Randomizovaná studie z Británie a Kanady ukázala, že kombinace nízkoenergetické stravy a řízeného pohybu může u lidí s časně vzniklým diabetem 2. typu vést k remisi onemocnění. Po 24 týdnech jí dosáhlo 27 z 50 účastníků intervenční skupiny, zatímco v kontrolní skupině pouze dva lidé. Program zahrnoval příjem zhruba 800 až 900 kilokalorií denně, dvakrát týdně vedený aerobní a silový trénink a další samostatné cvičení. Účastníci ztratili tuk, přitom si zachovali svalovou hmotu a sílu, a zlepšily se jim některé ukazatele srdečně-cévního zdraví i kvalita života. Studie trvala jen 24 týdnů, proto zatím není jasné, jak dlouho výsledky přetrvají ani jak velký podíl na nich měla samotná dieta či cvičení.

Týdenní výběr robotických videí IEEE Spectrum představuje mimo jiné stroje, které se propojením dokážou přeskupit do nových podob, a malé robotické kachny vytvářející přes Bluetooth společný hudební sbor. Google DeepMind ukázal postup, při němž model Gemini z videa lidské hry vytvořil simulaci a pomohl humanoidu Apollo 2 úspěšně házet pytlíky na cíl. Rover Perseverance překonal rekord Opportunity a stal se vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na povrchu jiného světa, když na Marsu zdolal 45,22 kilometru. Přehlídka zahrnuje také testy výjezdu evropského roveru Rosalind Franklin z přistávací platformy, nasazení čtyřnohého robota v čínských horách a novinky v simulaci i autonomním vyhledávání objektů v terénu.

Experimentální nitrožilní lék FB102 ve studii fáze 2 pomohl lidem s celiakií lépe chránit střevní sliznici při řízené expozici lepku. Do dvojitě zaslepeného testu bylo zařazeno 126 pacientů, kteří osm týdnů přijímali lepek a dostávali buď lék, nebo placebo. U léčené skupiny se objevilo méně známek poškození střevních klků a slabší zánětlivá imunitní reakce. Výsledky zatím neprošly odborným recenzním řízením a neznamenají, že by lidé s celiakií mohli bez omezení jíst lepek. Společnost argenx chce přípravek, který blokuje receptor CD122 na části T-lymfocytů, posunout do třetí fáze klinického hodnocení.

Analýza téměř 977 tisíc účastníků ze dvou britských kohort zjistila souvislost mezi preferencí velmi horkých nápojů a vyšším rizikem dlaždicobuněčného karcinomu jícnu. Lidé, kteří pili nápoje označené jako velmi horké, měli oproti těm, kteří je pili teplé, 3,17krát vyšší relativní riziko; u kategorie horkých nápojů činil nárůst 69 procent. Vyšší riziko se projevilo u čaje i kávy a nezměnilo se výrazně přidáním mléka. Konzumace šesti a více horkých nápojů denně byla rovněž spojena se 71% nárůstem rizika. Jde o observační studii založenou na subjektivním hodnocení teploty, takže nedokazuje příčinu, autoři však upozorňují na možné poškozování sliznice jícnu teplem.

Studie čínských vědců ukazuje, že převaření kohoutkové vody a následné přefiltrování usazenin může odstranit významnou část mikro- a nanoplastů. V některých testech se podařilo snížit jejich množství až o 90 procent, přičemž účinnost závisela na tvrdosti vody. Ve tvrdé vodě se při ohřevu tvoří uhličitan vápenatý, který plastové částice zachytí v usazenině. Tu lze poté odstranit i jednoduchým filtrem, například jemným kovovým sítkem. Autoři upozorňují, že zdravotní dopady mikroplastů nejsou dosud plně objasněny, ale pitná voda představuje jeden z možných zdrojů dlouhodobé expozice.

Tým Googlu na kvantovém procesoru Willow experimentálně ověřil metodu označovanou jako kultivace magických stavů. Tyto stavy jsou potřebné pro náročné kvantové operace, jejich příprava však bývá zdrojem chyb a vyžaduje mnoho hardwarových zdrojů. Nový postup snížil chyby při přípravě přibližně čtyřicetinásobně a dosáhl věrnosti nejméně 99,99 procenta, byť při nejpřísnějších pokusech uspělo jen asi 8 procent výsledků. Vědci také vyvinuli měřicí postup kickback tomography, protože původní měření zkreslovaly drobné výkyvy laboratorních podmínek. Ukázali rovněž přenos připraveného stavu do většího kódu pro opravu chyb, i když tento krok zatím přinesl další chyby.

Mezinárodní tým vedený vědci z Ósacké univerzity vyvinul miniaturní čip pro rozlišování zrcadlových forem aminokyselin, které mohou napovědět o biologickém či neživém původu vzorku. Zařízení využívá elektrický tunelový proud v nepatrné mezeře mezi dvěma zlatými nanodrátky a změny signálu vyhodnocuje strojové učení. Při rozlišování forem L a D dosáhla metoda přesnosti přes 80 procent na úrovni jednotlivých molekul. Testy vzorků meteoritu Murchison a půdy z chilské pouště Atacama přinesly výsledky srovnatelné s běžnými laboratorními postupy. Technologie by jednou mohla být součástí sond či roverů, nejprve ale vyžaduje další vývoj a ověření pro neznámé typy molekul.

Analýza dlouhodobých dat od více než 1 200 dospělých v USA naznačuje, že užívání konopí souvisí s horšími objektivně měřenými ukazateli spánku. Lidé s delší zkušeností s konopím častěji trávili méně času skutečným spánkem, měli roztříštěnější spánek a déle v noci bděli. Nedávní uživatelé sice spali v průměru asi o 20 minut déle, jejich spánek však byl méně efektivní a více přerušovaný. Sami účastníci přitom zpravidla nevnímali, že by spali hůře. Studie je observační, takže nedokazuje přímou příčinu; autoři upozorňují i na chybějící údaje o síle a načasování užití konopí.

Dlouhodobá studie téměř 200 000 lidí spojila jídlo po večerce nebo mezi večeří a spánkem s vyšším rizikem cirhózy a metabolicky podmíněného ztučnění jater (MASLD). U lidí, kteří jedli pozdě večer, bylo riziko cirhózy o 28 % a riziko MASLD o 36 % vyšší než u osob s běžnější dobou jídla. Výsledky zůstaly významné i po zohlednění věku, BMI a pohybové aktivity, studie ale nedokazuje přímou příčinu. Možným vysvětlením je narušení cirkadiánních rytmů, protože játra mohou v noci potravu zpracovávat méně efektivně. Cirhóza přitom zůstala v souboru vzácná: během mediánu 16 let sledování se objevilo 315 případů.

V jihočínském Jün-nanu vědci popsali nový druh houby Dianjunus rex, jehož bílé kyjovité plodnice dorůstají až 50 centimetrů a mohou vážit 2,2 kilogramu. Jde o jediný dosud známý druh čeledi Dianjunaceae a o rekordně velkou plodnici mezi vřeckovýtrusnými houbami. Genetické srovnání naznačuje, že její vývojová větev se oddělila od příbuzných asi před 65 miliony let, krátce po dopadu planetky Chicxulub. Houba roste na rozkládajících se kořenech a pařezech dubů; její výška může v hustém lese zlepšovat šíření spor větrem. Objev zároveň ukazuje, kolik houbové rozmanitosti zůstává ve východoasijských lesích nepoznáno.

Země mimo Čínu hledají způsoby, jak snížit její přibližně devadesátiprocentní podíl na trzích s oxidy a kovy vzácných zemin, důležitými zejména pro výkonné permanentní magnety. Nadějnou surovinou je monazit, který obsahuje vysoké podíly neodymu, praseodymu, dysprosia a terbia potřebných pro elektromotory, robotiku i vojenské technologie. Jeho ložiska v minerálních píscích lze často těžit a předběžně upravovat levněji než tvrdé horniny. Zásadní překážkou je však obsah slabě radioaktivního thoria a uranu, kvůli němuž vzniká odpad vyžadující dlouhodobé izolované skladování a přísnou regulaci. Do projektů v USA, Austrálii, Kanadě a dalších zemích míří značné investice, výsledky ale ukazují i vysoké náklady, technologická zpoždění a nejistotu, zda vznikne skutečně nezávislý dodavatelský řetězec.

Čína využívá monazit jako významný zdroj kritických prvků vzácných zemin, mimo jiné dysprosia, terbia, yttria a erbia. Domácí těžba je soustředěna hlavně v komplexu Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku, který je zároveň největším známým ložiskem vzácných zemin na světě. Zpracování však provází vážná ekologická rizika, jejichž symbolem je silně znečištěná odkalištní nádrž Weikuang u města Pao-tchou. Přísnější pravidla proto omezují samostatnou těžbu monazitu, Čína ale nadále ve velkém dováží rudný koncentrát a těžké minerální písky. Rostoucí zahraniční nákupy zapadají do globálního soupeření o zajištění dodávek surovin pro moderní technologie.

Vědci zkoumali pozůstatky neandertálce označovaného Shanidar A, který zemřel před zhruba 75 000 lety v oblasti dnešního iráckého Kurdistánu. Patnáctimilimetrový otvor v levé lopatce a okolní poškození kostí podle nich nejspíš způsobil bodný zásah dřevěným kopím. Zranění mohlo proniknout hrudníkem, poškodit plíce či velké cévy a vést k rychlé smrti. Nelze však spolehlivě určit, zda šlo o násilný útok, nebo o nehodu při lovu. Jiný zubní nález naznačuje, že Shanidar A dříve přežil těžké poranění obličeje a zřejmě se mu dostávalo péče ostatních neandertálců.

SoftBank a americký startup Sceye vyslaly solárně poháněný bezpilotní vzducholoďový systém, který během 30 dnů uletěl téměř 30 000 kilometrů mezi Novým Mexikem a Japonskem. Nad ostrovem Šikoku platforma fungovala jako základnová stanice 4G LTE a úspěšně zajistila hlasové, textové i videohovory prostřednictvím pozemní sítě SoftBank. Test simuloval výpadky spojení po velkém zemětřesení a zahrnoval i řízení dronu a přenos jeho videa. Firma uvádí, že jedna stratosférická platforma by mohla pokrýt území odpovídající zhruba 500 pozemním vysílačům. SoftBank chce služby HAPS komerčně nabídnout od roku 2027, zejména pro hůře dostupné či katastrofami zasažené oblasti. Další rozvoj však závisí na bateriích, spolehlivosti provozu, logistice a ceně služby.

Vědci zkoumali, zda bakterie a houby dokážou svými vlákny spojit zrnka pouštního písku a omezit rychlý odtok vody. Bakteriální celulóza vytvořila v písku síť, která snížila propustnost vody přibližně šestkrát a mírně zvýšila schopnost materiálu vodu zadržet. Ještě výraznější účinek měly samostatně vypěstované celulózové vrstvy vložené mezi vrstvy písku: propustnost klesla zhruba na jednu osmadvacetinu. Upravený písek byl také odolnější vůči zatížení a držel tvar i ve vodě. Výzkum je zatím laboratorní; neověřoval růst plodin ani dlouhodobou životnost materiálu v poušti.

Studie na 24 mladých axolotlech ukázala, že tito obojživelníci při pohybu mezi částmi nádrže výrazně častěji volili větší ze dvou průchodů. Do vyhodnocení se dostalo 22 dostatečně aktivních jedinců a každý z nich dával většímu otvoru statisticky významnou přednost. Volba přetrvala i ve tmě, přestože zvířata byla v noci méně aktivní. Výsledek naznačuje schopnost rozlišovat prostorové rozdíly, nikoli nutně počítat. Vědci předpokládají, že axolotlům může pomáhat postranní čára vnímající pohyby vody a změny tlaku. Poznatky mohou přispět k lepšímu chovu i ochraně tohoto kriticky ohroženého druhu.

Vědci z Princetonské univerzity navrhli výpočtový postup, který by mohl usnadnit dosažení takzvaného zapálení fúzního plazmatu, kdy reakce sama udržuje potřebné teplo. Rozšířili Lawsonovo kritérium o vliv heliového popela, nečistot ze stěn reaktoru, synchrotronového záření a úniků tepla. Model ukazuje, že výhodnější může být nejprve plazma zahřát a teprve poté zvýšit jeho hustotu. Výsledky zároveň varují, že i malé množství wolframu v plazmatu může fúzní reakci narušit, přestože se tento kov plánuje používat ve stěnách reaktorů. Studie neobsahovala experimentální ověření, může však pomoci při návrhu budoucích fúzních zařízení a snížit náklady na jejich vývoj.

Tým astronomů objevil v Hubbleově ultrav hlubokém poli neobvyklou infračervenou emisní čáru, kterou zachytil teleskop James Webb při dvou pozorováních vzdálených 88 dní. Signál se objevil opakovaně při různých natočeních přístroje, takže jej nelze snadno vysvětlit chybou měření. V dřívějších snímcích Hubbleova i Webbova teleskopu však v daném místě nebyl patrný žádný objekt, přestože by zdroj této intenzity měl být viditelný. Vědci zvažují vzdálenou či bližší galaxii, supernovu nebo černou díru trhající hvězdu, žádná z možností ale dosavadní data plně nevysvětluje. K určení původu signálu budou nutná citlivější následná spektroskopická pozorování.

Studie španělských vědců naznačuje, že kreatin by mohl chránit hipokampus před poškozením souvisejícím se střevním zánětem. U potkanů s modelově vyvolanou kolitidou doplněk obnovil hladiny kreatinu v této mozkové oblasti, omezil zánět a poškození neuronů a upravil jejich narušenou aktivitu. Účinky byly výraznější u samců, u nichž zánět střev vyvolával závažnější mozkové změny. Výsledky mohou být relevantní pro výzkum zánětlivých onemocnění střev, která se u lidí pojí také s poruchami paměti, pozornosti a takzvanou mozkovou mlhou. Jde však o pokus na zvířatech, takže přínos kreatinu pro lidský mozek zatím není potvrzen.

Vědci analyzovali eklogit z ostrova Goodenough ve východní Papui-Nové Guineji, který byl před asi 4,4 milionu lety zatažen do hloubky přes 90 kilometrů. Minerál coesit v granátu potvrzuje vysoký tlak odpovídající této hloubce, zatímco zirkon pomohl určit stáří procesu. Hornina zaznamenala v hloubce kolem 45 kilometrů nečekaně vysokou teplotu asi 700 °C, ale při dalším sestupu se oteplila jen o zhruba 100 °C. Takový vývoj odporuje dosavadním modelům, podle nichž by se podmínky v subdukční zóně měly s hloubkou vyvíjet jinak. Možným vysvětlením je teplo vznikající třením desek v mělčích částech nebo relativní mládí subdukčního systému. Studie naznačuje, že teplotní poměry v místech, kde se zemské desky podsouvají jedna pod druhou, jsou složitější, než se předpokládalo.