Předběžná studie na 200 zdravých dospělých naznačuje souvislost mezi některými bakteriemi střevního a ústního mikrobiomu a mírou psychopatických osobnostních rysů. Vyšší zastoupení rodů Allisonella a Prevotella a druhu Cloacibacillus evryensis bylo spojeno se silnějšími projevy bezcitnosti, manipulativnosti, impulzivity a antisociálnosti. Naopak bakterie Treponema vincentii v ústech souvisela s nižšími hodnotami těchto rysů. Výzkum neprokazuje, že mikrobi tyto vlastnosti způsobují, ale upozorňuje na možnou biologickou stopu, která přesahuje dosavadní modely zaměřené hlavně na mozek. Zjištění zatím čekají na recenzní posouzení a vyžadují další ověření.

Studie na myších ukázala, že ketaminová anestezie během následného zotavování podporuje přestavbu mozkových spojů u samic, nikoli u samců. Klíčovou úlohu sehrály mikroglie, imunitní buňky mozku, které po podání ketaminu častěji navazovaly kontakt s neurony a podpořily tvorbu synapsí. Mechanismus zřejmě souvisí se vzestupem hormonu kortikosteronu a aktivací genu Fkbp5 v mikroglích samic. Potlačení tohoto genu či souvisejícího proteinu účinek zablokovalo. Autoři zdůrazňují, že výsledky z myší nelze přímo přenášet na lidi, ale mohou pomoci objasnit rozdíly mezi pohlavími při působení ketaminu v anestezii i léčbě deprese.

Německá pilotní studie naznačuje, že terapeutická aferéza určená k odstraňování lipoproteinů z krve může současně snížit hladiny některých PFAS, známých jako „věčné chemikálie“. U 14 pacientů klesly po zákroku koncentrace vybraných PFAS až o čtvrtinu, jiná analýza malé části vzorků zaznamenala i vyšší průměrné poklesy. Výsledky pro mikroplasty byly nejednotné: některé typy plastů se snížily, jiné naopak po proceduře přibyly, mimo jiné kvůli možné kontaminaci přístroji. Výzkumníci našli mikroplasty ve filtrech po použití, což podporuje možnost jejich zachycení. Studie však neprokazuje dlouhodobé snížení zátěže organismu ani zdravotní přínos a aferéza není doporučována jako detoxikační léčba.

Nový matematický model naznačuje, že mravenčí kolonie začnou vytvářet společné záchvaty aktivity po překročení kritické hranice rychlosti, hustoty či četnosti kontaktů. Aktivní jedinec pak může rychle podnítit pohyb dalších mravenců, aniž by skupinu řídil vůdce. Model rozlišuje aktivní, neaktivní a dočasně nereagující mravence, což pomáhá vysvětlit střídání rušných a klidových období. Klíčové je, aby se aktivita šířila mezi jedinci rychleji než probíhá jejich širší cyklus přechodů mezi stavy. Model neurčuje okamžik příští vlny, ale ukazuje podmínky, za nichž mohou synchronizované vlny vůbec přetrvávat. Vědci nyní výsledky ověřují na skutečných koloniích.

Výzkumníci z německého institutu KIT vyvinuli systém, který dokáže odhadnout závadu porouchaného robota a následně jej automaticky rozebrat. Kombinuje prediktivní algoritmus s robotickými manipulátory a průběžně upravuje postup podle toho, co při demontáži zjistí. Využívá CAD modely i testování pohybu jednotlivých součástí, aby rozpoznal například zaseknutý šroub, korozi či deformaci. Operátor může určit díly, které mají zůstat nepoškozené, a systém tomu přizpůsobí strategii. Cílem je levnější oprava a opětovné využití zařízení místo výroby nových produktů.

Vědci vyvinuli silné opakovaně použitelné lepidlo, které dokáže spojovat různé povrchy přímo pod vodou. Materiál využívá supramolekulární iontovou kapalinu: po kontaktu s vodou se jeho částice přeskupí do husté struktury odolné vůči vodě. Hydrofobní vlastnosti zároveň vytlačují vodní vrstvu, jež běžně brání přilnutí. Při zkouškách dosáhlo lepidlo pevnosti 1,1 milionu pascalů už po deseti sekundách a po více než tři roky uneslo ve vodě dvoukilogramové závaží. Účinnost si zachovalo také během osmi cyklů odpojení a opětovného připevnění, fungovalo ve slaném, kyselém i zásaditém prostředí; omezením jsou teploty nad 70 °C.

Firma City Labs vyslala na oběžnou dráhu malý satelit BOHR, který poprvé ve vesmíru testuje 48 betavoltaických baterií s tritiem. Při rozpadu tritia vznikají beta částice, jejichž energii polovodiče přeměňují na elektřinu podobně jako solární článek světlo. Sada článků poskytuje jen 5 mikrowattů, může však dodávat malý stabilní výkon po desetiletí a fungovat i v mimořádném chladu. Technologie by mohla napájet rozsáhlé sítě senzorů na Měsíci, včetně trvale zastíněných oblastí, případně pomáhat s vytápěním roverů. Oproti plutoniovým zdrojům je tritium považováno za méně rizikové a snáze vyrobitelné, jeho budoucí dostupnost ale může omezit růst zájmu o jadernou fúzi.

Týdenní mikroskopická hádanka ukázala jemně větvené útvary připomínající námrazu na skle. Ve skutečnosti šlo o konidiofory plísně, na jejichž koncích vznikají kulovité nepohlavní výtrusy zvané konidie. Takové uspořádání je typické pro rod Trichoderma, který běžně žije v půdě a některé jeho druhy se využívají k biologické ochraně rostlin před choroboplodnými houbami. Jednotlivé výtrusy mají jen několik mikrometrů, takže jsou pozorovatelné světelným mikroskopem. U druhu Trichoderma harzianum vědci dříve zjistili rychlejší růst a vyšší tvorbu výtrusů při působení bílého šumu.

Metaanalýza 30 randomizovaných studií s více než 2 500 lidmi se spánkovými potížemi naznačuje, že nejvýraznější přínos pro kvalitu spánku může mít intenzivní jóga. Za optimální režim autoři označili dvě lekce týdně po dobu 8 až 10 týdnů, přičemž jedna lekce nemá přesáhnout 30 minut. V porovnání různých aktivit následovaly chůze a silový trénink; intenzivní jóga podle výsledků předčila také aerobní cvičení. Rychlejší jógové sestavy kombinují práci s vlastní vahou, zátěž svalů a řízené dýchání, což může podpořit zklidnění organismu. Autoři však upozorňují na omezený počet studií a potřebu kvalitnějšího dlouhodobého výzkumu.

Výzkumníci z čínské Southeast University vyvinuli programovatelný metapovrch, který zpracovává rádiové signály přímo při jejich šíření, bez nutnosti převést všechna data do digitální podoby. Povrch lze časovým kódováním přepínat mezi Fourierovou transformací a konvolucí, tedy klíčovými operacemi pro zpracování signálů. Při testech dokázal v reálném čase určovat rychlost i vzdálenost simulovaných radarových cílů s přesností odpovídající rozlišení systému. Technologie by mohla zjednodušit radiofrekvenční zpracování a omezit potřebu rychlých převodníků a digitálních procesorů. Možné využití se rýsuje zejména v radarech, satelitních systémech, automobilové technice a sítích 6G.

Asyriologové Alexander Johannes Edmonds a Eckart Frahm rozpoznali ve starých klínopisných dokumentech tři dosud neznámé novoasyrské krále. Tiglatpilesar vládl patrně v letech 763–762 př. n. l., Šalmaneser v letech 747–745 př. n. l. a Aššur-uballit krátce v letech 913–912 př. n. l. Všichni se zřejmě ujali moci v Aššuru během politických otřesů, ale po svržení byli zčásti vymazáni z oficiálních záznamů. Nálezy ukazují, že Asyrský seznam králů líčí nástupnictví idealizovaně a potlačuje zprávy o povstáních, uzurpacích a dynastických konfliktech. Studie vyšla v časopise Journal of Cuneiform Studies.

Studie na buněčných kulturách a myších naznačuje, že rakovinné buňky přeživší chemoterapii mohou v senescentním stavu uvolňovat více fruktózy. Tento cukr podle výzkumníků mění metabolismus mitochondrií, snižuje tvorbu cholesterolu v buněčných membránách a oslabuje vzájemné spojení nádorových buněk. Buňky se pak snáze oddělují od nádoru, což je důležitý krok při šíření rakoviny vaječníků. Myši na stravě s vysokým podílem fruktózy měly více metastáz, avšak výsledky nelze přímo vztahovat na lidi ani z nich vyvozovat, že fruktóza sama způsobuje metastázy. Autoři navrhují další výzkum omezení fruktózy a léčiv odstraňujících senescentní buňky jako možného doplnění terapie.

Kanadská studie zjistila u lidí s dlouhým covidem a nově vzniklou apatií či depresí přibližně o 18 procent méně dopaminových nervových zakončení než u zdravých osob. Výzkumníci porovnali PET snímky 24 pacientů s dlouhým covidem a 24 zdravých dobrovolníků a sledovali změny ve striatu, oblasti důležité pro pohyb a motivaci. Nižší hustota zakončení souvisela s menší motivací, pomalejším plněním úkolů, zhoršenou pamětí a obtížnějším vybavováním slov. Změny byly zachytitelné i u lidí, kteří měli potíže až 4,6 roku. Studie je malá, ale její autoři vidí v použitém markeru možný základ pro budoucí diagnostiku a cílenou léčbu; ověření vyžaduje další výzkum.

Studie vědců z University of Kentucky naznačuje, že poruchy spánku při Alzheimerově nemoci mohou způsobovat především aktivované mikroglie, tedy imunitní buňky mozku. U myší s amyloidovými plaky se spánek zkrátil o 1,5 až 2 hodiny už v rané fázi onemocnění, přičemž zhoršování množství plaků tento deficit dále nezvyšovalo. Podání látek potlačujících aktivitu mikroglie myším obnovilo přibližně dvě hodiny spánku, aniž by změnilo množství plaků. Výsledky podporují možnost, že budoucí léčba by mohla mikroglie zklidňovat a tím narušit začarovaný kruh mezi zánětem, špatným spánkem a poškozením mozku. Závěry zatím platí pouze pro myší model; autoři zároveň vidí potenciál domácího EEG sledování pro včasné zachycení změn spojených s nemocí.

Analýza dvou terakotových kadidelnic z Pompejí a nedalekého Boscoreale ukázala, jaké vůně provázely domácí náboženské obřady ve starověkém Římě. V nádobách se zachovaly stopy dřevin a rostlin, patrně dubu, vavřínu, peckovin a trav, které sloužily jako palivo i vonné obětiny. V jedné kadidelnici vědci objevili také zbytky pryskyřice pravděpodobně typu elemi, dovážené z oblastí napojených na rozsáhlé římské obchodní sítě. Nález je prvním přímým archeologickým dokladem používání dovezených aromatických pryskyřic při domácím kultu v Pompejích. Možné stopy vinných produktů by mohly souviset s rituálním naléváním vína, jejich původ však nelze zcela oddělit od moderní kontaminace.

Studie na myších naznačuje, že neurony citlivé na oxytocin v paraventrikulárním thalamu ovlivňují zájem o kontakt s neznámými jedinci i učení, že dřívější hrozba pominula. Po utlumení těchto buněk byly myši méně společenské a déle setrvávaly ve strnulé reakci strachu i v bezpečném prostředí. Jejich aktivace krátkodobě zmírnila strach během nácviku vyhasínání, nezlepšila však sociálnost ani nepřinesla trvalý efekt. Malá doplňková analýza u japonských dospívajících našla souvislosti mezi oxytocinem, vlastnostmi thalamu a některými projevy autismu, její závěry jsou ale předběžné. Výsledky zatím nelze přímo přenést na lidi a ukazují hlavně to, že účinek oxytocinu závisí na konkrétním mozkovém okruhu a situaci.

Většina lidí podle odborníků sní zhruba o 40 procent méně zeleniny, než doporučuje zdravý jídelníček, zatímco pěstované druhy a odrůdy dále ubývají. Nová studie v časopise PNAS upozorňuje, že nestačí zvyšovat objem produkce: důležité je pěstovat širší škálu zeleniny včetně tradičních odrůd a planých příbuzných. Ty mohou být bohatší na mikroživiny a lépe přizpůsobené suchu, horku či místním podmínkám. Ohrožení se týká i genetických zdrojů, protože téměř čtvrtina hodnocených planých příbuzných zeleniny čelí riziku vyhynutí. Vědci doporučují lepší ochranu semen a genových bank, podporu regionálních plodin i pestřejší nákupy a pěstování zeleniny.

Finská observační studie sledovala 368 dětí během prvního roku života a zkoumala prach z jejich domácností. Bakterie a houby spojované se psy vysvětlovaly až čtvrtinu statistické souvislosti mezi chovem psa a nižším výskytem respiračních infekcí u kojenců. Výsledky však neprokazují, že pes nebo jeho mikrobi přímo chrání před nemocemi. Časné infekce dýchacích cest mohou zvyšovat riziko pozdějšího astmatu, proto vědci považují zjištění za podnět k dalšímu výzkumu. Jiné švédské údaje zároveň ukazují, že u dětí s již vzniklým astmatem a alergií může trvalý kontakt se psy mírně zvyšovat riziko zhoršení potíží.

Experiment s 1 149 vysokoškolskými studenty naznačil, že jednoduchá podpora zdravějšího spánku může zlepšit jejich akademické výsledky. Studenti dostávali chytré náramky, připomínky k večerce a malou finanční odměnu za nejméně sedm hodin spánku ve všední dny. Oproti kontrolní skupině spali v průměru o 19 minut déle a častěji dosáhli stanoveného cíle. Jejich průměrné hodnocení v kurzech se zvýšilo o 0,075 až 0,089 bodu a podobný efekt přetrval i v následujícím semestru. Po skončení pobídek sice účinek na délku spánku zeslábl, studenti však stále spali o osm minut déle než před začátkem studie.

Neurovědec Christof Koch navrhuje znovu promyslet rozšířený předpoklad, že vědomí vzniká výhradně činností mozku. Mozek podle něj nesporně ovlivňuje prožívání, avšak dosavadní výzkum nevysvětluje, proč jsou nervové procesy doprovázeny subjektivní zkušeností. Opírá se o filozofický směr analytický idealismus, podle něhož může být vědomí základní vlastností reality a mozek je spíše jeho filtrem či formovatelem. Koch zdůrazňuje, že nejde o zavedenou vědeckou teorii ani o důkaz vycházející z jeho osobního prožitku. Klíčové bude převést podobné úvahy do empiricky ověřitelných hypotéz; důsledky by mohly ovlivnit i debatu o tom, zda mohou být vědomé systémy umělé inteligence.