Výzkumníci z Číny navrhli lehký přijímač, který by mohl dronům za letu dodávat energii pomocí laseru. Zařízení využívá perovskitovou vrstvu a termoelektrický článek, jenž přeměňuje část odpadního tepla na elektřinu. Při laboratorním testu dosáhl přijímač účinnosti téměř 39 procent a poháněl malou vrtuli. V modelu letadlového dronu fungoval díky chladicím kanálům ve křídle přibližně minutu. Technologie zatím nebyla ověřena při skutečném letu a hlavními překážkami zůstávají přesné navádění paprsku i bezpečnost okolního provozu a lidí.

Nová přehledová studie naznačuje, že k takzvané kambrické explozi před asi 540 miliony let mohlo vedle kyslíku a dalších vlivů přispět i šíření živočišných výkalů. Rostoucí množství organismů s trávicím traktem dopravovalo organickou hmotu a živiny z povrchových vod do větších hloubek, kde je mohly využít další formy života. Badatelé zkoumali koprolity neboli zkamenělé výkaly, jejichž rozmanitost a velikost se v průběhu kambria zvyšovaly spolu s velikostí živočichů. Vývoj účinnějšího trávení a pestřejších potravních strategií tak podle autorů mohl vytvořit zpětnou vazbu, která urychlila rozvoj mořských ekosystémů.

Experiment se devíti makaky v Singapuru naznačuje, že i tito primáti spontánně spojují zvuk „bouba“ s kulatým tvarem a „kiki“ s ostrým, špičatým tvarem. Po nácviku hledání potravy pod označeným víčkem si opice v testu častěji vybíraly kulaté víčko při přehrávání slova „bouba“ a špičaté při slově „kiki“. Pravděpodobnost volby kulatého tvaru byla při „bouba“ téměř šestkrát vyšší než při „kiki“. Výsledek podporuje možnost, že některé vazby mezi zvuky a vjemy vycházejí ze starých percepčních sklonů společných lidem a dalším primátům. Studie je zatím pouze preprintem a neprošla recenzním řízením.

Americká Federální komise pro komunikace rozšířila bezpečnostní seznam o mobilní roboty ze zahraničí s hmotností nad dva kilogramy, senzory, komunikací a určitou mírou autonomie. Nové výrobky v této kategorii bez zvláštního posouzení nebudou moci získat potřebné oprávnění pro dovoz do USA; dříve schválených zařízení se změna netýká. Opatření je formálně neutrální vůči zemím, avšak míří zejména na obavy z čínských technologií, kybernetických rizik a závislosti na zahraničních dodavatelských řetězcích. Výjimku mají například drony, propojená vozidla, zdravotnické prostředky či některé malé nebo pomalu komunikující systémy. Zahraniční výrobci budou při žádosti o výjimku muset doložit bezpečnostní informace i plán výroby v USA, což může zasáhnout i firmy ze spojeneckých zemí.

Asteroid Apophis o průměru zhruba 370 metrů proletí v dubnu 2029 ve vzdálenosti menší než 32 tisíc kilometrů od Země, aniž by jí hrozil střet. Přiblížení má vědcům umožnit sledovat, jak zemská gravitace ovlivní jeho rotaci, povrch a vnitřní strukturu. Simulace však naznačují malou, ale reálnou možnost srážky asteroidu s lidským odpadem v oblasti geostacionární dráhy. Takový náraz by podle autorů významně nezměnil dráhu Apophisu ani neohrozil Zemi, mohl by však zkomplikovat vyhodnocení změn způsobených gravitací. Studie upozorňuje na nedostatečný přehled o drobných úlomcích ve vysokých oběžných drahách a na potřebu jejich lepšího sledování.

Projekt SOLARIS chce během úplného zatmění Slunce 12. srpna v Katalánsku zaznamenat srdeční tep a dýchání tisíců dobrovolníků s chytrými hodinkami či fitness náramky. Účastníci si stáhnou aplikaci, která bude anonymizovaně sbírat údaje pět dní, včetně dvou dnů před a po úkazu pro srovnání. Výzkumníci tak získají rozsáhlý soubor reakcí lidí na stejnou mimořádnou událost mimo laboratorní prostředí. Nositelná zařízení podle odborníků umožňují dlouhodobě sledovat fyziologické a behaviorální údaje ve velkých skupinách, a mohou se uplatnit i při studiu veder, pandemií či přírodních katastrof. Jejich limitem zůstává rozdílná přesnost a metodika měření mezi výrobci.

Tým z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořil kvantové provázání mezi dvěma atomovými kvantovými paměťmi vzdálenými 420 kilometrů optického vlákna. Dosavadní rekord v provázání hmotných systémů prostřednictvím vláken překonal více než čtyřnásobně. Paměti tvořily laserem chlazené oblaky atomů rubidia, jejichž fotony byly převedeny na telekomunikační vlnové délky s nižšími ztrátami. Výzkumníci zároveň stabilizovali rušivé vlivy, například teplotní změny a vibrace, a využili schéma vyžadující přežití jediného fotonu. Ve vzdálenostech nad 320 kilometrů systém dosáhl vyšší úspěšnosti než přímý přenos kvantového provázání bez pamětí, což podporuje vývoj kvantových sítí a opakovačů.

Výzkum ukazuje, že intenzivní čerpání podzemní vody během nedávných such způsobilo v kalifornském údolí Sacramento nevratné zhutnění zvodně. Pokles povrchu půdy se od roku 2021 v některých místech zrychlil až na 50 centimetrů ročně, přestože se hladiny vody sezonně částečně obnovovaly. Ztráta prostoru pro ukládání vody dosáhla až 0,2 kubického kilometru ročně, což odpovídá zhruba 30 procentům roční spotřeby Los Angeles. Satelitní měření odhalila změny, které samotná síť tisíců vrtů nezachytila, a autoři zdůrazňují význam průběžného kosmického monitoringu pro hospodaření s vodou.

Nová studie spojuje závažnost misofonie se synchronizací přední insuly a částí mozkové sítě významnosti, které zpracovávají zvukové podněty a plánování pohybu. Misofonie vyvolává silné negativní reakce například na žvýkání či popotahování a podle autorů se projevuje spíše na plynulém spektru než jako jasně oddělená diagnóza. Zjištěné mozkové vzorce se výrazně nepřekrývaly se vzorci spojovanými s úzkostí, depresí nebo autismem. Výsledky vycházejí z analýzy klidových fMRI snímků 162 dospělých a odhadů závažnosti z jiného souboru 777 lidí, takže je bude potřeba ověřit u osob s přímo zjištěnou misofonií.

Výzkum s 119 dobrovolníky ukázal, že přitažlivost člověka pro komáry není univerzální: různé druhy si vybírají odlišné skupiny lidí. Vědci testovali komáry Aedes aegypti, Aedes albopictus a Culex quinquefasciatus v olfaktometru, kde reagovali na pachy z paží účastníků. Rozhodující roli mohou hrát těkavé látky vznikající na kůži i složení kožního mikrobiomu. U lidí, kteří silně přitahovali všechny tři zkoumané druhy, se opakovaně objevily tři bakteriální taxony včetně Staphylococcus epidermidis. Poznatky by mohly pomoci vyvinout účinnější repelenty nebo postupy, které sníží lidskou přitažlivost pro komáry přenášející nemoci.

Studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že stav brzlíku zůstává důležitý i v dospělosti, přestože se tento orgán s věkem zmenšuje. Vědci analyzovali údaje více než 27 000 lidí a pomocí umělé inteligence hodnotili zdravotní stav brzlíku na CT snímcích. Lidé s lepším stavem brzlíku měli v pozorovaných souborech nižší riziko úmrtí, rakoviny plic i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zdravější brzlík byl také spojen s lepší odpovědí na imunoterapii u několika druhů nádorů. Výsledky ukazují souvislosti, nikoli přímou příčinu; potvrdit je musí další výzkum. Horší stav orgánu byl spjat například s kouřením, obezitou a chronickým zánětem.

Společnost Walden Robotics, vzniklá z výzkumné divize Toyota Research Institute, vystoupila z utajení s financováním 300 milionů dolarů a hodnotou 1,1 miliardy dolarů. Zaměřuje se na roboty pro výrobu a logistiku, kde mohou nepřetržitě vykonávat opakované úkoly. Namísto nohou využívají širokou kolovou základnu, která zvyšuje stabilitu, umožňuje větší baterii a usnadňuje bezpečné nasazení v prostředí, kde už fungují autonomní mobilní roboty. Firma také dává přednost odolným jednodušším chapadlům před složitými pětiprstými rukama. Dlouhodobě chce vytvořit univerzálnější platformu schopnou učit se více praktickým dovednostem.

Vědci objevili v okolí antarktického Krvavého vodopádu aktivní společenstvo eukaryotických mikroorganismů, včetně rozsivek, obrněnek a nálevníků. Jejich výskyt je soustředěn u slaného podledovcového rezervoáru a geneticky se liší od současných mořských příbuzných, což ukazuje na dlouhodobou izolaci. Mikroby mohou být potomky mořského ekosystému uvězněného pod Taylorovým ledovcem před nejméně 1,5 milionu let. Extrémně slaná voda zřejmě zůstala kapalná díky nízkému bodu mrazu a mohla organismům poskytnout útočiště během ochlazování Antarktidy. Červené zbarvení vodopádu způsobuje železo, které po kontaktu se vzduchem oxiduje.

Vědci v americké formaci Antrim Shale objevili ve vodě z vrtů hlubokých 247 až 556 metrů známky komplexního podzemního společenstva. DNA analýzy odhalily 689 pravděpodobných druhů hub, z nichž 13 může být pro vědu nových; v laboratoři se podařilo vypěstovat 205 kmenů. Ve vzorcích se objevily také stopy želvušek, vířníků, kroužkovců a hlístic. Některé dominantní houby zřejmě získávají energii rozkladem odolných uhlíkatých látek podobných ligninu a celulóze. Objev může změnit pohled na koloběh uhlíku v hlubokém podzemí, kde je uložena velká část organického uhlíku Země, a upozorňuje na rizika těžby plynu pro dosud nepoznané ekosystémy.

Telekomunikační firmy Nokia, Ericsson i Huawei zkoušejí začlenění umělé inteligence do rádiových přístupových sítí, které budou základem budoucích sítí 6G. Nokia s Nvidií a T-Mobile předvedly provoz 5G spojení i úloh AI na stejném zařízení, širší komerční testy mají následovat později. Odborníci ale upozorňují, že dosavadní demonstrace neprokazují nutnost hluboké integrace AI do jádra rádiové sítě ani její ekonomickou návratnost. Obavy se týkají vyšších nákladů, spotřeby energie a možných konfliktů mezi více autonomními systémy AI. Pravděpodobnější podobou 6G je hierarchické rozdělení výpočtů: malé modely přímo u vysílačů, výkonnější na okraji sítě a velké modely v centrálních datových centrech.

Část delfínů skákavých v australském Shark Bay používá mořské houby jako nástroje k hledání ryb v písku. Tato dovednost se dědí učením z matky na mládě a mění způsob, jakým zvířata shánějí potravu i navazují sociální vztahy. Analýza kožních vzorků 96 delfínů ukázala mírné rozdíly v DNA metylaci mezi jedinci používajícími houby a ostatními. Model je dokázal rozlišit podle 21 míst v DNA, nešlo však o jediný rozhodující genetický znak. Vědci zatím nevědí, zda epigenetické změny vyvolává naučené chování, zda k němu naopak predisponují, nebo zda oba jevy ovlivňují jiné faktory.

Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje detail oka roztoče, které vystupuje jako hladký lesklý útvar mezi výraznými rýhami tělního povrchu. Roztoči nemají složené oči jako hmyz, ale jednoduchá očka s jedinou čočkou; mnohé druhy jsou navíc zcela slepé. Pokud oči mají, leží nad bázemi nohou, nikoli na hlavě. Rýhy v kutikule umožňují pevnému vnějšímu skeletu roztoče pružně se pohybovat. Roztoči patří k mimořádně početné, ale stále nedostatečně prozkoumané skupině živočichů.

Vědci popsali nový typ patologických shluků nazvaných mitochondriální plaky, které našli v mozcích myší s Alzheimerovou nemocí i v posmrtně zkoumané lidské tkáni. Jde o nahromaděné poškozené mitochondrie, jež se kvůli naršenému procesu mitofagie nedokážou účinně recyklovat. Plaky se vyskytovaly uvnitř neuronů, zejména v jejich výběžcích důležitých pro přenos signálů, a u zdravých kontrol nebyly zaznamenány. Mohou se objevovat samostatně i společně s amyloidovými usazeninami a jejich množství s postupem nemoci roste. Zjištění naznačuje, že budoucí léčba by vedle amyloidu mohla cílit také na obnovu odstraňování poškozených mitochondrií a funkce lysozomů.

Fyzikové navrhují hledat temnou hmotu nepřímo prostřednictvím jejího možného rozpadu na gravitony, hypotetické částice zprostředkující gravitaci. Gravitony by se při průchodu rozsáhlými magnetickými poli kosmických filamentů mohly měnit na fotony gama záření. Hlavním vodítkem by byl nadbytek gama záření oproti známému pozadí, měřenému například teleskopem Fermi. Signál by měl přicházet převážně z mezigalaktického prostoru, nikoli ze středu Mléčné dráhy. Metoda využívá známý Gertsenshteinův jev, samotný rozpad temné hmoty na gravitony však zůstává hypotézou.

Vědci po odtržení obřího ledovce A-68 od šelfového ledovce Larsen C prozkoumali dříve nepřístupné dno západní části Weddellova moře. Podvodní kamera zde zaznamenala více než tisíc hnízd ledovcové ryby Lindbergichthys nudifrons. Hnízda, v nichž samci až čtyři měsíce střeží tisíce jiker, vytvářela šest odlišných geometrických uspořádání. Nejčastější byly těsné shluky, které mohou rybám pomáhat chránit jikry před predátory. Zjištění podle autorů posiluje argumenty pro vyhlášení chráněné mořské oblasti ve Weddellově moři.