V grónském ledovci byly pomocí radarových snímků objeveny neobvyklé struktury připomínající termální konvekci, běžnou u roztavené horniny pod zemskou kůrou. Glaciologové z Norska využili počítačové modelování, které naznačilo, že tyto struktury mohou vznikat díky ohřívání ledu odspodu. Výzkum ukázal, že teplo z radioaktivního rozkladu elementů a zbytkové teplo ze vzniku Země může změkčit led, což umožní vznik těchto pluma struktúr. Tento objev nabízí nový pohled na fyzické procesy probíhající uvnitř ledovců a může pomoci lépe porozumět budoucím změnám grónského ledovce a jeho vlivu na stoupající hladiny moří.

Vědci objevili období před 40 miliony let, kdy docházelo ke zvláštním a prodlouženým změnám magnetického pole Země. Zatímco typické reversy trvají okolo 10 000 let, některé tehdejší změny trvaly až 70 000 let. Tyto objevy byly učiněny analýzou sedimentu z oblasti u Newfoundlandu, kde se podařilo zjistit, že magnetické pole se neustále měnilo a občas docházelo k jeho 'zatržení'. Tento jev připomíná známý Brunhes-Matuyama revers, který trval 22 000 let. Dlouhá doba trvání těchto událostí může výrazně ovlivnit ochranu planety před kosmickým zářením a způsobit různé environmentální změny.

Astronomové objevili více než 100 černých děr v hvězdokupě Palomar 5, nacházející se asi 80 000 světelných let daleko. Tato hvězdokupa, známá jako fosilie z raného vesmíru, má široký rozptyl hvězd a dlouhý přílivový proud. Pomocí simulací vědci zjistili, že populace černých děr způsobila unikátní konfiguraci této oblasti. Výsledky naznačují, že více než 20 % celkové hmoty hvězdokupy tvoří černé díry, což je třikrát více, než se očekávalo. V budoucnosti se Palomar 5 pravděpodobně rozpadne na přílivový proud podobně jako jiné objevené struktury.

Vědci v Číně objevili signifikantní rozdíly v složení vlasů pacientů s Parkinsonovou chorobou ve srovnání se zdravými jedinci. U pacientů byly zjištěny nižší hladiny železa a mědi, ale vyšší hladiny manganu a arzenu. Tyto nálezy naznačují potenciální diagnostickou hodnotu vlasů jako biomarkeru pro tuto chorobu. Studie dále spojila sníženou hladinu železa s poruchami střevní mikrobioty a metabolismu železa. Další výzkum je nezbytný k potvrzení těchto souvislostí na větších vzorcích populace.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák překvapila vědce, když po průletu kolem Slunce dramaticky změnila směr rotace. Zpočátku se její rotace v roce 2017 zpomalila, až se zcela zastavila, a poté začala opačným směrem. Tento jev byl způsoben sublimací ledu na povrchu komety, kdy vznikající plyn vytváří tlak, který mění její rotaci. Takto rychlá změna však byla u komet dosud nevídaná. Vědci předpokládají, že by tento proces mohl vést k rozpadu komety v příštích desetiletích, pokud jev bude pokračovat.

Microsoft Research vyvinul systém nazvaný Silica, který umožňuje ukládání dat do skleněných bloků. Tento systém dokáže uchovat data ekvivalentní dvěma milionům knih ve skleněné destičce velikosti dlaně. Data jsou do skla zapisována pomocí extrémně krátkých laserových pulsů, které mění jeho molekulární strukturu. Technologie je schopna uchovat data po dobu přesahující 10 000 let a nabízí vysokou hustotu ukládání. Výzkum navazuje na předchozí studie a nevytváří nový vědecký objev, ale praktické zastosování dlouho diskutované teorie.

Muchomůrka zelená, smrtící houba známá svými jedovatými účinky, se v Kalifornii vyvíjí a produkuje nové chemické sloučeniny. Studií z University of Wisconsin-Madison bylo zjištěno, že tyto houby tvoří jiné látky než v Evropě, odkud původně pocházejí. Výzkum naznačuje, že významné genetické změny umožňují této houbě rychlou adaptaci na nové prostředí. Změny v chemickém složení mohou mít vliv na místní ekosystémy, avšak plné důsledky jsou stále neznámé. Studie byla zveřejněna v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Astronomové identifikovali galaxii CDG-2, která je silným kandidátem na temnou galaxii, z velké části složenou z temné hmoty. Nachází se v galaxii Persea, asi 300 milionů světelných let daleko. Objev byl možný díky pozorování kulových hvězdokup pomocí Hubbleova, ESA's Euclid a japonského teleskopu Subaru. Tyto hvězdokupy naznačují přítomnost galaxie, kterou tradiční metody nezachytí. Výsledky naznačují, že CDG-2 je jednou z nejslaběji svítících galaxií s asociovanými kulovými hvězdokupami, obsahujícími zhruba 16 % své viditelné hmoty.

NASA se pokusila znovu naplnit svou obří Měsíční raketu poté, co úniky zpozdily první zkušební odpočet. Při druhém pokusu bylo napumpováno více než 700 000 galonů superchladného paliva bez zaznamenaných úniků. Premiérový let Artemis II, plánovaný nejdříve na březen, bude zahrnovat čtyřčlennou posádku, která se vydá na Měsíc po více než půl století. Řešení problémů s úniky vodíku a bezpečnostní obavy jsou pro NASA klíčové. Mise Artemis II bude první od doby Apollo 17, navzdory tomu, že posádka nebude přistávat ani obíhat kolem Měsíce.

Podle nové metaanalýzy z Ohio State University vypouštění vzteku nepomáhá, a může dokonce jeho intenzitu zvyšovat. Studie zahrnující 154 výzkumů ukázala, že snižování fyziologického vzrušení je klíčem k zvládnutí hněvu. Aktivity jako hluboké dýchání, meditace a pomalé formy jógy byly efektivní při snižování hněvu. Studie také kritizuje tezi, že fyzická aktivita automaticky vede k uvolnění hněvu, a naopak doporučuje uklidňující techniky jako efektivnější nástroj. Výzkum rovněž naznačil, že zábavné fyzické aktivity mohou být užitečné, pokud sníží fyziologické vzrušení.

V saharské poušti byl objeven nový druh dinosaura Spinosaurus mirabilis s neobyčejným hřebenem na lebce. Tento unikát je prvním nálezem tohoto druhu hluboko ve vnitrozemí Nigérie, daleko od pobřeží. Paleontolog Paul Sereno a jeho tým z University of Chicago se na místě nálezu nečekaně dojatě seznámili s novým druhem. Spinosaurus mohl žít poloaquatický život, pohybující se v porostlé oblasti, kde pravděpodobně lovil velké ryby. Funkce jeho výrazného hřebene je zatím nejasná, ale mohl sloužit jako vizuální signál.

Vědci úspěšně použili laboratorně vypěstovanou mozkovou tkáň k řešení technických úkolů pomocí zpětné vazby. Pomocí kortikálních organoidů dokázali zlepšit kontrolu nad virtuálním nestabilním systémem podobným balancování tyče. Organoidy, vytvořené z myších kmenových buněk, reagovaly na elektrickou stimulaci tím, že vylepšily svou výkonnost v laboratorním pokusu. Výzkum ukazuje potenciál tkáně v misce pro vzorování a studium změn v mozkové plasticitě spojených s neurologickými onemocněními. I přes úspěchy tento výzkum vyvolává etické otázky ohledně používání zvířecí mozkové tkáně pro takové experimenty.

Vědci dosáhli rekordního vrtu pod Západoantarktickým ledovým štítem a zjistili, že se dříve jednalo částečně o otevřený oceán. Vytvořili tak první přímé důkazy o přítomnosti oceánu v této oblasti před 23 miliony let. Objev poskytuje důležité poznatky o tehdejším ústupu ledové vrstvy a o vlivech teplot oceánu na tání ledu. Porozumění minulým klimatickým podmínkám může pomoci odhadnout budoucí chování ledových mas v kontextu globálního oteplování. Vrt také přinesl fosilní zbytky mořských organismů, které naznačují existenci světlem prosvětlených vod.

Vědci zjistili, proč některé mozkové buňky dokážou odolávat toxickým procesům spojeným s demencemi. Studie využila CRISPR screening ke zkoumání akumulace tau proteinů v lidských neuronech s mutací MAPT V337M. Tento výzkum odhalil více než 1 000 genů, které ovlivňují hromadění škodlivých tau proteinů. Klíčovou roli má proteinový komplex CRL5SOCS4, který pomáhá dráždit rozklad těchto proteinů. Další výzkum naznačuje, že dysfunkce mitochondrií může zvyšovat riziko vzniku toxických komponent tau. Podobné objevy mohou vést k vývoji nových terapeutických přístupů k neurodegenerativním onemocněním.

Jeleni mají schopnost vidět ultrafialové světlo a nová studie ukazuje, že mohou také zanechávat světélkující stopy v těchto vlnových délkách. Vědecký tým zjistil, že jejich značky, jako jsou otěry a škrábance, vyzařují světlo ve vlnových délkách, které jeleni dokážou vidět. Tento fenomén, důkazem použití fotoluminiscence savci, pravděpodobně hraje roli v deší komunikaci a může fungovat jako světelné návěsti pro další jedince. Ultrafialové signály se objevují ve chvílích, kdy jsou jeleni nejaktivnější – za rozbřesku a soumraku. Přesný smysl těchto světelných signálů však zůstává zatím nejasný.

Pod Antarktidou se nachází významná gravitační anomálie, jejíž vliv se postupně zvyšuje. Tato takzvaná Antarktická geoidní deprese, způsobená pohybem hornin hluboko pod povrchem, byla zmapována vědci pomocí dat z zemětřesení. Nové modely ukazují, že tato anomálie zde existuje již nejméně 70 milionů let, přičemž její síla začala dramaticky stoupat před 50 miliony lety. Studie naznačuje, že to může souviset s glaciací oblasti okolo 34 milionů let zpátky, což by mohlo ovlivnit růst ledových ploch. Tato složitá dynamika uvnitř Země může mít dalekosáhlé dopady na povrchové procesy, včetně pohybů mořské hladiny.

Léčba rakoviny tradičně začíná poté, co se projeví symptomy, ale vědci navrhují radikální změnu. Chtějí zachytit rakovinu desítky let před jejím rozvojem pomocí prevence nazvané 'intercepce rakoviny'. Zaměřují se na identifikaci genetických mutací a přednádorových lézí, které mohou dlouho předcházet klinickému nálezu rakoviny. Vyvíjejí krevní testy MCED pro časnou detekci pomocí analýzy cirkulujícího nádorového DNA. I když testy slibují zvýšení míry přežití, vzbuzují také etické otázky o rizicích falešných pozitiv a ekonomické dostupnosti.

V lednu 2025 byl v antarktických vodách u Jižních Shetlandských ostrovů nečekaně zaznamenán žralok. Tento exemplář, měřící tři až čtyři metry, byl nalezen v hloubce 490 metrů, kde teplota vody dosahuje téměř bodu mrazu. Žraloci byli v této oblasti považováni za neexistující kvůli extrémním podmínkám. Výzkumník Alan Jamieson naznačuje, že změny klimatu by mohly přispívat k objevování žraloků v chladnějších oblastech. Tato pozorování jsou vzácná kvůli odlehlosti a nedostatečnému sledování těchto hlubin. Spolupráce mezi teplotními změnami a podmínkami moře může vysvětlit přítomnost tohoto mořského predátora.

Lidé na Tibetské náhorní plošině se přizpůsobují vysokohorskému prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Výzkum ukazuje, že tibetské komunity vyvinuly fyziologické změny, které umožňují lepší transport kyslíku krví bez zvýšení krevní viskozity. Týmy vědců zejména sledovaly ženy z Nepálu, které díky těmto adaptacím dosáhly vysoké míry reprodukční úspěšnosti. Tyto adaptace zahrnují střední hladinu hemoglobinu a vysokou saturaci kyslíku v krvi. Evoluční úspěch je dán kombinací fyzických a kulturních faktorů, přičemž poznávání těchto procesů nabízí vhled do lidské evoluce.

Výzkum odhalil, že imunitní buňky mohou bojovat proti parazitu Toxoplasma gondii tím, že samy sebe zničí. Studie z Univerzity ve Virginii ukázala, že napadené T buňky se rozhodnou pro buněčnou smrt, aby zamezily šíření infekce. Klíčovou roli v tomto procesu hraje enzym kaspáza-8, jehož absence umožňuje parazitu se více šířit v mozku. Tato strategie je vzácná, protože kaspáza-8 je pro patogeny obtížně napadnutelná. Výzkum nabízí nové poznatky, které by mohly vést k lepší léčbě toxoplazmózy, zejména u osob s oslabenou imunitou.