Vědci zjistili, jak ryba Amazonka molly, která žije v Mexiku a Texasu, dokáže reprodukovat samičí klony. Tato ryba se rozmnožuje procesem zvaným gynogeneze, kdy potřebuje spermii pro stimulaci vývoje vajíčka, ale genetický materiál samce není přenesen na potomky. Díky genetické konverzi rybie odstraňují škodlivé mutace a zachovávají užitečné. Reprodukce bez sexuálního promíchání činí populaci zranitelnou, ale Amazonka molly přežívá už přes 100 000 let. Tento model reprodukce je vzácný mezi obratlovci, ale ukazuje se i u jiných druhů jako jsou některé ještěrky či hadi.

Archeologové objevili ve středověké německé latríně malý zápisník, který zůstal po staletí neporušený. Tento zápisník, datovaný do 13. nebo 14. století, obsahuje stránky z voskem potaženého dřeva, na kterých je stále čitelný text. Předpokládá se, že patřil obchodníkovi z Paderbornu. Kniha je důkazem, že i na nevábných místech, jako jsou latríny, se mohou zachovat historicky cenné nálezy. Text je napsán latinsky a jeho dešifrování bude vyžadovat úsilí odborníků. Nález obsahuje také stopy hedvábí, které snad sloužilo jako toaletní papír.

Podle analýzy WHO je více než třetina případů rakoviny globálně preventabilní. Kouření tabáku a konzumace alkoholu jsou nejvýznamnějšími faktory, které přispívají k téměř polovině těchto případů. Kouření je spojeno s 15 % všech případů rakoviny, zatímco alkohol se podílí na 3,2 % nových diagnóz. Znečištění ovzduší a infekční agens rovněž hrají roli v rozvoji rakovin. Výzkum podtrhuje potřebu politického závazku k prevenci rakoviny a zaměřuje se na specifické rizikové faktory různých populací.

Zlato je jedním z nejtrvanlivějších kovů na Zemi díky své odolnosti vůči korozi. Nový výzkum vědců z Tulane University vysvětluje, že atomy zlata na jeho povrchu jsou uspořádány tak, že brání oxidaci. Na rekonstruovaných površích se kyslík nemůže snadno rozpadnout, zatímco na nerekonstruovaných površích, které mají volnější uspořádání, se kyslík rozpadá snadněji. Tento objev může pomoci při vývoji účinnějších katalyzátorů ze zlata, které by kombinovaly odolnost a reaktivitu. Studie nabízí nový přístup k navrhování zlatých katalyzátorů s lepší schopností aktivace kyslíku.

Ženy často čelí riziku při srdečních záchvatech kvůli podceňování symptomu označovaného jako 'atypický'. Tento termín může vést k mylné interpretaci těchto příznaků, které se liší od těch tradičně spojovaných s muži. Výzkumy ukazují, že ženy často zažívají vedle bolestí na hrudi i další symptomy, jako je zadýchávání nebo bolest mezi lopatkami. Použití mužského těla jako normy v diagnóze a péči může být pro ženy smrtelné. I když se povědomí o srdečních onemocněních u žen zvyšuje, stále přetrvává názor, že jde převážně o mužský problém. Tento přístup by měl být změněn, aby se zamezilo zbytečným úmrtím.

Úklidové práce, jako zametání či úklid nepořádku, mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví. Podle psychologů a zenových mnichů tyto činnosti podporují vnímavost a poskytují pocit úspěchu. Zen mniši považují úklid za způsob péče o sebe a svět. Důležité je zaměřit se na proces, nikoli na dosažení ideálního výsledku. Pro některé může úklid poskytnout příležitost osvěžit mysl a snížit pocit zahlcení.

Pod skálami v Ontariu v Kanadě byly nalezeny značné zásoby přírodního vodíku, které mohou mít velký význam pro budoucí energetické využití. Geologové provedli důkladné zkoumání vrtů v oblasti dolu Kidd Creek, kde je vodík ve formě plynů viditelný jako bubliny oddělující se od podzemní vody. Vyhodnocením dat dospěli k závěru, že tyto zásoby by mohly energeticky pokrýt potřeby 400 domácností ročně. Vodík jako zdroj paliva neprodukuje emise skleníkových plynů, a pokud by se podařilo najít další přírodní zdroje, mohlo by to snížit produkční náklady. Zároveň se v těchto oblastech nacházejí i důležité minerály, což by mohlo usnadnit jejich těžbu a využití.

Extrémní horko v Indii způsobuje školní uzavírky a varování před horkem. Tento fenomén narušuje život žen po celém světě, zejména v domácnostech a na pracovištích, kde chybí odpovídající ventilace a sanitace. Ve společnosti a kultuře je také běžné, že extrémní horko posiluje sociální izolaci a zvyšuje riziko domácího násilí. Přesto si ženy nacházejí vlastní způsoby adaptace, jako jsou stavební úpravy pro lepší chlazení. Je důležité, aby politikové uznali a podpořili úsilí žen v boji proti důsledkům změny klimatu.

Vědci z Národní univerzity v Singapuru vyvinuli oční kapky využívající fotosyntetické membrány ze špenátu, které mohou pomoci s léčbou syndromu suchého oka. Tyto kapky, aplikované na lidské a myší oční buňky, začaly pod vlivem světla produkovat NADPH, což pomáhá chránit buňky před poškozením. Výzkum ukázal snížení oxidantů v očních buňkách a slzách pacientů s tímto syndromem. Metoda, zvaná LEAF, by mohla představovat levnější a méně dráždivou alternativu k současným léčbám, jako je Restasis. Klinické testy budou zaměřeny na ověření účinnosti u lidí a dlouhodobé používání.

Výzkumníci zjistili, že efektivní metodou pro snížení konzumace alkoholu je spojení informace o riziku rakoviny způsobené alkoholem a počítání vypitých nápojů. Tento přístup byl nejúspěšnější ve studii zahrnující téměř 8 000 lidí, kteří byli vystaveni různým reklamám a poselstvím o alkoholových návycích. Použití této techniky vedlo k významnému snížení konzumace alkoholu během šesti týdnů. Studie také zdůraznila důležitost vzdělávání o zdraví pro snížení škod spojených s alkoholem. Výsledky mohou pomoci vytvořit efektivní veřejné kampaně zaměřené na snížení alkoholu ve společnosti.

Nová studie naznačuje, že malá velikost paží Tyrannosaura rexe je důsledkem evoluční adaptace, kdy se staly méně využívanými kvůli rostoucí síle jejich čelistí. T. rex a jiní velcí masožravci se spoléhali na své silné čelisti jako hlavní zbraň, což vedlo k redukci velikosti paží. Výzkum propojuje tyto změny s vývojem velkých a mocných hlav. Analýza 61 druhů teropodů potvrdila silnou souvislost mezi robustností lebky a menšími předními končetinami. Někteří odborníci dále spekulují, že zkrácené paže mohly mít i sekundární funkce jako podpora při vstávání nebo během páření.

Velká pyramida v Gíze překonala tisíce let navzdory zemětřesením. Nový výzkum odhalil, že její konstrukční prvky mohou přispívat k odolnosti vůči zemětřesení. Archeologové zjistili, že struktura pyramidy vykazuje nižší přenos seismické energie díky rozdílu ve vibrační frekvenci mezi zemí a pyramidou. Zvláštní úlohu hrají „odlehčovací komory“, které přispívají k minimalizaci vibrací a redistribuci stresu. Ačkoliv nemáme důkazy o úmyslném navržení odolnosti vůči zemětřesením, nálezy naznačují pokročilé inženýrské znalosti starověkých Egypťanů.

Studie z Číny ukázala, že ženy starší 80 let, které konzumují maso, mají vyšší šanci dožít se 100 let než vegetariánky. Tento efekt se projevil především u vegetariánek s nízkou váhou. Výzkum naznačuje, že starší dospělí potřebují vyváženou stravu bohatou na bílkoviny pro udržení svalové hmoty. Souvislost mezi stravou a dlouhověkostí je složitá, ovlivněná mnoha faktory včetně BMI. Pestrost a vyváženost stravy mohou znamenat klíč k delšímu životu.

V Darwinu v Austrálii byly uloženy vrtné jádrové vzorky hornin, které obsahují fosilie mikroorganismů staré přes 1,5 miliardy let. Tato studie, publikovaná v časopise Nature, ukazuje, že eukaryoty, komplexnější buňky, byly závislé na kyslíku již před 1,4 miliardy lety. Navzdory předchozím nálezům organismů, které přežívají bez kyslíku, byly fosilie eukaryot nalezeny pouze v kyslíkatých prostředích. Tato data podporují hypotézu, že kyslík hrál klíčovou roli ve vývoji eukaryot. Pokračující studie těchto starobylých mikrofosilií mohou přinést další poznatky o našem původu.

Vědci objevili, že pro některé ženy může být špatná kvalita spánku časným příznakem Alzheimerovy choroby. Studie zaměřená na starší ženy s genetickou predispozicí ukázala, že horší spánek byl spojen s nižšími výsledky v testech vizuální paměti a vyšší akumulací tau proteinu v mozku. Tyto asociace se vyskytly pouze u žen s nejvyšším genetickým rizikem. Výzkumníci předpokládají, že zlepšení spánku by mohlo být cílem pro prevenci Alzheimerovy choroby. Výsledky však nelze zatím považovat za jednoznačné kvůli omezením studie.

Alzheimerova choroba, neurodegenerativní onemocnění, může mít příznaky již mnoho let před diagnózou. Podle nové studie kombinace krevních biomarkerů a subjektivních paměťových potíží může ukázat na riziko Alzheimera již u čtyřicátníků. Protein pTau181 byl spojen se subjektivními problémy s pamětí a myšlením u jedinců ve věku 45 let. Zatímco léky na Alzheimerovu chorobu zpomalují progresi, důležitá je včasná diagnóza pro účinnou prevenci. Výzkum naznačuje, že zvýšená pozornost na paměťové problémy by mohla pomoci identifikovat riziko dokonce před zřetelnými symptomy na mozkových skenech.

Doplňky jako NAD+, NMN a resveratrol se prodávají s tvrzením o zpomalování stárnutí ovlivněním buněčných procesů. Přestože tyto látky nejsou biologicky nepravděpodobné, důkazy o jejich reálné účinnosti u lidí zůstávají omezené. NAD+ a jeho prekurzory, i když zvyšují hladiny této molekuly v krvi, neprokazují jednoznačné pozitivní účinky na tkáně nebo celkové zdraví. Resveratrol trpí nízkou biologickou dostupností a studie zatím neprokázaly jeho účinnost v boji proti stárnutí. Nežádoucí účinky a interakce s léky zůstávají otázkou. Mezitím vědecká podpora zdravého stárnutí spočívá spíše v základních návycích jako je cvičení a vyvážená strava.

Nové výzkumy naznačují, že preference pravorukosti sahá až k našim prapředkům, homininům. Důvodem může být kombinace bipedalismu a vývoje většího mozku. Analýza více než 2 000 jedinců z různých druhů primátů ukázala, že pravorukost je výrazně silnější u lidí. Výsledky naznačují, že právě tyto fyzické a neurologické změny mohly posílit pravostrannou přednost během evoluce. Zkoumání poměrně starých druhů, jako H. ergaster a H. erectus, ukazuje postupné zesílení této preference. Výzkum otevírá otázky ohledně role kultury a dalšího vývoje u jiných zvířat s preferencemi končetin.

Společnost Colossal Biosciences oznámila narození kuřat v umělých 3D tištěných skořápkách, což vyvolalo smíšené reakce mezi vědci. Firma navrhuje, že tato technologie by mohla být použita k vytvoření živých ptáků podobných vyhynulému novozélandskému moovi. Kritici však upozorňují, že umělé prostředí stále postrádá některé klíčové prvky opravdového vejce. Vědecká komunita zůstává skeptická ohledně možnosti plného obnovení vyhynulých druhů. Výzkum se zaměřuje také na genetické úpravy, přičemž důležité je také otázka, jak by se takto obnovená zvířata přizpůsobila současnému prostředí.

Před více než dvaceti lety byla provedena studie na běluhách v New York Aquarium, která měla za cíl zjistit jejich schopnost sebeuvědomění. Test zahrnoval sledování jejich reakcí na vlastní odraz v zrcadle, což je známka vysokého stupně inteligence, dříve považovaná za jedinečnou pro lidi. Natasha, jedna z běluh, úspěšně prokázala schopnost rozpoznat neobvyklé znaky na těle pomocí zrcadla, zatímco její dcera Maris vykazovala různé sebeřízené chování. Výsledky naznačují, že běluhy mají vysokou míru sociálního uvědomění a mohou být schopné sebeuvědomění. Tento objev může inspirovat k lepší ochraně těchto mořských savců ve volné přírodě, kterou ohrožují lidské aktivity.