Posádka mise Artemis II, která se úspěšně vrátila z cesty k Měsíci, se chystá znovu vstoupit do zemské atmosféry s vysokou rychlostí a teplotou. Jejich loď Orion dosáhne rychlosti přes 11 km/s a při návratu do atmosféry zažijí extrémní podmínky, jako jsou vysoké teploty a dočasné přerušení rádiového signálu. Aby se zabránilo přehřátí, má Orion speciální tepelnou ochranu, která kombinuje moderní materiály schopné odolat silné tepelné zátěži. Návrat posádky je plánován do Tichého oceánu u kalifornského pobřeží. Úkolem této mise bylo překonat rekordní vzdálenost cestování lidí od Země, konkrétně 406 771 kilometrů.

Nový výzkum objevil společný 'mozkový otisk' u pěti psychedelických látek. Studie zkoumala vzory propojení mozku u látek jako psilocybin, LSD a další. Bylo zjištěno, že tyto látky posilují komunikaci mezi odlišnými mozkovými sítěmi a snižují propojení v některých vnitřních sítích. Tento objev může pomoci ve vývoji léčebných terapií a v porozumění biologii halucinací. Výzkum se poprvé zaměřil na společné rysy, čímž spojuje dosud oddělené studie. Psychedelika mohou představovat významný posun v léčbě duševních onemocnění.

Vesmír je přirozeně tichý, protože ve vakuu nemůže zvuková vlna cestovat mezi částicemi. Vědci však nalezli způsoby, jak převést kosmické signály do slyšitelných zvuků. Tyto sonifikace umožňují převést elektromagnetické signály nebo tlakové vlny do akustických frekvencí, což nám nabízí nový způsob, jak zkoumat vesmír. Například projekt NASA používá data sonifikace k transformaci obrazových dat do zvukových poznámek. Každé těleso ve sluneční soustavě vytváří jedinečné zvukové scény, které jsou nejen fascinující, ale i vědecky hodnotné.

Nová studie spojuje hladiny vitaminu D ve středním věku se snížením toxických tau proteinů v mozcích postižených Alzheimerovou chorobou. Analýza krevních vzorků a mozkových skenů odhalila, že vyšší hladiny vitaminu D jsou spojeny s nižším množstvím těchto proteinů. Výsledky naznačují, že dostatek vitaminu D ve středním věku by mohl poskytnout ochranu před rozvojem tau depozit. Přestože studie neprokazuje přímou příčinnou souvislost, nabízí důvod pro další výzkum v oblasti prevence demence.

Ve studii byla identifikována mozková oblast pFL, která může způsobovat některé případy vysokého krevního tlaku. Situace je zajímavá tím, že existuje možnost tento proces zvrátit. Výzkum na potkanech ukazuje, že pFL může ovlivňovat dýchání a zároveň stahovat cévy. Tento objev by mohl vysvětlovat, proč někteří pacienti stále trpí hypertenzí přes léčbu. Cílené zásahy do této mozkové oblasti by mohly poskytnout nové terapii. Objev byl publikován jako potenciální cesta k novým léčebným možnostem.

V Žraločí zátoce v Austrálii byly objeveny mikroskopické organismy, které mohou odhalit, jak vzniknul složitý život na Zemi. Tyto mikroby, známé jako Asgard archaea, by mohly být nejbližšími příbuznými eukaryot, složitých organismů jako jsou rostliny a zvířata. Vědci zjistili, že Asgard archaea spolupracují s bakteriemi a sdílejí živiny, což mohlo vést k vytvoření prvních složitých buněk. Tento objev propojuje poznatky moderní vědy s domorodým poznáním oblasti Gathaagudu a zdůrazňuje důležitost ochrany místa před klimatickými změnami.

Astronauté mise Artemis II se blíží k návratu na Zemi a reflektují svou historickou cestu k Měsíci. Byli prvními lidmi po více než půl století, kteří se dostali tak daleko od Země, a zažili mimořádnou sluneční zatmění. Před nimi je nebezpečný návrat atmosférou, kde jejich kapsle Orion dosáhne extrémní rychlosti a teploty. NASA při návratu sleduje, jak se osvědčí tepelný štít kapsle, který byl upraven po předchozích problémech. Mise je předehrou pro budoucí lunární expedice a budování udržitelné základny na Měsíci.

Injekční peptidy získávají na popularitě v kosmetickém průmyslu jako prostředky proti stárnutí. Přestože jsou široce dostupné online, jejich bezpečnost a účinnost zůstávají nejasné kvůli nedostatku kvalitních důkazů z klinických studií. Některé peptidy, jako GHK-Cu a BPC-157, jsou oblíbené pro schopnost regenerace tkání, ale výzkum je omezen převážně na laboratorní studie s buňkami či zvířaty. Neznámé složení a kvalita výrobků, společně s možností biologických rizik, představují potenciální nebezpečí. Na mezinárodní úrovni je obtížné regulovat prodej těchto látek, což zvyšuje potřebu informací pro veřejnost o jejich rizicích a přínosech.

V ugandských deštných pralesech došlo k rozdělení největší známé skupiny divokých šimpanzů na válčící frakce. Tento jev, pozorovaný po více než 30 let, poskytuje nový pohled na kořeny kolektivního násilí u primátů a možného přenosu na lidskou společnost. Konflikty mezi západní a centrální skupinou vyústily ve smrt mnoha jedinců obou stran. Analýza těchto událostí vyvolává otázky o socioekologických procesech vedoucích ke konfliktům u šimpanzů a možných paralelách s lidmi.

Čtyřicetisedmiletá žena z Německa, trpící třemi autoimunitními chorobami, vstoupila do remise po experimentální CAR-T buněčné terapii. Terapie zahrnovala úpravu jejích T buněk, aby útočily na protein CD19 na B buňkách, čímž se eliminovaly chybně fungující buňky imunitního systému. Žena, dříve závislá na denních transfuzích, po léčbě již krev nepotřebuje a její zdravotní stav se podstatně zlepšil. Po téměř deseti letech nemoci je bez léčby a byla schopna se vrátit k normálnímu životu. Vědecký tým varuje, že je třeba dalšího výzkumu, ale první výsledky jsou slibné.

Astronauti během mise Artemis II zaznamenali meteority dopadající na povrch Měsíce, což vzbudilo velký zájem vědců. Při průletu kolem Měsíce astronauti viděli několik záblesků způsobených dopady. Tým NASA v Houstonu byl těmito pozorováními velmi nadšen. Podle astronautů trvaly záblesky jen milisekundy a měly bílou až modrobílou barvu. Tato pozorování jsou důležitá pro lepší pochopení frekvence a velikosti objektů dopadajících na Měsíc. Výsledky mohou ovlivnit budoucí plány pro stavbu lunární základny.

Překřižování nohou během sezení obvykle nepředstavuje zdravotní riziko. Přestože existuje mnoho tvrzení o možném poškození kolen, kyčlí nebo způsobení křečových žil, většina těchto obav není podpořena důkazy. Důležitější než držet 'ideální' postoj je měnit pozice a hýbat se, aby se předešlo ztuhlosti. Lidé by se neměli bát, že si sezením ve zmíněné pozici poškodí zdraví, pokud je jim pohodlná. Pohybová variabilita je pro tělo prospěšnější než striktní dodržování jednoho postoje.

Galaxie Mrk 501, vzdálená přibližně 464 milionů světelných let, může hostit dvojici supermasivních černých děr na pokraji srážky. Nový výzkum naznačuje, že galaxie má dva paprsky hmoty, což by mohlo být důkazem existence binárního systému černých děr. Tyto objekty se nacházejí velmi blízko sebe a jejich srážka by mohla nastat během příštího století. Pokud se teorie potvrdí, mohli bychom poprvé pozorovat srážku supermasivních černých děr prostřednictvím detekce gravitačních vln. Tento objev by mohl významně přispět k pochopení růstu supermasivních černých děr.

Antarktický cirkumpolární proud (ACC), nejsilnější prouď na Zemi, nezačal proudit náhle. Nové simulace ukazují, že pro jeho vznik bylo nezbytné, aby se Austrálie posunula na sever a aby v oblasti Tasmanova průlivu vanuly silné západní větry. Tento proud sehrává zásadní roli ve stabilizaci zemského klimatu. Nedávný výzkum však varuje před tím, že současné oteplování tento proud posouvá jižněji, což by mohlo vést ke ztrátě ledu v Antarktidě a oslabení biodiverzity v oceánech. Studie byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci zjistili, že živé sny mohou vědomě ovlivnit, jak odpočatí se cítíme po probuzení. Výzkum zahrnoval 44 zdravých dospělých, jejichž spánek byl studován v laboratoři, kde byli pravidelně probouzeni a dotazováni na sny a pocit odpočatosti. Výsledky ukazují, že vnímaná hloubka spánku se často zvyšuje po intenzivních snových zážitcích, i když fyziologické ukazatele naznačují mělký spánek. Studie zmiňuje, že manipulace s charakterem snů by mohla zlepšit kvalitu spánku, což může být přínosem pro ty, kteří trpí nespavostí. Výzkum otevírá nové možnosti pro zkvalitnění spánku prostřednictvím ovlivňování snů.

V roce 2022 byla při expedici na hřebenu nedaleko Havajských ostrovů odhalena formace připomínající 'žlutou cihlovou cestu'. Tento jev byl objeven výzkumníky na palubě plavidla Nautilus při průzkumu chráněné oblasti Papahānaumokuākea. Formace sestává z hyaloklastitové horniny rozdrcené při vulkanických erupcích a vytváří iluzi cihlové cesty. Vědci z Ocean Exploration Trust považují tento nález za neobvyklý, protože je podobný cihelnému chodníku. Záběry z expedice ukazují, že průzkum těchto neprozkoumaných oblastí může odhalit více o geologii Země.

Nová analýza naznačuje, že megastruktury kolem hvězd, určené k využití energie nebo změně oběžných drah, by mohly být fyzicky proveditelné. Tyto konstrukce by mohly zůstat stabilní po velmi dlouhou dobu a mohly by produkovat technosignatury detekovatelné astronomy. Colin McInnes z univerzity v Glasgow podrobně popisuje matematiku těchto konceptů, jako jsou hvězdné motory a Dysonovy bubliny. I když jsou tyto projekty spekulativní, nabízejí náhledy na možné signály vyspělých civilizací. Výzkum byl publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti.

Ženám mohou kliky působit problémy kvůli rozdílům v anatomii. Nedávno se na sociálních sítích rozšířil trik, kde změna pozice rukou zlepšuje provedení. Namísto tradičního držení doporučuje otočit ruce tak, aby prsty směřovaly ven. Tato úprava usnadňuje přizpůsobení kostí a svalů přirozenému pohybu. Anatomické rozdíly, jako jsou širší pánev a flexibilnější klouby, mohou mít vliv i na další cviky a riziko zranění. Úprava techniky cvičení podle těchto rozdílů může minimalizovat riziko zranění.

Nová studie odhalila, že nositelé genu APOE4 mají vyšší riziko Alzheimerovy choroby kvůli změnám v aktivitě neuronů, které mohou začít ještě před příznaky, jako je ztráta paměti. Výzkum na myších ukázal, že APOE4 způsoboval zmenšení a zvýšenou aktivitu neuronů v hippocampu. Klíčovou roli hraje protein Nell2, jehož snížení vedlo k obnově normálního chování neuronů. Výsledky podporují možnost intervence, která by mohla zvrátit poškození způsobené APOE4. Tento objev otevírá nové cesty k vývoji léčebných postupů proti Alzheimerově chorobě.

Vědci navrhují, že naše oči jsou výsledkem evoluce od červovitého předka, který žil před 600 miliony let. U prvotních živočichů se vyskytovalo jedno oko nacházející se uprostřed hlavy, které pomáhalo orientovat se mezi dnem a nocí. Tento předek ztratil párové oči, když se stal nehybným filtrujícím živočichem. Když se však znovu začal pohybovat, vyvinuly se u něj nové párové oči po stranách hlavy. Výzkum naznačuje, že složitost, kterou dnes nacházíme v našich očích a mozku, se vyvinula poměrně brzy. Tato evoluce umožnila vznik komplexního chování a velkého mozku, jaký známe dnes.