Výzkum odhalil, že imunitní buňky mohou bojovat proti parazitu Toxoplasma gondii tím, že samy sebe zničí. Studie z Univerzity ve Virginii ukázala, že napadené T buňky se rozhodnou pro buněčnou smrt, aby zamezily šíření infekce. Klíčovou roli v tomto procesu hraje enzym kaspáza-8, jehož absence umožňuje parazitu se více šířit v mozku. Tato strategie je vzácná, protože kaspáza-8 je pro patogeny obtížně napadnutelná. Výzkum nabízí nové poznatky, které by mohly vést k lepší léčbě toxoplazmózy, zejména u osob s oslabenou imunitou.

Některé ledovce na světě, i když je jich málo, zažívají náhlé zrychlení, známé jako ledovcová expanze. Tento jev může trvat měsíce nebo roky a způsobuje přeměnu krajiny. Vědci zjistili, že expanze může zrychlit z pomalého pohybu na desítky metrů denně a je často vyvolaná změnami pod ledovcem, jako je hromadění tavné vody. Takové ledovce představují nebezpečí pro obydlí, hospodářství a infrastrukturu, protože mohou vyvolat záplavy a vytvořit nebezpečné ledovcové jezera. Kvůli klimatické změně se frekvence těchto jevů mění, což zvyšuje jejich nepředvídatelnost.

Výbuch rentgenového záření z před 8 miliard let může být prvním důkazem, že bílý trpaslík byl roztrhán černou dírou. Studie vedená odborníky z Čínské akademie věd popisuje událost jako 'bezprecedentní'. Simulace naznačují, že tento jev je nejlépe vysvětlitelný slapovým roztržením bílého trpaslíka středně hmotnou černou dírou. Tato raritní událost byla zachycena díky pozorováním z několika vesmírných teleskopů. Změny signálu během 20 dnů podporují teorii o střetu bílého trpaslíka s černou dírou, což může pomoci odhalit více o těchto tajemných objektech vesmíru.

Nová rozsáhlá analýza klinických studií naznačuje, že přerušovaný půst není v krátkodobém horizontu efektivnější pro hubnutí než běžné diety. Studie ukazují, že během roku dochází k minimálním změnám hmotnosti. Různé formy tohoto půstu neměly významný vliv na úbytek až 5 % tělesné hmotnosti. Výzkum zahrnoval 22 randomizovaných kontrolovaných studií s téměř 2000 účastníky z celého světa. Výsledky zůstávají nejednoznačné a přínosy se mohou výrazně lišit mezi jednotlivci.

Saturnův měsíc Enceladus, ač malý, má značný elektromagnetický vliv, sahající přes 500 000 kilometrů. Tento jev byl zkoumán týmem mezinárodních vědců pomocí dat z mise Cassini. Vědci zjistili, že gejzíry vody z měsíce vytvářejí plazmu, která generuje Alfvénovy vlny, projevující se jako komplexní elektomagnetická síť. Tato síť překvapivě propojuje Enceladus se Saturnovými póly. Zjištění má důsledky pro pochopení podobných jevů u jiných měsíců, například Jupiterových, a plánované mise mohou tuto interakci detailněji prozkoumat.

NASA znovu zahájila odpočet pro svůj první měsíční let s astronauty po desetiletích, když opravila úniky vodíku, které posunuly start na březen. První test plnění pohonných hmot byl přerušen kvůli stejným únikům, které ovlivnily i první let programu Artemis před třemi lety. Raketa SLS by mohla odstartovat nejdříve 6. března, ale před stanovením data musí být test úspěšný a bez úniků. Posádka Artemis II bude sledovat klíčovou zkoušku z povzdálí, kdy mise o délce téměř deseti dní vlakem otestuje podporu života a další systémy kapsle kolem Měsíce.

Vědci vytvořili trojrozměrný „srdeční čip“, který představuje průlom v boji proti kardiovaskulárním nemocem, hlavní příčině úmrtí na světě. Tento inženýrský kousek umožňuje sledování srdeční aktivity na buněčné úrovni, což je klíčové pro testování reakcí srdce na různé léky bez rizika pro pacienty. Čip obsahuje senzory schopné měřit makro i mikro úrovně srdeční aktivity, což je důležité pro rozvoj a léčbu srdečních onemocnění. Tým již úspěšně otestoval vliv několika léků na srdeční tkáň. Výzkumníci plánují další testy se zaměřením na konkrétní srdeční poruchy, což by mohlo pomoci lékařům při výběru léčby založené na individuálních potřebách pacienta.

Pozitivní afirmace, oblíbené v současné době, slibují zlepšení nálady a zdraví opakováním pozitivních tvrzení. Studie ukazují, že afirmace mohou mírně zlepšit sebevnímání a duševní zdraví v některých situacích, ačkoli důkazy nejsou jednoznačné. V kontrastu, během negativních zážitků mohou být afirmace méně účinné pro lidi s nízkou sebeúctou. Hrozí také riziko toxické pozitivity, která popírá obtížné emoce a problémy. Výzkumy naznačují, že soucit se sebou samým a odstup v myšlení mohou být efektivnější přístupy. Klíčové je přizpůsobit myšlení dané situaci.

Korejští vědci vyvíjejí pohodlný světelný klobouk, který by měl pomoci s vypadáváním a růstem vlasů. Tato technologie využívá vlnové délky blízké infračervenému spektru a cíleně působí na dermální papilární buňky, klíčové pro regeneraci vlasových folikulů. Nový klobouk, díky své flexibilitě, může být nošen veřejně a poskytuje rozptýlené světlo na pokožku hlavy. Počáteční experimenty ukázaly velmi pozitivní výsledky v potlačení znamení stárnutí vlasových buněk o 92 %. Výzkum je stále v rané fázi, ale pokud se výsledky potvrdí v klinických studiích, technologie by mohla nabídnout efektivní alternativu k současným léčbám vypadávání vlasů.

Nový výzkum naznačuje, že metformin, lék běžně užívaný k léčbě cukrovky, může zvyšovat šanci na dožití se 90 let u starších žen. Studie z USA a Německa využila data postmenopauzálních žen a zjistila o 30 % nižší riziko úmrtí před 90. rokem života u těch, které užívaly metformin, oproti těm, které užívaly sulfonylurea. Metformin působí na různé cesty stárnutí, čímž může zpomalovat stárnutí a podporovat dlouhověkost. Ačkoli studie nemůže prokázat příčinnou souvislost, její dlouhé sledovací období poskytuje důležité informace. Výzkum nabízí nové pohledy na možnosti léčby zaměřené na zpomalení biologického stárnutí.

Nová studie ukazuje, že dlouhodobé vystavení částicím PM2.5 zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Výzkum týmu z Emory University zkoumal zdravotní data více než 27,8 milionu Američanů starších 65 let. Studie naznačuje, že znečištění ovzduší může přímo přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby, a to nezávisle na jiných zdravotních problémech, jako je vysoký krevní tlak nebo deprese. Pozorování také ukázalo, že lidé, kteří prodělali mrtvici, mohou být ještě zranitelnější vůči účinkům znečištění. Výsledky podporují myšlenku, že environmentální faktory velmi ovlivňují zdraví, zejména u starších lidí.

Temná energie je tajemná kosmologická síla způsobující zrychlování expandujícího vesmíru. Fyzik Dr. Slava Turyshev naznačuje, že chyby v měření supernov mohou vysvětlit nesoulad v datech z nástroje DESI a kosmického mikrovlnného pozadí. Měření jasu supernov se používají pro stanovení kosmických vzdáleností, což je klíčové pro správné porozumění expanzi vesmíru. Turyshev navrhuje nové modely, které by mohly lépe objasnit vlastnosti temné energie. Výzkum pokračuje analýzou nových dat z kosmologického přístroje Euclid.

Výzkum ukazuje, že zapojení do intelektuálních činností může snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 38 %. Studie z Rush University Medical Center sledovala téměř 2 000 osob a zjistila, že celoživotní činnost jako čtení a učení jazyků může oddálit nástup demence. Účastníci, kteří měli vyšší skóre v kognitivním obohacení, vykazovali zpoždění nástupu nemoci až o pět let. Vliv socioekonomického statusu byl analyzován, avšak hlavní přínos představovalo samotné intelektuální zapojení. Ačkoli studie prokazuje silnou vazbu, nejedná se o kauzalitu. I další faktory mohou ovlivnit kognitivní zdraví.

Nová studie o Alzheimerově chorobě vytvořila unikátní genetickou mapu, která může poskytnout klíčové informace o genové aktivitě ovlivňující nemoc v mozku. Výzkumný tým z Kalifornské univerzity v Irvine a Purdueovy univerzity použil RNA sekvenování k identifikaci 'hub genů', které by mohly být cílem budoucích léčeb. Pomocí strojového učení analyzovali vzorky mozkové tkáně od 272 lidí s Alzheimerem, identifikujíc téměř 6000 interakcí genové aktivity. Mapování odhalilo významné narušení v excitačních neuronech, což otevírá nové možnosti pro pochopení progrese nemoci. Přestože jsou praktické aplikace této studie v budoucnu, tento výzkum poskytuje cenné vedení pro budoucí studie Alzheimerovy choroby.

Bakterie nalezené v 5000 let starém ledu v rumunské jeskyni Scărișoara mohou potenciálně pomoci v boji proti superbakteriím, ale představují i riziko. Tyto bakterie se vyvinuly k přežití v extrémních podmínkách a vykazují odolnost vůči mnoha moderním antibiotikům, což z nich činí dvojsičnou zbraň. Mohou totiž přispět k vývoji nových léků, ale i umožnit šíření genetické odolnosti. Výzkumníci volají po dalším zkoumání mikroorganismů uchovaných v ledu, jelikož tyto starobylé formy života mohou poskytnout nové možnosti pro lékařství a biotechnologie.

K vyjádření „cítím chlad v kostech“ dochází ve chladném počasí často, ale kosti samy chlad necítí. Mají však nervy v periostu, které jsou citlivé na teplotní změny. Chladné počasí může ovlivnit hustotu kostí a způsobit ztuhnutí kloubů. Synoviální tekutina v kloubech zhoustne, což omezuje jejich pohyb. Snížený průtok krve do končetin zesiluje tento efekt. Slunce a vitamin D také ovlivňují vnímání chladu, přičemž jejich nedostatek může zvýšit citlivost na bolest.

Použití injekcí pro úbytek váhy, jako jsou GLP-1 léky, se rozšířilo, ale objevují se otázky ohledně jejich vlivu na výživu. Tyto léky mohou snižovat příjem klíčových živin, což vyvolává obavy z nedostatků. Některé studie naznačují, že až 20 % uživatelů může být ohroženo nedostatkem vitamínů a minerálů. Podpora prostřednictvím konkrétních doplňků často není nutná, standardní doplňky bývají dostatečné. Klíčová je přizpůsobená péče a rady od odborníků na výživu, které podporují udržení zdravého příjmu živin prostřednictvím vyvážené stravy.

Nový výzkum z univerzity v Bristolu ukazuje, že přechod na stravu založenou na neopracovaných potravinách může denně snížit příjem kalorií o více než 300, aniž by bylo nutné zmenšovat porce. Studie zkoumala srovnání mezi konzumací neopracovaných a ultra-zpracovaných potravin. Účastníci projektu, kteří jedli neopracované potraviny, přijali v průměru o 330 kalorií méně denně, i když jedli více jídla. Výzkum naznačuje, že strava bohatá na přirozené potraviny podporuje volbu nutričně vyváženějších jídel, čímž snižuje riziko nadměrného příjmu kalorií. Ultra-zpracované potraviny mohou narušit schopnost našeho těla posoudit nutriční hodnotu jídla, což vede k přejídání.

Spánek v kuse není pro lidstvo přirozený, dříve lidé běžně spali ve dvou fázích. Tento vzorec zahrnoval první spánek, pak probuzení uprostřed noci na hodinu nebo více, a následně druhý spánek. Velké změny způsobilo zavedení umělého osvětlení a industrializace, které prodloužily večery a zkrátily spánek na jednu kontinuální fázi. Studie dokazují, že v tmavém prostředí se lidé vrací k přirozenému dvoufázovému spánku. Porozumění této historii může pomoci vysvětlit moderní problémy se spánkem a nespavostí.

Ve studii na 34 pacientech s těžkou depresí přinesla jediná dávka DMT rychlé zlepšení. Účinky byly pozorovány do týdne po podání a přetrvávaly až tři měsíce. To naznačuje potenciál DMT jako alternativy pro pacienty, u kterých běžná antidepresiva selhávají. Krátké psychedelické účinky DMT mohou usnadnit jeho použití v klinických podmínkách ve srovnání s jinými psychedeliky. Přesto je potřeba dalších studií k vyhodnocení bezpečnosti a účinnosti tohoto přístupu k léčbě deprese.