Systematický přehled a metaanalýza více než 20 studií zahrnujících téměř dva miliony lidí zjistily souvislost mezi diagnózou ADHD a častějšími zažívacími obtížemi. Lidé s ADHD měli celkově o 48 % vyšší pravděpodobnost gastrointestinálních symptomů než neurotypická populace. Výrazněji se objevovaly například průjem, zácpa, bolesti břicha, syndrom dráždivého tračníku či poruchy udržení stolice. Autoři upozorňují, že výsledky nedokazují, že ADHD tyto potíže způsobuje; roli mohou hrát stravovací návyky, stres, spánek, léky i změny střevního mikrobiomu. Lékaři by se proto podle nich měli pacientů s ADHD na trávicí potíže aktivně ptát.

Malá francouzská studie zjistila, že lidé nad 55 let, kteří se nejméně 30 let pravidelně věnovali aerobnímu pohybu, měli vyšší takzvanou vitalitní kapacitu než neaktivní vrstevníci. Nejvýraznější rozdíly se projevily ve variabilitě srdeční frekvence a v klidové saturaci krve kyslíkem. Naopak síla svalů, plicní funkce, zánětlivé ukazatele ani subjektivně vnímané zdraví imunity se mezi skupinami jasně nelišily. Výzkum zahrnul pouze 39 zdravých lidí a jeho průřezová povaha neumožňuje prokázat, že lepší ukazatele způsobil právě pohyb. Autoři proto upozorňují, že výsledky je nutné ověřit ve větších a dlouhodobých studiích.

Francouzská observační studie sledovala více než 112 tisíc lidí po dobu zhruba sedmi až osmi let a zjistila souvislost mezi vyšší konzumací některých konzervantů a rizikem vysokého krevního tlaku. Lidé s nejvyšším příjmem konzervantů měli o 24 % vyšší riziko hypertenze, zatímco vyšší příjem neantioxidačních konzervantů souvisel i s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Mezi sledované látky patřily například sorban draselný, dusitan sodný, kyselina askorbová, kyselina citronová či extrakt z rozmarýnu. Autoři zohlednili celkovou skladbu jídelníčku i příjem ultrazpracovaných potravin, studie však nedokazuje, že konzervanty zdravotní potíže přímo způsobují. Výsledky podle nich podporují doporučení upřednostňovat méně zpracované potraviny a další výzkum bezpečnosti přídatných látek.

Tým astronomů oznámil první jednoznačnou detekci rádiových signálů vycházejících přímo z exoplanety Beta Pictoris b, vzdálené asi 63 světelných let. Pozorování soustavou radioteleskopů MeerKAT odhalilo krátké opakující se silně kruhově polarizované záblesky, typické pro polární záře. Signál nevypovídá o mimozemském životě, ale pravděpodobně vzniká interakcí nabitých částic s atmosférou a magnetickým polem planety. Data naznačují, že obří mladá planeta má magnetické pole tisíckrát silnější než Země a rychle rotuje. Studie je zatím zveřejněna jako preprint na arXiv a neprošla recenzním řízením.

Analýza dat z amerických okresů z let 2019 až 2025 ukázala silnou souvislost mezi nedostatkem spánku a nižší očekávanou délkou života. Po zohlednění neaktivity, zaměstnanosti a vzdělání zůstala tato vazba statisticky významná; v jednom modelu měl silnější vztah k délce života pouze kouření. Po zahrnutí obezity a diabetu předčil nedostatečný spánek také vliv obezity. Studie je observační, proto nedokazuje, že krátký spánek přímo zkracuje život, upozorňuje však na jeho význam pro dlouhodobé zdraví. Autoři doporučují většině dospělých usilovat o sedm až devět hodin spánku za noc.

Archeologové při výstavbě Justičního paláce v bukovské části Ústí nad Labem odkryli přes 3 500 zvířecích kostí z doby ledové. Nálezy patří nejméně 20 mamutům srstnatým, ale také nosorožcům, koni, sobu a zajíci. Vedle kostí se objevily kamenné nástroje, stopy ohnišť, červený okr a přívěsek z mamutoviny. Řezné stopy na žebrech a možné části střel naznačují, že lidé na místě čerstvé mamutí mršiny zpracovávali a možná je opakovaně lovili. Radiokarbonové datování klade lokalitu přibližně do období před 28 800 až 25 600 lety, tedy do pozdního gravettienu. Podobně rozsáhlý soubor z tohoto období dosud nebyl v Čechách zaznamenán.

Studie v časopise Nature Medicine naznačuje, že u lidí s roztroušenou sklerózou se virus Epstein-Barrové může znovu aktivovat až tři měsíce před zhoršením nemoci. Analýza vzorků od 114 pacientů a 21 zdravých lidí odhalila virové proteiny a změny v genech spojených s rizikem nemoci, zejména v B lymfocytech. Tyto známky nebyly patrné u pacientů v remisi ani u zdravých účastníků. Výzkum neprokazuje, že reaktivace viru ataku přímo způsobuje, ale popisuje možný mechanismus vedoucí k zánětu. V budoucnu by krevní biomarkery mohly pomoci předvídat relapsy a podpořit vývoj cílenější léčby.

V geotermálním prameni v kalifornském národním parku Lassen vědci objevili amébu Incendiamoeba cascadensis, která dokáže růst a dělit se při 63 °C. Překonala tak dosud předpokládaný teplotní limit komplexních eukaryotických organismů, který činil zhruba 60 °C. Při vyšších teplotách aktivuje mechanismy chránící bílkoviny a opravující DNA, nad 64 °C navíc přechází do odolného cystovitého stavu. Po vystavení 70 °C se po návratu do 60 °C dokázala znovu rozmnožovat, zatímco po 80 °C už se nevzpamatovala. Studie naznačuje, že v extrémně horkých prostředích mohou existovat i další dosud neznámí eukaryoti.

Nový výzkum naznačuje, že Meretneith z první egyptské dynastie nebyla pouze královnou či regentkou, ale mohla vládnout jako plnohodnotný král. Badatelé digitálně upravili otisky 13 hliněných zátek ze Sakkáry a objevili na nich její jméno v serechu, znaku vyhrazeném panovníkům. Její význam podporuje i královská hrobka v Abydu s množstvím pohřebních komor pro služebnictvo a dvořany. Podle autorů mohla nejprve spoluvládnout s králem Džerem a později být regentkou svého nezletilého syna Dena. Její postavení zůstává předmětem odborných debat, nové doklady však posilují možnost, že šlo o jednu z nejstarších doložených vládkyň v dějinách.

Světová zpráva o Alzheimerově nemoci pro rok 2026 popisuje zásadní posun ve výzkumu demence: některé nové léky dokážou v raném stadiu nemoci mírně zpomalit kognitivní úpadek. Léky donanemab a lecanemab jsou prvními plně schválenými přípravky, které neřeší jen příznaky, ale ovlivňují průběh onemocnění, přesto jejich přínos zůstává omezený a liší se mezi pacienty. V 192 klinických studiích se nyní testuje 158 možných terapií, včetně léků původně určených pro jiné diagnózy. Významnou roli má také prevence: úpravou rizikových faktorů, jako jsou vysoký tlak, kouření, nečinnost či cukrovka, by podle dostupných odhadů šlo oddálit nebo předejít až 45 procentům případů demence. Překážkou zůstává včasná a dostupná diagnostika i horší přístup pacientů ke klinickým studiím a novým léčebným možnostem.

Dlouhé a nenápadné příkopy na australské planině Nullarbor nejsou podle nového výzkumu vyschlými vodními koryty. Vznikly nejspíš propadáním rozsáhlých vápencových jeskynních systémů, které se vytvořily působením podzemní vody. Když hladina vody klesla, stropy dutin ztratily oporu a postupně se bortily, což deformovalo povrch nad nimi. Geofyzikální měření, údaje z jeskyní i odkryté vrstvy hornin ukazují na porušené a sedimentem vyplněné zóny pod příkopy. Některé jeskyně sahají 50 až 150 metrů pod povrch a mají chodby dlouhé stovky metrů. Zjištění může pomoci hledat podobné podzemní prostory i na Marsu.

Otevřený systém Paper2Agent převádí odborné články spolu s kódem, daty a přílohami na interaktivní AI agenty, kteří dokážou popsané metody spouštět nad vlastními daty. Výzkumníci ze Stanfordu jej otestovali mimo jiné na modelu AlphaGenome, z jehož dokumentace a kódu systém za 45 minut vytvořil 22 ověřených nástrojů. Agentům lze zadávat dotazy přirozeným jazykem, provádějí analýzy a vytvářejí vizualizace; více agentů může spolupracovat nad různými studiemi. Při zkoušce zaměřené na lupénku navrhly možné genetické vysvětlení i způsoby jeho ověření. Zhruba čtvrtinu ze sta zkoušených biologických studií však systém nepřevedl kvůli neúplnému kódu, dokumentaci či nefunkčním závislostem. Autoři považují úspěšnou přeměnu článku na agenta také za známku jeho dostatečné reprodukovatelnosti a dokumentace.

Italská robotická výzkumnice Barbara Mazzolai chce rozvíjet takzvanou udržitelnou robotiku, která by při návrhu strojů zohledňovala nejen inspiraci přírodou, ale i dopady technologií na životní prostředí. Podle ní mají roboti přispívat k lepšímu vztahu mezi lidmi, přírodou a technikou a zároveň zmenšovat ekologickou stopu svého vzniku i provozu. Mazzolai začínala jako bioložka, později se zaměřila na senzory, monitorování prostředí a bioinspirované stroje. Se svými týmy vyvíjela například měkké roboty podle chapadel chobotnic a koncepty inspirované kořeny, semeny či popínavými rostlinami. Rostliny považuje za významný, dosud méně využívaný vzor, protože se průběžně přizpůsobují okolí, vnímají je a obnovují se.

Nvidia uvedla DLSS 5, technologii neuronového renderování, která má pomocí generativní AI v reálném čase vylepšovat materiály, osvětlení a podobu tváří ve hrách. První nasazení v NBA 2K27 podle odborníků přináší dosud nevídaně věrné obličeje, ale vyžaduje výkonné karty GeForce RTX 50. Testy zaznamenaly pokles výkonu o 40 až 60 procent, Nvidia však uvádí, že za půl roku zrychlila model pětinásobně. Část hráčů a výtvarníků kritizuje nepřirozený vzhled postav i riziko jednotného AI stylu, který může potlačit výtvarný záměr her. Firma namítá, že vývojářům nabídne nastavení a masky pro omezení zásahů do konkrétních prvků scény.

Nezisková organizace Rhizomatica vyvinula otevřený systém HERMES pro přenos souborů přes krátkovlnné vysokofrekvenční rádio. S využitím ionosféry dokáže zařízení s výkonem kolem 20 wattů spolehlivě spojit stanice vzdálené přibližně 400 až 600 kilometrů, a to bez rozsáhlé pozemní infrastruktury. Software umožňuje posílat e-maily, fotografie, hlasové poznámky, souřadnice GPS i dokumenty důležité při krizových situacích či telemedicíně. Volitelné šifrování má chránit uživatele v citlivých oblastech, kde by zachycené informace mohly představovat riziko. Při pilotním nasazení na rybářských lodích v Bangladéši systém pomohl koordinovat záchranu posádky po technické poruše daleko od pobřeží.

Evropské země mezi lety 1949 a 1982 odložily do hlubokého Atlantiku přes 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem o hmotnosti přes 150 000 tun. Výpravy projektu NODSSUM nyní zmapovaly tisíce sudů v hloubkách kolem 4 700 metrů a zjistily, že část z nich je silně zkorodovaná a uvolňuje obsah do okolních usazenin. V okolí odpadu byly naměřeny zvýšené hodnoty radionuklidů, včetně kobaltu-60, niobu-94, cesia-137 a americia-241. Sudy se zároveň staly útočištěm pro sasanky, houby, korýše, ryby a další hlubokomořské organismy. Vědci nyní analyzují vzorky vody, sedimentů i živočichů, aby zjistili, zda se radioaktivita hromadí v místním ekosystému.

Matematici Eva Miranda a Isaac Ramos ukázali, že jediná koule odrážející se mezi pevnými stěnami speciálně navrženého dvojrozměrného útvaru může simulovat univerzální Turingův stroj. Informaci nese poloha koule a program je zakódován přímo v geometrii překážek, které určují další směr jejího pohybu. Model je také zatížen zásadním omezením výpočetní teorie: nelze obecně rozhodnout, zda výpočet někdy skončí, což odpovídá určitému typu návratu trajektorie. Jde o idealizovanou matematickou konstrukci vyžadující nedosažitelnou přesnost, nikoli o návrh praktického počítače. Výsledek může pomoci zkoumat hranice předvídatelnosti ve složitějších fyzikálních systémech.

Studie zveřejněná v časopise PLOS Medicine sledovala 95 559 účastníků britského zdravotního projektu po dobu téměř devíti let. Data z náramkových měřičů ukázala, že vyšší podíl REM spánku, fáze typické živými sny, souvisel s nižším rizikem 83 onemocnění včetně srdečního selhání, fibrilace síní či Alzheimerovy nemoci. Více hlubokého spánku bylo spojeno s nižším rizikem dalších sedmi nemocí, například diabetu 2. typu a Parkinsonovy choroby. Nejvýhodněji vycházel pravidelný spánek v délce šesti až osmi hodin; spánek kratší než pět hodin byl spojen s vyšším rizikem 37 nemocí. Výzkum prokazuje souvislosti, nikoli přímou příčinu a následek.

Studie se 104 Australany ve věku 65 až 75 let ukázala, že čtyři týdny řízeného stravování mohou výrazně změnit biomarkery používané k odhadu biologického věku. Největší zlepšení, odpovídající zhruba 3,5 až 4,1 roku oproti kontrolní skupině, nastalo u jídelníčku s nižším obsahem tuku a vyšším podílem sacharidů z převážně minimálně zpracovaných potravin. Neznamená to však, že lidé skutečně omládli o několik let; změny mohly odrážet rychlou reakci krevního tlaku, cholesterolu, cukru, inzulinu či zánětu. Výzkum byl krátký a zahrnoval malou skupinu relativně zdravých osob, proto neprokazuje zpomalení stárnutí ani delší život. K ověření dlouhodobých účinků na nemoci spojené s věkem jsou nutné další studie.

Nová studie naznačuje, že pod antarktickým ledem se mohou skrývat kořeny dávných horských pásem srovnatelných s Himálajem. Vznikla při spojování superkontinentu Gondwana před zhruba 650 až 450 miliony let a jejich existenci dokládá analýza zirkonů z mořských sedimentů. Eroze těchto hor mohla do oceánů přinášet fosfor a železo, které podporovaly růst řas a sinic i tvorbu kyslíku. Rychlé ukládání sedimentů bohatých na organický uhlík a pyrit zároveň mohlo bránit opětovnému spotřebování části kyslíku. Autoři netvrdí, že hory přímo způsobily kambrickou explozi, ale že mohly vytvořit příznivé podmínky pro rozmanitější živočišný život.