Nový výzkum odhalil, že mozek má klíčovou roli v zvyšování tělesné vytrvalosti díky specifickým signálům v centrální nervové soustavě. Studie provedená na myších ukázala, že opakované cvičení aktivuje neurony ve ventromediálním hypotalamu, což vede ke zlepšení fyzické výdrže. Po třítýdenním tréninku se myším zvýšila aktivita neuronů steroidergního faktoru 1, čímž se jejich fyzická kondice výrazně zlepšila. Když však byla aktivita těchto neuronů zablokována, myši nedošlo k vylepšení výkonu. To naznačuje, že změny v mozku hrají důležitou roli při zvyšování vytrvalosti při opakovaném cvičení. Tento objev by mohl mít potenciál pro léčbu duševních poruch, jako je deprese.

Vesmír nabízí fascinující objekty, které evokují lásku a romanci. Tepající hvězdy, nazývané heartbeat stars, se pohybují v orbitálním tanci připomínajícím srdeční tep. Rosetová mlhovina vypadá jako růže, ale při změně perspektivy se změní ve tvar lebky, což symbolizuje hlubší význam. Náhrdelníková mlhovina vypadá jako zářivé diamanty, zatímco Srdcová mlhovina září díky mladým hvězdám. Příběh Perseuse a Andromedy či legenda Tislit a Isli jsou dalšími příklady vesmírných vyprávění, která připomínají nesmrtelnou lásku. Kosmické tance galaxií, jako je Arp 273, vytvářejí obraz růže v kosmickém měřítku.

Pití horké vody je oblíbeným trendem, ale vědecké důkazy o jeho výhodách jsou omezené. Zatímco hydratace je důležitá pro zdraví, teplota vody se na zdraví výrazně nepodílí. Horká voda může zmírnit bolesti v krku a uvolnit dýchací cesty, ale ne působit na potíže samé. Pro hubnutí či zlepšení pleti není teplota vody rozhodující. Odborníci předpokládají, že výhody přicházejí spíše z pravidelného pití než z horkosti vody.

Nedávno objevená mozková síť SCAN může být klíčovým faktorem pro příznaky Parkinsonovy choroby. Studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonovou chorobou je zvýšená propojenost mezi touto sítí a dalšími částmi mozku. Výzkum s více než 850 lidmi naznačil, že stimulace zaměřená na SCAN přináší rychlejší a výraznější úlevu od příznaků než tradiční metody. SCAN spojuje mozkové oblasti zodpovědné za pohyb a kognitivní funkce a může být základem Parkinsonovy choroby. Tato teorie vyžaduje další testování, ale ukazuje nový směr pro léčbu této nemoci. Výzkum přináší širší pohled na neurologické dysfunkce spojené s Parkinsonem.

Studie odhaluje, že peruánské království Chincha mělo svůj vzestup a vliv díky ptačímu guanu, mimořádně účinnému hnojivu. Chincha bylo významné pro své schopnosti v zemědělství, které podporovalo rozsáhlé obchodní sítě. V údolí Chincha se komunity specializovaly na různé činnosti, včetně rybolovu a zemědělství, a využívaly guano k zvýšení produkce plodin. Guano mělo strategický význam i pro Inky, kteří se snažili zajistit svůj přístup ke zdrojům, což vedlo k jejich spojenectví s Chincha. Vědci doložili použití guana díky biochemické analýze starověkých vzorků kukuřice.

V roce 2025 vědci objevili dlouhé organické molekuly v marsovských bahenních sedimentech. Nová studie vedená NASA naznačuje, že jejich původ před rozkladem zářením nelze snadno vysvětlit bez biologických procesů. Ačkoli to neznamená důkaz života, molekuly si zaslouží bližší zkoumání. Na Zemi takové molekuly většinou vznikají biologicky. Mohly se na Mars dostat různými procesy, ale tyto samotné nedokáží vysvětlit jejich původní množství. Nutné je další výzkum.

Nový přehled výzkumů potvrzuje, že fyzická aktivita může být stejně účinná jako terapie či léky při léčení deprese a úzkosti. Největší přínos cvičení má pro mladé dospělé a ženy po porodu. Aerobní aktivity, jako je chůze nebo běh, jsou nejúčinnější pro zmírnění symptomů, ale pro depresi je důležité, aby bylo cvičení sociální a vedeno odborníkem. Studie ukazuje, že strukturované a supervidované cvičení s podporou skupiny může být klíčové pro motivaci a dlouhodobé zlepšení psychického zdraví.

V souvislosti s rostoucím počtem vesmírných letů vědci upozorňují na potřebu důkladnějšího zkoumání dopadů vesmíru na lidské reprodukční zdraví. I přes více než 65 let aktivit v kosmu se ví jen málo o vlivu vesmírného prostředí na reprodukční systémy při dlouhodobých misích. Problémem jsou zejména kosmické záření a jeho potenciální mutagenní účinky na DNA, což může mít vážné důsledky, pokud zasáhne pohlavní buňky. V rámci komerčních letů chybí regulace ochrany reprodukčního zdraví, což může přinést etické problémy. Mezinárodní spolupráce je klíčová pro stanovení etických standardů a ochranu astronautů.

Bílý kámen z římské éry, nalezený v Nizozemsku, byl dlouho pro vědce záhadou. S pomocí umělé inteligence teď věří, že kámen je desková hra a odhalili možná pravidla. Kámen má vyryté linie, některé hlubší než jiné, což naznačuje, že po nich byly pohybovány herní kameny. Vědci z Maastrichtské univerzity použili AI, aby určili potenciální pravidla, která se shodují s opotřebením kamene. Avšak zůstává nejisté, zda se hra opravdu hrála přesně tímto způsobem.

NASA úspěšně testovala autonomní navigaci svého roveru Perseverance, který se na Marsu pohyboval bez lidského zásahu po dobu dvou dnů a ujel celkem 456 metrů. Použití umělé inteligence umožnilo roveru plánovat trasu a přizpůsobit se náročnému terénu, což zvyšuje efektivitu a možnosti vědeckého zkoumání. Vývoj autonomních technologií je zásadní kvůli značnému časovému zpoždění komunikace mezi Zemí a Marsem. NASA zároveň pracuje na dalším využití AI k zajištění přesnější lokalizace roveru během dlouhých jízd. V budoucnu se očekává, že AI bude hrát významnou roli v planetárním výzkumu a misích.

Vědci z Národní univerzity v Singapuru identifikovali protein zvaný DMTF1, který by mohl zpomalit stárnutí mozku. Tato látka působí na genetickou expresi, což podporuje růst a dělení neuronálních kmenových buněk. Studie ukázala, že větší množství DMTF1 pomáhá reprodukovat neurony, což je proces typický pro mladší mozek. Zdá se, že zvyšování hladiny DMTF1 by mohlo obcházet problémy způsobené zkrácenými telomery, ale další výzkum je nezbytný. Případné terapie využívající DMTF1 by mohly být klíčem ke zlepšení paměti a učení, ale je třeba dávat pozor na rizika, jako je rakovina.

Milostné podvody jsou emocionálně destruktivní formou kyberkriminality, která kombinuje intimitu s finančním podvodem. Nedávná varování upozorňují na velkoplošné podvody spojené s kryptoměnami, které často využívají technologie umělé inteligence k vytváření realistických profilů a falešných videí. Podvodníci se snaží rychle vytvořit intimní vztah a přemístit konverzaci mimo platformu seznamky, čímž oběti vystavují riziku odhalení osobních údajů. Varovným signálem je požadavek na peníze nebo investice, zejména do kryptoměn. Pro bezpečnost je důležité ověřovat identitu druhé osoby a nedůvěřovat rychlým emocionálním tlakům.

Archeologové v Turecku objevili chemické stopy lidských výkalů v téměř 2000 let staré nádobě, což potvrzuje historické tvrzení o užívání výkalů ve starověké římské medicíně. Tato nádoba, známá jako unguentarium, byla původně určena pro parfémy nebo kosmetiku, ale v tomto případě obsahovala zbytky lidských výkalů a aromatických látek jako tymián. Historické prameny naznačují, že významní lékaři té doby, včetně Galéna, doporučovali výkaly pro léčebné účely. I když moderní medicína přistupuje k takovým praktikám opatrně, současné výzkumy naznačují potenciál výkalů v léčbě různých onemocnění. Tento nález podporuje možnost, že Římané využívali výkaly nejen pro kosmetiku, ale také jako léčebný a magický prostředek.

Na začátku roku se často snažíme o velké životní změny, ale trvalý smysl se spíše utváří drobnými, pravidelnými činy. Podle psychologů není smysl hledáním, ale výsledkem opakovaných, významných akcí, které posilují pocit účelu a propojení. Překonání negativního chování, jako je odkládání úkolů, a zaměření se na malé kroky pomáhá vytvořit stabilnější pocit pohody. K dosažení významných změn stačí vybrat si několik důležitých oblastí života a zahájit je drobnými kroky. Přizpůsobení prostředí, aby usnadnilo správné chování, může usnadnit vytváření užitečných návyků.

Geologové zmapovali zvláštní magnetickou anomálii, která připomíná tvar Austrálie. Tato anomálie je umístěna v Severním teritoriu Austrálie a byla objevena prostřednictvím aeromagnetického průzkumu. Přírodní procesy utvořily tuto strukturu z vulkanických hornin starých přes 1,5 miliardy let. Uložení magnetických minerálů během formování hornin poskytuje podzemní „magnetickou paměť“. Nová mapa umožňuje lepší pochopení geologické architektury a je volně dostupná pro další výzkum.

Nejstarší společný předek všech živých organismů na Zemi se objevil před zhruba 4,2 miliardami let. Některé z jeho genů pocházely z ještě staršího zdroje. Tato studie zkoumá velmi staré proteinové geny předků, které pomáhají odhalit základy života na Zemi. Vědci objevili univerzální rodiny genů, které existovaly ještě před tímto předkem. Tyto geny mohou poskytnout pohled na rané fáze evoluce a biologických procesů tím, že propojí dávné biologické mechanismy s moderní vědou.

Vědci dlouho zkoumali, kam zmizela voda z Marsu. Nový výzkum naznačuje, že prachové bouře na Marsu mohou vodu vynášet do atmosféry, kde ji ničí UV záření. Mars v minulosti obsahoval dostatek vody, aby pokrýval povrch do hloubky několika set metrů, což se měřilo poměrem deuteria a vodíku. Objev 'raketové bouře' v severní polokouli ukazuje, že tyto procesy probíhají po celý rok, nejen během jižních let. To naznačuje, že ztráta vody na Marsu nebyla omezena na konkrétní období, což by mohlo vysvětlit nesrovnalosti v množství ztracené vody.

Vědci zkoumají, jak genetická "temná hmota" v našem genomu, neboli nekódující RNA, může ovlivnit buněčné rozdíly a onemocnění. Tento typ RNA, který nevede k tvorbě proteinů, má potenciál regulovat geny a způsobovat rozdíly mezi buňkami. Manipulace s těmito multifunkčními RNA by mohla přinést nová léčebná řešení. Projekt RNome se proto zaměřuje na sekvenování lidské RNA, což by mohlo přispět k pokrokům v medicíně. Význam RNA v biologii se zvyšuje, což vede k novým pohledům na genetickou regulaci a léčbu nemocí.

Studie na myších z University College London ukazuje, že narušení 'režimu přehrávání', který konsoliduje paměť, může přispívat ke ztrátě paměti u Alzheimerovy choroby. Myši s amyloid-beta plakem v mozku měly problémy s navigací v labyrintu a jejich paměťové replikace byly neuspořádané. Výsledky naznačují, že podobný proces může probíhat i u lidí, což by mohlo umožnit dřívější diagnostiku Alzheimerovy choroby. Navíc může vést k vývoji nových léčiv, která by mohla zlepšit aktivitu přehrávání v hipokampu. Studie byla publikována v časopise Current Biology.

Studie z roku 2024 naznačuje, že omega-3 mastné kyseliny obsažené v rybím oleji mohou snižovat agresi. Výzkum zahrnoval 29 klinických studií s 3 918 účastníky a ukázal až 28% snížení agresivity. Účinky byly zaznamenány napříč různými proměnnými, včetně věku a pohlaví. Omega-3 může pomáhat proti reaktivní i proaktivní agresi. Výsledky podporují další zkoumání účinků omega-3 na mozek. Přidání těchto kyselin do stravy může mít i další zdravotní přínosy, jako je snížení rizika srdečních problémů.