Nejnovější studie mezinárodní spolupráce H0DN přináší přesné měření rychlosti rozpínání vesmíru, což potvrzuje existenci vážného problému. Lokální vesmír se podle nich rozpíná rychlostí 73,5 km/s na megaparsec. Naopak měření v raném vesmíru udává rychlost rozpínání na 67,24 km/s na megaparsec. Tento rozpor, známý jako Hubbleova tenze, zpochybňuje naše současné chápání kosmologie. Nový přístup využívá síť pro měření vzdáleností, která kombinuje různé techniky, a zdůrazňuje nutnost přehodnotit raně-vesmírné inferenční modely nebo zvážit novou fyziku. Přesné měření H0 může přinést nové poznatky o tajemné temné energii.

Vědci poprvé našli důkaz, že předci savců kladli vejce, a to díky objevu fosilie Lystrosauruse v Jižní Africe. Studie odhalila, že tato pre-savec přežil největší vymírání na Zemi díky kladení vajec, která byla velká a měkká. Nová technologie synkrotronové tomografie umožnila prozkoumat vnitřní strukturu fosilie, což potvrdilo, že jedinec zemřel ještě v vejci. Tento nález posiluje teorie o evolučních strategiích, které umožnily Lystrosaurům přežít v drsných podmínkách. Větší vejce naznačují, že jejich mláďata byla schopna se o sebe rychle postarat, což přispělo k jejich přežití.

Frekvence vyprazdňování střev může ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, jak ukázala studie z roku 2024. Lidé, kteří chodí na toaletu méně často, mají rozmanitější mikroflóru. Některé bakterie, jako Ruminococcus, jsou častější u těch s menší frekvencí vyprazdňování, zatímco Bacteroides jsou hojnější u denně vyprazdňujících se jedinců. Tento jev má vliv na zpracování živin ve střevě a může mít dopady na celkové zdraví. Studie naznačuje, že vaše stravovací zvyklosti a pohyb střev mohou vytvářet zpětnou vazbu ovlivňující mikrobiom a zdraví. Další výzkum je potřebný k hlubšímu pochopení tohoto vztahu.

V jeskyni Foul Air ve Victorii byl objeven nový fosilní nález obří ježury Megalibgwilia owenii. Tento vyhynulý vačnatec byl přibližně dvakrát větší než současné australské ježury. Nález naznačuje, že druh obýval oblasti až po Ice Age Victorii. Fosilie umožňují vhled do podoby tehdejší megafauny Austrálie, včetně rozdílů v tělesné stavbě mezi minulými a současnými ježurami. Spolupráce vědců využívající historického výzkumu a moderní technologie vedla k novým paleontologickým objevům.

Nový výzkum ukázal, že genetické varianty mohou snižovat účinnost léčby diabetes pomocí léků na bázi GLP-1, jako jsou Ozempic a Wegovy. Asi 10 % populace nese varianty genu PAM, které zasahují do hormonálních procesů, což vede k odolnosti vůči GLP-1. Studie porovnávala osoby s touto genovou variantou a zjišťovala jejich reakci na GLP-1. Výsledky naznačují, že genetické testy by mohly pomoci předpovědět účinnost léčby a šetřit tak čas a peníze na nevhodné léky. Další výzkum by mohl přinést úpravy v GLP-1 lécích, aby lépe překonaly tuto odolnost.

Nový výzkum naznačuje, že reliktní černé díry z doby před Velkým třeskem mohou být klíčem k záhadám temné hmoty. Tyto černé díry by díky své hmotě a neviditelnosti mohly vysvětlit její existenci. Klasický model Velkého třesku je zpochybněn teorií o vesmíru, který se dříve zhroutil a poté expandoval, což by mohlo vysvětlovat existenci starých struktur. Tyto struktury, včetně černých děr, mohly přežít kosmický přechod a slouží jako základy dnešních supermasivních černých děr. Tato teorie by mohla objasnit i pozorovaná data teleskopu JWST, která naznačují existenci masivních objektů v raném vesmíru.

Mezinárodní federace pro diabetes v roce 2025 oficiálně uznala pátou formu diabetu, známou jako typ 5 diabetes, po desetiletích kontroverzí. Tento typ je spojen s podvýživou a postihuje miliony lidí, zejména v zemích s nízkými příjmy. Nový výzkum definuje specifické metabolické profily, které pomáhají lépe rozumět této nemoci, čímž se zlepšuje diagnostika a léčba. Typ 5 představuje výzvu pro zdravotnickou komunitu, neboť vyžaduje specifické terapeutické přístupy, aby se předešlo rizikům hypoglykémie. Formalizace tohoto typu by mohla usnadnit výzkumné úsilí a zlepšit péči o pacienty.

Zaklikání vorvaňů může mít složitost blízkou lidské řeči, tvrdí vědci z projektu CETI. Nová analýza odhalila, že tyto zvuky, označované jako 'kódy', se skládají do vzorců podobných strukturovaným pravidlům lidské fonetiky. Studie zkoumala 3,948 zaklikání a zjistila různé typy struktur, které se chovají jako lidské samohlásky. Ačkoli se tyto zvuky neoznačují přímo za jazyk, výzkum přibližuje vědce k dekódování komunikace vorvaňů a možná i jiných zvířat.

Nová studie sledující více než 10 000 lidí od jejich teenagerských let až do stáří ukázala, že přidávání nízké hladiny fluoridu do pitné vody neovlivňuje IQ ani kognitivní funkce. Výzkum, který využil podélná data od roku 1957 do 2021, se zaměřil na vliv fluoridace vody v USA. Navzdory obavám z minulých studií, které spojovaly vysoké dávky fluoridu s nižším IQ, nová zjištění podporují bezpečnost praktikovaných úrovní fluoridace. Tato zjištění potvrdila předchozí výzkumy a zdůraznila, že fluoridace může dokonce přispět ke kognitivnímu výkonu díky zlepšení zubní zdraví. Studie byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci pomocí pokročilých simulací poprvé rekonstruovali procesy tvorby galaxií po Velkém třesku. Studie ukazuje, že rozsáhlé galaxie mohly vzniknout dříve, než jsme očekávali, aniž by narušily současné kosmologické modely. Projekt COLIBRE zahrnul detailní fyzikální modely, čímž napodobil raný vesmír. Výsledkem je virtuální vesmír, který se podobá našemu současnému kosmu. Simulace zahrnovaly i modely prachu, což umožnilo lepší pochopení procesů vývoje vesmíru. Přesto však zůstávají fenomény, jako jsou tzv. Červené tečky, nevysvětlené.

Ptáci hrají roli v procesu, kterým Země ztrácí teplo do vesmíru. Nový výzkum se zaměřil na to, jak ptačí peří absorbuje, vydává a odráží teplo, což má význam pro pochopení jejich tepelné regulace. Studie zjistila, že ptáci žijící v otevřených prostorech uvolňují více infračerveného tepla, což může být adaptace na snížení tepelného stresu. Například bělobřich zaznamenal vysokou emisi infračerveného záření. Výzkum také naznačuje, že tmavší opeření může pomoci při letových aktivitách. Tato zjištění mohou inspirovat vývoj pasivních chlazení v inženýrství.

Nová švédská observační studie naznačuje spojitost mezi vyšším příjmem masa a nižším rizikem demence u lidí s variantou genu APOE4. Studie sledující více než 2000 osob po dobu až 15 let zjistila, že jedinci s APOE4 konzumující více masa měli menší pravděpodobnost rozvoje demence. Pro ostatní skupiny nebylo pozorováno stejné snížení rizika, avšak neproporcionálně vyšší příjem neprocesovaného masa, nikoli však zpracovaného, byl spojen s nižším rizikem demence. Výzkumníci upozorňují, že vztah mezi stravou a rizikem demence je složitý a je třeba dalších studií.

Ve městech po celém světě se divoká zvířata chovají podobně, objevují se u nich společné vzorce chování. Městské prostředí vede k tomu, že zvířata se stále méně bojí lidí a učí se, že lidé mohou být zdrojem potravy. Tento proces, nazývaný behaviorální homogenizace, způsobuje ztrátu druhové rozmanitosti. Evoluční selekce ve městech podporuje jedince, kteří se dokáží přizpůsobit hluku a světelnému znečištění. S uniformitou chování přichází riziko ztráty genetické variabilnosti, což může ztížit reakce na budoucí změny. To může vyvolat konflikty mezi lidmi a zvířaty a obavy o zachování biodiverzity.

Elektronika se tradičně potýká s problémem vysokých teplot, nicméně výzkumný tým z University of Southern California vyvinul paměťové zařízení, které funguje i při 700 °C. Tato teplota převyšuje podmínky na povrchu Venuše, kde dosud žádná sonda dlouho nevydržela. Klíčovým prvkem je grafen, který zabraňuje degradaci komponentů za vysokých teplot. Tento objev by mohl významně posunout možnosti využití elektroniky v extrémních prostředích, například při vesmírných misích nebo v jaderné energetice.

Úzkost není sama o sobě duševní nemocí, ale může se stát poruchou, pokud přetrvává, je intenzivní a narušuje každodenní život. Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je považována za samostatnou diagnózu, která zahrnuje obsesivní myšlenky a kompulzivní chování. OCD a úzkostné poruchy se mohou překrývat, ale mají odlišné léčebné přístupy včetně kognitivně-behaviorální terapie. Antidepresiva mohou být účinnou součástí léčby obou stavů. Sociální média zvyšují zájem o téma, ale pro správnou diagnózu a léčbu je důležité konzultovat odborníka.

Nová studie Univerzity v Miami zjistila, že lidé, kteří se nikdy neoženili nebo nevdali, mají vyšší riziko vzniku rakoviny. U nikdy ženatých mužů je riziko o 68 % vyšší, zatímco u nikdy vdaných žen je o 85 % vyšší. Studie však neřekla, že manželství samo o sobě rakovinu předchází. S manželstvím mohou souviset jiné faktory, jako je kouření a stres, které ovlivňují riziko rakoviny. Výzkum zahrnul přes 4 miliony případů rakoviny a zdůraznil, že je důležité, aby si neženatí lidé byli vědomi rizik a pravidelně se věnovali vyšetřením. Některé typy rakoviny, jako například anální nebo děložní, vykazují výraznější rozdíly v incidenci.

V Africe byla odhalena krajina, kde před 100 000 lety žili lidé. Nálezy zahrnují tisíce kamenných artefaktů, zvířecí kosti a tři částečné lidské kostry s různými osudy: rychlé pohřbení, spálení a poškození dravci. Archeologové zkoumají oblast Halibee v Etiopii, kde nálezy nejsou ukryté v jeskyni, ale ve volné krajině. Lidé používali místní kámen na výrobu nástrojů, což ukazuje na opakované využívání krajiny. Tyto objevy poskytují unikátní pohled na život a smrt raných lidí v této oblasti.

Třiašedesátiletý Nor, označovaný jako 'Oslo pacient', dosáhl dlouhodobé remise HIV po transplantaci kmenových buněk od bratra. Tento případ přináší důležité informace pro výzkum léčby HIV. Transplantace řešila vzácný typ krevního karcinomu, a zároveň díky genetické mutaci u dárce potlačila HIV. I přes rizika transplantace, která mohou být smrtelná pro 10-20 % pacientů, byla operace úspěšná. Všechny znaky aktivního HIV zmizely a pacient už déle než dva roky žije bez antivirové léčby. Tento úspěch přispívá k pochopení mechanismů potlačení HIV, i když transplantace není obecně vhodnou léčbou pro HIV.

Vědci z Drexel University a ExxonMobil objevili, že jednoduché tekutiny mohou při dosažení určitého bodu zlomu praskat jako pevné látky. Tento objev má významné důsledky pro mechaniku tekutin a potenciální aplikace v technologiích jako 3D tisk a biologické systémy. Experimenty odhalily, že viskóznější tekutiny praskají při podobné síle jako méně viskózní, což je překvapivý objev. Tento jev, srovnatelný s kavitací, byl sledován mezi kovovými deskami za použití vysokorychlostních kamer. Výzkum otevírá nové otázky pro studium vlastností tekutin a jejich chování mimo laboratorní podmínky.

Na jaře 2024 došlo na Měsíci k významnému nárazu, který vytvořil obří kráter o průměru 225 metrů. Tento jedinečný jev nastává na měsíčním povrchu přibližně jednou za 139 let. Díky NASA a jejich Lunar Reconnaissance Orbiter se mohli vědci podrobně zabývat následky této události, porovnáním snímků pořízených před a po dopadu. Kráter má trychtýřovitý tvar s hloubkou 43 metrů a kolem jeho okraje leží mohutné bloky vyvržených hornin. Tento objev přináší cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy formování kráterů.