Vědec Giovanni Barontini z univerzity v Birminghamu vytvořil kontrolovaný experiment s tzv. mini-vesmírem, tedy systémem tvořeným 24 000 rubidiovými atomy. Atomy byly ochlazeny na téměř absolutní nulu a chovaly se jako jeden celek známý jako Boseho-Einsteinův kondenzát. Tento systém umožnil definovat 'čas' jako změny v systému namísto tradičního tiku hodin. Mini-vesmír byl rozdělen na dva sektory, kde atomy střídaly pozice, což vytvořilo vnímání času prostřednictvím entropie. Výzkum nabízí nový pohled na povahu času v kvantové gravitaci.

Rakovina jater je jedním z nejrychleji rostoucích důvodů úmrtí na rakovinu ve Velké Británii a třetí nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu na světě. Každý rok v Británii na tuto nemoc zemře více než 6 000 lidí. Hlavními příčinami jsou faktory, které lze změnit, jako je obezita, cukrovka 2. typu a nadměrná konzumace alkoholu. Až 60 % případů primární rakoviny jater může být preventovatelných úpravou životního stylu. Zvyšující se povědomí a změny vládní politiky jsou klíčové k redukci případů rakoviny jater. Stigmatizace a nedostatek informovanosti komplikují prevenci a včasné odhalení nemoci.

Vědci objevují spojení mezi změnami v sítnici oka a rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby. Pomocí analýzy fotografií sítnice lze identifikovat subtilní znaky, které signalizují hrozící kognitivní problémy. Nedávná studie využila umělou inteligenci k analýze desítek tisíc fotografií a identifikovala faktory přispívající k Alzheimerově riziku. Ukázalo se, že určité změny v cévách a nervových drahách oka odpovídají zvýšenému riziku této nemoci. Tato metoda může pomoci při včasné identifikaci ohrožených pacientů a umožnit včasné preventivní kroky.

Fosilie křídla pterosaura z Brazílie poskytuje pohled do jeho života před více než 100 miliony let. Křídlo obsahuje mikrostruktury a molekulární stopy, které naznačují, že pterosaurus se živil rybami a olihněmi. Výjimečné uchování je výsledkem interakce s mikroorganismy, které stabilizovaly kost pomocí minerálů. Analýzy odhalily přítomnost biomarkerů ze steroidních lipidů a kolagenová vlákna, která se podobají strukturám moderních ptáků. Tyto nálezy mění způsob, jakým se nyní studují fosilie, a umožňují objevování chemických a molekulárních stop minulého života.

V Blenheimském paláci v Anglii byl dlouho používán starorománský sarkofág jako květináč. Původně sloužil jako součást vodní fontány a později jako dekorace pro tulipány. V roce 2017 bylo zjištěno, že se jedná o sarkofág z 3. století n. l., který byl pečlivě restaurován. Tato historická klenba váží 400 kilogramů a je odhadnuta na hodnotu 300 000 liber. Po desetiletí zůstal skrytý, protože návštěvníci považovali sarkofág za repliku. Dnes je umístěn ve vnitřních prostorách paláce, což zaručuje jeho ochranu a přežití na další staletí.

Odborný panel FDA doporučil schválení nové vakcíny proti chřipce využívající technologii mRNA, která byla klíčová při pandemii COVID-19. Vakcína od Moderny, nazvaná mFlusiva, je určena pro osoby ve věku 50 let a starší. Studie ukázaly, že vakcína snižuje výskyt chřipky a generuje silnou imunitní odpověď. Rychlá výroba mRNA vakcín by mohla pomoci rychle reagovat na nové mutace virových kmenů. FDA zvažuje konečné rozhodnutí o schválení vakcíny pro nadcházející chřipkovou sezónu.

Zrnka krystalů v meteoritu naznačují, že před 3,5 miliardami let došlo k významnému dopadu na Měsíc. Baddeleyitové minerály nalezené ve vzorku ukazují, že šlo o událost s extrémní teplotou. Tento objev doplňuje důkazy z jiných těles Sluneční soustavy, které naznačují prodloužené období intenzivních dopadů kolem té doby. Je možné, že tyto události ovlivnily formování raných životních podmínek na Zemi. Výzkum poskytuje nový pohled na významný čas v historii Sluneční soustavy.

Astrofyzik Brian C. Lacki navrhuje hledat stopy zaniklých civilizací právě v naší sluneční soustavě, konkrétně v měsíčním prachu. Namísto aktivních signálů, jako jsou rádiové vlny, by bylo efektivnější nacházet pasivní technosignatury, tedy relikty, které nevyžadují údržbu. Měsíc by mohl uchovat částice zaniklých megastruktur, vzniklé rozdrcením na mikroskopický prach, který se odtud může dostávat do galaxie. Výzkum měsíčního prachu by mohl přinést nové důkazy o existenci těchto technosignatur.

V roce 2011 zasáhlo Japonsko silné zemětřesení Tōhoku, které poslalo seismickou vlnu do zemského jádra. Podle nové analýzy mohla tato vlna přispět k posunu Japonska o několik milimetrů na východ. Výzkum ukázal, že odražená vlna zapříčinila malý skluz na rozhraní tektonických desek. Tato událost představuje první známý případ, kdy zemětřesná vlna takového typu způsobila pohyb desek. Výsledky naznačují, že takové vlny mohou mít skrytý vliv na seismickou činnost, což přináší nové výzvy pro porozumění zemětřesením.

Podle studie jsou nejbohatší lidé světa zodpovědní za nepřiměřené ekologické škody v hodnotě bilionů dolarů. Výzkumníci z univerzity v Leidenu odhadli, že top 10 % konzumentů po celém světě způsobuje ekologické škody v hodnotě 1,7 až 5,7 bilionu dolarů ročně. Největší části těchto škod tvoří ztráta biodiverzity a změny klimatu. Podle výsledků by ekologické zdanění této skupiny mohlo významně přispět k financování ochrany přírodních zdrojů. Odhady ukazují, že finanční příspěvky nejbohatších nejenže převyšují mezinárodní ekologické potřeby, ale také by pomohly zlepšit životní podmínky méně majetných vrstev.

Vědci odhalili více než 500 zemětřesení pod Antarktidou, která jsou neobvyklá vzhledem k absenci tektonických hranic v regionu. Tyto otřesy, s magnitudami od 1,6 do 3,5, byly zjištěny díky pokročilému AI systému, který pomohl určit jejich umístění pod ledovcem David. Zemětřesné události se objevují v hloubkách 100 až 150 km, kde teplotní a tlakové podmínky způsobují ohýbání kůry. Výzkum naznačuje, že zemětřesení jsou výsledkem interakce horkého mantlu s chladným ledovcem a lithosférickými hranicemi. Studie poskytuje nový pohled na seismickou aktivitu i mimo tradiční tektonické zóny.

Vědci objevili granát uvnitř meteoritu pocházejícího z Marsu, což představuje nečekané překvapení. Granát, běžně vznikající za vysokého tepla a tlaku, dosud nebyl v marťanských vzorcích nalezen. Objev otevírá otázky o geologických procesech na Marsu a možných podmínkách jeho vzniku. Tento nález by mohl rozšířit naše znalosti o minulosti Marsu a jeho geologických procesech. Výzkum bude pokračovat analýzou izotopových poměrů, které by mohly potvrdit marťanský původ granátu.

Podél zlomů San Andreas a San Jacinto v Kalifornii se hromadí neobvykle vysoký tlak. Nový počítačový model naznačuje, že úroveň stresu je nyní nejvyšší za posledních 1000 let. Vědci varují, že i když není možné přesně předpovědět, kdy zemětřesení nastane, kritická situace může vést k velkému zemětřesení. Oblasti jako Los Angeles a okolí jsou v ohrožení. Studium těchto zlomů je klíčové pro přípravu na možné katastrofy.

Podle předběžných dat klesla v roce 2025 úmrtnost kojenců v USA na historicky nejnižší úroveň, s hodnotou pod 5,4 úmrtí na 1 000 živě narozených. Tento pokles znamená každý rok o stovky méně úmrtí. Zdravotní důvody jsou různé, včetně zlepšení zdravotní péče a nových preventivních opatření, jako je očkování proti RSV. I přes pokroky zůstává úmrtnost v USA vyšší než v jiných zemích s vysokými příjmy, částečně kvůli sociálním nerovnostem. Data také ukazují pokles syndromu náhlého úmrtí kojenců. Nadále přetrvávají rozdíly v úmrtnosti podle rasy a státní příslušnosti.

Archeologové objevili strukturu poblíž Stonehenge, která možná sloužila jako jeho 'prototyp'. Strukturou tvořené dva dřevěné sloupy byly zarovnány vůči slunci při letním a zimním slunovratu, a byly postaveny přibližně 500 let před Stonehenge. Nález zahrnoval také keramiku, zvířecí kosti a vzácný diskovitý nůž, což naznačuje, že místo mohlo být centrem náboženských shromáždění. Výzkum vedl archeolog Phil Harding, známý z britského televizního seriálu 'Time Team'. K objevu došlo v rámci prací na vojenském území v Bulfordu, který se nachází asi 5 kilometrů od hlavního kamenného kruhu.

Mezinárodní tým výzkumníků zkoumal, jak denní počet kroků může kompenzovat negativní dopady sedavého životního stylu, běžného v moderní společnosti. Studie ukázala, že i osoby se sedavým zaměstnáním mohou snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a předčasného úmrtí zvýšením denního počtu kroků. Optimální počet kroků je mezi 9 000 a 10 000 denně, což může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění o 21 % a riziko úmrtí o 39 %. Přestože i menší počet kroků než tento může přinést zdravotní výhody, vědci nadále zdůrazňují nutnost snižovat celkový čas strávený v sedě. Výzkum byl publikován v British Journal of Sports Medicine.

V severozápadní části Skotska byla objevena kostra ženy z doby železné, jejíž kosti byly po smrti opracovány na nástroje. Kostra byla nalezena v kameninové hrobce spolu s pozůstatky chlapce. Moderní analýzy odhalily, že některé z jejích kostí byly záměrně zpracovány, což naznačuje složitý rituál pocty. Kromě kostí byly na lebce nalezeny známky manipulace, včetně možného odstranění mozku. Výzkum také poukazuje na propojení těchto jedinců s širšími komunitami z doby železné kolem Skotska.

Vědci objevili důkazy, že mor se šířil mezi komunitami lovců a sběračů v okolí Bajkalského jezera před 5 500 lety. Analýza DNA odhalila přítomnost Yersinia pestis ve 18 jedincích v čtyřech neolitických pohřebištích. Tyto starověké kmeny mohly už tehdy způsobovat smrtelné epidemie, a to dlouho před tím, než se objevil jeho bleší přenašeč. V některých hrobech bylo nalezeno vysoké procento dětí, což naznačuje rychlé šíření infekce v těchto komunitách. Výzkum také navrhuje, že bakterie možná přetrvávaly ve zvířecích hostitelích, jako jsou svišti.

Fenomen 'Globální hukot', známý tajemný zvuk, může být u některých lidí formou tinnitu. Podle vědeckého týmu pod vedením Bonifaze Baumanna může být zdroj zvuku vnitřní, spíše než externí, což naznačují výsledky výzkumu zaměřeného na nízkofrekvenční tinnitus. Studie neprokázala nadprůměrnou citlivost na nízké frekvence u většiny účastníků. Přehodnocení tohoto fenoménu jako tinnitu by mohlo vést k lepším strategiím zvládání. Výzkum byl publikován v PLOS One.

Molar incisor hypomineralisation (MIH) je zubní porucha, která může postihnout až 28 % dětí ve Skandinávii. Jde o oslabení zubní skloviny způsobené narušeným vývojem během raného dětství. Nejedná se o důsledek špatné ústní hygieny, ale o genetické a environmentální faktory. MIH způsobuje citlivost zubů a zvýšené riziko kazů, nicméně jeho výskyt je méně častý mimo Evropu. Léčba zahrnuje fluoridové gely, dočasné výplně a ve vážných případech korunky. Výzkum stále zkoumá příčiny a možnosti lepší diagnostiky této poruchy.