Corpus Christi, přímořské město v Texasu, čelí vážné hrozbě nedostatku vody kvůli kombinaci průmyslového rozvoje, změně klimatu a historickým suchům. Velká část vody je spotřebována průmyslem, zatímco plánovaná odsolovací zařízení nebyla dosud realizována. Současné zásoby vody vystačí na rok, což je považováno za nouzový stav. Ačkoli došlo ke zlepšení po větších deštích, situace zůstává kritická. Město zvažuje další opatření jako podzemní vrty a využití odpadní vody, ale riziko nedostatku stále přetrvává.

Vědci z University College London zkoumali schopnost lidí rozpoznat zvuky svého žaludku v reálném čase. Experiment zaměřený na interocepci ukázal, že pouze někteří lidé dokážou přesně určit vlastní trávící zvuky. Studie se zaměřila na rozdíly mezi jednotlivci v různých fyzických stavech. Výsledky mohou pomoci lépe porozumět stavům jako jsou poruchy příjmu potravy nebo úzkosti. Nový nástroj, který využívá digitální stetoskop, je neinvazivní a otevřeně dostupný, což usnadní další výzkum v této oblasti.

V době, kdy se formovala Sluneční soustava, byla Země jen roztavenou hmotou. Vědci se domnívají, že formování pevnin ovlivnila nejen geologie Země, ale i průnik Sluneční soustavy přes spirální ramena Mléčné dráhy. Tyto oblasti s vyšší koncentrací plynu a prachu mohly vyslat komety z Oortova oblaku, což vedlo k nárazům ovlivňujícím růst kontinentů. Analýza izotopů zirkonu ukazuje na shodné vzorce s přechody přes spirální ramena. I když toto propojení není definitivně dokázáno, naznačuje, že galaktické události mohly mít na Zem větší vliv, než se dříve myslelo.

Padesátipětiletý rybář z Bangladéše hledal pomoc kvůli silné bolesti břicha a známkám peritonitidy. Přiznal, že mu během rybaření úhoř vlezl do oděvu a následně do konečníku. Lékaři zjistili perforaci stěny střeva, což je vzácný jev. Po operaci byl pacient propuštěn bez komplikací. Tento případ zdůrazňuje důležitost detailního dotazování pacientů na nedávné události a naléhavost chirurgického zákroku.

Nová studie na myších ukazuje, že svědění může mít vlastní specializovaný smyslový orgán, vellus-like chlupy. Vellus chlupy, známé u lidí jako 'broskvová srst', pokrývají téměř celé tělo a hrají roli v regulaci tělesné teploty a vnímání doteku. Výzkum naznačuje, že tyto chlupy jsou spojeny s rychle reagujícími senzory, které přenášejí pocit svědění. Tento objev by mohl být klíčem k vývoji nových terapií pro léčbu svědění způsobeného záněty kůže. Výsledky mohou pomoci při testování lidských léčeb u myší.

Výzkum odhalil, jak pásomnice Anomotaenia brevis ovlivňuje život mravenců Temnothorax nylanderi. Infikované mravence zbarví, změní jejich velikost a způsobí, že se ostatní mravenci k nim chovají jako ke královnám. Tyto mravenci tak přestávají pracovat a prodlužuje se jejich životnost, zatímco parazit čeká na svého finálního hostitele, datla. Studie ukazuje, že genová exprese infikovaných mravenců má mnoho společného s královnami, přičemž hlavní změny jsou v jejich metabolismu a imunitním systému.

Vědci zkoumali, jak může nízkobílkovinová dieta s přídavkem methioninu pomoci stárnoucím myším ztratit tuk bez ztráty svalové hmoty. Studie, provedená na University of Southern California, ukázala, že tato dieta také zlepšila metabolické zdraví a snížila křehkost, i když myši mohly jíst neomezeně. Zvýšené hladiny růstového hormonu a snížení hormonu IGF-1 vedly k efektivnějšímu spalování tuku a ochraně svalových proteinů díky methioninu. Experiment potvrdil, že přítomnost růstového faktoru FGF21 je klíčová pro dosažení těchto zdravotních přínosů. Výsledky však zatím nebyly potvrzeny u lidí.

Rypoši lysí, známí svou dlouhověkostí a odolností vůči nemocem, řídí své kolonie prostřednictvím chemické látky. Královna vylučuje isopropyl myristate, který zabraňuje ostatním samicím v reprodukci. Tento mechanismus je podobný tomu u včel a mravenců. Výzkum ukazuje, že i v nepřítomnosti královny látka udržuje sociální pořádek v kolonii. Pokud je používání této vůně zastaveno, kolonie upadnou do chaosu a boje o nástupnictví. Studie byla nedávno publikována v časopise Nature a přináší nový pohled na ovládání složitých společenstev v přírodě.

Ve Spojených státech stouply případy spalniček na úroveň, která znepokojuje odborníky. Přestože země v roce 2000 dosáhla statusu eliminace spalniček, tento status je nyní ohrožen kvůli poklesu míry očkování MMR vakcínou. Výzkumníci z Harvardu varují, že pokud nedojde ke zlepšení, USA by mohly ztratit status eliminace spalniček do roku 2026. Klíčové je dosáhnout alespoň 95% proočkovanosti na úrovni komunit, což je podmíněno nejistotou ohledně očkování a rozšířením výjimek z očkování. Očkování je třeba zvýšit zejména kvůli náchylnosti míst ke vzniku epidemií.

Echolokace, způsob orientace známý u netopýrů a velryb, je možný i u lidí. Studie ukazuje, že po deseti týdnech tréninku mohou slepí i vidoucí rozvinout schopnost echolokace pomocí verbálních kliků. Tento trénink způsobuje změny ve struktuře mozku, především v oblastech V1 a A1, které se stanou citlivějšími na zvukové odrazy. Výzkum naznačuje, že lidský mozek je schopen adaptace v různých smyslových oblastech bez ohledu na zrakové schopnosti. Studii doplňuje komparace s delfíny, jejichž mozky se během evoluce výrazně přizpůsobily využívání echolokace.

V Kalifornském zálivu kosatky používají neobvyklou loveckou metodu proti obřím měsíčníkům. Kosatky s koordinací svých pohybů tlučou do těl měsíčníků a rozbíjejí je na kousky. I když útoky nejsou smrtelné, tělo měsíčníka je již předem bez vnitřních orgánů. Studie zkoumá, jak kosatky využívají této strategie k rozdělení tvrdé kolagenové kůže. Hypotézy naznačují, že tento způsob lovu může také pomoci mladým kosatkám v rozvoji fyzických a sociálních dovedností.

Léky GLP-1, určené k léčbě obezity a diabetu 2. typu, jsou spojovány s vyšším rizikem vypadávání vlasů. Studie z University of Pennsylvania zjistila, že existuje až 68% vyšší riziko této komplikace ve srovnání s některými jinými léky na diabetes. Ztráta vlasů je nejčastěji ne-jizvová, což znamená, že by mohlo dojít k opětovnému růstu. Pravděpodobně s ní souvisí rychlá ztráta hmotnosti a změny v hladinách živin, jako je železo a zinek. Přestože riziko je relativně nízké, tento vedlejší účinek by měl být zvážen při rozhodování o léčbě. Další výzkum je nutný k pochopení možných mechanických vazeb mezi ztrátou hmotnosti a vypadáváním vlasů.

Mor, obávané onemocnění středověku, stále přetrvává a může být smrtelné, pokud není rychle léčeno. Nyní dvě nové vakcíny ukázaly v testech na myších 100% účinnost proti bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Zvláště významné je, že vakcíny jsou účinné proti plicnímu moru, nejnebezpečnější formě choroby. Ačkoliv se musí ještě testovat na primátech, vakcíny by mohly jednou představovat důležitou ochranu pro lidstvo. Dosud žádná vakcína proti moru nebyla schválena FDA, a proto WHO doporučuje očkování pouze pro osoby ve vysokém riziku.

Znečištění ovzduší je spojováno s vyšším rizikem Parkinsonovy nemoci, ukazuje nová meta-analýza vedená výzkumníky z Univerzity v Cambridge. Studie naznačuje, že dlouhodobé vystavení se PM2.5 může zvýšit riziko vzniku této nemoci o 10 %. PM10 částice zvyšují toto riziko o 18 %. Znečištění ovzduší je jedním z mála měnitelných rizikových faktorů, zatímco genetika a věk zůstávají konstantní. Čistší ovzduší by mohlo přispět ke snížení výskytu Parkinsonovy nemoci. Důležité je rozšířit výzkum, jelikož neurodegenerativní nemoci se vyvíjejí dlouho a často se obtížně studují.

Nový výzkum naznačuje, že věčný život je vědecky nemožný kvůli akumulaci náhodných mutací v DNA. Studie z Ruského Skolkovo Institute of Science and Technology nabízí model, který odhaduje maximální délku lidského života mezi 150 a 190 lety i při absenci nemocí spojených s věkem. I při odstranění všech známek stárnutí by DNA mutace bránily lidem žít věčně. Tyto mutace mohou ovlivnit funkci důležitých orgánů, jako jsou srdce a mozek, což omezuje délku života. Výzkum zdůrazňuje, že stárnutí je komplexní proces a porozumění všem jeho faktorům může přispět k delšímu a zdravějšímu životu.

Humanoidní roboti poprvé úspěšně provedli laparoskopickou operaci žlučníku na prasatech. Studie ukazuje, že roboti mohou být užitečnými pomocníky v chirurgii, čímž umožňují chirurgům provádět složité operace na dálku. Tento pokrok byl dosažen za pouhých devět měsíců, což naznačuje rychlé zdokonalování technologie. Humanoidní roboti zabírají méně místa a jsou snadno přenositelní, což může být výhodné například ve vesmíru nebo ve vzdálených oblastech. Studie byla publikována v Nature.

Před 66 miliony let asteroid zasáhl dnešní poloostrov Yucatán a způsobil katastrofální události, které vedly k vyhynutí dinosaurů. Nová studie odhaluje, že tento asteroid patřil k vzácným uhlíkatým chondritovým meteoritům ze třídy Ornans, což zvyšuje náhodnost celé události. Zásah měl devastující účinky, ale kdyby asteroid dopadl jinde nebo pod jiným úhlem, následky mohly být méně vážné. Vědci zjistili, že obsahoval méně síry, což z něj nedělá hlavního viníka tehdejšího globálního ochlazení. Hlavním faktorem byly spíše jemné zbytky vyvržené do atmosféry.

Studie publikovaná v Royal Society Open Science odhaluje, že mechy produkují složité elektrické aktivity připomínající neuronové sítě. Andy Adamatzky, počítačový vědec, zkoumal mech druhu Brachythecium rutabulum a zjistil, že jejich „polštáře“ fungují jako dynamické, mezi sebou propojené systémy. Elektrická aktivita mechu byla zaznamenávána pomocí elektrod a odhalila různé typy elektrických událostí. Výzkum naznačuje, že mech by mohl fungovat jako živoucí podklad pro biokomputaci, ale vyžaduje další studii pro potvrzení této teorie.

V roce 2026 počet případů spalniček v USA překročil hranici 2 295, což je nejvíce od roku 1991. Nárůst je přičítán váhání s očkováním, ztrátě důvěry v systém zdravotní péče a zrušení očkovacích mandátů ve školách. Odborníci upozorňují, že spalničky jsou velmi nakažlivé a mohou vést k vážným komplikacím. Nejlepší ochranou je očkování, které účinně předchází šíření nemoci. Pro návrat k eliminaci spalniček je nutné zlepšit důvěru ve vakcinační programy a zvýšit pokrytí očkováním.

Nový výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se během miliard let mohla postupně obrátit na bok po dávných srážkách s menšími galaxiemi. Tyto změny by mohly vysvětlit některé neobvyklé vlastnosti naší galaxie. Simulace ukazují, že kolize s galaxií známou jako Gaia Sausage asi před 10 miliardami let mohla způsobit tuto změnu orientace disku. Výsledky naznačují, že tmavá hmota hraje klíčovou roli v utváření struktury galaxií.