studie je zatím pouze preprintem a neprošla recenzním řízením.

Japonská studie sledovala téměř 47 300 lidí ve věku 65 let a více po dobu zhruba devíti let a zjistila souvislost mezi menším počtem zubů a častějším výskytem demence. Ve srovnání s lidmi, kteří měli alespoň 20 zubů, bylo riziko po zohlednění vybraných faktorů vyšší zejména u účastníků bez vlastních zubů. Odhadovaný populační podíl případů spojovaných se ztrátou zubů činil 7,2 procenta, což jej řadilo mezi výraznější ovlivnitelné faktory vedle depresivních příznaků a sociální izolace. Výzkum však neprokazuje, že ztráta zubů demenci přímo způsobuje. Možnými mechanismy jsou horší výživa, zánětlivé procesy a sociální izolace; autoři proto doporučují zahrnout péči o ústní zdraví do prevence demence.

Evropská komise chce vybudovat arktický kabelový uzel a propojit Grónsko s pevninskou Evropou podmořskými optickými kabely. Do budoucna by trasy mohly vést dále do Severní Ameriky a Asie a nabídnout zálohu ke stávajícím spojům ohroženým poškozením či sabotáží. Projekt komplikuje nedostatek evropských ledoborců, jejichž pořízení může stát přes 200 milionů eur za kus, i rizika při pokládce v mořském ledu. Pro volbu trasy jsou zásadní podrobné mapy dna, přesto je většina Arktického oceánu stále nedostatečně zmapována. Komise zároveň připravuje systém monitorování, ochrany a oprav kabelů, přičemž největší překážkou zůstává rychlé vyslání opravárenských lodí v krátké sezoně vhodné pro plavbu.

Materiáloví vědci z University of Waterloo představili povlak na bázi celulózy, který by mohl nahradit polyetylenové vrstvy v papírových kelímcích a dalších obalech. Povlak kombinuje acetát celulózy s nanokrystaly celulózy, pevně se váže na papír bez chemických lepidel a brání průniku vody, mastnoty i plynů. Při testech odolal vroucí vodě, olejům, různým rozpouštědlům i mechanickému namáhání, přičemž neuvolňoval částice obdobně jako některé plastové vložky. Technologie by mohla umožnit použití tenčího papíru, snížit spotřebu materiálu a zjednodušit recyklaci. Zatím jde o laboratorní výsledek, který před komerčním nasazením vyžaduje zkoušky bezpečnosti pro styk s potravinami a regulatorní schválení.

Analýza ostatků 1 633 lidí z 30 nalezišť v peruánském údolí Lambayeque ukázala, že masové rituální oběti spojované s jevem El Niño neznamenaly širší nárůst každodenního násilí. Výzkumníci sledovali poranění lebek i těl za období dlouhé zhruba 3 000 let a našli jen 25 případů zranění souvisejících s mezilidským konfliktem a 77 případů náhodných úrazů. Mezi četností záplav El Niño, srážkami a výskytem těchto poranění se neprokázala statistická souvislost. Vládci kultur Moche a Sicán mohli rozsáhlé oběti chápat jako náboženský pokus obnovit přírodní rovnováhu během krizí. Pobřežní poloha, rybolov a obchod podle autorů zřejmě místním komunitám pomáhaly lépe zvládat klimatické otřesy.

Studie mezi 607 ženami v Turecku zjistila souvislost mezi častější konzumací ultrazpracovaných potravin a silnějšími příznaky premenstruačního syndromu. Po zohlednění dalších faktorů byl tento vztah poměrně malý; jasná vazba se neprokázala u míry dodržování středomořské stravy. Mírnější obtíže častěji uváděly ženy, které nereagovaly na chutě okamžitě a neodsuzovaly se za volbu jídla. Výzkum ale vycházel z jednorázových sebehodnocení, takže nedokáže určit, zda jídelníček příznaky způsobuje, nebo zda PMS mění stravovací návyky. Autoři proto doporučují dlouhodobější sledování napříč několika cykly a případně kontrolované dietní studie.

Vesmírný teleskop Jamese Webba poprvé zaznamenal mimořádně slabé rotační záření trihydrogenového kationtu H3+, které bylo teoreticky předpovězeno už v roce 1986. Tento iont je zásadní pro chemické procesy v mezihvězdném plynu a vznik složitějších organických molekul. Signál pocházel z objektu Herbig-Haro 168, kde výtrysky mladé hvězdy vytvářejí silné rázové vlny a zahřívají okolní plyn. Vědci identifikovali 26 spektrálních čar s vysokou statistickou jistotou a obdobné emise našli i v dalším objektu HH 211. Pozorování může pomoci zpřesnit modely rázových vln v hvězdných porodnicích a využít H3+ jako sondu mezihvězdné chemie.

Studie nizozemských vědců naznačuje, že nezvyklé tělesné prožitky včetně pocitu opuštění vlastního těla souvisejí s prolínáním spánku a bdělosti. Výzkumníci sledovali EEG aktivitu 35 lidí se zkušeností s lucidním sněním či meditací; 20 z nich popsalo celkem 36 podobných epizod. Objevovaly se při meditaci, usínání, REM i non-REM spánku a při krátkém probouzení. Během těchto stavů u účastníků klesala pomalá mozková aktivita a rostla rychlá aktivita, zejména v oblastech spojených se zpracováním smyslů a vnímáním vlastního těla. Autoři soudí, že nejde o jev vázaný na jedinou fázi spánku, ale o stav rozostřených hranic mezi spánkem a bděním.

Modelová studie vědců z Wisconsinské univerzity a Princetonu varuje, že jaderný výbuch ve výšce kolem 500 kilometrů by mohl rychle ochromit satelity na nízké oběžné dráze. Exploze v oblasti jihoatlantské anomálie by vytvořila umělý radiační pás, jímž by družice opakovaně prolétaly. Simulace uvádí vyřazení 25 procent satelitů během prvního dne, 98 procent za týden a 99,4 procenta do 15 dnů. Následné ztráty kontroly nad družicemi by zvýšily riziko srážek a vzniku tisíců úlomků kosmického odpadu. Studie zatím neprošla recenzním řízením a zdůrazňuje nutnost zabránit rozmístění i použití jaderných zbraní ve vesmíru.

Vědci v prachových zrnech zachycených ve stratosféře objevili stopy vody s neobvyklým izotopovým složením kyslíku. Dvanáct mikroskopických částic zřejmě pochází z Kuiperova pásu za Neptunem, což naznačuje vysoký počet stop po slunečním záření i jejich složení bohaté na uhlík. Jílové a další hydratované minerály ukazují, že v jejich mateřských tělesech kdysi působila kapalná voda. Ta byla podle analýzy bohatší na těžké izotopy kyslíku než voda známá z uhlíkatých meteoritů. Výsledek podporuje hypotézu, že ve vnější části rané Sluneční soustavy existoval oddělený, málo promíchaný rezervoár prvotní vody, který mohly od vnitřních oblastí izolovat obří planety včetně Saturnu.

Tým fyziků změřil gravitační přitažlivost mezi dvěma křemíkovými destičkami o hmotnosti pouhých 7,6 miligramu. Miniaturní torzní váhy využily rotující kolo se 16 destičkami, které vytvářely pravidelně se opakující gravitační signál. Naměřená síla při nejmenší vzdálenosti činila jen 471 attonewtonů a odpovídala Newtonovu gravitačnímu zákonu. Vědci také odvodili hodnotu gravitační konstanty slučitelnou s doporučovanou hodnotou, s nejistotou 5,3 procenta. Experiment ještě nedosahuje oblasti kvantové gravitace, představuje však krok k budoucím měřením mezi objekty v kvantových stavech.

Nová studie na myších naznačuje, že hematoencefalická bariéra není jen pasivní ochranou mozku před škodlivinami, ale také cíleně propouští vybrané bílkoviny z krve do konkrétních mozkových buněk. Vědci zmapovali 92 takto transportovaných proteinů z celkem 861 sledovaných. U myší s příznaky podobnými Alzheimerově nemoci se snížil přísun jaterního proteinu APOA1, který v astrocytech podporuje mechanismy důležité pro zdravá nervová spojení. Zvýšení tvorby APOA1 v játrech genovou terapií zlepšilo jeho hladinu v mozku a bylo spojeno s menšími projevy nemoci. Zjištění by mohlo otevřít cestu k léčbě Alzheimerovy choroby působící přes tělo, nikoli přímo v mozku, zatím však platí pouze pro myší modely a vyžaduje ověření u lidí.

Tchajwanská firma Xing Mobility představila lodní bateriový systém Immersio CTP, v němž jsou články ponořeny do chladicí kapaliny. Konstrukce bez modulových skříní a chladicích desek má zvýšit využití prostoru; firma uvádí až 200 Wh/kg a 330 až 350 Wh/l, nikoli však prokázané dvojnásobné hodnoty proti nejlepším konkurentům. Ponorné chlazení může účinněji odvádět teplo a omezit šíření tepelného úniku mezi články, avšak použitá kapalina je hořlavá. Nezávisle zveřejněné výsledky bezpečnostních testů ani potvrzení rychlosti ochlazení zatím nejsou k dispozici. Systém dosud nezískal schválení klasifikační společnosti DNV a jeho dlouhodobou odolnost vůči vibracím, slané vodě a stárnutí kapaliny prověří až provoz na moři.

Firmy často přidávají umělou inteligenci do výrobků kvůli tlaku investorů, vedení či konkurence, nikoli kvůli jasnému užitku pro zákazníka. Podle designérky Savannah Kunovsky je nutné nejprve určit, komu výrobek slouží a jaký úkol má člověku usnadnit, teprve pak volit vhodnou technologii. AI může zhoršit zážitek, pokud nahrazuje rychlé a spolehlivé fyzické ovládání, například u sporáku, hlasitosti nebo bezpečnostních funkcí. Dobré využití AI může naopak fungovat nenápadně, zlepšovat přístupnost či pomáhat s vnímáním okolí, například ve sluchadlech nebo překladačích. Klíčové jsou také snadno dostupné manuální zásahy, možnost akci vrátit a jasné vymezení toho, kdy systém jedná jistě a kdy nikoli.

Irská studie sledovala přibližně 2 500 lidí průměrného věku 65 let a porovnávala jejich celoživotní expozici fluoridu v pitné vodě s výsledky kognitivních testů. Autoři nenašli souvislost mezi nízkou, střední ani vysokou expozicí při koncentracích používaných v irském systému fluoridace a horšími duševními schopnostmi ve stáří. Podobně neprokázali vztah ani u malé skupiny účastníků, kteří fluoridované vodě čelili v raném dětství, tato část vzorku však byla omezená. Výsledky neposkytují absolutní důkaz neškodnosti fluoridu, ale podporují závěr, že běžné úrovně ve vodovodu nejsou spojeny s kognitivním úpadkem. Studie zároveň upozorňuje, že dřívější varovné poznatky často vycházely z výrazně vyšších koncentrací fluoridu.

Americká National Science Foundation rozšiřuje program X-Labs, jenž má financovat odvážné výzkumné projekty mimo běžné akademické a firemní struktury. Vítězové první fáze získají 1,5 milionu dolarů na devítiměsíční přípravu a mohou následně usilovat o víceleté granty až 50 milionů dolarů. Nově jim budou nadace, firmy a investiční fondy poskytovat laboratoře, software, sdílené vybavení, data i odborné poradenství, aniž by získaly vlastnický podíl. Program se zaměřuje mimo jiné na vědecké přístroje, kvantovou fotoniku, umělou inteligenci pro fyzická zařízení, biologické sekvence a limity výpočetní techniky. Zastánci očekávají rychlejší vznik nových výzkumných organizací, kritici upozorňují na nejisté pracovní podmínky a potřebu hodnotit společenský přínos projektů.

Tetovací pigment vyvolává imunitní reakci a jeho částice mohou putovat do mízního systému, kde se hromadí v lymfatických uzlinách. Organismus inkoust vnímá jako cizorodou látku, ale imunitní buňky jej zpravidla nedokážou zcela odstranit, což přispívá k trvalosti tetování. Barevné inkousty, zejména červené, žluté a oranžové, jsou častěji spojovány s alergiemi, svěděním a chronickým zánětem; roli mohou hrát kovy i azo pigmenty. Laboratorní a zvířecí studie naznačují možná toxikologická či karcinogenní rizika, avšak přesvědčivý důkaz, že tetování u lidí způsobuje rakovinu, zatím chybí. Riziko představují také infekce při nedostatečné hygieně, proto odborníci doporučují ověřit používané inkousty a postupy studia a lidem s poruchami imunity konzultaci s lékařem.

Na vnějším svahu atolu u odlehlých Kokosových ostrovů v Indickém oceánu vědci zmapovali korálovou kolonii rodu Pachyseris dlouhou 1,5 kilometru. Biolog JP Hobbs ji zdokumentoval během dvanácti ponorů; běžné kolonie tohoto rodu přitom mívají nanejvýš kolem dvou metrů v průměru. Analýza vzorků DNA má ověřit, zda jde o jediný mimořádně starý organismus, nebo o více příbuzných kolonií, které spolu srostly. Pokud je kolonie geneticky jednotná, může být stará stovky až tisíce let a patřit k největším známým korálům. Roste v hloubkách 14 až 65 metrů, kde mohou být podmínky stabilnější než v mělkých částech útesů poškozovaných bělením, nemocemi a oteplováním.

Vědci zmapovali atoly Bikar a Bokak v Marshallových ostrovech, které patří k nejméně narušeným mořským ekosystémům ve středním Pacifiku. Průzkum zaznamenal stovky taxonů útesových i hlubinných ryb, početné žraloky, 17 druhů mořských ptáků a významná hnízdiště mořských želv. Oba atoly byly vyhlášeny první národní mořskou rezervací Marshallových ostrovů a mohou sloužit jako srovnávací model pro obnovu poškozených útesů. Ani jejich odlehlost však nezaručuje úplnou nedotčenost: žijí zde zavlečené krysy a oblasti ohrožují oteplování oceánu, bělení korálů i okyselování vody.

Fyzici Moustafa Ismail a David Mattingly navrhli variantu metricko-afinní gravitace, která by mohla znemožnit uzavřené časupodobné křivky, tedy matematické cesty do vlastní minulosti. Model nazvaný MAGIC zavádí do časoprostoru preferovaný směr času, takže by se čas na každé možné trajektorii pohyboval vpřed. Nabízí tím možnou podobu Hawkingovy ochrany chronologie před paradoxy typu „zabití vlastního dědečka“. Teorie však obsahuje dodatečný skalární způsob gravitačních fluktuací, u něhož se malé poruchy mohou exponenciálně zesilovat. Autoři také zatím zaručují ochranu před časovými smyčkami jen lokálně a potřebují další předpoklad o celkové struktuře vesmíru. Práce publikovaná v Physical Review D je proto spíše krokem k budoucí teorii než hotovým řešením.