Nová studie naznačuje, že malá velikost paží Tyrannosaura rexe je důsledkem evoluční adaptace, kdy se staly méně využívanými kvůli rostoucí síle jejich čelistí. T. rex a jiní velcí masožravci se spoléhali na své silné čelisti jako hlavní zbraň, což vedlo k redukci velikosti paží. Výzkum propojuje tyto změny s vývojem velkých a mocných hlav. Analýza 61 druhů teropodů potvrdila silnou souvislost mezi robustností lebky a menšími předními končetinami. Někteří odborníci dále spekulují, že zkrácené paže mohly mít i sekundární funkce jako podpora při vstávání nebo během páření.

Velká pyramida v Gíze překonala tisíce let navzdory zemětřesením. Nový výzkum odhalil, že její konstrukční prvky mohou přispívat k odolnosti vůči zemětřesení. Archeologové zjistili, že struktura pyramidy vykazuje nižší přenos seismické energie díky rozdílu ve vibrační frekvenci mezi zemí a pyramidou. Zvláštní úlohu hrají „odlehčovací komory“, které přispívají k minimalizaci vibrací a redistribuci stresu. Ačkoliv nemáme důkazy o úmyslném navržení odolnosti vůči zemětřesením, nálezy naznačují pokročilé inženýrské znalosti starověkých Egypťanů.

Studie z Číny ukázala, že ženy starší 80 let, které konzumují maso, mají vyšší šanci dožít se 100 let než vegetariánky. Tento efekt se projevil především u vegetariánek s nízkou váhou. Výzkum naznačuje, že starší dospělí potřebují vyváženou stravu bohatou na bílkoviny pro udržení svalové hmoty. Souvislost mezi stravou a dlouhověkostí je složitá, ovlivněná mnoha faktory včetně BMI. Pestrost a vyváženost stravy mohou znamenat klíč k delšímu životu.

V Darwinu v Austrálii byly uloženy vrtné jádrové vzorky hornin, které obsahují fosilie mikroorganismů staré přes 1,5 miliardy let. Tato studie, publikovaná v časopise Nature, ukazuje, že eukaryoty, komplexnější buňky, byly závislé na kyslíku již před 1,4 miliardy lety. Navzdory předchozím nálezům organismů, které přežívají bez kyslíku, byly fosilie eukaryot nalezeny pouze v kyslíkatých prostředích. Tato data podporují hypotézu, že kyslík hrál klíčovou roli ve vývoji eukaryot. Pokračující studie těchto starobylých mikrofosilií mohou přinést další poznatky o našem původu.

Vědci objevili, že pro některé ženy může být špatná kvalita spánku časným příznakem Alzheimerovy choroby. Studie zaměřená na starší ženy s genetickou predispozicí ukázala, že horší spánek byl spojen s nižšími výsledky v testech vizuální paměti a vyšší akumulací tau proteinu v mozku. Tyto asociace se vyskytly pouze u žen s nejvyšším genetickým rizikem. Výzkumníci předpokládají, že zlepšení spánku by mohlo být cílem pro prevenci Alzheimerovy choroby. Výsledky však nelze zatím považovat za jednoznačné kvůli omezením studie.

Alzheimerova choroba, neurodegenerativní onemocnění, může mít příznaky již mnoho let před diagnózou. Podle nové studie kombinace krevních biomarkerů a subjektivních paměťových potíží může ukázat na riziko Alzheimera již u čtyřicátníků. Protein pTau181 byl spojen se subjektivními problémy s pamětí a myšlením u jedinců ve věku 45 let. Zatímco léky na Alzheimerovu chorobu zpomalují progresi, důležitá je včasná diagnóza pro účinnou prevenci. Výzkum naznačuje, že zvýšená pozornost na paměťové problémy by mohla pomoci identifikovat riziko dokonce před zřetelnými symptomy na mozkových skenech.

Doplňky jako NAD+, NMN a resveratrol se prodávají s tvrzením o zpomalování stárnutí ovlivněním buněčných procesů. Přestože tyto látky nejsou biologicky nepravděpodobné, důkazy o jejich reálné účinnosti u lidí zůstávají omezené. NAD+ a jeho prekurzory, i když zvyšují hladiny této molekuly v krvi, neprokazují jednoznačné pozitivní účinky na tkáně nebo celkové zdraví. Resveratrol trpí nízkou biologickou dostupností a studie zatím neprokázaly jeho účinnost v boji proti stárnutí. Nežádoucí účinky a interakce s léky zůstávají otázkou. Mezitím vědecká podpora zdravého stárnutí spočívá spíše v základních návycích jako je cvičení a vyvážená strava.

Nové výzkumy naznačují, že preference pravorukosti sahá až k našim prapředkům, homininům. Důvodem může být kombinace bipedalismu a vývoje většího mozku. Analýza více než 2 000 jedinců z různých druhů primátů ukázala, že pravorukost je výrazně silnější u lidí. Výsledky naznačují, že právě tyto fyzické a neurologické změny mohly posílit pravostrannou přednost během evoluce. Zkoumání poměrně starých druhů, jako H. ergaster a H. erectus, ukazuje postupné zesílení této preference. Výzkum otevírá otázky ohledně role kultury a dalšího vývoje u jiných zvířat s preferencemi končetin.

Společnost Colossal Biosciences oznámila narození kuřat v umělých 3D tištěných skořápkách, což vyvolalo smíšené reakce mezi vědci. Firma navrhuje, že tato technologie by mohla být použita k vytvoření živých ptáků podobných vyhynulému novozélandskému moovi. Kritici však upozorňují, že umělé prostředí stále postrádá některé klíčové prvky opravdového vejce. Vědecká komunita zůstává skeptická ohledně možnosti plného obnovení vyhynulých druhů. Výzkum se zaměřuje také na genetické úpravy, přičemž důležité je také otázka, jak by se takto obnovená zvířata přizpůsobila současnému prostředí.

Před více než dvaceti lety byla provedena studie na běluhách v New York Aquarium, která měla za cíl zjistit jejich schopnost sebeuvědomění. Test zahrnoval sledování jejich reakcí na vlastní odraz v zrcadle, což je známka vysokého stupně inteligence, dříve považovaná za jedinečnou pro lidi. Natasha, jedna z běluh, úspěšně prokázala schopnost rozpoznat neobvyklé znaky na těle pomocí zrcadla, zatímco její dcera Maris vykazovala různé sebeřízené chování. Výsledky naznačují, že běluhy mají vysokou míru sociálního uvědomění a mohou být schopné sebeuvědomění. Tento objev může inspirovat k lepší ochraně těchto mořských savců ve volné přírodě, kterou ohrožují lidské aktivity.

Stálé a pravidelné denní rytmy mohou zpomalit biologické stárnutí, uvádí nová studie. Výzkum Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health naznačuje, že konzistentní rutina může mít antistárnoucí efekt, ačkoli důkazy jsou zatím pouze orientační. Analýza dat od 207 starších dospělých ukázala, že nepravidelné rozvrhy jsou spojeny s rychlejším stárnutím. Tento efekt byl silnější u žen a bílých účastníků. Studie důrazně doporučuje další průzkum dlouhodobých vlivů denní rutiny na stárnutí.

Na náhorní plošině Xiangkhoang v Laosu byly objeveny obří kamenné nádoby, které kdysi sloužily k pohřebním účelům. V jedné z těchto nádob, známé jako 'Jar 1', byl nalezen hustě naplněný obsah lidských kostí, pocházející od 37 jedinců. Pozůstatky naznačují, že nádoba byla používána opakovaně během období přibližně 270 let mezi 9. a 12. stoletím n.l. Výzkum naznačuje, že tyto nádoby, pohřebiště sekundárního intermentu, mohly být používány rodinnými skupinami k provádění rituálních obřadů. Kromě kostí zde byly nalezeny také korálky, keramické střepy a další hrobové předměty, poukazující na možné obchodní spojení s Indií a Mezopotámií.

Výzkumníci z McGill University odhalili, jak hnědý tuk spaluje kalorie prostřednictvím nového mechanismu zvaného marný kreatinový cyklus. Klíčovou roli zde hraje enzym TNAP, který může být aktivován glycerolem. Tato aktivace by mohla zlepšit zdraví kostí a bojovat proti obezitě a cukrovce. Objev by mohl vést k novým léčebným postupům, které by zlepšily energetické hospodaření těla. Studie přináší nový pohled na procesy spalování energie a jejich možné využití v medicíně.

Nový výzkum ukazuje, že psaní může pomoci odhalit kognitivní úpadek. Studie zkoumala rozdíly v rukopisu u starších lidí s kognitivním postižením a bez něj. U osob s úpadkem se objevily specifické vzory v načasování a organizaci pohybů při psaní. Testy rukopisu by mohly odhalovat problémy dříve, než se projeví příznaky jako ztráta paměti. Výzkum však vyžaduje další ověřování na větších skupinách.

Dva keporkakové překonali dřívější rekordy v migraci mezi Austrálií a Brazílií a urazili vzdálenost přibližně 15 000 kilometrů. Tato cesta je zajímavá nejen svou délkou, ale také faktem, že se dosud nevědělo o propojení populací v těchto regionech. Vědci využili fotografií pořízených během čtyřiceti let spolu s rozpoznávacím softwarem k identifikaci jednotlivých velryb. Přesná trasa nebyla určena, ale ukazuje se, že velryby mohou pokrýt mnohem větší vzdálenosti, než se myslelo. Tato odhalení jsou významná v kontextu změny klimatu, která může ovlivňovat jejich krmné a rozmnožovací trasy.

Injekce na hubnutí jako Wegovy a Mounjaro mají nevýhodu v tom, že pacienti často po ukončení užívání rychle nabírají ztracenou váhu zpět. Nový lék v podobě tablety, orforglipron, byl nedávno schválen americkým úřadem pro léky a má potenciál tento problém řešit. Orforglipron je levnější a snadněji se vyrábí díky tomu, že aktivní složka je malá molekula, nikoliv peptid. Klinické zkoušky ukazují, že pomáhá udržet váhový úbytek i zlepšit zdravotní ukazatele po dlouhou dobu. Zatím není schválen ve Velké Británii, ale očekává se, že bude dostupný kolem let 2026-2027.

V Číně byla objevena dvě obří ložiska zlata, jejichž celková hmotnost by mohla přesáhnout 2 000 tun. Wangu v provincii Hunan a Dadonggou v provincii Liaoning by mohly mít hodnotu přes 80 miliard USD. Wangu bylo označeno za 'superobří' objev. Dadonggou, ležící blízko Tan-Lu zlomu, představuje nový typ zlatého ložiska. Ložiska mohou sloužit jako indikátory pro další podobné nálezy.

Studie ukazuje, že zvířata, včetně koní Převalského, losů a rysů, se v černobylské vyloučené zóně daří díky absenci lidské činnosti. V roce 2016 Ukrajina zřídila Černobylskou radiační a ekologickou biosférickou rezervaci, která se stala útočištěm divoké fauny. Výzkumníci pomocí kamer sledovali zvířata v této oblasti a došli k závěru, že větší propojené rezervace podporují rozmanitost a početnost zvířat. Výsledky naznačují, že snížení lidské aktivity přináší přírodní prostředí prospěch.

Nová studie naznačuje, že věk, ve kterém člověk přibírá na váze, ovlivňuje riziko vzniku rakoviny různým způsobem u mužů a žen. Výzkum založený na datech 630 000 účastníků ukázal, že rychlé přibírání na váze je spojeno s vyšším rizikem rakoviny, včetně rakoviny jater a endometria. U mužů je nejvyšší riziko, když přibírají před 45. rokem, zatímco u žen po 30. roce. Důležitou roli hraje i počáteční váha v 17 letech. Studie zdůrazňuje význam řízení hmotnosti po celý život pro prevenci rakoviny.

Podle nové studie se hladina kyslíku snížila u téměř 80 % řek na světě. Analýza dat z let 1985 až 2023 ukazuje, že více než 16 000 řek ztratilo rozpuštěný kyslík, což je klíčové pro podvodní život. Na vině jsou hlavně klimatické změny, které snižují rozpustnost kyslíku ve vodě. Nejvíce postižené jsou tropické řeky, jako je Ganga a Amazonka. Při nezměněném trendu by řeky mohly ztratit do konce století dalších 10 % kyslíku, což ohrožuje ekosystémy a život v řekách.