Vědci z Edith Cowan University zkoumali, zda mohou ložiska železné rudy v Západní Austrálii vytvářet a uchovávat přírodní vodík. Laboratorní pokusy ukázaly, že při kontaktu horké vody s magnetitem za vysokého tlaku vzniká vodík. Nejvyšší produkci vykazoval jemný, porézní magnetit, protože voda se snáze dostává k čerstvým minerálním povrchům skrze trhliny a póry. Výsledky naznačují, že vhodná geologická naleziště by mohla být zdrojem nízkouhlíkového paliva, jejich skutečný potenciál a těžitelnost však bude nutné ověřit v terénu. Reakce zároveň mění magnetit na hematit, který může další tvorbu vodíku postupně omezovat.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter zachytila v prosinci 2022 v jižní vysočině Marsu útvar, který nápadně připomíná hlavu medvěda. Domnělé oči tvoří dva krátery, čenich je kolapsová struktura ve tvaru písmene V a obrys hlavy vytváří kruhová puklina. Vědci předpokládají, že puklina může souviset se sesedáním materiálu nad dávným zasypaným impaktním kráterem, zatímco středový útvar mohl vzniknout sopečnou či bahenní činností. Podoba zvířete je příkladem pareidolie, tedy lidské tendence rozpoznávat známé tvary a zejména obličeje v náhodných strukturách. Podobné optické dojmy už vyvolaly i dřívější snímky Marsu, včetně proslulé „tváře“ v oblasti Cydonia.

V malé izolované populaci koček bengálských na japonském ostrově Cušima vědci v letech 2024 a 2025 zaznamenali nejméně tři jedince s ocasy dlouhými zhruba jen polovinu obvyklé délky. Populace čítá asi sto zvířat, a nový znak proto vyvolal obavy o její genetické zdraví i možné křížení s domácími kočkami. Analýza celého genomu jednoho krátkoocasého jedince však neprokázala nedávnou příměs domácí kočky. Příčina změny zůstává nejasná: může souviset s dědičností, vývojovou vadou, velmi nízkou či dávnou hybridizací nebo jinými faktory. Autoři upozorňují, že k objasnění je nutné geneticky i vzhledově prozkoumat další krátkoocasé kočky.

Fyzici analyzovali měření magnetického pole Země z let 2012 až 2022 a využili prostor mezi zemským povrchem a ionosférou jako přirozený elektromagnetický rezonátor. Hledali stopy axionů, hypotetických částic, které by mohly tvořit temnou hmotu, a po zpřísnění kritérií označili 25 možných signálů. Stejný postup přinesl také 31 výraznějších kandidátů na takzvané temné fotony. Dosavadní data z jediné britské observatoře však neumožňují určit, zda jde o skutečné projevy těchto částic, nebo o jiné jevy. Rozhodnout by mohla měření z více míst světa: signál axionů by se měl měnit podle síly magnetického pole, zatímco temné fotony by měly působit podobně všude.

Randomizovaná americká studie Baby’s First Years sledovala dopad pravidelných finančních příspěvků na rodiny s nízkými příjmy. Děti matek, které dostávaly 333 dolarů měsíčně místo 20 dolarů, měly kolem čtvrtého roku života podle epigenetických ukazatelů pomalejší tempo biologického stárnutí. Rozdíl byl sice malý, ale díky náhodnému rozdělení rodin studie poskytuje silnější důkaz příčinného vlivu než dřívější pozorování. Vědci nezjistili jasný přínos v dalších zkoumaných ukazatelích DNA ani ve stárnutí matek. Není zatím známo, zda se efekt udrží a projeví v budoucím zdraví dětí.

Americká administrativa navrhuje zavést poplatek 103 265 dolarů za víza H-1B pro kvalifikované pracovníky ve firmách, což by výrazně prodražilo nábor zahraničních expertů. Předchozí obdobný krok vedl k prudkému propadu žádostí a firmy podle odborníků přesouvají část pracovních míst či náboru do zahraničí. Nové překážky se dotýkají také zahraničních studentů, jejichž zájem o americké univerzity klesá; slabší může být i budoucí přísun talentů do technologických podniků. Kritici zpochybňují zákonnost poplatku a varují před oslabením inovací, zatímco zastánci jej hájí jako ochranu domácího trhu práce. Většina oslovených technologických společností své postupy veřejně nekomentovala.

Pětatřicetiletý muž s mentálním postižením vyhledal nemocnici kvůli bolestivému močení a krvi v moči, přestože jeho životní funkce byly normální. Vyšetření odhalila šicí jehlu dlouhou 36 milimetrů, která pronikla do levé srdeční komory, a další kovové předměty v oblasti břicha, pánve, močového měchýře či penisu. Lékaři nejprve chirurgicky odstranili jehlu ze srdce, protože hrozilo její posunutí, ruptura tkáně nebo infekce; následně řešili předměty v močovém měchýři. Pacient se po zákrocích zotavil, původ jehel však zůstává nejasný. Podle lékařů může jít o formu sebepoškozování, jejíž odhalení je u lidí s kognitivním omezením zvlášť obtížné.

Analýza vzorků od pacientů s idiopatickou plicní fibrózou naznačila, že lék rentosertib může upravit bílkovinné profily krve směrem odpovídajícím nižšímu biologickému věku. Šest různých výpočetních modelů zaznamenalo shodný směr změny, nejvýrazněji po čtyřech týdnech léčby. Studie se opírala o 42 účastníků původní klinické zkoušky a trvala 12 týdnů. Není však jasné, zda šlo o skutečné ovlivnění stárnutí, nebo především o důsledek zlepšení závažného plicního onemocnění. Výsledky proto nedokazují omlazení ani delší život a vyžadují ověření ve větších a delších studiích.

Nová studie popisuje Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC) nikoli jen jako systém přesouvající teplo, ale jako mechanismus regulující, kolik tepla oceán odevzdá atmosféře a následně vesmíru. Při silné cirkulaci hluboké proudění v severním Atlantiku podporuje únik tepla z oceánu, zatímco při oslabení se teplo může hromadit v nitru oceánů. Modely založené na podmínkách dob ledových tím vysvětlují rozdílně rychlé klimatické změny zaznamenané v grónských a antarktických ledovcových vrtech. Autoři upozorňují, že současné oteplování AMOC oslabuje a tento proces by mohl zesílit zadržování tepla v oceánech i globální oteplování. Přímé srovnání s dobami ledovými je však omezené, protože tehdejší zpětné vazby výrazně ovlivňoval mořský led.

Výzkumníci otestovali 16 asijských slonů v Thajsku pomocí úlohy, která měří schopnost potlačit bezprostřední impuls. Zvířata viděla a cítila ovoce v průhledné schránce, ale k odměně se dostala jen tehdy, když obešla bariéru a použila otvor na jiné straně. Sloni tuto strategii zvládali rychle i po výměně neprůhledné schránky za průhlednou, což naznačuje silnou inhibiční kontrolu. Po otočení schránky hledali správný otvor déle, nakonec však úkol vyřešili; starší jedinci se změně přizpůsobovali hůře. Studie nepředstavuje definitivní důkaz o inteligenci slonů, podporuje však poznatky o jejich vyspělých kognitivních schopnostech.

Vědci představili metodu WHOLISTIC, která umožňuje v reálném čase zaznamenávat buněčnou aktivitu napříč celým tělem živého živočicha. Technologie využívá geneticky upravené fluorescenční senzory vápníku, jenž slouží jako univerzální signál při komunikaci buněk. Zatím ji tým otestoval na průhledných larvách dánia pruhovaného a na drobných rybách Danionella cerebrum, které zůstávají průhledné i v dospělosti. Pozorování odhalilo například reakce chrupavčitých buněk na chlad, odezvu mozkových obalů na ketamin i dosud neznámé souhry svalů a orgánů. Metoda by mohla propojit výzkum mozku, fyziologie, chování a buněčné biologie a zlepšit porozumění fungování celého organismu.

Tým neurovědkyně Mariny Weilerové testoval 21 lidí se zkušeností s mimotělními zážitky. Účastníci měli z jiné místnosti popsat náhodně vybraný obraz na notebooku, přičemž ani výzkumníci předem neznali jeho podobu. Správné obrazy se v následném vyhodnocení pomocí umělé inteligence neumístily lépe, než by odpovídalo náhodě, takže studie nepotvrdila schopnost vnímat skrytý cíl. Dva účastníci však spontánně popsali rozložení a činnost výzkumníků v sousední místnosti neobvykle přesně. Autoři tyto případy označují za anekdotické a neprůkazné, protože nebyly předem stanoveným ani statisticky testovaným cílem experimentu. Studie vyšla v časopise Explore a podle autorů si podobná zjištění žádají přísnější, předem navržené ověření.

Vědci zjistili, že drobný vířník Adineta vaga dokáže přežít extrémní radiační poškození DNA a rozmnožovat se ještě před úplnou opravou chromozomů. Jejich úlomky přitom předává potomkům, kteří v opravě postupně pokračují po několik generací. Pomáhá mu zvláštní stavba chromozomů a využití nepoškozeného homologního chromozomu jako předlohy pro obnovu chybějících úseků. Schopnost pravděpodobně vznikla jako adaptace na vysychání mechů a lišejníků, které DNA poškozuje podobně jako ionizující záření. Objev může přispět k výzkumu následků katastrofického rozpadu chromozomů, například u nádorových buněk.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje videa o pokročilé robotice, od humanoidů pohybujících se po řídkých konstrukcích až po roboty pro průmyslové provozy. Připomíná také nasazení robotů po útocích z 11. září 2001, které významně přispělo ke vzniku oboru robotiky pro záchranné práce. Tehdejší stroje sice nenalezly přeživší, pomáhaly však lokalizovat ostatky a prohledávat cesty v troskách. Další ukázky se věnují otevřenému modelu Unitree pro ovládání robotů, vzdušné manipulaci, pohybu čtyřnohých robotů v náročném terénu i automatizaci průmyslových inspekcí.

Australská observační studie sledovala souvislost mezi odhadovanou expozicí ftalátu DEHP během těhotenství a behaviorálními projevy dětí ve věku dvou a čtyř let. Vyšší expozice byla spojena se změnami metylace DNA v pupečníkové krvi a s častějšími symptomy souvisejícími s ADHD a autismem, výrazněji u chlapců. Výzkum pracoval s údaji až 589 dvojic matek a dětí, přičemž odhad expozice vycházel z jediného vzorku moči matky. Nešlo však o klinické diagnózy ani o experiment, takže výsledky nedokazují, že DEHP tyto poruchy způsobuje. Autoři i nezávislý odborník zdůrazňují, že neurovývojové obtíže mají více genetických i environmentálních příčin.

Přehled vědeckých novinek zahrnuje klinické testy léku upadacitinib, který u části pacientů s těžkou alopecií výrazně obnovil růst vlasů. Výzkumníci také zkoumají beton s příměsí biocharu vyrobeného z upraveného lidského fekálního kalu; materiál má být pevnější a méně zatěžovat klima. Při tlaku až 2,3 milionu atmosfér se podařilo vytvořit neobvyklou formu ledu i při teplotách přes 2 000 °C. Studie dále popisují anatomii zmije s pavoukovitým zakončením ocasu, experimentální jednorázovou genovou terapii snižující LDL cholesterol a rychlé přírodní utěsnění podmořského úniku metanu mořskými organismy.

Rozsáhlá observační studie zjistila souvislost mezi pravidelným užíváním tadalafilu a mírně vyšším rizikem glaukomu u mužů nad 40 let léčených kvůli močovým potížím. Během pěti let byl glaukom diagnostikován u 3,93 % uživatelů oproti 3,16 % srovnávaných mužů bez léků ze stejné skupiny, což odpovídá relativnímu nárůstu o 22 %, ale rozdílu menšímu než jeden procentní bod. Výzkum neprokazuje, že lék glaukom způsobuje, mimo jiné kvůli omezením zdravotnických záznamů a možnému častějšímu vyšetřování uživatelů. Autoři nedoporučují léčbu bez porady s lékařem ukončovat; lidé s glaukomem, zvýšeným nitroočním tlakem, silnou krátkozrakostí či rodinnou zátěží mohou zvážit pravidelné oční kontroly.

Čínští výzkumníci navrhují využít část z více než 12 000 opuštěných uhelných dolů jako podzemní laboratoře pro zemědělské pokusy. Stabilní podzemní prostory by s umělým osvětlením a řízením teploty, vody, vzduchu a oxidu uhličitého mohly umožnit přesně kontrolované pěstební experimenty. Vhodnost dolů závisí zejména na bezpečnosti konstrukcí, větrání, odvodnění a monitorování rizik. Autoři neuvažují o běžné velkoplošné produkci potravin, ale o výzkumu pěstování v uzavřených a extrémních podmínkách. Projekt by mohl využívat geotermální teplo a po vyčištění také kontaminovanou důlní vodu k zavlažování. Získané poznatky by jednou mohly pomoci zemědělství v odlehlých oblastech či ve vesmíru.

Vědci z Fred Hutchinson Cancer Center a Washingtonské univerzity vyvinuli protilátky zaměřené na virus Epstein-Barrové, který se vyskytuje asi u 95 procent dospělých. Cílí na virové proteiny gp350 a gp42, jež EBV využívá k napadání B lymfocytů. V pokusech na myších s imunitním systémem podobným lidskému jedna z nově nalezených protilátek zabránila infekci. Výzkum by mohl být důležitý zejména pro pacienty po transplantacích, u nichž oslabená imunita zvyšuje riziko vážných komplikací a nádorových onemocnění spojených s EBV. Před případným využitím u lidí jsou nutné bezpečnostní testy a klinické studie.

Systematický přehled 22 studií ukazuje, že spláchnutí toalety vytváří aerosolový oblak, který může vystoupat do výšky dýchacích cest dospělého člověka a ve vzduchu přetrvat až 20 sekund. Kapénky mohou obsahovat bakterie, viry a další biologické částice pocházející z mísy nebo splachovací vody. Více bioaerosolů vzniká zejména při vyšší kontaminaci toalety a při silnějším či objemnějším spláchnutí. Zavření víka oblak zcela nezastaví, může ale omezit jeho vzestup; důležité zůstává pravidelné čištění toalety a okolních povrchů. Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu, zejména v nemocnicích a dalších rizikových prostředích.