Na konci května nastane vzácný úkaz modrého mikroměsíce, který se nebude opakovat dříve než v roce 2053. Tento jev zahrnuje druhý úplněk v měsíci a dosahuje ho Měsíc na nejvzdálenějším bodě své orbitální dráhy vůči Zemi. Modrý mikroměsíc je zároveň nejmenším a nejvzdálenějším úplňkem letošního roku a je pozorovatelný při východu na východním horizontu oproti západu slunce. Tento přírodní jev, vznikající díky neúplné souhry délky lunárního a kalendářního měsíce, je doprovázen zajímavými astronomickými fakty, jako je syzygie. Příležitosti sledovat tuto kombinaci modrého úplňku a mikroměsíce jsou vzácné, proto stojí za to si ji nenechat ujít.

Kofein může mít vliv na množství tělesného tuku a riziko vzniku cukrovky 2. typu. Výzkum z roku 2023 spojuje hladinu kofeinu v krvi s nižším BMI a menším rizikem cukrovky 2. typu. Studie zahrnovala genetické údaje od téměř 10 000 lidí a ukázala, že lidé, kteří kofein odbourávají pomaleji, mají nižší tělesný tuk. Přestože nebyla nalezena souvislost mezi kofeinem a kardiovaskulárními chorobami, výsledky naznačují, že nápoje s kofeinem by mohly pomoci při snižování hmotnosti.

Černé díry zůstávají záhadné, ale díky detekci gravitačních vln máme větší vhled do jejich původu. Nejnovější data z kolaborace LIGO-Virgo-KAGRA ukázala, že černé díry vznikají různými způsoby. Mohou se tvořit z kolapsu obřích plynů či být výsledkem předchozích kolizí. Detekce gravitačních vln prudce vzrostla na 390 událostí, což umožňuje studium jejich vlastností a původu. Zjistilo se, že černé díry mají tendenci se formovat ve dvou hlavních hmotnostních skupinách, přičemž větší objekty mohou být důsledkem hierarchických srážek.

Během erupce sopky Mayon na Filipínách se noční obloha rozjasnila zelenavým meteoritem. Tento jev byl zachycen na několika záběrech a odborníci zjistili, že meteorit pravděpodobně nespadl na zem, většina z něj shořela v atmosféře. Jestliže by meteorit dopadl na sopku, způsobilo by to mohutné sesuvy kamení. Jev připomíná dávnou minulost Země plnou vulkanické aktivity a dopadů kosmických objektů. Šťastným štěstím byl meteorit oproti těm z dob dinosaurů poměrně malý.

Tření očí se může jevit jako neškodné, ale může vést k poškození rohovky či zvýšenému riziku očních infekcí. Častý důvod svědění očí je alergická konjunktivitida, což je zánětlivá reakce na alergeny. Mezi vážné následky nadměrného tření patří keratokonus, kde rohovka získává nerovnoměrný tvar. Keratokonus však lze zastavit pomocí příslušného lékařského zákroku. Pokud máte potřebu si oči třít, doporučuje se použití umělých slz či chladivých obkladů a konzultace s očním lékařem.

OpenAI překvapila svět matematiky, když její AI model nalezl protiargument ke známé hypotéze Paula Erdőse z roku 1946. Tato průlomová řešení odhalují, jak AI mění přístup k matematickému výzkumu. AI dokázala autonomně prozkoumávat matematické problémy a přinést výsledky, na které se dosud spoléhalo pouze na lidskou intuici a kreativitu. Tento pokrok vyvolává otázky o možnostech AI ve výzkumu a mění způsob, jakým mohou být matematické problémy řešeny v budoucnosti. Navíc ukazuje, kde jsou schopnosti současných AI modelů již pokročilé, ale také kde stále existuje prostor pro zlepšení.

Výzkumníci objevili nový druh obřího viru, nazvaný furtivovirus, který se replikuje neobvyklým způsobem. Tento virus může poskytnout stopy k původu komplexního života a možná vytvoří novou virovou rodinu s názvem Manesviridae. Furtivovirus se liší od jiných obřích virů tím, že rozkládá hostitelskou buněčnou membránu a replikuje se v zbytku buněčného obsahu. Tento objev může vést k lepšímu pochopení evoluce virů a jejich schopnosti adaptovat se na různé podmínky. Výzkum by mohl přispět k pochopení, jak se viry vyvíjely v průběhu času a jak ovlivňují složitý život.

Nová studie z New York University porovnala účinnost léku Ozempic a podobných s chirurgickými zákroky pro ztrátu hmotnosti, jako je sleeve gastrektomie a gastrický bypass. Výsledky ukázaly, že pacienti podstoupivší operaci ztratili v průměru 25,7 % tělesné hmotnosti za dva roky, oproti 5,3 % ve skupině užívající léky. Nižší účinnost léků je částečně způsobena tím, že mnoho pacientů přeruší léčbu. Studie, financovaná Americkou společností pro metabolickou a bariatrickou chirurgii, přesto nepopírá přínosy semaglutidu, který snižuje cukr v krvi a přináší další zdravotní výhody. Chirurgická intervence je však trvalejší řešení. Studie také poukazuje na potřebu lépe porozumět, jak optimalizovat léčbu GLP-1 léky.

Fazolové rostliny mají schopnost přivolat vosy, když jsou napadeny housenkami. Vědci odhalili, že rostliny produkují specifickou směs těkavých látek, která vosy přiláká. Tato reakce je umožněna receptory vnímajícími peptidy z housenek. Studie, prováděná v Mexiku, ukázala, že rostliny bez těchto receptorů přilákají o 40 % méně vos. Tento objev by mohl přispět k vývoji ekologických metod ochrany plodin bez použití pesticidů.

V blízkosti vzniku černých děr může časoprostor vytvořit zvláštní krystalické vzory, které připomínají časové krystaly. Tyto struktury se mohou při malém energetickém podnětu zhroutit do mikroskopických černých děr. Fyzici z Vídně a Frankfurtu matematicky popsali tento jev pomocí rozšíření konceptu dimenzí vesmíru. Jejich nové rovnice odhalují, že podobné krystalické stavy mohou být zásadním prvkem gravitace. Tento přístup umožňuje lepší pochopení gravitačních procesů v extrémních podmínkách.

Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent na světě, čelí neobvyklým vedrům, která jsou výsledkem takzvané 'tepelné kupole'. Tento jev je způsoben teplým vzduchem z Afriky uvězněným vysokotlakou oblastí nad západní Evropou. Odborníci poukazují na lidskou činnost jako hlavního viníka těchto extrémů. Besonder geografie kontinentu, spojení s Arktidou, která se výrazně otepluje, přispívá k rychlejšímu nárůstu teplot. Navíc redukce aerosolových emisí od 80. let znamená méně částeček, které odrážely sluneční světlo, což dále přispívá k oteplování.

Různé oblasti mozku mají odlišnou náchylnost k rakovině. Výzkumníci pozorovali, že některé nádory vznikají v určitých částech mozku častěji. U ovocných mušek vědci zjistili, že genetická mutace může v různých částech mozku způsobit jiný růst nádorů. Klíčovou roli hraje protein Chinmo. Tam, kde byl Chinmo snížen, se růst nádorů zastavil. Ačkoli lidé Chinmo nemají, tento objev naznačuje možné biologické důvody častějšího vzniku nádorů v určitých oblastech mozku. Tato zjištění mohou vést k novým terapeutickým možnostem.

NASA začala s fází první výstavby základny na Měsíci a zadala kontrakty za stovky milionů dolarů čtyřem americkým firmám. Blue Origin od Jeffa Bezose má dodat landery, které dopraví lunární vozidla na povrch. Firefly Aerospace bude zodpovědná za první dodávky dronů. Cílem je vyslat tyto zařízení na měsíc před příletem astronautů v rámci mise Artemis, která je plánována na rok 2028. Další fáze zahrnuje budování trvalé infrastruktury včetně energetické sítě, která by měla být hotová během 2030 let. Základna má podporovat nejen vědecký výzkum, ale i rozvoj lunární ekonomiky a připravit cestu pro expedici na Mars.

Demence je hlavní příčinou úmrtí v Austrálii a počet postižených má výrazně narůstat. Až 40 % případů demence může být spojeno s měnitelnými životními faktory, jako jsou koníčky. Studie ukazují, že lidé zapojení do volnočasových aktivit mají nižší riziko rozvoje demence, ať už jde o fyzické, kognitivní nebo sociální aktivity. Neexistuje univerzální ideální koníček, ale ty, které zahrnují kognitivní výzvy, fyzický pohyb, zmírnění stresu a sociální vazby, mohou být nejprospěšnější. Společenský aspekt má být zvláště důležitý, protože sociální izolace je silným prediktorem vzniku demence.

Mezinárodní tým vědců vedený Kjótským univerzitou zkoumal evoluční historii krevních buněk až 700 milionů let zpět. Zjistili, že krev vznikla z genetických mechanismů zděděných od jednobuněčných předků, nikoli s nástupem mnohobuněčného života. Původní krevní buňky byly zřejmě podobné makrofágům, což jsou buňky schopné pohlcovat mikroby. Studie odhalila, že moderní krevní buňky mají kořeny v genetické aktivitě jednobuněčných organismů. Objevy mohou přispět k pochopení evoluce nemocí jako je rakovina a přiblížit nás našim dávným předkům.

Teleskop Jamese Webba odhalil planetu LHS 3844b, podobnou Merkuru, která je o 30 % větší než Země. Exoplaneta se nachází 50 světelných let od nás a obíhá červeného trpaslíka. Její blízkost ke hvězdě zřejmě způsobila, že přišla o atmosféru a zůstala jen holá skála. Teplota na denní straně dosahuje 1000 kelvinů. Planetární povrch možná tvoří čerstvé skalní desky, naznačující geologickou aktivitu, nebo je pokrytý regolithem. Studie vylučuje existenci podobných deskových tektonik jako na Zemi.

Fosilní kosti chybně připisované chlupatým mamutům, nalezené v Aljašce v roce 1951, byly nově identifikovány jako kytovci. Muzeum Severní Aljašky, kde byly uchovávány, zjistilo díky radiokarbonovému datování, že kosti jsou příliš mladé na to, aby patřily mamutům. Při bližším zkoumání pomocí izotopů se ukázalo, že nález má původ v mořském prostředí, a ne na souši. Výzkumníci vyloučili možnost, že by kosti mohly být zaměněny při jejich cestě do muzea, ale původ kytovců v nitrozemí Aljašky zůstává tajemstvím.

Nedávný přehled výzkumů naznačuje, že spánek může být společným jmenovatelem rizikových faktorů demence, jako jsou stres, kardiovaskulární nemoci a deprese. Spánek pomáhá mozku čistit metabolický odpad, což je klíčové pro zdraví mozku. Glymfatický systém, který je aktivní hlavně během spánku, může hrát roli v eliminaci proteinů spojených s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí. Kvalita spánku ovlivňuje funkci tohoto systému, což může být klíčové pro lepší pochopení vztahu mezi spánkem a demencí. Výzkum naznačuje, že spánkový rytmus pomáhá transportovat mozkomíšní mok a udržuje zdraví mozku.

Studie z Velké Británie naznačuje, že větší množství cvičení než doporučovaných 150 minut týdně může významně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výzkum ukázal, že lidé cvičící třikrát až čtyřikrát více měli o více než 30 % nižší riziko srdečních příhod. Ačkoli současné směrnice nabádají k alespoň 150 minutám středně intenzivní aktivity týdně, pro maximální ochranu srdce by bylo potřeba cvičení zvýšit. Nicméně jen malé procento populace dosahuje vyšších objemů cvičení, což zdůrazňuje potřebu realistických doporučení. Pro potvrzení těchto zjištění jsou potřeba další kontrolované studie.

V roce 2010 došlo k neobvyklému jevu v tekutém vnějším jádru Země, kdy jeho pohyb náhle změnil směr. Tento obrat, objevený na základě satelitních měření magnetického pole, vědce stále mate. Zatím se neví, zda se jedná o krátkodobou odchylku či nový stabilní model oběhu. Toto jádro, známé jako geodynamo, je klíčové pro tvorbu planetárního magnetického pole, které chrání Zemi před kosmickým zářením. Nový výzkum naznačuje, že zemské jádro je mnohem dynamičtější, než se myslelo, což může pomoci při vylepšení předpovědí vesmírného počasí.