Nový výzkum ukazuje, že i mužský mozek prochází významnými změnami po narození dítěte. Studie z RWTH Aachen University zkoumala skeny mozku 25 otců a zjistila, že během prvních 24 týdnů po porodu dochází k redukci a následnému zvětšení některých částí mozku. Zmenšení šedé hmoty je podobné jako u žen během těhotenství a naznačuje přizpůsobení mozku novým rodičovským rolím. Zvláště jsou ovlivněny oblasti spojené s péčí o dítě a emoční vazbou. Tyto změny souvisejí s konceptem 'rodičovské mozkové sítě', která podporuje lidskou péči o potomstvo.

Odcházení z oslav bez rozloučení, známé jako tichý odchod, může být pro některé jedince zdravější variantou. Zvláště pro ty s úzkostí, introverzí či chronickými nemocemi se loučení může stát vyčerpávající společenskou povinností. Psychologové naznačují, že tichý odchod umožňuje zachovat si energii pro další aktivity a udržet si duševní pohodu. Upozornění hostitele na možnost tichého odchodu může pomoci zabránit nesprávným interpretacím a posílit vztahy. Volba odcházet nepozorovaně by neměla znamenat útěk ze společnosti, ale spíše podporu hlubších spojení.

V Jižní Koreji objevili geologové pod kráterem z historického dopadu asteroidu stromatolity. Tyto útvary vznikly před 42,000 lety a naznačují, že dopad vytvořil prostředí podobné horkým pramenům, kde mohly přežívat mikrobiální komunity. Tento objev naznačuje, že podobné krátery v minulosti mohly sloužit jako útočiště pro raný život na Zemi. Hypotéza souvisí i s možným vznikem 'kyslíkových oáz', kde podmínky přispěly k růstu fotosyntetizujících mikroorganismů. Je to první komplexní důkaz, že stromatolity mohly vznikat v kráterech s hydrotermálními jezery díky dopadům asteroidů.

Vitiligo je autoimunitní onemocnění kůže, které způsobuje světlé skvrny na kůži a ovlivňuje asi jednoho ze sta lidí na celém světě. Ačkoli je relativně běžné, stále podléhá mnoha mylným představám a stigmatizaci. Lidé s vitiligem často čelí předsudkům, vtíravým otázkám a nižšímu pocitu pohody. Toto onemocnění může způsobit pocity úzkosti, deprese a sociálního vyloučení, přičemž nesprávné představy o jeho nakažlivosti a špatné hygieně přispívají k těmto potížím. Je důležité zvýšit povědomí o skutečné povaze vitiliga, jež je spojeno s buněčnou biologií a dysfunkcí imunitního systému.

Výzkum naznačuje, že lidé s krevní skupinou A mají vyšší riziko mrtvice před 60. rokem života. Analýza genetických dat ukázala, že krevní podskupina A1 je spojena s ranými mrtvicemi. Studie zahrnovala přes 17 tisíc pacientů s mrtvicí a téměř 600 tisíc kontrolní skupinu. Ačkoli riziko je vyšší, není považováno za nutné sledovat lidi se skupinou A intenzivněji. Zjistilo se, že mladší lidé mají mrtvice spíše způsobené faktory srážení krve než aterosklerózou. Další výzkum potřebuje objasnit mechanismy tohoto zvýšeného rizika.

Nový rozsáhlý výzkum ukazuje, že krátkodobý půst nemá významný vliv na kognitivní výkon zdravých lidí. Studie zahrnující 3 484 účastníků prokazuje, že mentální schopnosti, jako je paměť a rozhodování, zůstávají beze změny i během 12hodinového půstu. U déle trvajícího půstu mohou být drobné poklesy zejména u dětí a teenagerů. Zajímavé je, že kognitivní výkon klesá v úkolech souvisejících s jídlem. Obecné duševní funkce, jako odpověď na neutrální podněty, nejsou půstem ovlivněny. Půst má tedy zůstat individuální volbou, vhodně konzultovanou s lékaři.

Studie odhalila, že před 146 000 lety žili příbuzní dnešních lidí, kteří se díky sofistikované výrobě kamenných nástrojů přizpůsobili drsným podmínkám doby ledové. Tyto pokročilé nástroje byly objeveny na archeologickém nalezišti Lingjing v Číně. Kamenné artefakty naznačují, že v té době mohly být rozvinuty kognitivní schopnosti a zručnost, podobné těm u neandrtálců. Objev vyvrací dřívější představy, že v tomto regionu technologický pokrok stagnoval. Nové datování artefaktů, pomocí minerálů nalezených v kosti, tento objev potvrdilo.

Nový výzkum ukazuje, že vizuální podoba některých slov souvisí s jejich významem, což může usnadnit jejich čtení. Takzvaná ikonická slova jako 'bublina' nebo 'postel' svým tvarem připomínají dané objekty. Studie zjistila, že lidé rychleji a přesněji rozpoznávají slova, která fyzicky připomínají svůj význam. Tento fenomén byl potvrzen i po zohlednění frekvence a délky slov. Výsledky naznačují, že vzhled písmen může být dalším klíčem k lepšímu porozumění jazyku.

Pravidelná fyzická aktivita se ukazuje jako účinnější řešení bolesti kloubů než léky či operace. Odborníci doporučují cvičení jako první linii léčby osteoartrózy, neboť dokáže zlepšit mobilitu a snižovat bolest. Ačkoli mnoho pacientů nedostává doporučení na fyzioterapii, cvičení může pomoci chránit klouby a snížit systémové záněty. Podle studií může aerobní cvičení jako plavání, chůze nebo cyklistika významně zlepšit stav kloubů. Cvičení podle odborného plánu může být účinnější než farmakologická řešení.

V Laosu byla objevena obří kamenná nádoba obsahující ostatky až 37 lidí, což naznačuje její použití při pohřebních obřadech rodin po generace. Beluga velryba úspěšně prošla testem sebeuvědomění, což ji řadí do vzácného klubu zvířat schopných sebereflexe. V Andách byla u lidí objevena genetická adaptace, která usnadňuje trávení škrobu v bramborách. Studie také naznačuje, že preference pravé ruky se může datovat zpět k našim předkům, kteří chodili po dvou nohách. Vědci zkoumali vliv virtuální reality na lidský mozek, když účastníkům dali křídla, což ukázalo na schopnost mozku adaptovat se na nové podněty.

Studie ukazují, že kmenové buňky mohou obnovit produkci inzulinu u lidí s diabetem 1. typu. V nedávných klinických testech transplantace beta buněk odvozených z embryonálních kmenových buněk umožnily některým pacientům přestat potřebovat injekce inzulinu. Tyto testy naznačují, že transplantované buňky mohou fungovat dlouhodobě bez imunitního odmítnutí. Výzvami zůstávají efektivní produkce a ochrana před imunitní reakcí. To představuje velký krok vpřed v regenerativní medicíně, ačkoliv terapie stále čekají na schválení regulačními úřady.

Výzkumníci z USA a Kanady odhalili důvod pravidelnosti některých podmořských zemětřesení. Tyto zemětřesení, vyskytující se na transformních zlomech oceánů, jsou ohraničeny zónami, které působí jako přirozené brzdy. Mechanismus dilatačního zpevnění zamezuje větším otřesům infiltrací mořské vody do hornin. Detailní studie Gofarova zlomu západně od Ekvádoru odhalila, že bariérové zóny efektivně stabilizují horniny, což se projevuje pravidelnými, menšími zemětřeseními. Tato zjištění mohou vést k vylepšení modelů předpovídání zemětřesení obecně.

Paleontologové objevili nový druh prehistorického predátora Tylosaurus rex, který byl schován v muzeální sbírce. Fossilie, dříve mylně považované za jiný druh, patří do této nové kategorie a ukazují na mohutného mořského plaza s výjimečnými loveckými schopnostmi. Tylosaurus rex dosahoval délky až 13,2 metru a jeho ostatky nesou známky silného boje, pravděpodobně se svými druhy. Tento objev přehodnocuje dosavadní znalosti o evoluci mosasaurů a naznačuje, že další neobjevené druhy mohou čekat v muzeích. Výzkum zdůrazňuje potřebu aktualizovat metody studia fosilií.

Vědci zjistili, jak ryba Amazonka molly, která žije v Mexiku a Texasu, dokáže reprodukovat samičí klony. Tato ryba se rozmnožuje procesem zvaným gynogeneze, kdy potřebuje spermii pro stimulaci vývoje vajíčka, ale genetický materiál samce není přenesen na potomky. Díky genetické konverzi rybie odstraňují škodlivé mutace a zachovávají užitečné. Reprodukce bez sexuálního promíchání činí populaci zranitelnou, ale Amazonka molly přežívá už přes 100 000 let. Tento model reprodukce je vzácný mezi obratlovci, ale ukazuje se i u jiných druhů jako jsou některé ještěrky či hadi.

Archeologové objevili ve středověké německé latríně malý zápisník, který zůstal po staletí neporušený. Tento zápisník, datovaný do 13. nebo 14. století, obsahuje stránky z voskem potaženého dřeva, na kterých je stále čitelný text. Předpokládá se, že patřil obchodníkovi z Paderbornu. Kniha je důkazem, že i na nevábných místech, jako jsou latríny, se mohou zachovat historicky cenné nálezy. Text je napsán latinsky a jeho dešifrování bude vyžadovat úsilí odborníků. Nález obsahuje také stopy hedvábí, které snad sloužilo jako toaletní papír.

Podle analýzy WHO je více než třetina případů rakoviny globálně preventabilní. Kouření tabáku a konzumace alkoholu jsou nejvýznamnějšími faktory, které přispívají k téměř polovině těchto případů. Kouření je spojeno s 15 % všech případů rakoviny, zatímco alkohol se podílí na 3,2 % nových diagnóz. Znečištění ovzduší a infekční agens rovněž hrají roli v rozvoji rakovin. Výzkum podtrhuje potřebu politického závazku k prevenci rakoviny a zaměřuje se na specifické rizikové faktory různých populací.

Zlato je jedním z nejtrvanlivějších kovů na Zemi díky své odolnosti vůči korozi. Nový výzkum vědců z Tulane University vysvětluje, že atomy zlata na jeho povrchu jsou uspořádány tak, že brání oxidaci. Na rekonstruovaných površích se kyslík nemůže snadno rozpadnout, zatímco na nerekonstruovaných površích, které mají volnější uspořádání, se kyslík rozpadá snadněji. Tento objev může pomoci při vývoji účinnějších katalyzátorů ze zlata, které by kombinovaly odolnost a reaktivitu. Studie nabízí nový přístup k navrhování zlatých katalyzátorů s lepší schopností aktivace kyslíku.

Ženy často čelí riziku při srdečních záchvatech kvůli podceňování symptomu označovaného jako 'atypický'. Tento termín může vést k mylné interpretaci těchto příznaků, které se liší od těch tradičně spojovaných s muži. Výzkumy ukazují, že ženy často zažívají vedle bolestí na hrudi i další symptomy, jako je zadýchávání nebo bolest mezi lopatkami. Použití mužského těla jako normy v diagnóze a péči může být pro ženy smrtelné. I když se povědomí o srdečních onemocněních u žen zvyšuje, stále přetrvává názor, že jde převážně o mužský problém. Tento přístup by měl být změněn, aby se zamezilo zbytečným úmrtím.

Úklidové práce, jako zametání či úklid nepořádku, mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví. Podle psychologů a zenových mnichů tyto činnosti podporují vnímavost a poskytují pocit úspěchu. Zen mniši považují úklid za způsob péče o sebe a svět. Důležité je zaměřit se na proces, nikoli na dosažení ideálního výsledku. Pro některé může úklid poskytnout příležitost osvěžit mysl a snížit pocit zahlcení.

Pod skálami v Ontariu v Kanadě byly nalezeny značné zásoby přírodního vodíku, které mohou mít velký význam pro budoucí energetické využití. Geologové provedli důkladné zkoumání vrtů v oblasti dolu Kidd Creek, kde je vodík ve formě plynů viditelný jako bubliny oddělující se od podzemní vody. Vyhodnocením dat dospěli k závěru, že tyto zásoby by mohly energeticky pokrýt potřeby 400 domácností ročně. Vodík jako zdroj paliva neprodukuje emise skleníkových plynů, a pokud by se podařilo najít další přírodní zdroje, mohlo by to snížit produkční náklady. Zároveň se v těchto oblastech nacházejí i důležité minerály, což by mohlo usnadnit jejich těžbu a využití.