Nová studie ukazuje, že dlouhodobé vystavení částicím PM2.5 zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Výzkum týmu z Emory University zkoumal zdravotní data více než 27,8 milionu Američanů starších 65 let. Studie naznačuje, že znečištění ovzduší může přímo přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby, a to nezávisle na jiných zdravotních problémech, jako je vysoký krevní tlak nebo deprese. Pozorování také ukázalo, že lidé, kteří prodělali mrtvici, mohou být ještě zranitelnější vůči účinkům znečištění. Výsledky podporují myšlenku, že environmentální faktory velmi ovlivňují zdraví, zejména u starších lidí.

Temná energie je tajemná kosmologická síla způsobující zrychlování expandujícího vesmíru. Fyzik Dr. Slava Turyshev naznačuje, že chyby v měření supernov mohou vysvětlit nesoulad v datech z nástroje DESI a kosmického mikrovlnného pozadí. Měření jasu supernov se používají pro stanovení kosmických vzdáleností, což je klíčové pro správné porozumění expanzi vesmíru. Turyshev navrhuje nové modely, které by mohly lépe objasnit vlastnosti temné energie. Výzkum pokračuje analýzou nových dat z kosmologického přístroje Euclid.

Výzkum ukazuje, že zapojení do intelektuálních činností může snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 38 %. Studie z Rush University Medical Center sledovala téměř 2 000 osob a zjistila, že celoživotní činnost jako čtení a učení jazyků může oddálit nástup demence. Účastníci, kteří měli vyšší skóre v kognitivním obohacení, vykazovali zpoždění nástupu nemoci až o pět let. Vliv socioekonomického statusu byl analyzován, avšak hlavní přínos představovalo samotné intelektuální zapojení. Ačkoli studie prokazuje silnou vazbu, nejedná se o kauzalitu. I další faktory mohou ovlivnit kognitivní zdraví.

Nová studie o Alzheimerově chorobě vytvořila unikátní genetickou mapu, která může poskytnout klíčové informace o genové aktivitě ovlivňující nemoc v mozku. Výzkumný tým z Kalifornské univerzity v Irvine a Purdueovy univerzity použil RNA sekvenování k identifikaci 'hub genů', které by mohly být cílem budoucích léčeb. Pomocí strojového učení analyzovali vzorky mozkové tkáně od 272 lidí s Alzheimerem, identifikujíc téměř 6000 interakcí genové aktivity. Mapování odhalilo významné narušení v excitačních neuronech, což otevírá nové možnosti pro pochopení progrese nemoci. Přestože jsou praktické aplikace této studie v budoucnu, tento výzkum poskytuje cenné vedení pro budoucí studie Alzheimerovy choroby.

Bakterie nalezené v 5000 let starém ledu v rumunské jeskyni Scărișoara mohou potenciálně pomoci v boji proti superbakteriím, ale představují i riziko. Tyto bakterie se vyvinuly k přežití v extrémních podmínkách a vykazují odolnost vůči mnoha moderním antibiotikům, což z nich činí dvojsičnou zbraň. Mohou totiž přispět k vývoji nových léků, ale i umožnit šíření genetické odolnosti. Výzkumníci volají po dalším zkoumání mikroorganismů uchovaných v ledu, jelikož tyto starobylé formy života mohou poskytnout nové možnosti pro lékařství a biotechnologie.

K vyjádření „cítím chlad v kostech“ dochází ve chladném počasí často, ale kosti samy chlad necítí. Mají však nervy v periostu, které jsou citlivé na teplotní změny. Chladné počasí může ovlivnit hustotu kostí a způsobit ztuhnutí kloubů. Synoviální tekutina v kloubech zhoustne, což omezuje jejich pohyb. Snížený průtok krve do končetin zesiluje tento efekt. Slunce a vitamin D také ovlivňují vnímání chladu, přičemž jejich nedostatek může zvýšit citlivost na bolest.

Použití injekcí pro úbytek váhy, jako jsou GLP-1 léky, se rozšířilo, ale objevují se otázky ohledně jejich vlivu na výživu. Tyto léky mohou snižovat příjem klíčových živin, což vyvolává obavy z nedostatků. Některé studie naznačují, že až 20 % uživatelů může být ohroženo nedostatkem vitamínů a minerálů. Podpora prostřednictvím konkrétních doplňků často není nutná, standardní doplňky bývají dostatečné. Klíčová je přizpůsobená péče a rady od odborníků na výživu, které podporují udržení zdravého příjmu živin prostřednictvím vyvážené stravy.

Nový výzkum z univerzity v Bristolu ukazuje, že přechod na stravu založenou na neopracovaných potravinách může denně snížit příjem kalorií o více než 300, aniž by bylo nutné zmenšovat porce. Studie zkoumala srovnání mezi konzumací neopracovaných a ultra-zpracovaných potravin. Účastníci projektu, kteří jedli neopracované potraviny, přijali v průměru o 330 kalorií méně denně, i když jedli více jídla. Výzkum naznačuje, že strava bohatá na přirozené potraviny podporuje volbu nutričně vyváženějších jídel, čímž snižuje riziko nadměrného příjmu kalorií. Ultra-zpracované potraviny mohou narušit schopnost našeho těla posoudit nutriční hodnotu jídla, což vede k přejídání.

Spánek v kuse není pro lidstvo přirozený, dříve lidé běžně spali ve dvou fázích. Tento vzorec zahrnoval první spánek, pak probuzení uprostřed noci na hodinu nebo více, a následně druhý spánek. Velké změny způsobilo zavedení umělého osvětlení a industrializace, které prodloužily večery a zkrátily spánek na jednu kontinuální fázi. Studie dokazují, že v tmavém prostředí se lidé vrací k přirozenému dvoufázovému spánku. Porozumění této historii může pomoci vysvětlit moderní problémy se spánkem a nespavostí.

Ve studii na 34 pacientech s těžkou depresí přinesla jediná dávka DMT rychlé zlepšení. Účinky byly pozorovány do týdne po podání a přetrvávaly až tři měsíce. To naznačuje potenciál DMT jako alternativy pro pacienty, u kterých běžná antidepresiva selhávají. Krátké psychedelické účinky DMT mohou usnadnit jeho použití v klinických podmínkách ve srovnání s jinými psychedeliky. Přesto je potřeba dalších studií k vyhodnocení bezpečnosti a účinnosti tohoto přístupu k léčbě deprese.

Antarktida bude letos svědkem vzácného prstencového zatmění Slunce, které vytvoří efekt 'ohnivého prstence'. Tento úkaz bude viditelný pouze z jižního pólu, a částečně i z některých částí Chile, Argentiny a jihovýchodní Afriky. Prstencové zatmění nastává, když Měsíc je příliš daleko od Země, aby zcela zakryl Slunce, což zanechá na obloze světelný kruh. Bezpečné pozorování vyžaduje speciální brýle na zatmění, neboť běžné sluneční brýle nejsou dostačující. Pro veřejnost existují i alternativní metody, jak zatmění sledovat nepřímo.

Nová studie zkoumá souvislost mezi depresí a vznikem Parkinsonovy choroby nebo demence Lewy body. Výzkumníci z Dánska zjistili, že deprese může upozornit na tyto neurologické podmínky až osm let před jejich oficiální diagnózou. Výzkum použil data z 12 let a zahrnoval téměř 18 tisíc lidí s Parkinsonovou nemocí nebo demencí, srovnávaných s lidmi s jinými chronickými onemocněními. Výsledky naznačují, že pozdní diagnóza deprese by měla být varovným signálem pro možné počáteční stavy neurodegenerace. Deprese je spojována s chemickými změnami v mozku, které mohou předcházet rozvoji těchto nemocí.

Studie z Northwestern University ukazuje, že sny lze manipulovat pro zvýšení schopnosti řešení problémů. Účastníci byli vybídnuti k snění o konkrétních nevyluštěných hádankách pomocí zvukových podnětů. Výsledky ukazují, že ti, kteří o hádankách snili, měli větší úspěch při jejich řešení po probuzení. Výzkum také naznačuje, že naše sny mohou podporovat kreativní myšlení, což by mohlo být klíčové pro řešení reálných problémů. Studie se však zaměřila hlavně na lidi schopné lucidního snění, takže výsledky mohou být u širší populace odlišné.

Zatímco celosvětově hladiny moří stoupají vlivem klimatických změn, u Grónska se předpokládá pokles. Studie vedená geofyzikem Laurenem Lewrightem odhalila, že ztráta ledové pokrývky snižuje hmotu přitahující mořskou hladinu, což způsobí její pokles. Grónsko může zažít nárůst odhalené pevniny až o 2,5 metru do konce století. Tento jev ovlivní nejen místní krajinu, ale i ekonomiku a infrastrukturu v pobřežních oblastech. Výsledky studie byly publikovány v Nature Communications.

Počet mladých lidí diagnostikovaných s kolorektální rakovinou roste. Faktory jako konzumace silně zpracovaných potravin, alkohol a nedostatek pohybu jsou spojované se zvýšeným rizikem této nemoci. Navíc, nerovnováha mikroorganismů ve střevě může přispívat k zánětům a vyššímu riziku rakoviny. Příznaky zahrnují krev ve stolici, bolesti břicha a změny v návycích střev. Prevence zahrnuje zdravou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a vyhýbání se alkoholu a kouření.

Mezinárodní vesmírná stanice je opět plně obsazená po příletu čtyř nových astronautů, kteří nahradili kolegy předčasně vracející se kvůli zdravotním potížím. Nová posádka byla dopravena na stanici den po startu z Cape Canaveral pomocí kosmické lodi SpaceX. Zdravotní evakuace minulý měsíc byla první takovou událostí pro NASA za 65 let lidských kosmických letů. Na stanici nyní pobývají astronauti ze Spojených států, Francie a Ruska, kteří ji budou obývat osm až devět měsíců. Noví členové posádky zahrnují Jessicu Meir a Jacka Hathawaye z NASA, Sophie Adenot z Francie a Andreje Fedyaeva z Ruska.

Studie z Univerzity v Pensylvánii naznačuje, že růžový šum, obecně považovaný za pomůcku pro lepší spánek, může ve skutečnosti kvalitu spánku zhoršovat. Výzkum zahrnující 25 dospělých bez poruch spánku ukázal, že růžový šum při hlasitosti 50 decibelů byl spojen s téměř 19 minutami méně REM spánku za noc. Kombinace růžového a environmentálního šumu snížila délku jak REM, tak hlubokého spánku. Použití špuntů do uší se však zdá být efektivní ochranou proti tomuto vlivu. Výsledky přinášejí pochybnosti o prospěšnosti růžového šumu, zvláště pro děti, jejichž mozek se stále vyvíjí. Studie vyzývá k opatrnosti při používání růžového šumu, zejména u zranitelných skupin.

Archeologové objevili kost slona při vykopávkách ve Španělsku, což by mohlo být prvním důkazem Hannibalových slavných válečných slonů. Tato kost pochází z období druhé punské války, jak potvrdilo radiokarbonové datování. Sloni hráli důležitou roli v punských válkách, při nichž Hannibal vedl své vojsko proti Římské republice. Archeologické nálezy, včetně této kosti, posilují teorii, že místo Colina de los Quemados bylo bojištěm z tohoto období. Přestože nelze určit přesný druh slona, objev má zásadní význam pro další studium antické vojenské historie.

Elitní sportovci excelují nejen fyzickými výkony, ale i kognitivními schopnostmi, což jim umožňuje rychlá rozhodnutí v chaotických situacích. Výzkum naznačuje, že schopnosti nazývané percepčně-kognitivní dovednosti hrají klíčovou roli v jejich úspěchu. Tyto dovednosti umožňují sportovcům efektivně rozpoznávat důležité podněty a reagovat na ně dříve než ostatní. Ačkoli trénink těchto schopností není plně otestován v reálném prostředí, ukazuje se, že kombinace kognitivní a fyzické zátěže v tréninku může zvýšit jejich přenositelnost do sportovních výkonů. Zkoumání toho, jak zefektivnit tyto dovednosti v praxi, je klíčové pro budoucí sportovní úspěchy.

Výzkum zjistil, že ionizující radiace z černobylské havárie z roku 1986 způsobila DNA mutace u dětí původně zasažených pracovníků, čímž se poprvé jasně potvrzuje transgenerační vliv. Studie vedená vědci z Univerzity v Bonnu zjistila zvýšený počet seskupených de novo mutací (cDNM) u potomků vystavených osob, což naznačuje souvislost mezi dávkou radiace a počtem mutací. Přestože riziko onemocnění pro děti není významně vyšší, obavy vzbuzuje možnost přenosu genetických změn na další generace. Výzkum založený na analýze genomů více než 1000 dětí ukazuje důležitost bezpečnostních opatření proti radiaci.