Vědci objevili v antarktickém ledu vzácné izotopy železa, které zachycují naši planetu při průchodu interstelárním oblakem supernovového prachu. Tento prach je pozůstatkem dávno mrtvých hvězd a svědčí o pohybu sluneční soustavy v Mléčné dráze. Studie ukazuje, že Země prochází touto oblastí, známou jako Místní mezihvězdný oblak, kde prachová hustota kolísá. Analýza ledu znamená významný krok k porozumění strukturám tohoto oblaku. Tato zjištění byla publikována v časopise Physical Review Letters.

V Myanmaru byl objeven obrovský 11 000 karátový rubín, jeden z největších nalezených v této zemi známé svými drahokamy. Kámen vážící 2,2 kilogramu má purpurově červenou barvu se žlutými odstíny a je považován za vysoce kvalitní. Ačkoli je menší než 21 450 karátový rubín nalezený ve stejném regionu v roce 1996, díky své barvě a kvalitě je cennější. Rubíny z oblasti Mogok jsou nejdražší na světě a jejich ceny dosahují milionů dolarů.

Výzkum ukazuje, že transplantace mikrobiomu z mladých myší do starších zvyšuje aktivitu střevních kmenových buněk. Tím dochází k obnovení regenerace střevní stěny, což může pomoci v boji proti věkem souvisejícím problémům, jako je zánět a obezita. Studie naznačuje, že mikrobiom hraje klíčovou roli v udržování zdraví střev. Změny ve střevních baktericích mohou přímo ovlivnit rychlost obnovy tkáně. Přesto je nutný další výzkum, aby se ověřilo, zda podobné efekty lze pozorovat i u lidí.

Městské oblasti jsou obvykle až o 3°C teplejší než okolní venkov díky efektu městského tepelného ostrova. Stromy mohou tento efekt téměř na polovinu redukovat a ochladit města o 0,5–1,5°C, což je zvlášť důležité během veder. Bohužel, stromy nejsou rovnoměrně rozloženy, často chybí v chudších oblastech. Samotné stromy navíc nestačí čelit rostoucím teplotám způsobeným klimatickými změnami. Je třeba kombinovat výsadbu stromů s jinými opatřeními, jako je využití reflexních materiálů nebo zlepšení proudění vzduchu mezi budovami.

Nedávný výzkum ukázal, že mozek žen se během těhotenství výrazně přetváří, což vědci dříve zanedbávali. Studie odhalila, že objem šedé kůry mozkové se mění v průběhu těhotenství a po porodu. Tým vědců prováděl skeny mozku na ženách v těhotenství a dokumentoval úbytek mozkové hmoty. Tyto změny však pravděpodobně zvyšují účinnost mozku v mateřské roli. Cílem probíhajícího projektu je vytvořit rozsáhlou databázi pro lepší pochopení vlivu těhotenství na mozek. Výzkum má potenciál zodpovědět otázky o tom, jak se remodelování mozku projevuje na kognitivních funkcích a působí na psychické zdraví po porodu.

Mateřská péče možná ovlivňuje dlouhověkost lidského druhu více, než se dosud předpokládalo. Studie vedená neurobiologem Matthewem Zipplem z Cornellovy univerzity zkoumá, jak závislost mláďat na matkách může přispívat k delšímu životu druhů jako jsou primáti nebo velryby. Tato zvířata, která žijí v sociálních skupinách, mívají delší životnost a produkují méně potomků, což umožňuje více péče na jedno mládě. Výsledky naznačují, že přežití matky má přímý vliv na životní šance potomků. Tento model může být rozšířen na více druhů savců, nejen lidské, a posiluje teorii, že mateřská péče je evoluční hnací silou prodloužení života.

Studie zkoumala účinek magnetických mozkových impulzů na děti s autismem a intelektuálním postižením. Cílem bylo zlepšit jejich komunikační a sociální dovednosti, které jsou dosud omezeny nedostatkem specialistů. Bezpečná metoda stimulace mozku znatelně zlepšila komunikační schopnosti účastníků během pětidenního programu. Efekty přetrvávaly i měsíc po léčbě. Studie zdůraznila potenciál této nekonvenční léčby jako alternativy k tradičním metodám, i když je stále potřeba dalšího výzkumu pro dlouhodobé výsledky.

Vědci z Texas A&M University prokázali u myší schopnost regenerace odstraněného prstu. Zásadním krokem bylo použití dvou proteinů, FGF2 a BMP2, které umožnily tvorbu blastemy, základní struktury pro růst nového tkáně. Výsledky sice nebyly dokonalé, avšak všechny důležité části regeneračního digitálu se vytvořily. Tato metoda nepředpokládá použití kmenových buněk, ale spíše přesměrování existujících buněk k regeneraci, což nabízí nové možnosti v léčbě. Výzkum je v rané fázi a zatím nebyl testován na lidech.

Pohyb galaktických shluků v dalekém vesmíru se stal dosud nejrozsáhlejším testem zákonů gravitace. Na obrovských vzdálenostech, stovek milionů světelných let, gravitace stále působí tak, jak předpověděl Isaac Newton. Výzkumy naznačují, že temná hmota lépe vysvětluje pozorované gravitace ve vesmíru než úpravy gravitačních teorií. Vědci měřili rychlosti vzdálených galaktických shluků, což potvrdilo stávající fyzikální teorie. Ačkoliv temná hmota zůstává neznámá, důkazy o její existenci narůstají.

Výzkumníci objevili, že lidé slepí od narození mají vysoce neobvyklý průběh schizofrenie. Celosvětová data ukazují, že nikdo z těchto jedinců nebyl diagnostikován se schizofrenií, což naznačuje, že ochrana je specifická právě pro kortikální slepotu. Zatímco současné léčby schizofrenie se zaměřují na mozek a chemické procesy, zjištění o slepotě otevírají nové cesty k pochopení a potenciální léčbě této nemoci. Studiem mozků slepých jedinců se lékaři snaží zjistit, jak se stabilněji vyvíjejí a jak tato stabilita může bránit schizofrenii. Naděje spočívají v nalezení nových léčebných přístupů zaměřených na procesy vnímání a učení.

Vědci objevili nový stav hmoty, který byl původně považován za kvantovou spinovou kapalinu (QSL). Materiál cerium hořečnatý hexaluminát (CeMgAl11O19) vykazuje neobvyklé vlastnosti, které byly mylně přičítány QSL. Tyto výsledky mění pohled na hodnocení kandidátů na QSL. Objev je významný pro kvantové počítače, které by mohly díky QSL zlepšit stabilitu a výkon. Přestože CeMgAl11O19 není QSL, jeho vlastnosti mohou pomoci v dalším bádání ve fyzice. Výzkum zveřejněn v Science Advances.

Legendární přírodovědec David Attenborough oslavil své 100. narozeniny, což připisuje čisté náhodě. V Egyptě byla objevena mumie stará 1600 let, zabalená do úryvku z 2700 let starého řeckého eposu Ilias. Vědci objevili malý zmrzlý svět za Neptunem s atmosférou, což odhaluje nové možnosti detekce atmosfér u malých těles. Neurosvědci zjistili, že pohyb břišních svalů spouští mozkový čistící mechanismus. Výzkum naznačuje, že běžné antibiotikum minocyklin by mohlo být využito k léčbě panických záchvatů.

Článek zkoumá složení a účinnost probiotik, které jsou populární mezi lidmi s vyšším vzděláním a příjmem. Probiotika často obsahují známé bakterie jako lactobacilli a bifidobakterie, které jsou považovány za bezpečné. Přestože existuje mnoho přípravků s různými dávkami, vědecké důkazy o jejich přínosech nejsou vždy jasné. Probiotika by měli užívat opatrně lidé s oslabenou imunitou. Navzdory nedostatku důkazů o účinnosti, probiotický průmysl úspěšně oslovuje spotřebitele.

Nový výzkum naznačuje, že spánek má na dlouhověkost větší vliv než dieta a cvičení. Studie OHSU zjistila, že nedostatek spánku je silně spjat s kratší délkou života, přičemž ho překonává pouze kouření. Výzkum zdůrazňuje důležitost 7-9 hodin spánku denně pro dlouhodobé zdraví. Spánek ovlivňuje mnoho aspektů našeho zdraví, včetně imunitního systému a různých zdravotních podmínek spojených s obezitou a cukrovkou. Odborníci doporučují přizpůsobit spánkový režim, aby se podpořila dlouhověkost.

Vědci vyvinuli umělé krevní sraženiny, které se formují rychleji a vydrží déle než přirozené. Tyto sraženiny, známé jako EBCs, mohou v budoucnu sloužit jako pohotové záplaty při operacích a nehodách. Výzkum z USA a Kanady ukázal, že EBCs pomáhají překonat slabiny přirozených sraženin, které jsou pomalé a křehké. Pomocí chemických reakcí byly červené krvinky přeměněny na pevnější materiál, což posílilo strukturu sraženin. Experimenty v laboratoři a na potkanech ukázaly, že EBCs jsou odolnější a lepivější než přírodní sraženiny bez vyvolání imunitní reakce. Tento výzkum může mít velký přínos pro zdravotnickou péči a urychlit hojení ran.

Studie NASA z roku 1989, která zkoumala schopnost rostlin čistit vzduch, byla původně provedena v uzavřených podmínkách vhodných pro vesmírné stanice. Tento výzkum byl později často špatně interpretován v kontextu domácího prostředí. V běžných domech je díky ventilaci potřeba velkého množství rostlin, aby se vyrovnala přirozená výměna vzduchu. Zatímco rostliny mohou přinášet psychologické výhody a zlepšení komfortu, nejsou efektivní alternativou k mechanickým systémům filtrace vzduchu ve skutečných obytných prostorech.

Vědci odhalili, že káva může přispívat k delšímu životu a ochraně proti stárnutí díky rostlinným sloučeninám, nikoli kvůli kofeinu. Studie z Texas A&M University ukazuje, že tyto sloučeniny se vážou na receptor NR4A1, který hraje roli v reakci na stres a zánětlivé procesy. Testy prokázaly, že kávové složky mohou potlačovat růst rakovinných buněk a zánětlivou reakci bílých krvinek. Zatímco kofein interaguje s receptorem, jeho vliv je menší v porovnání s polyfenoly v kávě. Výsledky naznačují další potenciál pro vývoj terapií proti rakovině a stárnutí.

Nová studie naznačuje, že zvýšené množství viscerálního tuku v těle může urychlit stárnutí mozku. Výzkum z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli ukázal, že viscerální tuk je spojen s rychlejší atrofií mozku a nižším kognitivním výkonem. Naopak podkožní tuk tuto souvislost nevykazuje. Důležitým faktorem je kontrola hladiny cukru v krvi a redukce viscerálního tuku pomocí životního stylu, což může vést k ochraně mozkové struktury. Studie byla provedena na základě MRI skenů a kognitivních testů u 533 dospělých, kteří byli sledováni až 16 let.

Y chromozom ztratil v průběhu 300 milionů let 97 % svých původních genů, což vede k obavám o jeho budoucnost. Evoluční bioložka Jenny Graves naznačuje, že by mohl zmizet během několika milionů let. Diskuse se točí okolo dvou teorií: jedna považuje Y chromozom za nestabilní a blízko zániku, druhá ho vidí jako přetrvávající a stabilní. Podobné případy v přírodě ukazují, že ztráty Y chromozomu nemusejí znamenat konec mužského pohlaví. I tak zůstává otázka, zda a jak by se Y chromozom mohl adaptovat.

David Attenborough, slavný britský dokumentarista, dosáhl 100 let. Během své sedmdesátileté kariéry s BBC inspiroval miliardy lidí svou vášní pro přírodu a její ochranu. Přispěl také k popularizaci témat klimatické změny a úbytku biodiverzity. Jeho práce ovlivnila nejen veřejné mínění, ale i ochranu přírody. Attenborough je oslavován pro svůj unikátní styl vyprávění, který přibližuje krásy a hrozby přírody divákům po celém světě.