Nová studie z USA naznačuje, že denní užívání multivitaminových doplňků může zpomalit biologický proces stárnutí. Výzkum analyzoval data téměř 1 000 účastníků ve věku kolem 70 let, kteří užívali multivitaminy po dobu dvou let. Ti, kteří užívali multivitaminy, vykázali pomalejší stárnutí podle biologických hodin ve srovnání s placebo skupinou. Kakaový extrakt, který byl rovněž zkoumán, neprokázal žádný vliv na stárnutí. Přestože výsledky jsou povzbudivé, autoři studie zdůrazňují potřebu větších vzorků a delších studií pro vyhodnocení klinických přínosů.

Nová studie naznačuje, že vystavení syntetickým chemikáliím, jako je vinclozolin, může ovlivnit zdraví až 20 generací. Výzkum na potkanech ukázal, že zdravotní problémy se dědí a mohou se časem zhoršovat. Studie má významné důsledky pro lidstvo, jelikož může objasnit nárůst chronických onemocnění a potenciálně vést k novým léčebným přístupům založeným na epigenetice. Vědci zdůrazňují, že tento problém nelze ignorovat a je nutno přejít k preventivní medicíně, která by mohla oddálit nebo dokonce zabránit rozvoji nemocí. Z výsledků vyplývá, že i u lidí může být podobně dědičné zdraví ovlivněno expozicí pesticidům.

Nový výzkum naznačuje, že protein známý z Parkinsonovy choroby může vysvětlit, proč ženy tvoří dvě třetiny případů Alzheimerovy choroby. Studie odhalila, že mozek žen s abnormálním alfa-synukleinem prochází změnami spojenými s Alzheimerem až dvacetkrát rychleji než u mužů. Tyto změny zahrnují nárůst proteinu tau, který je škodlivý pro mozek. Výsledky naznačují, že alfa-synuklein může urychlovat určité případy Alzheimerovy choroby, což by mohlo vést k cílenějším klinickým studiím a léčbám. Vědci doufají, že pochopení těchto rozdílů pomůže vysvětlit nesouměrné zatížení demencí u žen.

Fyzici v USA vytvořili simulaci, která poprvé naznačuje možnost existence tzv. ideálního skla, jež by mělo minimální entropii. Tento typ skla, poprvé diskutovaný v roce 1948, by měl být amorfní a současně velmi uspořádaný, což by mu umožnilo chovat se jako dokonalý krystal. Výzkumníci z Oregonské univerzity použili pro simulaci dvoudimenzionální model, kde sklo vykazuje krystalické vlastnosti. I když se jedná o teoretickou práci, otevírá nový směr pro budoucí vývoj materiálů. K vytvoření ideálního skla budou však nutné novátorské přístupy, jelikož běžné tepelné procesy nestačí.

Lék na obezitu a diabetes, semaglutid, může po ztrátě patentu stát pouze 3 dolary měsíčně. Tento vývoj by mohl výrazně zlepšit dostupnost léčby v zemích s nízkými a středními příjmy. Po ztrátě patentu v zemích jako Brazílie, Čína a Indie, výzkum naznačuje, že výroba generického léku by mohla snížit náklady na léčbu diabetu a obezity. Lék stojí nyní v některých oblastech kolem 200 dolarů měsíčně, ale levnější verze by zpřístupnila léčbu milionům dalších pacientů. Semaglutid se používá v produktech jako jsou Ozempic a Wegovy, a jeho širší dostupnost by mohla snížit výskyt nemocí spojených s obezitou.

Japonsko schválilo průlomové léčby kmenovými buňkami pro Parkinsonovu chorobu a těžké srdeční selhání. Farmaceutická společnost Sumitomo Pharma obdržela povolení k výrobě Amchepry, která transplantuje kmenové buňky do mozku pacienta. Kromě toho byly schváleny srdeční svalové listy ReHeart, vyvinuté společností Cuorips k obnově srdeční funkce. Léčby by mohly být dostupné pacientům už letos v létě, čímž by se staly prvními komerčně dostupnými produkty využívajícími iPS buňky.

Přechod na letní čas v USA s sebou přináší riziko zdravotních problémů kvůli narušení cirkadiánního rytmu. Tento jev může způsobit potíže se spánkem, srdeční záchvaty a mrtvice, zejména v prvních dnech po změně. Více světla večer může oddálit přirozený nárůst melatoninu a zpomalit proces usínání. Výzkumy ukazují, že fatální dopravní nehody krátce po změně času vzrostou. Doporučuje se vystavení rannímu slunci a posunutí denních rutin, aby tělo lépe zvládlo přizpůsobení. Diskuse o zrušení této praxe v USA pokračují, ale dosud nebyly legislative úspěchy.

Nový výzkum ukazuje, že polyaminy, přírodní sloučeniny považované za pomocníky v boji proti stárnutí, mohou urychlovat růst rakovinných buněk. Studie z Tokijské vědecké univerzity zkoumá vliv na proteiny eIF5A1 a eIF5A2, klíčové u zdravých a rakovinných buněk. Spermidin, běžně v doplňcích stravy, podporuje růst nádorů, pokud již rakovina začala. Výsledky naznačují, že modifikace těchto proteinů by mohla narušit mechanismy, na které rakovina spoléhá, což otevírá nové cesty pro léčbu. Je však třeba dalších výzkumů, než může být tento přístup uplatněn v praxi.

Lidský způsob naslouchání se v průběhu staletí proměnil. V minulosti byly zvuky často spojeny s významnými okamžiky, ale dnes je mnoho lidí vystaveno neustálému proudu zvuků. Tento přesun ovlivňuje schopnost soustředění a reflexe. Expert navrhuje tři zásady pro zlepšení zvukového prostředí: přizpůsobit zvuky typu činnosti, sledovat vlastní reakce na zvuky a chránit ticho jako důležitou součást mentální regenerace. Zvuky mohou ovlivnit nejen myšlení, ale i kvalitu spánku.

Ačkoliv evoluční teorie zásadně změnila náš pohled na lidstvo, ženské tělo zůstává záhadou. Ženy čelí jedinečným výzvám, jako jsou komplikovaný porod a výrazná menstruace, které nemají obdoby v živočišné říši. Porod je riskantní zejména kvůli úzké pánvi, což komplikuje jeho průběh. Menstruace je nejen častější, ale také intenzivnější než u většiny savců. Menopauza dále zůstává nevysvětleným jevem, s hypotézami jako je teorie babičky nebo teorie patriarchů, které však ještě potřebují podložit důkazy.

Lidé často věří, že mají rychlý nebo pomalý metabolismus podle toho, jak snadno přibírají nebo ztrácejí váhu. Ve skutečnosti rychlost metabolismu zahrnuje různé procesy, od bazálního metabolismu po aktivitu během dne. Některé zdravotní stavy, jako hypermetabolismus nebo hypotyreóza, mohou ovlivnit, zda je metabolismus pomalejší či rychlejší než běžné hodnoty. Kromě zdravotních stavů ovlivňují metabolismus také genetika, stravovací návyky a fyzická aktivita. Mnoho dietních produktů slibuje zvýšení metabolismu bez vědeckého podložení. Mýty o metabolismu přetrvávají, protože jsou jednoduché a těžko vyvratitelné.

Vědci rekonstruují nejstarší známou mapu noční oblohy pomocí rentgenového snímání pergamenu, který skrývá katalog hvězd pod pozdějším textem. Práce je přičítána antickému astronomovi Hipparchovi, který žil kolem 190 až 120 př.n.l. a je znám jako první západní astronom, který se pokusil o takový katalog. Studium manuskriptu z kláštera odhalilo starověký text datovaný do období Hipparchova života. Manuskript, známý jako Codex Climaci Rescriptus, je nyní zkoumán ve SLAC National Accelerator Laboratory. Úsilí za pomoci synchrotronového urychlovače má za cíl obnovit co nejvíce astronomických údajů, což by mohlo odpovědět na zásadní otázky o počátcích vědy.

Po okrajích Taklamakanské pouště v severozápadní Číně probíhá dlouhodobý zalesňovací program, který úspěšně vytváří uhlíkový úložiště. Za téměř padesát let se v této hyperaridní oblasti ukázalo, že s dostatečným financováním a stabilitou mohou být tyto projekty úspěšné. Vědci zjistili, že zalesněné části působí jako významné pohlcovače uhlíku, zejména v období dešťů, a přinášejí další výhody, jako snížení větrné eroze a ochrana zemědělské půdy. Ačkoli tento přístup nelze univerzálně aplikovat, nabízí určitou naději na zmírnění klimatických změn prostřednictvím přeměny dalších pouštních oblastí.

V sydneyské nemocnici Royal Prince Alfred došlo k úmrtí dvou lidí a vážným onemocněním dalších čtyř kvůli infekci způsobené běžnou houbou Aspergillus. Tento druh plísně se často vyskytuje v půdě, prachu a vlhkém prostředí a je obvykle neškodný pro zdravé jedince. Ale lidé s oslabeným imunitním systémem, jako jsou pacienti po transplantacích, jsou vystaveni vysokému riziku. Aspergillus může vést k závažnému respiračnímu onemocnění zvanému aspergilóza a infekce může být často smrtelná. Léčba zahrnuje antifungální léky, ale odolné kmeny houby představují rostoucí problém.

Studie z Finska naznačuje, že mít více dětí nebo žádné může souviset s kratší délkou života a rychlejším stárnutím. Výzkum analyzoval data 14 836 žen, přičemž se zjistilo, že ženy bez dětí či s průměrem 6,8 dětí čelily vyššímu riziku úmrtnosti. Nejlepší výsledky vykazovaly ženy s dvěma až třemi dětmi, které je měly ve věku 24 až 38 let. Výsledky podporují teorii, že investice do reprodukce může omezovat zdroje pro udržení těla. Na osobní úrovni studie doporučuje nebrat výsledky metodou příčiny a následku, ale spíše jako podklad pro další biologický výzkum.

Tento týden ve vědě odhalil, že léky jako Ozempic mohou pomáhat při osteoartróze tím, že regenerují klouby. Objevila se také univerzální vakcína ve formě nosního spreje, která chrání před širokou škálou infekcí. Studii o superagerech naznačují, že klíčem k dlouhověkosti je schopnost vytvářet nové mozkové buňky po delší dobu. Výzkumy potvrdily, že snížení cholesterolu může pomoci i krátká dietní změna na bázi ovesné kaše. Viagra se jeví jako slibná pro léčbu Alzheimerovy choroby díky možnosti přizpůsobit stávající léky novým účelům.

Černý sezam vyvolal na sociálních sítích četné diskuse o jeho zdravotních benefitech, jako je snižování hladiny cukru v krvi a prevence srdečních onemocnění. Obsahuje vyšší množství tuků, bílkovin a antioxidantů než bílý sezam, což přispívá k ochraně buněk. I když některé studie naznačují možné výhody černého sezamu na snížení krevního tlaku, důkazy jsou zatím nedostatečné. Na druhou stranu, tvrzení o zvrácení šedivění vlasů nebyla vědecky podložena. Navzdory jeho výživové hodnotě je třeba zůstat obezřetný, zejména pokud jde o alergie.

Nový výzkum ukazuje, že život ve vyšších nadmořských výškách může snižovat riziko vzniku cukrovky. Studie na myších modelech odhalila, že za snížení hladiny krevního cukru může nárůst příjmu glukózy červenými krvinkami při nižší koncentraci kyslíku. Tento proces zlepšuje metabolickou efektivitu těla v podmínkách hypoxie. Nalezení molekulu ovlivňující hemoglobin podporilo lepší regulaci cukru v krvi. Výsledky naznačují, že podobný přístup by mohl být využit v léčbě cukrovky, i když je třeba další testování mimo laboratorní podmínky. Výzkum zdůrazňuje potenciál adaptací na nízký obsah kyslíku pro budoucí medicínu.

NASA v roce 2022 úspěšně provedla historickou misi DART, při níž záměrně narazila kosmickou lodí do asteroidu, aby ověřila, zda lze změnit jeho oběžnou dráhu. Výsledkem bylo nejen snížení oběžné doby asteroidů Didymos a Dimorphos o 33 minut, ale i změna jejich oběžné trajektorie kolem Slunce. Výzkum potvrzuje, že dopad sice zpomalil jejich rychlost pouze o 11,7 mikrometrů za sekundu, ale v dlouhodobém horizontu může malé drcnutí významně ovlivnit polohu. Tato úspěšná demonstrace posiluje schopnost lidstva čelit potenciálním hrozbám asteroidů vůči Zemi.

Nový výzkum na myších odhalil mechanismus, jak cvičení chrání mozek před Alzheimerovou chorobou. Tým z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistil, že fyzická aktivita zvyšuje hladiny proteinu GPLD1, který posiluje bariéru chránící mozek před záněty. Tento protein reguluje enzym TNAP, který v nadbytku poškozuje funkci této bariéry. V experimentu se ukázalo, že snížení TNAP zlepšilo kognitivní funkce starších myší. Výzkum naznačuje, že podobné procesy mohou probíhat i u lidí, což otevírá cestu k možným léčbám, které by mohly nahradit výhody cvičení.