Nový výzkum se 892 účastníky v sedmi experimentech zjistil, že lidé si hůře pamatovali obrázky, které si pořídili jako screenshot, než ty, jež pouze sledovali. Efekt se projevil i tehdy, když účastníci věděli, že je čeká test paměti a že si budou moci snímky později prohlédnout. Jedním z možných vysvětlení je takzvané kognitivní odkládání: mozek věnuje méně úsilí ukládání informací, pokud spoléhá na jejich digitální záznam. Roli může hrát také rozptýlení pozornosti při používání telefonu. Autoři nicméně upozorňují, že výsledky předchozích studií nejsou jednotné a fotografie mohou za určitých okolností paměť také podpořit.

Výzkum v norském arktickém fjordu Kongsfjorden ukazuje, že mikroskopické mořské houby mohou hrát dosud přehlíženou roli v ukládání uhlíku do sedimentů. Dokážou velmi účinně zabudovávat rozpuštěné aminokyseliny obsahující uhlík a dusík do své biomasy, čímž omezují jejich přeměnu na oxid uhličitý. V místech s větším podílem hub byl zaznamenán nižší výdej CO2 než tam, kde převládaly bakterie a archea. Vědci identifikovali více než 80 druhů hub zapojených do tohoto procesu, včetně rodu Alatospora, který zůstával aktivní i při nízkém obsahu kyslíku. Studie naznačuje, že pro pochopení uhlíkového cyklu v rychle se měnící Arktidě je nutné mořské houby více zkoumat.

Výzkum na myších ukázal, že po infarktu se drobné srdeční kapiláry mohou přestavovat na cévy podobné tepnám a obcházet tak ucpané koronární řečiště. Tento přirozený mechanismus zlepšuje přívod krve k poškozené části srdce, dosud však nebyl takto podrobně popsán. Vědci zjistili, že krátkodobé podání růstového proteinu VEGF-A tvorbu těchto náhradních cest podpořilo. Ošetřené myši měly lepší prokrvení, menší jizvy a lepší srdeční funkci. Zjištění zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, ale může otevřít cestu k léčbě, která po infarktu omezí trvalé poškození srdce.

NASA financuje ranou studii technologie, která by mohla rozšířit možnosti pozorování gravitačních vln v dosud obtížně dostupném pásmu mikrohertzů. Tým vedený Paulem Stankusem z Brookhaven National Laboratory chce namísto laserového spojení mezi vzdálenými sondami sledovat nepatrné zdánlivé pohyby hvězd způsobené deformací časoprostoru. Dvě nezávisle letící družice by současně zaznamenávaly jednotlivé fotony ze stejných hvězd a jejich přesné časy příjmu. Pozemní superpočítače by pak využily kvantový jev korelací fotonů k určení změn zdánlivé polohy hvězd. Devítiměsíční grant NIAC má ověřit, zda lze tento princip škálovat pro použití ve vesmíru.

Paleontologové na plošině Abú Tartúr v Egyptě našli 14 dalších fosilních žraločích zubů v usazeninách souvrství Duwi, které bylo před desítkami milionů let dnem moře Tethys. Nálezy představují pět druhů, čímž celkový počet známých druhů z lokality vzrostl nejméně na sedm. Dva druhy byly dosud neznámé z Egypta a jeden z nich, Scapanorhynchus cf. raphiodon, může být prvním nálezem svého druhu v Africe i jeho nejmladším známým výskytem. Rozmanité tvary zubů ukazují na žraloky obsazující různé ekologické niky v produktivním mořském prostředí. Vědci spojují někdejší hojnost života s výstupem hlubinných vod bohatých na živiny, ale upozorňují, že zuby se nahromadily v delším čase a nepocházejí nutně od žraloků žijících současně.

Studie vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu naznačuje, že vzdálené oblasti mozku se při pracovní paměti na okamžik synchronizují pomocí velmi rychlých elektrických vlnění zvaných ripples. Při souběhu těchto rytmů byly nervové buňky v různých oblastech až zhruba o třetinu častěji aktivní současně, což by mohlo pomáhat spojovat například tvář, jméno a vzpomínku do jednoho vjemu. Koordinace se objevovala i mezi oblastmi vzdálenými až 220 milimetrů a mezi mozkovými hemisférami. Při náročnějším úkolu s více obrázky byla synchronizace výraznější a souvisela i s rychlejším rozpoznáním známého obrazu. Výzkum však sledoval pouze 35 pacientů s těžkou epilepsií a neprokazuje, že rytmy samy o sobě lepší paměť způsobují.

Analýza seizmických vln z francouzských podzemních jaderných zkoušek v letech 1977 až 1995 přinesla nové poznatky o kapalném vnějším jádru Země. Vlny zaznamenané v Kazachstánu měnily dobu průchodu o desetiny sekundy, což při cestě napříč planetou ukazuje na proměny materiálu v jádru. Geofyzička Ying Zhouová popsala dosud neznámý typ vlny, která se odráží uvnitř vnějšího jádra. Výsledky naznačují intenzivní mísení a možnou přítomnost rozsáhlých shluků pevného materiálu unášených roztaveným kovem. Lepší poznání těchto pohybů by mohlo pomoci vysvětlit procesy ovlivňující magnetické pole Země.

Studie v časopise Nature Medicine popisuje metodu, která pomocí umělé inteligence odhaduje biologický věk různých orgánů z jediného vzorku krve. Model se nejprve učil rozpoznávat známky stárnutí na více než 25 tisících mikroskopických snímků tkání od 983 zemřelých dárců. Orgány mohou stárnout nerovnoměrně a tkáně vyhodnocené jako starší často vykazovaly více změn spojených se stárnutím či nemocemi. Při ověřování metoda například spojila prodělanou mrtvici s vyšším odhadovaným věkem mozku a Crohnovu nemoc se zažívacím traktem. Test zatím není připraven pro klinickou praxi: vychází převážně z posmrtných vzorků, neprokazuje příčinu nemocí ani schopnost odhalit je před příznaky.

Analýza odpovědí více než 7 700 pracovníků velké zdravotnické organizace v jihozápadní části USA naznačuje, že lidé pracující plně na dálku vykazují nejvyšší pracovní pohodu. Jejich průměrné hodnocení dosáhlo 4,22 bodu z pěti, oproti 4,12 u hybridních pracovníků a 3,89 u lidí na pracovišti. Pracovníci na dálku také o něco častěji popisovali vztah k pracovišti pozitivními výrazy, rozdíl však nebyl statisticky průkazný. Po roce navíc firmu opustilo 7,8 procenta vzdálených pracovníků, méně než u hybridního i kancelářského režimu, i když tento rozdíl rovněž nebyl významný. Statisticky významně se naopak potvrdilo, že vyšší pracovní pohoda souvisí s nižší fluktuací. Autoři upozorňují, že soudržnost týmu závisí spíše na promyšlené komunikaci než na samotné fyzické blízkosti.

Vědci z Institutu Maxe Plancka zkoumali nízké kupovité mraky u Barbadosu pomocí heliového balónového draka CloudKite. Přístroj s optickými systémy vytvořil trojrozměrné mapy velikosti a rozmístění kapek ve vysokém rozlišení. Ukázalo se, že kapky se neshlukují rovnoměrně, ale v malých, velmi lokalizovaných oblastech o velikosti zhruba metru či méně. V těchto místech jsou od sebe vzdálené přibližně milimetr, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost srážek a spojování kapek do dešťových kapek. Výzkum může zlepšit popis vzniku srážek v klimatických modelech i přesnost předpovědí počasí.

Astronomové pomocí dosud nejhlubších snímků určili hlavní hvězdné těleso galaxie IC 1101 na průměr asi 1,7 milionu světelných let. Objekt v kupě Abell 2029 je tak podle autorů studie největší dosud známou galaxií; disk Mléčné dráhy je přibližně dvacetkrát menší. Přesné vymezení bylo obtížné, protože řídké hvězdy na okraji splývají se světlem celé kupy galaxií. Po odstranění rušivého rozptýleného světla tým nalezl kolem IC 1101 slabá vláknitá a asymetrická uskupení, jež svědčí o pohlcování menších galaxií. Galaxie tedy má rozpoznatelnou hranici svého hlavního tělesa, zároveň však na okrajích stále nabírá další hvězdy a materiál. Vědci chtějí stejnou metodou hledat další podobně obří systémy.

IEEE Spectrum ve svém pravidelném přehledu představuje videa s novými robotickými projekty. Nechybí humanoidní robot Unitree, který ukazuje velmi rychlý a dynamický pohyb, byť jeho praktické komerční využití zatím není jasné. Model GEN-1.5 má podle autorů zvládat osvojení jednoduchých fyzických úkolů z jediné ukázky bez dodatečného dolaďování. Výběr zahrnuje také roboty inspirované přírodou, dron s pokročilým plánováním trajektorie, stavební stroje přestavěné na autonomní techniku či robota pohybujícího se po hrazdách. Další ukázky se věnují svařování v loděnicích, zemědělství, robotickým bubeníkům a ovládání kolaborativního robota pomocí ručně psaných pokynů.

Přehledová studie upozorňuje, že gynekologická a reprodukční anamnéza může odhalit zvýšené kardiovaskulární riziko dlouho před infarktem či mrtvicí. S vyšší pravděpodobností srdečních a cévních onemocnění souvisejí například preeklampsie, těhotenská cukrovka, předčasný porod, syndrom polycystických ovarií, endometrióza, migréna s aurou i časná menopauza. Francouzské programy, které spojily gynekologickou péči s kontrolou srdce, odhalily u mnoha žen dosud nepoznaný vysoký tlak, cukrovku či poruchy tukového metabolismu. Autoři proto doporučují využít gynekologické návštěvy, zejména v období perimenopauzy a menopauzy, k systematičtější prevenci kardiovaskulárních nemocí.

Rozsáhlá americká studie spojila bydlení v blízkosti čistíren oděvů s vyšším odhadovaným rizikem Parkinsonovy nemoci. Analýza údajů více než 19 milionů lidí ve věku nad 67 let ukázala, že obyvatelé do 150 metrů od provozovny měli oproti lidem žijícím 6,4 až 8 kilometrů daleko o 14 procent vyšší odhadované riziko. U případů provázených potížemi s chůzí a pohyblivostí činil rozdíl až 23 procent. Autoři upozorňují zejména na možnou kontaminaci okolí rozpouštědly, jako je trichlorethylen. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu, a její výsledky omezuje nedostatek údajů o skutečném používání chemikálií v jednotlivých provozovnách.

Přehled vědeckých novinek upozorňuje na analýzu více než 500 profesí, podle níž mají palubní průvodčí a následně piloti nejvyšší podíl úmrtí na nádory spojované s radiací. Příčinou má být silnější kosmické záření ve výšce, kde atmosféra chrání méně než na zemi. Astronomové zároveň pozorovali hvězdu S301, která při oběhu kolem černé díry Sagittarius A* dosahuje více než 25 000 kilometrů za sekundu a může pomoci testovat Einsteinovu teorii relativity. Studie také spojuje každodenní konzumaci slazených nápojů s vyšším rizikem rakoviny žaludku. Další zprávy se věnují medúzám, které opět vyřadily část francouzské jaderné elektrárny, organoidům schopným sledovat plynutí času a technickým překážkám využití vodíku v plynových turbínách.

Studie funkční magnetické rezonance porovnala mozkovou aktivitu 89 lidí se schizofrenií, 57 pacientů s bipolární poruchou I a 45 zdravých osob. U obou diagnóz vědci zaznamenali nižší synchronizaci mezi vzdálenými oblastmi mozku, tedy horší časovou koordinaci jejich aktivity. Změny se týkaly sítí souvisejících s pamětí, emocemi, pozorností i smyslovým zpracováním, přičemž u schizofrenie byly výraznější a rozsáhlejší. Výsledky podporují představu biologického překryvu obou poruch, který odpovídá i dřívějším genetickým zjištěním. Skeny však zatím nelze využít k diagnostice jednotlivců, protože studie byla malá, zachytila účastníky jen v jednom okamžiku a výsledky mohly ovlivnit léčba i rozdílné fáze onemocnění.

První rozsáhlejší sledování legálního oregonského programu s psilocybinem zahrnulo 346 klientů mezi listopadem 2024 a červnem 2026. Tři měsíce po podání látky účastníci uváděli výrazný pokles příznaků deprese, úzkosti i posttraumatické stresové poruchy a vyšší životní spokojenost. Podíl lidí se středně těžkými až těžkými symptomy PTSD klesl ze 48 na 16,8 procenta. Čtyři lidé však prodělali závažné behaviorální reakce vyžadující zdravotní péči, včetně silné úzkosti, nespavosti či myšlenek na sebepoškození. Studie bez kontrolní skupiny nedokazuje, že zlepšení způsobil přímo psilocybin, a její vzorek nebyl reprezentativní pro všechny klienty programu.

Fyzici z kolaborace CMS v urychlovači LHC našli nepřímé důkazy, že jádro izotopu neon-20 není kulové, ale připomíná tvar kuželky. Porovnali výsledky srážek jader kyslíku-16 a neonu-20 a sledovali směrové rozložení vznikajících částic. Rozdíly v eliptickém proudění odpovídají tomu, že původní jádra mají odlišnou vnitřní geometrii. Naměřené změny trojúhelníkového proudění však zatím zcela neodpovídají modelovým předpovědím, takže bude potřeba další výzkum. Výsledek ukazuje, že srážky lehkých iontů mohou pomoci zkoumat prostorové uspořádání protonů a neutronů v atomových jádrech.

Vědci v indickém kratonu Singhbhum objevili vrstvy uhlíkatého rohovce, které podle souboru chemických a strukturních znaků představují pozůstatky dávných mikrobiálních rohoží. Stáří materiálu určili přímo pomocí uran-olovnatého datování zirkonů uložených ve stejné hornině na 3,497 miliardy let s odchylkou asi pět milionů let. Izotopové složení uhlíku i jemné střídání uhlíkatých a křemičitých vrstev podporují biologický původ nálezu. Nejde o nejstarší navrhovaný důkaz života, ale o mimořádně silné spojení biologických stop s přesným radiometrickým datováním. Nález ukazuje, že mikroorganismy prosperovaly v tehdy vulkanicky aktivním, na kyslík chudém prostředí.

Vědci zjistili, že antibiotikum gladiolin produkované bakterií Burkholderia gladioli dokáže v laboratorních podmínkách oslabit invazivní formu kvasinky Candida albicans. Látka urychluje její přeměnu z vláknité, tkáně napadající podoby zpět na méně nebezpečnou kvasinkovou formu tím, že naruší její metabolismus glukózy. V kombinaci s antifungálním lékem amfotericinem B potlačoval gladiolin biofilmy silněji než každá látka samostatně. To by v budoucnu mohlo umožnit nižší a méně toxické dávky stávajících léků, včetně léčby infekcí odolných vůči terapii. Účinnost a bezpečnost gladiolinu u lidí však musí nejprve ověřit předklinické a následně klinické studie.