Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že obézní myši vystavené THC z konopí zhubly více než myši na západní dietě bez konopí. Pouze myši ošetřené celou rostlinou však vykazovaly zlepšení metabolismu glukózy, což naznačuje, že THC samo o sobě není hlavním faktorem těchto výhod. Studie poukazuje na potenciál jiných složek konopí, které mohou ovlivnit metabolismus. Výzkum konopí je na vzestupu, ale stále jsou potřeba další znalosti pro plné porozumění jeho účinkům.

Společná evropsko-čínská mise vyšle sondu, která bude zkoumat dopady slunečních bouří na zemské magnetické pole. Start je naplánován na úterý z Francouzské Guyany. Sonda SMILE bude poprvé zkoumat magnetické pole Země pomocí rentgenového záření. Cílem je pochopit vztah mezi naší planetou a Sluncem a lépe předpovídat vesmírné počasí. Během svého tříletého provozu má SMILE poskytnout důležité informace o tom, jak zemské pole chrání planetu před nebezpečnými slunečními bouřemi.

V Demokratické republice Kongo vypukla epidemie eboly, která si vyžádala přes 90 mrtvých, a Světová zdravotnická organizace ji prohlásila za mezinárodní zdravotní krizi. Na současnou vlnu, způsobenou kmenem Bundibugyo, neexistuje vakcína ani specifická léčba. Nejvíce je zasažena provincie Ituri, kde je vysoká mobilita obyvatel. Virus se rozšířil i do Ugandy a města Goma ve východním Kongu. Situaci komplikuje povědomí o ebolě jako 'mystickém onemocnění', což zdrželo reakci místních obyvatel.

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli experimentální kontaktní čočky, které mohou vysílat elektrické signály do mozkových oblastí spojených s náladou. Ve studii na myších tato technologie zlepšila chování podobné depresi. Přestože je výzkum v počáteční fázi a zaměřuje se na myši, nabízí zajímavé možnosti pro budoucí léčbu depresí u lidí. Technologie využívá temporální interference a cílí na specifické mozkové oblasti regulující náladu. Nicméně, mnoho technických a vědeckých výzev je třeba ještě překonat, aby se tento přístup stal praktickým a bezpečným pro lidské použití.

Vědci zjistili, že v mlze žijí bakterie v koncentracích srovnatelných s mořskou vodou. Studie odhalila, že tyto mikroorganismy mohou pomáhat rozkládat znečišťující látky v ovzduší. Klíčový druh, Methylobacterium, zřejmě roste díky konzumaci těkavých uhlíkových sloučenin, jako je formaldehyd. Toto zjištění naznačuje, že mlha může mít potenciální očisťující účinek. Důkladné pochopení tohoto procesu však vyžaduje další výzkum.

Nový výzkum naznačuje, že konzumace zeleniny během těhotenství může ovlivnit chuťové preference dětí. Děti, které byly vystaveny jistým zeleninám přes stravu matky, měly menší odpor k jejich vůni ve třech letech. Studie ukázala, že preferované či odmítané chutě mohou být utvořeny již během těhotenství a přetrvat do dětství. V rámci studie byly děti vystaveny vůním kapusty a mrkve, přičemž těm, které byly prenatalně vystaveny těmto vůním, se projevilo méně negativních reakcí. Ačkoliv byla studie malá, otevírá cestu k dalším výzkumům, které by mohly přispět ke zdravějším stravovacím návykům.

Muzea ukrývají bohaté sbírky, které často skrývají významné objevy. Nedávné nálezy ukazují, jak staré artefakty a zkameněliny mohou odhalit nové vědecké poznatky. Například nejstarší známé nástroje z velrybích kostí pocházejí z Magdalénské kultury a byly nalezeny ve Francii. Poklady jako Villenský poklad obsahují železo z meteoritů, které bylo objeveno v roce 2024. Studie Darwinových vzorků pomocí laseru odhalila metody konzervace, které použil. Tato zjištění ilustrují, jak muzea mohou být klíčem k odhalení dávno zapomenutých tajemství.

Nová studie ukazuje, že nejen genetika, ale i zeměpisná poloha ovlivňuje způsob, jakým stárneme. Vědci analyzovali 322 lidí z různých částí světa a zjistili, že místní prostředí může měnit chování našich genů, což má vliv na riziko nemocí a stárnutí. Například Asiaté žijící mimo Asii stárnou biologicky rychleji než ti, kteří v regionu zůstávají. U Evropanů naopak pozorovali rychlejší stárnutí mezi těmi, co žijí v Evropě. Studie zdůrazňuje, že zdravotní a nutriční doporučení by měla zohledňovat jak genetickou, tak geografickou různorodost.

Energetické gely jsou populární mezi maratonci pro rychlé doplnění energie, ale mohou způsobovat žaludeční potíže. Vědci ukazují, že gely nejsou jedinou možností, jak během sportu získat potřebné sacharidy. Studie dokazují, že nápoje a sladkosti mohou být stejně efektivní, i když méně praktické na použití. Gely snadno vstřebávají sacharidy, ale jejich vysoká koncentrace cukrů může vyvolávat nadýmání a křeče. Sportovci by měli experimentovat s různými výrobky během tréninku, aby zjistili, co jim nejlépe vyhovuje.

Světová zdravotnická organizace vyhlásila mezinárodní zdravotní nouzi kvůli epidemii kmene ebola v Demokratické republice Kongo, která již zabila přes 80 lidí. Nové obavy se objevily po potvrzení případu v Gomě, významném městě na východě země. Podle Afrického centra pro kontrolu nemocí a prevenci bylo zaznamenáno celkem 88 úmrtí a 336 podezřelých případů. Zdravotníci se obávají, že v důsledku nedostupné vakcíny a vysoké nakažlivosti by se nemoc mohla rychle šířit. Zdravotnické organizace chystají rozsáhlou reakci na tuto krizi, přičemž hrozí značné riziko rozšíření v rámci regionu.

Nová studie odhalila, že více než 1700 dosud neznámých 'temných' proteinů je produkováno částmi lidského genomu, dříve považovanými za neaktivní. Tyto mikroproteiny se liší od běžných proteinů svou velikostí a strukturou. Výzkum se zabýval 7 264 regiony DNA a identifikoval 1 785 mikroproteinů. Některé z těchto nově objevených molekul mohou mít klíčové funkce, například v boji proti rakovině. Tato zjištění otevírají nové možnosti pro výzkum lidských nemocí a jejich terapií.

Studie z roku 2024 ukazuje, že proces stárnutí není vždy plynulý. Lidé procházejí dvěma významnými obdobími rychlého stárnutí, v průměru kolem 44 a 60 let. Výzkum analyzoval molekulární změny u skupiny 108 dospělých a identifikoval významné posuny v množství biomolekul, které souvisejí s různými zdravotními riziky. Studie také odhalila, že tyto změny nejsou ovlivněny pouze menopauzou; postihují i muže, což naznačuje hlubší biologické faktory. Budoucí výzkum by měl tyto faktory prozkoumat detailněji.

Antarktický mořský led, který byl dříve odolný vůči globálnímu oteplování, zažívá dramatický pokles od roku 2015. V roce 2023 dosáhla zimní rozloha ledu rekordně nízkých hodnot, což vědce šokovalo, jelikož to odporuje klimatickým modelům. Proces je poháněn stoupáním teplé hlubinné vody k povrchu, což usnadňuje její mísení se studenými vodami a ztěžuje tvorbu nového ledu. Pokles mořského ledu má následky pro klima a ohrožuje jedinečné ekosystémy Antarktidy. Algae na ledu podporují potravní řetězec od krilu po tučňáky a velryby, přičemž otřesy v tomto systému mohou ovlivnit globální klimatické podmínky.

Nový výzkum ukazuje, že mozky účastníků reagovaly na virtuální křídla jako na reálné části těla. V pokusu dostali dobrovolníci VR křídla a jejich mozky začaly vnímat tyto křídla podobně jako skutečné části těla. Funkční magnetická rezonance ukázala, že oblast mozku odpovědná za vizuální zpracování se přepojila, aby na křídla reagovala silněji. Tato změna naznačuje plasticitu mozku, která by mohla pomoci učit se ovládat nové končetiny nebo pohybové dovednosti. Výzkum může mít důsledky pro fyzikální terapie nebo chápání vlivu VR na lidský mozek.

Nová studie odhaluje, že složitá technika výroby omítky, tradičně připisovaná Římanům, byla používána již před 10 000 lety v neolitu. Na nalezišti Motza v Izraeli byly objeveny důkazy o výrobě dolomitové omítky, které naznačují vyspělost tehdejších stavitelů. Ačkoli se složení této omítky podobá římským metodám, zdá se, že byla objevena nezávisle, což poukazuje na ztracenou technologii. Studie také ukazuje, že tato metoda poskytovala odolnější omítku díky místnímu využití dolomitu.

Výzkumníci objevili v Britské knihovně pergamen, který poskytuje nové poznatky o lidech, kteří přežili Černou smrt v polovině 14. století. Dokument zmiňuje seznam 22 nájemníků z Ramseyského opatství, kteří onemocněli morem a uzdravili se. Průměrná délka jejich nemoci byla tři až čtyři týdny. Výzkum naznačuje, že vyšší životní standard mohl přispět k rychlejšímu zotavení bohatších nájemníků. Objev mění pohled na dopad pandemie, která byla dosud vnímána hlavně přes prizma obrovských ztrát na životech.

V roce 2019 mohlo dojít k náhodné detekci temné hmoty v datech o gravitačních vlnách. Fyzici zjistili, že jedna z detekovaných událostí odpovídá kolizi černých děr obklopených mrakem temné hmoty. Přestože výsledek je slibný, zatím není dostatečně statisticky významný pro potvrzení. Metoda by mohla otevřít nové možnosti zkoumání gravitačních vln a temné hmoty, přestože další nezávislé ověření je nezbytné.

Zívání je natolik nakažlivé, že studie odhalila, že se může šířit i mezi matkami a jejich nenarozenými dětmi. Výzkum ukázal, že zívání začíná synchronizovat ještě v děloze. Týmu vědců z Univerzity v Parmě se podařilo zjistit, že při sledování videí zívajících lidí matky i plody často zívaly ve stejnou dobu. Tato studie zahrnovala 38 těhotných žen v jejich třetím trimestru. Výsledky naznačují hlubší vztah mezi matkou a dítětem již před narozením a vyzývají k dalšímu výzkumu v této oblasti.

Studie ukazuje, že sladění času cvičení s naším chronotypem může zvýšit jeho zdravotní přínosy. Lidé ranního typu mohou dosáhnout lepších výsledků cvičením dopoledne, zatímco večerní typy mají prospěch z aktivit večer. I když cvičení mimo náš přirozený časový rytmus je stále prospěšné, největší zlepšení bylo pozorováno u těch, kteří cvičili v souladu se svým chronotypem. Pro většinu populace, která spadá mezi extrémy, může být načasování cvičení méně kritické. Každopádně je důležité začít s mírnou fyzickou aktivitou bez ohledu na denní dobu.

Nový výzkum odhalil, že obyvatelé And, konkrétně Quechua, mají genetické přizpůsobení pro lepší trávení škrobu. Tento jev je spojen s vysokým počtem kopií genu AMY1, což jim poskytuje výhodu v trávení brambor, které zde byly domestikovány před tisíci lety. Studie ukazuje, že genetická evoluce může reagovat na změny stravy v relativně krátkém čase. Výsledky také přinášejí nové pohledy na vliv technologie na lidskou evoluci.