Plánované mise NASA a CNSA na Mars vyžadují přípravu na řadu výzev, včetně lidského zdraví. Gravitace Marsu je pouze 38 % zemské a může negativně ovlivnit svaly. Výzkum myší na ISS ukázal, že slabší gravitaci lze částečně kompenzovat. Studie odhalila, že gravitační síla 0,67 g na palubě může zcela zabraňovat svalové atrofii vyvolané letem. Zjištěné metabolity by mohly sloužit jako biomarkery pro monitorování astronautů. Tyto poznatky budou klíčové při dlouhých cestách a pobytech na Marsu.

Nová studie objevila, že specifický mikrob nalezený ve střevě může zlepšovat svalovou sílu. Tento mikrob, patřící do rodu Roseburia, byl spojen s různými metrikami síly, jako je síla stisku či kardiorespirační kapacita. Výzkum ukazuje na existenci takzvané střevně-svalové osy, obdobně jako střevně-mozkové osy, kde tento mikrob pozitivně ovlivňuje svalový metabolismus. Experimenty na myších potvrdily zvýšení svalové síly po přidání tohoto bakterie. Tento objev může vést k vývoji probiotik pro udržení svalové síly.

Podle zprávy Světové meteorologické organizace dosáhla tepelná energie oceánů v roce 2025 rekordní výše. Oceány absorbují 91 % nadbytečné energie zachycené skleníkovými plyny, což má vážné důsledky pro klimatickou rovnováhu Země. Ohřívání oceánů přispívá ke zvýšení intenzity extrémních bouří a zvyšuje kyselost vody, ohrožující mořský život. I při úplném zastavení emisí budou oceány nadále uvolňovat teplo, což urychlí globální oteplování. Změny v oceánech zhoršují dopady na ekosystémy a závislé komunity. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že odkládání řešení klimatické krize může mít smrtící následky.

Fibrilace síní zvyšuje riziko mrtvice, což vědce motivovalo k hledání nových řešení. Nová metoda, testována zatím jen na zvířatech, spočívá v injekci magneticky ovládané tekutiny do srdce, která ztvrdne a uzavře vstup do levého síňového přívěsku. První testy naznačují, že tato technika může snížit riziko mrtvice efektivněji než tradiční kovové implantáty, které ne vždy dokáží přívěsek zcela uzavřít. Přestože je zatím ve fázi výzkumu, má tento přístup potenciál stát se alternativou ke stávajícím léčbám a zabránit srážlivosti krve u pacientů s intolerancí na antikoagulanty.

Na Marsu byla objevena struktura připomínající třístrannou pyramidu, která se nachází v oblasti Candor Chasma. Tato formace byla poprvé zaznamenána v roce 2002 a vzbudila zájem kvůli své podobnosti s lidskými stavbami. Vědecká pozorování ukazují, že se jedná o přírodní útvar vytvořený erozními silami, které formovaly také další geologické formace v okolí. Při bližším pohledu jsou patrné nerovnoměrné hrany a povrch ovlivněný větrem, což potvrzuje jeho přírodní původ. I když struktura může vyvolávat dojem umělé stavby, je spíše výsledkem geologických procesů typických pro Mars.

Bakteriální meningitida je závažnou nemocí, která může mít dlouhodobé následky i po akutní fázi onemocnění. Nový výzkum na Novém Zélandu ukazuje, že mnoho pacientů trpí přetrvávajícími symptomy jako únava, bolesti hlavy a problémy s pamětí, což ovlivňuje jejich schopnost pracovat a udržovat vztahy. Nedostatek podpory a informací po propuštění z nemocnice ztěžuje adaptaci na nové životní podmínky, což může vést k psychickým problémům, jako je úzkost a deprese. Vědci zdůrazňují potřebu lepšího porozumění dlouhodobým účinkům a adekvátní po-nemocniční péče pro ty, kteří přežili tuto nemoc.

Výzkum z roku 2023 naznačuje, že způsob naší řeči může být ukazatelem kognitivního úpadku spíše než obtíže s vybavením slov. Vědci z Torontské univerzity se domnívají, že tempo řeči může skutčně odhalit změny v mozku. Starší lidé mají tendenci hovořit pomaleji a vykazují více dysfluencí, což může signalizovat Alzheimerovu chorobu. Studie také ukázala, že vzorce řeči by měly být zkoumány během standardních kognitivních hodnocení. Delší pauzy a pomalejší řeč mohou být spojeny s vyššími hladinami tau proteinů, což by mohlo pomoci včas odhalit neurologické změny.

Nová studie ukazuje, že většina virů přenášených ze zvířat na lidi nevykazuje před svým přenosem žádné speciální mutace. Zjištění vyvrací běžnou hypotézu, že pandemické viry musí být evolučně unikátní před nákazou lidí. Výzkum zdůrazňuje, že lidský kontakt se zvířecími viry je nejdůležitějším faktorem přenosu. Data ukazují, že výjimkou byl případ viru H1N1 z roku 1977, který mohl mít laboratorní původ. Studie zdůrazňuje význam prevence a sledování v boji proti budoucím pandemiím.

Studie zkoumala vliv dlouhodobého vystavení teplu na vytrvalostní běžce. Zjistila, že pět týdnů pravidelných horkých koupelí zvyšuje objem červených krvinek a zlepšuje schopnost přenášet kyslík. Zvýšila se také objemová kapacita srdce, což vedlo ke zlepšení aerobní kapacity a VO₂max o 4 %. Tento způsob může být levnější a přístupnější alternativou k tréninku ve vysoké nadmořské výšce a zlepšit výkon bez zvyšování intenzity tréninku.

Žebernatky, jednoduché gelovité organismy známé svým podvodním světelným show, se ukázaly mít složitější nervový systém, než se dosud předpokládalo. Nová studie odhalila, že jejich senzory připomínají mozkové struktury, což má důsledky pro pochopení evoluce nervových systémů u zvířat. Žebernatky se objevily před 550 miliony lety a jsou možným kandidátem na nejstarší plán raných živočichů. Výzkum využil pokročilé zobrazovací techniky k detailní rekonstrukci jejich nervové soustavy, odhalení přítomnosti 17 nových typů buněk a zjištění, že jejich nervový systém funguje unikátně oproti ostatním známým živočichům.

Vitamin C je důležitý pro fungování těla, ale jeho účinky jsou často přeceňovány. To, že vitamín C může zabránit nachlazení, není podloženo vědeckými důkazy. Studie ukazují, že pravidelná suplementace vitamínu C nezabraňuje nachlazení, ale může mírně zkrátit jeho délku a intenzitu. Předávkování vitamínem C může vést k vedlejším účinkům, jako je průjem nebo tvorba ledvinových kamenů. Pro většinu lidí je dostatečný příjem vitamínu C z vyvážené stravy a doplňky nejsou nutné.

Před 60 000 lety byli pravěcí lidé překvapivě kreativní a strukturovaní ve svém myšlení, jak dokládají složitě vyryté pštrosí skořápky nalezené na jihu Afriky. Studie italských vědců zjistila, že většina rytin má ucelené prostorové uspořádání se vzory jako mřížky a kosočtverce. Tyto nálezy naznačují vysokou úroveň kognitivní organizace u pravěkých lidí, včetně schopnosti vizuálně plánovat a tvořit abstraktní symboly. Tento důkaz abstraktního myšlení naznačuje, že naši předci měli schopnost přemýšlet mimo osobní zkušenosti, což je klíčovým rysem lidské evoluce.

Nový výzkum na myších ukazuje možnost, že živé bakterie ze střev mohou cestovat do mozku přes bloudivý nerv. Studie provedena na Emory University zkoumala myši s jídelníčkem způsobujícím 'propustné střevo' a zjistila přítomnost střevních bakterií v mozku. Přítomnost těchto bakterií v mozku byla snížena při zablokování bloudivého nervu, což naznačuje, že tento nerv může být hlavní cestou. Studie podporuje teorii propojení mezi střevy a mozkovými stavy, což může mít důsledky pro nové terapeutické přístupy k neurologickým onemocněním.

Nový imunoterapeutický lék, VIR-5500, vykazuje v klinických zkouškách rakoviny prostaty slibné výsledky. Tento 'zamaskovaný' T-buněčný prostředek angažuje náš imunitní systém k boji proti rakovině. U pacientů s pokročilou rakovinou prostaty, kteří nereagovali na jiné léky, došlo k výraznému snížení hladiny antigenu PSA a zmenšení nádorů. Maskování léku přispívá k selektivnímu působení na nádorové buňky, což může snížit zánětlivé vedlejší účinky. Pokračující výzkum může potvrdit efektivitu tohoto přístupu u dalších typů rakoviny.

Nová studie naznačuje, že konzumace kávy by mohla nejen zvýšit bdělost, ale i snížit rizika úzkosti a deprese. Výzkumníci zjistili, že optimální efekt přináší dvě až tři šálky kávy denně. Při vyšší konzumaci, tedy pěti či více šálků, se riziko poruch nálady může naopak zvýšit. Přínosy kávy byly konzistentní napříč různými druhy, včetně bezkofeinové, a byly výraznější u mužů. Studie však neprokazuje příčinnou souvislost, jelikož nezohledňuje změny v konzumaci v průběhu času.

Týden přinesl několik zajímavých vědeckých objevů. Studie naznačuje, že keto dieta může zlepšit reakci svalů na cvičení, jak ukázal výzkum na myších. V CERNu po úpravách Large Hadron Collideru objevili nový částici zvanou Xi-cc-plus, která je čtyřikrát těžší než proton. Navíc byla nalezena T. rexem ulomena zub v lebce jiného dinosaura, což poskytuje cenné poznatky o loveckých návycích těchto dinosaurů. Také byla zkoumána data o očekávané délce života v USA, která ukazují na zhoršující se trend u generace narozené mezi léty 1970 a 1985.

Paraxanthin, sloučenina vznikající při rozkladu kofeinu, se objevuje v některých energetických nápojích a kávách jako alternativa ke kofeinu. Firmy tvrdí, že tato látka nabízí čistou energii bez nervozity a následného útlumu. Některé studie naznačují zlepšení pozornosti a reakčního času, avšak současné důkazy jsou omezené. Bezpečnost paraxanthinu pro dlouhodobé použití zatím není dostatečně prozkoumána, protože většina výzkumů byla provedena na zvířatech. Regulace a doporučení jsou v Evropě stále v procesu hodnocení.

Lidská evoluce může podstupovat významnou změnu, kdy kulturní faktory převažují nad přírodními vlivy. Vědci zdůrazňují, že technologie a sociální struktury formují evoluci spíše než genetické adaptace. Často rychle řeší biologické výzvy, což snižuje tlak na přirozený výběr. Výzkumníci Tim Waring a Zachary Wood tvrdí, že kulturní evoluce mění lidské vlastnosti rychleji než genetická. Přestože to nemusí vést k novým genetickým adaptacím, mění se způsoby přežití, jako třeba při porodech či při ochraně před nemocemi. Tento posun by mohl mít dlouhodobé důsledky pro naši evoluční dráhu.

Endometrióza postihuje přibližně 10 % žen po celém světě a je známa především jako gynekologická choroba. Nové studie však naznačují, že by měla být klasifikována jako celotělesná porucha ovlivňující imunitní systém. Pacienti často trpí chronickým zánětem a příznaky, které zahrnují únavu, kognitivní potíže a rozšířenou bolest. Fakt, že imunitní odpověď zasahuje do dalších tělních systémů, by mohl vysvětlit obtížnost léčby této nemoci. Pochopení endometriózy jako systémové imunitní poruchy by mohlo vést k efektivnějším terapeutickým přístupům.

Lidé žijící v argentinských Andách vyvinuli genetickou mutaci umožňující bezpečnější metabolizaci arsenu v jejich pitné vodě. Analýza DNA ukázala, že místní obyvatelstvo má variantu genu AS3MT, která napomáhá efektivnímu vylučování toxických forem arsenu. Tato adaptace se vyvinula díky dlouhodobému vystavení vysokým hladinám této látky, což by pro většinu populací mělo vážné zdravotní následky. Tento genetický rys je vzácný a mohl by poskytovat klíčovou výhodu v prostředích s vysokou kontaminací arsenem. Výzkum naznačuje, že podobné genetické změny se mohou vyskytovat i v jiných andských populacích.