Dánský fotbalista Christian Eriksen nedávno zkolaboval během přátelského utkání, ale díky implantovanému defibrilátoru se rychle zotavil. Tato zařízení pomáhají lidem ohroženým nebezpečnými srdečními rytmy, ale nezabrání dalším potížím. ICD monitoruje srdeční tlukot a v případě potřeby zasáhne elektrickým impulzem. I přes jejich účinnost mohou nositelé ICD stále omdlévat, hlavně při rychlých změnách krevního tlaku nebo fyzické námaze. Pravidelné sledování a vyšetření, včetně kontroly samotného zařízení, je pro sportovce nezbytné.

Nový výzkum ukazuje, že mozek pod celkovou anestézií může zpracovávat jazyk a rozpoznávat zvuky. Studie, provedená na pacientech podstupujících operaci epilepsie, odhalila, že hippocampus může reagovat na různé zvuky, i když pacienti jsou v bezvědomí. Výzkumníci použili mikroelektrody k měření aktivity jednotlivých neuronů a zjistili, že mozek je schopen rozlišovat mezi různými tóny a zpracovávat jazyk v reálném čase. Toto zjištění naznačuje, že některé schopnosti zpracování mohou probíhat i bez vědomého stavu. Výzkum otevírá nové otázky o tom, co mozek vykonává během stavu bezvědomí.

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil nový chemický prvek bemotrizinol (BEMT) pro použití v opalovacích krémech, což je první schválení po více než 25 letech. Tento prvek nabízí širokospektrální ochranu proti UV záření a je stabilnější na slunci než starší formule. Testy ukazují, že je bezpečný a účinně chrání pokožku jak před UVA, tak UVB zářením. BEMT bude dostupný ve výrobcích prodávaných pod značkou Parsol Shield a během 18 měsíců se rozšíří do dalších výrobků. Tento vývoj může znamenat lepší ochranu kůže před škodlivými účinky slunečního záření.

Slizovky jako Physarum polycephalum, známé pro své schopnosti řešit problémy bez mozku, zaujaly vědce. Nová studie ukazuje, že jejich rozhodování je výsledkem mechanických procesů, nikoli vědomých rozhodnutí. Slizovka se vyhýbá modrému světlu a při hledání potravy vysílá malé výběžky, které prozkoumávají okoli a umožňují únik. Vědci zjistili, že cesta úniku vede podél nejdelší osy pasti, což je způsobeno rytmickými kontrakcemi, které redistribuují hmotu. Výzkum odhaluje, jak tyto mikroorganismy adaptivně reagují na prostředí bez neuronálních systémů.

Během mistrovství světa ve fotbale jsou zdravotní úředníci připraveni na možné šíření infekčních nemocí. Největší obavy vzbuzují spalničky, které se mohou rychle šířit v davu. Kromě toho existuje riziko šíření dalších infekcí, jako je norovirus nebo horečka dengue. Monitorování probíhá prostřednictvím analýzy odpadních vod a nemocničních záznamů. Specialisté se snaží identifikovat a reagovat na potenciální ohniska nákazy co nejrychleji. I přes obavy o import infekcí, jako je ebola, se většina expertů shoduje na tom, že hlavním rizikem jsou snadno přenosné nákazy jako spalničky.

V kanadském Yukonu vědci objevili pokladnici starověké DNA v zmrzlém trusu veverek. Mezi objevenými genetickými materiály patří i DNA mamuta srstnatého, který vyhynul před 4 000 lety. Výzkum se zaměřil na izolovaná hnízda, která posloužila jako časová kapsle pro zachování vzorků po tisíce let. Přestože analýza trusu zní méně atraktivně, poskytla jedinečný pohled do minulosti planety. Genetická data získaná z tohoto výzkumu mohou přispět k budoucím projektům obnovení vyhynulých druhů.

Podle studie zahrnující data z více než 9 milionů dospělých mají téměř všechny infarkty a mrtvice čtyři hlavní rizikové faktory: vysoký krevní tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi, a kouření. Tyto faktory předcházely 99 % všech kardiovaskulárních příhod. Studie upozorňuje na důležitost řízení těchto rizikových faktorů, zejména hypertenze, pro prevenci vážných srdečních onemocnění. Výsledky také zpochybňují tvrzení o rostoucích případech bez rizikových faktorů a mohou naznačovat, že předchozí studie přehlédly méně výrazné varovné signály. Vědci volají po lepší kontrole modifikovatelných rizikových faktorů než se zaměřovat na obtížně léčitelné příčiny.

V severním Atlantiku, poblíž Grónska, se objevila zvláštní klimatická anomálie v podobě ochlazující se oblasti. Tento jev naznačuje vážné problémy s Atlantickou meridionální cirkulací (AMOC), která se může blížit k nebezpečnému bodu zlomu. Výzkum podporuje teorii, že do oblasti přichází méně tepla vlivem slábnoucí AMOC. Pokud by došlo k úplnému zastavení, mohlo by to ovlivnit globální klimatické vzorce a způsobit chladnější zimy v Evropě. Poslední studie varuje, že s ohledem na globální oteplování může tento bod zlomu přijít dříve, než se očekávalo.

Nový výzkum odhaluje, že oltářní kámen Stonehenge, původně ze skotského severu, byl patrně přemístěn lidmi. Analýza minerálů v kameni, spolu s modelem pohybu ledovce, naznačuje, že kameny nebyly přepravovány ledovcem až na Salisbury. Je tedy pravděpodobné, že tato masivní 6,6 tun těžká hornina byla přepravována postupně, možná kombinací pozemní a říční dopravy. Zjištění potvrzují lidský podíl na impozantní cestě, což naznačuje organizovanost a znalost krajiny tehdejších obyvatel Británie.

V hlubinách Indického oceánu, v Diamantina Fracture Zone, byla objevena rozsáhlá nekropole téměř 500 velryb. Některé kosti jsou staré až 5,3 milionu let, což z místa činí největší a nejstarší naleziště fosílií velryb. Tým vedený Xiaotong Pengem tvrdí, že tato zjištění mění naše chápání ekosystémů na mořském dně a pomohou sledovat evoluci kytovců. Místo představuje unikátní evoluční záznam, k jehož zachování přispěly husté kosti zobatkových velryb. Život na mořském dně zde tvoří mikrobi a různí mořští živočichové, kteří kolonizují padlé kostry velryb.

V hlubinách jihozápadního Atlantiku u pobřeží Argentiny byl objeven rozlehlý korálový útes Bathelia candida, téměř velikosti Vatikánu. Tento nově nalezený ekosystém přetéká životem a nabízí útočiště pro různé mořské tvory jako kraby, hvězdice a chobotnice. Vědci zkoumající oblast s pomocí dálkově ovládaného vozidla byli překvapeni vysokou biodiverzitou. Zvláštní prostředí s chladnými podmořskými vývěry metanu přispívá k unikátní chemotrofní aktivitě, kde život není závislý na fotosyntéze. Výzkum přinesl také nalezení prvního hlubokomořského waleho pádu v argentinských vodách a zaznamenání vzácné obří medúzy Stygiomedusa gigantea.

Ve Spojených státech začalo kontroverzní klinické testování terapie zaměřené na omlazení buněk v oku. Firma Life Biosciences zahájila testování experimentální terapie ER-100, která by mohla zvrátit ztrátu zraku vlivem stárnutí. Terapie spočívá v aktivaci tří genů v očních buňkách s cílem obnovit jejich mladistvý stav. Studie se zúčastní 12 pacientů s glaukomem a 6 pacientů s jiným typem očního poškození. Přestože se jedná o malou a rizikovou studii, výzkumníci doufají, že výsledky přinesou průlomové poznatky v oblasti výzkumu dlouhověkosti.

Univerzita v Cambridge vyvinula novou vakcínu pomocí umělé inteligence (AI), která byla poprvé testována na lidech. Cílem je vytvořit vakcínu účinnou nejen proti všem známým variantám lidského koronaviru, ale i proti příbuzným virům netopýrů. Vakcína využívá DNA technologii a je navržena na základě stabilních částí virů, které se nemění. To by mohlo předejít budoucím pandemiím a poskytnout rychlejší ochranu proti novým virovým hrozbám. První testy ukazují, že vakcína stimuluje produkci protilátek a je bezpečná, ale její dlouhodobá účinnost ještě musí být ověřena.

Být fanouškem sportu, ať už sledujete fotbal, olympijské hry nebo lokální tým, může mít pozitivní vliv na vaši pohodu. Podle výzkumu z Anglia Ruskin University lidé, kteří navštěvují sportovní události, jsou s životem spokojenější a cítí se méně osamělí. Také sledování sportu na televizi nebo online může zlepšit duševní stav. Efekt je zřejmě spojen se sociální identitou a pocitem sounáležitosti s komunitou ostatních fanoušků. To, že sdílíte radosti a strasti s ostatními, může přispět k pocitu životní naplněnosti.

NASA oznámila posádku pro misi Artemis III, která je dalším krokem v plánu agentury vysadit astronauty na Měsíci. Tato mise se zaměří na obíhání Země, zatímco posádka bude cvičit doky s dvěma měsíčními přistávacími moduly. Tato demo mise je plánována na rok 2027. Kromě NASA se na vývoj přistávacích modulů podílí také SpaceX a Blue Origin, přičemž druhá zmíněná společnost nedávno čelila neúspěchu při testování rakety. Artemis program má za cíl vrátit astronauty na povrch Měsíce poprvé od 70. let a připravit základnu pro budoucí expedici na Mars.

Pando, největší a nejstarší známý živý organismus na Zemi, byl zaznamenán na zvukové nahrávce. Tento obrovský les v Utahu, složený z jediného klonálního topolu, má kořeny propojující 47 000 kmenů. Zvukový umělec Jeff Rice při experimentu nasadil hydrofon, aby zachytil vibrace přenášené větvemi a kořeny tohoto organismu. Díky tomu bylo možné slyšet tlumený dunivý zvuk způsobený listím a dalšími přírodními vlivy. Tento průlom může pomoci pochopit vnitřní fungování Pando a monitorovat stav prostředí tohoto unikátního lesa. Přesto existují obavy z narůstajícího poškozování tohoto ohromného organismu lidmi a přírodními změnami.

Ve sluneční soustavě mohl kdysi existovat další svět, který byl téměř tak velký jako Mars. Tento protoplanetární embryo, objevený díky vzácnému meteoritu NWA 12774 nalezenému v Saharské poušti, poskytuje nové důkazy o dávném planetárním tělese. Meteority z této skupiny, angrity, jsou staré a ukazují na odlišnou evoluční cestu. Výzkumníci odhadli, že tento údajný svět mohl mít minimální poloměr 1 000 kilometrů, ale možná až 3 300 kilometrů, což by ho činilo širším než Měsíc a téměř stejně velkým jako Mars. Jeho zánik mohl být způsoben kolizí nebo gravitačními interakcemi s Jupiterem.

Nová studie naznačuje, že quetiapin, lék často používaný na zlepšení spánku, může mít znepokojující vedlejší účinky. Tento antipsychotický lék, běžně předepisovaný mimo označení na nespavost, byl zkoumán u lidí s obstrukční spánkovou apnoí. Ačkoli účastníci spali déle a méně se budili, došlo ke zhoršení reakčních časů a řidičských schopností. Někteří účastníci si tyto zhoršené výkony ani neuvědomovali, což představuje bezpečnostní riziko, zejména při řízení. Výzkumníci volají po přísnější regulaci předepisování tohoto léku a doporučují personalizovanější přístup k léčbě spánkové apnoe.

Před 415 miliony let obýval Zemi obří škorpion Praearcturus gigas, který dosahoval délky více než jeden metr. Výzkumníci z Velké Británie potvrdili jeho identitu a velikost pomocí pokročilých zobrazovacích technik. Fosilie byly poprvé objeveny v roce 1870, ale až nyní je potvrzeno, že se jedná o největšího známého škorpiona. Praearcturus gigas pravděpodobně dominoval svému prostředí díky absenci velkých predátorů. Žil v období raného Devonu, kdy život na souši teprve začínal, a současně trávil čas i ve vodě. Nový výzkum přináší hlubší porozumění vývoji života na Zemi a přechodu živočichů z vody na souš.

Nová studie naznačuje, že silový trénink může prodloužit život. Výzkum ukázal, že 90 až 119 minut silového tréninku týdně snižuje riziko úmrtí o 13 procent. Více než 120 minut týdně nepřináší další snížení rizika. Kombinace silového a aerobního cvičení vede k nejnižšímu riziku úmrtí. Aerobní aktivita má v tomto ohledu výraznější pozitivní vliv než samotný silový trénink. I přesto je doporučeno kombinovat oba typy cvičení pro dosažení lepších výsledků. Studie byla publikována v The British Journal of Sports Medicine.