Mezinárodní tým vedený vědci z Caltechu experimentálně potvrdil předpověď z roku 1984 o uspořádání energetických hladin v systémech na kvantových kritických bodech. V kvantovém simulátoru vytvořeném z atomů stroncia zachycených lasery naměřili vzorce připomínající příčky energetického žebříku. Výsledky odpovídaly předpovědím konformních teorií pole pro Isingův i trikritický bod. Experiment s řetězci až 35 atomů ukazuje, že technologie vyvíjené pro kvantové počítače mohou už nyní sloužit k základnímu fyzikálnímu výzkumu. Metoda by mohla pomoci zkoumat i kvantové fáze, jejichž chování klasické počítače nedokážou spolehlivě popsat.

Vozítko NASA Perseverance ujelo na Marsu 45,22 kilometru a překonalo dosavadní rekord roveru Opportunity o několik desítek metrů. K úspěchu výrazně přispívá pokročilý systém AutoNav, díky němuž se rover pohybuje autonomně přibližně 90 procent času a může dosáhnout rychlosti až 120 metrů za hodinu. Lidé stále určují dlouhodobé trasy a vyznačují rizikové oblasti, zatímco rover na místě rozpoznává překážky a volí bezpečný průjezd. V náročnějším terénu musel tým software upravovat, aby Perseverance zvládala svahy až 24 stupňů. NASA také testovala využití umělé inteligence pro návrh tras a novou lokalizační technologii, která by mohla umožnit delší samostatné operace.

V mořském planktonu u japonského pobřeží vědci objevili dosud nepozorovaný archeon Sukunaarchaeum mirabile s genomem o velikosti pouhých 238 tisíc párů bází. Jde o nejmenší genom zaznamenaný u archeí a o jeden z nejmenších mezi buněčnými organismy vůbec. Mikroorganismus postrádá většinu genů potřebných pro vlastní metabolismus, zachoval si však mechanismy pro kopírování DNA a tvorbu bílkovin. Badatelé proto soudí, že může žít paraziticky na hostitelském planktonu, nikoli v oboustranně prospěšné symbióze. Objev může upřesnit hranici minimální genetické výbavy nutné pro samostatně se rozmnožující buňku.

Filozof Henry Shevlin, který většinu času pracuje v Google DeepMind, říká, že etický výzkum musí být v bezprostředním kontaktu s rychle se vyvíjejícími systémy umělé inteligence. Odmítá plošně zakazovat autonomní agenty, protože mohou pomoci například ve zdravotnickém výzkumu či s rutinní prací, zdůrazňuje však odpovědné nastavení pro konkrétní použití. Varuje, že jednoduché potlačení lidsky působících projevů modelů může mít vedlejší dopady na jejich schopnost uvažovat o duševních stavech, zvířatech či spiritualitě. Za nedostatečně prozkoumané považuje vztahy lidí k AI, zejména mimo západní společnosti a v prostředí více lidí a agentů. Otázka případného vědomí AI podle něj zatím nemá jednoduchou odpověď a vyžaduje další výzkum kognice i interpretace modelů.

Vědci z Yaleovy lékařské fakulty zkoumají možnost využití antiepileptika lakosamidu při osteoartróze. V pokusech na myších a lidských chrupavčitých buňkách lék zmírnil bolest, zpomalil úbytek chrupavky a podpořil její obnovu. Působí blokováním sodíkového kanálu Nav1.7, který se podílí na přenosu bolesti i narušení rovnováhy při obnově chrupavky. Nejslibnější se ukázalo místní podání do kloubu pomocí hydrogelu, jenž lék uvolňuje postupně a mohl by účinkovat déle než měsíc. Výsledky je ještě nutné ověřit v klinických studiích na pacientech, avšak schválení lakosamidu pro epilepsii by mohlo vývoj urychlit.

Soukromé firmy výrazně navyšují investice do amerického výzkumu polovodičů, přičemž hlavním motorem je prudká poptávka po čipech pro umělou inteligenci. Applied Materials zvýší investici do nového centra EPIC v Kalifornii z původně plánovaných 4 na zhruba 5 miliard dolarů; další velké projekty chystají Micron a SK hynix. Deset největších polovodičových společností letos podle firmy investuje do výzkumu celkem 67 miliard dolarů, což převyšuje federální podporu z programu CHIPS. AI zároveň slouží jako nástroj pro rychlejší hledání materiálů, simulace i návrh výrobních zařízení. Nová centra spojují dodavatele technologií přímo se zákazníky, aby zkrátila cestu od objevu ke komerčnímu čipu, avšak menší firmy mohou mít k těmto kapacitám omezenější přístup.

Studie na myších naznačuje, že podání olivového oleje 15 minut před glukózou snížilo krátkodobý vzestup hladiny cukru v krvi. Olej zároveň zpomalil vyprazdňování žaludku a zvýšil hladiny hormonů glukagon, GIP a GLP-1. Podle vědců se na účinku podílí souhra hormonálních mechanismů a signálů bloudivého nervu; při narušení obou drah přínos výrazně zeslábl. Výsledky se projevily i u myších modelů diabetu a olivový olej si vedl zpravidla lépe než několik dalších testovaných tuků. Zjištění zatím nelze přímo vztahovat na lidi, ale podporuje výzkum pořadí konzumace potravin jako možné pomoci při regulaci glykemie.

Teoretická studie zkoumala kvantovou teleportaci napodobující chaotické mísení informace uvnitř černých děr. Autoři porovnali jednodušší Cliffordovy obvody bez takzvané kvantové magie s náhodnými operacemi, které jí obvykle disponují. Oba přístupy dosáhly v průměru stejné věrnosti přenosu kvantového stavu, avšak náhodné operace poskytovaly výrazně stabilnější výsledky. U větších modelovaných systémů se výkon jednoduššího postupu blížil dokonalosti a jeho výsledky byly konzistentnější. Klíčové přitom bylo správně sladit způsob dekódování s použitým mísením informace. Práce je zatím teoretická, nebyla recenzována a neznamená možnost přenášet informaci skutečnými černými dírami.

Dronové průzkumy u pobřeží jihovýchodního Queenslandu zachytily početné skupiny mladých kladivounů bronzových v mělkých vodách poblíž oblíbených pláží. U Burleigh Beach vědci zaznamenali skupiny až o 80 jedincích, u Noosa Main Beach odhadli největší hejno na zhruba 100 žraloků. Analýza více než 20 tisíc letů z let 2020 až 2024 naznačuje, že tato místa mohou být pro mladé žraloky důležitým útočištěm či potravním stanovištěm. Největší shromáždění se objevovala během australského podzimu a začátku zimy. Kladivouni bronzoví jsou celosvětově kriticky ohrožení, přičemž v okolí obou lokalit fungují programy kontroly žraloků se sítěmi a návnadovými zařízeními.

Studie naznačuje, že mebendazol, levný lék proti parazitickým červům, by mohl zvýšit účinnost cílené léčby gefitinibem u některých rezistentních forem nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR. V laboratorních testech kombinace výrazně snížila životaschopnost rezistentních nádorových buněk a souvisela s poškozením DNA. U myší s nádory se po kombinované léčbě prodloužila střední doba zdvojení velikosti nádoru na 25 dní, oproti 15,5 dne při samotném gefitinibu. Nádory však nezmizely a výzkum pracoval jen s jedním modelem rezistentního nádoru. Před případným použitím u pacientů jsou nutné další preklinické testy, ověření bezpečnosti, dávkování i vstřebávání léku.

Vědci zjistili, že u pacientů s idiopatickými střevními záněty mohou buňky střevní výstelky zůstávat zranitelné i v době, kdy jsou příznaky pod kontrolou. Analýza více než 900 biopsií ukázala známky narušeného buněčného odumírání také v tkáni bez zjevného zánětu. Laboratorní modely naznačily, že zánětlivé signály mohou buňky výstelky vést k odlišnému typu smrti, než jaký naznačují vzorky pacientů. U části nemocných, u nichž se později nemoc znovu rozhořela, byly některé buněčné signály výraznější, výsledky jsou však zatím předběžné. Autoři doufají, že budoucí léčba by vedle tlumení zánětu mohla chránit obnovu střevní bariéry.

Komise odborníků v časopise The Lancet posoudila 17 zásadních zdravotních hrozeb pro období do roku 2100. Za dvě rizika s potenciálem ohrozit samotné přežití lidstva označila zneužití umělé inteligence, například k tvorbě biologických zbraní, a jaderný konflikt následovaný hladomorem. Mezi další velké hrozby patří obezita, znečištěné ovzduší, antibiotická rezistence, klimatická změna, pandemie, chudoba, nízké vzdělání či ozbrojené konflikty. Největší potenciálně odvratitelnou zdravotní zátěž podle modelů představuje obezita. Autoři vyzývají vlády k posílení připravenosti zdravotních systémů, investicím do inovací a průběžnému sledování rizik.

Rozsáhlá observační studie založená na více než 300 milionech laboratorních testů od více než milionu žen naznačuje, že menopauza není jen pozvolným projevem stárnutí. Kolem poslední menstruace vědci zaznamenali skokové změny v řadě tělesných systémů, zejména v metabolismu kostí, jaterních ukazatelích a zpracování krevních tuků. V americkém souboru se významná náhlá změna objevila u 52 z 90 sledovaných laboratorních parametrů; podobný vzorec se ukázal i v izraelských datech. Autoři spojují výrazné posuny především s poklesem estrogenu, jehož účinky zasahují mnoho orgánů. Nezávislí odborníci však upozorňují, že označení těchto změn za „útes“ může zbytečně znepokojovat a že studie neprokazuje příčinné souvislosti.

NASA plánuje do konce desetiletí zahájit budování základny na Měsíci a během deseti let uskutečnit zhruba 70 přistání, z nichž 45 má připadnout do roku 2032. První fáze do roku 2029 se má soustředit na pravidelné a spolehlivé robotické přistávání, druhá na výstavbu energetické a komunikační infrastruktury a třetí na delší pobyty astronautů programu Artemis. Agentura sází na zakázky soukromým firmám, jako jsou Firefly, Intuitive Machines, Astrobotic či Blue Origin, místo financování jediného dodavatele. Plán ale provázejí technické neúspěchy, bankroty i nejistota kolem dostupnosti nosných raket. NASA zároveň spěchá kvůli konkurenci Číny, která míří k vlastní základně u měsíčního jižního pólu ve 30. letech.

Observační studie publikovaná v JAMA Neurology naznačuje souvislost mezi užíváním monoklonálních protilátek blokujících CGRP při migréně a asi o 40 % vyšším rizikem samovolného potratu v prvních 20 týdnech těhotenství. Analýza vycházela z údajů o 7 579 těhotenstvích v USA z let 2018 až 2021. Tyto léky mohou ovlivňovat procesy důležité pro prokrvení, uhnízdění embrya a vývoj placenty. Výzkum však neprokazuje příčinný vztah a nezohlednil například závažnost migrény ani jistotu, zda pacientky léčbu skutečně užívaly. Autoři doporučují další výzkum; pacientky plánující těhotenství mají léčbu konzultovat s lékařem.

Společnost Fervo Energy spustila první blok geotermální elektrárny Cape Station v Utahu o výkonu 33 MW a začíná dodávat bezemisní elektřinu společnosti Shell Energy v Kalifornii. Jde o první zařízení nové generace geotermálních zdrojů v energetickém měřítku, které dodává proud do veřejné sítě. Firma vytváří umělý geotermální rezervoár ve hlubokých horkých suchých horninách s využitím vrtných postupů z ropného a plynárenského průmyslu. Do ledna 2027 chce zprovoznit další dva bloky po 33 MW, celkový výkon projektu má do roku 2028 dosáhnout 500 MW; zbývající část podpoří dohoda s Googlem. Rozvoj technologie však stále brzdí vysoké počáteční náklady na vrty a regulatorní i environmentální překážky.

Astronomové zaznamenali dosud nejvzdálenější rychlý rádiový záblesk FRB 20240304B, který k Zemi putoval z doby asi tři miliardy let po velkém třesku. Jeho mateřskou galaxii odhalil až vesmírný teleskop Jamese Webba: jde o malou trpasličí galaxii, přibližně tisíckrát méně hmotnou, než vědci očekávali. Galaxie intenzivně tvoří hvězdy a většina její hvězdné hmoty vznikla během posledních 30 milionů let. Tyto vlastnosti podporují hypotézu, že zdrojem záblesku byl magnetar, tedy neutronová hvězda s mimořádně silným magnetickým polem. Signál zároveň poskytl informace o ionizovaném plynu a strukturách, jimiž při cestě vesmírem prošel.

Výzkumníci vyvinuli takzvanou zvukovou černou díru, která má v potrubí omezovat odraz zvukových vln. Třírozměrně tištěná vložka tvořená 29 prstenci na středové tyči se dá na rozdíl od dosavadních řešení vložit i do již existujících trubek a vzduchotechniky. Její dutiny zvuk postupně zpomalují, soustřeďují jeho energii a část jí rozptylují třením a výměnou tepla, takže se vrací slabší ozvěna. Testy v laboratorní trubici se shodovaly s výpočty, zařízení však odrazy zcela neodstranilo. Simulace naznačují, že nová konstrukce funguje v širším frekvenčním pásmu než běžné akustické černé díry. Uplatnit by se mohla při tlumení hluku v potrubí, tlumičích i později v akustice místností.

Studie brazilských vědců naznačuje, že silový trénink může zlepšovat vlastnosti tukové tkáně ještě před samotným úbytkem hmotnosti. Obézní myši po sedmi dnech zátěžového cvičení měly méně viscerálního tuku kolem střev a menší tukové buňky než neaktivní zvířata. V jejich tkáni se také zvýšila aktivita signálů podporujících rozklad tuků a zeslábly mechanismy spojené s jejich tvorbou a ukládáním. Pokus využíval opakované výstupy po schodech se zátěží připevněnou k ocasu. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi a vyžadují potvrzení v klinických studiích.

Studie ukazuje, že v dvojhvězdném systému 70 Ophiuchi AB by mohla dlouhodobě existovat planeta o hmotnosti Země na stabilné oběžné dráze v obyvatelné zóně hlavní hvězdy. Systém tvoří dvě chladnější hvězdy typu K a nachází se asi 16 světelných let od Země. Vědci analyzovali více než století měření radiálních rychlostí a simulovali tisíce možných drah planet po dobu deseti milionů let. Zároveň vyloučili přítomnost obří planety nejméně o hmotnosti Jupiteru v okolí obou hvězd, kterou dřívější pozorování připouštěla. Menší kamenné planety však současné metody zatím nedokážou spolehlivě odhalit.