Studie zjistila, že buňky s chybějícím chromozomem Y se častěji vyskytují nejen přímo v nádorech, ale i v jejich zdánlivě zdravém okolí. Vědci analyzovali tisíc vzorků tkání od 405 mužů a nejvýraznější ztrátu Y zaznamenali v nádorech, zejména kolorektálních. Tento jev nelze podle autorů vysvětlit pouze stárnutím, ačkoli se s věkem v některých tkáních zvyšuje. Výzkum zatím neprokazuje, zda ztráta chromozomu Y rakovinu vyvolává, nebo je jejím důsledkem. Do budoucna by mohla sloužit jako pomocný ukazatel pro odhalování nádorů, její klinické využití však vyžaduje další studie.

Randomizovaná studie mezi téměř stovkou lidí starších 60 let s nespavostí naznačuje, že kognitivně behaviorální terapie nespavosti může zpomalovat tempo biologického stárnutí. Výzkumníci sledovali epigenetický ukazatel DunedinPACE, který z krevních změn odhaduje rychlost stárnutí a souvisí s rizikem nemocí i úmrtností. U účastníků s terapií se tento ukazatel vyvíjel příznivěji než u skupiny, která dostala jen obecné informace o zdravém spánku. Autoři upozorňují, že výsledky jsou předběžné a týkají se starších dospělých, přesto podporují význam léčby nespavosti pro celkové zdraví. Terapie obvykle trvá několik sezení a může mít dlouhodobější účinek než léky na spaní bez jejich nežádoucích účinků.

Čínská studie porovnala vzorky krve 33 dětí počatých metodou IVF a 42 dětí počatých bez léčby neplodnosti. U dětí z IVF zjistila mírně vyšší množství sekvencí LINE-1, tedy takzvaných skákajících úseků DNA, které se dokážou kopírovat na jiná místa genomu. Podobný rozdíl se objevil i ve třech rodinách při srovnání sourozenců, počet případů je však příliš malý pro spolehlivý závěr o příčině. Výraznější rozdíl studie zaznamenala u dívek, zatímco u chlapců nebyl statisticky jistý. Výzkum neprokázal souvislost těchto změn se zdravotními potížemi ani neurčil, zda souvisejí přímo s IVF, dědičností či vlivy během těhotenství. Autoři proto požadují rozsáhlejší studie, které ověří původ i případný zdravotní význam nálezu.

Rozsáhlá analýza satelitních měření z let 2007 až 2020 ukázala, že 71,5 procenta pobřežních oblastí USA klesá tempem přes jeden milimetr ročně. Nejvýraznější pokles půdy zaznamenalo pobřeží Mexického zálivu, zatímco na východním pobřeží je tento jev téměř všudypřítomný. Klesání pevniny zvyšuje riziko záplav, může oslabovat hráze a odvodňovací systémy a zatěžuje silnice, mosty, budovy i potrubí. Výzkumníci odhadují, že v pobřežních oblastech dotčených různou mírou poklesu žije asi 84,3 milionu lidí. Příčinami jsou přírodní geologické procesy i lidské zásahy, například nadměrné čerpání podzemní vody; autoři proto žádají zapojení těchto dat do územního plánování a investic do infrastruktury.

Technologie distribuovaného akustického snímání by mohla včas odhalit kotvy či rybářské vlečné zařízení mířící k podmořským kabelům. Dosavadní systémy umějí sledovat jen zhruba 200 kilometrů od pobřeží, firma Alcatel Submarine Networks však připravuje řešení pro celou délku transoceánských tras. Systém vyhodnocuje nepatrné změny odrazu laserového světla ve vlákně způsobené vibracemi mořského dna a může vydat varování až 15 minut před střetem. Každoročně dojde k 150 až 200 nehodám podmořských kabelů, nejčastěji kvůli rybolovu a kotvení. Překážkou zůstává velmi slabý signál a šum zesilovačů, avšak prevence by mohla výrazně snížit náklady na opravy i zlepšit určení příčiny škod.

Analýza snímků magnetické rezonance u účastníků americké studie SPRINT naznačuje, že důslednější snižování systolického tlaku může zpomalit postup onemocnění drobných mozkových cév. Lidé s cílem tlaku pod 120 mmHg měli za zhruba čtyři roky o 16,9 % pomalejší zhoršování souhrnného ukazatele změn na MRI než skupina s cílem pod 140 mmHg. Pokles tlaku až o 10 mmHg byl spojen s o 21,2 % pomalejší progresí, zatímco snížení nejméně o 20 mmHg s rozdílem 39,4 %. Studie však neprokázala přímé snížení rizika mrtvice ani úbytku kognitivních funkcí a její závěry se nemusí vztahovat na lidi s diabetem, prodělanou mrtvicí či demencí.

Studie se 64 málo aktivními lidmi ve věku 45 až 65 let naznačuje, že 12 týdnů užívání 10 gramů kreatinu denně může zvýšit podíl beztukové hmoty a sílu i bez odporového tréninku. Účastníci, kteří zároveň upravili jídelníček a pohyb, zaznamenali navíc větší pokles procenta tělesného tuku a lepší svalovou vytrvalost. Výsledky také naznačily možný přínos pro paměť a další kognitivní funkce, tyto poznatky jsou však zatím předběžné. Autoři upozorňují, že kreatin může cvičení doplňovat, nikoli nahrazovat; dřívější výzkumy bez tréninku přinesly nejednotné závěry. Studii je vhodné vnímat opatrně také kvůli vazbě hlavního autora na výrobce, který dodal doplněk a financoval část laboratorních testů.

Systematický přehled 87 randomizovaných studií s více než 6 500 účastníky ukázal, že celozrnné potraviny mohou zlepšovat několik ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Příjem 30 až 40 gramů denně, tedy asi dvou porcí, byl spojen s měřitelnými přínosy pro hmotnost, krevní tlak, LDL cholesterol, hladinu glukózy i zánětlivé ukazatele. Největší zlepšení většiny rizikových faktorů se objevovalo zhruba při 60 až 100 gramech denně, což odpovídá čtyřem až šesti porcím. U LDL cholesterolu naznačovala analýza výraznější účinek i při vyšším příjmu, avšak pro dávky nad 140 gramů denně je k dispozici méně dat. Autoři doporučují zejména nahrazovat rafinované obiloviny co nejméně zpracovanými celozrnnými variantami, například ovsem, hnědou rýží či quinoou.

Čínští astronomové znovu analyzovali data radioteleskopu FAST z 33 systémů s exoplanetami a hledali úzkopásmové signály s frekvenčním posunem, které by mohly naznačovat technický původ. Ze 139 127 prvotních záchytů po filtraci zůstaly dva významnější případy. Jeden z nich, NBS 260108, přišel ze směru červeného trpaslíka K2-155 vzdáleného 238 světelných let, kde obíhají tři známé superzemě včetně planety blízko obyvatelné zóny. Signál se objevil jen v paprsku namířeném na cíl, byl úzkopásmový a vykazoval drift, proto byl označen za kandidátní technosignaturu. Jeho výskyt pouze v jedné polarizaci a podobné signály při jiných pozorováních však spíše ukazují na pozemské či přístrojové rušení. Původ signálu zatím není určen a mimozemské vysvětlení není považováno za pravděpodobné.

Opakující se vrstvy břidlice Hakatai v Grand Canyonu uchovaly záznam klimatických změn z doby před zhruba 1,25 miliardy let. Vědci v nich rozpoznali Milankovičovy cykly, tedy vlivy změn zemské oběžné dráhy a rotace na klima. Z jejich analýzy odvodili, že den na Zemi tehdy trval přibližně 19 hodin a Měsíc byl ve vzdálenosti asi 53,8 zemského poloměru. Výsledek odpovídá dosavadním modelům vývoje soustavy Země–Měsíc a nepodporuje teorii o dočasném zastavení prodlužování dne v mezoproterozoiku.

Studie ze španělského mokřadu El Hondo ukazuje, že obratloví mrchožrouti častěji požírají mršiny druhů, které jsou jim evolučně vzdálenější. Vědci rozmístili téměř 200 těl ryb, ptáků a drobných savců a jejich využití sledovali kamerovými pastmi. Vyhýbání se příbuzným druhům může snižovat riziko přenosu společných patogenů i náklady na imunitní reakci. Tento vzorec byl výraznější u savců než u ptáků, přesto se objevily výjimky, například ťuhýk iberský požíral jen ptačí mršiny. Autoři upozorňují, že zdravá společenstva mrchožroutů jsou důležitá pro koloběh živin i omezení rizik zoonóz.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje novinky a ukázky z robotiky, od domácího robota Goose po miniaturní stroje a autonomní systémy. Skydio ukázalo letoun F10 s robotickým ramenem, které umožňuje samostatné vypuštění i zachycení dronu. Videopřehlídka zahrnuje také obratné robotické ruce, učení dronových akrobatických manévrů podle lidského hodnocení a spolupráci dvojice ramen pod vodou. Připomíná rovněž průkopnického chodícího robota Honda P2 z doby před 30 lety. Společnost Unitree prezentovala souhru 19 humanoidních robotů se 120 tanečníky při zahájení soutěže WorldSkills Shanghai 2026.

Nová studie v podobě preprintu naznačuje, že neurony nepředávají informace jen časováním a četností elektrických impulsů, ale také jejich přesným tvarem. Při pokusech na dvou myších neuronech dokázal model strojového učení podle tvaru impulsu rozlišit typ elektrické stimulace s přesností 78,4 procenta. Změny tvaru navíc odrážely sílu a proměnlivost nedávných vstupů, v některých případech až půl sekundy před samotným impulsem. V záznamech z krysích mozků mělo 30 ze 40 neuronů více odlišných skupin tvarů signálu. Autoři však zatím neprokázali, že neurony tvar impulsů aktivně využívají ke komunikaci; výsledky také vycházejí z omezeného množství dat a čekají na odborné posouzení.

Zákazy sociálních sítí pro děti se šíří, jejich skutečný přínos pro bezpečnost ale zatím není přesvědčivě doložen. Část nezletilých omezení obchází, případně se může přesunout na menší a hůře kontrolované služby. Autor upozorňuje, že ověřování věku zároveň hrozí nadměrným sběrem citlivých údajů, a prosazuje technologie, které potvrdí věkovou hranici bez odhalení identity. Účinnější cestou má být regulace doporučovacích algoritmů a návykových funkcí, silnější ochrana soukromí, nezávislý dohled i digitální vzdělávání. Důležité je také zachovat bezpečné online i fyzické prostory pro mladé, zejména pro izolované a znevýhodněné skupiny.

Studie na myších naznačuje, že polysacharid z kozince blanitého, známého také jako astragalus či huang qi, může snižovat účinnost imunoterapie anti-PD-1 proti melanomu. Kombinace doplňku a léčby vedla k horšímu protinádorovému účinku než samotná anti-PD-1 terapie. Látka podle vědců omezovala pronikání důležitých imunitních buněk do nádoru a podporovala v něm imunosupresivní prostředí. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, protože experiment zahrnoval pouze 24 myší. Autoři proto doporučují opatrnost při užívání přírodních doplňků během imunoterapie a další klinický výzkum.

Teoretičtí fyzici navrhují způsob, jak by silně urychlená atomová jádra mohla vytvářet páry axionů, hypotetických částic považovaných za možné složky temné hmoty. Mechanismus vychází z toho, že jádra mění kvantové fluktuace axionového pole a při prudké změně pohybu by se tyto fluktuace mohly proměnit ve skutečné částice. Proces lze popsat dynamickým Casimirovým jevem i Unruhovým jevem. Testovat jej by mohly ultraperiferní srážky těžkých iontů, při nichž se jádra těsně minou vysokou rychlostí. Pravděpodobnost vzniku i následná detekce axionů by však byly velmi obtížné a závisely by na jejich dosud neznámé hmotnosti.

Předběžná studie vědců z Yaleovy univerzity naznačuje, že misofonie, tedy silná negativní reakce na běžné zvuky jako žvýkání či popotahování, se může častěji vyskytovat v rodinách. Z 101 zkoumaných lidí s misofonií mělo 39 procent příbuzného prvního stupně se stejnými potížemi a 48 procent alespoň jednoho postiženého příbuzného. V rodinách se zároveň častěji objevovaly úzkosti, deprese, ADHD a obsedantně-kompulzivní porucha. Autoři upozorňují, že roli mohou hrát společné genetické i vlivy prostředí, přičemž nejde o důkaz jediného genu ani o jistotu dědičnosti. Studie zatím neprošla recenzním řízením a neměla kontrolní skupinu, výzkumníci proto připravují podrobnější analýzy DNA.

Analýza spermií mužů ve věku 24 až 75 let ukázala, že některé mutace ve kmenových buňkách varlat podporují rychlejší množení těchto buněk. Vzniká tak konkurence, při níž se mutované linie mohou šířit více než nemutované, přestože mohou být pro potomky škodlivé. Vědci našli známky pozitivního výběru u 40 genů, přičemž 31 z nich s tímto jevem dosud spojováno nebylo. Řada těchto genů souvisí s vývojovými poruchami či rakovinou a podíl spermií s pravděpodobně choroboplodnými mutacemi podle odhadů roste z asi 2 procent ve 30 letech na 4,5 procenta v 70 letech. Neznamená to však přímou pravděpodobnost narození dítěte s poruchou, protože mutace mohou být vyřazeny při oplodnění, vývoji embrya i přirozeným výběrem v populaci.

Vědci analyzovali 300 nejsilnějších slunečních erupcí zaznamenaných v letech 2010 až 2016 a porovnali jejich energii s velikostí magneticky aktivních oblastí na Slunci. Zjištěný vztah pak použili na historická pozorování slunečních skvrn. Mimořádná skvrna z roku 1947, široká zhruba čtyřicetkrát více než Země a pokrývající 0,6 procenta viditelného slunečního disku, by teoreticky mohla vyvolat erupci na spodní hranici takzvaných supererupcí. Studie neodhadla pravděpodobnost ani četnost takové události, ale podporuje možnost, že extrémní částicové bouře zachycené v letokruzích mohou s podobnými erupcemi souviset. Přímé zdravotní dopady by byly omezené, vážně by však mohly být ohroženy technologie a infrastruktura.

V chilské poušti Atacama objevili vědci část zubu vyhynulé kapybary rodu Cardiatherium, starou přibližně 8,8 milionu let. Jde o nejstarší známý doklad výskytu kapybar v Chile a o jeden z nejstarších nálezů těchto hlodavců vůbec. Fosilie spolu s pozůstatky sladkovodních ryb, gaviálů a rostlinnými mikrofosiliemi naznačuje, že jižní Atacama byla v pozdním miocénu vlhkou krajinou s trvalou sladkou vodou a bujnou vegetací. Nález zpochybňuje představu, že oblast zůstávala pouští desítky milionů let. Badatelé také uvažují, že se kapybary mohly šířit sítí mokřadů severně od And, nikoli přes vysoké a suché pohoří.