Fazolové rostliny mají schopnost přivolat vosy, když jsou napadeny housenkami. Vědci odhalili, že rostliny produkují specifickou směs těkavých látek, která vosy přiláká. Tato reakce je umožněna receptory vnímajícími peptidy z housenek. Studie, prováděná v Mexiku, ukázala, že rostliny bez těchto receptorů přilákají o 40 % méně vos. Tento objev by mohl přispět k vývoji ekologických metod ochrany plodin bez použití pesticidů.

V blízkosti vzniku černých děr může časoprostor vytvořit zvláštní krystalické vzory, které připomínají časové krystaly. Tyto struktury se mohou při malém energetickém podnětu zhroutit do mikroskopických černých děr. Fyzici z Vídně a Frankfurtu matematicky popsali tento jev pomocí rozšíření konceptu dimenzí vesmíru. Jejich nové rovnice odhalují, že podobné krystalické stavy mohou být zásadním prvkem gravitace. Tento přístup umožňuje lepší pochopení gravitačních procesů v extrémních podmínkách.

Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent na světě, čelí neobvyklým vedrům, která jsou výsledkem takzvané 'tepelné kupole'. Tento jev je způsoben teplým vzduchem z Afriky uvězněným vysokotlakou oblastí nad západní Evropou. Odborníci poukazují na lidskou činnost jako hlavního viníka těchto extrémů. Besonder geografie kontinentu, spojení s Arktidou, která se výrazně otepluje, přispívá k rychlejšímu nárůstu teplot. Navíc redukce aerosolových emisí od 80. let znamená méně částeček, které odrážely sluneční světlo, což dále přispívá k oteplování.

Různé oblasti mozku mají odlišnou náchylnost k rakovině. Výzkumníci pozorovali, že některé nádory vznikají v určitých částech mozku častěji. U ovocných mušek vědci zjistili, že genetická mutace může v různých částech mozku způsobit jiný růst nádorů. Klíčovou roli hraje protein Chinmo. Tam, kde byl Chinmo snížen, se růst nádorů zastavil. Ačkoli lidé Chinmo nemají, tento objev naznačuje možné biologické důvody častějšího vzniku nádorů v určitých oblastech mozku. Tato zjištění mohou vést k novým terapeutickým možnostem.

NASA začala s fází první výstavby základny na Měsíci a zadala kontrakty za stovky milionů dolarů čtyřem americkým firmám. Blue Origin od Jeffa Bezose má dodat landery, které dopraví lunární vozidla na povrch. Firefly Aerospace bude zodpovědná za první dodávky dronů. Cílem je vyslat tyto zařízení na měsíc před příletem astronautů v rámci mise Artemis, která je plánována na rok 2028. Další fáze zahrnuje budování trvalé infrastruktury včetně energetické sítě, která by měla být hotová během 2030 let. Základna má podporovat nejen vědecký výzkum, ale i rozvoj lunární ekonomiky a připravit cestu pro expedici na Mars.

Demence je hlavní příčinou úmrtí v Austrálii a počet postižených má výrazně narůstat. Až 40 % případů demence může být spojeno s měnitelnými životními faktory, jako jsou koníčky. Studie ukazují, že lidé zapojení do volnočasových aktivit mají nižší riziko rozvoje demence, ať už jde o fyzické, kognitivní nebo sociální aktivity. Neexistuje univerzální ideální koníček, ale ty, které zahrnují kognitivní výzvy, fyzický pohyb, zmírnění stresu a sociální vazby, mohou být nejprospěšnější. Společenský aspekt má být zvláště důležitý, protože sociální izolace je silným prediktorem vzniku demence.

Mezinárodní tým vědců vedený Kjótským univerzitou zkoumal evoluční historii krevních buněk až 700 milionů let zpět. Zjistili, že krev vznikla z genetických mechanismů zděděných od jednobuněčných předků, nikoli s nástupem mnohobuněčného života. Původní krevní buňky byly zřejmě podobné makrofágům, což jsou buňky schopné pohlcovat mikroby. Studie odhalila, že moderní krevní buňky mají kořeny v genetické aktivitě jednobuněčných organismů. Objevy mohou přispět k pochopení evoluce nemocí jako je rakovina a přiblížit nás našim dávným předkům.

Teleskop Jamese Webba odhalil planetu LHS 3844b, podobnou Merkuru, která je o 30 % větší než Země. Exoplaneta se nachází 50 světelných let od nás a obíhá červeného trpaslíka. Její blízkost ke hvězdě zřejmě způsobila, že přišla o atmosféru a zůstala jen holá skála. Teplota na denní straně dosahuje 1000 kelvinů. Planetární povrch možná tvoří čerstvé skalní desky, naznačující geologickou aktivitu, nebo je pokrytý regolithem. Studie vylučuje existenci podobných deskových tektonik jako na Zemi.

Fosilní kosti chybně připisované chlupatým mamutům, nalezené v Aljašce v roce 1951, byly nově identifikovány jako kytovci. Muzeum Severní Aljašky, kde byly uchovávány, zjistilo díky radiokarbonovému datování, že kosti jsou příliš mladé na to, aby patřily mamutům. Při bližším zkoumání pomocí izotopů se ukázalo, že nález má původ v mořském prostředí, a ne na souši. Výzkumníci vyloučili možnost, že by kosti mohly být zaměněny při jejich cestě do muzea, ale původ kytovců v nitrozemí Aljašky zůstává tajemstvím.

Nedávný přehled výzkumů naznačuje, že spánek může být společným jmenovatelem rizikových faktorů demence, jako jsou stres, kardiovaskulární nemoci a deprese. Spánek pomáhá mozku čistit metabolický odpad, což je klíčové pro zdraví mozku. Glymfatický systém, který je aktivní hlavně během spánku, může hrát roli v eliminaci proteinů spojených s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí. Kvalita spánku ovlivňuje funkci tohoto systému, což může být klíčové pro lepší pochopení vztahu mezi spánkem a demencí. Výzkum naznačuje, že spánkový rytmus pomáhá transportovat mozkomíšní mok a udržuje zdraví mozku.

Studie z Velké Británie naznačuje, že větší množství cvičení než doporučovaných 150 minut týdně může významně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výzkum ukázal, že lidé cvičící třikrát až čtyřikrát více měli o více než 30 % nižší riziko srdečních příhod. Ačkoli současné směrnice nabádají k alespoň 150 minutám středně intenzivní aktivity týdně, pro maximální ochranu srdce by bylo potřeba cvičení zvýšit. Nicméně jen malé procento populace dosahuje vyšších objemů cvičení, což zdůrazňuje potřebu realistických doporučení. Pro potvrzení těchto zjištění jsou potřeba další kontrolované studie.

V roce 2010 došlo k neobvyklému jevu v tekutém vnějším jádru Země, kdy jeho pohyb náhle změnil směr. Tento obrat, objevený na základě satelitních měření magnetického pole, vědce stále mate. Zatím se neví, zda se jedná o krátkodobou odchylku či nový stabilní model oběhu. Toto jádro, známé jako geodynamo, je klíčové pro tvorbu planetárního magnetického pole, které chrání Zemi před kosmickým zářením. Nový výzkum naznačuje, že zemské jádro je mnohem dynamičtější, než se myslelo, což může pomoci při vylepšení předpovědí vesmírného počasí.

NASA vyvíjí revoluční systém HPSC pro budoucí vesmírné mise, který bude mít 100krát vyšší výpočetní výkon než současné procesory. Tento systém na čipu je navržen tak, aby byl odolný vůči radiaci a extrémním teplotám ve vesmíru. Testování probíhá v Jet Propulsion Laboratory, kde jsou simulovány podmínky, které čipy běžně čekají při cestách do vesmíru. HPSC zvládne analyzovat data rychleji a efektivněji, což je klíčové pro mise na Měsíc a Mars, kde je komunikace se Zemí zpožděná. Procesor umožní autonomní rozhodování bez přímého lidského dozoru.

Nový výzkum ukazuje, že vitamin B2 hraje klíčovou roli v ochraně rakovinných buněk proti ferroptóze, speciálnímu typu buněčné smrti. Studie vedená vědci z Univerzity ve Würzburgu zjistila, že absence vitaminu B2 činí rakovinné buňky zranitelnějšími vůči této smrti. Vitamin B2 podporuje činnost proteinu FSP1, který potlačuje ferroptózu. Zajímavým nálezem je, že látka roseoflavin, napodobující vitamin B2, může narušovat ochranu rakovinných buněk tím, že podporuje ferroptózu. Výzkum naznačuje možnost cílené léčby rakoviny, která by nenarušovala zdravé buňky.

Studie zkoumala přes 12 000 starších Australanů, aby zjistila, zda sociální a mentální aktivity mohou pomoci udržet fyzickou kondici ve stáří. Ukázalo se, že účast na klubech a udržování širší sítě podpory snižuje riziko křehkosti. Mentální stimulační aktivity, jako je šachová hra nebo luštění křížovek, snížily riziko křehkosti o 4 %. Ženy měly z těchto aktivit větší přínos než muži. Výsledky zdůrazňují důležitost zapojení starších lidí do společenských a vzdělávacích aktivit.

Vědci pozorovali makrofágy při útoku na buňky melanomu, což může naznačovat nový směr léčby pro všechny pacienty. Makrofágy se ukázaly být klíčovými v obraně proti rakovině tím, že 'okousávají' živé rakovinné buňky bez pomoci T buněk. Tento objev může vést k novým terapeutickým strategiím, které by umožnily lepší aktivaci imunitního systému. Výzkum ukázal, že tyto buňky tvoří bariéru kolem nádoru a mohou hrát ochrannou roli. Další kroky se zaměří na pochopení procesu, jak makrofágy signalizují nebezpečí dalším buňkám imunitního systému.

Studie naznačuje, že metformin, běžný lék na cukrovku, může přispět k delšímu životu žen. Výzkum z USA a Německa využil údaje o ženách po menopauze, přičemž ti, co užívali metformin, měli o 30 % nižší riziko úmrtí před 90. rokem života než ti, co užívali jiný lék. Lék metformin je považován za geroterapeutikum, které může zpomalit procesy stárnutí. Zatímco vědci jsou ohledně jeho účinků zdrženliví, metformin je zkoumán jako potenciální prodlužovač života. Studie však nemůže jednoznačně prokázat příčinný vztah kvůli omezením, jako je absence kontrolní skupiny.

V hrobě chirurga z dynastie Ming byly nalezeny nástroje s pozůstatky aconitinu, jedu z oměje. Tento objev dokládá pokročilost tehdejší medicíny a schopnost bezpečně používat toxické látky pro tlumení bolesti při operacích. Použití aconitinu naznačuje, že středověcí lékaři měli sofistikované znalosti farmakologie, což potvrzují i dobové texty. Nástroje byly analyzovány pomocí pokročilých optických technik, které odhalily starověké praktiky anestézie. Studie tak nabízí přehled o pokročilých chirurgických schopnostech v Číně před několika staletími.

V blízkosti Galapágských ostrovů vědci objevili nový druh modré chobotnice nazvaný Microeledone galapagensis. Tento malý hlavonožec byl nalezen v hloubce 1800 metrů pod hladinou oceánu. Chobotnice se vyznačuje modrou barvou, která je v přírodě vzácná, a její vzezření je odlišné od jiných známých druhů. Výzkumníci použili CT skeny k vytvoření 3D modelu, aniž by zničili cenný vzorek. Tento objev ukazuje, že oceán stále skrývá mnoho tajemství a neprobádaných druhů.

Přibližně třetina lidí s vážnou depresí nereaguje na běžné léčby, ale nový přístup zaměřený na zánět by mohl pomoci. Studie ukázala, že lék tocilizumab, běžně používaný na revmatoidní artritidu, zlepšil depresivní symptomy u pacientů, kteří nereagovali na standardní antidepresiva a měli známky zánětu. Léčba tímto lékem zlepšila skóre deprese více než placebo. Výsledky naznačují, že zánět může hrát roli v depresivních stavech, a cílí na interleukin 6, což zklidňuje imunitní systém. Tato terapie by mohla být rychleji schválena pro léčbu deprese, protože tocilizumab je již schválen jako bezpečný lék.