Vědci z Max Planckova institutu zkoumali tvrzení, že viditelné světlo dokáže urychlit odpařování vody i bez zahřívání, takzvaným fotomolekulárním efektem. U rovného rozhraní mezi čistou vodou a vzduchem nezjistili změnu rychlosti odpařování ani struktury vodíkových vazeb při modrém, zeleném a červeném světle. Stejný výsledek přinesly i krátké impulzy světla s intenzitou převyšující sluneční záření o více než deset řádů. Autoři studie v PNAS soudí, že dřívější pozorované efekty mohly souviset s hydrogely, porézními materiály, zahříváním, rozptylem světla či geometrií vzorků. Výsledky omezují představu, že samotné viditelné světlo vytváří nový způsob odpařování kapalné vody.

Tým z Německa vytvořil dosud největší optický stav připomínající Schrödingerovu kočku, tedy kvantovou superpozici výrazně odlišných stavů světla. Využil k tomu Rydbergovy atomy s velmi vzdálenými a slabě vázanými elektrony, které silně ovlivňují své okolí. V optické dutině vědci pomocí takzvané Rydbergovy blokády nepřímo propojili dvě světelné pulzy a vytvořili superpozici světla s odlišnou fází. Naměřená velikost stavu α² dosáhla 2,4, zatímco předchozí rekord pro tento typ činil 1,4. Měření zároveň potvrdila, že i větší stavy si zachovaly kvantovou koherenci. Výsledek může pomoci zkoumat přechod mezi kvantovým a klasickým světem i zlepšit ukládání a zpracování kvantové informace; studie zatím neprošla recenzním řízením.

Bývalý softwarový inženýr IBM Ralph Earle ve své básni proměňuje práci s uživatelským rozhraním v obraz tvůrčího a téměř duchovního úsilí. Vypravěč chce přetavit strohý programový kód do mimořádně krásné podoby, která bude lidem srozumitelná. Digitální prostředí přirovnává k rozlehlé krajině plné světla, internetu a vzdálených možností. Earle po odchodu z IBM v roce 2017 vydal dvě básnické sbírky a věnuje se poezii jako druhé profesní dráze.

Studie japonských vědců naznačuje, že už deset minut velmi pomalého běhu rychlostí zhruba 3 až 6 km/h může zlepšit náladu a některé schopnosti související s pozorností a sebekontrolou. V experimentu s 24 zdravými mladými dospělými účastníci po běhu uváděli vyšší bdělost a příjemnější pocity než po stejně dlouhém sezení. Měli také rychlejší reakce v testech a měření zaznamenalo silnější aktivaci částí levé prefrontální kůry. Autoři zvažují, zda roli nehraje rytmický pohyb hlavy při běhu. Výsledky jsou předběžné, protože studie byla malá, sledovala jen krátkodobé účinky a neporovnávala běh s chůzí.

Systematický přehled a metaanalýza 69 studií s více než 150 tisíci účastníky zjistily, že doplňky vápníku, vitaminu D ani jejich kombinace mají malý až žádný vliv na prevenci zlomenin a pádů. Kombinace obou látek sice vykázala nepatrné snížení rizika zlomenin, podle autorů však bez klinicky významného přínosu. Závěry byly podobné napříč věkem, osteoporózou, předchozími zlomeninami i nízkou hladinou vitaminu D. Studie se netýkala dostatečně lidí s těžkým deficitem vitaminu D ani pacientů léčených léky na osteoporózu, pro něž nelze přínos vyloučit. Autoři proto nepodporují rutinní užívání těchto doplňků k prevenci zlomenin, zejména vzhledem k nákladům a možným zažívacím potížím po vápníku.

Přehled více než stovky studií naznačuje, že ionizující záření by mohlo přispívat k procesům spojeným s Alzheimerovou nemocí a úbytkem kognitivních funkcí. Metaanalýza 18 studií spojila každých 100 milisievertů kumulované dávky s nárůstem rizika demence o 11 procent, zejména u profesně exponovaných lidí. Vědci předpokládají, že poškození DNA aktivuje imunitní buňky mozku k uvolnění proteinu eCIRP, který může podporovat změny tau proteinů vedoucí k jejich toxickému shlukování. Zvířecí experimenty rovněž ukázaly urychlené poškození mozku po ozáření. Autoři zdůrazňují, že většina podkladů se týká dávek výrazně vyšších než při běžných vyšetřeních, takže rentgenové snímky samy o sobě nepředstavují prokázanou příčinu Alzheimerovy nemoci.

Výzkum na myších a miniaturních prasatech naznačuje, že řízený tlak na holenní kost může zmírnit následky poranění mozku a podpořit obnovu pohybových i paměťových funkcí. Ošetřená zvířata měla menší poškozené oblasti mozku, méně odumírání neuronů a slabší dlouhodobý zánět. Klíčovou roli zřejmě hrají kostní buňky se senzorem PIEZO1, které po mechanickém podnětu uvolňují do krve ochranné látky. Přenos krevního séra z ošetřených myší částečně ochránil mozek i u dalších poraněných zvířat. Studie je zatím omezená malými skupinami a pokusy pouze na samcích; postup není určen pro lidi a úraz hlavy vyžaduje okamžitou odbornou péči.

Studie sledující více než 104 tisíc dospělých zjistila, že u mužů souvisí výrazný rozdíl mezi časy jídel ve všední dny a o víkendech s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Každá další hodina tohoto takzvaného jídelního jet lagu byla spojena se 14% vyšší mírou srdečně-cévních nemocí a o 21 % vyšší mírou ischemické choroby srdeční. Souvislost přetrvala i po zohlednění kvality stravy, délky spánku, času usínání a nepravidelnosti spánku. U žen se obdobný vztah neprokázal. Výzkum neprokazuje příčinu a následek, vědci však předpokládají, že nepravidelný režim může narušovat biologické rytmy a zatěžovat organismus.

Tým vedený Philipem Waltherem z Vídeňské univerzity poprvé předvedl provoz fotonického kvantového procesoru ve vesmíru. Zařízení vynesené v červnu 2025 na nízkou oběžnou dráhu přežilo silné vibrace při startu, sluneční rušení i postupné poškozování detektorů radiací. V zemském stínu vědci naměřili kvantovou interferenci fotonů, jejíž viditelnost dosáhla hodnoty 0,908, tedy nad klasickou mezí. Přístroj zatím nedokáže přímo zpracovávat satelitní data, experiment ale ověřuje možnost budoucích kvantových systémů pro třídění a kompresi dat přímo na orbitě. Studie je zatím dostupná jako předtisk a neprošla recenzním řízením.

Studie zjistila, že buňky s chybějícím chromozomem Y se častěji vyskytují nejen přímo v nádorech, ale i v jejich zdánlivě zdravém okolí. Vědci analyzovali tisíc vzorků tkání od 405 mužů a nejvýraznější ztrátu Y zaznamenali v nádorech, zejména kolorektálních. Tento jev nelze podle autorů vysvětlit pouze stárnutím, ačkoli se s věkem v některých tkáních zvyšuje. Výzkum zatím neprokazuje, zda ztráta chromozomu Y rakovinu vyvolává, nebo je jejím důsledkem. Do budoucna by mohla sloužit jako pomocný ukazatel pro odhalování nádorů, její klinické využití však vyžaduje další studie.

Randomizovaná studie mezi téměř stovkou lidí starších 60 let s nespavostí naznačuje, že kognitivně behaviorální terapie nespavosti může zpomalovat tempo biologického stárnutí. Výzkumníci sledovali epigenetický ukazatel DunedinPACE, který z krevních změn odhaduje rychlost stárnutí a souvisí s rizikem nemocí i úmrtností. U účastníků s terapií se tento ukazatel vyvíjel příznivěji než u skupiny, která dostala jen obecné informace o zdravém spánku. Autoři upozorňují, že výsledky jsou předběžné a týkají se starších dospělých, přesto podporují význam léčby nespavosti pro celkové zdraví. Terapie obvykle trvá několik sezení a může mít dlouhodobější účinek než léky na spaní bez jejich nežádoucích účinků.

Čínská studie porovnala vzorky krve 33 dětí počatých metodou IVF a 42 dětí počatých bez léčby neplodnosti. U dětí z IVF zjistila mírně vyšší množství sekvencí LINE-1, tedy takzvaných skákajících úseků DNA, které se dokážou kopírovat na jiná místa genomu. Podobný rozdíl se objevil i ve třech rodinách při srovnání sourozenců, počet případů je však příliš malý pro spolehlivý závěr o příčině. Výraznější rozdíl studie zaznamenala u dívek, zatímco u chlapců nebyl statisticky jistý. Výzkum neprokázal souvislost těchto změn se zdravotními potížemi ani neurčil, zda souvisejí přímo s IVF, dědičností či vlivy během těhotenství. Autoři proto požadují rozsáhlejší studie, které ověří původ i případný zdravotní význam nálezu.

Rozsáhlá analýza satelitních měření z let 2007 až 2020 ukázala, že 71,5 procenta pobřežních oblastí USA klesá tempem přes jeden milimetr ročně. Nejvýraznější pokles půdy zaznamenalo pobřeží Mexického zálivu, zatímco na východním pobřeží je tento jev téměř všudypřítomný. Klesání pevniny zvyšuje riziko záplav, může oslabovat hráze a odvodňovací systémy a zatěžuje silnice, mosty, budovy i potrubí. Výzkumníci odhadují, že v pobřežních oblastech dotčených různou mírou poklesu žije asi 84,3 milionu lidí. Příčinami jsou přírodní geologické procesy i lidské zásahy, například nadměrné čerpání podzemní vody; autoři proto žádají zapojení těchto dat do územního plánování a investic do infrastruktury.

Technologie distribuovaného akustického snímání by mohla včas odhalit kotvy či rybářské vlečné zařízení mířící k podmořským kabelům. Dosavadní systémy umějí sledovat jen zhruba 200 kilometrů od pobřeží, firma Alcatel Submarine Networks však připravuje řešení pro celou délku transoceánských tras. Systém vyhodnocuje nepatrné změny odrazu laserového světla ve vlákně způsobené vibracemi mořského dna a může vydat varování až 15 minut před střetem. Každoročně dojde k 150 až 200 nehodám podmořských kabelů, nejčastěji kvůli rybolovu a kotvení. Překážkou zůstává velmi slabý signál a šum zesilovačů, avšak prevence by mohla výrazně snížit náklady na opravy i zlepšit určení příčiny škod.

Analýza snímků magnetické rezonance u účastníků americké studie SPRINT naznačuje, že důslednější snižování systolického tlaku může zpomalit postup onemocnění drobných mozkových cév. Lidé s cílem tlaku pod 120 mmHg měli za zhruba čtyři roky o 16,9 % pomalejší zhoršování souhrnného ukazatele změn na MRI než skupina s cílem pod 140 mmHg. Pokles tlaku až o 10 mmHg byl spojen s o 21,2 % pomalejší progresí, zatímco snížení nejméně o 20 mmHg s rozdílem 39,4 %. Studie však neprokázala přímé snížení rizika mrtvice ani úbytku kognitivních funkcí a její závěry se nemusí vztahovat na lidi s diabetem, prodělanou mrtvicí či demencí.

Studie se 64 málo aktivními lidmi ve věku 45 až 65 let naznačuje, že 12 týdnů užívání 10 gramů kreatinu denně může zvýšit podíl beztukové hmoty a sílu i bez odporového tréninku. Účastníci, kteří zároveň upravili jídelníček a pohyb, zaznamenali navíc větší pokles procenta tělesného tuku a lepší svalovou vytrvalost. Výsledky také naznačily možný přínos pro paměť a další kognitivní funkce, tyto poznatky jsou však zatím předběžné. Autoři upozorňují, že kreatin může cvičení doplňovat, nikoli nahrazovat; dřívější výzkumy bez tréninku přinesly nejednotné závěry. Studii je vhodné vnímat opatrně také kvůli vazbě hlavního autora na výrobce, který dodal doplněk a financoval část laboratorních testů.

Systematický přehled 87 randomizovaných studií s více než 6 500 účastníky ukázal, že celozrnné potraviny mohou zlepšovat několik ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Příjem 30 až 40 gramů denně, tedy asi dvou porcí, byl spojen s měřitelnými přínosy pro hmotnost, krevní tlak, LDL cholesterol, hladinu glukózy i zánětlivé ukazatele. Největší zlepšení většiny rizikových faktorů se objevovalo zhruba při 60 až 100 gramech denně, což odpovídá čtyřem až šesti porcím. U LDL cholesterolu naznačovala analýza výraznější účinek i při vyšším příjmu, avšak pro dávky nad 140 gramů denně je k dispozici méně dat. Autoři doporučují zejména nahrazovat rafinované obiloviny co nejméně zpracovanými celozrnnými variantami, například ovsem, hnědou rýží či quinoou.

Čínští astronomové znovu analyzovali data radioteleskopu FAST z 33 systémů s exoplanetami a hledali úzkopásmové signály s frekvenčním posunem, které by mohly naznačovat technický původ. Ze 139 127 prvotních záchytů po filtraci zůstaly dva významnější případy. Jeden z nich, NBS 260108, přišel ze směru červeného trpaslíka K2-155 vzdáleného 238 světelných let, kde obíhají tři známé superzemě včetně planety blízko obyvatelné zóny. Signál se objevil jen v paprsku namířeném na cíl, byl úzkopásmový a vykazoval drift, proto byl označen za kandidátní technosignaturu. Jeho výskyt pouze v jedné polarizaci a podobné signály při jiných pozorováních však spíše ukazují na pozemské či přístrojové rušení. Původ signálu zatím není určen a mimozemské vysvětlení není považováno za pravděpodobné.

Opakující se vrstvy břidlice Hakatai v Grand Canyonu uchovaly záznam klimatických změn z doby před zhruba 1,25 miliardy let. Vědci v nich rozpoznali Milankovičovy cykly, tedy vlivy změn zemské oběžné dráhy a rotace na klima. Z jejich analýzy odvodili, že den na Zemi tehdy trval přibližně 19 hodin a Měsíc byl ve vzdálenosti asi 53,8 zemského poloměru. Výsledek odpovídá dosavadním modelům vývoje soustavy Země–Měsíc a nepodporuje teorii o dočasném zastavení prodlužování dne v mezoproterozoiku.

Studie ze španělského mokřadu El Hondo ukazuje, že obratloví mrchožrouti častěji požírají mršiny druhů, které jsou jim evolučně vzdálenější. Vědci rozmístili téměř 200 těl ryb, ptáků a drobných savců a jejich využití sledovali kamerovými pastmi. Vyhýbání se příbuzným druhům může snižovat riziko přenosu společných patogenů i náklady na imunitní reakci. Tento vzorec byl výraznější u savců než u ptáků, přesto se objevily výjimky, například ťuhýk iberský požíral jen ptačí mršiny. Autoři upozorňují, že zdravá společenstva mrchožroutů jsou důležitá pro koloběh živin i omezení rizik zoonóz.