Mor, obávané onemocnění středověku, stále přetrvává a může být smrtelné, pokud není rychle léčeno. Nyní dvě nové vakcíny ukázaly v testech na myších 100% účinnost proti bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Zvláště významné je, že vakcíny jsou účinné proti plicnímu moru, nejnebezpečnější formě choroby. Ačkoliv se musí ještě testovat na primátech, vakcíny by mohly jednou představovat důležitou ochranu pro lidstvo. Dosud žádná vakcína proti moru nebyla schválena FDA, a proto WHO doporučuje očkování pouze pro osoby ve vysokém riziku.

Znečištění ovzduší je spojováno s vyšším rizikem Parkinsonovy nemoci, ukazuje nová meta-analýza vedená výzkumníky z Univerzity v Cambridge. Studie naznačuje, že dlouhodobé vystavení se PM2.5 může zvýšit riziko vzniku této nemoci o 10 %. PM10 částice zvyšují toto riziko o 18 %. Znečištění ovzduší je jedním z mála měnitelných rizikových faktorů, zatímco genetika a věk zůstávají konstantní. Čistší ovzduší by mohlo přispět ke snížení výskytu Parkinsonovy nemoci. Důležité je rozšířit výzkum, jelikož neurodegenerativní nemoci se vyvíjejí dlouho a často se obtížně studují.

Nový výzkum naznačuje, že věčný život je vědecky nemožný kvůli akumulaci náhodných mutací v DNA. Studie z Ruského Skolkovo Institute of Science and Technology nabízí model, který odhaduje maximální délku lidského života mezi 150 a 190 lety i při absenci nemocí spojených s věkem. I při odstranění všech známek stárnutí by DNA mutace bránily lidem žít věčně. Tyto mutace mohou ovlivnit funkci důležitých orgánů, jako jsou srdce a mozek, což omezuje délku života. Výzkum zdůrazňuje, že stárnutí je komplexní proces a porozumění všem jeho faktorům může přispět k delšímu a zdravějšímu životu.

Humanoidní roboti poprvé úspěšně provedli laparoskopickou operaci žlučníku na prasatech. Studie ukazuje, že roboti mohou být užitečnými pomocníky v chirurgii, čímž umožňují chirurgům provádět složité operace na dálku. Tento pokrok byl dosažen za pouhých devět měsíců, což naznačuje rychlé zdokonalování technologie. Humanoidní roboti zabírají méně místa a jsou snadno přenositelní, což může být výhodné například ve vesmíru nebo ve vzdálených oblastech. Studie byla publikována v Nature.

Před 66 miliony let asteroid zasáhl dnešní poloostrov Yucatán a způsobil katastrofální události, které vedly k vyhynutí dinosaurů. Nová studie odhaluje, že tento asteroid patřil k vzácným uhlíkatým chondritovým meteoritům ze třídy Ornans, což zvyšuje náhodnost celé události. Zásah měl devastující účinky, ale kdyby asteroid dopadl jinde nebo pod jiným úhlem, následky mohly být méně vážné. Vědci zjistili, že obsahoval méně síry, což z něj nedělá hlavního viníka tehdejšího globálního ochlazení. Hlavním faktorem byly spíše jemné zbytky vyvržené do atmosféry.

Studie publikovaná v Royal Society Open Science odhaluje, že mechy produkují složité elektrické aktivity připomínající neuronové sítě. Andy Adamatzky, počítačový vědec, zkoumal mech druhu Brachythecium rutabulum a zjistil, že jejich „polštáře“ fungují jako dynamické, mezi sebou propojené systémy. Elektrická aktivita mechu byla zaznamenávána pomocí elektrod a odhalila různé typy elektrických událostí. Výzkum naznačuje, že mech by mohl fungovat jako živoucí podklad pro biokomputaci, ale vyžaduje další studii pro potvrzení této teorie.

V roce 2026 počet případů spalniček v USA překročil hranici 2 295, což je nejvíce od roku 1991. Nárůst je přičítán váhání s očkováním, ztrátě důvěry v systém zdravotní péče a zrušení očkovacích mandátů ve školách. Odborníci upozorňují, že spalničky jsou velmi nakažlivé a mohou vést k vážným komplikacím. Nejlepší ochranou je očkování, které účinně předchází šíření nemoci. Pro návrat k eliminaci spalniček je nutné zlepšit důvěru ve vakcinační programy a zvýšit pokrytí očkováním.

Nový výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se během miliard let mohla postupně obrátit na bok po dávných srážkách s menšími galaxiemi. Tyto změny by mohly vysvětlit některé neobvyklé vlastnosti naší galaxie. Simulace ukazují, že kolize s galaxií známou jako Gaia Sausage asi před 10 miliardami let mohla způsobit tuto změnu orientace disku. Výsledky naznačují, že tmavá hmota hraje klíčovou roli v utváření struktury galaxií.

Parazit Cyclospora byl nalezen v ledovém salátu pěstovaném v Mexiku a distribuovaném po USA. Tento parazit je přenosný z kontaminované potravy a vody. Nákaza se nemůže šířit z člověka na člověka, ale často se vyskytuje v salátech, které se konzumují syrové. Mytí potravin sice pomáhá, ale proti Cyclospora není účinné. Léčba antibiotiky může zmírnit symptomy, ale nejjednodušší prevencí je vyvarovat se balených salátů a místo toho používat k loupání nebo vaření vhodné plodiny. Tepelná úprava spolehlivě zabije parazita.

Vysychající Aralské jezero, bývalý čtvrtý největší na světě, od jeho vysušení v 60. letech vypustilo do ovzduší 204 megatun oxidu uhličitého. Studie naznačuje, že navrácení vody do jezera by mohlo zásadně snížit další emisní výpustky. Při opětovném zavodnění by sedimenty mohly přejít z emitence uhlíku na klimatu prospěšné úložiště. Výzkum také odhalil, že vítr, který přenáší sedimenty z vyschlého jezera, přispívá k emisím, což nebylo dříve zohledněno. Problém není jen ekologický, ale i klimatický, když odhaluje skryté uhlíkové zásoby pod jezerem.

Slunečnímu záření trvá více než osm minut, než dorazí na Zemi, ale jeho cesta ze středu Slunce je mnohem delší. Energie vyrobená v jádru Slunce prochází hustým prostředím hvězdy, kde je mnohokrát absorbována a znovu vyzařována. Tento proces může trvat kolem 170 000 let. Prvotní odhady ohledně doby úniku energií byly nižší kvůli nesprávným předpokladům o hustotě a vzdálenostech ve slunečním nitru. Jakmile energie dosáhne povrchu Slunce, cestuje k Zemi už jen 8 minut přes vesmírný vak. Tato dlouhá cesta začala dávno před stavbou egyptských pyramid.

Vědci z Kjúšúské univerzity objevili nový způsob, jak uchovat potraviny déle čerstvé pomocí materiálu vyrobeného z dýňových slupek. Tento postup využívá uhlíkové kvantové tečky a kombinuje je s rostlinnými vlákny a želatinou pro vytvoření obalového materiálu. Testy na cherry rajčatech ukázaly, že materiál lépe chrání před UV zářením a mikrobiálním růstem než běžné plastové obaly. Materiál je netoxický a nabízí snížení potravinového i obalového odpadu. Další vývoj se zaměřuje na zvýšení ochrany proti plísním a zábavné využití materiálu, jako je fluorescence pod UV světlem.

Vědci našli způsob, jak obejít Kirchhoffův zákon o tepelné radiaci a vytvořit systém pro programovatelné teplo. Nová studie využívá magneto-optický materiál a fáze změnový materiál k oddělení absorpce a emise tepla. Tento koncept umožňuje kontrolovat směr emisí tepla pomocí magnetického pole a pamatuje si stav přístroje i po vypnutí. Tato technologie by mohla přinést nové generace infračervených emitorů a tepelně-fotonické paměti. Výzkum je teoretický, ale směřuje k vývoji prototypu schopného aktivního tepelného řízení.

Vědci z MIT vyvinuli novou metodu pěstování krevních cév v laboratoři za použití magnetů, což umožňuje větší přesnost než dosavadní metody. Tato technika spočívá v magnetickém natahování buněk krevních cév a slibuje lepší kontrolu nad růstem a uspořádáním cév, což je klíčové pro úspěšné vytvoření laboratorně pěstovaných orgánů a tkání. Výzkum demonstrovává, že mechanické síly sehrávají v růstu cév důležitou roli. Přestože je tato metoda v prototypové fázi, počáteční výsledky jsou nadějné a mohou přispět ke zlepšení funkčnosti umělých tkání. Vývoj byl publikován v časopise PNAS.

Studie od Carnegie Mellon University zkoumala schopnost opic rozpoznávat geometrické tvary ve srovnání s předškolními dětmi a dospělými bez formálního vzdělání. Výsledky ukázaly, že opice dokážou rozpoznávat rotované a různě zvětšené tvary téměř na stejné úrovni jako nevycvičené lidské mysli. Účastníci experimentu, včetně dětí a opic, museli párovat geometrické tvary pomocí dotykové obrazovky, přičemž úspěšné párování bylo odměněno. Zjištění naznačují, že základní geometrické chápání je u primátů vrozené a školní vzdělání ho posiluje. Výzkum vyzdvihl, že symbolická reprezentace geometrie je pravděpodobně naučená dovednost.

Přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 výrazně změnilo naše chápání Měsíce i Země. Mise přinesly 382 kilogramů měsíčních vzorků, které pomohly objasnit původ Měsíce a geologické procesy na jeho povrchu. Klíčový byl vývoj Hypotézy o Obří srážce, která naznačuje, že Měsíc vznikl po kolizi Země s dalším tělesem. Analýza těchto vzorků poskytuje důkazy o asteroidovém bombardování, které formovalo podmínky vhodné pro raný vývoj života na Zemi. Program Apollo přesto skončil v roce 1972, ale nové mise, jako je Artemis, mají potenciál přinést další znalosti.

Kouř z lesních požárů obsahuje škodlivé látky, které mohou poškodit nejen plíce, ale i další části těla, včetně srdce a mozku. Dlouhodobé vystavení kouři zvyšuje riziko mrtvice, srdečních záchvatů a psychických problémů. Kouř z požárů představuje zdravotní hrozbu i pro těhotné ženy a může vést k předčasným porodům a nízké porodní váze dětí. Výzkumy naznačují, že ani mírné a opakované vystavení kouři není bezpečné. Opatření, jako je vyhledání čistých prostor a používání ochranných masek, mohou pomoci snížit škodlivé dopady.

Nový vědecký přehled Americké asociace pro srdce naznačuje, že pití kávy v mírném množství není škodlivé. Výzkumy ukazují, že konzumace až pěti šálků kávy denně může být prospěšná pro srdce. Studie upozorňují na pozitivní vliv kávy na snížení rizika diabetu 2. typu a koronárních onemocnění srdce. Důležitý je však zdroj kofeinu; energetické nápoje mohou naopak zvyšovat krevní tlak. Celkově tedy umírněná konzumace kávy může přispívat k lepšímu zdraví, ale je třeba dávat pozor na přidané cukry a dochucovadla.

Zánětlivé střevní onemocnění postihuje miliony lidí, ale jeho přesné příčiny nejsou zcela objasněny. Vědci vyvinuli miniaturní zařízení zvané 'Colon Chip', které replikuje klíčové rysy onemocnění ve zkumavce. Tento model umožňuje zkoumat interakci mezi různými typy buněk a jejich vliv na záněty a rakovinu tlustého střeva. Výzkum ukázal, že fibroblasty, obvykle považované za podpůrné buňky, mohou hrát klíčovou roli v chorobném procesu. Nový model umožňuje studium mechanismů nemoci v lidských tkáních, což je pokrok oproti tradičním laboratorním modelům.

Moderní životní styl může přetěžovat lidské mysli kvůli evolučnímu nesouladu. Lidé jsou evolučně uzpůsobeni žít v malých skupinách a reagovat na přímé hrozby, což je v rozporu s dnešními rozsáhlými komunitami a neustálým sociálním tlakem. To vede k problémům jako obezita a úzkost, které odrážejí nesoulad mezi prostředím a naší evolucí. Stres a osamělost nejsou pouze osobní problémy, ale mohou být důsledkem toho, jak města a komunity vyvíjíme. Vědci navrhují, že pochopení tohoto nesouladu může přispět k lepšímu navrhování prostředí a digitálních prostorů, aby snížily pocit soutěživosti.