V jihočínském Jün-nanu vědci popsali nový druh houby Dianjunus rex, jehož bílé kyjovité plodnice dorůstají až 50 centimetrů a mohou vážit 2,2 kilogramu. Jde o jediný dosud známý druh čeledi Dianjunaceae a o rekordně velkou plodnici mezi vřeckovýtrusnými houbami. Genetické srovnání naznačuje, že její vývojová větev se oddělila od příbuzných asi před 65 miliony let, krátce po dopadu planetky Chicxulub. Houba roste na rozkládajících se kořenech a pařezech dubů; její výška může v hustém lese zlepšovat šíření spor větrem. Objev zároveň ukazuje, kolik houbové rozmanitosti zůstává ve východoasijských lesích nepoznáno.

Země mimo Čínu hledají způsoby, jak snížit její přibližně devadesátiprocentní podíl na trzích s oxidy a kovy vzácných zemin, důležitými zejména pro výkonné permanentní magnety. Nadějnou surovinou je monazit, který obsahuje vysoké podíly neodymu, praseodymu, dysprosia a terbia potřebných pro elektromotory, robotiku i vojenské technologie. Jeho ložiska v minerálních píscích lze často těžit a předběžně upravovat levněji než tvrdé horniny. Zásadní překážkou je však obsah slabě radioaktivního thoria a uranu, kvůli němuž vzniká odpad vyžadující dlouhodobé izolované skladování a přísnou regulaci. Do projektů v USA, Austrálii, Kanadě a dalších zemích míří značné investice, výsledky ale ukazují i vysoké náklady, technologická zpoždění a nejistotu, zda vznikne skutečně nezávislý dodavatelský řetězec.

Čína využívá monazit jako významný zdroj kritických prvků vzácných zemin, mimo jiné dysprosia, terbia, yttria a erbia. Domácí těžba je soustředěna hlavně v komplexu Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku, který je zároveň největším známým ložiskem vzácných zemin na světě. Zpracování však provází vážná ekologická rizika, jejichž symbolem je silně znečištěná odkalištní nádrž Weikuang u města Pao-tchou. Přísnější pravidla proto omezují samostatnou těžbu monazitu, Čína ale nadále ve velkém dováží rudný koncentrát a těžké minerální písky. Rostoucí zahraniční nákupy zapadají do globálního soupeření o zajištění dodávek surovin pro moderní technologie.

Vědci zkoumali pozůstatky neandertálce označovaného Shanidar A, který zemřel před zhruba 75 000 lety v oblasti dnešního iráckého Kurdistánu. Patnáctimilimetrový otvor v levé lopatce a okolní poškození kostí podle nich nejspíš způsobil bodný zásah dřevěným kopím. Zranění mohlo proniknout hrudníkem, poškodit plíce či velké cévy a vést k rychlé smrti. Nelze však spolehlivě určit, zda šlo o násilný útok, nebo o nehodu při lovu. Jiný zubní nález naznačuje, že Shanidar A dříve přežil těžké poranění obličeje a zřejmě se mu dostávalo péče ostatních neandertálců.

SoftBank a americký startup Sceye vyslaly solárně poháněný bezpilotní vzducholoďový systém, který během 30 dnů uletěl téměř 30 000 kilometrů mezi Novým Mexikem a Japonskem. Nad ostrovem Šikoku platforma fungovala jako základnová stanice 4G LTE a úspěšně zajistila hlasové, textové i videohovory prostřednictvím pozemní sítě SoftBank. Test simuloval výpadky spojení po velkém zemětřesení a zahrnoval i řízení dronu a přenos jeho videa. Firma uvádí, že jedna stratosférická platforma by mohla pokrýt území odpovídající zhruba 500 pozemním vysílačům. SoftBank chce služby HAPS komerčně nabídnout od roku 2027, zejména pro hůře dostupné či katastrofami zasažené oblasti. Další rozvoj však závisí na bateriích, spolehlivosti provozu, logistice a ceně služby.

Vědci zkoumali, zda bakterie a houby dokážou svými vlákny spojit zrnka pouštního písku a omezit rychlý odtok vody. Bakteriální celulóza vytvořila v písku síť, která snížila propustnost vody přibližně šestkrát a mírně zvýšila schopnost materiálu vodu zadržet. Ještě výraznější účinek měly samostatně vypěstované celulózové vrstvy vložené mezi vrstvy písku: propustnost klesla zhruba na jednu osmadvacetinu. Upravený písek byl také odolnější vůči zatížení a držel tvar i ve vodě. Výzkum je zatím laboratorní; neověřoval růst plodin ani dlouhodobou životnost materiálu v poušti.

Studie na 24 mladých axolotlech ukázala, že tito obojživelníci při pohybu mezi částmi nádrže výrazně častěji volili větší ze dvou průchodů. Do vyhodnocení se dostalo 22 dostatečně aktivních jedinců a každý z nich dával většímu otvoru statisticky významnou přednost. Volba přetrvala i ve tmě, přestože zvířata byla v noci méně aktivní. Výsledek naznačuje schopnost rozlišovat prostorové rozdíly, nikoli nutně počítat. Vědci předpokládají, že axolotlům může pomáhat postranní čára vnímající pohyby vody a změny tlaku. Poznatky mohou přispět k lepšímu chovu i ochraně tohoto kriticky ohroženého druhu.

Vědci z Princetonské univerzity navrhli výpočtový postup, který by mohl usnadnit dosažení takzvaného zapálení fúzního plazmatu, kdy reakce sama udržuje potřebné teplo. Rozšířili Lawsonovo kritérium o vliv heliového popela, nečistot ze stěn reaktoru, synchrotronového záření a úniků tepla. Model ukazuje, že výhodnější může být nejprve plazma zahřát a teprve poté zvýšit jeho hustotu. Výsledky zároveň varují, že i malé množství wolframu v plazmatu může fúzní reakci narušit, přestože se tento kov plánuje používat ve stěnách reaktorů. Studie neobsahovala experimentální ověření, může však pomoci při návrhu budoucích fúzních zařízení a snížit náklady na jejich vývoj.

Tým astronomů objevil v Hubbleově ultrav hlubokém poli neobvyklou infračervenou emisní čáru, kterou zachytil teleskop James Webb při dvou pozorováních vzdálených 88 dní. Signál se objevil opakovaně při různých natočeních přístroje, takže jej nelze snadno vysvětlit chybou měření. V dřívějších snímcích Hubbleova i Webbova teleskopu však v daném místě nebyl patrný žádný objekt, přestože by zdroj této intenzity měl být viditelný. Vědci zvažují vzdálenou či bližší galaxii, supernovu nebo černou díru trhající hvězdu, žádná z možností ale dosavadní data plně nevysvětluje. K určení původu signálu budou nutná citlivější následná spektroskopická pozorování.

Studie španělských vědců naznačuje, že kreatin by mohl chránit hipokampus před poškozením souvisejícím se střevním zánětem. U potkanů s modelově vyvolanou kolitidou doplněk obnovil hladiny kreatinu v této mozkové oblasti, omezil zánět a poškození neuronů a upravil jejich narušenou aktivitu. Účinky byly výraznější u samců, u nichž zánět střev vyvolával závažnější mozkové změny. Výsledky mohou být relevantní pro výzkum zánětlivých onemocnění střev, která se u lidí pojí také s poruchami paměti, pozornosti a takzvanou mozkovou mlhou. Jde však o pokus na zvířatech, takže přínos kreatinu pro lidský mozek zatím není potvrzen.

Vědci analyzovali eklogit z ostrova Goodenough ve východní Papui-Nové Guineji, který byl před asi 4,4 milionu lety zatažen do hloubky přes 90 kilometrů. Minerál coesit v granátu potvrzuje vysoký tlak odpovídající této hloubce, zatímco zirkon pomohl určit stáří procesu. Hornina zaznamenala v hloubce kolem 45 kilometrů nečekaně vysokou teplotu asi 700 °C, ale při dalším sestupu se oteplila jen o zhruba 100 °C. Takový vývoj odporuje dosavadním modelům, podle nichž by se podmínky v subdukční zóně měly s hloubkou vyvíjet jinak. Možným vysvětlením je teplo vznikající třením desek v mělčích částech nebo relativní mládí subdukčního systému. Studie naznačuje, že teplotní poměry v místech, kde se zemské desky podsouvají jedna pod druhou, jsou složitější, než se předpokládalo.

Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že zdravý korál může přímým kontaktem předat vybělenému korálu symbiotické řasy i živiny. V laboratorním pokusu se úlomky korálu spojily tkání a vytvořily cestu pro přenos těchto organismů. Už týden kontaktu stačil k zahájení úplné obnovy, která trvala až sedm týdnů, tedy výrazně rychleji než přirozené zotavení ve volné přírodě. Metoda zatím fungovala pouze u geneticky shodných fragmentů z jediné kolonie v laboratoři a její použitelnost na divokých útesech není jasná. Autoři ji vnímají jako možnou nouzovou pomoc, nikoli náhradu za omezení emisí a dalších příčin oteplování oceánů.

Kanadská analýza doporučuje při případném zrušení střídání času zavést natrvalo standardní, tedy zimní čas. Důvodem je dřívější ranní světlo, které pomáhá sladit biologické hodiny, spánek a denní režim se školou či prací. Trvalý letní čas by v zimě posunul východ slunce o hodinu později a mohl by prohlubovat nedostatek spánku, sociální jet lag i potíže s náladou. Zvlášť citliví mohou být dospívající a mladí dospělí, jejichž vnitřní hodiny mají přirozeně pozdější rytmus. Autoři upozorňují, že dlouhodobé dopady nejsou zcela jisté, protože značná část důkazů je observační.

Evropská komise zvýšila minimální ceny dovážené elektroplechové oceli GOES, klíčového materiálu pro jádra transformátorů. Opatření má chránit evropské výrobce před levným dovozem, zejména z Asie, avšak energetický sektor varuje před růstem nákladů a dalším omezením dodávek. Evropští producenti podle průmyslových svazů nedokážou dodat potřebný objem ani nejvýkonnější jakost materiálu. Poptávka po GOES v EU mezi lety 2021 a 2025 vzrostla o 32 procent kvůli rozvoji sítí, obnovitelných zdrojů, elektrifikaci a datovým centrům. Dočasná ochranná opatření platí do února 2027; kritici požadují, aby je doplnily investice do kapacit a technologicky pokročilých evropských výrobků.

Čínská studie mezi více než 5 000 lidmi ve věku nad 80 let zjistila, že ženy konzumující maso se častěji dožily 100 let než vegetariánky. Tento vztah se ale projevil pouze u účastnic s podváhou; u žen s normální hmotností či nadváhou se neukázal. Vegetariánky, které jedly ryby, mléčné výrobky nebo vejce, měly podobnou šanci na dlouhověkost jako konzumentky masa. Výsledky jsou pouze pozorovací a mohou je ovlivňovat další okolnosti, včetně změn jídelníčku ve stáří. Autoři zdůrazňují význam dostatečného příjmu energie a živin i vyvážené stravy z rostlinných a živočišných zdrojů.

Vědci vyvinuli metodu, která pomocí pikosekundových elektrických impulzů obchází rušivý pohyb kvantových vírů v supravodičích druhého typu. Díky tomu mohli zkoumat takzvaný depárovací limit, při němž se rozpadají Cooperovy páry elektronů zajišťující bezodporové vedení proudu. U nitridu niobu pozorovali náhlý zánik supravodivosti po dosažení jasně vymezené prahové hodnoty proudu, zatímco materiál z rodiny YBCO slábl postupně. Rozdíl souvisí s odlišnou symetrií energetické mezery těchto materiálů. Nový postup může zpřesnit studium základních vlastností supravodičů a podpořit vývoj materiálů pro technické využití.

Nový výzkum naznačuje, že vaječníky po menopauze nepřestávají biologicky působit, i když už neuvolňují vajíčka. Analýza zdravé tkáně od 28 žen ukázala, že se s věkem výrazně mění aktivní proteiny. U žen po padesátce převažovaly proteiny související s údržbou buněk a regulací DNA a RNA, zatímco ve vyšším věku narůstaly procesy metabolismu tuků, vrozené imunity a zánětu. Změny mohou vytvářet fibrotické a zánětlivé prostředí, které je příznivé pro vznik nádorů, což by mohlo pomoci objasnit vyšší riziko rakoviny vaječníků po menopauze. Studie může přispět k vývoji biomarkerů a preventivních postupů zaměřených na stárnoucí vaječníky.

Experimentální optogenetická léčba pomohla části pacientů s retinitis pigmentosa zlepšit vnímání světla a rozpoznávání předmětů. Terapie kombinuje injekci genu pro světločivný protein do sítnice se speciálními brýlemi, které převádějí obraz z kamery na jantarové světelné signály. V malé studii deseti lidí se u sedmi zvýšila citlivost na světlo a čtyři opakovaně lépe nacházeli notebook při testech s brýlemi. Výzkum byl zaměřen hlavně na bezpečnost, nebyl randomizovaný ani neměl kontrolní skupinu, proto budou nutné další studie. Metoda zatím neumožňuje čtení ani rozpoznávání tváří.

Vědci pomocí vysokorychlostních kamer poprvé přímo zachytili mechanismus, jímž oddělené žihadlo včely medonosné proniká do tkáně a pokračuje v dávkování jedu. Dvojice ostnitých lancet se střídavě pohybuje vpřed a spolu s pružnými chlopněmi vytváří miniaturní dvojpístové čerpadlo. Tento systém udržuje nepřetržitý tok jedu i poté, co včela odletí a žihadlo zůstane v kůži. Autoři studie upozorňují, že podobné autonomní řešení dosud nebylo pozorováno u jiného hmyzu z řádu blanokřídlých. Poznatky by mohly inspirovat vývoj malých zařízení pro plynulé dávkování kapalin.

Studie italských vědců naznačuje, že psi mohou podobně jako lidé spojovat smyšlená slova „bouba“ a „kiki“ s určitými tvary. V pokusech se 70 domácími psy zvířata častěji sledovala kulatý obrazec při zvuku „bouba“ a ostrý obrazec při zvuku „kiki“. Výzkumníci sledovali směr pohledu psů pomocí kamer a počítačové analýzy. Kontrolní část pokusu, při níž majitelé neslyšeli přehrávaná slova, měla omezit vliv neúmyslných lidských signálů. Autoři upozorňují, že k potvrzení tohoto jevu je zapotřebí dalšího výzkumu, výsledky však mohou pomoci lépe pochopit citlivost psů na lidskou komunikaci.