Nový výzkum potvrzuje zásadní úlohu genu NANOG v raném vývoji lidských embryí. Vědci identifikovali, že tento gen je zodpovědný za správnou diferenciaci pluripotentních buněk. Experimenty zahrnující editaci genetické báze ukázaly, že bez aktivního NANOG se buňky nemohou stát kmenovými buňkami a zaměřují se na tvorbu žloutkového vaku nebo placentárních buněk. Tento přístup, využívající lidská embrya, je průkopnický a poskytuje nový vhled do embryonálního vývoje u lidí. Studie má potenciál přispět ke zlepšení reprodukčních technologií, i když její klinické aplikace jsou zatím v nedohlednu.

Na TikToku se šíří trend, podle kterého jednoduché cvičení s malíčkem snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Videa slibují, že pohyb prstů aktivuje mozek a udržuje jej aktivní. I když se tvrzení opírá o skutečné poznatky z neurovědy, nejsou dostatečně podložena důkazy. Vědci se shodují na tom, že přínosný je široký soubor aktivit, včetně fyzické aktivity, zdravého stravování a sociálních kontaktů. Hýbání malíčkem může být zábava, ale není náhradou za osvědčené metody péče o mozek.

Žena po padesátce čelila opětovnému výskytu vzácné vrozené anomálie na levém hýždě kvůli invazi parazitů. Dva roky trpěla bolestivou ranou, která se nehojila a byla infikována parazity způsobujícími leishmaniózu. Tato infekce je známá svou schopností nacházet zranitelná místa na těle. Po léčbě a chirurgickém odstranění se zjistilo, že dermální sinus nebyl propojen s dalšími důležitými částmi těla. Případ byl publikován s cílem zvýšit povědomí o takto vzácných projevech.

Teleskop Euclid zachytil dosud největší a nejdetailnější fotografii srdce Mléčné dráhy, která obsahuje 60 milionů hvězd. Snímky pomohou při hledání exoplanet a měření jejich hmotnosti. Fotografii tvoří mozaika devíti snímků pořízených v březnu 2025 z oblasti galaktického středu. Tento úspěch přináší nové možnosti pro zkoumání temné hmoty a energie ve vesmíru. Výsledný obraz pomáhá vědcům lépe sledovat nový i již objevený planetární systém.

Francie oznámila první případ eboly na svém území, kdy lékař cestoval z Demokratické republiky Kongo. Je to první potvrzený případ této smrtelné horečky mimo Afriku během současné epidemie, která zasáhla i Ugandu. Pacient, který přicestoval do Paříže, byl ihned izolován. Přestože je u pacienta velmi nízká virová nálož, pět dalších pasažérů bylo identifikováno jako možné kontakty a umístěno do izolace. Riziko přenosu zůstává podle ministerstva zdravotnictví nízké.

Demence může ovlivnit nejen lidi, ale i psy, a postihuje až 60 % psů starších 11 let. Nová studie zkoumá, že zkrácení délky kroku předních nohou může indikovat tuto poruchu. Výzkum zahrnoval 88 starých psů a ukázal, že kognitivní úpadek má větší vliv na délku kroku než stárnutí samotné. Tyto změny v chůzi nemusí být způsobeny pouze demencí, ale i jinými faktory jako bolestí. Změny ve vzoru chůze psů by mohly pomoci včasnému odhalení problémů a být užitečné pro sledování stárnutí psů.

Nová genetická analýza zpochybňuje teorii, že genetická degenerace způsobená příbuzenským křížením vedla k vyhynutí neandrtálců. Výzkum Alby Bossoms Mesové a týmu analyzoval genetické vzorky 27 neandrtálců ze severozápadní Evropy. Ukázalo se, že pozdní neandrtálci neměli zvýšenou genetickou zátěž a byli součástí geneticky rozmanité populace. Studie dále naznačuje, že místo aby zcela vymizeli, mohli být neandrtálci integrováni do lidských populací. Toto zjištění přináší nový pohled na evoluční historii neandrtálců a jejich interakci s moderními lidmi.

Rover Perseverance, zkoumající Mars od roku 2021, objevil v kráteru Jezero komplexní organické sloučeniny v místních kamenech. Tyto sloučeniny, zjištěné pomocí přístroje SHERLOC, mohou svědčit o relativně nedávné expozici nebo ochraně minerály. Objevené makromolekulární uhlíkové sloučeniny doplňují další zajímavé prvky, jako jsou karbonáty a fosfáty, které mohou tvořit stavební kameny života. Výzkumníci nemohou jednoznačně potvrdit, zda tyto sloučeniny vznikly biologickými procesy. K objasnění původu těchto organických látek by byla nutná podrobná analýza na Zemi.

Vědci možná poprvé detekovali signaturu horizontu událostí černé díry pomocí gravitačních vln. Tento objev vznikl při zkoumání vlny z masivní srážky dvou černých děr. Teoretická práce naznačuje, že přímá vlna, kterou našli, může nést informace o horizontech černých děr. Zatímco dosavadní pozorování byla spíše nepřímá, nové signály nabízejí přímější pohled na tyto oblasti. Výsledky této práce, které byly publikovány v Nature, by mohly přinést nový způsob studia černých děr a testování obecné relativity.

Nová analýza fosilií Homo naledi v Jihoafrické republice ukazuje, že v lokalitě Rising Star chybí mužské exempláře. Zuby nalezené v této jeskyni neobsahují peptidy spojené s mužským Y chromozomem, což naznačuje, že se může jednat o pohřebiště žen. Výzkum ale nevylučuje možnost, že muži nesli genetickou mutaci způsobující nedostatek amelogeninu Y. Tato zjištění zvyšují zájem o teorii, že Homo naledi mohl praktikovat pohřební rituály. Další výzkum je nutný k potvrzení evolučních a kulturních implikací těchto objevů.

Vysokohorské oblasti And v Argentině jsou domovem lidí, kteří vyvinuli genetickou odolnost vůči arsenu, přirozeně se vyskytujícímu ve vodě. Studie ukazuje, že populace z města San Antonio de los Cobres má varianty genu AS3MT, jež podporují efektivnější metabolizování arsenu. Tento jev je výsledkem dlouhodobého vystavení vysokým úrovním tohoto toxického prvku, což umožnilo přírodním výběrem zvýhodnit odolnější jedince. Výzkum naznačuje, že by podobná adaptace mohla být přítomna i u dalších andských populací.

Život na Zemi prošel několika masovými extinkcemi, přičemž některé mohly být způsobeny blízkými průchody objektů o planetární hmotnosti. Teoretický fyzik Daniele Fargion zkoumá možnost, že gravitační přílivové efekty těchto objektů mohly způsobit gigantické vlny, vulkanické erupce a změny klimatu, vedoucí k vyhynutí druhů. Ačkoli je obtížné prokázat přímé spojení mezi těmito jevy a vyhynutími, průzkum vnější části sluneční soustavy naznačuje existenci mnoha takových objektů. Studie upozorňuje na potřebu monitorovat tyto potenciální hrozby pro Zemi.

Nová studie analyzovala 69 klinických testů s více než 154 tisíci dospělých a zjistila, že doplňky vápníku a vitaminu D mají malý vliv na prevenci zlomenin. Kombinace těchto látek ukázala jen zanedbatelné snížení rizika zlomenin. Výsledky zpochybňují dosavadní praxi předepisování těchto doplňků jako prevence pádů a zlomenin u dospělých. Pro lidi bez nedostatku vitaminu D nebo osteoporózy se pravidelné cvičení ukazuje být efektivnější. Zdraví kostí u starších dospělých může více záviset na fyzické aktivitě a vyvážené stravě než na samotných doplňcích.

Nová studie naznačuje, že současné generace mohou biologicky stárnout rychleji než ty předchozí. Výzkum ukázal, že lidé narození v pozdějších dekádách se jeví biologicky starší než jejich předchůdci ve stejném věku. Studie zkoumala krevní markery a zjistila zvýšené riziko vzniku určitých typů rakovin, jako je rakovina plic a zažívacího traktu, u mladších generací. Vědci se snaží pochopit, jak může moderní prostředí ovlivnit biologické stárnutí a tím i zdravotní rizika. Výsledky by mohly pomoci při vývoji personalizovaných preventivních opatření.

Evropu zasáhla obrovská vlna veder, při níž Francie zaznamenala nejteplejší den od počátku měření. Teploty dosáhly rekordních hodnot, což vedlo k uzavření škol a turistických atrakcí. Ulice byly téměř prázdné, a obyvatelé i turisté se dusili ve spalujícím horku. Některé země, jako Španělsko a Itálie, vyhlásily nejvyšší stupně výstrah kvůli zdraví ohrožujícím teplotám. Meteorologové poukazují na to, že takové extrémní vlny vedra budou v důsledku klimatických změn stále častější a intenzivnější. Po celé Evropě se vlna veder zhoršuje, což vyvolalo obavy z budoucí letní sezóny.

Podle výzkumu je nedostatek pomalého vlnového spánku spojen se zvýšeným rizikem demence u starších lidí. Studie zjistila, že lidé nad 60 let mají o 27 % vyšší pravděpodobnost vzniku demence, pokud každoročně přijdou o 1 % tohoto hlubokého spánku. Fáze pomalého spánku, která tvoří součást 90minutového cyklu spánku, je klíčová pro regeneraci organismu a mozku. Výzkum také ukázal, že lidé s Alzheimerovými změnami v mozku vykazují lepší výsledky v paměťových testech, pokud mají více tohoto druhu spánku. I když není jasné, zda ztráta pomalého spánku demenci způsobuje, nebo je výsledkem mozkových změn, je důležité zajistit si dostatečný spánek pro celkové zdraví.

Ve Středozemním moři byly objeveny odlišnosti v komunikaci vorvaňů mezi východními a západními populacemi. Studie odhalila, že východní velryby používají rychlejší vzorce kliků, zatímco západní preferují pomalejší tempo. Tento jev naznačuje možný kulturní vývoj. Přestože rozdíly nejsou tak výrazné jako u jiných druhů, výzkumníci si všímají unikátních kulturních tradic v této izolované populaci. Objev podporuje teorii, že vorvani ve Středozemí se vyvíjejí jinak než jejich protějšky jinde na světě.

V západní Austrálii byl potvrzen kráter starý 3,02 miliardy let, což z něj činí nejstarší známý impaktní kráter na Zemi. Kráter, známý jako North Pole Dome, byl podroben přesné analýze minerálů, jako je zirkon a apatit, které ukázaly na dobu impaktu. Tento objev je zvláště významný, jelikož poskytuje pohled na podmínky na Zemi v době, kdy se formovala první forma života a měnily se povrchové procesy. Pilbara, kde se kráter nachází, je známá svými neporušenými archaickými horninami, které umožňují zkoumání raného zemského povrchu.

Studie mezinárodního týmu vědců naznačuje, že preference vůně a chuti cibule může být spojena s nižším rizikem vzniku cukrovky typu 2 a vysokého krevního tlaku. Onemocnění a jejich vazby na dietu byly zkoumány pomocí genetických dat a preferencí jídel u více než 160,000 lidí. Výsledky ukazují na významnou vazbu mezi preferencí cibule a variantou genu OR2T6. Tento přístup Mendelovské randomizace, kdy se využívají neměnné genetické varianty jako zástupci pro dietní údaje, nabízí potenciál pro spolehlivější výzkum vlivu diety na zdraví.

Houba Lanmaoa asiatica z Číny může po konzumaci vyvolat halucinace malých postaviček, přestože neobsahuje známé psychedelické sloučeniny jako psilocybin nebo kyselinu ibotenovou. Vědci z Univerzity v Utahu sekvenovali genomy několika hub tohoto rodu, aby zjistili příčinu těchto účinků. Objevili, že za halucinace může nový, dosud neidentifikovaný metabolit. Studie dále rozšířila znalosti o rodu Lanmaoa a objevila nové druhy, což může pomoci při budoucích výzkumech evoluce a bioaktivních látek v tomto rodu.