Vědci poprvé vypěstovali v laboratoři funkční vlasové folikuly, které dávají naději na léčbu plešatosti. Tento průlomový výzkum, provedený na myších, identifikoval klíčový typ buněk potřebný pro růst a uchycení folikulů na tkáni. Výsledky zatím nelze přímo aplikovat na lidi, ale otevírají nové možnosti obnovy růstu vlasů tam, kde přirozeně nenarůstají. Tato metoda se může stát inspirací i pro další laboratorní vývoj orgánů. Podíl na výzkumu má i společnost OrganTech, která financovala část projektu a plánuje další vývoj této technologie.

Teorie panspermie, že život se může šířit mezi planetami, má nový vědecký podklad. Výzkum extremofilů ukázal, že některé mikroorganismy mohou přežít extrémní podmínky spojené s házením kamenů z Marsu. Významný je zde mikroorganismus Deinococcus radiodurans, který vydržel tlak až 3 GPa. Tento objev má důsledky pro pochopení šíření života ve vesmíru a upozorňuje na potřebu opatrnosti při vysílání sond na jiné planety.

Komplex King's Trough, přezdívaný 'Grand Canyon Atlantiku', leží 1000 km od pobřeží Portugalska a byl předmětem nového výzkumu. Studie odhalila, že jeho vznik ovlivnila kombinace tepla z mantlového plamene a tlak dočasné desky. Tým z GEOMAR využil sonarové mapování a analýzu vzorků ke stanovení stáří a původu hornin. Výsledky ukazují na přítomnost desky, která protnula region mezi 37 a 24 miliony let zpět, řízená pravděpodobně mantlovým plamenem. Tento objev může poskytnout další informace o vzniku podobných formací, jako je Terceira Rift v Azorech.

Podrážděnost je častým problémem u teenagerů, který může mít negativní dopad na jejich chování. Nový výzkum ukazuje, že širokospektrální mikronutrienty mohou u mladistvých výrazně snížit závažnou podrážděnost. Studie zahrnovala 132 teenagerů, kteří byli sledováni po dobu osmi týdnů s využitím směsi vitamínů a minerálů. Výsledky naznačují, že tyto doplňky mohou představovat dostupnou a efektivní alternativu k tradičním psychiatrickým léčbám, zejména pro mladistvé z nižších socioekonomických vrstev. Tato metoda ukazuje nejen na zlepšení v emocionální reakci a kvalitě života, ale také potenciál pro snížení zdravotních nerovností.

Vědci v USA vyvinuli univerzální vakcínu podávanou nosním sprejem, která chrání myši proti různým virům, bakteriím a alergiím. Vakcína s označením GLA-3M-052-LS+OVA prokázala účinnost proti SARS-CoV-2 a dalším koronavirům, výrazně snížila virovou nálož v plicích a urychlila imunitní reakci. Kromě virových infekcí poskytla ochranu i proti bakteriím jako Staphylococcus aureus. Nečekaně omezila i astmatické reakce po vystavení prachovým roztočům. Výzkum se zaměřuje na propojení adaptivní a vrozené imunity, což by mohlo vést k tomu, že vakcína bude připravena k použití během pěti až sedmi let.

Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že znečištění ovzduší, hluk a chemické látky jsou spojeny s psychickými poruchami, jako jsou deprese a úzkost. Studie potvrzují, že částečky prachu a oxid dusičitý souvisejí s depresivními příznaky. Zvláště nebezpečná je expozice chemikáliím v citlivých vývojových fázích života. Hluk z dopravy může zvyšovat riziko psychických problémů u zranitelných skupin. Dokončování cílů nulového znečištění by mohlo zlepšit duševní zdraví obyvatel Evropy.

Vědci zkoumali vnitřní vibrace Slunce během jeho klidových fází a odhalili, že tyto fáze nejsou totožné. Pomocí helioseismologie zaznamenali měřitelné změny ve struktuře Slunce během nedávných solárních minim. Zvláště výrazné byly změny během minima 2008-2009, které bylo jedním z nejdelších a nejklidnějších. Analýza ukázala vyšší tlak plynu a vyšší teploty, což naznačuje slabší magnetická pole v některých oblastech Slunce. Toto zjištění může pomoci lépe pochopit cykly solární aktivity a jejich vliv na okolí Slunce.

Nové studie naznačují, že roztroušená skleróza (RS) může být spuštěna virem Epstein-Barr (EBV), který je jedním z nejběžnějších virů na světě. EBV je přítomen u 95 % dospělé populace a téměř u všech pacientů s RS. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Francisku objevili mechanismus, kdy T buňky, specificky reagující na EBV, napadají nervové buňky. Tento objev přináší důležité souvislosti a navazuje na předešlé studie, které ukazují, že riziko RS se po infekci EBV výrazně zvyšuje. Vědci zjistili, že T buňky rozpoznávající EBV jsou v mozkomíšním moku pacientů s RS mnohem početnější než v jejich krvi.

Nový výzkum naznačuje, že rostoucí hladina CO2 v atmosféře může mít vliv na krevní chemii lidí. Analýza dat z USA za posledních 20 let ukazuje změny krevních hodnot související s vystavením vyšším hladinám oxidu uhličitého. I když tyto změny zatím nejsou nebezpečné, mohou v budoucnu dosáhnout limitů zdravého rozmezí. Modely ukazují, že do roku 2076 by hodnoty hydrogenuhličitanu, vápníku a fosforu mohly dosáhnout krajních hodnot současného zdravého rozmezí. Výzkum zdůrazňuje význam omezení úrovně CO2 v atmosféře.

Nová studie zjistila, že bakterie v ústech a střevech mohou neutralizovat bílkoviny spouštějící alergické reakce na arašídy. Výzkum vedený vědci z univerzit ve Španělsku a Kanadě identifikoval mikroby Rothia a Staphylococcus s touto schopností. Studie zahrnující děti s arašídovou alergií ukázala, že vyšší množství těchto bakterií zvyšuje toleranci k alergenům. Experimenty na myších potvrdily, že úprava mikrobiomu může zmírnit anafylaktické reakce. Tato zjištění by mohla mít vliv na budoucí léčbu potravinových alergií, včetně využití probiotik.

Nedávný výzkum poukazuje na možná rizika dlouhodobého užívání melatoninu, zejména jeho spojení se srdečními problémy. Studie zjistila, že lidé užívající melatonin déle než rok mají zvýšené riziko srdečního selhání a vyšší pravděpodobnost úmrtí. Přestože výsledky jsou zatím předběžné a neznamenají nutně, že melatonin přímo způsobuje závažné problémy, upozorňují na potřebu dalšího zkoumání jeho bezpečnosti. Melatonin se běžně považuje za bezpečný při krátkodobém užívání, ale nedostatečné výzkumy jeho dlouhodobého účinku vyvolávají obavy mezi vědci. Předběžné výsledky ukazují na potřebu regulace a lepšího porozumění doplňku, který je v mnoha zemích dostupný bez lékařského dohledu.

Malá ryba druhu čistič korálový ukázala pozoruhodnou úroveň inteligence v experimentech se zrcadlem, a to nejen díky schopnosti se rozpoznat, ale také zkoumáním vlastností zrcadla pomocí kousku jídla. Tento test, dříve považovaný za důkaz sebeuvědomění u lidoopů, sloni či delfínů, ryba nyní absolvovala díky vylepšenému experimentálnímu postupu vědců z Japonska a Švýcarska. Ryby byly označeny před zrcadlem a rychle reagovaly na změnu, což naznačuje sebeuvědomění. Výsledky naznačují, že sebeuvědomění by mohlo být rozšířeno mezi více druhy obratlovců, než se dříve myslelo.

Nový výzkum naznačuje, že mozek osob označovaných jako 'superagers' generuje více nových mozkových buněk než u jejich zdravých vrstevníků. Studie na 38 mozcích ukázala, že u superagers je množství nezralých neuronů dvakrát větší. Toto poznání by mohlo přispět k pochopení, jak lidský mozek zpracovává paměť a stárne. Zjištění by mohla podpořit vývoj terapií na podporu zdravého stárnutí a prevenci Alzheimerovy choroby. Další výzkum by mohl identifikovat faktory, které ovlivňují udržení neurogeneze a mozkové plasticity během stárnutí.

Zatímco demence je často spojována s problémy s pamětí, existují její různé formy, které se projevují jinak. Studie popisuje případ 68letého muže, který vyvinul neobvyklou zálibu ve zvuku motoru letadla Spitfire. Tato forma demence může zahrnovat změny v preferencích zvuků a je nejspíše spojena se ztrátou tkáně v pravém temporálním laloku mozku. Příběh tohoto muže ukazuje, jak významně mohou být postiženy emoce a zájmy. Případ přispívá k širšímu povědomí o různorodosti symptomů demence, což může pomoci při přesnější diagnostice.

Několik technologických společností začalo nabízet specializované programy pro zodpovídání zdravotních dotazů prostřednictvím chatbotů. OpenAI a Anthropic představili nástroje, které analyzují lékařské záznamy a data z aplikací, ale upozorňují, že nenahrazují profesionální lékařskou péči. Tyto chatboty dokážou vysvětlit složité výsledky testů a analyzovat zdravotní trendy, ale základem je sdílení detailních informací od uživatele. Upozorňují se na rizika ohledně soukromí, jelikož sdílená data nejsou chráněna stejně jako tradiční zdravotní záznamy. Navzdory obavám mohou tyto nástroje pomoci, pokud jsou používány s rozvahou a dohledem odborníků.

NASA oznámila změny v programu Artemis, posouvající přistání lidí na Měsíci na Artemis IV plánovaný na rok 2028. Artemis III se zaměří na testování technologií na nízké oběžné dráze Země, což má snížit rizika budoucí mise. Plán zahrnuje i testování nových skafandrů a spolupráci s komerčními společnostmi. Navíc NASA plánuje dvě lunární přistání v roce 2028 a poté každoroční mise. Přesuny v programu zahrnují také modernizace nosné rakety a další úkoly pro užší spolupráci s komerčními partnery.

Viagra, původně určená k léčbě erektilní dysfunkce, byla označena jako jedna z nejlepších existujících možností pro prevenci nebo léčbu Alzheimerovy choroby. Studie, kterou provedl panel expertů, zařadila Viagra mezi tři slibné kandidáty, které byly vybrány pro další klinické zkoušky. Ostatními kandidáty jsou vakcína Zostavax proti pásovému oparu a lék riluzole, používaný při amyotrofické laterální skleróze. Studie naznačují, že tyto léky mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a podporují další výzkum zaměřený na jejich účinnost. Je však důležité provést další klinické testy, aby se zjistila jejich skutečná hodnota v prevenci nebo léčbě této nemoci.

Více než 1 300 obyvatel australského státu Victoria podalo hromadnou žalobu proti společnosti Johnson & Johnson kvůli podezření, že její výrobky z talcu způsobily rakovinu vaječníků a jiné druhy rakoviny. Existují obavy, že talc může být kontaminován azbestem, který je známým karcinogenem. V roce 2023 Johnson & Johnson přestala prodávat talc celosvětově a přešla na kukuřičnou moučku. Výzkumy ukazují slabou souvislost mezi užíváním talcu a rakovinou vaječníků. Světová zdravotnická organizace označila talc jako pravděpodobně karcinogenní pro lidi. Spotřebitelům se doporučuje omezit jeho používání.

Nový genetický výzkum ukazuje, že k páření docházelo častěji mezi lidskými ženami a neandertálskými muži. Toto zjištění pomáhá vysvětlit, proč je na lidském chromozomu X méně neandertálské DNA než na jiných. Vědci se domnívají, že totéž platí i pro rozložení lidské DNA na neandertálském chromozomu X. Tato asymetrie může být důsledkem sociálních a kulturních vztahů mezi oběma druhy. Přesto nelze naprosto vyloučit jiné možnosti, jako je nižší přežití potomků z opačných páření.

Konzumace ovesných vloček při každém jídle po dobu dvou dní snížila v klinické studii hladinu 'špatného' cholesterolu až o 10 %. Tento účinek byl pozorovatelný i po šesti týdnech, kdy se účastníci vrátili ke své běžné stravě. Studie propojila snížení hladiny LDL cholesterolu se sloučeninami produkovanými střevními bakteriemi při rozkladu ovsa. Studie zahrnovala osoby s metabolickým syndromem a ukázala i na úbytek hmotnosti a snížení krevního tlaku. Důkazy naznačují, že fermentační produkty bakterií, jako je ferulová kyselina, mohou zlepšovat metabolismus cholesterolu.