Vesmírný teleskop Jamese Webba poprvé zaznamenal mimořádně slabé rotační záření trihydrogenového kationtu H3+, které bylo teoreticky předpovězeno už v roce 1986. Tento iont je zásadní pro chemické procesy v mezihvězdném plynu a vznik složitějších organických molekul. Signál pocházel z objektu Herbig-Haro 168, kde výtrysky mladé hvězdy vytvářejí silné rázové vlny a zahřívají okolní plyn. Vědci identifikovali 26 spektrálních čar s vysokou statistickou jistotou a obdobné emise našli i v dalším objektu HH 211. Pozorování může pomoci zpřesnit modely rázových vln v hvězdných porodnicích a využít H3+ jako sondu mezihvězdné chemie.

Studie nizozemských vědců naznačuje, že nezvyklé tělesné prožitky včetně pocitu opuštění vlastního těla souvisejí s prolínáním spánku a bdělosti. Výzkumníci sledovali EEG aktivitu 35 lidí se zkušeností s lucidním sněním či meditací; 20 z nich popsalo celkem 36 podobných epizod. Objevovaly se při meditaci, usínání, REM i non-REM spánku a při krátkém probouzení. Během těchto stavů u účastníků klesala pomalá mozková aktivita a rostla rychlá aktivita, zejména v oblastech spojených se zpracováním smyslů a vnímáním vlastního těla. Autoři soudí, že nejde o jev vázaný na jedinou fázi spánku, ale o stav rozostřených hranic mezi spánkem a bděním.

Modelová studie vědců z Wisconsinské univerzity a Princetonu varuje, že jaderný výbuch ve výšce kolem 500 kilometrů by mohl rychle ochromit satelity na nízké oběžné dráze. Exploze v oblasti jihoatlantské anomálie by vytvořila umělý radiační pás, jímž by družice opakovaně prolétaly. Simulace uvádí vyřazení 25 procent satelitů během prvního dne, 98 procent za týden a 99,4 procenta do 15 dnů. Následné ztráty kontroly nad družicemi by zvýšily riziko srážek a vzniku tisíců úlomků kosmického odpadu. Studie zatím neprošla recenzním řízením a zdůrazňuje nutnost zabránit rozmístění i použití jaderných zbraní ve vesmíru.

Vědci v prachových zrnech zachycených ve stratosféře objevili stopy vody s neobvyklým izotopovým složením kyslíku. Dvanáct mikroskopických částic zřejmě pochází z Kuiperova pásu za Neptunem, což naznačuje vysoký počet stop po slunečním záření i jejich složení bohaté na uhlík. Jílové a další hydratované minerály ukazují, že v jejich mateřských tělesech kdysi působila kapalná voda. Ta byla podle analýzy bohatší na těžké izotopy kyslíku než voda známá z uhlíkatých meteoritů. Výsledek podporuje hypotézu, že ve vnější části rané Sluneční soustavy existoval oddělený, málo promíchaný rezervoár prvotní vody, který mohly od vnitřních oblastí izolovat obří planety včetně Saturnu.

Tým fyziků změřil gravitační přitažlivost mezi dvěma křemíkovými destičkami o hmotnosti pouhých 7,6 miligramu. Miniaturní torzní váhy využily rotující kolo se 16 destičkami, které vytvářely pravidelně se opakující gravitační signál. Naměřená síla při nejmenší vzdálenosti činila jen 471 attonewtonů a odpovídala Newtonovu gravitačnímu zákonu. Vědci také odvodili hodnotu gravitační konstanty slučitelnou s doporučovanou hodnotou, s nejistotou 5,3 procenta. Experiment ještě nedosahuje oblasti kvantové gravitace, představuje však krok k budoucím měřením mezi objekty v kvantových stavech.

Nová studie na myších naznačuje, že hematoencefalická bariéra není jen pasivní ochranou mozku před škodlivinami, ale také cíleně propouští vybrané bílkoviny z krve do konkrétních mozkových buněk. Vědci zmapovali 92 takto transportovaných proteinů z celkem 861 sledovaných. U myší s příznaky podobnými Alzheimerově nemoci se snížil přísun jaterního proteinu APOA1, který v astrocytech podporuje mechanismy důležité pro zdravá nervová spojení. Zvýšení tvorby APOA1 v játrech genovou terapií zlepšilo jeho hladinu v mozku a bylo spojeno s menšími projevy nemoci. Zjištění by mohlo otevřít cestu k léčbě Alzheimerovy choroby působící přes tělo, nikoli přímo v mozku, zatím však platí pouze pro myší modely a vyžaduje ověření u lidí.

Tchajwanská firma Xing Mobility představila lodní bateriový systém Immersio CTP, v němž jsou články ponořeny do chladicí kapaliny. Konstrukce bez modulových skříní a chladicích desek má zvýšit využití prostoru; firma uvádí až 200 Wh/kg a 330 až 350 Wh/l, nikoli však prokázané dvojnásobné hodnoty proti nejlepším konkurentům. Ponorné chlazení může účinněji odvádět teplo a omezit šíření tepelného úniku mezi články, avšak použitá kapalina je hořlavá. Nezávisle zveřejněné výsledky bezpečnostních testů ani potvrzení rychlosti ochlazení zatím nejsou k dispozici. Systém dosud nezískal schválení klasifikační společnosti DNV a jeho dlouhodobou odolnost vůči vibracím, slané vodě a stárnutí kapaliny prověří až provoz na moři.

Firmy často přidávají umělou inteligenci do výrobků kvůli tlaku investorů, vedení či konkurence, nikoli kvůli jasnému užitku pro zákazníka. Podle designérky Savannah Kunovsky je nutné nejprve určit, komu výrobek slouží a jaký úkol má člověku usnadnit, teprve pak volit vhodnou technologii. AI může zhoršit zážitek, pokud nahrazuje rychlé a spolehlivé fyzické ovládání, například u sporáku, hlasitosti nebo bezpečnostních funkcí. Dobré využití AI může naopak fungovat nenápadně, zlepšovat přístupnost či pomáhat s vnímáním okolí, například ve sluchadlech nebo překladačích. Klíčové jsou také snadno dostupné manuální zásahy, možnost akci vrátit a jasné vymezení toho, kdy systém jedná jistě a kdy nikoli.

Irská studie sledovala přibližně 2 500 lidí průměrného věku 65 let a porovnávala jejich celoživotní expozici fluoridu v pitné vodě s výsledky kognitivních testů. Autoři nenašli souvislost mezi nízkou, střední ani vysokou expozicí při koncentracích používaných v irském systému fluoridace a horšími duševními schopnostmi ve stáří. Podobně neprokázali vztah ani u malé skupiny účastníků, kteří fluoridované vodě čelili v raném dětství, tato část vzorku však byla omezená. Výsledky neposkytují absolutní důkaz neškodnosti fluoridu, ale podporují závěr, že běžné úrovně ve vodovodu nejsou spojeny s kognitivním úpadkem. Studie zároveň upozorňuje, že dřívější varovné poznatky často vycházely z výrazně vyšších koncentrací fluoridu.

Americká National Science Foundation rozšiřuje program X-Labs, jenž má financovat odvážné výzkumné projekty mimo běžné akademické a firemní struktury. Vítězové první fáze získají 1,5 milionu dolarů na devítiměsíční přípravu a mohou následně usilovat o víceleté granty až 50 milionů dolarů. Nově jim budou nadace, firmy a investiční fondy poskytovat laboratoře, software, sdílené vybavení, data i odborné poradenství, aniž by získaly vlastnický podíl. Program se zaměřuje mimo jiné na vědecké přístroje, kvantovou fotoniku, umělou inteligenci pro fyzická zařízení, biologické sekvence a limity výpočetní techniky. Zastánci očekávají rychlejší vznik nových výzkumných organizací, kritici upozorňují na nejisté pracovní podmínky a potřebu hodnotit společenský přínos projektů.

Tetovací pigment vyvolává imunitní reakci a jeho částice mohou putovat do mízního systému, kde se hromadí v lymfatických uzlinách. Organismus inkoust vnímá jako cizorodou látku, ale imunitní buňky jej zpravidla nedokážou zcela odstranit, což přispívá k trvalosti tetování. Barevné inkousty, zejména červené, žluté a oranžové, jsou častěji spojovány s alergiemi, svěděním a chronickým zánětem; roli mohou hrát kovy i azo pigmenty. Laboratorní a zvířecí studie naznačují možná toxikologická či karcinogenní rizika, avšak přesvědčivý důkaz, že tetování u lidí způsobuje rakovinu, zatím chybí. Riziko představují také infekce při nedostatečné hygieně, proto odborníci doporučují ověřit používané inkousty a postupy studia a lidem s poruchami imunity konzultaci s lékařem.

Na vnějším svahu atolu u odlehlých Kokosových ostrovů v Indickém oceánu vědci zmapovali korálovou kolonii rodu Pachyseris dlouhou 1,5 kilometru. Biolog JP Hobbs ji zdokumentoval během dvanácti ponorů; běžné kolonie tohoto rodu přitom mívají nanejvýš kolem dvou metrů v průměru. Analýza vzorků DNA má ověřit, zda jde o jediný mimořádně starý organismus, nebo o více příbuzných kolonií, které spolu srostly. Pokud je kolonie geneticky jednotná, může být stará stovky až tisíce let a patřit k největším známým korálům. Roste v hloubkách 14 až 65 metrů, kde mohou být podmínky stabilnější než v mělkých částech útesů poškozovaných bělením, nemocemi a oteplováním.

Vědci zmapovali atoly Bikar a Bokak v Marshallových ostrovech, které patří k nejméně narušeným mořským ekosystémům ve středním Pacifiku. Průzkum zaznamenal stovky taxonů útesových i hlubinných ryb, početné žraloky, 17 druhů mořských ptáků a významná hnízdiště mořských želv. Oba atoly byly vyhlášeny první národní mořskou rezervací Marshallových ostrovů a mohou sloužit jako srovnávací model pro obnovu poškozených útesů. Ani jejich odlehlost však nezaručuje úplnou nedotčenost: žijí zde zavlečené krysy a oblasti ohrožují oteplování oceánu, bělení korálů i okyselování vody.

Fyzici Moustafa Ismail a David Mattingly navrhli variantu metricko-afinní gravitace, která by mohla znemožnit uzavřené časupodobné křivky, tedy matematické cesty do vlastní minulosti. Model nazvaný MAGIC zavádí do časoprostoru preferovaný směr času, takže by se čas na každé možné trajektorii pohyboval vpřed. Nabízí tím možnou podobu Hawkingovy ochrany chronologie před paradoxy typu „zabití vlastního dědečka“. Teorie však obsahuje dodatečný skalární způsob gravitačních fluktuací, u něhož se malé poruchy mohou exponenciálně zesilovat. Autoři také zatím zaručují ochranu před časovými smyčkami jen lokálně a potřebují další předpoklad o celkové struktuře vesmíru. Práce publikovaná v Physical Review D je proto spíše krokem k budoucí teorii než hotovým řešením.

Autoři studie v časopise Biology Letters tvrdí, že geneticky upravení vlci šedí s některými znaky pravlka nepředstavují skutečné navrácení vyhynulého druhu. Podle nich je druh historicky souvislou evoluční linií, kterou nelze obnovit pouhou rekonstrukcí části genomu či vybraných tělesných vlastností. U pravlků navíc chybí původní prostředí, populace i ekologické vazby z doby před více než 10 000 lety. Výzkumníci proto vyzývají firmy i média k přesnějším výrazům, například k popisu fenotypové rekonstrukce nebo ekologické náhrady. Za slibnější cestu k deextinkci považují využití zachovaných buněk či embryí, které zachovávají větší biologickou kontinuitu.

Studie australských vědců analyzovala záznamy pohybu ze zápěstních senzorů u více než 73 tisíc účastníků britské databáze UK Biobank. U lidí, kterým byla později diagnostikována Parkinsonova nemoc, se objevovaly odlišnosti v přirozeném pohybu paží při chůzi až téměř sedm let před stanovením diagnózy. Častěji také chodili méně, dosahovali nižších maximálních rychlostí a jejich chůze měla jiný rytmus. Výsledky zatím nelze použít k předpovědi onemocnění u jednotlivce, protože chůzi ovlivňuje řada dalších zdravotních faktorů. Metoda by však po ověření mohla pomoci vybírat účastníky pro studie časné léčby.

Výzkumníci z Michiganské univerzity našli u pěti známých postupů prodlužujících život myší společný metabolický znak: zvýšené hladiny ergothioneinu. Látka, kterou živočichové získávají potravou mimo jiné z hub, stoupala v mozku a krvi zvířat při kalorickém omezení i po podání čtyř léčiv. Umělá inteligence dokázala podle chemických profilů ve většině testů rozlišit léčené myši od neléčených. Studie zatím neprokazuje, že ergothionein prodlužování života přímo způsobuje, a výsledky nelze bez dalšího vztáhnout na lidi. Vědci chtějí ověřit, zda by tento metabolický ukazatel mohl urychlit hodnocení budoucích terapií proti stárnutí.

Výzkum brazilských behavioristů sledoval 38 domácích koček, které se nemohly dostat k pamlsku uzavřenému v plastové krabičce. V přítomnosti člověka zaznamenali vědci 86 mňouknutí, zatímco o samotě jen 20; pravděpodobnost vokalizace byla při přítomném člověku více než šestnáctkrát vyšší. Kočky při mňoukání často hleděly na člověka a střídaly pohled mezi ním a krabičkou, což odpovídá snaze obrátit se na konkrétního příjemce. Studie tak podporuje závěr, že mňoukání není jen projevem frustrace, ale může sloužit k vyžádání lidské pomoci. Autoři upozorňují, že vzorek byl malý a zahrnoval převážně kočky známé hlasitými reakcemi na potravu.

CERN připravuje modernizaci Velkého hadronového urychlovače na variantu High-Luminosity LHC, která má po roce 2030 zvýšit počet srážek částic zhruba ze 60 na 140 až 200 při jednom experimentu. Klíčovou součástí jsou kompaktní kvadrupólové magnety s cívkami ze slitiny niobu a cínu, jež mají dosahovat magnetického pole až 11,3 tesla oproti současnému limitu 8,3 tesla u niobu s titanem. Nový supravodič je křehký, proto se kabel nejprve navine a teprve následně se při teplotě až 650 °C vytvoří supravodivá fáze. Tým CERN vyrobil 250 cívek, přičemž 25 nevyhovělo kvůli výrobním chybám nebo nedostatečným vlastnostem. Testy 7,2metrových magnetů již potvrdily jejich požadovaný výkon a nyní vznikají záložní kusy.

Vědci identifikovali ve fjordovém systému Uummannaq v Grónsku dva rozsáhlé nestabilní svahy, které by mohly vyvolat tsunami. Menší svah u fjordu Kangerluarsuk se od roku 2015 rychle mění a podle odhadů může selhat v příštích letech až desetiletích. Případná vlna by mohla do osady Ukkusissat dorazit asi za šest minut a dosáhnout výšky tři až sedm metrů. Větší svah v Karratském fjordu obsahuje zhruba 400 milionů kubíků materiálu; jeho úplné zřícení by mohlo způsobit vlny přesahující deset metrů i ve vzdálenosti nad 100 kilometrů. Riziko sesuvů v arktických oblastech může zvyšovat tání permafrostu související s oteplováním klimatu.