Před 415 miliony let obýval Zemi obří škorpion Praearcturus gigas, který dosahoval délky více než jeden metr. Výzkumníci z Velké Británie potvrdili jeho identitu a velikost pomocí pokročilých zobrazovacích technik. Fosilie byly poprvé objeveny v roce 1870, ale až nyní je potvrzeno, že se jedná o největšího známého škorpiona. Praearcturus gigas pravděpodobně dominoval svému prostředí díky absenci velkých predátorů. Žil v období raného Devonu, kdy život na souši teprve začínal, a současně trávil čas i ve vodě. Nový výzkum přináší hlubší porozumění vývoji života na Zemi a přechodu živočichů z vody na souš.

Nová studie naznačuje, že silový trénink může prodloužit život. Výzkum ukázal, že 90 až 119 minut silového tréninku týdně snižuje riziko úmrtí o 13 procent. Více než 120 minut týdně nepřináší další snížení rizika. Kombinace silového a aerobního cvičení vede k nejnižšímu riziku úmrtí. Aerobní aktivita má v tomto ohledu výraznější pozitivní vliv než samotný silový trénink. I přesto je doporučeno kombinovat oba typy cvičení pro dosažení lepších výsledků. Studie byla publikována v The British Journal of Sports Medicine.

Pod východní částí Antarktidy vědci objevili obrovskou strukturu skládající se z 30 propojených pánví, kterou pojmenovali jako East Antarctic Fan-Shaped Basin Province. Tato oblast mohla vzniknout ještě před rozdělením superkontinentu Gondwana a má významný vliv na ledovcové a hydrologické procesy. Struktura vykazuje podobnost s tektonickým jevem známým jako sphenochasm, což naznačuje, že by mohla obsahovat důkazy o tektonické aktivitě před oddělením Antarktidy od Austrálie. Výzkum zlepšuje porozumění terénu pod ledem, což je klíčové pro předpovědi pohybu ledovců.

V roce 2025 byly oznámeny významné nálezy ohledně možného objevu mimozemského života na exoplanetě K2-18b a na Marsu. Přestože se objevila naděje na potvrzení života, vědecká obec zůstala převážně opatrná. Pouze 6,6 % astrobiologů souhlasilo s pravděpodobností nálezu života na K2-18b. U Marsu bylo procento vyšší, ale stále jen 15,1 % vědců věřilo v nalezení života. Výsledky ukazují, že vědci mají k důkazům různorodé postoje, což reflektuje jejich opatrný přístup k novým informacím. Toto rozložení názorů zdůrazňuje, že vědecké společenství reaguje na nejednoznačnosti strukturovaným způsobem.

Kočky, které se volně pohybují venku, mohou nést více patogenů než domestikované kočky. Studie zjistila, že venkovní kočky mají vyšší pravděpodobnost přenosu zoonotických patogenů, které mohou infikovat lidi, podobně jako divoké kočky. Mezi běžné patogeny patří vzteklina, Toxoplasma gondii a salmonely. Pro minimalizaci rizik se doporučuje omezit volný pohyb koček a poskytnout jim zabezpečený výběh. Péče o veterinární zdravotní návyky, jako je očkování a ošetření proti parazitům, je důležitá i pro vnitřní kočky. Zabránění volnému pohybu může chránit veřejné zdraví i přírodu.

Nedávno bylo ohlášeno, že vývoj tří nových vakcín proti viru Ebola, konkrétně typu Bundibugyo, získal finanční podporu 62 milionů USD. Tento typ viru se nyní šíří v Kongu a Ugandě, kde upravené statistiky vykazují 344 potvrzených případů a 60 úmrtí. Mezi novými kandidáty na vakcíny je i slibný pokus od IAVI, který byl úspěšně testován na opicích, ale ještě ne na lidech. Moderna a Oxfordská univerzita rovněž pracují na svých verzích vakcín proti Bundibugyo viru. Aby byly vakcíny účinné, je třeba překonat mnoho překážek, včetně jejich distribuce a změny vnímání očkování.

Vědci objevili dva již existující léky, které mohou zvrátit změny v mozku způsobené Alzheimerovou chorobou u myší. Tyto léky, letrozol a irinotekan, jsou běžně používány k léčbě rakoviny prsu a tlustého střeva, ale ukázaly se účinné při snižování hladiny tau proteinu v mozku. Studie na myších modelech Alzheimerovy choroby ukázaly, že kombinace těchto léků zlepšila schopnosti učení a paměti. Přestože jsou výsledky slibné, dosud byly testovány pouze na myších, a léky mají také vedlejší účinky, které je třeba zvážit. Budoucí klinické studie by mohly nabídnout personalizovanější a účinnější léčbu pro lidské pacienty trpící Alzheimerovou chorobou.

Analýza vědeckých dat odhalila, že zvyšování hladiny moří se zrychluje, přičemž hlavním důvodem je teplotní expanze oceánů. Výzkum ukazuje, že termální expanze vody způsobuje téměř polovinu nárůstu hladiny moří. Zbylou část tvoří tání ledovců a změny ve vodním úložišti na pevnině. Nová data pomohla ke zpřesnění odhadů a uzavření znalostních mezer. Navzdory zlepšenému pochopení problému zůstávají nízko položené pobřežní oblasti ohroženy, a to i přes možnost omezit globální oteplování důsledným snižováním emisí.

Studie naznačují, že klimatická změna může ovlivnit chování krupobití. Očekává se, že podmínky vhodné pro kroupy se posunou směrem k pólům, přičemž mohou nastat častěji v zimě než v létě. V některých oblastech, jako je severní Evropa nebo Kanada, může dojít k nárůstu krupobití, zatímco v jiných, jako je severní Austrálie nebo Afrika, k jejich úbytku. Zároveň se očekává tvorba větších krup, což by mohlo zvýšit škody způsobené krupobitím. Růst teploty podporuje rozvoj silnějších updraftů, i když současně urychluje tání menších krup.

Vědci z Lawrence Livermore National Laboratory prováděli experimenty simulující část jaderného ohnivého spadu. Vysokoteplotní plasma trubice umožnila zkoumat, jak se částice chovají při ochlazování po jaderné reakci. Největší překvapení bylo u cesia, které se kondenzovalo mnohem později než uran a cerium a tvořilo složitější sloučeniny. Tyto poznatky mohou pomoci lépe chápat jaderný spad a zpětně analyzovat podmínky, které jej vytvořily. Studie poukazuje na potřebu aktualizovat modely radioaktivních mraků, aby lépe reflektovaly skutečné chemické procesy.

Astronomové objevili šest červených trpaslíků, které obsahují neobvyklý prvek lithium ve svých atmosférách. Přítomnost lithia v těchto hvězdách naznačuje, že mohly pohltily okolní planety, protože za běžných okolností by lithium mělo být v nitru hvězd zničeno. Tento jev byl objeven v rámci studie složení hvězd v Mléčné dráze. Vědci vyloučili další možnosti pro přítomnost lithia a tvrdí, že je pravděpodobné, že lithium bylo doručeno nedávno v důsledku planetární spotřeby. Tento objev naznačuje, že konzumace planet červenými trpaslíky by mohla být častější, než se dosud předpokládalo.

Australské domácnosti ročně vyhodí asi 30 % zakoupeného jídla, což představuje 2,5 milionu tun. Viditelná plíseň, sliz, vytékající tekutiny a silné zápachy jsou jasné znaky zkaženého jídla. Některé potraviny, i když vypadají nezvykle, mohou být stále bezpečné pro konzumaci. Hnědé banány jsou vhodné do dezertů, citrusovou kůru lze využít k pečení. Měkčí a menší ovoce, jako jsou bobule, je nejlepší vyhodit, pokud mají plíseň. Zeleninu a obilniny lze kreativně oživit a zachránit.

V roce 2022 byl v Číně diagnostikován 19letý mladík jako nejmladší pacient s Alzheimerovou chorobou. Již od 17 let zažíval zhoršování paměti a další problémy s kognitivní funkcí. Neurologové nenalezli žádné genetické mutace obvyklé pro časné formy této nemoci. Tento případ vzbudil zájem o pochopení vzniku Alzheimera u mladých osob, což by mohlo být klíčem k dalším výzkumům. Výzkumníci se zaměřují na zkoumání časně propuklých forem nemoci, které by mohly odhalit nové aspekty této komplexní choroby.

Výzkumníci z Brazílie zjistili, že vysoká dávka psilocybinu může dočasně zlepšit některé funkce u pacientů s Alzheimerovou chorobou. U starší ženy se po podání 5 gramů psilocybinových hub zlepšila schopnost komunikace a ovládání močového měchýře. Během druhé dávky žena sdílela emocionální zážitky a projevovala větší vnímavost. Studie naznačuje, že psilocybin by mohl umožnit dočasný přístup k mozkovým funkcím ovlivněným demencí, ale vyžaduje další výzkum. Další klinické studie jsou plánovány po celém světě k objasnění účinnosti a bezpečnosti této léčby.

Zdravá výživa je základ pro fyzickou i duševní pohodu, ale posedlost 'čistým' stravováním může být nebezpečná. Tento trend, často šířený přes sociální média, se zaměřuje na eliminaci údajně 'nečistých' potravin. Takoví striktní pravidla mohou vést k problémovým stravovacím návykům a ovlivnit nejen fyzické, ale i psychické zdraví. 'Ortorexie', tedy nadměrná fixace na zdravou stravu, sice není oficiálně uznána za poruchu příjmu potravy, ale může výrazně zhoršit kvalitu života. Různé faktory jako genetika, sociální tlaky a perfekcionismus mohou zvýšit riziko vzniku těchto problémů.

Vědci našli způsob, jak prodloužit platnost Mooreova zákona konstrukcí čipů vertikálně. Tato inovace využívá stejný křemík jako současné technologie a zlepšuje hustotu a rychlost zpracování při nižší spotřebě energie. Výzkum z University of Illinois ukazuje, že vertikální integrace může snížit prostorovou náročnost čipů a zvýšit efektivitu komunikace mezi vrstvami. Překonání problémů s teplem umožnilo dosažení plného potenciálu 3D čipů. Technologie by mohla být rozšířena do průmyslové výroby, čímž se zlepší energetická efektivnost a výkon klasických počítačových čipů.

Mikrobiota, soubor mikroorganismů žijících v našem těle, hraje významnou roli ve zdravotních procesech, včetně kvalitního spánku. Vyvážená mikrobiota podporuje produkci látek, které zmírňují zánět a zlepšují funkci neuroendokrinních drah. Kvalitnější spánek lze dosáhnout zdravou stravou bohatou na vlákninu, která podporuje dobré bakterie, a dodržováním pravidelného denního režimu s dostatkem přirozeného světla. Pravidelný pohyb a zvládání stresu pomáhají udržovat mikrobiální rozmanitost a hluboký spánek.

Spánek je úzce spojen s vývojem Alzheimerovy choroby, a proto vědci zkoumají možnosti využití tohoto spojení. Studie z roku 2023 ukázala, že užívání léku na spaní suvorexant může snížit hladiny amyloid-beta a tau proteinů, které se hromadí u Alzheimerovy choroby. Experiment, vedený na skupině 38 zdravých dospělých, trval pouze dva dny a prokázal mírné snížení těchto proteinů. Je však třeba opatrnosti, protože použití léků na spaní není trvalé řešení a může vést k závislosti. Dlouhodobé účinky zatím nejsou známy, a hypotéza o proteinových sraženinách jako příčině Alzheimerovy choroby je stále diskutována.

Nová studie zkoumá vliv alkoholu na zdraví a varuje, že i malé množství zvyšuje riziko rakoviny. Výzkumníci zkoumali spojitost mezi alkoholem a 20 zdravotními problémy a zjistili zvýšené riziko všech 10 typů rakoviny. Konzumace i méně než jednoho drinku denně zvyšuje riziko nemocí jako faryngeální rakovina, kolorektální rakovina, rakovina jater a další. Kromě rakoviny se vyšší konzumace alkoholu váže k chorobám jako je pankreatitida a cirhóza. Navzdory některým zjištěním o přínosech mírné konzumace zůstává vzdělávání o rizicích důležité.

Astronomové vytvořili nejrozsáhlejší a nejpodrobnější mapu kosmických magnetických polí pomocí nejvýkonnějšího australského radioteleskopu. Nová mapa, zvaná SPICE-RACS, vznikla díky spolupráci projektu POSSUM a identifikovala 350 000 galaxií, což je mnohem více než předchozí mapy. Magnetická pole, která na Zemi běžně nevidíme, jsou klíčová pro vývoj galaxií a uspořádání vesmíru. Tato mapa představuje důležitý krok k pochopení kosmických magnetických polí, i když stále mnoho aspektů zůstává neznámých. Data z mapy jsou volně přístupná vědecké komunitě a pomohou rozšířit vědecké poznání vesmíru.