Vědci z Fred Hutchinson Cancer Center a Washingtonské univerzity vyvinuli protilátky zaměřené na virus Epstein-Barrové, který se vyskytuje asi u 95 procent dospělých. Cílí na virové proteiny gp350 a gp42, jež EBV využívá k napadání B lymfocytů. V pokusech na myších s imunitním systémem podobným lidskému jedna z nově nalezených protilátek zabránila infekci. Výzkum by mohl být důležitý zejména pro pacienty po transplantacích, u nichž oslabená imunita zvyšuje riziko vážných komplikací a nádorových onemocnění spojených s EBV. Před případným využitím u lidí jsou nutné bezpečnostní testy a klinické studie.

Systematický přehled 22 studií ukazuje, že spláchnutí toalety vytváří aerosolový oblak, který může vystoupat do výšky dýchacích cest dospělého člověka a ve vzduchu přetrvat až 20 sekund. Kapénky mohou obsahovat bakterie, viry a další biologické částice pocházející z mísy nebo splachovací vody. Více bioaerosolů vzniká zejména při vyšší kontaminaci toalety a při silnějším či objemnějším spláchnutí. Zavření víka oblak zcela nezastaví, může ale omezit jeho vzestup; důležité zůstává pravidelné čištění toalety a okolních povrchů. Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu, zejména v nemocnicích a dalších rizikových prostředích.

Geologové navrhují, že se pod italskými Apeninami odlupuje hustší spodní část zemské kůry a litosféry, která následně klesá do pláště. Tento proces, označovaný jako delaminace, má postupovat podél pohoří jako jezdec zipu směrem k Jadranu. Může vysvětlovat, proč se v jedné části Apenin kůra roztahuje, zatímco na jejich vnějším okraji dochází ke stlačování a poklesu. Analýza zemětřesení, GPS dat, satelitních měření i rozhraní mezi kůrou a pláštěm ukázala více než 500 kilometrů dlouhou zónu odpovídající tomuto odlupování. Výzkum zároveň naznačuje, že uvolnění hlubších vrstev umožňuje kůře za postupující hranou zvedat se a roztahovat.

Nová studie modelující tisíce možných budoucích vývojů varuje, že nejchudší lidé v některých částech Afriky by mohli do roku 2050 dávat za jídlo téměř polovinu svých příjmů. Nejvyšší potravinovou zátěž předpověď přisuzuje zejména západní, východní a jižní Africe a také Indii. Růst cen mohou ovlivnit nízké příjmy, tlak na půdu kvůli dekarbonizaci, využívání biopaliv i zalesňování. Studie zároveň upozorňuje, že regionální průměry zakrývají výrazné rozdíly mezi chudými a bohatými domácnostmi. Vedle potravin hrozí v řadě oblastí také vyšší náklady na energii a zhoršování nedostatku vody.

Vědci z ETH Curych a australských institucí zkoumali vodu uzavřenou v mimořádně tenké vrstvě mezi lipidovými molekulami, která jí zabránila vytvářet ledové krystaly. Díky tomu mohli pozorovat přechod vody do neuspořádaného sklovitého pevného stavu, jenž bývá při běžném mrznutí skrytý. Změny pohybu molekul zaznamenali v rozmezí zhruba od minus 63 do minus 20 °C, samotný strukturální přechod do skla pak mezi minus 74 a minus 64 °C. Měření pomocí rentgenového a neutronového rozptylu doplnily počítačové modely. Zjištění mohou být významná pro kryokonzervaci biologických materiálů, zmrazování potravin i výzkum vody v nanometrových prostorech.

Roboti se díky modelům propojujícím obraz, jazyk a akci lépe orientují v běžných úkolech, stále však selhávají při jemné manipulaci s malými či deformovatelnými předměty. Výzkumníci proto rozvíjejí rozsáhlejší soubory hmatových dat a modely, které dokážou rychle upravovat úchop podle tlaku, skluzu a kontaktu. Tým z Berkeley dosáhl při dvanácti úlohách průměrné úspěšnosti 65 procent díky oddělení pomalejšího plánování pohybu od rychlé hmatové kontroly. Další skupiny sjednocují data z různých senzorů a robotických rukou nebo shromažďují desítky tisíc hodin synchronizovaných obrazových a hmatových záznamů. Přetrvává problém, jak hmatové signály účinně využít, protože jsou proti obrazovým datům řídké a nepravidelné.

Nové mikro-CT skeny zmije pavoukoocasé z Íránu ukázaly, že její nápadně pavoučí zakončení ocasu nemá žádnou zvláštní kostěnou stavbu. „Nohy“ i oválná část připomínající tělo pavouka vznikají z výrazně přeměněných, prodloužených a místy srostlých šupin tvořených keratinem. Had nehybně splývá se skalnatým prostředím a pohybem ocasu láká ptáky, kteří návnadu považují za pavouka. Zjištění označuje výzkum za mimořádný příklad evoluce kůže a upozorňuje, že podobné měkké adaptace by z fosilií nebylo možné poznat.

Třicetiletá žena v Etiopii po nekomplikovaném porodu postupně upadla do kritického stavu kvůli vzácné neprůchodnosti střev. Část tenkého střeva se ovinula kolem tlustého střeva a vytvořila uzel, který zablokoval trávení i přívod krve. Chirurgové při urgentní operaci odstranili odumřelou část tlustého střeva a asi 60 centimetrů tenkého střeva. Pacientka se po zákroku zotavila a později podstoupila operaci k obnovení běžného vyvádění střeva. Autoři upozorňují, že jde o mimořádně vzácný stav, avšak sílící bolest břicha, otok, zvracení a nemožnost odejít na stolici či plyn po porodu vyžadují rychlé lékařské vyšetření.

Skupina nadšenců připravuje sondu Fermi Explorer, která by mohla odstartovat už v roce 2029 směrem k nejbližší hvězdné soustavě Alfa Centauri. Cesta dlouhá 4,37 světelného roku by při plánované rychlosti 23,6 kilometru za sekundu trvala zhruba 80 000 let. Trasování mise pomohl navrhnout model umělé inteligence, jenž simuloval manévry využívající gravitační efekt Slunce. Sonda o hmotnosti 150 kilogramů má používat Hallův motor na xenon a po opuštění Sluneční soustavy už nebude komunikovat se Zemí. Ponese drobné vědecké přístroje, kopii Zlaté desky ze sond Voyager i pozdravy dětí pro případné budoucí civilizace. Projekt má stát asi 15 milionů dolarů a jeho hlavním významem je spíše symbolické mezihvězdné poselství než zásadní vědecký výzkum.

Analýza starověké DNA fosilií druhu Miracinonyx trumani ukázala, že takzvaný americký gepard nebyl blízkým příbuzným afrického geparda, ale sesterským druhem dnešní pumy. Podobnost s gepardem vznikla nezávislým vývojem: štíhlé tělo a dlouhé končetiny mu pomáhaly při rychlém běhu. Vědci potvrdili výskyt druhu od severu USA až po kanadský Yukon, tedy v mnohem větším areálu, než se dosud předpokládalo. Severní populace se podle izotopů živila hlavně rybami, například lososy, a mohla se přizpůsobit extrémním světelným cyklům Arktidy. Druh ubýval postupně s klimatickými změnami na konci pleistocénu.

Indie na ostrově Kavaratti v souostroví Lakadivy buduje zařízení využívající rozdíl teplot mezi teplou povrchovou a studenou hlubinnou mořskou vodou. Projekt Národního institutu oceánských technologií má vyrábět 65 kilowattů elektřiny a až 100 000 litrů pitné vody denně. Technologie OTEC může dodávat obnovitelnou energii nepřetržitě, její širšímu využití však brání vysoké náklady, technická náročnost a potřeba mnohem větších demonstračních elektráren. Pro ostrovy závislé na dovážené naftě může kombinace výroby elektřiny a odsolování snížit náklady i nedostatek pitné vody.

Studie zveřejněná v JAMA Network Open zkoumala, zda klimatické informace u jídel ovlivní objednávky v simulovaném fastfoodovém menu. Více než 10 tisíc dospělých Američanů si vybíralo z nabídky, u níž část účastníků viděla různé typy označení uhlíkové stopy. Bez klimatických údajů zvolilo pokrm s vysokým dopadem 53 procent lidí, zatímco u nejúčinnějších štítků podíl klesl přibližně na 45 až 46 procent. Nejlépe fungovalo jednoduché označení vysokého klimatického dopadu a klimatická známka doplněná stupnicí. Výzkum nezjistil výrazné zhoršení nutriční kvality objednávek, výsledky však pocházejí z online experimentu, nikoli z reálné restaurace.

Nová studie na myších naznačuje, že část neurodegenerace při Alzheimerově nemoci může vyvolávat imunitní reakce vznikající mimo mozek. Při hromadění proteinu tau se podle vědců mohou uvolňovat antigeny, které putují do hlubokých krčních mízních uzlin. Dendritické buňky tam aktivují cytotoxické T lymfocyty CD8+, jež následně pronikají do mozku a podporují zánět i poškozování neuronů. Omezení činnosti těchto dendritických buněk u myší snížilo neurozánět, degeneraci i počet T buněk v mozku, aniž výrazně změnilo množství tau. Výsledky je ještě třeba ověřit, ale mohou otevřít cestu k léčbě zaměřené na imunitní a lymfatické procesy mimo centrální nervový systém.

Mezinárodní tým zkoumal v materiálu erbium tritellurid dvě současně existující vlny hustoty náboje, tedy uspořádané vzory elektronů. Krátkým intenzivním laserovým pulzem jejich uspořádání narušil a druhým sledoval jeho obnovu. Dominantní elektronová fáze se vracela postupně a rovnoměrně, zatímco druhá vznikala nejprve v oddělených oblastech a následně se šířila materiálem podobně jako krystalky ledu při mrznutí vody. Výsledek naznačuje, že obě fáze se vytvářejí odlišnými mechanismy. Metoda by mohla pomoci objasnit soužití magnetismu, supravodivosti a dalších fází ve složitějších kvantových materiálech.

Analýza údajů téměř 5 000 amerických mužů ve věku 20 až 59 let naznačuje, že nízkou hladinu testosteronu silněji než samotný věk ovlivňuje viscerální tuk. Tento hluboko uložený tuk v oblasti břicha obklopuje orgány a je metabolicky aktivní. Po zohlednění rozložení tuku byl vztah mezi věkem a testosteronem v dané věkové skupině jen mírný. Viscerální tuk může hormonální produkci narušovat přes inzulinovou rezistenci, zánět a vyšší přeměnu testosteronu na estradiol. Autoři proto doporučují před zahájením substituční léčby testosteronem posoudit a řešit ovlivnitelné metabolické příčiny, zejména snížení nitrobřišního tuku.

Mezinárodní studie sledovala 450 112 lidí v průměru 14,1 roku a zkoumala vztah konzumace masa k nádorům žaludku a adenokarcinomu jícnu. Každých dalších 30 gramů zpracovaného masa denně bylo spojeno s devítiprocentním vyšším rizikem rakoviny žaludku a třináctiprocentním vyšším rizikem adenokarcinomu jícnu. U nezpracovaného červeného masa se statisticky významná souvislost s těmito nádory neprokázala. Vyšší příjem bílého masa byl u žen spojen s vyšším rizikem nádorů ve střední a dolní části žaludku, nikoli však u mužů. Výzkum neprokazuje příčinnou souvislost, mimo jiné proto, že jídelníček účastníků byl zaznamenán pouze na začátku sledování.

Ztráta zaměstnání neznamená ztrátu profesní identity ani dovedností, které si člověk budoval řadu let. Autor doporučuje po propouštění nejprve několik dní zklidnit situaci a nerozhodovat se pod tlakem, protože ukvapeně přijatá nabídka nemusí být vhodná. Důležité je projít výdaje, omezit zbytné pravidelné platby a získat tak více času pro kvalitní hledání práce. Kontakty je vhodné hledat nejen na LinkedInu, ale také mezi bývalými kolegy, dodavateli, rodinou, přáteli, na jiných sociálních sítích či specializovaných pracovních portálech. Hledání práce nemá nutně vyplnit celý den; účinnější je soustředěná práce s kontakty a zároveň péče o osobní život. Ještě před intenzivní přípravou na pohovory je užitečné sepsat si konkrétní profesní úspěchy, technické přínosy a zkušenosti s vedením či řešením náročných situací.

Malá kontrolovaná studie sledovala lidi s nadváhou či obezitou po výrazném zhubnutí na velmi nízkosacharidové dietě. Po následném přechodu na jídelníček s vyšším podílem sacharidů vykazovala skupina konzumující více škrobu z rafinovaných obilovin více ukazatelů imunitní aktivace a zánětu. V krvi se objevily například vyšší hodnoty adipsinu a známky aktivace některých imunitních buněk. Naproti tomu skupina s vysokým podílem přidaného cukru měla nižší imunitní aktivaci, autoři však zdůrazňují, že to neznamená zdravotní prospěšnost cukru. Výsledky naznačují, že po nízkosacharidové dietě záleží nejen na množství sacharidů, ale i na jejich zdroji; závěry je třeba ověřit ve větších a delších studiích.

Americké neurologické a odborné společnosti aktualizovaly doporučení pro prevenci migrény. Preventivní léčbu nově radí nabídnout už lidem se čtyřmi či více středně těžkými až těžkými bolestmi hlavy nebo záchvaty migrény měsíčně, případně při výrazném omezení běžného fungování. Mezi léky první volby zařadily přípravky zaměřené na CGRP, které byly vyvinuty přímo pro prevenci migrény. U chronické migrény doporučení zahrnují také botulotoxin. Cílem změn je omezit přechod epizodické migrény do chronické formy a rozšířit pacientům přístup k účinné léčbě.

Anthropic chce do všech budoucích modelů Claude zavést textové vodoznaky, podobné řešení už používá Google a OpenAI je plánuje. Rozšíření podporuje mimo jiné evropský akt o umělé inteligenci, který bude od srpna 2026 požadovat označování obsahu vytvořeného novými modely. Vodoznak nenápadně upravuje pravděpodobnost volby slov, takže jej lze ověřit speciálním klíčem, aniž by byl běžně viditelný. Studie Googlu nezjistila rozdíl v hodnocení mezi označenými a neoznačenými odpověďmi, kritici však upozorňují na možné zhoršení krátkých textů či programového kódu. Technologie může sloužit také ke sledování původu trénovacích dat a omezování recyklace obsahu generovaného AI.