Starověký římský beton se během let stává pevnějším díky kombinaci dvou reakcí. Vědci zjistili, že kromě známé reakce mezi sopečným popelem a vápnem, významně přispívá k pevnosti betonu i reakce se vzdušným oxidem uhličitým. Ten postupně vytváří kalcit, který zpevňuje a utěsňuje mikrotrhlinky v betonu. Výzkum odhalil tuto dlouho přehlíženou součást římské stavební zdatnosti, což může inspirovat moderní technologie k vývoji trvanlivějšího betonu.

V červenci 2024 se nad New Yorkem rozbila ohnivá koule, jejíž úlomky dopadly na zem, přičemž jeden z nich pronikl střechou domu v New Jersey. Meteoritu, který byl pojmenován jako Hillsborough, se podařilo zachovat zcela nepoškozené díky rychlé reakci majitelky domu. Vědci odhalili, že meteorit obsahuje neobvyklé minerály a bohaté organické sloučeniny, což naznačuje přítomnost slaných roztoků na původním asteroidu. Tyto nálezy podporují teorii, že meteority mohly přinést nezbytné látky pro vznik života na Zemi. Výzkum tak přispívá k poznání raného období sluneční soustavy.

Skupina vědců z La Trobe University objevila nový způsob, jakým umírající buňky komunikují s imunitním systémem pomocí tzv. stop smrti. Tyto stopy, nebo F-ApoEVs, umožňují efektivní odstranění buněk po apoptóze. Studie také zjistila, že viry, jako je chřipka, mohou využívat stop smrti k šíření tím, že se v nich skrývají. Tento mechanismus představuje nový způsob virového šíření. Budoucí výzkum by mohl vést k vývoji léčiv, která by zlepšila ochranu proti autoimunitním onemocněním i šíření virů.

Nový výzkum odhalil, že egyptské princezny uměly aktivně používat zbraně, které byly nalezeny po jejich boku. Analyzováním jejich kostí vědci zjistili, že ženy měly vyvinuté svalové úpony, což naznačuje, že pravidelně používaly dýky, luky a palice. Princezny žily aktivní život a jejich role v královském dvoře byla spojena s bojovými dovednostmi. Jejich trénink byl možná součástí víry v přípravu na posmrtný život, kde měly plnit důležitou roli. Tato zjištění mění pohled na roli žen v dávném Egyptě a jejich přítomnosti v královském dvoře.

Vědecký tým navrhuje, že výzkum dlouhověkosti by měl začít již před narozením. V rámci jejich návrhu, projektu PROSPER, se zaměřují na zkoumání faktorů ovlivňujících dlouhověkost od raného věku. Důraz je kladen na vytvoření modelů a biomarkerů specifických pro různé věkové kategorie, což by mohlo změnit současný přístup zaměřený hlavně na dospělé. PROSPER by mohl sjednotit data z odlišných disciplín, což by přispělo k prevenci a zlepšení zdravotní péče. Studie vyšla v časopise Nature Health.

Vévoda Francesco de Medici zemřel v roce 1587 za podezřelých okolností, což vedlo k domněnkám o jeho otrávení. Nová studie potvrzuje, že smrt způsobil malárie, jak ukázala analýza DNA z jeho ostatků. Tým vědců z univerzit v USA a Itálii našel v jeho kostech parazity Plasmodium, kteří nemoc šíří. Výzkum vyvrací teorie o otravě a podtrhuje roli malárie v historii Itálie. Objev zahrnuje i nové typy Plasmodium falciparum, pomáhající pochopit šíření této smrtící nemoci.

Astronomové poprvé detekovali atmosféru na skalnaté „super-Zemi“ LHS 1140 b, která se nachází v obyvatelné zóně jiné hvězdy. LHS 1140 b je přibližně pětkrát hmotnější než Země a možná má tenkou atmosféru a vodu. Tým vědců potvrdil, že atmosféra této planety je bohatá na helium, které uniká do vesmíru. Navzdory vysokým úrovním záření hvězda planeta svoji atmosféru udržela více než 3 miliardy let. Tento objev činí LHS 1140 b významným cílem pro budoucí výzkumy zaměřené na nalezení životu příznivých podmínek.

Australská ohrožená zeleno-zlatá zvonková žába Ranoidea aurea skrývá fascinující optický jev. Při pohledu z různých úhlů se na jejích zadních stehnech objeví modrá iridescence, dříve jen zřídka zaznamenaná u obojživelníků. Tento jev je způsoben přesně uspořádanými krystalovými strukturami v kůži. Tento objev, publikovaný v Austral Ecology, vyvolává nové otázky ohledně strategií přežití žab a naznačuje, že může existovat mnohem více druhů s podobným jevem.

Melatonin, známý jako pomocník při nespavosti, může též pomoci zmírnit chronickou muskoskeletální bolest, naznačuje nová studie. Výzkum vedený týmem z Univerzity Sydney zkombinoval data z 23 studií a zjistil, že melatonin může být při zmírnění bolesti stejně účinný jako běžně používané léky. Výzkum ale ukázal účinek především u chronické bolesti, nikoli po chirurgických zákrocích. Studie také podporuje, že melatonin je bezpečný pro krátkodobé použití. Autoři varují, že melatonin by neměl zcela nahradit léky na bolest a doporučují konzultaci s lékařem před jeho použitím.

Glioblastom, vážný typ mozkového nádoru, je obtížně léčitelný a má nízkou míru přežití. Vědci z Oregon State University našli nový způsob léčby pomocí cukrem obalených nanopartiklí, které úspěšně pronikají přes hematoencefalickou bariéru a zaměřují se přímo na nádorové buňky. Experimenty na myších ukázaly, že nádorové zatížení kleslo výrazně u ošetřovaných zvířat a jejich střední doba přežití se prodloužila. Tento výzkum představuje slibný potenciál pro budoucí léčbu glioblastomu i jiných neurologických poruch.

V konžském deštném pralese byl objeven nový druh opice, Colobus congoensis. Přestože místní obyvatelé mizerně pozorovali tuto opici, vědci potvrdili její existenci až po mnoha letech zkoumání. První fotografické důkazy byly získány v roce 2008, ale až během let 2018 až 2022 bylo zaznamenáno 114 pozorování. Genetické analýzy ukazují, že se druh vyvinul před 4 až 5 miliony let a výrazně se liší od svého nejbližšího příbuzného Colobus satanas. Objev této opice je významný pro pochopení evoluce afrických opic, ale zároveň upozorňuje na ohrožení kvůli ztrátě přirozeného prostředí a lovu.

V Číně byly nalezeny mikroskopické úlomky jantaru staré 385 milionů let, což je o 65 milionů let více než dosavadní rekord. Tento objev mění pohled na evoluci rostlin, protože jantar pochází z období před vznikem semenných rostlin. Dříve než hmyz začal významně poškozovat rostliny, byly už v ekosystémech přítomné další hrozby, které mohly podporovat vývoj pryskyřice. Tento jantar byl nalezen v uhelné vrstvě, což naznačuje, že původní prostředí bylo vlhké a bohaté na organické látky. Vědci použili různé chemické testy k potvrzení, že jde o pravý jantar. Přesto může být objeveno ještě starší jantarové nálezy, pokud budou podrobeny správným analýzám.

Ketogenní dieta, populární pro své výhody v hubnutí a léčbě nemocí, může mít odlišné účinky na různé části střeva. Studie na myších ukazuje, že tato dieta podporuje růst nádorů v tenkém střevě, zatímco v tlustém střevě je potlačuje. Výzkum naznačuje, že tyto účinky jsou způsobeny metabolizací tuků spíše než ketonovými těly. Výsledky zpochybňují dosavadní myšlenky o ketogenní dietě a její vliv na rakovinu střev. Důležitost výzkumu spočívá v odlišení účinků stravy od ketonových doplňků.

Astronomové nečekaně objevili nejméně jasnou planetu, jaká kdy byla vyfotografována ze Země. Tato planeta, známá jako Beta Pictoris d, byla původně objevena v roce 2025, ale její přítomnost byla potvrzena díky starším pozorováním z více než dekády. Beta Pictoris d je výrazně slabší než její sourozenci v podobném systému a je obtížné ji přímo zobrazit kvůli intenzivnímu záření její mateřské hvězdy. Tento objev povzbuzuje další výzkum exoplanet a ukazuje, jak důležité jsou opakovaná pozorování pro odhalení nových planetárních systémů.

V USA došlo k nárůstu výskytu parazita Cyclospora, přičemž nejvíce případů bylo hlášeno v Michiganu. Zelenina, jako jsou salátové směsi, mohou být potenciálním zdrojem infekce, jelikož bývají konzumovány syrové. Epidemiologové doporučují vyhýbat se baleným salátům a důkladně omývat čerstvou zeleninu. Globálně mají paraziti jako tasemnice vepřová a Clonorchis sinensis významný dopad na zdraví. K zamezení šíření parazitů je důležité udržovat hygienu, správně zpracovávat potraviny a vyhýbat se kontaminované vodě.

Pitva mozku pacienta, který dostával léčbu aducanumabem, odhalila, proč lék nemusí být účinný. Lék neprostoupil všechny části mozku, což vedlo k nerovnoměrnému odstranění amyloidových plaků a tanglí tau. I když v některých oblastech mozku došlo ke snížení plaků, hlubší vrstvy zůstaly ovlivněny. Výsledky naznačují, že odstraněním amyloidu lze omezit hromadění tau a poškozování neuronů. Přesto někteří vědci zpochybňují souvislost mezi odstraněním amyloidu a zlepšením kognice. Výzkum naznačuje, že problémy mohou být složitější a léčba bude možná potřebovat nový přístup.

Japonská studie zjistila, že konzumace žvýkacích bonbonů s prospěšnými bakteriemi může snížit krvácení dásní a zlepšit zdraví u lidí s mírnou gingivitidou. Výzkum provedený na 116 účastnících po dobu šesti týdnů ukázal, že bonbony obsahující inaktivované bakterie mohou podporovat zdraví dásní, aniž by bylo nutné dodržovat specifické hygienické postupy. Bonbony byly srovnávány s placebem a obě skupiny vykázaly určité snížení krvácení. Bakterie použité ve studii, inaktivované teplem, jsou snadno vyrobitelné a skladovatelné. Tým plánuje další výzkum vlivu těchto bakterií na zdraví dásní v delším časovém horizontu.

Poslední linie obrany proti bakterii Pseudomonas aeruginosa, léčivo ceftazidime-avibactam (CZA), vykazuje ztrátu účinnosti. U dvou pacientů byly zjištěny genetické mutace, které bakteriím pomáhají lék odolat. Tyto mutace mění enzymy, které bakterie produkují, a umožňují jim překonat avibactamovou část léku. Zajímavostí je, že mutace zároveň zvyšují citlivost na starší antibiotika, což naznačuje možnou cestu léčby. Tento jev však také přináší riziko návratu resistence k starším antibiotikům v budoucnu. Výzkumníci toto zjištění publikovali s varováním pro lékaře o monitorování vývoje rezistence.

Astronauti na oběžné dráze poprvé pořídili rentgenové snímky lidského těla. Tato technologie, která byla dosud v prostoru omezena na ultrazvuk, se ukázala jako funkční díky zmenšeným a přenosným zařízením. Rentgenové snímky rukou a paží byly nejkvalitnější, zatímco snímky hrudníku a břicha byly o něco méně kvalitní, ale stále použitelné pro diagnostiku. Tento pokrok může v budoucnu posloužit nejen medicíně, ale i kontrole a údržbě vesmírného zařízení. Výzkumníci také zvažují využití umělé inteligence ke zlepšení analýzy snímků na vzdálených misích.

Nový výzkum naznačuje, že dominance rukou je spíše výsledkem praxe než vrozeného nastavení mozku. Vědci zkoušeli schopnost lidí psát lokty, aby vyloučili vrozenou preferenci. Všichni účastníci se stejně špatně vyrovnali s psaním pravým i levým loktem, ale jejich schopnosti se zlepšily s tréninkem. Studie ukazuje, že praxe hraje klíčovou roli ve vývoji motorických dovedností, než by naznačovala jakákoli hemisférická dominance mozku.