Studie ukázala, že nárůst úmrtí na rakovinu tlustého střeva mezi mladými dospělými je soustředěn mezi lidmi s nižším vzděláním. Výzkum zjistil, že nárůst se za posledních 30 let týká převážně těch, kteří nedokončili vysokou školu. Socioekonomické faktory, jako je nižší příjem a horší přístup ke zdravotní péči, jsou považovány za klíčové faktory. Smrtící obecně se úmrtnost na tuto nemoc zvýšila z 3 na 4 na 100 000 osob, zatímco u lidí pouze s maturitou stoupla z 4 na 5,2 na 100 000. Autor studie Ahmedin Jemal zdůrazňuje nutnost zvýšit povědomí veřejnosti a dodržovat screeningové doporučení.

Vědci z Texaské univerzity A&M vyvinuli nosní sprej, který u myší snižuje záněty mozku a obnovuje ztracenou paměť. Cílem spreje je bojovat proti tzv. neurozánětu spojenému se stárnutím, který je příčinou kognitivního úpadku a může hrát roli v nemocích jako Alzheimerova choroba. Studie na myších ukázala výrazné zlepšení paměťových funkcí a snížení mozkového zánětu po aplikaci. Sprej využívá biologické bubliny z lidských kmenových buněk, které jsou pomocí nosního podání efektivně dodávány do mozku. Výsledky naznačují, že tato metoda by mohla být v budoucnu aplikována i na lidi.

Italští a britští vědci objevili důkazy o šarlatové horečce ve zubu starověké mumické lebky z Bolívie, datované mezi roky 1283 a 1383. Tento nález naznačuje, že nemoc byla v Americe už před příchodem Evropanů. Bakteriální kmen objevený ve zubu je blízce příbuzný dnešním verzím způsobujícím infekce krku. Vědci zjistili, že nemoc se pravděpodobně rozšířila díky migracím přes geografické regiony. Tento objev pečlivě zpochybňuje předchozí vědecké předpoklady o původu a evoluci šarlatové horečky.

Letošní roj Lyrid slibuje díky slabému srpku Měsíce vylepšené podmínky pro sledování. Podle NASA by lidé na severní polokouli mohli na obloze vidět 10 až 20 meteoritů za hodinu. Tento meteorický roj je pozůstatkem z komety Thatcher, kterou lze pozorovat jednou za 415 let. Roj bude vrcholit v noci z úterý na středu. Optimální podmínky pro pozorování jsou mimo města a světelný smog, s pohledem směrem k souhvězdí Lyra.

Pohyb stolice přes střeva může mít významný vliv na celkové zdraví. Studie z roku 2023 ukazuje, že rozdíly v rychlosti tranzitu mají dopad na složení mikrobiomu střev. Pomalý tranzit je spojen s metabolickými a zánětlivými poruchami. Různé rychlosti tranzitu také ovlivňují diverzitu mikrobiomu, který reaguje na podmínky ve střevech. Znalost těchto procesů může pomoci v léčbě pomocí cílených dietních postupů a probiotik.

Nový výzkum z Šanghajské univerzity zkoumal, zda zavření očí zlepšuje sluch. Výsledky ukázaly, že lidé lépe slyší s otevřenýma očima, obzvláště pokud sledují videa spojená se zvukem. Když účastníci testu zavřeli oči, potřebovali na odhalení zvuku vyšší hlasitost. Studie naznačuje, že vizuální podněty mohou pomoci ukotvit sluchový systém ve vnějším světě, čímž zlepší schopnost rozlišovat zvuky. Výzkum nezavrhuje dřívější závěry, ale reflektuje moderní zvukově rušné prostředí.

Synaestezie je neurologický jev, kdy aktivace jednoho smyslu spouští aktivaci jiného, obvykle nesouvisejícího smyslu. Až 4 % populace může mít tuto schopnost, což znamená, že jejich smysly se prolínají způsobem, který ostatní nezažijí. Projevy mohou být například vidění barev při poslechu hudby nebo při čtení písmen. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že synaestezii má, protože je to pro ně běžný způsob vnímání světa. Teorie naznačují, že synaestetici buď mají více propojení v mozku, nebo jejich mozkové dráhy pracují jinak.

Studie zjistila, že běžné léky proti bolesti mění reakce humrů na elektrické šoky. Po podání analgetik se snížila jejich snaha uniknout. Výzkum přidává důkazy, že humři a další korýši prožívají nocepci – fyzické vnímání škod. Tato zjištění zpochybňují myšlenku, že humři necítí bolest, což ovlivňuje i metody jejich usmrcování. Výsledky by mohly pomoci zlepšit standardy péče o korýše ve výzkumu a akvakultuře.

Studie odhalila, že bakterie a houby v půdě mají schopnost ovlivnit počasí tím, že iniciují srážky. Používají speciální bílkoviny, které umožňují, aby se voda v mracích přeměnila na led při vyšších teplotách, což usnadňuje tvorbu deště. Zatímco bakterie se k této schopnosti dostaly postupně, houby z kmene Mortierellaceae ji získaly od bakterií. Tento proces může být klíčový pro budoucí postupy v zemědělství a ochraně přírody, protože využívání těchto přírodních bílkovin by mohlo nahradit stávající metody umělé tvorby deště. Tímto objevem se otevírá nová cesta, jak můžeme využít přírodní procesy v boji proti změnám klimatu.

Astronomovi s přezdívkou DudeLovesSpace se podařilo zachytit erupci ze sluneční skvrny AR4392 a převést její rádiové vlny na zvuk. Tento zážitek umožňuje nahlédnout do dynamických procesů na Slunci. Skvrny, jako je AR4392, vznikají díky silným magnetickým polím, což vede k erupcím, které mohou ovlivnit komunikaci na Zemi. Takzvaná sluneční maxima způsobují, že se aktivita Slunce zvyšuje a přináší více erupcí. Přetlumočení rádiových vln do zvuku nabízí vědcům nový způsob, jak analyzovat sluneční data, a nám ostatním přináší možnost prozkoumat záhadné jevy vesmíru.

Před přibližně 5000 lety došlo v Evropě během neolitu k výraznému kolapsu obyvatelstva. Vědci z Univerzity v Kodani analyzovali starodávnou DNA z hrobu u Paříže a našli důkazy o tom, že došlo k náhlé demografické změně. V hrobě byly nalezeny dvě populace, které geneticky nesouvisely, což naznačuje významnou událost, jako je nemoc nebo konflikt. Přítomnost patogenních bakterií včetně Yersinia pestis, mikrobu spojeného s morem, mohla přispět k úpadku populace. Regionální údaje také ukazují na regeneraci lesů, což naznačuje pokles lidské činnosti v oblasti.

Existuje několik jednoduchých kroků, jak zlepšit svou pracovní a dlouhodobou paměť. Odložení telefonu může zvýšit kapacitu pracovní paměti, protože i pouhá přítomnost telefonu rozptyluje pozornost. Relaxační techniky a mindfulness pomáhají redukovat stres, což uvolňuje mentální prostor pro učení. Technika 'chunking' umožňuje zapamatovat si více informací jejich organizací do smysluplných celků. Pravidelné procvičování obnovování informací posiluje paměťové cesty a zajišťuje lepší zapamatování. Dodržování rozvrženého studia se střídáním pauz pomáhá efektivněji ukládat informace. Nesoustřeďte se pouze na inteligenci, ale i na strategii použití paměti.

Vědci objevili nový druh pavouka, Balticolasma wunderlichi, uvězněného v 35 milionů let starém jantaru. Fosilie pochází z Ukrajiny a Baltského regionu a patří do zaniklé podčeledi Ortholasmatinae. Tento objev je první svého druhu v Evropě a odhaluje, že tito pavouci byli kdysi rozšířeni po severní polokouli. Výzkum, využívající pokročilé zobrazovací technologie, přináší nové poznatky o morfologii těchto prastarých tvorů. Mezi nalezenými fosiliemi jsou zastoupeni samec i samice, což vědcům umožňuje detailnější studium jejich evoluce.

Aktuální vědecké objevy zahrnují slibné výsledky injekce experimentálního léku pro obnovu kloubní chrupavky při osteoartritidě. Vzory v komunikaci vorvaňů připomínají lidskou řeč, což otevírá nové otázky o jejich inteligenci. Další významné objevy zahrnují nalezení nejčistší prastaré hvězdy ve vesmíru a skrytý rezervoár magmatu v Toskánsku podobný tomu v Yellowstonu. Studie také ukázala potenciální spojitost mezi vyšší hladinou vitaminu D a nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.

Tučňáci císařští byli oficiálně zařazeni mezi ohrožené druhy. Rapidní změny klimatu způsobují úbytek mořského ledu a posun antarktického krunýře jižněji. Tyto změny mají vážný dopad na tyto druhy, stejně jako šíření ptačí chřipky. Od roku 2009 do roku 2018 poklesl počet tučňáků o 10 %. Nadále je nutné zlepšovat sledování jejich populace a zdraví prostředí v Antarktidě.

Na hřbitově v Ithace, New York, vědci objevili jednu z největších populací včel rodu Andrena regularis na světě. Skupina přibližně 5,5 milionu včel se vynořuje každé jaro, aby sbírala pyl a pářila se, přičemž většinu života tráví osamoceně v podzemních norách. Tento objev podtrhuje důležitost ochrany solitérních včel jako klíčových opylovačů plodin. Hřbitovní půda, nedotčená pesticidy a častým narušováním, se ukázala být ideálním prostředím pro tato hmyzí společenstva. Výzkumníci zahajují globální projekt, jehož cílem je zvýšit povědomí o těchto často přehlížených populacích.

Studie ukazuje, že lidé s misofonií mohou mít společné geny s těmi, kteří trpí úzkostí, depresí nebo PTSD. Výzkum naznačuje, že misofonie může mít genetickou vazbu na různé psychiatrické poruchy a osobnostní rysy jako starostlivost a vina. Zjistilo se také, že misofonie a poruchy autistického spektra se z genetického hlediska liší více, než se očekávalo. Výsledky studie naznačují možné nové přístupy k léčbě založené na metodách pro PTSD. Prevalence misofonie v populaci ve Spojeném království je podle nedávného průzkumu 18,4 %.

Nový výzkum naznačuje, že mnoho živočišných druhů, od ptáků přes žáby po lidi, synchronizuje své komunikační signály ve stejném tempu – kolem 2 úderů za sekundu. Tento rytmus může usnadňovat komunikaci, protože rezonuje s mozky různých druhů. Výzkum analyzoval signály 74 živočišných druhů a zjistil, že napříč rozličnými druhy a prostředími je toto tempo běžné. Přestože důvod pro tuto synchronizaci zatím není jasný, vědci se domnívají, že správný rytmus signálu je klíčem k efektivní komunikaci. Studie poukazuje na možnou univerzální charakteristiku zvukové či světelné komunikace v živočišné říši.

Astronauti z mise Artemis II, kteří se vrátili z lunárního průletu, ocenili výkon své lunární lodi, zejména tepelný štít. Přestože cesta zpět byla považována za nebezpečnou, návrat na Zemi označili za ohromující. Posádka se po přistání v Tichém oceánu zaměřila na prozkoumání tepelného štítu, který se ukázal být neporušený. Přesto je nutná podrobná analýza pro zajištění bezpečnosti budoucích misí. NASA již plánuje další fáze programu Artemis, které zahrnují další mise k Měsíci s cílem vytvořit trvalou základnu.

Podle nové studie je poměr pasu k výšce (WHtR) přesnější v předpovídání rizika vysokého krevního tlaku než tradiční index tělesné hmotnosti (BMI). Výzkum, vedený týmem z Finska a USA, zjistil, že osoby s nadměrnou tukovou hmotou měly mnohem vyšší riziko vysokého krevního tlaku než osoby klasifikované podle BMI jako obézní nebo s nadváhou. BMI nerozlišuje mezi tukovou a svalovou hmotou, což může zkreslovat výsledky u některých lidí. WHtR je jednoduchý a levný nástroj, který by mohl zlepšit screening a léčbu souvisejících kardiovaskulárních problémů. Studie analyzovala data od více než 19 tisíc účastníků a byla publikována v časopise The Journal of Nutrition.