Experiment s 1 149 vysokoškolskými studenty naznačil, že jednoduchá podpora zdravějšího spánku může zlepšit jejich akademické výsledky. Studenti dostávali chytré náramky, připomínky k večerce a malou finanční odměnu za nejméně sedm hodin spánku ve všední dny. Oproti kontrolní skupině spali v průměru o 19 minut déle a častěji dosáhli stanoveného cíle. Jejich průměrné hodnocení v kurzech se zvýšilo o 0,075 až 0,089 bodu a podobný efekt přetrval i v následujícím semestru. Po skončení pobídek sice účinek na délku spánku zeslábl, studenti však stále spali o osm minut déle než před začátkem studie.

Neurovědec Christof Koch navrhuje znovu promyslet rozšířený předpoklad, že vědomí vzniká výhradně činností mozku. Mozek podle něj nesporně ovlivňuje prožívání, avšak dosavadní výzkum nevysvětluje, proč jsou nervové procesy doprovázeny subjektivní zkušeností. Opírá se o filozofický směr analytický idealismus, podle něhož může být vědomí základní vlastností reality a mozek je spíše jeho filtrem či formovatelem. Koch zdůrazňuje, že nejde o zavedenou vědeckou teorii ani o důkaz vycházející z jeho osobního prožitku. Klíčové bude převést podobné úvahy do empiricky ověřitelných hypotéz; důsledky by mohly ovlivnit i debatu o tom, zda mohou být vědomé systémy umělé inteligence.

Pilot dronu Alexander Forrest natočil u severního pobřeží Nového Jižního Walesu mimořádně vzácný porod keporkaka. Zpozorněl, když si všiml samice plující pomalu a odděleně od migrující skupiny, načež se ve vodě objevila krev a mládě se poprvé vynořilo k nádechu. Forrest spolu s dalšími pozorovateli několik hodin sledoval první kontakt matky a mláděte a zaznamenával jejich chování. Vědecké záznamy dosud evidují jen tři další pozorování porodu keporkaka; jde zřejmě o první případ zdokumentovaný dronem ze vzduchu. Materiály nyní organizace ORCCA připravuje pro odborné posouzení a publikaci.

Generativní umělá inteligence může biologům pomáhat s výběrem léků, návrhem proteinů i vyhodnocováním rozsáhlých datových souborů. Podle biologa Thomase Burgera však hrozí, že do výzkumu zanese věrohodně vypadající, ale neexistující biologické jevy. Riziko je nižší, pokud AI pouze navrhne hypotézu, kterou následně ověří laboratorní experiment. Výrazně roste ve chvíli, kdy se syntetická data nebo AI upravené signály stanou přímo součástí důkazů pro vědecký závěr. Chyby mohou vést nejen k falešným objevům, ale také k přehlédnutí skutečně účinné léčby či reálného biologického efektu. Každý výsledek navržený AI proto musí být nezávisle potvrzen experimentem.

Tým psychologa George Gabriela z Univerzity v Leedsu vytvořil online logickou hru DecryptIQ, která zároveň slouží jako experiment zaměřený na řešení složitých problémů. Hráči v ní převádějí vzory symbolů pomocí pravidel ve správném pořadí a jejich výkon se hodnotí podle rychlosti i počtu tahů. Skóre se porovnává s ostatními hráči; průměr činí 100 bodů a méně než desetina lidí dosahuje více než 130 bodů. Výsledek není testem IQ, podle autorů však souvisí s pracovní pamětí, usuzováním a kontrolou pozornosti. Výzkumníci chtějí anonymizovaná herní data využít k hledání účinnějších způsobů výuky matematiky a informatiky; sdílení dat lze odmítnout.

Brazilská studie naznačuje, že vysoká konzumace ultrazpracovaných potravin u mužů před početím souvisí s vyšší porodní hmotností a větším ukládáním tuku v určitých částech těla jejich dětí. Výzkum zahrnoval 43 rodin a hodnotil jídelníček obou rodičů i tělesné parametry novorozenců. U dětí otců s vyšším podílem těchto potravin ve stravě byly zaznamenány silnější kožní řasy v oblasti stehen a boků. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu. Možným vysvětlením jsou změny kvality spermií a epigenetických mechanismů vyvolané zánětlivým působením stravy. Autoři proto doporučují zahrnout muže do výživového poradenství při plánování rodiny.

Nová souhrnná analýza více než dvacet let starých měření roveru Spirit odhalila v půdě kráteru Gusev stopy minerálů spojovaných s kapalnou vodou. Vědec Paolo de Souza spojil údaje z 32 nenarušených míst a identifikoval zejména krystalický hematit a pozměněný magnetit, které jednotlivá měření zachycovala jen v malém množství. Jejich rozšíření naznačuje, že významné oblasti Marsu mohly být v minulosti pokryty vodou a planeta byla teplejší i vlhčí. Minerály se nacházejí v prachových vrstvách, jež se mohly po miliony let šířit po planetě vlivem větru, změn teplot a bouří. Podobný postup má být použit také pro data roveru Opportunity z oblasti Meridiani Planum.

Výběr vědeckých novinek přináší studii, podle níž přitažlivost lidí pro komáry souvisí s vůní a mikroby na jejich kůži. Rekordně detailní snímky Slunce odhalily vířivé struktury podél magnetických hranic na jeho povrchu. Badatelé také určili bakterii, která může stát za nižším výskytem alergií a astmatu u dětí vyrůstajících na farmách. Další výzkumy ukazují, že medvědi i pumy se lidem raději vyhýbají, a léky typu GLP-1 jsou spojovány s nižším rizikem věkem podmíněné makulární degenerace. Přehled uzavírá hypotéza, že výkaly raných živočichů mohly přispět ke kambrické explozi a rozvoji složitého života.

Chemici pomocí Ramanovy mikroskopie v reálném čase pozorovali elektrolýzu roztavených solí, při níž se oxid uhličitý mění na pevný uhlík včetně grafitu. Měření ukázala, že reakce probíhá ve dvou krocích a důležitým meziproduktem je peroxid navázaný na uhlík. Výsledná forma uhlíku závisela na materiálu katody: vznikaly například nanotrubice, destičky, amorfní uhlík či takzvané uhlíkové nanočástice ve tvaru cibule. Poznání mechanismu by mohlo usnadnit cílenou výrobu uhlíkových materiálů pro baterie, elektroniku a průmysl. Pokud by proces poháněla bezemisní elektřina, mohl by podle autorů snížit uhlíkovou stopu výroby grafitu a zároveň využívat zachycený CO2.

Květy avokádovníku během dne střídají samičí a samčí funkci, čímž omezují samoopylení. Nový výzkum spojuje rozdílný rytmus takzvaných typů A a B s aktivitou jediného genu SDMYB. Stromy typu A nesou dvě odlišné varianty genu, zatímco typ B má dvě kopie recesivní varianty. Genetické markery umožní pěstitelům určit typ rostliny už u sazenic, místo aby až 10 až 15 let čekali na první kvetení. To může zrychlit šlechtění i plánování sadů, kde se typ B používá jako opylovač typu A.

Genetická analýza parazita Plasmodium falciparum v Etiopii ukazuje, že si nese kombinace mutací spojených s odolností vůči starším i současným lékům proti malárii. Výzkumníci zkoumali 605 vzorků odebraných v 15 okresech v letech 2019 až 2023 a zjistili výrazné regionální rozdíly. Markery rezistence k chlorochinu přetrvávaly u 61,2 procenta vyhodnocených vzorků, přestože se tento lék proti P. falciparum dlouho nepoužívá; souviset to může s jeho nasazením proti druhu P. vivax. Marker částečné rezistence k artemisininu se objevil v 10 procentech vzorků, v jednom okrese však téměř v polovině. Genetické známky snížené citlivosti k lumefantrinu byly zjištěny u 93 procent vzorků. Studie zatím nedokazuje selhávání současné léčby, varuje ale před nutností regionálně cíleného sledování obou druhů parazita.

Studie ze dvou komerčních chovů v brazilském státě Goiás odhalila bakterii E. coli u 56 ze 100 testovaných divokých prasat. Zjištěných 55 izolátů, tedy 98,2 procenta, vykazovalo odolnost vůči více skupinám antibiotik, často včetně tetracyklinu, amoxicilinu či ampicilinu. Salmonela se objevila jen v jediném vzorku a podle sledovaných znaků nepředstavovala bezprostředně vysoké riziko. Vědci předpokládají, že odolnost může pocházet z prostředí, kde se geny rezistence udržují v půdě a vodě a šíří mezi bakteriemi. Doporučují proto zahrnout chovaná i volně se šířící divoká prasata do zdravotního monitoringu v rámci přístupu One Health. Výsledky je však třeba hodnotit s opatrností, protože vzorky pocházely z let 2014 až 2017 a pouze ze dvou farem.

Nová studie ukazuje, že skupiny nedosahují lepších odhadů pouhým zprůměrováním prvních názorů členů. Přesnější jsou tehdy, když společně rozloží složitý problém na dílčí otázky, ty samostatně odhadnou a následně složí výslednou odpověď. Výzkum se 900 účastníky zjistil, že tento postup lze skupiny naučit a že překonává jak prosté sdílení odhadů, tak práci jednotlivců používajících stejnou metodu. Úspěšné týmy během debat častěji používaly pojmy přímo související s řešeným problémem. Závěry zatím platí pro úlohy s číselnými odhady, jejich využitelnost pro jiné typy rozhodování je třeba dále ověřit.

Přehled robotických videí IEEE Spectrum představuje mimo jiné neobvyklé konstrukce těžkotonážních dronů ze soutěže DARPA Lift Challenge. NASA ukazuje koncept vrtulníků SkyFall pro Mars, které mají pomocí radaru a ohebné antény hledat podpovrchovou zmrzlou vodu. Výběr zahrnuje také nové robotické ruce, zdokonalené učení pro přesné manipulátory a humanoidního robota. Pozornost získává i ovládání asistivních robotů dotykem a systém SonicFly, který umožňuje dronu sledovat jiný stroj pouze podle zvuku jeho letu.

Studie na myších naznačuje, že stres v raném věku může trvale změnit regulaci genů v neuronech ventrální tegmentální oblasti, která souvisí s dopaminem, motivací a reakcí na stres. Vyšší aktivita enzymu SETD7 podle vědců zanechává chemické značky usnadňující pozdější aktivaci určitých genů. Při dalším stresu v dospělosti pak byly tyto neurony citlivější, což se projevovalo nerovnováhou dopaminu a úzkostnějším chováním. Omezení SETD7 naopak u stresovaných myší zvýšilo odolnost. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, ale mohou ukázat cestu k prevenci či léčbě následků nepříznivých zážitků v dětství.

Výzkumníci navrhují využít otevřenou architekturu O-RAN, známou z mobilních sítí 4G a 5G, pro komunikaci vozidel mezi sebou i s dopravní infrastrukturou. Simulace městského provozu ukázala, že koordinace signálů přes O-RAN by mohla snížit kolize zpráv z 80 až 100 procent téměř na nulu. S využitím digitálního modelu města, GPS a průběžně vyhodnocovaných podmínek by síť mohla předvídat výpadky spojení a včas měnit směr přenosu nebo zvolit jiné vozidlo jako prostředníka. Víceskokové směrování v modelu zvýšilo podíl propojených blízkých vozidel zhruba z 25 procent téměř na 100 procent. Koncept zatím existuje pouze v simulacích; otevřené zůstávají otázky latence, bezpečnosti, hardwaru, standardizace i spolupráce mezi výrobci.

Opakem déjà vu je jamais vu, při němž známé slovo, tvář či předmět na okamžik působí cize nebo neskutečně. V laboratorních pokusech se tento jev podařilo často vyvolat opakovaným psaním stejného slova: účastníci po desítkách opakování ztráceli pocit, že jde o skutečné slovo. Vysvětlením může být takzvané nasycení, kdy opakované vnímání dočasně naruší zpracování známého podnětu. Modelový výzkum z roku 2024 naznačuje, že mechanismus může vznikat už v nízkoúrovňovém zrakovém zpracování, nikoli pouze v centrech významu a jazyka. Jev se může objevovat také u epilepsie spánkového laloku a potenciálně souviset s nutkavým opakovaným kontrolováním u OCD.

Vědci zjistili, že světélkující žralok kitefin, největší známý bioluminiscenční obratlovec, možná využívá vlastní záři nejen k maskování, ale i při lovu. Světlo na jeho spodní straně odpovídá barvou i intenzitou okolnímu světlu v hloubkách zhruba 480 až 540 metrů, což může skrýt jeho siluetu před kořistí pod ním. Měření ale ukázala také výrazné boční vyzařování, zejména u hlavy, čelistí a prsních ploutví, které by mohlo osvětlovat mořské dno a pomáhat při hledání potravy. Zářící hřbetní ploutev naopak maskovací funkci zřejmě nemá; může sloužit k dorozumívání mezi žraloky nebo k lákání kořisti. Hypotézy bude nutné potvrdit přímým pozorováním těchto žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Antarktida během průmyslové éry nahromadila značné množství rtuti přenášené atmosférou z emisí spojených hlavně se spalováním fosilních paliv a těžbou. Nová studie ze sedimentů u Antarktického poloostrova ukazuje, že zde přibývá rtuť zhruba dvojnásobným tempem oproti světovému průměru kontinentálních šelfů a od poloviny 19. století se tempo akumulace zvýšilo o 160 procent. Tání ledu a eroze nyní znovu mobilizují dříve uvězněnou rtuť a mění kontinent v druhotný zdroj znečištění. Uvolňování rtuti z pevniny poháněné táním vzrostlo o 550 procent, zatímco výměna mezi oceánem a ovzduším o 350 procent. Rtuť se může v mořském prostředí měnit na toxický methylrtuťový sloučeninu, která se hromadí v potravním řetězci. Vývoz rtuti z poloostrova do otevřeného oceánu se zvýšil o 400 procent, což může ohrozit širší ekosystémy i rybolov.

Rozsáhlá studie amerických zdravotních dat zahrnula více než 10,3 milionu dětí se sourozencem a porovnala rizika 569 diagnóz podle pořadí narození. U 150 nemocí se ukázaly statisticky významné, většinou však malé rozdíly mezi prvorozenými a druhorozenými. Prvorozené děti měly častěji alergie a některé neurovývojové či psychiatrické potíže, včetně autismu, ADHD, Tourettova syndromu a obsedantně-kompulzivní poruchy. Druhorozené děti byly častěji spojovány s trávicími potížemi, migrénami, pásovým oparem a problémy se zneužíváním návykových látek. Autoři upozorňují, že studie prokazuje souvislosti, nikoli příčiny; roli mohou hrát biologické, imunitní i sociální faktory a například věk rodičů.