Nový výzkum od nizozemských vědců odhalil možný mechanismus a cíl léčby roztroušené sklerózy (RS), zejména u těch nejvážnějších případů. Studie zjistila, že jisté imunitní buňky, známé jako 'pěnové mikroglie', se mohou přeměnit na klíčové faktory nejhorších projevů RS. Tyto buňky, původně určené k opravě poškození, se mohou přetížit tukovými kapénkami a tím zhoršovat zánět. Vědci také zjistili, že blokace určitého enzymu v těchto buňkách zlepšila hojení tkáně u modelu myší. Objev je nadějný pro budoucí vývoj léčby a identifikaci závažnějších forem RS v raných stádiích.

Nedávný genetický výzkum analyzoval DNA získané z vlasů Ludwiga van Beethovena, aby objasnil zdravotní neduhy, které jej trápily v životě. Studie zpochybnila teorii o otravě olovem jako příčině jeho smrti a ukázala na infekci hepatitidou B spojenou s riziky onemocnění jater. Tento výzkum nemohl určit příčinu jeho hluchoty ani žaludečních problémů, ale odhalil genetické riziko těchto nemocí. Navíc výsledky naznačují nesrovnalosti v Beethovenově otcovské linii, což může poukazovat na nevěry předků.

Pilulka na léčbu spánkové apnoe rychle směřuje k schválení FDA po úspěšných klinických testech. Výzkum v Číně odhalil použití jedovatých sloučenin jako anestetik na lékařských nástrojích z období dynastie Ming. Po mimořádné shodě okolností zachytila kamera erupci filipínské sopky doplněnou zábleskem jasného meteoru. Experimenty prokázaly schopnost fazolových rostlin přilákat parazitické vosy pro obranu proti housenkám. Vědci objevili, že vitamin B2 může hrát roli v obraně rakovinných buněk, přičemž zásah do tohoto procesu by mohl být novým cílem léčby rakoviny.

Slunce dosáhlo nového rekordu v délce radiového výboje, který trval 19 dní, což je téměř čtyřnásobek předchozího rekordu. Tento neobvyklý jev byl pozorován pomocí flotily kosmických lodí NASA a ESA, včetně Parker Solar Probe a Solar Orbiter. Výboj vycházel z velké magnetické struktury v atmosféře Slunce známé jako helmet streamer. Analýza ukázala, že tři koronální výtrysky hmoty přispěly k dlouhému trvání tohoto fenoménu. Studování těchto jevů může zlepšit naše předpovědi kosmického počasí a ochranu infrastruktury na Zemi.

V historickém domě v New Orleans, USA, objevili Daniella Santoro a Aaron Lopez polozakopaný mramorový kámen s latinským nápisem. Kámen, který kdysi patřil do sbírky italského muzea, se ukázal být starověkou římskou funerární deskou. Ta původně patřila římskému vojákovi jménem Sextus Congenius Verus a její pohyb do USA je spojován s válečnými událostmi během druhé světové války. Poté, co byl nalezen, je nyní organizován jeho návrat do Itálie díky FBI. Kámen je považován za významný archeologický nález.

V Thajsku byl objeven obří dinosaurus Nagatitan chaiyaphumensis, který žil před více než 100 miliony let. Tento sauropod vážil až 28 tun a dosahoval délky 27 metrů, což z něj činí největšího dinosaura nalezeného v jihovýchodní Asii. Jeho jméno kombinuje mytologické prvky z asijské a řecké mytologie a odkazuje na provincii Chaiyaphum, kde byly jeho kosti objeveny. Fosilie byla nalezena v roce 2016 a výzkum probíhal za spolupráce thajských vědců a University College London pomocí 3D skenování. Nagatitan je považován za posledního titána, jelikož jeho fosilie patří k nejmladší vrstvě obsahující dinosauří pozůstatky v Thajsku.

Nový nositelný ultrazvukový přístroj UPatch by mohl zásadně proměnit péči o těhotné ženy. Tento přístroj umožňuje kontinuální monitorování plodu, aniž by byl nutný přítomný sonografický technik. UPatch se připevňuje na břicho a zaznamenává reálný pohled dovnitř těla. Schopnost detekovat signály ohrožení plodu dává lékařům možnost dřívějšího zásahu. Studie ukázala, že tato technologie může zvýšit dostupnost prenatálního zobrazení zejména v oblastech s omezenou zdravotní péčí. UPatch byl úspěšně testován na 62 těhotenstvích a prokázal svou spolehlivost.

Vědci z Flatiron Institute v USA pomocí klasického počítače vyřešili složitý problém simulace spinových skel, což se dosud považovalo za možné jen kvantovým počítačem. Klíčovou inovací byla nová kompresní algoritmy, které efektivněji zpracovávají komplexní matematické výpočty. Výsledky simulace se vyrovnaly a někdy i předčily výkony kvantových počítačů. Studie ukazuje, jak mohou klasické počítače podporovat a kontrolovat výkon kvantových systémů. Objev by mohl nasměrovat další výzkum kvantových technologií a jejich aplikací.

Lék rilmenidin, běžně používaný k léčbě hypertenze, ukazuje potenciál prodloužit život a zpomalit stárnutí. Studie prokázala jeho účinky u červů Caenorhabditis elegans, kde napodoboval efekt kalorického omezení a prodlužoval délku života. Výzkum u myší naznačil podobné změny v ledvinách a játrech. Rilmenidin působí prostřednictvím receptoru nish-1, který je klíčový pro jeho účinnost. Tento objev zvyšuje jeho potenciál stát se lékem proti stárnutí, zvláště díky faktu, že má mírné vedlejší účinky a je snadno dostupný.

Studie na myších naznačuje, že změny v DNA spojené se stárnutím nemusí být nevratné. Vědci objevili, že protein SIRT6 může obnovit mladistvé uspořádání DNA v játrech starých myší. Tento objev poodhaluje možnost, že stárnutí není pouze jednosměrný proces, a naznačuje, že je možné zvrátit některé změny ve struktuře chromatinů spojené se stárnutím. Výsledky jsou nadějné, ale zatím nelze aplikovat přímo na lidský organismus. Studie přináší další pohled na mechanismy stárnutí a možná řešení.

Před 66 miliony let, po dopadu asteroidu Chicxulub, většina rostlinných a živočišných druhů vyhynula, ale houby naopak vzkvétaly. Nové objevy z Colorada a Severní Dakoty ukazují výrazný nárůst houbové aktivity po této katastrofě, což naznačuje, že tento jev mohl být globální. Houby prosperovaly v chladném prostředí s nedostatkem světla, které následovalo po dopadu asteroidu. Výzkum také naznačuje, že již před tímto dopadem došlo ke zvýšení houbové aktivity v souvislosti s vulkanickou činností Deccan Traps. Tato zjištění ukazují, že houby mohou hrát roli v obnově ekosystémů po globálních katastrofách.

Nová studie ukazuje, že komáři mohou být podmíněně přitahováni k repelentu DEET, který se tradičně používá k jejich odpuzování. V experimentu někteří komáři reagovali zvýšeným zájmem o DEET, pokud byli vystaveni jeho působení během krmení. To naznačuje, že mohou vznikat nejen fyziologické, ale i kognitivní reakce na DEET. Výsledky studie jsou zatím z laboratorního prostředí, ale poukazují na potřebu dalších výzkumů. Tato zjištění mohou vést ke zlepšení složení repelentů v budoucnu.

Nový lék pro hepatitidu B umožňuje některým pacientům ukončit léčbu bez známek viru. Ve dvou studiích dosáhlo přibližně 20 % pacientů této „funkční léčby“. Bepirovirsen, lék od společnosti GSK, je pod rychlým přezkumem FDA. Zkušební účastníci, kteří přestali s léčbou, stále nevykazovali známky viru po dalších šesti měsících. I když je to důležitý krok vpřed, odborníci zdůrazňují nutnost dalších studií k posouzení trvání účinku. Negativními efekty byly mírné reakce na injekce a dočasné zvýšení jaterních enzymů.

Studie varuje před rostoucí rezistencí bakterie způsobující tyfus na antibiotika. Bakterie Salmonella Typhi, která nemoc vyvolává, vykazuje v posledních třech dekádách odolnost vůči mnoha antibiotikům. Případy odolné vůči hlavním antibiotikům se šíří globálně, zejména z Jižní Asie. Bez efektivní expanze očkování může svět čelit další zdravotní krizi. Významné je zavedení a rozšíření tyfusových konjugovaných vakcín v endemických oblastech.

Vědci pracující s teleskopem JWST objevili supermasivní černou díru, která předchází své hostitelské galaxii. Tento nález zpochybňuje dosavadní chápání růstu černých děr. Objevená černá díra má hmotnost 50 milionů slunečních mas a je součástí galaxie viditelné díky gravitační čočce. Tato zjištění naznačují, že černé díry nemusí růst podle dříve akceptovaných modelů. Výzkum vyvolal novou záhadu ohledně vývoje těchto vesmírných těles.

Nová studie z Univerzity v Liverpoolu ukazuje, že léky na hubnutí typu GLP-1 mohou snižovat riziko nemocí spojených s obezitou. Studie sledovala zdraví téměř 90 000 lidí v USA, kteří užívali tyto léky mezi roky 2021 a 2024. Výsledky ukázaly, že pacienti s výrazným úbytkem hmotnosti měli nižší riziko například spánkové apnoe a chronického onemocnění ledvin. Důležité je, že polovina účastníků léčbu ukončila do jednoho roku, ale i tak bylo zjištěno, že snížení hmotnosti přináší významné zdravotní výhody. Výzkum zdůrazňuje nutnost dosažení a udržení úbytku váhy pro maximální zdravotní přínosy.

Na konci května nastane vzácný úkaz modrého mikroměsíce, který se nebude opakovat dříve než v roce 2053. Tento jev zahrnuje druhý úplněk v měsíci a dosahuje ho Měsíc na nejvzdálenějším bodě své orbitální dráhy vůči Zemi. Modrý mikroměsíc je zároveň nejmenším a nejvzdálenějším úplňkem letošního roku a je pozorovatelný při východu na východním horizontu oproti západu slunce. Tento přírodní jev, vznikající díky neúplné souhry délky lunárního a kalendářního měsíce, je doprovázen zajímavými astronomickými fakty, jako je syzygie. Příležitosti sledovat tuto kombinaci modrého úplňku a mikroměsíce jsou vzácné, proto stojí za to si ji nenechat ujít.

Kofein může mít vliv na množství tělesného tuku a riziko vzniku cukrovky 2. typu. Výzkum z roku 2023 spojuje hladinu kofeinu v krvi s nižším BMI a menším rizikem cukrovky 2. typu. Studie zahrnovala genetické údaje od téměř 10 000 lidí a ukázala, že lidé, kteří kofein odbourávají pomaleji, mají nižší tělesný tuk. Přestože nebyla nalezena souvislost mezi kofeinem a kardiovaskulárními chorobami, výsledky naznačují, že nápoje s kofeinem by mohly pomoci při snižování hmotnosti.

Černé díry zůstávají záhadné, ale díky detekci gravitačních vln máme větší vhled do jejich původu. Nejnovější data z kolaborace LIGO-Virgo-KAGRA ukázala, že černé díry vznikají různými způsoby. Mohou se tvořit z kolapsu obřích plynů či být výsledkem předchozích kolizí. Detekce gravitačních vln prudce vzrostla na 390 událostí, což umožňuje studium jejich vlastností a původu. Zjistilo se, že černé díry mají tendenci se formovat ve dvou hlavních hmotnostních skupinách, přičemž větší objekty mohou být důsledkem hierarchických srážek.

Během erupce sopky Mayon na Filipínách se noční obloha rozjasnila zelenavým meteoritem. Tento jev byl zachycen na několika záběrech a odborníci zjistili, že meteorit pravděpodobně nespadl na zem, většina z něj shořela v atmosféře. Jestliže by meteorit dopadl na sopku, způsobilo by to mohutné sesuvy kamení. Jev připomíná dávnou minulost Země plnou vulkanické aktivity a dopadů kosmických objektů. Šťastným štěstím byl meteorit oproti těm z dob dinosaurů poměrně malý.