Na Willistonově jezeře v Britské Kolumbii byl zaznamenán plovoucí útvar porostlý zdravě vypadajícími stromy a další vegetací. Jeho existenci potvrdily satelitní snímky programu Sentinel-2, které jej 21. července zachytily asi 100 kilometrů západně od přehrady W. A. C. Bennett. Podle provozovatele nádrže BC Hydro může jít o kus materiálu, který se po letech uvolnil od břehu při mimořádně vysoké hladině vody. Útvar byl později znovu spatřen v řece Ospika, jež do jezera vtéká. Pro přehradu zatím nepředstavuje problém, může však být neoznačenou překážkou pro lodě a rybáře.

Analýza oxfordských vědců naznačuje, že americké statistiky mohou výrazně podhodnocovat počet případů vztekliny u lidí. Za roky 2000 až 2024 bylo v USA potvrzeno 60 případů, zatímco model autorů odhaduje zhruba 856 infekcí. Podle jejich centrálního odhadu se tak podaří diagnostikovat asi 7 procent případů, přičemž odhady vycházejí mimo jiné z nákaz odhalených až po transplantacích orgánů. Vzteklina nemusí být rozpoznána, protože její příznaky mohou připomínat jiné neurologické či akutní stavy a rutinní testování dárců orgánů na virus se neprovádí. Autoři zdůrazňují, že jde o statistický odhad, který nezohlednil všechny místní, profesní a sociální rozdíly v riziku.

Vědci v zařízení DIII-D v Kalifornii získali první experimentální důkazy, že některé nestability plazmatu nemusí fúzi jen škodit. Vlny známé jako Alfvénovy vlastní módy mohou vyvolávat proudy a proudění, které vytvářejí smykový tok potlačující turbulenci. Díky tomu se v jádru plazmatu lépe udrží teplo a vznikají příznivější podmínky pro slučování jader vodíku. Měření odhalilo zhruba pětiprocentní změnu faktoru bezpečnosti během 20 milisekund, což odpovídá předpokládanému samoregulačnímu mechanismu. Praktické využití tohoto jevu je ještě vzdálené, ale výsledek může pomoci zlepšit konstrukci a řízení budoucích fúzních reaktorů.

Metformin, běžně používaný lék první volby při diabetu 2. typu, by podle nového přehledu studií mohl mít účinky podporující zdravé stárnutí. Aktivuje buněčný enzym AMPK, ovlivňuje mTOR, autofagii, oxidační stres i citlivost na inzulin, tedy procesy spojované se stárnutím buněk. Možné přínosy se zkoumají také v souvislosti s epigenetickými změnami a střevním mikrobiomem. Menší studie u diabetiků naznačila nižší biologický věk, neprokázala však přímou příčinnou souvislost. Většina dosavadních poznatků pochází z observačních studií nebo pokusů na zvířatech, proto jsou nutné rozsáhlé randomizované klinické zkoušky i u lidí bez diabetu.

Solární superbouře z listopadu 2025 vyvolala rozsáhlé poruchy ionosféry nad kontinentálními USA a místy zhoršila přesnost GPS o více než 10 metrů. Vědci zaznamenali silné kolísání satelitních signálů v pásu táhnoucím se napříč zemí, což je v takovém rozsahu ve středních zeměpisných šířkách dosud nepozorovaný jev. Příčinou byly nerovnoměrnosti hustoty elektronů v ionosféře, které vznikly při geomagnetické bouři a zkreslovaly rádiové signály. Takové výpadky mohou ohrozit technologie závislé na přesné poloze, například autonomní dopravu či precizní zemědělství. Autoři upozorňují, že lepší předpovědi kosmického počasí by mohly omezit budoucí škody.

Evropská unie rozšiřuje AI továrny, gigatovárny a datová centra, čímž prudce zvyšuje poptávku po nejvýkonnějších čipech. Ty však Evropa z velké části nevyrábí a u pokročilých procesorů závisí na amerických návrhářích, zejména Nvidii, a asijských výrobcích. Připravovaný Chips Act 2.0 má vedle podpory výroby posílit domácí poptávku a propojit producenty čipů s průmyslem. Původní cíl dosáhnout do roku 2030 pětiny světové výroby čipů je přitom podle auditorů nepravděpodobný. Odborníci doporučují neusilovat o úplnou soběstačnost, ale diverzifikovat dodavatele, rozvíjet strategické kapacity a omezovat zranitelnost vůči jednotlivým zemím či firmám.

První baterie, Voltův sloup, vznikla roku 1799 ze sporu Alessandra Volty s Luigim Galvanim o původ elektrických stahů žabích svalů. Galvani je vysvětloval vrozenou „živočišnou elektřinou“, zatímco Volta hledal zdroj proudu v kontaktu různých kovů a kapalině. Volta pak sestavil střídající se kotouče mědi a zinku oddělené materiálem nasáklým solným roztokem či kyselinou, které dodávaly trvalý slabý proud. Vynález rychle umožnil elektrolýzu vody a izolaci dalších chemických prvků. Článek zdůrazňuje, že ani jeden z rivalů nebyl jednoznačným vítězem: Galvani přispěl k elektrofyziologii a Volta k elektrochemii a bateriové technice.

Tajemný mikroskopický snímek s drobnými téměř dokonalými kuličkami zachycuje zbytky po výstřelu. Částice vznikají při explozi zápalkové směsi v náboji, kdy se kovové složky odpaří, rychle ochladí a ztuhnou do kulovité podoby. Forenzní odborníci je rozpoznávají podle typické kombinace olova, barya a antimonu pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a rentgenové spektroskopie. Usazeniny mohou ulpět na rukou, vlasech, obličeji či oděvu střelce i lidí stojících poblíž. Protože se často ztratí nebo smyjí během několika hodin, je důležitý rychlý odběr vzorků.

Švýcarský projekt občanské vědy zkoumal biologickou aktivitu půdy pomocí více než 2 000 párů bavlněného spodního prádla a 12 000 čajových sáčků. Rychlost rozkladu po dvou měsících ukázala, jak aktivně v půdě působí bakterie, houby, žížaly a další organismy. Nejrychlejší rozklad byl v soukromých zahradách, kde se rozložilo průměrně 58 procent bavlny, zatímco na trávnících jen kolem 40 procent. Způsob využívání půdy se ukázal jako významnější faktor než její jiné vlastnosti. Vědci však upozorňují, že vysoká míra rozkladu nemusí vždy znamenat zdravější půdu, protože může signalizovat i nadbytek živin z hnojiv.

V Jihočínském moři vědci zaznamenali pancéřovaného ropušnicovitého kaníka Scalicus engyceros, jenž se po mořském dně pohybuje pomocí ztluštělých paprsků ploutví. Ryba dokáže kráčet bokem jako krab, při ohrožení poskočit a také couvat způsobem dosud nepozorovaným u jiných ryb. Má kostěné destičky a větvené vousky na rypci, jimiž zřejmě vyhledává potravu a zkoumá překážky. Pozorování z hloubek 350 až 500 metrů ukazují, že přímý výzkum živých živočichů pomocí ponorek může odhalit dosud neznámé adaptace hlubinných druhů.

Teoretická studie upozorňuje, že opakovaná komunikace se zákaznickými chatboty a sociálními roboty může vést lidi k přizpůsobování vlastního projevu strojům. Autoři tento možný jev nazývají „robotoidní lidství“: lidé by mohli potlačovat své zvláštnosti, nepředvídatelnost či nuance, aby od AI získali plynulejší odpovědi. Personalizované a lidsky působící systémy podle nich zároveň stírají hranici mezi komunikací s člověkem a programem. Výzkum zatím nepřinesl dlouhodobá měření na lidech, vychází však z dosavadních poznatků o interakcích lidí a robotů. Vědci proto vyzývají k experimentálnímu ověření dopadů a k etickému nasazování AI ve službách.

Studie finských vědců na 2 264 lidech ve věku 46 let zjistila, že vyšší pravidelná konzumace kávy souvisela s nižším množstvím tělesného tuku a větší svalovou hmotou, přestože BMI se výrazně nelišilo. U mužů byla vyšší spotřeba kávy spojena s příznivějšími ukazateli glukózy a inzulinu, vyšší hladinou testosteronu i proteinu SHBG. U žen byly vztahy slabší; více kávy se pojilo s vyšším SHBG a nižší dostupností volných androgenů. V obou skupinách souvisela káva s nižšími hladinami aminokyselin BCAA, jejichž dlouhodobé zvýšení bývá spojováno s metabolickými nemocemi. Jelikož šlo o jednorázové pozorování, výzkum neprokazuje, že tyto změny způsobuje přímo káva.

Přehledová studie upozorňuje, že nelegální obchod s volně žijícími živočichy, rostlinami a houbami se výrazně přesouvá na sociální sítě a internetová tržiště. Prodejci využívají anonymitu, slabší kontrolu a snadný přeshraniční kontakt se zákazníky na platformách jako Facebook, Instagram, TikTok, eBay či Alibaba. Nabízeni jsou živí exotickí mazlíčci i části těl zvířat, včetně druhů ohrožených vyhynutím. Průzkum 280 platforem zaznamenal během šesti týdnů přes 33 tisíc exemplářů druhů sledovaných úmluvou CITES. Autoři vyzývají k posílení regulace, technologického dohledu, ochrany druhů a spolupráci veřejnosti, platforem i místních komunit.

Americký úřad FDA udělil licenci přípravku Ezplaz, první lyofilizované krevní plazmě schválené ve Spojených státech. Produkt lze skladovat až 12 měsíců při teplotě 2 až 25 °C a po přidání sterilní vody připravit k transfúzi přibližně za dvě a půl minuty. Mohl by pomoci zejména při silném krvácení v sanitkách, odlehlých oblastech, katastrofách či na bojišti, kde není dostupná mražená plazma. Přípravek je určen dospělým, pokud jiné plazmové produkty nejsou k dispozici, a nenahrazuje běžnou plazmu ve všech situacích. Nese obdobná transfuzní rizika jako jiné plazmové přípravky; po schválení bude sledováno i možné riziko krevních sraženin.

Indický výzkumný tým vyvinul systém šesti pružných piezorezistivních senzorů, které se upevňují na oděv v oblasti kyčlí, kolen a kotníků. Senzory sledují deformaci látky při pohybu a algoritmus strojového učení vyhodnocuje jejich synchronizované signály. Při testech s dvanácti lidmi systém po individuálním natrénování rozpoznával chůzi po rovině a svahu i pohyb po schodech s přesností 99,83 procenta. U člověka, který systém předtím nepoužil, dosáhla přesnost 89 procent. Senzorová vrstva spotřebuje jen 0,318 miliwattu a materiál vydržel více než 12 000 protažení na trojnásobek délky. Technologie by mohla pomoci při rehabilitaci, sportovním tréninku i řízení robotických asistenčních systémů.

Opuštěná podmořská potrubí a kabelové systémy po těžbě ropy a plynu se i desítky let po vyřazení rozpadají a znečišťují moře mikroplasty. Studie z britského kontinentálního šelfu odhaduje jejich roční emise na 4,5 až 500 tun, přičemž v mořském prostředí tam může zůstávat asi 121 tisíc tun plastů z této infrastruktury. Analýza vzorků vyzvednutých po 22 letech ukázala praskliny a fragmentaci plastových povrchů vlivem písku, proudění a organismů. Betonová ochrana opotřebení omezuje, nezabraňuje mu však úplně. Autoři varují, že podobný problém se týká i dalších zemí a měl by ovlivnit pravidla pro vyřazování těžebních zařízení z provozu.

Lýtkové svaly při chůzi, běhu nebo zvedání pat stlačují žíly v nohách a pomáhají krvi překonávat gravitaci na cestě zpět k srdci. Jednocestné žilní chlopně přitom brání jejímu návratu do chodidel. Horší funkce tohoto svalového mechanismu byla v observačních studiích spojena s vyšší úmrtností, nelze z ní však vyvozovat přímou příčinu. Pro jeho aktivaci pomáhá pravidelná chůze, schody, výpony na špičky či pohyby kotníků během dlouhého sezení. Přetrvávající otok, náhlá bolest, zarudnutí nebo zvýšená teplota jedné nohy vyžadují lékařské vyšetření kvůli možnému krevnímu sraženině.

Malá studie se 60 lidmi s mírnou až středně pokročilou Alzheimerovou chorobou zkoumala vztah mezi spánkovou aktivitou, orexinem v mozkomíšním moku a vývojem příznaků během tří let. Vyšší hladiny orexinu souvisely s horším postupem onemocnění. U pacientů s výraznějšími spánkovými vřeténky a pomalými oscilacemi během hlubokého NREM spánku však byla tato vazba slabší. Silnější spánkové signály se zároveň pojily s nižší koncentrací orexinu; vyšší hladiny byly zaznamenány také u žen. Výsledky naznačují možný význam regulace spánku a orexinu pro budoucí léčbu, ale vzhledem k malému vzorku, jedinému nočnímu měření a chybějící kontrolní skupině je nutné je ověřit rozsáhlejšími studiemi.

Studie na myších naznačuje, že imunitní buňky v tukové tkáni mohou po obezitě uchovávat dlouhodobé změny, které ztěžují další úbytek hmotnosti. V makrofázích přetrvávaly po zhubnutí změny ve zpracování genetické informace, mimo jiné v souvislosti s nižší hladinou proteinu CWC22. Narušení ovlivnilo odklízení poškozených buněk a snížilo množství inosinu, látky podporující štěpení uloženého tuku. Autoři upozorňují, že případné léčebné postupy jsou zatím vzdálené a výsledky pocházejí hlavně z pokusů na myších, část poznatků však ověřovali i v lidských buňkách. Výzkum může přispět k vývoji terapií zaměřených na biologickou „paměť“ obezity.

Vědci v Číně vyvinuli senzorovou vrstvu do lůžka protézy, která sleduje sílu, místo i délku tlaku na pahýl končetiny. Systém napodobuje některé mechanismy vnímání bolesti: krátký tlak vyhodnotí jako běžný dotek, zatímco dlouhodobé či opakované zatížení označí jako rizikové. Po silném zatížení se navíc dočasně zvýší jeho citlivost, podobně jako u poraněné tkáně. Při testech se třemi lidmi po amputaci pod kolenem pomohla zpětná vazba upravit běh a snížit nerovnoměrné zatížení. Prototyp zatím není připraven pro běžné použití; potřebuje zmenšení, bezdrátové provedení a rozsáhlejší dlouhodobé klinické zkoušky.