V hlubinách Indického oceánu, v Diamantina Fracture Zone, byla objevena rozsáhlá nekropole téměř 500 velryb. Některé kosti jsou staré až 5,3 milionu let, což z místa činí největší a nejstarší naleziště fosílií velryb. Tým vedený Xiaotong Pengem tvrdí, že tato zjištění mění naše chápání ekosystémů na mořském dně a pomohou sledovat evoluci kytovců. Místo představuje unikátní evoluční záznam, k jehož zachování přispěly husté kosti zobatkových velryb. Život na mořském dně zde tvoří mikrobi a různí mořští živočichové, kteří kolonizují padlé kostry velryb.

V hlubinách jihozápadního Atlantiku u pobřeží Argentiny byl objeven rozlehlý korálový útes Bathelia candida, téměř velikosti Vatikánu. Tento nově nalezený ekosystém přetéká životem a nabízí útočiště pro různé mořské tvory jako kraby, hvězdice a chobotnice. Vědci zkoumající oblast s pomocí dálkově ovládaného vozidla byli překvapeni vysokou biodiverzitou. Zvláštní prostředí s chladnými podmořskými vývěry metanu přispívá k unikátní chemotrofní aktivitě, kde život není závislý na fotosyntéze. Výzkum přinesl také nalezení prvního hlubokomořského waleho pádu v argentinských vodách a zaznamenání vzácné obří medúzy Stygiomedusa gigantea.

Ve Spojených státech začalo kontroverzní klinické testování terapie zaměřené na omlazení buněk v oku. Firma Life Biosciences zahájila testování experimentální terapie ER-100, která by mohla zvrátit ztrátu zraku vlivem stárnutí. Terapie spočívá v aktivaci tří genů v očních buňkách s cílem obnovit jejich mladistvý stav. Studie se zúčastní 12 pacientů s glaukomem a 6 pacientů s jiným typem očního poškození. Přestože se jedná o malou a rizikovou studii, výzkumníci doufají, že výsledky přinesou průlomové poznatky v oblasti výzkumu dlouhověkosti.

Univerzita v Cambridge vyvinula novou vakcínu pomocí umělé inteligence (AI), která byla poprvé testována na lidech. Cílem je vytvořit vakcínu účinnou nejen proti všem známým variantám lidského koronaviru, ale i proti příbuzným virům netopýrů. Vakcína využívá DNA technologii a je navržena na základě stabilních částí virů, které se nemění. To by mohlo předejít budoucím pandemiím a poskytnout rychlejší ochranu proti novým virovým hrozbám. První testy ukazují, že vakcína stimuluje produkci protilátek a je bezpečná, ale její dlouhodobá účinnost ještě musí být ověřena.

Být fanouškem sportu, ať už sledujete fotbal, olympijské hry nebo lokální tým, může mít pozitivní vliv na vaši pohodu. Podle výzkumu z Anglia Ruskin University lidé, kteří navštěvují sportovní události, jsou s životem spokojenější a cítí se méně osamělí. Také sledování sportu na televizi nebo online může zlepšit duševní stav. Efekt je zřejmě spojen se sociální identitou a pocitem sounáležitosti s komunitou ostatních fanoušků. To, že sdílíte radosti a strasti s ostatními, může přispět k pocitu životní naplněnosti.

NASA oznámila posádku pro misi Artemis III, která je dalším krokem v plánu agentury vysadit astronauty na Měsíci. Tato mise se zaměří na obíhání Země, zatímco posádka bude cvičit doky s dvěma měsíčními přistávacími moduly. Tato demo mise je plánována na rok 2027. Kromě NASA se na vývoj přistávacích modulů podílí také SpaceX a Blue Origin, přičemž druhá zmíněná společnost nedávno čelila neúspěchu při testování rakety. Artemis program má za cíl vrátit astronauty na povrch Měsíce poprvé od 70. let a připravit základnu pro budoucí expedici na Mars.

Pando, největší a nejstarší známý živý organismus na Zemi, byl zaznamenán na zvukové nahrávce. Tento obrovský les v Utahu, složený z jediného klonálního topolu, má kořeny propojující 47 000 kmenů. Zvukový umělec Jeff Rice při experimentu nasadil hydrofon, aby zachytil vibrace přenášené větvemi a kořeny tohoto organismu. Díky tomu bylo možné slyšet tlumený dunivý zvuk způsobený listím a dalšími přírodními vlivy. Tento průlom může pomoci pochopit vnitřní fungování Pando a monitorovat stav prostředí tohoto unikátního lesa. Přesto existují obavy z narůstajícího poškozování tohoto ohromného organismu lidmi a přírodními změnami.

Ve sluneční soustavě mohl kdysi existovat další svět, který byl téměř tak velký jako Mars. Tento protoplanetární embryo, objevený díky vzácnému meteoritu NWA 12774 nalezenému v Saharské poušti, poskytuje nové důkazy o dávném planetárním tělese. Meteority z této skupiny, angrity, jsou staré a ukazují na odlišnou evoluční cestu. Výzkumníci odhadli, že tento údajný svět mohl mít minimální poloměr 1 000 kilometrů, ale možná až 3 300 kilometrů, což by ho činilo širším než Měsíc a téměř stejně velkým jako Mars. Jeho zánik mohl být způsoben kolizí nebo gravitačními interakcemi s Jupiterem.

Nová studie naznačuje, že quetiapin, lék často používaný na zlepšení spánku, může mít znepokojující vedlejší účinky. Tento antipsychotický lék, běžně předepisovaný mimo označení na nespavost, byl zkoumán u lidí s obstrukční spánkovou apnoí. Ačkoli účastníci spali déle a méně se budili, došlo ke zhoršení reakčních časů a řidičských schopností. Někteří účastníci si tyto zhoršené výkony ani neuvědomovali, což představuje bezpečnostní riziko, zejména při řízení. Výzkumníci volají po přísnější regulaci předepisování tohoto léku a doporučují personalizovanější přístup k léčbě spánkové apnoe.

Před 415 miliony let obýval Zemi obří škorpion Praearcturus gigas, který dosahoval délky více než jeden metr. Výzkumníci z Velké Británie potvrdili jeho identitu a velikost pomocí pokročilých zobrazovacích technik. Fosilie byly poprvé objeveny v roce 1870, ale až nyní je potvrzeno, že se jedná o největšího známého škorpiona. Praearcturus gigas pravděpodobně dominoval svému prostředí díky absenci velkých predátorů. Žil v období raného Devonu, kdy život na souši teprve začínal, a současně trávil čas i ve vodě. Nový výzkum přináší hlubší porozumění vývoji života na Zemi a přechodu živočichů z vody na souš.

Nová studie naznačuje, že silový trénink může prodloužit život. Výzkum ukázal, že 90 až 119 minut silového tréninku týdně snižuje riziko úmrtí o 13 procent. Více než 120 minut týdně nepřináší další snížení rizika. Kombinace silového a aerobního cvičení vede k nejnižšímu riziku úmrtí. Aerobní aktivita má v tomto ohledu výraznější pozitivní vliv než samotný silový trénink. I přesto je doporučeno kombinovat oba typy cvičení pro dosažení lepších výsledků. Studie byla publikována v The British Journal of Sports Medicine.

Pod východní částí Antarktidy vědci objevili obrovskou strukturu skládající se z 30 propojených pánví, kterou pojmenovali jako East Antarctic Fan-Shaped Basin Province. Tato oblast mohla vzniknout ještě před rozdělením superkontinentu Gondwana a má významný vliv na ledovcové a hydrologické procesy. Struktura vykazuje podobnost s tektonickým jevem známým jako sphenochasm, což naznačuje, že by mohla obsahovat důkazy o tektonické aktivitě před oddělením Antarktidy od Austrálie. Výzkum zlepšuje porozumění terénu pod ledem, což je klíčové pro předpovědi pohybu ledovců.

V roce 2025 byly oznámeny významné nálezy ohledně možného objevu mimozemského života na exoplanetě K2-18b a na Marsu. Přestože se objevila naděje na potvrzení života, vědecká obec zůstala převážně opatrná. Pouze 6,6 % astrobiologů souhlasilo s pravděpodobností nálezu života na K2-18b. U Marsu bylo procento vyšší, ale stále jen 15,1 % vědců věřilo v nalezení života. Výsledky ukazují, že vědci mají k důkazům různorodé postoje, což reflektuje jejich opatrný přístup k novým informacím. Toto rozložení názorů zdůrazňuje, že vědecké společenství reaguje na nejednoznačnosti strukturovaným způsobem.

Kočky, které se volně pohybují venku, mohou nést více patogenů než domestikované kočky. Studie zjistila, že venkovní kočky mají vyšší pravděpodobnost přenosu zoonotických patogenů, které mohou infikovat lidi, podobně jako divoké kočky. Mezi běžné patogeny patří vzteklina, Toxoplasma gondii a salmonely. Pro minimalizaci rizik se doporučuje omezit volný pohyb koček a poskytnout jim zabezpečený výběh. Péče o veterinární zdravotní návyky, jako je očkování a ošetření proti parazitům, je důležitá i pro vnitřní kočky. Zabránění volnému pohybu může chránit veřejné zdraví i přírodu.

Nedávno bylo ohlášeno, že vývoj tří nových vakcín proti viru Ebola, konkrétně typu Bundibugyo, získal finanční podporu 62 milionů USD. Tento typ viru se nyní šíří v Kongu a Ugandě, kde upravené statistiky vykazují 344 potvrzených případů a 60 úmrtí. Mezi novými kandidáty na vakcíny je i slibný pokus od IAVI, který byl úspěšně testován na opicích, ale ještě ne na lidech. Moderna a Oxfordská univerzita rovněž pracují na svých verzích vakcín proti Bundibugyo viru. Aby byly vakcíny účinné, je třeba překonat mnoho překážek, včetně jejich distribuce a změny vnímání očkování.

Vědci objevili dva již existující léky, které mohou zvrátit změny v mozku způsobené Alzheimerovou chorobou u myší. Tyto léky, letrozol a irinotekan, jsou běžně používány k léčbě rakoviny prsu a tlustého střeva, ale ukázaly se účinné při snižování hladiny tau proteinu v mozku. Studie na myších modelech Alzheimerovy choroby ukázaly, že kombinace těchto léků zlepšila schopnosti učení a paměti. Přestože jsou výsledky slibné, dosud byly testovány pouze na myších, a léky mají také vedlejší účinky, které je třeba zvážit. Budoucí klinické studie by mohly nabídnout personalizovanější a účinnější léčbu pro lidské pacienty trpící Alzheimerovou chorobou.

Analýza vědeckých dat odhalila, že zvyšování hladiny moří se zrychluje, přičemž hlavním důvodem je teplotní expanze oceánů. Výzkum ukazuje, že termální expanze vody způsobuje téměř polovinu nárůstu hladiny moří. Zbylou část tvoří tání ledovců a změny ve vodním úložišti na pevnině. Nová data pomohla ke zpřesnění odhadů a uzavření znalostních mezer. Navzdory zlepšenému pochopení problému zůstávají nízko položené pobřežní oblasti ohroženy, a to i přes možnost omezit globální oteplování důsledným snižováním emisí.

Studie naznačují, že klimatická změna může ovlivnit chování krupobití. Očekává se, že podmínky vhodné pro kroupy se posunou směrem k pólům, přičemž mohou nastat častěji v zimě než v létě. V některých oblastech, jako je severní Evropa nebo Kanada, může dojít k nárůstu krupobití, zatímco v jiných, jako je severní Austrálie nebo Afrika, k jejich úbytku. Zároveň se očekává tvorba větších krup, což by mohlo zvýšit škody způsobené krupobitím. Růst teploty podporuje rozvoj silnějších updraftů, i když současně urychluje tání menších krup.

Vědci z Lawrence Livermore National Laboratory prováděli experimenty simulující část jaderného ohnivého spadu. Vysokoteplotní plasma trubice umožnila zkoumat, jak se částice chovají při ochlazování po jaderné reakci. Největší překvapení bylo u cesia, které se kondenzovalo mnohem později než uran a cerium a tvořilo složitější sloučeniny. Tyto poznatky mohou pomoci lépe chápat jaderný spad a zpětně analyzovat podmínky, které jej vytvořily. Studie poukazuje na potřebu aktualizovat modely radioaktivních mraků, aby lépe reflektovaly skutečné chemické procesy.

Astronomové objevili šest červených trpaslíků, které obsahují neobvyklý prvek lithium ve svých atmosférách. Přítomnost lithia v těchto hvězdách naznačuje, že mohly pohltily okolní planety, protože za běžných okolností by lithium mělo být v nitru hvězd zničeno. Tento jev byl objeven v rámci studie složení hvězd v Mléčné dráze. Vědci vyloučili další možnosti pro přítomnost lithia a tvrdí, že je pravděpodobné, že lithium bylo doručeno nedávno v důsledku planetární spotřeby. Tento objev naznačuje, že konzumace planet červenými trpaslíky by mohla být častější, než se dosud předpokládalo.