Skip to header Skip to main navigation Přejít k hlavnímu obsahu Skip to footer

Přihlášení

  • Obnovení vašeho hesla

Menu uživatelského účtu

Site branding

Domů

Hlavní navigace

  • Domů

Obsah hlavní stránky

Kombinace léků u myší odstranila nádory a vytvořila imunitní ochranu

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 9:00 Odpoledne CET, So Listopad 21, 2026

Kombinace léků u myší odstranila nádory a vytvořila imunitní ochranu

Kombinace zavedeného protinádorového přípravku Enhertu a experimentální bispecifické protilátky u myší zcela odstranila nádory prsu ve všech devíti testovaných případech. Zvířata pak bez další léčby odmítla nově podané buňky stejného nádoru, což naznačuje vznik dlouhodobé protinádorové imunitní paměti. Klíčovou úlohu sehrály cytotoxické T-lymfocyty CD8 a také dendritické buňky, které pomáhají imunitě rozpoznávat nádorové znaky. Další testovaná protilátka namířená proti EGFR zlepšila účinek Enhertu i chemoterapie 5-FU v modelech odolnějších nádorů. Výsledky publikované v Nature Communications jsou zatím omezené na upravené myší modely; účinnost i bezpečnost u lidí musí potvrdit klinické studie.

rakovina
imunoterapie
výzkum
  • Read more about Kombinace léků u myší odstranila nádory a vytvořila imunitní ochranu
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

V muzejních sbírkách popsaný „upíří velbloud“ žil v Severní Americe před miliony let

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 5:00 Odpoledne CET, So Listopad 21, 2026

V muzejních sbírkách popsaný „upíří velbloud“ žil v Severní Americe před miliony let

Paleontologové popsali nový rod a druh vyhynulého velbloudovitého savce Vampyrocamelus welshi, jehož fosilie ležely v muzejních sbírkách desítky let. Zvíře obývalo Velké pláně Severní Ameriky přibližně před 10 až 13 miliony let a nálezy pocházejí hlavně z Texasu a Oklahomy. Přestože mělo až čtyřcentimetrové špičaté špičáky, živilo se rostlinami a nejspíš se vzhledem i způsobem života podobalo dlouhokrkému rodu Aepycamelus. Vědci soudí, že výrazné tesáky samců mohly sloužit spíše při soupeření o samice než k lovu či obraně. Nové vyhodnocení rozsáhlé sbírky zároveň naznačuje, že některé dříve určené kosti mohou patřit právě tomuto druhu.

paleontologie
fosílie
velbloudovití
  • Read more about V muzejních sbírkách popsaný „upíří velbloud“ žil v Severní Americe před miliony let
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Z2RAM slibuje hustší a rychlejší paměťovou vrstvu pro AI

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 3:20 Odpoledne CET, So Listopad 21, 2026

Z2RAM slibuje hustší a rychlejší paměťovou vrstvu pro AI

Startup Nagare Labs vyvíjí paměť Z2RAM, která má doplnit SRAM v čipech pro umělou inteligenci, nikoli nahradit DRAM. Technologie používá dva tranzistory bez kondenzátoru a více vrstev paměti nad hotovým CMOS čipem, což by mohlo přinést vyšší hustotu při nízké latenci. První šestivrstvá verze má mířit na zhruba pětinásobnou hustotu oproti SRAM a teoreticky by další vrstvy mohly náskok výrazně zvýšit. Odhadovaná rychlost čtení je jedna až dvě nanosekundy, tedy podstatně rychlejší než u DRAM. Firma však musí vyřešit stabilitu tranzistorů, riziko chyb při čtení i propojení paměti s procesory. Nagare získala 5 milionů dolarů a první komerční čipy jsou podle firmy ještě vzdálené roky.

paměti
umělá inteligence
čipy
  • Read more about Z2RAM slibuje hustší a rychlejší paměťovou vrstvu pro AI
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Jedna forma paměti se ve stáří zřejmě zachovává lépe, naznačuje studie

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 2:10 Odpoledne CET, So Listopad 21, 2026

Jedna forma paměti se ve stáří zřejmě zachovává lépe, naznačuje studie

Studie naznačuje, že implicitní asociativní paměť, při níž dříve naučené souvislosti ovlivňují reakce bez vědomého vybavování, nemusí s věkem výrazně slábnout. Mladší i starší účastníci reagovali rychleji na dříve spojené dvojice obrázků a slov, přičemž mezi skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v tomto zrychlení. Při vědomém vybavování dvojic následující den však mladší lidé dosáhli lepších výsledků než starší. Skenování mozku neodhalilo zásadní věkové rozdíly v celkových vzorcích aktivity, i když se objevily dílčí rozdíly v oblasti hipokampu. Výsledky je třeba brát opatrně: studie měla malý vzorek a jde o preprint, který ještě neprošel recenzním řízením.

paměť
stárnutí
výzkum
  • Read more about Jedna forma paměti se ve stáří zřejmě zachovává lépe, naznačuje studie
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Dávné bouře na Zemi mohly sledovat rytmus 405 tisíc let

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 1:00 Odpoledne CET, So Listopad 21, 2026

Dávné bouře na Zemi mohly sledovat rytmus 405 tisíc let

Vědci v horninách ze Sichuanské pánve v Číně objevili opakující se vzorec intenzivních bouří přibližně po 405 tisících letech. Analyzovali usazeniny zvané tempestity, které vznikají působením silných mořských bouří, a zrekonstruovali asi 24 milionů let kambické historie. Výraznější a hrubší bouřkové sedimenty se shlukovaly ve vzestupných a vrcholných fázích cyklu. Možnou příčinou je dlouhodobá změna výstřednosti zemské dráhy, ovlivňovaná zejména gravitací Venuše a Jupiteru. Autoři upozorňují, že roli mohly hrát i změny hladiny moře, přísun sedimentů či podmínky zachování hornin a že platnost vzorce pro dnešní klima není jasná.

geologie
klima
vesmír
  • Read more about Dávné bouře na Zemi mohly sledovat rytmus 405 tisíc let
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Pozdní první jídlo souvisí ve studii s vyšším rizikem úmrtí

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 10:00 Dopoledne CET, So Listopad 21, 2026

Pozdní první jídlo souvisí ve studii s vyšším rizikem úmrtí

Rozsáhlá americká observační studie s více než 31 tisíci lidmi naznačuje souvislost mezi časem prvního jídla a délkou života. Lidé, kteří poprvé jedli až po poledni, měli ve srovnání se skupinou snídající mezi sedmou a osmou ráno o 29 % vyšší riziko úmrtí ze všech příčin a o 46 % vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. Také velmi pozdní poslední jídlo, zejména po půlnoci, bylo spojeno s vyšším rizikem. Nejnižší modelované riziko vycházelo při ukončení jídla kolem osmé večer. Autoři však zdůrazňují, že studie neprokazuje příčinu: pozdní jídlo může být i ukazatelem nemocí, špatného spánku, směnné práce či sociálních podmínek.

výživa
zdraví
stravování
  • Read more about Pozdní první jídlo souvisí ve studii s vyšším rizikem úmrtí
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Nové řešení popisuje „černý Saturn“ v pětidimenzionálním časoprostoru

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 4:00 Dopoledne CET, So Listopad 21, 2026

Nové řešení popisuje „černý Saturn“ v pětidimenzionálním časoprostoru

Teoretický fyzik Jay Armas představil matematické řešení Einsteinových rovnic pro takzvaný černý Saturn v pětidimenzionálním časoprostoru. Tato hypotetická soustava se skládá z centrální sférické černé díry a černé díry ve tvaru prstence, přičemž obě mohou rotovat ve dvou nezávislých rovinách. Model ukazuje, že oba objekty mohou současně dosáhnout extrémního stavu s nulovou Hawkingovou teplotou a zachovat vlastní horizont událostí. Úplné rovnováhy však nedosáhnou, protože jejich rotace nelze potřebným způsobem sladit. Práce nemá dokládat existenci těchto objektů, ale rozšiřuje možnosti zkoumání gravitace ve vyšších dimenzích.

vesmír
černé díry
relativita
  • Read more about Nové řešení popisuje „černý Saturn“ v pětidimenzionálním časoprostoru
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Studie rozlišuje tři podtypy těžké předmenstruační poruchy

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 3:00 Dopoledne CET, So Listopad 21, 2026

Studie rozlišuje tři podtypy těžké předmenstruační poruchy

Výzkumníci z Uppsalské univerzity navrhují rozdělit premenstruační dysforickou poruchu (PMDD) do tří typů podle načasování, intenzity a délky příznaků. Ve studii sledovali 90 žen s PMDD a 44 kontrolních účastnic během dvou menstruačních cyklů. Jeden typ začínal brzy po ovulaci a končil s menstruací, druhý propukal později a mohl přetrvávat několik dní po jejím začátku, třetí byl mírnější a krátkodobější. Téměř všechny účastnice s PMDD přitom během sledování vykazovaly více než jeden vzorec příznaků. Autoři upozorňují, že přesnější rozlišení průběhu potíží by mohlo zlepšit diagnostiku i individuálně volenou léčbu tohoto závažného onemocnění.

zdraví
menstruace
výzkum
  • Read more about Studie rozlišuje tři podtypy těžké předmenstruační poruchy
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Intenzivní jóga může podle přehledu studií nejvíce zlepšit spánek

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 11:10 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Intenzivní jóga může podle přehledu studií nejvíce zlepšit spánek

Metaanalýza 30 randomizovaných studií s více než 2 500 dospělými se spánkovými potížemi naznačuje, že ze srovnávaných pohybových aktivit nejlépe vychází intenzivní jóga. Za optimální režim autoři označili dvě lekce týdně po dobu 8 až 10 týdnů, každou do 30 minut. V pořadí účinnosti následovaly chůze a silový trénink, zatímco výsledek pro jógu byl lepší než pro aerobní cvičení. Intenzivní jóga zahrnuje rychlejší přechody mezi pozicemi a využívá vlastní hmotnost jako odpor. Vědci upozorňují, že výsledky je nutné potvrdit kvalitnějšími a dlouhodobějšími studiemi a že při výrazných potížích se spánkem je vhodná konzultace s lékařem.

spánek
cvičení
jóga
  • Read more about Intenzivní jóga může podle přehledu studií nejvíce zlepšit spánek
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Umělá inteligence v EKG odhalila nový signál rizika náhlé srdeční smrti

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 10:00 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Umělá inteligence v EKG odhalila nový signál rizika náhlé srdeční smrti

Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že model hlubokého učení dokáže z běžných záznamů EKG rozpoznat pacienty se zvýšeným rizikem náhlé srdeční smrti. Systém byl vycvičen na více než 440 tisících švédských EKG a ověřován také na datech z USA a Tchaj-wanu. Ve švédském souboru označil 2,2 procenta lidí jako vysoce rizikové; do roka zemřelo náhlou srdeční smrtí 7 procent z nich. Dosavadní ukazatel funkce levé srdeční komory zachytil jinou a méně úspěšně vymezenou skupinu, přičemž přehlédl většinu pacientů vytipovaných AI. Algoritmus zároveň poukázal na dosud nepopsaný tvar elektrické křivky, který může souviset se zjizvením srdečního svalu. Pozorovací výsledky naznačují, že lépe vybraným pacientům by mohly pomoci implantabilní defibrilátory, avšak příčinný účinek je třeba ověřit dalšími studiemi.

zdraví
srdce
umělá inteligence
  • Read more about Umělá inteligence v EKG odhalila nový signál rizika náhlé srdeční smrti
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Robotická videa: skládací dron, propojitelní hadi a tančící humanoid

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 6:40 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Robotická videa: skládací dron, propojitelní hadi a tančící humanoid

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje dron, který při kontaktu ohne boční ramena a zmenší svou šířku z 31,3 na 14,1 centimetru, aby prolétl úzkými otvory. Mezi novinkami jsou také měkcí hadi TeCoBots, kteří se mohou spojovat do řetězů, smyček či větví a vytvářet tak tělo přizpůsobené úkolu. Humanoid AHEADance průběžně předvídá krátké úseky hudby a improvizuje taneční pohyby podle jejího stylu. Výběr zahrnuje i levnou 3D tištěnou robotickou ruku s tuhými táhly, mávající robot CROBAT, spolupráci více robotů a dokument o autonomním závodním dronu SWIFT.

robotika
drony
humanoidi
  • Read more about Robotická videa: skládací dron, propojitelní hadi a tančící humanoid
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Oživení stárnoucích jaterních buněk by mohlo snížit rizika pro mozek a srdce

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 4:00 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Oživení stárnoucích jaterních buněk by mohlo snížit rizika pro mozek a srdce

Studie na potkanech naznačuje, že obnovení funkce stárnoucích jaterních buněk by mohlo zlepšit odstraňování škodlivin z krve. Experimentální lék cinaciguat snížil v krvi množství amyloidu beta, který souvisí s Alzheimerovou chorobou, a také LDL i oxidovaného LDL cholesterolu spojeného s kornatěním tepen. Lék podle vědců zvýšil propustnost starších jaterních buněk a zlepšil jejich vzájemnou komunikaci při filtrování krve. Výsledky jsou zatím předběžné a nelze z nich vyvozovat účinnost u lidí ani potvrzené snížení rizika Alzheimerovy choroby či srdečně-cévních onemocnění. Budoucí výzkum má ověřit dopad na amyloid v mozku a dlouhodobý vývoj aterosklerózy.

zdraví
játra
Alzheimerova choroba
  • Read more about Oživení stárnoucích jaterních buněk by mohlo snížit rizika pro mozek a srdce
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Signály původu mají pomoci obnovit důvěru v digitální záznamy

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 3:10 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Signály původu mají pomoci obnovit důvěru v digitální záznamy

S rozvojem generativní umělé inteligence se podle autora obrací dosavadní předpoklad: u digitálních záznamů je stále častěji nutné nejprve pochybovat o jejich pravosti. Forenzní analýza dokáže odhalovat stopy manipulace, ale není dostatečně rychlá ani škálovatelná pro objem obsahu na internetu či živé videohovory. Řešením mohou být údaje o původu obsahu, například kryptograficky podepsaná metadata podle standardu C2PA nebo neviditelné vodoznaky. Ty umožní důvěryhodným autorům doložit zařízení, čas, místo vzniku i pozdější úpravy záznamu. Podobné ověřování by se mohlo uplatnit také při videohovorech, kde by software v reálném čase kontroloval, zda obraz skutečně pochází z kamerového snímače.

deepfaky
digitální média
ověřování obsahu
  • Read more about Signály původu mají pomoci obnovit důvěru v digitální záznamy
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Vědci spojili DNA řasy a křeččích buněk do stabilního hybridního genomu

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 3:00 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Vědci spojili DNA řasy a křeččích buněk do stabilního hybridního genomu

Tým vedený Sachihirem Matsunagou z Tokijské univerzity vytvořil laboratorní hybrid křeččích buněk a červené řasy, označovaný jako „planimal“. Genetický materiál řasy se začlenil do chromozomů živočišných buněk a přetrval během více než 150 buněčných dělení. Účinnější než přirozené pohlcení řasy buňkou bylo chemicky podpořené splynutí buněk pomocí polyethylenglykolu. Většina řasových genů však zatím v hybridních buňkách nefunguje; měřitelnou aktivitu vykazovala jen asi čtyři procenta kódující části genomu. Dalším cílem je aktivovat metabolické dráhy řas, aby živočišné buňky jednou mohly například dlouhodobě fotosyntetizovat.

genetika
biologie
výzkum
  • Read more about Vědci spojili DNA řasy a křeččích buněk do stabilního hybridního genomu
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Krevní marker by mohl odhalit rakovinu vaječníků ještě před vznikem invazivního nádoru

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 1:00 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Krevní marker by mohl odhalit rakovinu vaječníků ještě před vznikem invazivního nádoru

Studie v časopise Nature Medicine popsala RNA marker Tu-stroma, jehož zvýšené množství se objevilo v krvi žen s časným vysoce maligním serózním nádorem vaječníků i s jeho přednádorovou formou STIC. RNA se nachází v extracelulárních vezikulách, které mohou pocházet z nádorových buněk a podílet se na přípravě prostředí pro šíření nádoru. Výzkum zahrnul 506 žen, avšak všechny diagnózy byly známy předem, takže metoda dosud nebyla ověřena jako skutečný screening u nevyšetřené populace. Objevily se také falešně pozitivní výsledky například u některých pacientek s endometriózou či rakovinou plic. Autoři zdůrazňují, že nález zatím nemění současná doporučení pro sledování rizika ani preventivní operace; bude nutné rozsáhlejší klinické ověření a prokázání přínosu pro pacientky.

rakovina vaječníků
krevní test
výzkum
  • Read more about Krevní marker by mohl odhalit rakovinu vaječníků ještě před vznikem invazivního nádoru
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Imunitní systém může stárnout ve dvou výrazných vlnách, naznačuje studie

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 12:10 Odpoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Imunitní systém může stárnout ve dvou výrazných vlnách, naznačuje studie

Analýza 3,8 milionu imunitních buněk od 1 828 zdravých lidí zjistila dvě výrazná období změn v aktivitě genů: kolem 40 let a po šedesátce. Tyto vrcholy provázely známky silnějšího zánětu a zhoršená schopnost buněk pracovat s RNA a bílkovinami, což může oslabovat reakci na stres a podporovat buněčné poruchy. Důležitou roli podle autorů hrají T-lymfocyty. Průběh změn se mírně lišil mezi pohlavími, přičemž u žen byly některé projevy stárnutí imunitních buněk výraznější. Výsledky mohou do budoucna pomoci určit, kdy by prevence či léčebné zásahy proti věkem podmíněným potížím mohly být nejúčinnější, jejich potvrzení ale vyžaduje další výzkum.

stárnutí
imunita
výzkum
  • Read more about Imunitní systém může stárnout ve dvou výrazných vlnách, naznačuje studie
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Nová metoda rozkládá „věčné chemikálie“ při výrazně nižších teplotách

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 10:00 Dopoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Nová metoda rozkládá „věčné chemikálie“ při výrazně nižších teplotách

Vědci z Univerzity v Utahu představili postup, který dokáže rozkládat PFAS, známé jako „věčné chemikálie“, při teplotách okolo 110 °C. Metoda využívá defluoraci, při níž reaktivní látky narušují mimořádně pevné vazby uhlíku a fluoru. V testech fungovala u několika běžných typů PFAS, včetně obtížně odstranitelných zbytků kyseliny trifluoroctové, a také u některých průmyslových plastů. Dosavadní technologie často vyžadují mnohem vyšší teploty a značnou spotřebu energie. Postup zatím není účinný proti všem PFAS a musí se ověřit v reálných systémech čištění vody, včetně jeho energetické a ekonomické náročnosti.

PFAS
chemie
životní prostředí
  • Read more about Nová metoda rozkládá „věčné chemikálie“ při výrazně nižších teplotách
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Fyzici navrhují skrytou periodickou tabulku temné hmoty

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 7:10 Dopoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Fyzici navrhují skrytou periodickou tabulku temné hmoty

Fyzici z USA a Kanady představili hypotetický model, v němž temnou hmotu netvoří jediná částice, ale celý skrytý soubor částic a sil. Model Mirror Twin Higgs by mohl vysvětlit, proč je ve vesmíru přibližně pětkrát více temné než běžné hmoty: stabilní „temné neutrony“ by byly zhruba pětkrát hmotnější než protony. V tomto zrcadlovém sektoru by mohly vznikat omezené obdoby atomů, například helia, lithia či uhlíku, zatímco temný vodík by byl nestabilní. Těžší temné prvky by teoreticky mohly tvořit prach, pevné látky nebo velmi husté temné hvězdy. Autoři navrhují hledat nepřímé stopy modelu v rozložení hmoty ve vesmíru a v budoucích detektorech částic; studie je zatím pouze preprintem bez potvrzení.

temná hmota
fyzika
kosmologie
  • Read more about Fyzici navrhují skrytou periodickou tabulku temné hmoty
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Snímek z Marsu připomíná les, ve skutečnosti zachycuje pohyb písku na dunách

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 2:00 Dopoledne CET, Pá Listopad 20, 2026

Snímek z Marsu připomíná les, ve skutečnosti zachycuje pohyb písku na dunách

Fotografie z družice NASA Mars Reconnaissance Orbiter z roku 2008 zdánlivě ukazuje temný les na zmrzlých dunách u severního pólu Marsu. Jde však o optický klam: tmavé pruhy tvoří písek, který se sesouvá po svazích dun. Na jaře se oxid uhličitý ve formě suchého ledu mění přímo na plyn, narušuje ledovou vrstvu a uvolňuje písek zevnitř dun. Sluneční záření může led prohřívat i zespodu, kde se hromadí plyn a následně vytryskne ven spolu s pískem. Opakovaná pozorování ukázala, že tento sezonní proces výrazně mění tvar dun; jejich spodní okraje se během jednoho marsovského roku posunuly o 2,2 až 4,7 metru. V létě led i tmavé stopy mizí a vítr svahy znovu postupně uhlazuje.

Mars
NASA
vesmír
  • Read more about Snímek z Marsu připomíná les, ve skutečnosti zachycuje pohyb písku na dunách
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Série výpadků odhaluje křehkost propojené digitální infrastruktury

Profile picture for user David Bender
Od David Bender | 10:30 Odpoledne CET, Čt Listopad 19, 2026

Série výpadků odhaluje křehkost propojené digitální infrastruktury

Shluk rozsáhlých výpadků služeb Microsoftu, americké letecké dopravy, bank i dalších sítí podle experta nepředstavuje nutně koordinovaný útok, ale běžný důsledek složitosti moderních systémů. Mimořádné je hlavně jejich časové nahromadění, protože menší poruchy se po světě dějí neustále a často se o nich neinformuje. Zastavení letového provozu v USA mělo podle prvních zjištění souviset s výměnou síťových prvků a nedostatečným pochopením specifické konfigurace starší infrastruktury. Podobně výpadek Microsoft 365 ukázal riziko skrytých chyb, které se projeví až při určité zátěži po změnách v síti. Článek varuje, že největší rizika vznikají na rozhraních mezi novými technologiemi a špatně zdokumentovanými staršími systémy. Nasazování AI může odolnost zvýšit, avšak pokud zároveň omezuje rozpočty na údržbu základní infrastruktury, může počet selhání naopak růst.

výpadky IT
kritická infrastruktura
legacy systémy
  • Read more about Série výpadků odhaluje křehkost propojené digitální infrastruktury
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pagination
  • Aktuální stránka 1
  • Stránka 2
  • Stránka 3
  • Stránka 4
  • Stránka 5
  • Stránka 6
  • Stránka 7
  • Stránka 8
  • Stránka 9
  • …
  • Následující stránka Následující ›
  • Poslední stránka Poslední »
Subscribe to

Běží na Drupalu

Powered by Drupal