Studie fyziků Siegerta a Yonedy objevila známky anihilace antihmoty mimo Mléčnou dráhu. Tato detekce by mohla znamenat, že galaxie produkuje více pozitronů než se doposud předpokládalo. Signály byly nalezeny v oblastech jako Komplex C a Magellanský proud. Pokud se tyto výsledky potvrdí, mohly by rozšířit naše chápání produkce pozitronů a možnosti jejich úniku. Budoucí pozorování by měla objasnit místa vzniku těchto částic. To by mohlo vyžadovat nové modely, včetně zapojení temné hmoty.

Ve Spojených státech dosáhl počet případů spalniček nejvyšší úrovně za 35 let, když překonal údaje z roku 2025. Výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se mohla během miliard let otočit na bok kvůli srážkám s menšími galaxiemi. Další studie naznačuje, že lidská délka života může být omezena náhodnými genetickými mutacemi, což v optimistickém scénáři stanovuje limit na 150 až 190 let. Vědci také zjistili, že moderní životní styl může být pro lidskou mysl zátěží, a výzkumníci dokázali oddělit absorpci a emisi tepla, čímž vytvořili 'programovatelné teplo'.

Sledování televize po dlouhé hodiny může negativně ovlivnit zdraví mozku, zejména u mužů, jak ukazuje nový výzkum. Studie, která sledovala více než 1700 dospělých po dobu 24 let, zjistila, že časté sledování televize je spojeno s menším objemem mozkových oblastí náchylných k Alzheimerově chorobě. Na rozdíl od toho lidé, kteří seděli převážně při práci, měli zdravější mozkové struktury. Fyzická aktivita neměla výrazný vliv na výsledky, což naznačuje, že mentální aktivita je při sezení klíčová. Je tedy důležité, co lidé dělají během sezení, než jak dlouho sedí.

Kreatin, známý jako svalový doplněk, může posílit imunitní buňky při boji s rakovinou. Studie z Kalifornské univerzity ukazuje, že kreatin pomáhá dendritickým buňkám, které podporují T buňky. Výzkum na myších modelech a lidských buňkách naznačuje, že kreatin může zvýšit účinnost imunoterapií. I když je kreatin obecně považován za bezpečný, jeho užívání by mělo být konzultováno s lékařem. Další fáze výzkumu bude zahrnovat klinické testy s pacienty podstupujícími imunoterapii.

Fyzici z Univerzity v Oslu zkoumali, co by se stalo, kdyby bylo možné rozdělit foton na dvě části. Fotony, které mají vlnově-časticovou dualitu, nemohou být fyzicky děleny. Experimenty ukazují, že odstranění optické clony může teoreticky vést ke vzniku mnoha fotonů, nikoli však nekonečného množství. Tento proces není prakticky příliš složitý, ačkoliv může být nesprávně chápán. Výsledky experimentu odhalují složitý stav, kde se zdá, že fotony se nacházejí pouze v určitých oblastech kolem clony.

Corpus Christi, přímořské město v Texasu, čelí vážné hrozbě nedostatku vody kvůli kombinaci průmyslového rozvoje, změně klimatu a historickým suchům. Velká část vody je spotřebována průmyslem, zatímco plánovaná odsolovací zařízení nebyla dosud realizována. Současné zásoby vody vystačí na rok, což je považováno za nouzový stav. Ačkoli došlo ke zlepšení po větších deštích, situace zůstává kritická. Město zvažuje další opatření jako podzemní vrty a využití odpadní vody, ale riziko nedostatku stále přetrvává.

Vědci z University College London zkoumali schopnost lidí rozpoznat zvuky svého žaludku v reálném čase. Experiment zaměřený na interocepci ukázal, že pouze někteří lidé dokážou přesně určit vlastní trávící zvuky. Studie se zaměřila na rozdíly mezi jednotlivci v různých fyzických stavech. Výsledky mohou pomoci lépe porozumět stavům jako jsou poruchy příjmu potravy nebo úzkosti. Nový nástroj, který využívá digitální stetoskop, je neinvazivní a otevřeně dostupný, což usnadní další výzkum v této oblasti.

V době, kdy se formovala Sluneční soustava, byla Země jen roztavenou hmotou. Vědci se domnívají, že formování pevnin ovlivnila nejen geologie Země, ale i průnik Sluneční soustavy přes spirální ramena Mléčné dráhy. Tyto oblasti s vyšší koncentrací plynu a prachu mohly vyslat komety z Oortova oblaku, což vedlo k nárazům ovlivňujícím růst kontinentů. Analýza izotopů zirkonu ukazuje na shodné vzorce s přechody přes spirální ramena. I když toto propojení není definitivně dokázáno, naznačuje, že galaktické události mohly mít na Zem větší vliv, než se dříve myslelo.

Padesátipětiletý rybář z Bangladéše hledal pomoc kvůli silné bolesti břicha a známkám peritonitidy. Přiznal, že mu během rybaření úhoř vlezl do oděvu a následně do konečníku. Lékaři zjistili perforaci stěny střeva, což je vzácný jev. Po operaci byl pacient propuštěn bez komplikací. Tento případ zdůrazňuje důležitost detailního dotazování pacientů na nedávné události a naléhavost chirurgického zákroku.

Nová studie na myších ukazuje, že svědění může mít vlastní specializovaný smyslový orgán, vellus-like chlupy. Vellus chlupy, známé u lidí jako 'broskvová srst', pokrývají téměř celé tělo a hrají roli v regulaci tělesné teploty a vnímání doteku. Výzkum naznačuje, že tyto chlupy jsou spojeny s rychle reagujícími senzory, které přenášejí pocit svědění. Tento objev by mohl být klíčem k vývoji nových terapií pro léčbu svědění způsobeného záněty kůže. Výsledky mohou pomoci při testování lidských léčeb u myší.

Výzkum odhalil, jak pásomnice Anomotaenia brevis ovlivňuje život mravenců Temnothorax nylanderi. Infikované mravence zbarví, změní jejich velikost a způsobí, že se ostatní mravenci k nim chovají jako ke královnám. Tyto mravenci tak přestávají pracovat a prodlužuje se jejich životnost, zatímco parazit čeká na svého finálního hostitele, datla. Studie ukazuje, že genová exprese infikovaných mravenců má mnoho společného s královnami, přičemž hlavní změny jsou v jejich metabolismu a imunitním systému.

Vědci zkoumali, jak může nízkobílkovinová dieta s přídavkem methioninu pomoci stárnoucím myším ztratit tuk bez ztráty svalové hmoty. Studie, provedená na University of Southern California, ukázala, že tato dieta také zlepšila metabolické zdraví a snížila křehkost, i když myši mohly jíst neomezeně. Zvýšené hladiny růstového hormonu a snížení hormonu IGF-1 vedly k efektivnějšímu spalování tuku a ochraně svalových proteinů díky methioninu. Experiment potvrdil, že přítomnost růstového faktoru FGF21 je klíčová pro dosažení těchto zdravotních přínosů. Výsledky však zatím nebyly potvrzeny u lidí.

Rypoši lysí, známí svou dlouhověkostí a odolností vůči nemocem, řídí své kolonie prostřednictvím chemické látky. Královna vylučuje isopropyl myristate, který zabraňuje ostatním samicím v reprodukci. Tento mechanismus je podobný tomu u včel a mravenců. Výzkum ukazuje, že i v nepřítomnosti královny látka udržuje sociální pořádek v kolonii. Pokud je používání této vůně zastaveno, kolonie upadnou do chaosu a boje o nástupnictví. Studie byla nedávno publikována v časopise Nature a přináší nový pohled na ovládání složitých společenstev v přírodě.

Ve Spojených státech stouply případy spalniček na úroveň, která znepokojuje odborníky. Přestože země v roce 2000 dosáhla statusu eliminace spalniček, tento status je nyní ohrožen kvůli poklesu míry očkování MMR vakcínou. Výzkumníci z Harvardu varují, že pokud nedojde ke zlepšení, USA by mohly ztratit status eliminace spalniček do roku 2026. Klíčové je dosáhnout alespoň 95% proočkovanosti na úrovni komunit, což je podmíněno nejistotou ohledně očkování a rozšířením výjimek z očkování. Očkování je třeba zvýšit zejména kvůli náchylnosti míst ke vzniku epidemií.

Echolokace, způsob orientace známý u netopýrů a velryb, je možný i u lidí. Studie ukazuje, že po deseti týdnech tréninku mohou slepí i vidoucí rozvinout schopnost echolokace pomocí verbálních kliků. Tento trénink způsobuje změny ve struktuře mozku, především v oblastech V1 a A1, které se stanou citlivějšími na zvukové odrazy. Výzkum naznačuje, že lidský mozek je schopen adaptace v různých smyslových oblastech bez ohledu na zrakové schopnosti. Studii doplňuje komparace s delfíny, jejichž mozky se během evoluce výrazně přizpůsobily využívání echolokace.

V Kalifornském zálivu kosatky používají neobvyklou loveckou metodu proti obřím měsíčníkům. Kosatky s koordinací svých pohybů tlučou do těl měsíčníků a rozbíjejí je na kousky. I když útoky nejsou smrtelné, tělo měsíčníka je již předem bez vnitřních orgánů. Studie zkoumá, jak kosatky využívají této strategie k rozdělení tvrdé kolagenové kůže. Hypotézy naznačují, že tento způsob lovu může také pomoci mladým kosatkám v rozvoji fyzických a sociálních dovedností.

Léky GLP-1, určené k léčbě obezity a diabetu 2. typu, jsou spojovány s vyšším rizikem vypadávání vlasů. Studie z University of Pennsylvania zjistila, že existuje až 68% vyšší riziko této komplikace ve srovnání s některými jinými léky na diabetes. Ztráta vlasů je nejčastěji ne-jizvová, což znamená, že by mohlo dojít k opětovnému růstu. Pravděpodobně s ní souvisí rychlá ztráta hmotnosti a změny v hladinách živin, jako je železo a zinek. Přestože riziko je relativně nízké, tento vedlejší účinek by měl být zvážen při rozhodování o léčbě. Další výzkum je nutný k pochopení možných mechanických vazeb mezi ztrátou hmotnosti a vypadáváním vlasů.

Mor, obávané onemocnění středověku, stále přetrvává a může být smrtelné, pokud není rychle léčeno. Nyní dvě nové vakcíny ukázaly v testech na myších 100% účinnost proti bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Zvláště významné je, že vakcíny jsou účinné proti plicnímu moru, nejnebezpečnější formě choroby. Ačkoliv se musí ještě testovat na primátech, vakcíny by mohly jednou představovat důležitou ochranu pro lidstvo. Dosud žádná vakcína proti moru nebyla schválena FDA, a proto WHO doporučuje očkování pouze pro osoby ve vysokém riziku.

Znečištění ovzduší je spojováno s vyšším rizikem Parkinsonovy nemoci, ukazuje nová meta-analýza vedená výzkumníky z Univerzity v Cambridge. Studie naznačuje, že dlouhodobé vystavení se PM2.5 může zvýšit riziko vzniku této nemoci o 10 %. PM10 částice zvyšují toto riziko o 18 %. Znečištění ovzduší je jedním z mála měnitelných rizikových faktorů, zatímco genetika a věk zůstávají konstantní. Čistší ovzduší by mohlo přispět ke snížení výskytu Parkinsonovy nemoci. Důležité je rozšířit výzkum, jelikož neurodegenerativní nemoci se vyvíjejí dlouho a často se obtížně studují.

Nový výzkum naznačuje, že věčný život je vědecky nemožný kvůli akumulaci náhodných mutací v DNA. Studie z Ruského Skolkovo Institute of Science and Technology nabízí model, který odhaduje maximální délku lidského života mezi 150 a 190 lety i při absenci nemocí spojených s věkem. I při odstranění všech známek stárnutí by DNA mutace bránily lidem žít věčně. Tyto mutace mohou ovlivnit funkci důležitých orgánů, jako jsou srdce a mozek, což omezuje délku života. Výzkum zdůrazňuje, že stárnutí je komplexní proces a porozumění všem jeho faktorům může přispět k delšímu a zdravějšímu životu.