Vědci z Flatiron Institute v USA pomocí klasického počítače vyřešili složitý problém simulace spinových skel, což se dosud považovalo za možné jen kvantovým počítačem. Klíčovou inovací byla nová kompresní algoritmy, které efektivněji zpracovávají komplexní matematické výpočty. Výsledky simulace se vyrovnaly a někdy i předčily výkony kvantových počítačů. Studie ukazuje, jak mohou klasické počítače podporovat a kontrolovat výkon kvantových systémů. Objev by mohl nasměrovat další výzkum kvantových technologií a jejich aplikací.

Lék rilmenidin, běžně používaný k léčbě hypertenze, ukazuje potenciál prodloužit život a zpomalit stárnutí. Studie prokázala jeho účinky u červů Caenorhabditis elegans, kde napodoboval efekt kalorického omezení a prodlužoval délku života. Výzkum u myší naznačil podobné změny v ledvinách a játrech. Rilmenidin působí prostřednictvím receptoru nish-1, který je klíčový pro jeho účinnost. Tento objev zvyšuje jeho potenciál stát se lékem proti stárnutí, zvláště díky faktu, že má mírné vedlejší účinky a je snadno dostupný.

Studie na myších naznačuje, že změny v DNA spojené se stárnutím nemusí být nevratné. Vědci objevili, že protein SIRT6 může obnovit mladistvé uspořádání DNA v játrech starých myší. Tento objev poodhaluje možnost, že stárnutí není pouze jednosměrný proces, a naznačuje, že je možné zvrátit některé změny ve struktuře chromatinů spojené se stárnutím. Výsledky jsou nadějné, ale zatím nelze aplikovat přímo na lidský organismus. Studie přináší další pohled na mechanismy stárnutí a možná řešení.

Před 66 miliony let, po dopadu asteroidu Chicxulub, většina rostlinných a živočišných druhů vyhynula, ale houby naopak vzkvétaly. Nové objevy z Colorada a Severní Dakoty ukazují výrazný nárůst houbové aktivity po této katastrofě, což naznačuje, že tento jev mohl být globální. Houby prosperovaly v chladném prostředí s nedostatkem světla, které následovalo po dopadu asteroidu. Výzkum také naznačuje, že již před tímto dopadem došlo ke zvýšení houbové aktivity v souvislosti s vulkanickou činností Deccan Traps. Tato zjištění ukazují, že houby mohou hrát roli v obnově ekosystémů po globálních katastrofách.

Nová studie ukazuje, že komáři mohou být podmíněně přitahováni k repelentu DEET, který se tradičně používá k jejich odpuzování. V experimentu někteří komáři reagovali zvýšeným zájmem o DEET, pokud byli vystaveni jeho působení během krmení. To naznačuje, že mohou vznikat nejen fyziologické, ale i kognitivní reakce na DEET. Výsledky studie jsou zatím z laboratorního prostředí, ale poukazují na potřebu dalších výzkumů. Tato zjištění mohou vést ke zlepšení složení repelentů v budoucnu.

Nový lék pro hepatitidu B umožňuje některým pacientům ukončit léčbu bez známek viru. Ve dvou studiích dosáhlo přibližně 20 % pacientů této „funkční léčby“. Bepirovirsen, lék od společnosti GSK, je pod rychlým přezkumem FDA. Zkušební účastníci, kteří přestali s léčbou, stále nevykazovali známky viru po dalších šesti měsících. I když je to důležitý krok vpřed, odborníci zdůrazňují nutnost dalších studií k posouzení trvání účinku. Negativními efekty byly mírné reakce na injekce a dočasné zvýšení jaterních enzymů.

Studie varuje před rostoucí rezistencí bakterie způsobující tyfus na antibiotika. Bakterie Salmonella Typhi, která nemoc vyvolává, vykazuje v posledních třech dekádách odolnost vůči mnoha antibiotikům. Případy odolné vůči hlavním antibiotikům se šíří globálně, zejména z Jižní Asie. Bez efektivní expanze očkování může svět čelit další zdravotní krizi. Významné je zavedení a rozšíření tyfusových konjugovaných vakcín v endemických oblastech.

Vědci pracující s teleskopem JWST objevili supermasivní černou díru, která předchází své hostitelské galaxii. Tento nález zpochybňuje dosavadní chápání růstu černých děr. Objevená černá díra má hmotnost 50 milionů slunečních mas a je součástí galaxie viditelné díky gravitační čočce. Tato zjištění naznačují, že černé díry nemusí růst podle dříve akceptovaných modelů. Výzkum vyvolal novou záhadu ohledně vývoje těchto vesmírných těles.

Nová studie z Univerzity v Liverpoolu ukazuje, že léky na hubnutí typu GLP-1 mohou snižovat riziko nemocí spojených s obezitou. Studie sledovala zdraví téměř 90 000 lidí v USA, kteří užívali tyto léky mezi roky 2021 a 2024. Výsledky ukázaly, že pacienti s výrazným úbytkem hmotnosti měli nižší riziko například spánkové apnoe a chronického onemocnění ledvin. Důležité je, že polovina účastníků léčbu ukončila do jednoho roku, ale i tak bylo zjištěno, že snížení hmotnosti přináší významné zdravotní výhody. Výzkum zdůrazňuje nutnost dosažení a udržení úbytku váhy pro maximální zdravotní přínosy.

Na konci května nastane vzácný úkaz modrého mikroměsíce, který se nebude opakovat dříve než v roce 2053. Tento jev zahrnuje druhý úplněk v měsíci a dosahuje ho Měsíc na nejvzdálenějším bodě své orbitální dráhy vůči Zemi. Modrý mikroměsíc je zároveň nejmenším a nejvzdálenějším úplňkem letošního roku a je pozorovatelný při východu na východním horizontu oproti západu slunce. Tento přírodní jev, vznikající díky neúplné souhry délky lunárního a kalendářního měsíce, je doprovázen zajímavými astronomickými fakty, jako je syzygie. Příležitosti sledovat tuto kombinaci modrého úplňku a mikroměsíce jsou vzácné, proto stojí za to si ji nenechat ujít.

Kofein může mít vliv na množství tělesného tuku a riziko vzniku cukrovky 2. typu. Výzkum z roku 2023 spojuje hladinu kofeinu v krvi s nižším BMI a menším rizikem cukrovky 2. typu. Studie zahrnovala genetické údaje od téměř 10 000 lidí a ukázala, že lidé, kteří kofein odbourávají pomaleji, mají nižší tělesný tuk. Přestože nebyla nalezena souvislost mezi kofeinem a kardiovaskulárními chorobami, výsledky naznačují, že nápoje s kofeinem by mohly pomoci při snižování hmotnosti.

Černé díry zůstávají záhadné, ale díky detekci gravitačních vln máme větší vhled do jejich původu. Nejnovější data z kolaborace LIGO-Virgo-KAGRA ukázala, že černé díry vznikají různými způsoby. Mohou se tvořit z kolapsu obřích plynů či být výsledkem předchozích kolizí. Detekce gravitačních vln prudce vzrostla na 390 událostí, což umožňuje studium jejich vlastností a původu. Zjistilo se, že černé díry mají tendenci se formovat ve dvou hlavních hmotnostních skupinách, přičemž větší objekty mohou být důsledkem hierarchických srážek.

Během erupce sopky Mayon na Filipínách se noční obloha rozjasnila zelenavým meteoritem. Tento jev byl zachycen na několika záběrech a odborníci zjistili, že meteorit pravděpodobně nespadl na zem, většina z něj shořela v atmosféře. Jestliže by meteorit dopadl na sopku, způsobilo by to mohutné sesuvy kamení. Jev připomíná dávnou minulost Země plnou vulkanické aktivity a dopadů kosmických objektů. Šťastným štěstím byl meteorit oproti těm z dob dinosaurů poměrně malý.

Tření očí se může jevit jako neškodné, ale může vést k poškození rohovky či zvýšenému riziku očních infekcí. Častý důvod svědění očí je alergická konjunktivitida, což je zánětlivá reakce na alergeny. Mezi vážné následky nadměrného tření patří keratokonus, kde rohovka získává nerovnoměrný tvar. Keratokonus však lze zastavit pomocí příslušného lékařského zákroku. Pokud máte potřebu si oči třít, doporučuje se použití umělých slz či chladivých obkladů a konzultace s očním lékařem.

OpenAI překvapila svět matematiky, když její AI model nalezl protiargument ke známé hypotéze Paula Erdőse z roku 1946. Tato průlomová řešení odhalují, jak AI mění přístup k matematickému výzkumu. AI dokázala autonomně prozkoumávat matematické problémy a přinést výsledky, na které se dosud spoléhalo pouze na lidskou intuici a kreativitu. Tento pokrok vyvolává otázky o možnostech AI ve výzkumu a mění způsob, jakým mohou být matematické problémy řešeny v budoucnosti. Navíc ukazuje, kde jsou schopnosti současných AI modelů již pokročilé, ale také kde stále existuje prostor pro zlepšení.

Výzkumníci objevili nový druh obřího viru, nazvaný furtivovirus, který se replikuje neobvyklým způsobem. Tento virus může poskytnout stopy k původu komplexního života a možná vytvoří novou virovou rodinu s názvem Manesviridae. Furtivovirus se liší od jiných obřích virů tím, že rozkládá hostitelskou buněčnou membránu a replikuje se v zbytku buněčného obsahu. Tento objev může vést k lepšímu pochopení evoluce virů a jejich schopnosti adaptovat se na různé podmínky. Výzkum by mohl přispět k pochopení, jak se viry vyvíjely v průběhu času a jak ovlivňují složitý život.

Nová studie z New York University porovnala účinnost léku Ozempic a podobných s chirurgickými zákroky pro ztrátu hmotnosti, jako je sleeve gastrektomie a gastrický bypass. Výsledky ukázaly, že pacienti podstoupivší operaci ztratili v průměru 25,7 % tělesné hmotnosti za dva roky, oproti 5,3 % ve skupině užívající léky. Nižší účinnost léků je částečně způsobena tím, že mnoho pacientů přeruší léčbu. Studie, financovaná Americkou společností pro metabolickou a bariatrickou chirurgii, přesto nepopírá přínosy semaglutidu, který snižuje cukr v krvi a přináší další zdravotní výhody. Chirurgická intervence je však trvalejší řešení. Studie také poukazuje na potřebu lépe porozumět, jak optimalizovat léčbu GLP-1 léky.

Fazolové rostliny mají schopnost přivolat vosy, když jsou napadeny housenkami. Vědci odhalili, že rostliny produkují specifickou směs těkavých látek, která vosy přiláká. Tato reakce je umožněna receptory vnímajícími peptidy z housenek. Studie, prováděná v Mexiku, ukázala, že rostliny bez těchto receptorů přilákají o 40 % méně vos. Tento objev by mohl přispět k vývoji ekologických metod ochrany plodin bez použití pesticidů.

V blízkosti vzniku černých děr může časoprostor vytvořit zvláštní krystalické vzory, které připomínají časové krystaly. Tyto struktury se mohou při malém energetickém podnětu zhroutit do mikroskopických černých děr. Fyzici z Vídně a Frankfurtu matematicky popsali tento jev pomocí rozšíření konceptu dimenzí vesmíru. Jejich nové rovnice odhalují, že podobné krystalické stavy mohou být zásadním prvkem gravitace. Tento přístup umožňuje lepší pochopení gravitačních procesů v extrémních podmínkách.

Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent na světě, čelí neobvyklým vedrům, která jsou výsledkem takzvané 'tepelné kupole'. Tento jev je způsoben teplým vzduchem z Afriky uvězněným vysokotlakou oblastí nad západní Evropou. Odborníci poukazují na lidskou činnost jako hlavního viníka těchto extrémů. Besonder geografie kontinentu, spojení s Arktidou, která se výrazně otepluje, přispívá k rychlejšímu nárůstu teplot. Navíc redukce aerosolových emisí od 80. let znamená méně částeček, které odrážely sluneční světlo, což dále přispívá k oteplování.