Výzkumníci pomocí laserových rázových vln a rentgenového měření sledovali chování drobných diamantů při tlacích až 1,8 terapaskalu a teplotách převyšujících povrch Slunce. Zjistili, že diamant taje při tlaku jednoho terapaskalu zhruba při 7 300 kelvinech, tedy o více než tisíc stupňů níže, než uváděla starší měření. Krystal si až do roztavení zachovává běžnou kubickou strukturu a nevytváří předpokládanou fázi uhlíku BC8. Za těchto podmínek je pevný diamant méně hustý než kapalný uhlík, takže by v tavenině mohl plavat podobně jako led ve vodě. Poznatky mohou zpřesnit modely nitra Uranu a Neptunu i návrhy terčíků pro inerciální termojadernou fúzi.

Americká studie analyzovala 113 výrobků osobní péče a domácího úklidu prodávaných mimo jiné přes Target, Amazon, Walmart a Dollar Tree. V 98 procentech vzorků objevila alespoň jednu látku neuvedenou na etiketě a v 85 procentech nejméně jednu neuvedenou látku známou či podezřelou ze škodlivosti. Více než čtvrtina výrobků obsahovala chemikálie, které byly v rozporu s marketingovými tvrzeními, například o přírodním složení či hypoalergennosti. Výzkum nehodnotil zdravotní dopady ani konkrétní dávky, upozorňuje však na nedostatečnou transparentnost označování a volá po nezávislém testování hotových výrobků.

Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že enzym 15-PGDH se s věkem hromadí a může bránit opravě kloubní chrupavky. Jeho blokování u starých myší vedlo k zesílení již opotřebené chrupavky, zatímco u mladých myší po poranění zabránilo rozvoji osteoartrózy. Regeneraci podle autorů nezajistily kmenové buňky, ale přímo dospělé chrupavčité buňky, které po zásahu změnily svou aktivitu. Podobný příznivý účinek, včetně nižšího zánětu, se objevil i u vzorků lidské chrupavky odebraných při náhradách kolene. Výsledky jsou zatím předklinické a tým plánuje klinickou studii; bezpečnost podobného inhibitoru už byla dříve ověřována u lidí v jiné souvislosti.

Hejna medúz 11. srpna 2025 ucpala čerpací stanice chladicí vody ve francouzské jaderné elektrárně Gravelines, která kvůli tomu preventivně odstavila čtyři bloky. Podobná událost se v areálu stala už o rok dříve ve stejný den, přestože provozovatel EDF investoval do ochranných opatření statisíce eur. Návrat k plnému výkonu se očekává v následujících dnech a lodě mají v okolí elektrárny nepřetržitě sledovat výskyt medúz. Článek upozorňuje, že oteplování vody může podporovat růst populací medúz prodlužováním jejich rozmnožovací sezony a zvýšením množství potravy. Připomíná také jiné případy, kdy zvířata narušila energetickou či vědeckou infrastrukturu.

Studie sledovala řecké pravoslavné věřící, kteří během pravidelných náboženských půstů na několik týdnů vynechávají maso, ryby, mléčné výrobky i vejce. Ve srovnání s lidmi bez těchto omezení se u nich projevily změny v aktivitě genů a metabolismu, aniž by nutně snížili celkový příjem energie. Výsledky naznačují souvislost mezi dietou, hormonem FGF21 a možnou přeměnou bílého tuku na metabolicky aktivnější typ. Vliv omezení živočišných potravin se lišil podle některých genetických variant, mimo jiné genu souvisejícího s tvorbou cholesterolu. Autoři upozorňují, že zjištění je třeba vykládat opatrně a ověřit dalším výzkumem.

Vědci z Varšavské univerzity zjistili, že nadbytek potravy u čtyř druhů mikroskopických sladkovodních ploštěnců rodu Stenostomum spouští vznik řetězců propojených klonů. Živočichové se běžně nepohlavně rozmnožují tak, že v jejich těle vyroste nový jedinec, který se následně oddělí. Při intenzivním krmení však začnou vytvářet dalšího potomka dříve, než se předchozí plně vyvine a osamostatní, takže vzniká několikahlavý řetězec. Struktury jsou dočasné a později se rozpadají na samostatné jedince nebo kratší řetězce. U jednoho druhu byly řetězce méně často napadány predátorem, není však jasné, zda jde o evoluční výhodu. Studie je zatím zveřejněna jako nerecenzovaný preprint na bioRxiv.

Výskyt a úmrtnost na většinu nádorových onemocnění se dlouhodobě snižují, výjimkou je však nárůst zaznamenaných případů kolorektální rakoviny u lidí do 50 let v některých zemích. Absolutní počet těchto diagnóz je stále nízký, trend ale vědce znepokojuje, protože u starších skupin výskyt spíše klesá. Mezi možná vysvětlení patří obezita, pesticidy, PFAS a další vlivy prostředí, žádné však zatím přesvědčivě nevysvětluje rozdíl mezi generacemi. Svou roli mohou hrát častější vyšetření, změny v diagnostice či kvalitnější registrace případů. Nárůst navíc není celosvětový: v řadě zemí jsou sazby u mladších lidí stabilní nebo klesají, což hledání příčiny dále komplikuje.

Analýza srážek částic v urychlovači RHIC přinesla silné nepřímé důkazy proti tradiční představě, že baryonové číslo nesou pouze tři valenční kvarky protonů a neutronů. Data spíše podporují teorii baryonového uzlu, struktury ve tvaru písmene Y tvořené gluonovými poli, která kvarky spojuje. V kolizích se baryonové číslo přesouvalo dále než elektrický náboj, což odpovídá elektricky neutrálnímu baryonovému uzlu. Výsledky mohou přispět k objasnění stability hmoty i převahy hmoty nad antihmotou ve vesmíru. Autoři zdůrazňují, že k přímému potvrzení mechanismu budou nutná další měření.

Kyberzločinci využívají halucinace jazykových modelů, které vytvářejí věrohodně znějící, ale neexistující webové adresy či názvy softwarových balíčků. Opakovaně doporučované falešné domény pak registrují a mění je na stránky s malwarem, phishingem nebo podvrženým softwarem. Studie Palo Alto Networks našla mezi miliony AI vygenerovaných adres přes 13 tisíc již registrovaných škodlivých domén a další statisíce volných názvů. Tento postup, označovaný jako slop squatting, ohrožuje zejména programátory, zatímco takzvaný phantom squatting může zasáhnout běžné uživatele hledající banky, obchody či rady. Odborníci doporučují výstupy AI vždy ověřovat a rozvíjet odolnější přihlašování, například prostřednictvím standardu WebAuthn.

Firmy stále častěji hledají produktové inženýry, kteří propojují technické schopnosti s porozuměním zákazníkům, byznysu a prioritám produktu. Autor upozorňuje, že pouhé převádění přesně zadaných úkolů do kódu ztrácí s rozvojem AI na hodnotě. Cennější jsou lidé, kteří dokážou rozpoznat nevyřešený problém, obhájit svůj názor a navrhnout řešení s měřitelným přínosem. Inženýři mají poznávat obor zákazníků, bezpečně a levně testovat změny na části uživatelů a rozhodovat se podle dat namísto osobních preferencí. Klíčovou kompetencí se tak stává schopnost určit, co má skutečně smysl budovat.

Vědci spojili zemětřesení o magnitudě 4,8, které v dubnu 2024 zasáhlo oblast Tewksbury v New Jersey, s dosud nezmapovaným Mountainvillským zlomem. Dosavadní hlavní podezřelý, rozsáhlý Ramapovský zlom, má vůči současnému tektonickému napětí nevhodnou orientaci. Tým z Kolumbijské univerzity využil údaje o následných otřesech, laserové mapování reliéfu LiDAR, terénní průzkum i laboratorní testy hornin. Mountainvillský zlom leží asi 3,5 kilometru západně od epicentra a jde o nezralý zlom ve starém krystalickém podloží. Studie upozorňuje, že podobné malé a dosud neznámé zlomy mohou představovat přehlížené seismické riziko zejména na hustě osídleném východním pobřeží USA.

Společnost Augmental uvedla do prodeje Mouthpad, bezdrátové ovládací zařízení vložené do úst, které funguje jako dotyková plocha a myš. Uživatelé mohou kurzor řídit pohyby hlavy, klikání provádět jazykem a využívat také gesta rozpoznávaná senzory tlaku. Pomůcka je určena zejména lidem s omezenou hybností horních končetin, ale výrobce ji představuje jako univerzální rozhraní pro telefony, počítače, vozíky i další zařízení s podporou Bluetooth. Každý kus vyžaduje individuální zubní přizpůsobení a stojí 1 400 dolarů bez nákladů na zhotovení. Firma zároveň vyvíjí mikrofon Vox pro rozpoznávání velmi tiché řeči a do budoucna zvažuje rozhraní pro zcela neslyšnou řeč.

Studie vinařských odborníků porovnala reakci odrůd Pinot noir a Chardonnay na nedostatek vody ve vinicích v několika evropských zemích i v Argentině. Chardonnay podle výsledků reaguje na rostoucí vodní stres plynule a může se lépe přizpůsobit podmínkám oteplení o 2 °C. U Pinot noir vědci zaznamenali kritický bod: při silném suchu se výrazně mění látky utvářející chuťový profil a charakter vína. Mírně sušší roky mohou některým červeným vínům prospět, extrémní sucho však snižuje úrodu, zmenšuje bobule a zhoršuje dozrávání. Změna pěstovaných odrůd je v tradičních vinařských oblastech obtížná, protože místní pravidla i pověst vín jsou těsně spjaty s konkrétními odrůdami.

Malá klinická studie v Bostonu zkoumala, zda transplantace fekální mikrobioty může pomoci dospělým s alergií na arašídy. Po podání kapslí s bakteriemi od zdravých dárců zvýšilo šest z patnácti účastníků toleranci arašídového proteinu, přičemž lepší výsledky měli lidé po krátké léčbě antibiotiky. Účinek přetrval nejméně čtyři měsíce a léčba nezpůsobila závažné nežádoucí účinky. Pokusy na myších naznačují, že ochranu mohou zprostředkovat některé bakterie rodu Bacteroides ovlivňující regulační imunitní buňky. Výsledky jsou předběžné, protože studie byla malá, bez placeba i zaslepení, a vyžadují potvrzení ve větších kontrolovaných výzkumech.

Analýza více než stovky kovových předmětů z řecké doby bronzové naznačuje, že část elitních šperků vznikla z železa pocházejícího z meteoritů. Vědci našli nikl, typický znak meteoritického původu, ve 13 předmětech, vesměs zdobných prstenech se zlatem či stříbrem. Mnohé pocházely z bohatých hrobů minojských a mykénských elit, takže mohly sloužit jako symboly postavení a moci. Meteoritické železo patrně přicházelo dovozem z Egypta, kde se kosmické horniny lépe zachovávají. Studie zároveň uvádí, že tavné železo se v Řecku objevovalo nejpozději kolem roku 1400 př. n. l., jeho širší využití však bylo opožděné.

Vědci ze Stanfordovy univerzity vytvořili pomocí genomového jazykového modelu 16 funkčních bakteriofágů, tedy virů napadajících bakterie. Směs těchto uměle navržených virů dokázala infikovat kmeny bakterie E. coli odolné vůči přirozenému viru, podle něhož byly navrženy. Model vycházel z rozsáhlých databází genomů, avšak z 285 syntetizovatelných kandidátů se funkčními ukázalo jen 16. Navržené genomy byly převážně podobné známému fágovi ΦX174, přesto některé vykazovaly nové kombinace genů a odlišné vlastnosti. Technologie by mohla podpořit vývoj cílených fágových terapií proti bakteriím odolným k antibiotikům, zároveň ale posiluje obavy ze zneužití generativní biologie k tvorbě nebezpečných agens.

Rover Perseverance objevil ve třech volně ležících horninách na okraji kráteru Jezero stopy korundu s příměsí chromu. Jde o první identifikaci tohoto minerálu na Marsu; na Zemi korund tvoří mimo jiné rubíny a safíry. Signály naměřené laserovým přístrojem SuperCam odpovídaly drobným zrnům chromového korundu uvnitř hornin bohatých na plagioklas, nikoli viditelným drahokamům. Nález vědce překvapil, protože vznik korundu obvykle vyžaduje chemické složení bohaté na hliník a chudé na křemík. Za možný původ považují extrémní tlak a teplo při dávném dopadu, který vytvořil kráter Jezero, případně působení horkých tekutin. Definitivní vysvětlení by mohly přinést až vzorky dopravené z Marsu na Zemi.

Studie sledující více než 400 tisíc účastníků britské databáze UK Biobank zjistila souvislost mezi množstvím zeleně v okolí domova a nižším rizikem diabetu 2. typu. Lidé s větším podílem soukromých zahrad do 100 metrů od bydliště měli o 6,8 % nižší pravděpodobnost rozvoje nemoci než skupina s nejmenším podílem zahrad. V oblastech se čtyřmi a více parky bylo riziko nižší o 5,7 %. Jde o observační výzkum, který nedokazuje příčinu; roli mohou hrát pohyb, strava, příjmy, dostupnost zdravotní péče i další faktory. Autoři proto doporučují, aby se při výstavbě hustě zastavěných čtvrtí více zohledňovala kvalitní veřejná i soukromá zeleň.

Inženýři z Kalifornské univerzity v Los Angeles představili prototyp pasivního optického prvku, který dokáže převádět obraz odráženého předmětu na jiný, předem určený motiv. Jeho povrch tvoří drobné struktury upravující fázi světla; jejich uspořádání navrhla metoda hlubokého učení. V simulacích zařízení měnilo například ručně psané číslice na osmičku a kresby na pandí tvář, experimentální verze fungovala pro červené, zelené i modré světlo. Technologie zatím vyžaduje přesně řízené laboratorní podmínky a koherentní osvětlení, takže k běžnému použití má daleko. Do budoucna by mohla sloužit například k maskování citlivého vybavení, v bezpečnosti, obraně nebo zábavě.

Studie zahrnující více než milion lidí odhalila vzácné varianty genu FNIP1 spojené s výrazně nižším rizikem kardiometabolických onemocnění. Jejich nositelé měli podle analýzy asi o 60 procent nižší pravděpodobnost diabetu 2. typu, srdečních chorob a souvisejících potíží. Částečné narušení genu zřejmě uvolňuje mechanismus, který běžně tlumí výdej energie, takže tělo více spaluje tuk a méně jej ukládá v játrech a krvi. Laboratorní pokusy v lidských jaterních buňkách i na myších tento mechanismus podpořily. FNIP1 by se mohl stát cílem budoucích léků, vědci však upozorňují, že úplné vypnutí této dráhy může mít vážné následky a bezpečnost léčby není ověřena.