V ugandských deštných pralesech došlo k rozdělení největší známé skupiny divokých šimpanzů na válčící frakce. Tento jev, pozorovaný po více než 30 let, poskytuje nový pohled na kořeny kolektivního násilí u primátů a možného přenosu na lidskou společnost. Konflikty mezi západní a centrální skupinou vyústily ve smrt mnoha jedinců obou stran. Analýza těchto událostí vyvolává otázky o socioekologických procesech vedoucích ke konfliktům u šimpanzů a možných paralelách s lidmi.

Čtyřicetisedmiletá žena z Německa, trpící třemi autoimunitními chorobami, vstoupila do remise po experimentální CAR-T buněčné terapii. Terapie zahrnovala úpravu jejích T buněk, aby útočily na protein CD19 na B buňkách, čímž se eliminovaly chybně fungující buňky imunitního systému. Žena, dříve závislá na denních transfuzích, po léčbě již krev nepotřebuje a její zdravotní stav se podstatně zlepšil. Po téměř deseti letech nemoci je bez léčby a byla schopna se vrátit k normálnímu životu. Vědecký tým varuje, že je třeba dalšího výzkumu, ale první výsledky jsou slibné.

Astronauti během mise Artemis II zaznamenali meteority dopadající na povrch Měsíce, což vzbudilo velký zájem vědců. Při průletu kolem Měsíce astronauti viděli několik záblesků způsobených dopady. Tým NASA v Houstonu byl těmito pozorováními velmi nadšen. Podle astronautů trvaly záblesky jen milisekundy a měly bílou až modrobílou barvu. Tato pozorování jsou důležitá pro lepší pochopení frekvence a velikosti objektů dopadajících na Měsíc. Výsledky mohou ovlivnit budoucí plány pro stavbu lunární základny.

Překřižování nohou během sezení obvykle nepředstavuje zdravotní riziko. Přestože existuje mnoho tvrzení o možném poškození kolen, kyčlí nebo způsobení křečových žil, většina těchto obav není podpořena důkazy. Důležitější než držet 'ideální' postoj je měnit pozice a hýbat se, aby se předešlo ztuhlosti. Lidé by se neměli bát, že si sezením ve zmíněné pozici poškodí zdraví, pokud je jim pohodlná. Pohybová variabilita je pro tělo prospěšnější než striktní dodržování jednoho postoje.

Galaxie Mrk 501, vzdálená přibližně 464 milionů světelných let, může hostit dvojici supermasivních černých děr na pokraji srážky. Nový výzkum naznačuje, že galaxie má dva paprsky hmoty, což by mohlo být důkazem existence binárního systému černých děr. Tyto objekty se nacházejí velmi blízko sebe a jejich srážka by mohla nastat během příštího století. Pokud se teorie potvrdí, mohli bychom poprvé pozorovat srážku supermasivních černých děr prostřednictvím detekce gravitačních vln. Tento objev by mohl významně přispět k pochopení růstu supermasivních černých děr.

Antarktický cirkumpolární proud (ACC), nejsilnější prouď na Zemi, nezačal proudit náhle. Nové simulace ukazují, že pro jeho vznik bylo nezbytné, aby se Austrálie posunula na sever a aby v oblasti Tasmanova průlivu vanuly silné západní větry. Tento proud sehrává zásadní roli ve stabilizaci zemského klimatu. Nedávný výzkum však varuje před tím, že současné oteplování tento proud posouvá jižněji, což by mohlo vést ke ztrátě ledu v Antarktidě a oslabení biodiverzity v oceánech. Studie byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci zjistili, že živé sny mohou vědomě ovlivnit, jak odpočatí se cítíme po probuzení. Výzkum zahrnoval 44 zdravých dospělých, jejichž spánek byl studován v laboratoři, kde byli pravidelně probouzeni a dotazováni na sny a pocit odpočatosti. Výsledky ukazují, že vnímaná hloubka spánku se často zvyšuje po intenzivních snových zážitcích, i když fyziologické ukazatele naznačují mělký spánek. Studie zmiňuje, že manipulace s charakterem snů by mohla zlepšit kvalitu spánku, což může být přínosem pro ty, kteří trpí nespavostí. Výzkum otevírá nové možnosti pro zkvalitnění spánku prostřednictvím ovlivňování snů.

V roce 2022 byla při expedici na hřebenu nedaleko Havajských ostrovů odhalena formace připomínající 'žlutou cihlovou cestu'. Tento jev byl objeven výzkumníky na palubě plavidla Nautilus při průzkumu chráněné oblasti Papahānaumokuākea. Formace sestává z hyaloklastitové horniny rozdrcené při vulkanických erupcích a vytváří iluzi cihlové cesty. Vědci z Ocean Exploration Trust považují tento nález za neobvyklý, protože je podobný cihelnému chodníku. Záběry z expedice ukazují, že průzkum těchto neprozkoumaných oblastí může odhalit více o geologii Země.

Nová analýza naznačuje, že megastruktury kolem hvězd, určené k využití energie nebo změně oběžných drah, by mohly být fyzicky proveditelné. Tyto konstrukce by mohly zůstat stabilní po velmi dlouhou dobu a mohly by produkovat technosignatury detekovatelné astronomy. Colin McInnes z univerzity v Glasgow podrobně popisuje matematiku těchto konceptů, jako jsou hvězdné motory a Dysonovy bubliny. I když jsou tyto projekty spekulativní, nabízejí náhledy na možné signály vyspělých civilizací. Výzkum byl publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti.

Ženám mohou kliky působit problémy kvůli rozdílům v anatomii. Nedávno se na sociálních sítích rozšířil trik, kde změna pozice rukou zlepšuje provedení. Namísto tradičního držení doporučuje otočit ruce tak, aby prsty směřovaly ven. Tato úprava usnadňuje přizpůsobení kostí a svalů přirozenému pohybu. Anatomické rozdíly, jako jsou širší pánev a flexibilnější klouby, mohou mít vliv i na další cviky a riziko zranění. Úprava techniky cvičení podle těchto rozdílů může minimalizovat riziko zranění.

Nová studie odhalila, že nositelé genu APOE4 mají vyšší riziko Alzheimerovy choroby kvůli změnám v aktivitě neuronů, které mohou začít ještě před příznaky, jako je ztráta paměti. Výzkum na myších ukázal, že APOE4 způsoboval zmenšení a zvýšenou aktivitu neuronů v hippocampu. Klíčovou roli hraje protein Nell2, jehož snížení vedlo k obnově normálního chování neuronů. Výsledky podporují možnost intervence, která by mohla zvrátit poškození způsobené APOE4. Tento objev otevírá nové cesty k vývoji léčebných postupů proti Alzheimerově chorobě.

Vědci navrhují, že naše oči jsou výsledkem evoluce od červovitého předka, který žil před 600 miliony let. U prvotních živočichů se vyskytovalo jedno oko nacházející se uprostřed hlavy, které pomáhalo orientovat se mezi dnem a nocí. Tento předek ztratil párové oči, když se stal nehybným filtrujícím živočichem. Když se však znovu začal pohybovat, vyvinuly se u něj nové párové oči po stranách hlavy. Výzkum naznačuje, že složitost, kterou dnes nacházíme v našich očích a mozku, se vyvinula poměrně brzy. Tato evoluce umožnila vznik komplexního chování a velkého mozku, jaký známe dnes.

Posádka mise Artemis II pořídila unikátní fotografie během historického průletu okolo Měsíce. Na snímcích je vidět odvrácená strana Měsíce spolu s pohledem na Zemi a vzácným slunečním zatměním. Kontakt s posádkou byl na 40 minut přerušen, když loď Integrity zmizela za Měsícem. Snímky zachycují geologické struktury, krátery a rozdíly v terénu. Tyto informace pomohou vědcům lépe porozumět geologii Měsíce. Mise také připravuje cestu pro další etapy programu Artemis.

Astronauti z mise Artemis II provedli historické spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí, když se vraceli z obletu kolem Měsíce. Toto bylo poprvé, kdy došlo k rádiovému propojení mezi lunární lodí a vesmírnou stanicí. Schůzka byla zvláštní pro astronautky Christinu Koch a Jessicu Meir, které se již setkaly při prvním čistě ženském výstupu do vesmíru v roce 2019. Fotografické záběry Země z mise poskytly nové vědecké poznatky a potvrdily podobnosti a jedinečnost našeho domovského světa. Tým nyní plánuje přistání u San Diega, čímž uzavře téměř desetidenní cestu.

Vědci identifikovali nový neurovývojový syndrom, nazvaný ReNU2, který je ovlivněn mutací v genu RNU2-2. Jedná se o recesivní poruchu, což znamená, že je aktivní pouze při zdědění mutace od obou rodičů. Porucha je spojena s vývojovými zpožděními, omezenou schopností mluvit a nízkým svalovým tonusem. Tento objev poskytuje rodinám jasné vysvětlení pro zdravotní problémy jejich dětí a nabízí nový směr pro budoucí terapeutický výzkum. Navzdory těmto pokrokům zůstávají výzvy, jako například jak léky dostat do mozku.

Fosilie Pohlsepia mazonensis, považovaná za nejstarší známou chobotnici, byla přehodnocena jako nautiloid, příbuzný dnešním loděnkám. Objev posouvá záznam měkkých tkání nautiloidů o 220 milionů let zpět a mění náhled na evoluci chobotnic. Moderní synchrotronové zobrazování odhalilo 11 malých zubovitých struktur, dokazujících příslušnost k nautiloidům. Studie ukazuje na omyly v původním určení druhu, což ovlivňuje chápání rodokmenu hlavonožců.

Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.

Před 7 300 lety došlo k masivní erupci vulkánu Kikai u japonského ostrova Kjúšú. Studie odhalují, že magmatická komora tohoto vulkánu se znovu pomalu plní magmatem. Vědci využili podmořských seismických měření, aby zjistili složení a rozsah magmatického zásobníku. Analýza ukazuje na vstřikování nového magmatu, což nabízí nový pohled na cykly erupcí velkých kalder. Tyto poznatky by mohly pomoct předvídat budoucí erupce a lépe sledovat rizika v oblastech s hustou populací.

Jednorázová terapie, která trvá obvykle jednu hodinu, pomáhá lidem identifikovat konkrétní kroky k řešení specifických problémů. Výzkumy ukazují, že tato forma intervence snižuje duševní obtíže včetně deprese a úzkosti u mladých i dospělých. Popularita této terapie roste jako odpověď na nedostatečný přístup k tradičnímu psychologickému poradenství a jeho vysoké náklady. Specialista se zaměřuje na specifický problém klienta a během jedné návštěvy vypracuje plán k jeho řešení. I když jednorázová terapie nenahrazuje tradiční psychoterapii, nabízí okamžitou pomoc v době, kdy klient potřebuje podporu.

Nová studie z Finska zdůrazňuje význam pravidelného času ulehnutí do postele pro snížení rizika kardiovaskulárních problémů. Výzkum sledoval 3 231 lidí a zjistil, že nepravidelné usínání u lidí spících méně než osm hodin bylo spojeno s dvojnásobným rizikem srdečních událostí v příštích deseti letech. Pravidelnost v denní rutině se ukázala klíčová při ochraně srdce. Zatímco korelaci nelze považovat za důkaz příčinnosti, circadiánní rytmy a stres mohou hrát roli v celkovém zdraví srdce. Studie podtrhuje potřebu dalších výzkumů na toto téma.