Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.

Před 7 300 lety došlo k masivní erupci vulkánu Kikai u japonského ostrova Kjúšú. Studie odhalují, že magmatická komora tohoto vulkánu se znovu pomalu plní magmatem. Vědci využili podmořských seismických měření, aby zjistili složení a rozsah magmatického zásobníku. Analýza ukazuje na vstřikování nového magmatu, což nabízí nový pohled na cykly erupcí velkých kalder. Tyto poznatky by mohly pomoct předvídat budoucí erupce a lépe sledovat rizika v oblastech s hustou populací.

Jednorázová terapie, která trvá obvykle jednu hodinu, pomáhá lidem identifikovat konkrétní kroky k řešení specifických problémů. Výzkumy ukazují, že tato forma intervence snižuje duševní obtíže včetně deprese a úzkosti u mladých i dospělých. Popularita této terapie roste jako odpověď na nedostatečný přístup k tradičnímu psychologickému poradenství a jeho vysoké náklady. Specialista se zaměřuje na specifický problém klienta a během jedné návštěvy vypracuje plán k jeho řešení. I když jednorázová terapie nenahrazuje tradiční psychoterapii, nabízí okamžitou pomoc v době, kdy klient potřebuje podporu.

Nová studie z Finska zdůrazňuje význam pravidelného času ulehnutí do postele pro snížení rizika kardiovaskulárních problémů. Výzkum sledoval 3 231 lidí a zjistil, že nepravidelné usínání u lidí spících méně než osm hodin bylo spojeno s dvojnásobným rizikem srdečních událostí v příštích deseti letech. Pravidelnost v denní rutině se ukázala klíčová při ochraně srdce. Zatímco korelaci nelze považovat za důkaz příčinnosti, circadiánní rytmy a stres mohou hrát roli v celkovém zdraví srdce. Studie podtrhuje potřebu dalších výzkumů na toto téma.

Mise Artemis II s posádkou na palubě překročila rekord Apolla 13, dosáhla vzdálenosti 406 771 km od Země. Čtyři astronauti překonali vzdálenost od Měsíce, poté se spojení s nimi na 40 minut přerušilo. Dalším krokem programu Artemis je přistání na Měsíci v rámci Artemis III v roce 2027. Artemis II je kritický test pro budoucí měsíční mise a návrat na Zemi je nejnebezpečnější fází mise.

Moderní trendy ve výživě se zaměřují na maximalizaci přísunu určitých živin, nyní hlavně vlákniny. Odborníci však varují, že víc nemusí být vždy lepší, a radí držet se doporučení. Gen Z a mileniálové podporují tento trend, přičemž mnoho lidí se snaží zlepšit své zdraví střev. Přestože vláknina přináší zdravotní benefity, odborníci upozorňují na rizika přehnaného konzumování a zdůrazňují, že žádná živina není všespásná. Důležitá je vyvážená strava a diskuze s lékařem.

Plány na dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci přinášejí nové výzvy pro lidské tělo. Měsíční prostředí vystavuje astronauty extrémním podmínkám, jako jsou snížená gravitace, kosmické záření a toxický lunární prach. Tyto faktory mohou ovlivnit fungování orgánových systémů a vyžadují adaptivní opatření k udržení zdraví astronautů. Pravidelné cvičení a specializované výživové strategie jsou klíčové pro ochranu zdraví posádek. Pro ochranu před radiací se zkoumají možnosti využití měsíčního povrchu pro konstrukci ochranných struktur. Úspěšná adaptace by mohla být zásadním krokem k budoucím misím na Mars.

Studie varuje, že rostoucí sucha způsobená klimatickými změnami mohou vytvářet ideální podmínky pro vývoj bakterií rezistentních vůči antibiotikům. Nadměrné používání antibiotik není jediným faktorem podporujícím rezistenci; dochází k tomu i v půdním prostředí. Výzkum ukazuje, že během sucha se v půdě koncentrují přírodní antibiotika, což tlačí mikroby k evoluci odolných genů. Laboratorní pokusy simulující sucho prokázaly, že v suchých podmínkách přežívají hlavně rezistentní bakterie. Tento jev může výrazně ovlivnit veřejné zdraví, neboť mezi suchem v přirozeném prostředí a rezistencí v nemocnicích existuje silná vazba.

Nová studie varuje, že lidská populace dosáhla takové velikosti a nároků, které Země při současné spotřebě nedokáže udržitelně podporovat. Výzkum Flinders University ukazuje, že současná kapacita planety je výrazně překročena, přičemž optimální udržitelný počet obyvatel je stanoven na 2,5 miliardy. Způsob, jakým využíváme zdroje, je podle studie neudržitelný a vyžaduje zásadní změny v přístupu k využívání energie, půdy a vody. Bez těchto změn čelí miliardy lidí rostoucí nestabilitě. Přesto výzkumníci tvrdí, že čas na změnu stále existuje, pokud se národy spojí k akci.

Jak stárneme, naše klouby se oslabují, což vede k bolestem a ztuhlosti. Správně zvolený cvičební režim může klouby ochránit a snížit riziko osteoartrózy. Posílení svalů kolem kloubů a pohyb napomáhají distribuci synoviální tekutiny, která vyživuje chrupavky. Nízko dopadové cvičení, jako je plavání nebo tai chi, je obzvláště šetrné k našim kloubům. Chůze po nerovném terénu může také zlepšit rovnováhu a propriocepci, tedy vnímání polohy těla, což s věkem klesá.

Methamphetamin je vysoce návykový stimulant, jehož závislost postihuje miliony lidí po celém světě. Dosud neexistují schválené léky na léčbu této závislosti. Nedávná australská studie ukázala, že běžně používané antidepresivum mirtazapin může snížit užívání této drogy. Výzkum zahrnoval 339 lidí a ukázal, že mirtazapin snížil užívání methu o 2,2 dne více než placebo. Přestože tento rozdíl není velký, jedná se o důležitý krok v hledání účinné léčby. Mirtazapin je běžně dostupný, levný a lékaři jsou s jeho užíváním obeznámeni.

Tetování je oblíbenou formou sebevyjádření, avšak jeho vliv na imunitní systém je stále předmětem výzkumu. Inkousty obsahují složité chemické směsi, včetně pigmentů používaných původně v průmyslu. Některé látky v inkoustech mohou být toxické a způsobit alergické reakce či záněty. Studie naznačují možné souvislosti mezi tetováním a sníženou efektivitou očkování. Neexistuje však silný důkaz o spojení tetování s rakovinou u lidí. Upozorňuje se na potřebu lepší regulace a průhlednosti ohledně složení tetovacích inkoustů.

V roce 2009 bylo na hřbitově Burr Oak objeveno, že čtyři zaměstnanci vykrádali hroby a prodávali pohřební místa. Díky spolupráci FBI a vědců byl k usvědčení použít vzorek mechu. Botanici určili, že mech byl přesunut během doby, kdy zaměstnanci pracovali na hřbitově, což vyvrátilo jejich alibi. Tento případ ukazuje potenciál rostlin jako důkazních materiálů ve forenzní vědě.

Vědci objevili, že protein intelectin-2 v lidském střevě hraje klíčovou roli v boji proti bakteriím. Intelectin-2 posiluje slizniční bariéru v zažívacím traktu a v případě porušení této bariéry přímo neutralizuje bakterie. Výzkum ukázal, že protein účinně působí na bakterie rezistentní na antibiotika, jako je Staphylococcus aureus. Intelectin-2 by mohl být použit v terapiích pro zánětlivé onemocnění střev. Práce byla publikována v časopise Nature Communications.

Výzkum ukazuje, že zdravotní pojištění výrazně ovlivňuje, jak úspěšně mladí lidé přežívají rakovinu. Mladí lidé s privátním zdravotním pojištěním přežívají déle než ti, kteří spoléhají na Medicaid nebo jsou nepojištěni. Tato situace může ovlivnit přístup k odborníkům a klinickým studiím, a tím i úspěšnost léčby. Nejistota ve zdravotním pojištění mezi mladými lidmi ve věku 15 až 39 let zhoršuje jejich vyhlídky. Rozšíření pojištění a zlepšení jeho pokrytí by mohlo pozitivně ovlivnit výsledky léčby pro pacienty s rakovinou.

Neandertálci mohli před 200 000 lety vytvořit a používat březový dehet nejen jako lepidlo, ale také pro léčebné účely. Tento pryskyřičný materiál byl účinný proti bakterii Staphylococcus aureus, ale ne proti Escherichia coli. Výzkum ukazuje, že březový dehet mohl být využíván k ošetření ran a kožních infekcí. Výsledky naznačují, že starodávné léčebné postupy by mohly inspirovat dnešní boje proti antibiotické rezistenci. Studie byla provedena ve spolupráci univerzit z Kolína, Oxfordu, Liège a Cape Breton.

Peptidy se často prezentují jako přírodní způsob podpory regenerace a fyzického výkonu. Vědecké důkazy o jejich účinnosti jsou smíšené, přičemž peptidy z kolagenu a syrovátky vykazují různé přednosti. Kolagenové peptidy v kombinaci s vitamínem C mohou zlepšit sportovní výkon, zatímco syrovátkové peptidy lépe podporují růst svalů. Přestože jsou peptidy obecně považovány za bezpečné, důležité je sledovat jejich zdroj kvůli možnému obsahu škodlivých látek. Malý rozsah některých studií omezil možnost aplikace výsledků na širší populaci.

Studie na myších naznačuje hypotetické spojení mezi šťouráním v nose a zvýšeným rizikem vzniku demence. Při poškození nosní tkáně mohou bakterie snáze pronikat do mozku, kde vyvolávají reakce připomínající Alzheimerovu chorobu. Výzkum, který v roce 2022 vedli vědci z Griffith University, ukázal, že bakterie Chlamydia pneumoniae se u myší rychle šíří centrálním nervovým systémem. Přestože dosud nejsou potvrzeny stejné účinky u lidí, je důležité pokračovat ve výzkumu. Odborníci doporučují vyvarovat se šťourání v nose a k vyšetření této hypotézy na lidech plánují další studie.

Nová studie ukazuje, že pingvini v zoo biologicky stárnou rychleji než jejich divocí protějšci, což připomíná západní životní styl lidí. Pingvini v zoo žijí bez stresu z predátorů a s neomezeným přístupem k potravě, což vede k narušení jejich přirozených životních rytmů. Přestože žijí déle než divocí jedinci, jejich sedavý životní styl a dietní zvyklosti urychlují stárnutí. Výzkum srovnává biologické a chronologické stáří na základě epigenetické hodiny. Tato zjištění mohou poskytnout náhled na lidské stárnutí a vliv životního stylu.

Mořští plži, známí jako nudibranchové, získávají své zářivé barvy díky drobným krystalům ve své kůži. Tento objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, že jejich barvy pocházejí výhradně z pigmentů. Výzkumný tým zjistil, že plži používají strukturální barvy, které vznikají odrazem světla od mikroskopických struktur guaninových krystalů. Tyto krystaly, uspořádané v jednotlivých 'pixelech', dávají plžům jejich zářivé a matné odstíny. Tento objev může inspirovat vývoj udržitelných barevných materiálů pro lidské využití.