Zpráva The Lancet Countdown upozorňuje, že zdravotní dopady klimatické změny rostou rychleji než opatření k jejich omezení. V roce 2023 bylo změně klimatu připsáno 71,5 procenta zhruba 710 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Extrémní vedra zároveň v roce 2025 podle odhadů připravila světovou ekonomiku o 1,07 bilionu dolarů kvůli výpadkům práce, zejména v zemědělství a stavebnictví. Autoři vyzývají OSN a Světovou zdravotnickou organizaci, aby klimatickou změnu formálně označily za globální zdravotní stav nouze a postavily ochranu zdraví do středu klimatických rozhodnutí. Varují také před plánovaným dalším rozšiřováním těžby ropy a plynu.

V okolí podmořské hory Patience jižně od Tasmánie se podle nového výzkumu může soustředit až 2,8 milionu hlubokomořských úhořů druhu Diastobranchus capensis. Jejich biomasa v květnu přesahovala 3 500 tun a hejno zabíralo prostor přibližně tři kilometry dlouhý, dva kilometry široký a 150 metrů vysoký nad dnem. Vědci se domnívají, že hlavním důvodem shromáždění je rozmnožování, protože ryby byly v pokročilém stadiu tření. Proč si úhoři vybírají právě tuto horu, a ne podobné okolní útvary, však zůstává nejasné. Lokalita v chráněném mořském parku se zároveň postupně zotavuje z dřívějšího vlečného rybolovu.

Laboratorní myši po tří týdenní expozici pesticidu rotenonu vykazovaly zpomalený pohyb, horší rovnováhu a známky úzkostného chování. Bez následné léčby se jejich stav postupně zlepšoval: po zhruba čtyřech měsících se vyrovnal pohyb a po roce byly výsledky testů srovnatelné s kontrolní skupinou stejného věku. V mozku se nejprve snížil počet buněk rozpoznaných jako dopaminové, celkový počet neuronů však zůstal zachován, což naznačuje dočasnou ztrátu jejich funkční identity spíše než odumření. Autoři zkoumají, zda za obnovou stojí změny propojení neuronů nebo jejich metabolismu. Studie se týkala jen malého počtu samců myší a její výsledky nelze přímo přenášet na lidi ani vykládat jako důkaz bezpečnosti pesticidů.

Fyzici z Max Planckova institutu teoreticky popsali takzvanou diskrétní časovou kapalinu, která by mohla vznikat z časového krystalu narušeného tepelnými výkyvy. Na rozdíl od časového krystalu si zachovává jen krátkodobý řád v čase, zatímco dlouhodobá souhra se rozpadá kvůli časovým defektům. Simulace soustavy spinů v elektromagnetické dutině ukázaly, že při středních teplotách mohou náhodné fluktuace paradoxně vytvářet pravidelný rytmus. Hypotetický stav by mohl pomoci zkoumat vznik řádu v chaotickém prostředí a fungování časové symetrie. Výsledky jsou zatím pouze teoretické a studie čeká na odborné posouzení i experimentální ověření.

Polští vědci zjistili, že parazit Trichomonas tenax, obvykle osídlující lidskou dutinu ústní, se vyskytuje také u domácích psů a v menší míře u koček. Ve stěrech od 151 psů a 87 koček našli ústní trichomonády u 17 procent psů a téměř u 6 procent koček. U psů byl výskyt častější ve vyšším věku a při výrazném zubním kameni. Přenos prostřednictvím slin mezi lidmi a domácími zvířaty je možný, ale studie jej přímo nepotvrdila. Parazit bývá spojován s onemocněními dásní a může poškozovat měkké tkáně, jeho význam pro zdraví psů a koček však vyžaduje další výzkum.

Akademické publikování čelí záplavě nekvalitních či zcela smyšlených textů vytvářených jazykovými modely, což podle článku oslabuje důvěru ve vědu. Autor IEEE Spectrum zkusil s bezplatnými verzemi ChatGPT a Gemini sestavit fiktivní studii o optických solitonech, aniž by popisovaný výzkum skutečně provedl. Výsledný text působil odborně a obsahoval strukturu, grafy i citace, automatické kontroly jej však odhalily kvůli řadě neexistujících neboli halucinovaných zdrojů. Pokus zároveň ukázal, že současné nástroje mohou vytvářet přesvědčivý obsah i bez zvláštní odbornosti uživatele, zatímco pokročilejší systémy budou podobné chyby nejspíš dělat méně často. Vydavatelé proto stále více spoléhají na přetížené recenzenty, protože automatická detekce se musí neustále přizpůsobovat novým metodám tvorby falešných prací.

Genetická analýza ukazuje, že nejbližší příbuzenské vazby původních Havajců vedou k obyvatelům Rapa Nui a slaběji k ostrovu Mangareva, který mohl být výchozím bodem jejich osídlení. Výzkum založený na genomech více než tisícovky lidí rekonstruoval postupné osidlování Polynésie malými skupinami mořeplavců. Opakované přesuny mezi ostrovy vedly k výrazným genetickým zúžením, tedy ke snížení genetické rozmanitosti. Studie popsala i vzácné varianty genů spojené s očními vadami, ztrátou zraku a selháním ledvin. Autoři upozorňují, že pro původní Havajce chybějí odpovídající doporučení pro genetické testování a že je nutný cílenější výzkum i dostupnější péče.

Malá randomizovaná studie naznačuje, že čistý brusinkový džus může krátkodobě tlumit růst bakterií v zubním plaku a snižovat jeho tvorbu kyselin. Výzkumu se zúčastnilo osm dospělých a 14 dětí, kteří porovnávali čistý džus, slazený nápoj s 27 procenty brusinkové šťávy a vodu. Po čistém džusu byl růst bakterií nižší o 44 procent, u dětí o 33 procent; u slazeného nápoje nebyl rozdíl statisticky významný. Možné působení vědci spojují s proanthokyanidiny, které bakteriím ztěžují přilnutí k povrchům. Studie však neověřovala dlouhodobou ochranu před zubním kazem ani možné dopady kyselosti nápoje na sklovinu.

Fyzici navrhují, že velmi těžké a pomalu se rozpadající sterilní neutrino mohlo v raném vesmíru přispět k nepatrné převaze hmoty nad antihmotou. Částice by po velkém třesku dočasně ovládla energetickou hustotu kosmu, změnila jeho rozpínání a ovlivnila podmínky pro vznik nerovnováhy mezi částicemi a antičásticemi. Její rozpady měly vytvořit mírný přebytek leptonů, z něhož se následně část přeměnila na přebytek kvarků tvořících protony a neutrony. Model zároveň souvisí s otázkou mimořádně malých hmotností běžných neutrin. Hypotézu by mohlo ověřit měření hmotnosti nejlehčího neutrina nebo hledání stop ve primordiálních gravitačních vlnách, například budoucí observatoří LISA.

Vědci u novorozených makaků zkoumali protilátku, která navádí T-lymfocyty proti buňkám s receptorem CCR5, jejž HIV a příbuzný virus SIV využívají k infekci. Jediná dávka podaná krátce po nákaze spolu s antiretrovirovou léčbou u části zvířat výrazně oddálila návrat viru po vysazení léků. U jednoho makaka nebyl SIV v krvi zjistitelný po dobu čtyř let, což představuje remisi, nikoli jistý důkaz úplného vyléčení. Další testy u zvířat s dlouhodobou remisí naznačily výrazné zmenšení skrytých virových zásob. Studie byla malá, týkala se časně léčených mláďat a metoda dosud nebyla testována u lidí.

Dvě fosilie z jihozápadní Číny naznačují, že obrněný obojživelník Gerrothorax maritimus žil před asi 237 miliony let celý život v moři. Jde o neobvyklé zjištění, protože žádný dnešní obojživelník nedokáže dlouhodobě žít ve slané vodě. Zachovalé téměř kompletní kostry, nalezené desítky kilometrů od tehdejších ostrovů, podle vědců nevypadají jako ostatky zvířat zavlečených mořem po smrti. Mořský způsob života podporuje i poměr izotopů stroncia v kostech, který odpovídá triasové mořské vodě. Plochý, zavalitý živočich s těžkým kostěným pancířem a slabými končetinami byl zřejmě špatně přizpůsoben pohybu po souši.

Výzkumníci IBM propojili dva 120qubitové supravodivé čipy čtyřmi kabelovými spojkami a při přenosu kvantových stavů dosáhli průměrné přesnosti 99 procent, maximálně 99,29 procenta. Propojky dlouhé 80 centimetrů přenesly také kvantové provázání a vykázaly nízké energetické ztráty i odolnost při opakovaném zahřívání a chlazení. Modulární spojování více čipů je považováno za praktičtější cestu ke zvětšování kvantových počítačů než soustřeďování stále většího počtu qubitů na jediný čip. Technologie zatím vyžaduje další zlepšení, mimo jiné kvůli magnetickému rušení. Studie dosud neprošla recenzním řízením; IBM ji označuje za krok k cíli vytvořit do roku 2029 kvantový počítač odolný vůči chybám.

Výzkum skákavky Portia fimbriata ukazuje, že pavouci procházejí fází spánku podobnou REM, při níž se jim cukají končetiny, chvějí ústní ústrojí a pohybují sítnice. Vědci potvrdili, že nejde jen o odpočinek: pavouci v noci zaujímají typickou polohu, méně reagují na podněty a lze je probudit silnějším vyrušením. Po nočním narušování spánku živými octomilkami strávili následující noc téměř o 80 procent více času v REM podobném stavu. Tento takzvaný REM rebound byl podle autorů dosud poprvé doložen u bezobratlých. Studie naznačuje, že aktivní spánek může mít velmi hluboké evoluční kořeny a u inteligentních pavouků by mohl souviset s učením a upevňováním paměti; zda při něm sní, zatím nelze určit.

Studie fáze 2b se 193 pacienty s obtížně léčitelnou depresí zkoumala jedinou dávku syntetického 5-MeO-DMT neboli mebufoteninu ve formě nosního spreje. Dávky 8 a 12 mg zlepšily skóre deprese více než nízká dávka, přičemž účinek se obvykle projevil zhruba do dvou dnů a přetrvával nejméně osm týdnů. Akutní psychedelické působení většinou odeznělo do hodiny a pacienti mohli léčebné sezení opustit přibližně po dvou hodinách. Nežádoucí účinky byly převážně mírné až střední, například bolest hlavy, nevolnost a podráždění nosu, zaznamenány však byly i dva těžké záchvaty paniky u jednoho účastníka. Do třetí fáze zkoušek postoupí dávka 8 mg, odborníci ale upozorňují na omezený průměrný účinek, vyloučení sebevražedných pacientů a nejasnosti ohledně dlouhodobé léčby.

Autor vytvořil prototyp zámku do dřevěné schránky, který se neotevírá běžným magnetem, ale předem naučeným pohybem magnetického stylusu. Snímání zajišťuje destička SparkFun s mřížkou 64 Hallových senzorů, jež zachycuje intenzitu i polaritu magnetického pole. Data vyhodnocuje mikrokontrolér Teensy 4.1 a při shodě gesta ovládne servomotor mechanické západky. Vzor na povrchu schránky v podobě keltského uzlu slouží jako nenápadná orientační pomůcka pro přesné provedení gesta. Mezi omezení prototypu patří malá snímací plocha a riziko, že po vybití baterie zůstane schránka uzamčená; řešením by mohlo být skryté indukční nabíjení.

Mezinárodní tým klimatologů ve své sedmé výroční zprávě varuje před rychlou destabilizací klimatického systému. Tempo globálního oteplování podle něj vzrostlo z 0,19 °C za desetiletí v letech 1970–2010 na zhruba 0,36 °C za desetiletí od roku 2010. Sedm ze 16 sledovaných ukazatelů dosáhlo rekordních hodnot, včetně koncentrace oxidu uhličitého, která v květnu překročila 428 částic na milion a byla nejvyšší za nejméně dva miliony let. Rekordní úbytky ledu, ztenčování ledovců, růst hladiny moří i rozsáhlé požáry podle autorů zhoršují riziko dalších klimatických zpětných vazeb. Přestože roste výroba elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů, spotřeba fosilních paliv i energetické emise CO2 zůstaly v roce 2025 na rekordních úrovních. Autoři žádají rychlé a rozsáhlé změny v energetice, spotřebě, potravinových systémech i ochraně ekosystémů.

Společnost Flawless Photonics a Univerzita v Adelaide vyrobily na ISS celkem 11,8 kilometru fluoridových optických vláken ZBLAN, včetně souvislého úseku dlouhého 1,1 kilometru. Vzorky typu step-index vykázaly oproti vláknům vytaženým na Zemi nižší útlum a přibližně o 80 procent vyšší pevnost, což potvrzuje omezení krystalizace v mikrogravitaci. U vláken s jednotným indexem lomu se ale optické zlepšení neprojevilo. Hlavní překážkou zůstávají bubliny, vady a zejména stopy kovových nečistot v surovinách, které pohlcují světlo. Mikrogravitace tak zatím může snížit ztráty nanejvýš zhruba na polovinu, zatímco k teoretickému potenciálu ZBLAN chybí zásadní zlepšení chemické čistoty. Firma chystá další pokus v roce 2027 a zvažuje automatizovanou výrobu na budoucích orbitálních stanicích.

Předběžná studie naznačuje, že přidání testosteronu k estrogenové hormonální léčbě může u žen po menopauze zvýšit hustotu kostí v bederní páteři více než samotný estrogen. Výzkum sledoval 51 účastnic, které podstoupily oba režimy léčby alespoň po dobu jednoho roku. Estrogen samotný hustotu kostí stabilizoval, zatímco kombinace s testosteronem přinesla měřitelné zlepšení v oblasti páteře. Výsledky zatím nebyly publikovány v odborném recenzovaném časopise a není jasné, zda se projeví i snížením počtu zlomenin. Autoři proto zdůrazňují potřebu rozsáhlejších a dlouhodobějších klinických studií.

Astronomové identifikovali bílého trpaslíka WD J1330+6435, jenž by při pohledu zblízka měl výrazný žlutozelený, takzvaný chartreuse odstín. Neobvyklou barvu způsobuje mimořádně hustá atmosféra, v níž sodík pohlcuje širokou část oranžovožlutého světla a vápník potlačuje fialové vlnové délky. Bílí trpaslíci mohou díky svým extrémním podmínkám vykazovat i další pro běžné hvězdy neobvyklé barvy, například purpurovou či azurovou. Ve spektru objektu byl nalezen také lithium, sodík a vápník, což může ukazovat na zbytky kamenných planetárních těles pohlcených hvězdným pozůstatkem. Z 152 zkoumaných blízkých bílých trpaslíků mělo výrazně odlišnou barvu od očekávání pouze pět.

Personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu v klinické studii třetí fáze snížila oproti samotné imunoterapii riziko návratu nemoci nebo úmrtí o 42 procent. Studie zahrnula více než 1 100 pacientů ve 157 centrech po světě a navázala na slibné výsledky druhé fáze. Vakcína se vytváří podle genetických znaků konkrétního nádoru a pomáhá imunitě rozpoznat zbývající nádorové buňky; podává se spolu s pembrolizumabem. U pacientů, kteří byli po šesti měsících léčby bez známek rakoviny, dosáhlo snížení rizika 58 procent. Přípravek od společností Moderna a Merck zatím není běžně dostupný a čeká jej regulační posouzení. Výsledky mohou podpořit další vývoj obdobných postupů, přesto některé dosavadní studie mRNA vakcín u jiných nádorů úspěšné nebyly.