V Africe byla odhalena krajina, kde před 100 000 lety žili lidé. Nálezy zahrnují tisíce kamenných artefaktů, zvířecí kosti a tři částečné lidské kostry s různými osudy: rychlé pohřbení, spálení a poškození dravci. Archeologové zkoumají oblast Halibee v Etiopii, kde nálezy nejsou ukryté v jeskyni, ale ve volné krajině. Lidé používali místní kámen na výrobu nástrojů, což ukazuje na opakované využívání krajiny. Tyto objevy poskytují unikátní pohled na život a smrt raných lidí v této oblasti.

Třiašedesátiletý Nor, označovaný jako 'Oslo pacient', dosáhl dlouhodobé remise HIV po transplantaci kmenových buněk od bratra. Tento případ přináší důležité informace pro výzkum léčby HIV. Transplantace řešila vzácný typ krevního karcinomu, a zároveň díky genetické mutaci u dárce potlačila HIV. I přes rizika transplantace, která mohou být smrtelná pro 10-20 % pacientů, byla operace úspěšná. Všechny znaky aktivního HIV zmizely a pacient už déle než dva roky žije bez antivirové léčby. Tento úspěch přispívá k pochopení mechanismů potlačení HIV, i když transplantace není obecně vhodnou léčbou pro HIV.

Vědci z Drexel University a ExxonMobil objevili, že jednoduché tekutiny mohou při dosažení určitého bodu zlomu praskat jako pevné látky. Tento objev má významné důsledky pro mechaniku tekutin a potenciální aplikace v technologiích jako 3D tisk a biologické systémy. Experimenty odhalily, že viskóznější tekutiny praskají při podobné síle jako méně viskózní, což je překvapivý objev. Tento jev, srovnatelný s kavitací, byl sledován mezi kovovými deskami za použití vysokorychlostních kamer. Výzkum otevírá nové otázky pro studium vlastností tekutin a jejich chování mimo laboratorní podmínky.

Na jaře 2024 došlo na Měsíci k významnému nárazu, který vytvořil obří kráter o průměru 225 metrů. Tento jedinečný jev nastává na měsíčním povrchu přibližně jednou za 139 let. Díky NASA a jejich Lunar Reconnaissance Orbiter se mohli vědci podrobně zabývat následky této události, porovnáním snímků pořízených před a po dopadu. Kráter má trychtýřovitý tvar s hloubkou 43 metrů a kolem jeho okraje leží mohutné bloky vyvržených hornin. Tento objev přináší cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy formování kráterů.

Vědci varují, že nadměrné užívání vitaminu D může vyvolat zdravotní problémy, včetně hyperkalcémie. Tento stav může vést k nebezpečným usazeninám v tepnách a měkkých tkáních. V extrémních případech může dojít k selhání ledvin či dokonce smrtelnému krvácení. Přestože většina pacientů se po vysazení suplementů a léčbě zotaví, riziko zůstává a stoupá s popularitou doplňku. Starší lidé jsou obzvlášť ohroženi, přičemž některé studie ukazují zvýšené riziko pádů při vysokých hladinách vitaminu D v krvi.

Šifrování dat bylo dosud považováno za velmi bezpečné, ale nedávné pokroky v kvantových počítačích mohou změnit situaci. Firmy jako Google a IBM pracují na vývoji výkonnějších kvantových počítačů, které by mohly zlomit současné šifrovací metody. Kvantové algoritmy ukázaly, že je možné zlomit šifrování s menším počtem kvantových bitů, než se dříve předpokládalo. To urychlilo snahy o přechod na post-kvantové kryptografické systémy, které by měly být bezpečnější. Očekává se, že tento přechod bude dokončen okolo roku 2030 až 2035.

Nová studie odhalila, že mořské vlny veder výrazně zesilují škody způsobené hurikány a tropickými cyklony. Analyzováno bylo 1600 tropických cyklonů od roku 1981, přičemž mnoho z nich se stalo ničivějšími po překročení oblastí s extra teplou vodou. Tyto klimatické jevy způsobily o 60 % více katastrof s škodami přesahujícími miliardu dolarů. Teplejší voda slouží jako palivo pro hurikány, což vede k jejich rychlé intenzifikaci. Studie naznačuje, že s přibývajícími mořskými vlnami veder kvůli změně klimatu se zvyšuje riziko extrémních škod při přistání hurikánů.

Studie varuje před vlivem tzv. 'navždy chemikálií', zejména PFAS, na oslabení kostí u dětí. Výzkum zahrnul analýzu zdravotních dat 218 dětí z USA a Kanady a zjistil spojení mezi expozicí PFOA a nižší hustotou kostí ve 12 letech. Tyto chemikálie jsou široce rozšířené v prostředí a jejich účinky byly silnější u dívek. Studie zdůrazňuje potřebu snížit kontaminaci vody a výrobků, aby se předešlo dlouhodobým zdravotním dopadům. Další výzkum je potřeba ke zjištění, jak tyto vlivy pokračují do dospělosti.

Tormentil, drobná žlutá divoká květina z Evropské krajiny, byla historicky využívána v tradiční medicíně k léčbě infekcí. Nejnovější výzkum ukazuje, že tato rostlina má antimikrobiální účinky a může bojovat proti mikrobům odolným vůči moderním antibiotikům. Studie zkoumala více než 70 druhů rostlin z irských bažin a ukázala, že extrakty z tormentilu brání růstu bakterií a tvorbě biofilmů. Kombinace extraktu s antibiotikem kolistinem zvyšuje jeho účinnost. Aktivní sloučeniny jako ellagová kyselina a agrimoniin potlačují růst bakterií tím, že odebírají železo potřebné pro jejich růst.

Vědci objevili RNA molekulu QT45, která může zásadně přispět k pochopení vzniku života na Zemi. QT45 dokáže téměř sama sebe replikovat, což podporuje hypotézu RNA světa, která naznačuje, že RNA molekuly mohou být klíčem k evoluci. Tento objev ukazuje, jak mohly jednoduché stavební bloky přispět ke vzniku života. Molekula QT45 je menší a jednodušší než její předchůdci, což zvyšuje pravděpodobnost jejího spontánního vzniku. Studie také otevírá dveře k porozumění možnému výskytu podobných procesů na jiných planetách.

Svalová paměť je často spojována s automatickým vykonáváním naučených činností, jako je jízda na kole. Vědecky se jedná o 'procedurální paměť', kterou neuchovávají svaly, ale mozek. Tato forma paměti umožňuje vykonávat složité úkoly bez významného vědomého úsilí a je méně náchylná ke kognitivnímu úpadku. Pro zlepšení procedurální paměti je klíčový opakovaný trénink a spánek, který pomáhá zafixovat nové dovednosti. Tímto způsobem lze dokonce při demenci uchovat dovednosti a propojení s minulostí.

Nová experimentální léčba osteoartrózy ukazuje slibné výsledky. Injekce pomalu uvolňující léky do postiženého kloubu může podnítit tělesné buňky k obnově chrupavky a kosti během několika týdnů u zvířat. Výzkumníci z University of Colorado plánují co nejdříve zahájit klinické studie na lidech. Tato metoda nabízí naději na lék, který nejen zmírní bolest, ale také zvrátí progresi nemoci. Současné možnosti léčby jsou omezené, ale výzkum otevírá nové dveře k možným řešením bez nutnosti chirurgických zásahů.

V galaxii Mléčná dráha byla objevena prastará hvězda SDSS J0715-7334, která je téměř bez přítomnosti kovů, což je známkou jejího původu v raném vesmíru. Tato hvězda byla pravděpodobně obohacena plynem z jedné z prvních supernov a nyní je červeným obrem. S převahou vodíku a helia a mizivým množstvím železa, má tato hvězda složení, které je 40krát chudší na železo než dříve nejslabší známá hvězda. Chemické složení naznačuje, že vznikla ve vzácném prostředí, kde slabé množství kosmického prachu pomohlo při jejím vzniku. Objev naznačuje, že další podobné hvězdy mohou být v Magellanových mračnech.

Teorie panspermie naznačuje, že život se může šířit kosmem skrze asteroidy a komety. Nedávné studie zkoumají možnost, že život na Venuši mohl mít původ na Zemi. Modely týmu z JHUAPL a Sandia Labs ukazují, že život v oblacích Venuše by mohl existovat ve formě buněk přenesených při interplanetárních transferech. Tyto buňky by mohly být částečně funkční a přežít extrémní podmínky vesmíru. Studie odhaduje, že miliardy buněk mohly být takto přeneseny. Pokud bude v budoucnu na Venuši objeven život, může mít své kořeny právě na Zemi.

Dvojčata zažívají v raném dětství vývojové zpoždění v porovnání s jednotlivě narozenými sourozenci, obzvláště v oblasti kognice, jazyka a sociálně-emocionálních dovedností. Studie zjistila, že přestože dvojčata v řeči zaostávají, kolem sedmi let tento rozdíl doženou a překonají své sourozence. Výzkum naznačuje, že rozdíly způsobují faktory jako omezený individuální čas s rodiči či jejich zvýšená zátěž. Studie vyzývá k poskytnutí rané podpory dvojčatům ke zmírnění těchto rozdílů. Nárůst počtu vícerčat zvyšuje potřebu těchto vzdělávacích opatření.

Mise Artemis II překonala rekordy, když se vrátila po obletu Měsíce. V oblasti výzkumu Alzheimerovy choroby byla navržena nová sjednocující teorie. Primatologové popsali násilný konflikt mezi šimpanzi v Ugandě, který byl přirovnán k občanské válce. Dále bylo oznámeno, že žena s trojicí autoimunitních chorob dosáhla remise díky unikátní léčbě. Výzkum v zoologických zahradách ukazuje, že tamní tučňáci stárnou rychleji, ale žijí déle než ve volné přírodě. Podle nové studie lidská populace překračuje udržitelnou kapacitu Země.

Vědci z University of Minnesota dosáhli s experimentem SuperCDMS významného pokroku v hledání temné hmoty. Tento experiment se nachází v nejhlubší podzemní laboratoři světa, SNOLAB v Kanadě. Nedávno bylo dosaženo provozní teploty, což umožňuje detektorům zkoumat nové oblasti, kde by se mohla temná hmota nacházet. Experiment je chráněn před zářením pomocí vrstev ultračistého olova. Vědci nyní přistoupí k optimalizaci detektorů, což jim umožní snadněji identifikovat signály temné hmoty v budoucnu.

Astronauti mise Artemis II se po více než půl století vrátili z rekordního letu kolem Měsíce. Posádka čtyřčlenné mise, která zahrnovala i Kanaďana Jeremyho Hansena, přistála bezpečně v Tichém oceánu. Během letu astronauti odhalili pohledy na odvrácenou stranu Měsíce a zažili úplné zatmění Slunce. Přistání kapsle Integrity sledovala napjatá mise Control kvůli plazmatu a výpadku komunikace. Tato mise je považována za první krok k trvalé základně na Měsíci, i když potkala technické problémy, včetně poruchy toalety.

Lidé nemusí být odkázáni jen na zrak, aby se orientovali ve svém okolí. Nový výzkum ukazuje, že echolokace, známá dříve hlavně u netopýrů a delfínů, je dostupná i pro člověka. Studie zjistila, že mozek vytváří a zdokonaluje mentální mapu prostoru na základě zvukových odrazů. Výzkum ukazuje, že tato schopnost je zvláště rozvinutá u osob, které osleply již v raném věku. Pomocí EEG byly zkoumány reakce mozku na zvukové podněty, což odhalilo specifické mozkové mechanismy v pozadí této dovednosti.

Spavou nemoc způsobuje parazit Trypanosoma brucei, který uniká imunitě díky molekulárnímu plášti. Vědci z Univerzity v Yorku objevili mechanismus zajišťující přetrvávání tohoto pláště – ESB2, takzvanou 'molekulární drtičku'. Ta umožňuje produkci klíčových bílkovin VSG na úkor jiných, což udržuje parazita při životě. V budoucnu by mohly být vyvinuty léčebné metody, které by ESB2 cílily, což by pomohlo v boji proti spavé nemoci. Základní výzkum byl zveřejněn v časopise Nature Microbiology.