Čínští vědci zkoumali tkáň varlat čtyř dárců různého věku a popsali výrazné rozdíly mezi mladšími a staršími vzorky. Stárnutí varlat souviselo zejména se změněnou komunikací mezi Sertoliho buňkami, které podporují tvorbu spermií, a Leydigovými buňkami produkujícími testosteron. Ve varlatech starších mužů byly v Sertoliho buňkách vyšší hladiny proteinu WLS. Zvýšení jeho tvorby v laboratorně kultivovaných buňkách urychlilo známky stárnutí, což naznačuje, že WLS může být více než pouhým ukazatelem tohoto procesu. Autoři však upozorňují, že studie pracovala s velmi malým počtem vzorků a její závěry je nutné ověřit na rozsáhlejších datech.

Keňský start-up Fastagger vyvíjí systémy umělé inteligence přizpůsobené pomalému internetu, levným telefonům a omezeným datům v rozvojových ekonomikách. Jeho asistent Auni, integrovaný do aplikace mobilních plateb M-Pesa, pomáhá malým podnikům analyzovat transakce, rozpoznat věrné zákazníky a plánovat marketing. Některé funkce, včetně čtení výpisů a tvorby přehledů, fungují přímo v zařízení i bez připojení k internetu. Službu využívá zhruba 6 000 podniků, například kadeřnictví, restaurace či drobní výrobci. Firma také testuje nástroj pro řízení pracovníků ostrahy, který komunikuje přes SMS. Podobné lokálně navržené AI produkty mohou rozšířit dostupnost technologií, zároveň však hrozí prohloubení rozdílů oproti uživatelům výkonných systémů v bohatších zemích.

Dvě slova „CLOUD GONE“ ve letovém deníku bombardéru Enola Gay pomohla vědcům nově odhadnout výšku kouřového sloupce po atomovém útoku na Hirošimu v roce 1945. Posádka přestala oblak vidět 97 minut po výbuchu, když byla zhruba 750 kilometrů daleko a letěla ve výšce asi 7,4 kilometru. Historický záznam zároveň uvádí, že výhled omezoval opar, nikoli zakřivení Země. Výpočty zohledňující tehdejší atmosférické podmínky ukázaly s 95procentní jistotou minimální výšku sloupce 11,3 kilometru. Zjištění podporuje scénáře, podle nichž mohou požární bouře po jaderných explozích vynést saze do výšek významných pro vznik jaderné zimy, ačkoli jediný útok takový jev nezpůsobil.

Malá pilotní studie vedená vědci z Harvardovy lékařské fakulty naznačuje, že každodenní konzumace borůvek by mohla seniorům se sedavým způsobem života pomáhat se zmírněním depresivních příznaků. Osmnáct lidí starších 65 let dostávalo po dobu tří měsíců buď lyofilizovaný borůvkový prášek, nebo placebo. Zlepšení se objevilo v obou skupinách, u borůvkové skupiny však bylo výraznější a konzistentnější, rozdíl ale nebyl statisticky průkazný. Vědci zaznamenali také drobné změny střevního mikrobiomu, včetně genů enzymů souvisejících s tvorbou neurotransmiteru GABA. Autoři zdůrazňují, že vzhledem k malému a málo rozmanitému vzorku je nutný rozsáhlejší výzkum.

Výzkumníci z Národní tchajwanské univerzity vyvinuli ručně poháněný přístroj, který z kapky krve během jedné minuty určí krevní skupinu a hematokrit. Zařízení nepotřebuje elektřinu ani odborně vyškolenou obsluhu, takže by mohlo pomoci záchranářům v odlehlých oblastech či při katastrofách. Odstředivá síla žene vzorek kanálky s protilátkami, kde se krvinky shlukují a jejich zachycení umožní vyhodnocení výsledků. První testy na 21 klinických vzorcích vykázaly vysokou shodu s nemocničními analyzátory. Autoři ale upozorňují, že přístroj je třeba ověřit na větším počtu vzorků, v terénu a také pro vzácnější krevní skupiny.

Erupce sopky Kikai-Akahoya před zhruba 7 300 lety patřila k nejsilnějším v historii a zasáhla jihozápad Japonska zemětřeseními, tsunami i vrstvami popela. Mezinárodní tým analyzoval 540 archeologických vzorků z období před katastrofou a po ní, aby zmapoval proměny osídlení kultur Džómon. Některé oblasti zůstaly dlouho neobyvatelné a katastrofa si patrně vyžádala mnoho obětí. Jinde se přeživší stěhovali, vytvářeli nové sociální vazby a přizpůsobovali hospodaření, často přesunem k pobřeží, kde se mořské zdroje obnovily rychleji. Na severu Kjúšú růst počtu sídlišť pokračoval i po výbuchu, zatímco ve vzdálenějších regionech se místy zastavil, možná kvůli ochlazení či ztrátě potravy.

Fyzik Hongsheng Zhang představil na serveru arXiv matematický postup, který má v široké třídě hypotetických vesmírů vyloučit uzavřené časové smyčky. Důkaz vychází z rovnice popisující šíření světla a z tvrzení, že světelný směr nemůže být kolmý ke směru pohybu objektu v čase. Z toho plyne, že určitá veličina se podél každé možné cesty stále zvětšuje, takže se cesta nemůže vrátit do výchozí události. Výsledek doplňuje dosavadní kritéria založená na univerzálním čase, energetických podmínkách a topologii časoprostoru. Autor zároveň připouští možné výjimky spojené s výrazným „zkroucením“ či zvláštním uspořádáním časoprostoru. Studie zatím neprošla recenzním řízením.

Analýza vlasů a nehtů osmi dětských mumií z And ukázala, že Inkové při rituálu capacocha podávali obětovaným dětem psychoaktivní látky. Ve všech zkoumaných vzorcích vlasů se objevily stopy koky, která mohla tlumit hlad a únavu během náročných horských cest. U části dětí vědci zjistili také známky současné konzumace alkoholu, pravděpodobně kukuřičného nápoje chicha. V nehtech čtrnáctileté dívky zvané Juanita našli harmin, látku spojovanou mimo jiné s amazonskými rostlinami používanými při přípravě ayahuasky. Naopak se nepotvrdily stopy několika běžně hledaných halucinogenů, což naznačuje, že látky mohly hlavně zmírňovat fyzickou a psychickou zátěž před smrtí.

Vědci z Curtinovy univerzity popsali ve stehenní kosti malého teropoda Aratasaurus museunacionali z Brazílie struktury podobné červeným krvinkám. Stáří fosilie se odhaduje na 115 milionů let, což by z nálezu činilo dosud nejstarší možný doklad dinosauřích krevních buněk. Chemické analýzy odhalily převahu hemu B a spojení těchto struktur se železem, uhlíkem a dusíkem, tedy prvky souvisejícími s krevním barvivem. Autoři zároveň nezjistili známky plísní, jiných mikrobů ani minerálů, které by mohly buněčné útvary napodobit. Zachování mohlo umožnit prostředí mělké vody s nedostatkem kyslíku a mineralizace manganem. Výzkumníci zdůrazňují, že závěry musí potvrdit nezávislé analýzy dalších fosilií.

Vědci při terénním výzkumu v Etiopii pozorovali opakované sexuální i sociální interakce mezi býkem Achillem a samcem osla Patroklem. Během několika dnů zaznamenali 51 nasednutí, z nichž ve 34 případech došlo k penetraci. Zvířata se však také často vzájemně olizovala, otírala, dotýkala čenichem a trávila spolu více času než s jinými jedinci. Oba měli přístup k dalším možným partnerům, přesto opakovaně vyhledávali právě jeden druhého. Autoři studie v časopise Current Biology upozorňují, že chování nelze vykládat lidskými kategoriemi, ale může naznačovat selektivní mezidruhové sociální pouto.

Fyzici z Bělehradské univerzity pomocí zjednodušeného modelu kvantové gravitace simulovali, jak by z drobných čtyřrozměrných geometrických stavebních prvků mohl vznikat časoprostor. Ve většině z více než 20 miliard výpočtů se objevila struktura odpovídající třem prostorovým a jednomu časovému rozměru. Model zároveň někdy vytvořil vesmír bez času nebo variantu se dvěma prostorovými a dvěma časovými rozměry. Výsledek naznačuje, že známé rozdělení prostoru a času by mohlo být emergentní vlastností kvantové geometrie. Studie je zatím pouze preprintem na arXivu a neprošla recenzním řízením.

Americký telekomunikační zákon z roku 1996 podle odborníků neodpovídá době širokopásmového internetu, mobilních sítí a satelitního připojení. Případná reforma by měla stabilizovat fond univerzální služby, jehož příjmy z poplatků za tradiční telefonní služby klesají; ve hře je zpoplatnění poskytovatelů internetu a technologických firem, financování ze státního rozpočtu i cílená podpora chudších domácností. Diskuse se vede také o nové definici broadbandu, která by neměla bezdůvodně zvýhodňovat optické přípojky před pevným bezdrátovým či satelitním přístupem. Zákon by mohl sjednotit a urychlit povolování výstavby kabelů, stožárů a dalších sítí, aniž by obcházel bezpečnostní a místní zájmy. Navrhované změny zahrnují rovněž modernější správu rádiového spektra, kontrolu koncentrace trhu a širší podporu konkurence včetně obecních sítí.

Kritická zranitelnost PHP2Shell mohla ohrozit weby využívající PHP, včetně služeb postavených na WordPressu a Drupalu. Výzkumníci s pomocí nástrojů umělé inteligence proměnili dříve přehlíženou chybu nedostatku paměti v možnost spouštět cizí kód na serveru. Chyba byla nahlášena a opravena dříve, než se podle dostupných informací dočkala zneužití útočníky. Případ ukazuje, že AI usnadňuje odborníkům hledání složitých chyb ve starém softwaru, zatímco jejich bezpečné opravení zůstává náročnější. Autoři upozorňují na potřebu lépe financovat údržbu otevřeného softwaru, rozvíjet formální ověřování oprav a neodkládat bezpečnostní aktualizace.

Studie publikovaná v časopise Nature Neuroscience naznačuje, že psilocybin může podporovat přestavbu nervových spojení i bez účinků spojených s halucinacemi. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz u myší sledovali růst a změny dendritických trnů, drobných struktur důležitých pro komunikaci mezi neurony. Úpravou buněčných receptorů dokázali oddělit zvýšenou neuroplasticitu od reakcí, které u zvířat slouží jako ukazatel psychedelického prožitku. U myší vystavených stresu byl vznik nových spojení výraznější a psilocybin zároveň bránil úbytku stávajících. Zjištění jsou zatím omezená na zvířecí model, ale mohou pomoci vyvinout léčbu deprese či PTSD bez halucinogenních vedlejších účinků.

Kosti přisuzované od roku 1870 vyhynulému obřímu jeřábu Grus primigenia podle analýzy starověké DNA nejspíš patří jeřábu popelavému (Grus grus). Vědci zkoumali 18 kostí z několika evropských zemí včetně vzorků dříve označených za G. primigenia a nenašli mezi nimi genetické rozdíly. Dřívější určení druhu vycházelo pouze z mimořádné velikosti a tvaru kostí. Původní typový exemplář z pařížského muzea se testovat nesměl, takže zůstává malá nejistota. Badatelé předpokládají, že někdejší jeřábi popelaví byli větší a jejich pozdější zmenšování mohlo souviset s klimatem či změnami krajiny, zatím však jde o nepotvrzenou hypotézu.

Výzkumníci zkoumali kreslené rekonstrukce zážitků blízké smrti od 50 lidí a hledali společné rysy ve vnímaném prostoru. Rozlišili čtyři hlavní typy tvarů, včetně kuželovitých tunelů, širokých křivek a prostorů obklopujících pozorovatele. Tunelovité prostory byly většinou popisovány bez barev, zatímco široké zakřivené prostory si účastníci často spojovali s barvami. Autoři upozorňují na možné souvislosti s běžnými zrakovými jevy při nedostatku kyslíku či omezeném zorném poli, příčiny těchto prožitků však studie neurčuje. Výsledky omezuje malý dobrovolně vybraný vzorek, dlouhý odstup od některých zážitků i možný vliv nabízených geometrických předloh.

Studie sledující 995 Američanů ve věku nad 65 let zjistila souvislost mezi častým denním zdřímnutím a pozdějším výskytem demence. Lidé, kteří spali přes den každý nebo většinu dnů, měli během sledování o 48 procent vyšší míru demence než ti, kteří nespali vůbec či jen zřídka. Vyšší riziko se pojilo také s neplánovaným usínáním a se zdřímnutími do 30 minut. Výzkum neprokazuje, že zdřímnutí demenci způsobuje; může naopak být časným ukazatelem změn v mozku nebo důsledkem narušeného nočního spánku. Autoři vyzývají k dalším studiím, které objasní směr této souvislosti.

Lidé žijící po tisíce let v oblasti Puna de Atacama na severu Argentiny byli vystaveni mimořádně vysokému obsahu arsenu v pitné vodě. Výzkum u obyvatel města San Antonio de los Cobres spojil jejich účinnější zpracování této toxické látky s variantami v okolí genu AS3MT. Organismus nositelů těchto variant vytváří méně zvlášť škodlivého meziproduktu MMA a více formy DMA, kterou lze snadněji vyloučit močí. Vědci soudí, že dlouhodobá expozice mohla zvýhodnit tyto genetické vlastnosti přirozeným výběrem. Novější studie z Bangladéše navíc naznačuje, že na metabolismu arsenu se podílejí i další genové oblasti.

Nová studie ukazuje, že včelí úl funguje jako koordinovaný systém kolektivní imunity, který omezuje šíření bakterií a hub. Obranu tvoří med, vosk, propolis, pyl i mikrobiální společenstva na různých místech úlu a v tělech včel. Ochrana je uspořádána ve vrstvách od vstupu do úlu až po plásty s plodem a střevní mikrobiom včel, přičemž nejúčinněji působí proti nebezpečným bakteriím rodu Paenibacillus. Složení obranných látek ovlivňují místní květní zdroje, zdravotní stav kolonie i výskyt škůdců. Autoři proto upozorňují, že pestrá krajina s dostatkem kvetoucích rostlin je důležitá pro odolnost včelstev.

Snadno vytvářený obsah generovaný umělou inteligencí komplikuje ověřování informací na sociálních sítích i ve vědeckých časopisech. Autor upozorňuje, že texty a výsledky experimentů lze pomocí AI připravit téměř bez lidského zásahu, přičemž mohou působit věrohodně. Vydavatelé odborných periodik proto kombinují lidské recenzenty s nástroji pro kontrolu integrity, ale čelí závodu s rychle se zlepšujícími jazykovými modely. Podobný problém řeší Wikipedie, kde dobrovolníci odstraňují strojově vytvářený materiál. Pokud se nepodaří zachovat spolehlivost vědeckého záznamu a základních faktů, může to oslabit důvěru ve instituce, které lidské poznání spravují.