Rypoši lysí, známí svou dlouhověkostí a odolností vůči nemocem, řídí své kolonie prostřednictvím chemické látky. Královna vylučuje isopropyl myristate, který zabraňuje ostatním samicím v reprodukci. Tento mechanismus je podobný tomu u včel a mravenců. Výzkum ukazuje, že i v nepřítomnosti královny látka udržuje sociální pořádek v kolonii. Pokud je používání této vůně zastaveno, kolonie upadnou do chaosu a boje o nástupnictví. Studie byla nedávno publikována v časopise Nature a přináší nový pohled na ovládání složitých společenstev v přírodě.

Ve Spojených státech stouply případy spalniček na úroveň, která znepokojuje odborníky. Přestože země v roce 2000 dosáhla statusu eliminace spalniček, tento status je nyní ohrožen kvůli poklesu míry očkování MMR vakcínou. Výzkumníci z Harvardu varují, že pokud nedojde ke zlepšení, USA by mohly ztratit status eliminace spalniček do roku 2026. Klíčové je dosáhnout alespoň 95% proočkovanosti na úrovni komunit, což je podmíněno nejistotou ohledně očkování a rozšířením výjimek z očkování. Očkování je třeba zvýšit zejména kvůli náchylnosti míst ke vzniku epidemií.

Echolokace, způsob orientace známý u netopýrů a velryb, je možný i u lidí. Studie ukazuje, že po deseti týdnech tréninku mohou slepí i vidoucí rozvinout schopnost echolokace pomocí verbálních kliků. Tento trénink způsobuje změny ve struktuře mozku, především v oblastech V1 a A1, které se stanou citlivějšími na zvukové odrazy. Výzkum naznačuje, že lidský mozek je schopen adaptace v různých smyslových oblastech bez ohledu na zrakové schopnosti. Studii doplňuje komparace s delfíny, jejichž mozky se během evoluce výrazně přizpůsobily využívání echolokace.

V Kalifornském zálivu kosatky používají neobvyklou loveckou metodu proti obřím měsíčníkům. Kosatky s koordinací svých pohybů tlučou do těl měsíčníků a rozbíjejí je na kousky. I když útoky nejsou smrtelné, tělo měsíčníka je již předem bez vnitřních orgánů. Studie zkoumá, jak kosatky využívají této strategie k rozdělení tvrdé kolagenové kůže. Hypotézy naznačují, že tento způsob lovu může také pomoci mladým kosatkám v rozvoji fyzických a sociálních dovedností.

Léky GLP-1, určené k léčbě obezity a diabetu 2. typu, jsou spojovány s vyšším rizikem vypadávání vlasů. Studie z University of Pennsylvania zjistila, že existuje až 68% vyšší riziko této komplikace ve srovnání s některými jinými léky na diabetes. Ztráta vlasů je nejčastěji ne-jizvová, což znamená, že by mohlo dojít k opětovnému růstu. Pravděpodobně s ní souvisí rychlá ztráta hmotnosti a změny v hladinách živin, jako je železo a zinek. Přestože riziko je relativně nízké, tento vedlejší účinek by měl být zvážen při rozhodování o léčbě. Další výzkum je nutný k pochopení možných mechanických vazeb mezi ztrátou hmotnosti a vypadáváním vlasů.

Mor, obávané onemocnění středověku, stále přetrvává a může být smrtelné, pokud není rychle léčeno. Nyní dvě nové vakcíny ukázaly v testech na myších 100% účinnost proti bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Zvláště významné je, že vakcíny jsou účinné proti plicnímu moru, nejnebezpečnější formě choroby. Ačkoliv se musí ještě testovat na primátech, vakcíny by mohly jednou představovat důležitou ochranu pro lidstvo. Dosud žádná vakcína proti moru nebyla schválena FDA, a proto WHO doporučuje očkování pouze pro osoby ve vysokém riziku.

Znečištění ovzduší je spojováno s vyšším rizikem Parkinsonovy nemoci, ukazuje nová meta-analýza vedená výzkumníky z Univerzity v Cambridge. Studie naznačuje, že dlouhodobé vystavení se PM2.5 může zvýšit riziko vzniku této nemoci o 10 %. PM10 částice zvyšují toto riziko o 18 %. Znečištění ovzduší je jedním z mála měnitelných rizikových faktorů, zatímco genetika a věk zůstávají konstantní. Čistší ovzduší by mohlo přispět ke snížení výskytu Parkinsonovy nemoci. Důležité je rozšířit výzkum, jelikož neurodegenerativní nemoci se vyvíjejí dlouho a často se obtížně studují.

Nový výzkum naznačuje, že věčný život je vědecky nemožný kvůli akumulaci náhodných mutací v DNA. Studie z Ruského Skolkovo Institute of Science and Technology nabízí model, který odhaduje maximální délku lidského života mezi 150 a 190 lety i při absenci nemocí spojených s věkem. I při odstranění všech známek stárnutí by DNA mutace bránily lidem žít věčně. Tyto mutace mohou ovlivnit funkci důležitých orgánů, jako jsou srdce a mozek, což omezuje délku života. Výzkum zdůrazňuje, že stárnutí je komplexní proces a porozumění všem jeho faktorům může přispět k delšímu a zdravějšímu životu.

Humanoidní roboti poprvé úspěšně provedli laparoskopickou operaci žlučníku na prasatech. Studie ukazuje, že roboti mohou být užitečnými pomocníky v chirurgii, čímž umožňují chirurgům provádět složité operace na dálku. Tento pokrok byl dosažen za pouhých devět měsíců, což naznačuje rychlé zdokonalování technologie. Humanoidní roboti zabírají méně místa a jsou snadno přenositelní, což může být výhodné například ve vesmíru nebo ve vzdálených oblastech. Studie byla publikována v Nature.

Před 66 miliony let asteroid zasáhl dnešní poloostrov Yucatán a způsobil katastrofální události, které vedly k vyhynutí dinosaurů. Nová studie odhaluje, že tento asteroid patřil k vzácným uhlíkatým chondritovým meteoritům ze třídy Ornans, což zvyšuje náhodnost celé události. Zásah měl devastující účinky, ale kdyby asteroid dopadl jinde nebo pod jiným úhlem, následky mohly být méně vážné. Vědci zjistili, že obsahoval méně síry, což z něj nedělá hlavního viníka tehdejšího globálního ochlazení. Hlavním faktorem byly spíše jemné zbytky vyvržené do atmosféry.

Studie publikovaná v Royal Society Open Science odhaluje, že mechy produkují složité elektrické aktivity připomínající neuronové sítě. Andy Adamatzky, počítačový vědec, zkoumal mech druhu Brachythecium rutabulum a zjistil, že jejich „polštáře“ fungují jako dynamické, mezi sebou propojené systémy. Elektrická aktivita mechu byla zaznamenávána pomocí elektrod a odhalila různé typy elektrických událostí. Výzkum naznačuje, že mech by mohl fungovat jako živoucí podklad pro biokomputaci, ale vyžaduje další studii pro potvrzení této teorie.

V roce 2026 počet případů spalniček v USA překročil hranici 2 295, což je nejvíce od roku 1991. Nárůst je přičítán váhání s očkováním, ztrátě důvěry v systém zdravotní péče a zrušení očkovacích mandátů ve školách. Odborníci upozorňují, že spalničky jsou velmi nakažlivé a mohou vést k vážným komplikacím. Nejlepší ochranou je očkování, které účinně předchází šíření nemoci. Pro návrat k eliminaci spalniček je nutné zlepšit důvěru ve vakcinační programy a zvýšit pokrytí očkováním.

Nový výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se během miliard let mohla postupně obrátit na bok po dávných srážkách s menšími galaxiemi. Tyto změny by mohly vysvětlit některé neobvyklé vlastnosti naší galaxie. Simulace ukazují, že kolize s galaxií známou jako Gaia Sausage asi před 10 miliardami let mohla způsobit tuto změnu orientace disku. Výsledky naznačují, že tmavá hmota hraje klíčovou roli v utváření struktury galaxií.

Parazit Cyclospora byl nalezen v ledovém salátu pěstovaném v Mexiku a distribuovaném po USA. Tento parazit je přenosný z kontaminované potravy a vody. Nákaza se nemůže šířit z člověka na člověka, ale často se vyskytuje v salátech, které se konzumují syrové. Mytí potravin sice pomáhá, ale proti Cyclospora není účinné. Léčba antibiotiky může zmírnit symptomy, ale nejjednodušší prevencí je vyvarovat se balených salátů a místo toho používat k loupání nebo vaření vhodné plodiny. Tepelná úprava spolehlivě zabije parazita.

Vysychající Aralské jezero, bývalý čtvrtý největší na světě, od jeho vysušení v 60. letech vypustilo do ovzduší 204 megatun oxidu uhličitého. Studie naznačuje, že navrácení vody do jezera by mohlo zásadně snížit další emisní výpustky. Při opětovném zavodnění by sedimenty mohly přejít z emitence uhlíku na klimatu prospěšné úložiště. Výzkum také odhalil, že vítr, který přenáší sedimenty z vyschlého jezera, přispívá k emisím, což nebylo dříve zohledněno. Problém není jen ekologický, ale i klimatický, když odhaluje skryté uhlíkové zásoby pod jezerem.

Slunečnímu záření trvá více než osm minut, než dorazí na Zemi, ale jeho cesta ze středu Slunce je mnohem delší. Energie vyrobená v jádru Slunce prochází hustým prostředím hvězdy, kde je mnohokrát absorbována a znovu vyzařována. Tento proces může trvat kolem 170 000 let. Prvotní odhady ohledně doby úniku energií byly nižší kvůli nesprávným předpokladům o hustotě a vzdálenostech ve slunečním nitru. Jakmile energie dosáhne povrchu Slunce, cestuje k Zemi už jen 8 minut přes vesmírný vak. Tato dlouhá cesta začala dávno před stavbou egyptských pyramid.

Vědci z Kjúšúské univerzity objevili nový způsob, jak uchovat potraviny déle čerstvé pomocí materiálu vyrobeného z dýňových slupek. Tento postup využívá uhlíkové kvantové tečky a kombinuje je s rostlinnými vlákny a želatinou pro vytvoření obalového materiálu. Testy na cherry rajčatech ukázaly, že materiál lépe chrání před UV zářením a mikrobiálním růstem než běžné plastové obaly. Materiál je netoxický a nabízí snížení potravinového i obalového odpadu. Další vývoj se zaměřuje na zvýšení ochrany proti plísním a zábavné využití materiálu, jako je fluorescence pod UV světlem.

Vědci našli způsob, jak obejít Kirchhoffův zákon o tepelné radiaci a vytvořit systém pro programovatelné teplo. Nová studie využívá magneto-optický materiál a fáze změnový materiál k oddělení absorpce a emise tepla. Tento koncept umožňuje kontrolovat směr emisí tepla pomocí magnetického pole a pamatuje si stav přístroje i po vypnutí. Tato technologie by mohla přinést nové generace infračervených emitorů a tepelně-fotonické paměti. Výzkum je teoretický, ale směřuje k vývoji prototypu schopného aktivního tepelného řízení.

Vědci z MIT vyvinuli novou metodu pěstování krevních cév v laboratoři za použití magnetů, což umožňuje větší přesnost než dosavadní metody. Tato technika spočívá v magnetickém natahování buněk krevních cév a slibuje lepší kontrolu nad růstem a uspořádáním cév, což je klíčové pro úspěšné vytvoření laboratorně pěstovaných orgánů a tkání. Výzkum demonstrovává, že mechanické síly sehrávají v růstu cév důležitou roli. Přestože je tato metoda v prototypové fázi, počáteční výsledky jsou nadějné a mohou přispět ke zlepšení funkčnosti umělých tkání. Vývoj byl publikován v časopise PNAS.

Studie od Carnegie Mellon University zkoumala schopnost opic rozpoznávat geometrické tvary ve srovnání s předškolními dětmi a dospělými bez formálního vzdělání. Výsledky ukázaly, že opice dokážou rozpoznávat rotované a různě zvětšené tvary téměř na stejné úrovni jako nevycvičené lidské mysli. Účastníci experimentu, včetně dětí a opic, museli párovat geometrické tvary pomocí dotykové obrazovky, přičemž úspěšné párování bylo odměněno. Zjištění naznačují, že základní geometrické chápání je u primátů vrozené a školní vzdělání ho posiluje. Výzkum vyzdvihl, že symbolická reprezentace geometrie je pravděpodobně naučená dovednost.