Vědci zjistili, že tělo olihní pokrývají smyslové buňky s jemnými vlasovitými výběžky, které zachycují pohyb vody. Struktury připomínají vlasové buňky ve vnitřním uchu člověka, jež převádějí vibrace na nervové signály. U olihní jsou tyto buňky rozmístěny v rozmanitých liniích a polích po povrchu těla a jejich různá délka patrně umožňuje rozlišovat specifické podněty, například pohyb kořisti či proudění. Výzkum na druhu Doryteuthis pealeii by mohl přispět také k lepšímu poznání mechanismů lidského sluchu a poškození vedoucího ke ztrátě sluchu.

Američtí vědci zjistili, že dva vzorky sulfidických hornin odebrané v roce 2022 ze dna Pacifiku se po vysušení a rozdrcení v laboratoři samovolně vznítily. Teplota při reakci překročila 100 °C a původní materiál se zcela oxidoval. Za nestabilitu zřejmě odpovídá nanokrystalický markazit, forma sulfidu železa, která při kontaktu s kyslíkem a po mechanickém narušení může uvolňovat teplo. USGS upozorňuje, že podobné reakce by mohly při budoucí hlubokomořské těžbě představovat riziko požárů na lodích. Zjištění by proto mělo ovlivnit bezpečnostní pravidla pro manipulaci s těmito nerosty po vyzvednutí na hladinu.

Studie sledující 4 523 Američanů ve věku nad 51 let naznačuje, že lidé s nadváhou či obezitou mohli po rozvoji demence žít déle než osoby s normální hmotností. Ve srovnání s normální hmotností bylo riziko úmrtí nižší o 16 procent u nadváhy, o 27 procent u obezity prvního stupně a o 22 procent u těžší obezity. Autoři zohlednili další zdravotní a sociální faktory a prověřovali i možnost zkreslení kvůli předchozímu úbytku hmotnosti. Výsledek však neznamená, že by pacienti měli přibírat; jde o pozorovanou souvislost, nikoli důkaz příčiny. Jedním z možných vysvětlení jsou větší energetické a nutriční zásoby u lidí, kteří při demenci hůře jedí nebo ztrácejí váhu.

Vědci v Číně identifikovali tři krátké peptidy z jedlé houby špičky obecné, které v laboratorních roztocích zesílily vnímanou slanost. Nejúčinnější molekula ASHGEGF zvýšila hodnocení slanosti o 70,59 procenta a prodloužila její vjem ze 75 na 105 sekund. Výsledky by mohly přispět k vývoji dochucovadel pro potraviny s nižším obsahem sodíku, jehož nadměrný příjem zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečně-cévních nemocí. Studie však neprokázala, o kolik by bylo možné sůl skutečně snížit při zachování chuti, a testy proběhly pouze ve specifických roztocích se syntetizovanými peptidy. Autoři proto chtějí ověřit bezpečnost, stabilitu a účinnost látek v reálných potravinách.

Studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse spojila nižší minerální hustotu obratlů s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a změnami bílé hmoty mozku. Analýza zahrnula 715 lidí, kteří podstoupili vyšetření CT hrudníku, testy paměti a myšlení i následné mozkové skeny. Nižší hustota kostí byla spojena s větším výskytem známek poškození mozkové tkáně a horšími výsledky v oblastech pozornosti, pracovní paměti a plánování. Výzkum neprokazuje, že slabší kosti kognitivní úpadek způsobují; obě potíže mohou mít společné metabolické příčiny, například inzulinovou rezistenci či hormonální změny. Autoři upozorňují, že data z běžných CT vyšetření by jednou mohla pomoci odhalovat osoby se zvýšeným rizikem zhoršování kognice.

Startup Rune Energy umisťuje modulární datová centra přímo k solárním elektrárnám, kde využívají přebytky energie, které by jinak síť nedokázala přijmout. Kontejnery RELIC se napojují na stejnosměrný proud před jeho přeměnou na střídavý a obsahují vlastní chlazení, síťové prvky, výkonovou elektroniku i GPU. Jeden modul může odebírat až 100 kilowattů a podle konfigurace pojme 128 až více než 2 000 grafických procesorů Nvidia B300. Firma uzavírá smlouvy přímo s provozovateli solárních farem a nabízí výpočetní kapacitu hlavně pro inferenci, dolaďování a menší trénování modelů. Výpadky sluneční výroby mají pokrýt integrované baterie, jejichž kapacitu společnost navrhuje podle místních historických dat. Rune působí v Kalifornii, Texasu a Massachusetts a během roku chce dosáhnout výpočetního výkonu odpovídajícího 100 megawattům.

Vědci z Okinawského institutu vědy a techniky zaznamenali, že kvantové spiny elektronů vyvolaly pohyb centimetrového objektu. Grafitová destička levitující nad soustavou magnetů nesla tří milimetrový diamant s defekty typu NV, jejichž spiny lze řídit laserem. Celek o hmotnosti asi 128 miligramů se posunul přibližně o 100 nanometrů. Samotný pohyb byl klasický, podnět k němu však vzešel z kvantového jevu. Experiment může přispět k budoucím pokusům o vytvoření kvantové superpozice u větších objektů a ke zkoumání vztahu kvantové mechaniky a gravitace.

Archeologové v lokalitě Abric Romaní u Barcelony objevili 597 otisků dřevěných předmětů z neandertálského období. Třináct z nich jasně dokládá upravené nástroje a předměty pro každodenní použití, včetně palice, oštěpů, možných kopacích holí, trojnožky a konstrukčních kůlů pro přístřešky. Čtyři ohořelé kusy kůry mohly sloužit jako tácky či nádoby na jídlo. Samotné dřevo se nedochovalo, ale vápenaté usazeniny kolem něj vytvořily detailní negativní otisky, místy až na úrovni buněčné struktury. Soubor patří k nejrozsáhlejším dokladům toho, že neandertálci dřevo cíleně a všestranně zpracovávali.

Studie se 101 dospělými s metabolicky podmíněným ztučněním jater zkoumala vanilkovou zmrzlinu slazenou cukrem, proteinem brazzeinem nebo brazzeinem s inulinem. Po variantách bez sacharózy byly vzestupy glykémie po jídle přibližně poloviční oproti běžně slazené zmrzlině, přičemž výraznější efekt se objevil u lidí s diabetem 2. typu. Brazzein je bílkovina původně nalezená v západoafrickém ovoci a při stejné hmotnosti může být až 2 000krát sladší než cukr. Autoři upozorňují, že receptury se lišily i dalšími složkami, proto nelze účinek připsat jen brazzeinu. K potvrzení dlouhodobého vlivu na diabetes, játra a další zdravotní ukazatele budou potřeba rozsáhlejší studie.

Nová studie švédských vědců naznačuje, že metabolit běžného ftalátu DEHP může ovlivňovat řadu buněčných typů v lidské ovariální tkáni. DEHP se používá ke změkčování plastů a může se do těla dostat například z potravin či vody. V laboratorním pokusu na vzorcích od sedmi dárkyň změnila látka MEHP aktivitu genů, buněčnou komunikaci i procesy související s tvorbou energie. Výrazně citlivé se ukázaly gliové buňky, tedy buňky nervového systému ve vaječnících. Autoři upozorňují, že jde o omezený soubor vzorků a výsledky je nutné potvrdit ve větších studiích, přesto podporují obavy z dopadů ftalátů na reprodukční zdraví.

Mezinárodní federace diabetu v roce 2025 oficiálně uznala cukrovku 5. typu, dříve označovanou jako diabetes související s podvýživou. Tato forma se pojí s dlouhodobým nedostatkem živin, který může narušit vývoj slinivky a její schopnost produkovat inzulin. Postihovat může až 25 milionů lidí, zejména v zemích Asie a Afriky s vysokou potravinovou nejistotou. Pacienti bývají často chybně zařazováni mezi jiné typy diabetu, přestože nejsou výrazně inzulinově rezistentní. Nevhodně nastavená inzulinová léčba u nich může zvýšit riziko nebezpečně nízké hladiny cukru v krvi. Federace proto vytváří pracovní skupinu pro diagnostická kritéria, léčebné postupy, výzkumný registr a vzdělávání zdravotníků.

Randomizovaná studie se 108 lidmi ve věku 55 let a více sledovala účinky dvanáctitýdenního silového tréninku při vegetariánské a všežravé stravě. Obě skupiny při cílovém příjmu nejméně 1,2 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti denně zlepšily sílu i fyzickou výkonnost podobně. Svalová hmota na rukou a nohou však u všežravců vzrostla výrazně více: v průměru o 0,66 kilogramu oproti 0,38 kilogramu u vegetariánů. U vegetariánů souvisel vyšší příjem bílkovin s větším nárůstem svalů, zatímco u všežravců se tento vztah neprojevil. Autoři upozorňují, že výsledky pocházejí převážně od zdravých, vzdělaných bělochů a nemusí platit pro všechny populace.

Nová studie upozorňuje, že závěr života Slunce nemusí provázet plynulá ztráta hmoty, ale tisíce nepravidelných výronů. Tyto drobné gravitační otřesy by se mohly postupně nasčítat a destabilizovat dráhy obřích planet. Simulace ukázaly, že v řadě pravděpodobných scénářů začnou vnější planety křížit své dráhy ještě před proměnou Slunce v bílého trpaslíka. V devíti z deseti modelů je nakonec alespoň jedna obří planeta vyvržena do mezihvězdného prostoru. Autoři odhadují, že soustava by se mohla zásadně rozpadnout do tří miliard let po vzniku bílého trpaslíka, tedy výrazně dříve než dřívější odhady.

Týdenní přehled IEEE Spectrum představuje videa z oblasti robotiky, od humanoidů a manipulace s předměty po autonomní navigaci. Ukazuje systém Workhorse, který učí humanoidního robota Unitree G1 složitým pohybům z lidských ukázek, včetně třídění krabic, chytání a lezení. Výzkumníci z MIT představili navigaci SANDO pro bezpečný pohyb robotů v neznámém prostředí mezi pohyblivými překážkami. Nechybí ani měkký podvodní robot inspirovaný péřovkami, robotická myčka aut či ukázky nových chapadel a lineárního motoru. Článek zároveň upozorňuje na nadcházející konference CoRL 2026 v Austinu a Humanoids 2026 v Santa Claře.

Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu popsali možný mechanismus, který mohl pomoci stabilizovat ribózu, klíčový cukr tvořící páteř RNA. Ribóza podle laboratorních pokusů uvolňuje bór z přírodních minerálů do vody, zatímco bór následně ribózu chrání před rychlým rozkladem. Tento vzájemně se posilující cyklus by mohl zvýšit množství dostupných stavebních látek pro vznik raných forem života. Výsledky také ukazují, že vápník mohl nejprve omezovat nadbytek bóru, jenž brání vzniku ribózy, a později nepřímo podpořit její ochranu. Studie zdůrazňuje význam pokusů s reálnými minerály a prostředím podobným dávné Zemi.

Populace obřích želv aldabrských na atolu Aldabra se po desetiletích ochrany vyšplhala na více než 180 000 jedinců a poprvé po staletích převýšila počet obyvatel Seychel. V 19. století přitom po lovu námořníky zůstalo méně než tisíc želv. Nový celoplošný průzkum, první důkladný od 90. let, využil modelování i pozorování v husté vegetaci a poskytl dosud nejspolehlivější odhad populace. Rezervace vznikla v roce 1981 a atol byl následně zapsán na seznam UNESCO. Druh však nadále ohrožuje stoupání hladiny moře, sucho, zdivočelé kočky a černé krysy, které požírají vejce a mláďata.

Autoři upozorňují, že rychlý vývoj umělé inteligence, dohledových technologií či globálních dodavatelských řetězců vyžaduje od inženýrů více než jen technické znalosti. Etická a společenská odpovědnost je podle nich ve výuce často oddělena od odborných předmětů, takže absolventi nejsou dostatečně připraveni na praktická dilemata. Navrhují proto krátké sociotechnické moduly přímo v základních kurzech, například při výuce obvodů skrze rozhodování o záložním napájení nemocnic nebo původu tantalu v elektronice. Druhým opatřením je samostatný kurz zaměřený na ochranu veřejného zájmu, profesní povinnosti a možnosti, jak upozorňovat na rizika na pracovišti. Cílem je vychovat inženýry, kteří dokážou posuzovat důsledky inovací a aktivně chránit veřejnost.

Dva nezávislé výzkumné týmy určily genetickou změnu, která stojí za oranžovou srstí koček a dlouho odolávala vysvětlení. Jde o chybějící úsek DNA před genem Arhgap36 na chromozomu X, jenž zvyšuje aktivitu tohoto genu v pigmentových buňkách. Změna posouvá tvorbu pigmentu od tmavého eumelaninu k červenožlutému feomelaninu. Vazba na chromozom X vysvětluje, proč jsou oranžoví kocouři častější, zatímco samice mívají želvovinové či tříbarevné skvrny v důsledku náhodné inaktivace jednoho z chromozomů X. Studie nenašly důkaz, že by tato mutace souvisela se zdravím nebo inteligencí koček.

Přehledová studie upozorňuje na paradox: lidé s narkolepsií mívají výrazně narušený spánek, přesto se u nich často neprojevují známky předčasného stárnutí mozku obvyklé při dlouhodobém spánkovém deficitu. Vědci se soustředili zejména na narkolepsii 1. typu, při níž chybí neuropeptid hypokretin neboli orexin. Tento systém ovlivňuje bdělost, zánětlivé děje, metabolismus i biologické hodiny a může souviset také s tvorbou beta-amyloidu spojovaného s Alzheimerovou chorobou. Výsledky ze zvířecích modelů naznačují, že omezené působení orexinu by mohlo snižovat amyloidovou zátěž. Autoři však neříkají, že narkolepsie chrání před demencí; spíše jde o podnět k výzkumu vlivu uspořádání spánku a bdění na stárnutí mozku.

Průřezová studie mezi 1 904 lidmi ve čtyřech zemích zjistila, že uživatelé léků ze skupiny GLP-1 častěji uváděli změny nehtů než srovnávací skupina. Odlupování nehtu od nehtového lůžka popsalo 39 % uživatelů oproti 9 % lidí, kteří tyto léky neužívali, přičemž asi polovina uživatelů měla potíže s nehty už před léčbou. Výsledky ukazují souvislost, nikoli prokázanou příčinu, protože vycházejí ze subjektivních hlášení a studie nesledovala pacienty v čase. Není také jasné, jak závažné odlupování bylo ani jaké konkrétní přípravky účastníci užívali. Autoři doporučují potíže s nehty, vlasy či pokožkou hlavy konzultovat s lékařem a léčbu samostatně nevysazovat.