Nová studie sledující více než 10 000 lidí od jejich teenagerských let až do stáří ukázala, že přidávání nízké hladiny fluoridu do pitné vody neovlivňuje IQ ani kognitivní funkce. Výzkum, který využil podélná data od roku 1957 do 2021, se zaměřil na vliv fluoridace vody v USA. Navzdory obavám z minulých studií, které spojovaly vysoké dávky fluoridu s nižším IQ, nová zjištění podporují bezpečnost praktikovaných úrovní fluoridace. Tato zjištění potvrdila předchozí výzkumy a zdůraznila, že fluoridace může dokonce přispět ke kognitivnímu výkonu díky zlepšení zubní zdraví. Studie byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci pomocí pokročilých simulací poprvé rekonstruovali procesy tvorby galaxií po Velkém třesku. Studie ukazuje, že rozsáhlé galaxie mohly vzniknout dříve, než jsme očekávali, aniž by narušily současné kosmologické modely. Projekt COLIBRE zahrnul detailní fyzikální modely, čímž napodobil raný vesmír. Výsledkem je virtuální vesmír, který se podobá našemu současnému kosmu. Simulace zahrnovaly i modely prachu, což umožnilo lepší pochopení procesů vývoje vesmíru. Přesto však zůstávají fenomény, jako jsou tzv. Červené tečky, nevysvětlené.

Ptáci hrají roli v procesu, kterým Země ztrácí teplo do vesmíru. Nový výzkum se zaměřil na to, jak ptačí peří absorbuje, vydává a odráží teplo, což má význam pro pochopení jejich tepelné regulace. Studie zjistila, že ptáci žijící v otevřených prostorech uvolňují více infračerveného tepla, což může být adaptace na snížení tepelného stresu. Například bělobřich zaznamenal vysokou emisi infračerveného záření. Výzkum také naznačuje, že tmavší opeření může pomoci při letových aktivitách. Tato zjištění mohou inspirovat vývoj pasivních chlazení v inženýrství.

Nová švédská observační studie naznačuje spojitost mezi vyšším příjmem masa a nižším rizikem demence u lidí s variantou genu APOE4. Studie sledující více než 2000 osob po dobu až 15 let zjistila, že jedinci s APOE4 konzumující více masa měli menší pravděpodobnost rozvoje demence. Pro ostatní skupiny nebylo pozorováno stejné snížení rizika, avšak neproporcionálně vyšší příjem neprocesovaného masa, nikoli však zpracovaného, byl spojen s nižším rizikem demence. Výzkumníci upozorňují, že vztah mezi stravou a rizikem demence je složitý a je třeba dalších studií.

Ve městech po celém světě se divoká zvířata chovají podobně, objevují se u nich společné vzorce chování. Městské prostředí vede k tomu, že zvířata se stále méně bojí lidí a učí se, že lidé mohou být zdrojem potravy. Tento proces, nazývaný behaviorální homogenizace, způsobuje ztrátu druhové rozmanitosti. Evoluční selekce ve městech podporuje jedince, kteří se dokáží přizpůsobit hluku a světelnému znečištění. S uniformitou chování přichází riziko ztráty genetické variabilnosti, což může ztížit reakce na budoucí změny. To může vyvolat konflikty mezi lidmi a zvířaty a obavy o zachování biodiverzity.

Elektronika se tradičně potýká s problémem vysokých teplot, nicméně výzkumný tým z University of Southern California vyvinul paměťové zařízení, které funguje i při 700 °C. Tato teplota převyšuje podmínky na povrchu Venuše, kde dosud žádná sonda dlouho nevydržela. Klíčovým prvkem je grafen, který zabraňuje degradaci komponentů za vysokých teplot. Tento objev by mohl významně posunout možnosti využití elektroniky v extrémních prostředích, například při vesmírných misích nebo v jaderné energetice.

Úzkost není sama o sobě duševní nemocí, ale může se stát poruchou, pokud přetrvává, je intenzivní a narušuje každodenní život. Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je považována za samostatnou diagnózu, která zahrnuje obsesivní myšlenky a kompulzivní chování. OCD a úzkostné poruchy se mohou překrývat, ale mají odlišné léčebné přístupy včetně kognitivně-behaviorální terapie. Antidepresiva mohou být účinnou součástí léčby obou stavů. Sociální média zvyšují zájem o téma, ale pro správnou diagnózu a léčbu je důležité konzultovat odborníka.

Nová studie Univerzity v Miami zjistila, že lidé, kteří se nikdy neoženili nebo nevdali, mají vyšší riziko vzniku rakoviny. U nikdy ženatých mužů je riziko o 68 % vyšší, zatímco u nikdy vdaných žen je o 85 % vyšší. Studie však neřekla, že manželství samo o sobě rakovinu předchází. S manželstvím mohou souviset jiné faktory, jako je kouření a stres, které ovlivňují riziko rakoviny. Výzkum zahrnul přes 4 miliony případů rakoviny a zdůraznil, že je důležité, aby si neženatí lidé byli vědomi rizik a pravidelně se věnovali vyšetřením. Některé typy rakoviny, jako například anální nebo děložní, vykazují výraznější rozdíly v incidenci.

V Africe byla odhalena krajina, kde před 100 000 lety žili lidé. Nálezy zahrnují tisíce kamenných artefaktů, zvířecí kosti a tři částečné lidské kostry s různými osudy: rychlé pohřbení, spálení a poškození dravci. Archeologové zkoumají oblast Halibee v Etiopii, kde nálezy nejsou ukryté v jeskyni, ale ve volné krajině. Lidé používali místní kámen na výrobu nástrojů, což ukazuje na opakované využívání krajiny. Tyto objevy poskytují unikátní pohled na život a smrt raných lidí v této oblasti.

Třiašedesátiletý Nor, označovaný jako 'Oslo pacient', dosáhl dlouhodobé remise HIV po transplantaci kmenových buněk od bratra. Tento případ přináší důležité informace pro výzkum léčby HIV. Transplantace řešila vzácný typ krevního karcinomu, a zároveň díky genetické mutaci u dárce potlačila HIV. I přes rizika transplantace, která mohou být smrtelná pro 10-20 % pacientů, byla operace úspěšná. Všechny znaky aktivního HIV zmizely a pacient už déle než dva roky žije bez antivirové léčby. Tento úspěch přispívá k pochopení mechanismů potlačení HIV, i když transplantace není obecně vhodnou léčbou pro HIV.

Vědci z Drexel University a ExxonMobil objevili, že jednoduché tekutiny mohou při dosažení určitého bodu zlomu praskat jako pevné látky. Tento objev má významné důsledky pro mechaniku tekutin a potenciální aplikace v technologiích jako 3D tisk a biologické systémy. Experimenty odhalily, že viskóznější tekutiny praskají při podobné síle jako méně viskózní, což je překvapivý objev. Tento jev, srovnatelný s kavitací, byl sledován mezi kovovými deskami za použití vysokorychlostních kamer. Výzkum otevírá nové otázky pro studium vlastností tekutin a jejich chování mimo laboratorní podmínky.

Na jaře 2024 došlo na Měsíci k významnému nárazu, který vytvořil obří kráter o průměru 225 metrů. Tento jedinečný jev nastává na měsíčním povrchu přibližně jednou za 139 let. Díky NASA a jejich Lunar Reconnaissance Orbiter se mohli vědci podrobně zabývat následky této události, porovnáním snímků pořízených před a po dopadu. Kráter má trychtýřovitý tvar s hloubkou 43 metrů a kolem jeho okraje leží mohutné bloky vyvržených hornin. Tento objev přináší cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy formování kráterů.

Vědci varují, že nadměrné užívání vitaminu D může vyvolat zdravotní problémy, včetně hyperkalcémie. Tento stav může vést k nebezpečným usazeninám v tepnách a měkkých tkáních. V extrémních případech může dojít k selhání ledvin či dokonce smrtelnému krvácení. Přestože většina pacientů se po vysazení suplementů a léčbě zotaví, riziko zůstává a stoupá s popularitou doplňku. Starší lidé jsou obzvlášť ohroženi, přičemž některé studie ukazují zvýšené riziko pádů při vysokých hladinách vitaminu D v krvi.

Šifrování dat bylo dosud považováno za velmi bezpečné, ale nedávné pokroky v kvantových počítačích mohou změnit situaci. Firmy jako Google a IBM pracují na vývoji výkonnějších kvantových počítačů, které by mohly zlomit současné šifrovací metody. Kvantové algoritmy ukázaly, že je možné zlomit šifrování s menším počtem kvantových bitů, než se dříve předpokládalo. To urychlilo snahy o přechod na post-kvantové kryptografické systémy, které by měly být bezpečnější. Očekává se, že tento přechod bude dokončen okolo roku 2030 až 2035.

Nová studie odhalila, že mořské vlny veder výrazně zesilují škody způsobené hurikány a tropickými cyklony. Analyzováno bylo 1600 tropických cyklonů od roku 1981, přičemž mnoho z nich se stalo ničivějšími po překročení oblastí s extra teplou vodou. Tyto klimatické jevy způsobily o 60 % více katastrof s škodami přesahujícími miliardu dolarů. Teplejší voda slouží jako palivo pro hurikány, což vede k jejich rychlé intenzifikaci. Studie naznačuje, že s přibývajícími mořskými vlnami veder kvůli změně klimatu se zvyšuje riziko extrémních škod při přistání hurikánů.

Studie varuje před vlivem tzv. 'navždy chemikálií', zejména PFAS, na oslabení kostí u dětí. Výzkum zahrnul analýzu zdravotních dat 218 dětí z USA a Kanady a zjistil spojení mezi expozicí PFOA a nižší hustotou kostí ve 12 letech. Tyto chemikálie jsou široce rozšířené v prostředí a jejich účinky byly silnější u dívek. Studie zdůrazňuje potřebu snížit kontaminaci vody a výrobků, aby se předešlo dlouhodobým zdravotním dopadům. Další výzkum je potřeba ke zjištění, jak tyto vlivy pokračují do dospělosti.

Tormentil, drobná žlutá divoká květina z Evropské krajiny, byla historicky využívána v tradiční medicíně k léčbě infekcí. Nejnovější výzkum ukazuje, že tato rostlina má antimikrobiální účinky a může bojovat proti mikrobům odolným vůči moderním antibiotikům. Studie zkoumala více než 70 druhů rostlin z irských bažin a ukázala, že extrakty z tormentilu brání růstu bakterií a tvorbě biofilmů. Kombinace extraktu s antibiotikem kolistinem zvyšuje jeho účinnost. Aktivní sloučeniny jako ellagová kyselina a agrimoniin potlačují růst bakterií tím, že odebírají železo potřebné pro jejich růst.

Vědci objevili RNA molekulu QT45, která může zásadně přispět k pochopení vzniku života na Zemi. QT45 dokáže téměř sama sebe replikovat, což podporuje hypotézu RNA světa, která naznačuje, že RNA molekuly mohou být klíčem k evoluci. Tento objev ukazuje, jak mohly jednoduché stavební bloky přispět ke vzniku života. Molekula QT45 je menší a jednodušší než její předchůdci, což zvyšuje pravděpodobnost jejího spontánního vzniku. Studie také otevírá dveře k porozumění možnému výskytu podobných procesů na jiných planetách.

Svalová paměť je často spojována s automatickým vykonáváním naučených činností, jako je jízda na kole. Vědecky se jedná o 'procedurální paměť', kterou neuchovávají svaly, ale mozek. Tato forma paměti umožňuje vykonávat složité úkoly bez významného vědomého úsilí a je méně náchylná ke kognitivnímu úpadku. Pro zlepšení procedurální paměti je klíčový opakovaný trénink a spánek, který pomáhá zafixovat nové dovednosti. Tímto způsobem lze dokonce při demenci uchovat dovednosti a propojení s minulostí.

Nová experimentální léčba osteoartrózy ukazuje slibné výsledky. Injekce pomalu uvolňující léky do postiženého kloubu může podnítit tělesné buňky k obnově chrupavky a kosti během několika týdnů u zvířat. Výzkumníci z University of Colorado plánují co nejdříve zahájit klinické studie na lidech. Tato metoda nabízí naději na lék, který nejen zmírní bolest, ale také zvrátí progresi nemoci. Současné možnosti léčby jsou omezené, ale výzkum otevírá nové dveře k možným řešením bez nutnosti chirurgických zásahů.