Komise odborníků v časopise The Lancet posoudila 17 zásadních zdravotních hrozeb pro období do roku 2100. Za dvě rizika s potenciálem ohrozit samotné přežití lidstva označila zneužití umělé inteligence, například k tvorbě biologických zbraní, a jaderný konflikt následovaný hladomorem. Mezi další velké hrozby patří obezita, znečištěné ovzduší, antibiotická rezistence, klimatická změna, pandemie, chudoba, nízké vzdělání či ozbrojené konflikty. Největší potenciálně odvratitelnou zdravotní zátěž podle modelů představuje obezita. Autoři vyzývají vlády k posílení připravenosti zdravotních systémů, investicím do inovací a průběžnému sledování rizik.

Rozsáhlá observační studie založená na více než 300 milionech laboratorních testů od více než milionu žen naznačuje, že menopauza není jen pozvolným projevem stárnutí. Kolem poslední menstruace vědci zaznamenali skokové změny v řadě tělesných systémů, zejména v metabolismu kostí, jaterních ukazatelích a zpracování krevních tuků. V americkém souboru se významná náhlá změna objevila u 52 z 90 sledovaných laboratorních parametrů; podobný vzorec se ukázal i v izraelských datech. Autoři spojují výrazné posuny především s poklesem estrogenu, jehož účinky zasahují mnoho orgánů. Nezávislí odborníci však upozorňují, že označení těchto změn za „útes“ může zbytečně znepokojovat a že studie neprokazuje příčinné souvislosti.

NASA plánuje do konce desetiletí zahájit budování základny na Měsíci a během deseti let uskutečnit zhruba 70 přistání, z nichž 45 má připadnout do roku 2032. První fáze do roku 2029 se má soustředit na pravidelné a spolehlivé robotické přistávání, druhá na výstavbu energetické a komunikační infrastruktury a třetí na delší pobyty astronautů programu Artemis. Agentura sází na zakázky soukromým firmám, jako jsou Firefly, Intuitive Machines, Astrobotic či Blue Origin, místo financování jediného dodavatele. Plán ale provázejí technické neúspěchy, bankroty i nejistota kolem dostupnosti nosných raket. NASA zároveň spěchá kvůli konkurenci Číny, která míří k vlastní základně u měsíčního jižního pólu ve 30. letech.

Observační studie publikovaná v JAMA Neurology naznačuje souvislost mezi užíváním monoklonálních protilátek blokujících CGRP při migréně a asi o 40 % vyšším rizikem samovolného potratu v prvních 20 týdnech těhotenství. Analýza vycházela z údajů o 7 579 těhotenstvích v USA z let 2018 až 2021. Tyto léky mohou ovlivňovat procesy důležité pro prokrvení, uhnízdění embrya a vývoj placenty. Výzkum však neprokazuje příčinný vztah a nezohlednil například závažnost migrény ani jistotu, zda pacientky léčbu skutečně užívaly. Autoři doporučují další výzkum; pacientky plánující těhotenství mají léčbu konzultovat s lékařem.

Společnost Fervo Energy spustila první blok geotermální elektrárny Cape Station v Utahu o výkonu 33 MW a začíná dodávat bezemisní elektřinu společnosti Shell Energy v Kalifornii. Jde o první zařízení nové generace geotermálních zdrojů v energetickém měřítku, které dodává proud do veřejné sítě. Firma vytváří umělý geotermální rezervoár ve hlubokých horkých suchých horninách s využitím vrtných postupů z ropného a plynárenského průmyslu. Do ledna 2027 chce zprovoznit další dva bloky po 33 MW, celkový výkon projektu má do roku 2028 dosáhnout 500 MW; zbývající část podpoří dohoda s Googlem. Rozvoj technologie však stále brzdí vysoké počáteční náklady na vrty a regulatorní i environmentální překážky.

Astronomové zaznamenali dosud nejvzdálenější rychlý rádiový záblesk FRB 20240304B, který k Zemi putoval z doby asi tři miliardy let po velkém třesku. Jeho mateřskou galaxii odhalil až vesmírný teleskop Jamese Webba: jde o malou trpasličí galaxii, přibližně tisíckrát méně hmotnou, než vědci očekávali. Galaxie intenzivně tvoří hvězdy a většina její hvězdné hmoty vznikla během posledních 30 milionů let. Tyto vlastnosti podporují hypotézu, že zdrojem záblesku byl magnetar, tedy neutronová hvězda s mimořádně silným magnetickým polem. Signál zároveň poskytl informace o ionizovaném plynu a strukturách, jimiž při cestě vesmírem prošel.

Výzkumníci vyvinuli takzvanou zvukovou černou díru, která má v potrubí omezovat odraz zvukových vln. Třírozměrně tištěná vložka tvořená 29 prstenci na středové tyči se dá na rozdíl od dosavadních řešení vložit i do již existujících trubek a vzduchotechniky. Její dutiny zvuk postupně zpomalují, soustřeďují jeho energii a část jí rozptylují třením a výměnou tepla, takže se vrací slabší ozvěna. Testy v laboratorní trubici se shodovaly s výpočty, zařízení však odrazy zcela neodstranilo. Simulace naznačují, že nová konstrukce funguje v širším frekvenčním pásmu než běžné akustické černé díry. Uplatnit by se mohla při tlumení hluku v potrubí, tlumičích i později v akustice místností.

Studie brazilských vědců naznačuje, že silový trénink může zlepšovat vlastnosti tukové tkáně ještě před samotným úbytkem hmotnosti. Obézní myši po sedmi dnech zátěžového cvičení měly méně viscerálního tuku kolem střev a menší tukové buňky než neaktivní zvířata. V jejich tkáni se také zvýšila aktivita signálů podporujících rozklad tuků a zeslábly mechanismy spojené s jejich tvorbou a ukládáním. Pokus využíval opakované výstupy po schodech se zátěží připevněnou k ocasu. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi a vyžadují potvrzení v klinických studiích.

Studie ukazuje, že v dvojhvězdném systému 70 Ophiuchi AB by mohla dlouhodobě existovat planeta o hmotnosti Země na stabilné oběžné dráze v obyvatelné zóně hlavní hvězdy. Systém tvoří dvě chladnější hvězdy typu K a nachází se asi 16 světelných let od Země. Vědci analyzovali více než století měření radiálních rychlostí a simulovali tisíce možných drah planet po dobu deseti milionů let. Zároveň vyloučili přítomnost obří planety nejméně o hmotnosti Jupiteru v okolí obou hvězd, kterou dřívější pozorování připouštěla. Menší kamenné planety však současné metody zatím nedokážou spolehlivě odhalit.

V listopadu 2020 zachytila bóje u ostrova Vancouver vlnu vysokou 17,6 metru, která byla téměř třikrát vyšší než okolní vlny. Podle vědců šlo vzhledem k jejímu poměru k běžnému stavu moře o nejextrémnější přímo zaznamenanou bludnou vlnu. Takové jevy mohou ohrozit lodě, ropné plošiny, větrné elektrárny i pobřežní oblasti, přestože tento případ nezpůsobil škody ani oběti. Novější analýzy naznačují, že současné modely podceňují vzácné mimořádně vysoké vlny; možné varovné signály by do budoucna mohly zlepšit předpovědi. Riziko se soustřeďuje zejména v zimě u západního pobřeží USA a v severním Atlantiku.

Vědci u Trinidadu a Tobaga natočili ve hloubce 1 259 metrů černého požírače, drobnou hlubinnou rybu s mimořádně nafouklým žaludkem. Druh Chiasmodon niger obvykle měří 10 až 20 centimetrů, díky vykloubené čelisti a roztažitelnému žaludku však dokáže spolknout kořist až desetinásobně těžší, než je sám. Záznam živého jedince je vzácný, protože většina nalezených exemplářů byla mrtvá u hladiny. Pokud potravu nestihnou strávit, vznikající plyny je mohou vynést vzhůru. Badatelé z dostupných snímků nedokážou určit, jakou kořist ryba pozřela.

NASA zvažuje využití měsíčních jeskyní a lávových tunelů jako možných bezpečných míst pro budoucí dlouhodobé mise astronautů. Navrhovaná mise GIMLI se zaměří na otvor Marius Hills Pit, který může vést do podzemního systému vzniklého při dávné sopečné činnosti. Přístroje na landeru a roveru mají využít pozemní radar, seismická měření, gravimetr i kamery k průzkumu podloží a stěn otvoru. Projekt vede Planetary Science Institute ve spolupráci s norskou kosmickou agenturou, firmou Honeybee Robotics a programy NASA. I kdyby se rozsáhlý tunel nepotvrdil, data mohou objasnit vznik útvaru i sopečnou historii Měsíce.

Studie zveřejněná v časopise PLOS ONE našla u 60 zdravých dospělých z Británie a Belgie statistické souvislosti mezi složením bakterií na jazyku a výsledky kognitivních testů. Vyšší zastoupení bakterie Prevotella histicola se v obou zemích pojilo s rychlejšími reakcemi v některých úlohách, zatímco výsledky u Haemophilus parainfluenzae byly nejednotné. Nejspolehlivějším faktorem výkonu zůstal věk: starší účastníci dosahovali celkově nižšího skóre a reagovali pomaleji. Výzkum nenaznačuje, že změna ústního mikrobiomu zlepší paměť nebo zabrání demenci, protože neprokazuje příčinný vztah. Autoři upozorňují na malý vzorek, rozdíly mezi zeměmi i možné vlivy stravy, spánku a pohybu.

Studie s 32 zdravými dospělými porovnala dvě třísetkalorická jídla s téměř shodným množstvím sacharidů, tuků, bílkovin, vody a soli. Ultrazpracovaná varianta však vedla k výrazně vyšší a déle trvající inzulinové odpovědi, zatímco hladina glukózy zůstávala mírně zvýšená déle než po minimálně zpracovaném jídle. Vědci zaznamenali také vyšší metabolický výdej a spalování tuků, ale nižší spalování sacharidů. Výsledky naznačují, že míra průmyslového zpracování potravin může ovlivňovat metabolismus nezávisle na kaloriích a základním nutričním složení. Možnými příčinami jsou fyzikální struktura potravin, jejich dostupnost pro trávení či účinky přidaných látek.

Studie na myších naznačuje, že úzkostné a obranné reakce po kanabinoidech souvisejí s neurony produkujícími somatostatin v centrální amygdale. Zvířata po podání silného syntetického kanabinoidu reagovala na pach predátora výraznějším strnutím a vyhýbáním se, zejména při vyšších dávkách. Měření ukázala, že aktivita těchto neuronů s dávkou rostla. Když vědci jejich synaptické působení utlumili, úzkostné chování myší se částečně zmírnilo. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, mohou však přispět k vývoji léčby úzkosti spojené s užíváním konopí i jinými příčinami.

Izraelští vědci vyvinuli kompozitní materiál BioPykrete, který je podle laboratorních testů desetkrát pevnější než obyčejný led a před prasknutím pohltí až sedmdesátkrát více energie. Led zpevnili nanokrystaly celulózy z rostlin a upraveným proteinem, jenž obě složky propojuje. Materiál se při zatížení nemá náhle roztříštit, ale postupně se deformovat. Výzkumníci v něm vidí možný nízkouhlíkový a biologicky rozložitelný stavební materiál pro odlehlé chladné oblasti, například Arktidu a Antarktidu. Dosavadní výsledky jsou však jen malým laboratorním ověřením a bude nutné prověřit dlouhodobou odolnost materiálu v proměnlivých podmínkách.

Vědci zjistili, že tělo olihní pokrývají smyslové buňky s jemnými vlasovitými výběžky, které zachycují pohyb vody. Struktury připomínají vlasové buňky ve vnitřním uchu člověka, jež převádějí vibrace na nervové signály. U olihní jsou tyto buňky rozmístěny v rozmanitých liniích a polích po povrchu těla a jejich různá délka patrně umožňuje rozlišovat specifické podněty, například pohyb kořisti či proudění. Výzkum na druhu Doryteuthis pealeii by mohl přispět také k lepšímu poznání mechanismů lidského sluchu a poškození vedoucího ke ztrátě sluchu.

Američtí vědci zjistili, že dva vzorky sulfidických hornin odebrané v roce 2022 ze dna Pacifiku se po vysušení a rozdrcení v laboratoři samovolně vznítily. Teplota při reakci překročila 100 °C a původní materiál se zcela oxidoval. Za nestabilitu zřejmě odpovídá nanokrystalický markazit, forma sulfidu železa, která při kontaktu s kyslíkem a po mechanickém narušení může uvolňovat teplo. USGS upozorňuje, že podobné reakce by mohly při budoucí hlubokomořské těžbě představovat riziko požárů na lodích. Zjištění by proto mělo ovlivnit bezpečnostní pravidla pro manipulaci s těmito nerosty po vyzvednutí na hladinu.

Studie sledující 4 523 Američanů ve věku nad 51 let naznačuje, že lidé s nadváhou či obezitou mohli po rozvoji demence žít déle než osoby s normální hmotností. Ve srovnání s normální hmotností bylo riziko úmrtí nižší o 16 procent u nadváhy, o 27 procent u obezity prvního stupně a o 22 procent u těžší obezity. Autoři zohlednili další zdravotní a sociální faktory a prověřovali i možnost zkreslení kvůli předchozímu úbytku hmotnosti. Výsledek však neznamená, že by pacienti měli přibírat; jde o pozorovanou souvislost, nikoli důkaz příčiny. Jedním z možných vysvětlení jsou větší energetické a nutriční zásoby u lidí, kteří při demenci hůře jedí nebo ztrácejí váhu.

Vědci v Číně identifikovali tři krátké peptidy z jedlé houby špičky obecné, které v laboratorních roztocích zesílily vnímanou slanost. Nejúčinnější molekula ASHGEGF zvýšila hodnocení slanosti o 70,59 procenta a prodloužila její vjem ze 75 na 105 sekund. Výsledky by mohly přispět k vývoji dochucovadel pro potraviny s nižším obsahem sodíku, jehož nadměrný příjem zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečně-cévních nemocí. Studie však neprokázala, o kolik by bylo možné sůl skutečně snížit při zachování chuti, a testy proběhly pouze ve specifických roztocích se syntetizovanými peptidy. Autoři proto chtějí ověřit bezpečnost, stabilitu a účinnost látek v reálných potravinách.