Výzkum odhalil značnou variabilitu v délce života motýlů kmene Heliconiini, kde některé druhy žijí výrazně déle díky konzumaci pylu. Zatímco běžné motýly žijí několik týdnů, druh Heliconius hewitsoni může žít až 348 dní. Pylová dieta, bohatá na tuky a aminokyseliny, zřejmě přispívá k jejich dlouhověkosti a zdraví. Nicméně experimenty ukázaly, že delší životnost může mít genetické předpoklady, a ne jen být důsledkem pylové výživy. Tento objev může mít v budoucnosti vliv na lidské terapie pro zlepšení životního stylu.

Na mořském dně byly objeveny radioaktivní atomy plutonia, které mohou pocházet z kosmického výbuchu před více než 100 miliony let. Tento prach stále dopadá na naši planetu a možná vznikl při srážce dvou neutronových hvězd, což vyvolává silné exploze zvané kilonovy. Vědci vedení Dominikem Kollem z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf zjistili, že plutonium pochází z velmi vzácných kosmických explozí. Absence izotopu curium-247 naznačuje, že událost je stará a mohla se stát před více než 100 miliony lety. Tento výzkum pomáhá vysvětlit historii výbuchů v Mléčné dráze a cestu naší sluneční soustavy vesmírem.

Psychedelická sloučenina psilocybin, obsažená v magických houbách, vyvolala otázky ohledně jejího vlivu na Alzheimerovu nemoc. Případ japonsko-americké ženy v pokročilém stadiu této nemoci ukázal, že po užití psilocybinu došlo ke zlepšení jejího stavu. Začala komunikovat, poznávat rodinu a vykonávat každodenní úkony. Přestože nejsou známy přesné účinky na nemoc, předpokládá se, že by psilocybin mohl dočasně měnit propojení v mozku. Výzkum ukazuje, že psilocybin může podporovat tvorbu nových neuronových spojení, což je zajímavé, ale zatím nepotvrzené. Přestože výsledky vzbuzují naději, je důležité pokračovat v monitorovaných výzkumech.

Nová studie z Open University v Nizozemsku zkoumala vliv domácích mazlíčků na zdraví lidí. Výzkum zjistil, že zatímco kočky mohou zhoršit stresové situace svých majitelů, psi nemají významný vliv na snížení stresu. Interakce s oběma druhy mazlíčků však zlepšují celkovou náladu a snižují negativní emoce. Studie zahrnula 188 účastníků a využívala metodu ekologického momentálního hodnocení. Výsledky naznačují, že domácí mazlíčci mohou být pro duševní zdraví prospěšní, ale nepůsobí jako okamžité potlačení stresu.

Příští týden dojde k jedinečné nebeské události, kdy Měsíc zakryje planetu Venuši během dne. Tento jev je považován za jeden z nejvýznamnějších pro pozorování oblohy v roce 2026. Zajímavé je, že Měsíc a Venuše, nejjasnější tělesa na nebi po Slunci, se setkají za denního světla. Událost nastane 17. června a bude viditelná po celém území Spojených států, severního Mexika a jižní Kanady. Pro pozorovatele to bude příležitost vidět Venuši za denního světla, což vyžaduje trpělivost a dobré podmínky na obloze.

V poslední době se zkoumá, zda chuťové přísady v e-cigaretách nemají vlastní zdravotní dopady. Zvláštní pozornost je věnována mentolu a syntetickým chladivým látkám v příchutích 'ice'. Tyto látky aktivují receptor TRPM8, což může vyvolat klamný pocit chladu, a ovlivnit tak hloubku inhalace. Nedávná studie na myších ukázala, že aerosoly s mentolem mohou ovlivnit srdeční rytmus a zvýšit krevní tlak. Rovněž chemikálie v e-cigaretách mohou poškodit buňky cév, což může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Brzlík, často považovaný za zbytečný orgán u dospělých, může mít významnou roli v prevenci rakoviny. Výzkum z roku 2023 ukazuje, že jeho odstranění vede k vyššímu riziku úmrtí a rakoviny v pěti letech po operaci. Studie nemůže jednoznačně prokázat, že odstranění brzlíku způsobuje rakovinu, ale naznačuje důležitost jeho zachování, pokud je to možné. Výsledky přinášejí nové pohledy na roli brzlíku ve zdraví dospělých, ačkoliv následná studie z Yale nenalezla negativní dopady této operace. Další výzkumy jsou nutné pro lepší porozumění těmto souvislostem.

Nový výzkum naznačuje, že mozek může předvídat sociální interakce ještě před jejich začátkem. Studie na dánio pruhovaném ukázala, že před pohybem ryb směrem k ostatním došlo k výrazné neuronové aktivitě v části mozku podobné lidské amygdale a hipokampu. Tento neuronový vzor byl specifický pro sociální interakce a nebyl přítomen při nesociálních pohybech. Navíc bylo zjištěno, že sociální chování bylo častější, když se ryby pohybovaly synchronně. Ačkoli byla studie provedena na rybách, vědci věří, že by tyto procesy mohly existovat i u jiných druhů, včetně savců. Výzkum otvírá možnosti pro další studium mechanismů mozku při sociálním chování.

Archeologové odhalili děsivý nález nedaleko města Vráble na Slovensku, kde našli 77 bezhlavých lidských koster v příkopech kolem osídlení z doby kamenné. Místo patří kultuře lineární keramiky, jedné z nejstarších zemědělských komunit v Evropě. Zatím neznáme pravý účel tohoto pohřbívacího rituálu, ale lebky byly patrně odstraněny záměrně a pečlivě, což poukazuje na složité sociální praktiky té doby. Dřívější výzkumy v regionu nasvědčují možným rituálním nebo dokonce obětním praktikám. Budoucí studie by mohly odhalit víc o vztazích mezi jednotlivci a jejich způsobu života.

Nový výzkum odhaluje souvislost mezi hladinou vitamínu C v krvi a zdravím mozku. Studie z Japonska ukazuje, že vyšší hladiny vitamínu C jsou spojeny s větším objemem šedé hmoty mozkové a lepší konektivitou default mode network (DMN), což je klíčová mozková síť. Tyto spoje mezi vitamínem C a kognitivními funkcemi mohou hrát roli v prevenci nemocí jako je Alzheimerova choroba. Výsledky studie vybízejí k dalšímu zkoumání, ale naznačují, že strava bohatá na vitamín C může přispět k ochraně mozku před stárnutím. Přestože studie neprokázala přímý vliv vitamínu C, podporuje myšlenku začlenit tento vitamín do běžného jídelníčku.

Vědci dosáhli průlomu v chronometrii využitím thorium-229 k vytvoření hodin založených na energii atomových jader. Tento úspěch se podařil dvěma nezávislým týmům vědců z Evropy a Číny. Evropský tým vyvinul samostatně pracující jaderné hodiny, které testoval proti existujícím atomovým hodinám, zatímco čínský tým zaměřil experiment na konzistenci frekvence v různých krystalech. I když nové zařízení ještě nepřekonává nejlepší atomové hodiny, ukazuje, že jaderné hodiny mohou být nejen teoretickým konceptem, ale reálnou technologií. Jaderné hodiny nabízejí výrazně vyšší stabilitu a mohou být využity k výzkumu temné hmoty a základních fyzikálních konstant.

Mucholapka podivná, známá svou schopností rychle zavřít pasti na kořist, fascinuje vědce dlouhá léta. Nový výzkum odhalil, že místo hydrauliky se za rychlým zavíráním pastí skrývá změna v měkkosti buněčných stěn. Venku listové stěny změknou a rozšíří se rychleji než uvnitř, což způsobí bleskový pohyb pasti. Tento mechanismus je nejrychlejší známým pohybem v rostlinné říši a otevírá nové otázky o evoluci adaptací rostlin.

Světová zdravotnická organizace uvedla, že od roku 2022 zemřelo v Evropě na následky extrémního horka více než 200 000 lidí. Tato úmrtí byla většinou prevenovatelná, tvrdí WHO, která představila nové směrnice pro ochranu před extrémním teplem. Ohroženi jsou zejména starší a velmi mladí lidé nebo osoby s chronickými onemocněními. Kromě individuálních opatření, jako je vyhýbání se horku, je klíčová institucionální odpověď a lepší plánování městských prostor. WHO varuje, že Evropa se otepluje rychleji než jakýkoliv jiný kontinent.

Selhání hromadného letu dronů nad Darling Harbour ukázalo na problémy autonomních letounů při nouzových situacích. Přestože příčinou byla rádiová interference, došlo k zaměření na klíčový aspekt, jak s těmito situacemi systémy nakládají. Autonomní letouny musejí být schopné rychle identifikovat problémy, vyhodnotit možnosti a zajistit bezpečné přistání. Zároveň se vývoj zaměřuje na prevenci selhání a řízení za kritických podmínek. Úspěch těchto systémů bude záviset na jejich spolehlivém fungování i za neočekávaných okolností.

Grónské ledovce uvolňují kvůli klimatické změně čtyřikrát více ledovců než před 25 lety, což ovlivňuje jak námořní dopravu, tak mořské ekosystémy. Studie vědců z Technické univerzity Dánska ukazuje, že tání ledovců přináší kameny a sedimenty na mořské dno, čímž vytváří nové prostředí pro mořský život. Ve Framově průlivu mezi severovýchodním Grónskem a Svalbardem se od roku 2000 zčtyřnásobil výskyt ledovců. Tento jev představuje i riziko pro nově otevírané lodní trasy v Arktidě.

Starověká kamenná pyramida v mexickém státě Michoacán se na konci července 2024 zhroutila následkem silných dešťů a bouřek. Pyramida, dříve dobře zachovalý památník civilizace Michoacán, utrpěla značné škody na své jižní zdi. Intenzivní deště a bouře přišly po jedné z nejhorších such v Mexiku za posledních 30 let, což vedlo k prasklinám ve stavbě. Tito klimatické události, zaviněné člověkem způsobenými změnami klimatu, ohrožují světové kulturní dědictví. Místní obyvatelé interpretují zřícení jako špatné znamení, a dílo skončilo ve stavu, jehož náprava si vyžádá palčivou pozornost.

Mezinárodní tým vědců identifikoval dva podtypy autismu na základě mozkových analýz u lidí a myší. Odlišné vzory mozkové konektivity vedly k rozlišení na hypokonektivitu se sníženou propojeností a hyperkonektivitu se zvýšenou aktivitou. Tyto nálezy by mohly přispět k rozvoji cílených terapií. Vědci využili genetické a imunitní faktory odvozené z myších modelů jako vzor pro lidské studie. Ačkoli byla objevena pouze část spektra autismu, tento průlom umožňuje detailnější chápání biologických základů poruchy.

Neptun je mezi plynnými obry zvláštností, což se projevuje i na jeho měsíčním systému. Nová studie naznačuje, že Triton, největší měsíc Neptunu, mohl zničit původní systém měsíců, přičemž přežil pouze Nereid. Nereid, s velmi excentrickou oběžnou dráhou, byl dříve považován za zachycený objekt z Kuiperova pásu. Analýza z infračervené kamery JWST však ukázala, že pravděpodobně jde o původní měsíc Neptunu. Simulace naznačují, že Triton mohl svou přítomností změnit oběžné dráhy ostatních měsíců a vytvořit současný stav. Tento výzkum by mohl nabídnout nový pohled na formování měsíčního systému Neptunu.

Vzrůstající poptávka po službách AI a cloud computingu zvyšuje energetickou náročnost datových center. Přibližně polovina jejich spotřeby je věnována chlazení. Inženýři nyní vyvinuli efektivnější chladicí systém založený na měděných destičkách s hroty, které se připojují k počítačovým čipům. Nový systém, vyvinutý za pomoci umělé inteligence, je až o 32 % účinnější než tradiční metody a výrazně snižuje spotřebu energie potřebnou na chlazení. Díky tomu může technologie výrazně snížit náklady datových center na chlazení a být aplikovatelná i v jiných oblastech.

Vědci vytvořili nový způsob přípravy espressa, který nevyžaduje horkou vodu. Pomocí ultrazvukových vln získali kávu s podobnou chutí a intenzitou jako tradiční espresso, ale s menší spotřebou energie. Tato metoda snižuje energetickou náročnost až o 75 % a urychluje proces výroby kávových nápojů na průmyslové úrovni. Při slepém hodnocení nedokázali běžní milovníci kávy rozeznat rozdíl mezi tradičním a ultrazvukovým espressem. Tato inovace by mohla znamenat revoluci v přístupu k výrobě kávy.