Nová studie ukazuje, že většina virů přenášených ze zvířat na lidi nevykazuje před svým přenosem žádné speciální mutace. Zjištění vyvrací běžnou hypotézu, že pandemické viry musí být evolučně unikátní před nákazou lidí. Výzkum zdůrazňuje, že lidský kontakt se zvířecími viry je nejdůležitějším faktorem přenosu. Data ukazují, že výjimkou byl případ viru H1N1 z roku 1977, který mohl mít laboratorní původ. Studie zdůrazňuje význam prevence a sledování v boji proti budoucím pandemiím.

Studie zkoumala vliv dlouhodobého vystavení teplu na vytrvalostní běžce. Zjistila, že pět týdnů pravidelných horkých koupelí zvyšuje objem červených krvinek a zlepšuje schopnost přenášet kyslík. Zvýšila se také objemová kapacita srdce, což vedlo ke zlepšení aerobní kapacity a VO₂max o 4 %. Tento způsob může být levnější a přístupnější alternativou k tréninku ve vysoké nadmořské výšce a zlepšit výkon bez zvyšování intenzity tréninku.

Žebernatky, jednoduché gelovité organismy známé svým podvodním světelným show, se ukázaly mít složitější nervový systém, než se dosud předpokládalo. Nová studie odhalila, že jejich senzory připomínají mozkové struktury, což má důsledky pro pochopení evoluce nervových systémů u zvířat. Žebernatky se objevily před 550 miliony lety a jsou možným kandidátem na nejstarší plán raných živočichů. Výzkum využil pokročilé zobrazovací techniky k detailní rekonstrukci jejich nervové soustavy, odhalení přítomnosti 17 nových typů buněk a zjištění, že jejich nervový systém funguje unikátně oproti ostatním známým živočichům.

Vitamin C je důležitý pro fungování těla, ale jeho účinky jsou často přeceňovány. To, že vitamín C může zabránit nachlazení, není podloženo vědeckými důkazy. Studie ukazují, že pravidelná suplementace vitamínu C nezabraňuje nachlazení, ale může mírně zkrátit jeho délku a intenzitu. Předávkování vitamínem C může vést k vedlejším účinkům, jako je průjem nebo tvorba ledvinových kamenů. Pro většinu lidí je dostatečný příjem vitamínu C z vyvážené stravy a doplňky nejsou nutné.

Před 60 000 lety byli pravěcí lidé překvapivě kreativní a strukturovaní ve svém myšlení, jak dokládají složitě vyryté pštrosí skořápky nalezené na jihu Afriky. Studie italských vědců zjistila, že většina rytin má ucelené prostorové uspořádání se vzory jako mřížky a kosočtverce. Tyto nálezy naznačují vysokou úroveň kognitivní organizace u pravěkých lidí, včetně schopnosti vizuálně plánovat a tvořit abstraktní symboly. Tento důkaz abstraktního myšlení naznačuje, že naši předci měli schopnost přemýšlet mimo osobní zkušenosti, což je klíčovým rysem lidské evoluce.

Nový výzkum na myších ukazuje možnost, že živé bakterie ze střev mohou cestovat do mozku přes bloudivý nerv. Studie provedena na Emory University zkoumala myši s jídelníčkem způsobujícím 'propustné střevo' a zjistila přítomnost střevních bakterií v mozku. Přítomnost těchto bakterií v mozku byla snížena při zablokování bloudivého nervu, což naznačuje, že tento nerv může být hlavní cestou. Studie podporuje teorii propojení mezi střevy a mozkovými stavy, což může mít důsledky pro nové terapeutické přístupy k neurologickým onemocněním.

Nový imunoterapeutický lék, VIR-5500, vykazuje v klinických zkouškách rakoviny prostaty slibné výsledky. Tento 'zamaskovaný' T-buněčný prostředek angažuje náš imunitní systém k boji proti rakovině. U pacientů s pokročilou rakovinou prostaty, kteří nereagovali na jiné léky, došlo k výraznému snížení hladiny antigenu PSA a zmenšení nádorů. Maskování léku přispívá k selektivnímu působení na nádorové buňky, což může snížit zánětlivé vedlejší účinky. Pokračující výzkum může potvrdit efektivitu tohoto přístupu u dalších typů rakoviny.

Nová studie naznačuje, že konzumace kávy by mohla nejen zvýšit bdělost, ale i snížit rizika úzkosti a deprese. Výzkumníci zjistili, že optimální efekt přináší dvě až tři šálky kávy denně. Při vyšší konzumaci, tedy pěti či více šálků, se riziko poruch nálady může naopak zvýšit. Přínosy kávy byly konzistentní napříč různými druhy, včetně bezkofeinové, a byly výraznější u mužů. Studie však neprokazuje příčinnou souvislost, jelikož nezohledňuje změny v konzumaci v průběhu času.

Týden přinesl několik zajímavých vědeckých objevů. Studie naznačuje, že keto dieta může zlepšit reakci svalů na cvičení, jak ukázal výzkum na myších. V CERNu po úpravách Large Hadron Collideru objevili nový částici zvanou Xi-cc-plus, která je čtyřikrát těžší než proton. Navíc byla nalezena T. rexem ulomena zub v lebce jiného dinosaura, což poskytuje cenné poznatky o loveckých návycích těchto dinosaurů. Také byla zkoumána data o očekávané délce života v USA, která ukazují na zhoršující se trend u generace narozené mezi léty 1970 a 1985.

Paraxanthin, sloučenina vznikající při rozkladu kofeinu, se objevuje v některých energetických nápojích a kávách jako alternativa ke kofeinu. Firmy tvrdí, že tato látka nabízí čistou energii bez nervozity a následného útlumu. Některé studie naznačují zlepšení pozornosti a reakčního času, avšak současné důkazy jsou omezené. Bezpečnost paraxanthinu pro dlouhodobé použití zatím není dostatečně prozkoumána, protože většina výzkumů byla provedena na zvířatech. Regulace a doporučení jsou v Evropě stále v procesu hodnocení.

Lidská evoluce může podstupovat významnou změnu, kdy kulturní faktory převažují nad přírodními vlivy. Vědci zdůrazňují, že technologie a sociální struktury formují evoluci spíše než genetické adaptace. Často rychle řeší biologické výzvy, což snižuje tlak na přirozený výběr. Výzkumníci Tim Waring a Zachary Wood tvrdí, že kulturní evoluce mění lidské vlastnosti rychleji než genetická. Přestože to nemusí vést k novým genetickým adaptacím, mění se způsoby přežití, jako třeba při porodech či při ochraně před nemocemi. Tento posun by mohl mít dlouhodobé důsledky pro naši evoluční dráhu.

Endometrióza postihuje přibližně 10 % žen po celém světě a je známa především jako gynekologická choroba. Nové studie však naznačují, že by měla být klasifikována jako celotělesná porucha ovlivňující imunitní systém. Pacienti často trpí chronickým zánětem a příznaky, které zahrnují únavu, kognitivní potíže a rozšířenou bolest. Fakt, že imunitní odpověď zasahuje do dalších tělních systémů, by mohl vysvětlit obtížnost léčby této nemoci. Pochopení endometriózy jako systémové imunitní poruchy by mohlo vést k efektivnějším terapeutickým přístupům.

Lidé žijící v argentinských Andách vyvinuli genetickou mutaci umožňující bezpečnější metabolizaci arsenu v jejich pitné vodě. Analýza DNA ukázala, že místní obyvatelstvo má variantu genu AS3MT, která napomáhá efektivnímu vylučování toxických forem arsenu. Tato adaptace se vyvinula díky dlouhodobému vystavení vysokým hladinám této látky, což by pro většinu populací mělo vážné zdravotní následky. Tento genetický rys je vzácný a mohl by poskytovat klíčovou výhodu v prostředích s vysokou kontaminací arsenem. Výzkum naznačuje, že podobné genetické změny se mohou vyskytovat i v jiných andských populacích.

Vědci objevili nadějného kandidáta pro budoucí léčbu hubnutí v krevním metabolitu krajt. Tento metabolit, zvaný pTOS, výrazně zvyšuje v krvi po krmení krajt a ovlivňuje centrum sytosti v mozku. Studie ukazuje, že pTOS snižuje chuť k jídlu u myší bez obvyklých nežádoucích účinků léků na hubnutí. Přestože nejsou jasné účinky na lidský metabolismus, výzkum nabízí nové možnosti pro léčbu obezity. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Metabolism.

Studie zahájená na Harvardu v roce 1938 porovnává životy různých skupin lidí a je nejdelší svého druhu. Klíčovým zjištěním je, že blízké vztahy více ovlivňují pocit štěstí a zdraví než bohatství či inteligence. Spokojenost ve vztazích ve středním věku se ukázala jako prediktor zdraví ve stáří. Osamělost je naopak rizikovým faktorem pro zdraví. Kvalita vztahů poskytuje ochranu před stresem a nemocemi. Studie plánuje pokračovat a přinášet nové poznatky o zdravém a smysluplném životě.

Na ostrově Runit na Marshallových ostrovech dochází k úniku z betonu překrytého skladu jaderného odpadu, známého jako Runit Dome. Tento domek byl postaven jako dočasné řešení po jaderných testech USA v 50. letech. Sundání korálové podložky a trhliny zhoršují situaci, protože stoupající hladina moře může zhoršit únik radioaktivních látek. Experti varují před potenciálními nebezpečími pro místní obyvatele a nutností pravidelného monitorování. Klimatické změny a intenzivnější bouře představují další rizika pro integritu této struktury.

Britské zdravotní úřady zkoumají 27 případů meningitidy, jejíž šíření je spojováno s nočním klubem v Canterbury. Onemocnění, způsobené meningokokovou bakterií, je vážné a většinou se šíří blízkým kontaktem. Nejvíce dotčeni jsou studenti Univerzity v Kentu, kde probíhá vakcinační program. Meningitida se léčí hospitalizací a antibiotiky, přičemž vakcína proti kmeni MenB je novější součástí imunizačního schématu. Úřady apelují na osoby, které byly v klubu, aby vyhledaly preventivní péči.

Americká agentura pro potraviny a léky schválila novou vyšší dávku léku na obezitu Wegovy. Nová dávka 7,2 mg, vyvinutá dánskou firmou Novo Nordisk, je výrazně vyšší než předchozí maximální dávka 2,4 mg. Tato vyšší dávka byla schválena v rekordním čase a měla by být k dispozici v USA od dubna. V klinických studiích pacienti s touto dávkou ztratili až 19 % své tělesné hmotnosti, avšak u více než 70 % uživatelů byly hlášeny vedlejší účinky, jako je nevolnost a zácpa. Dávka může být zejména užitečná pro ty, kteří nedosáhnou svých terapeutických cílů při nižší dávce.

Studie ukazuje, že kolem padesátého roku života dochází ke zrychlení stárnutí lidského těla. Výzkum, který analyzoval proteiny v lidských tkáních, naznačuje, že po tomto věku se stárnutí tkání a orgánů stává výraznějším. Největší změny byly zaznamenány v cévách a aortě, což poukazuje na jejich značnou citlivost ke zhoršení. Výzkumníci také zjistili, že s rostoucím věkem se zvyšuje množství proteinů spojovaných s různými nemocemi. Studie klade základ pro pochopení lidského stárnutí na úrovni systémů a může přispět k vývoji medicínských intervencí ke zpomalení stárnutí.

Nová studie vysvětluje, jak stres může zhoršit ekzém, a to díky konkrétní nervové dráze. Výzkum, který probíhal na myších modelech a lidech, odhalil spojení mezi sympatickými nervy a eosinofily v kůži. Výsledky ukazují, že stres aktivuje tyto nervy, které následně zhoršují kožní zánět. Kvůli tomu mohou eosinofily přispívat ke zhoršení ekzému, i když nejsou příčinným faktorem onemocnění samotného. Výsledky naznačují, že zvládání psychického stresu by mohlo zmírnit příznaky ekzému, a nabízejí nové možnosti pro léčbu kožních nemocí.