Neurovědci Marshall Devor a Mark Baron navrhují, že základní subjektivní prožívání nemusí vznikat především v mozkové kůře, jak se tradičně předpokládá. Podle jejich hypotézy by klíčovou roli mohl mít evolučně starý mozkový kmen, zatímco kůra hlavně zpracovává smyslové informace, vzpomínky a složitější interpretace světa. Autoři poukazují mimo jiné na bolest, pro niž není v kůře vymezeno jedno specializované centrum a jejíž prožitek se při stimulaci kůry obtížně vyvolává. Argumentují také případy těžkého poškození či absence mozkové kůry, kdy lidé nebo zvířata mohou vykazovat chování naznačující určitou míru vnímání. Hypotéza zatím vědomí nedokazuje, ale mohla by znamenat, že jeho základní formy jsou mezi obratlovci rozšířenější, než se dosud soudilo.

Americký úřad FDA schválil přípravek bepirovirsen společnosti GSK pod názvem Hibsago pro léčbu chronické hepatitidy B. Lék podávaný jednou týdně injekčně má u části nemocných potlačit virus na nezjistitelnou úroveň i po ukončení veškeré léčby. Ve studiích třetí fáze dosáhlo funkční odpovědi po půlroční terapii 233 z 1 220 pacientů, tedy 19 procent, zatímco ve skupině s placebem nikdo. Účinek přetrval nejméně 24 týdnů po skončení léčby, avšak dlouhodobá trvalost výsledku zatím není potvrzena. Terapie může vyvolat i závažné nežádoucí účinky včetně zánětu jater, proto vyžaduje pravidelné krevní kontroly.

Předběžná studie firmy Alice & Bob odhaduje, že kvantový počítač s 22 593 takzvanými kočičími qubity by mohl rozložit klíč RSA-2048 zhruba za 3,14 dne. Výpočet vychází ze Shorova algoritmu a předpokládá výrazné zlepšení korekce chyb i stability qubitů. Propojení deseti takových strojů by podle autorů zkrátilo čas na přibližně 1,25 hodiny. Současná technologie je však od těchto parametrů vzdálená: podobně velký funkční kvantový počítač neexistuje a odhady stojí na dosud neprokázaných předpokladech. Studie, která ještě neprošla recenzním řízením, upozorňuje na potřebu včasného přechodu k postkvantovému šifrování.

Vědci v laboratoři vystavili vodu tlaku přes 222 gigapascalů, podobnému podmínkám v nitru Uranu či Neptunu. Pomocí rentgenové difrakce zjistili, že led typu ice-X se při takovém stlačení nechová podle očekávání: jeho struktura se nestává souměrnější, ale naopak se deformuje a protahuje. Pozorování poprvé experimentálně potvrzuje změnu, kterou dříve předpovídaly simulace. Výsledek může zpřesnit modely hustoty, přenosu tepla i magnetických polí vzdálených planet a pomoci při výkladu dat z teleskopů a kosmických sond.

Čínská studie zahrnující téměř 27 tisíc mužů podstupujících vyšetření plodnosti zjistila souvislost mezi těsným spodním prádlem a mírně horšími ukazateli kvality semene. Muži v těsném prádle měli častěji nižší objem ejakulátu, méně pohyblivých spermií, více abnormálně tvarovaných spermií a vyšší podíl spermií s poškozenou DNA. Výzkum také zaznamenal častější erektilní dysfunkci a předčasnou ejakulaci, tyto závěry jsou však předběžné. Studie neprokazuje, že těsné prádlo tyto potíže způsobuje, protože sledovala pouze souvislosti a zahrnovala muže řešící plodnost. Možným vysvětlením je vyšší teplota šourku, avšak vliv na skutečnou pravděpodobnost početí zůstává nejasný.

Obyvatelé části Baton Rouge si stěžují na časté lety doručovacích dronů Amazonu, jejich pronikavý hluk, obavy o soukromí i bezpečnost. Někteří kvůli provozu tráví méně času venku a upozorňují také na možný dopad na místní ptactvo. Dronové firmy plánují rychlou expanzi a zdůrazňují rychlost služeb, nižší emise i využití při přepravě zdravotnického materiálu. Podobný odpor se však objevuje v řadě zemí a obcí, kde lidé požadují větší vliv na umístění provozů a letové trasy. Amazon po místních protestech údajně přesměroval většinu letů z dotčené čtvrti, což ale může zátěž přesunout jinam.

Dvě studie v časopise Nature propojují analýzu starověké DNA s archeologií a jazykovědou, aby objasnily pohyby populací spojené s šířením germánských a keltských jazyků. Vědci analyzovali tisíce genomů a zjistili dosud neznámou migraci z oblasti Baltu do Dánska a jižního Švédska, která mohla přinést rané germánské jazyky později, než se dosud předpokládalo. Přibližně před 1650 lety se pak lidé z jižní Skandinávie stěhovali do částí dnešního Německa, Polska a Nizozemska. Výzkum zároveň zpochybňuje teorii o atlantském původu keltských jazyků: podle nových dat se šířily asi před 3000 lety při migraci z východní střední Evropy na západ kontinentu, do Francie, Británie, Irska, Pyrenejského poloostrova a Itálie.

Souhrn tří randomizovaných studií se 719 účastníky naznačuje, že lidé pravidelně se sprchující studenou vodou hlásili o 31 procent méně pracovních absencí kvůli nemoci. Zároveň uváděli o 26 procent méně dnů nemoci než skupina, která se sprchovala převážně teplou vodou, a mírně lepší psychickou pohodu. Mnoho účastníků zpočátku odpadlo, ale ti, kteří u návyku vydrželi, si podle autorů postupně zvykali. Výsledky zatím neprošly recenzním řízením a vycházejí ze sebehodnocení, takže příčinný mechanismus ani účinek nelze považovat za definitivně potvrzené. Autoři doporučují případné otužování zavádět pozvolna a vnímat reakce vlastního těla.

Výzkum s funkční magnetickou rezonancí naznačuje, že mozek může při třídění emocí využívat systém podobný hexagonální mřížce známé z prostorové navigace. V experimentu s 18 lidmi vědci zaznamenali ve ventromediální prefrontální kůře šestinásobně symetrický vzorec aktivity při hodnocení proměn emocionálních podnětů. Tento jev se objevil jak u výrazů obličeje, tak u psaných vět, což ukazuje spíše na kódování vztahů mezi emocemi než na pouhou reakci na typ podnětu. Studie také spojila mozkovou aktivitu se vzdáleností mezi emocemi na mapě příjemnosti a míry vzrušení. Kvůli malému vzorku bude nutné výsledky ověřit ve větších studiích.

Studie na mladých myších samicích zjistila, že pět týdnů stravy s vysokým podílem tuku souviselo se silnějším dlouhodobým posilováním nervových spojů v hipokampu. Myši na této dietě také při změně úkolu méně často vyhledávaly původní místo s vodou, což může naznačovat snazší opouštění nefunkční naučené strategie. Současně více přibíraly na váze a vykazovaly změny hormonů leptinu a adiponektinu, bez rozdílů ve sledovaných zánětlivých markerech. Výsledky však nelze přenášet na lidi ani je chápat jako důkaz přínosu tučné stravy pro paměť. Výzkum byl malý, zahrnoval jen samice a nedokázal určit, zda pozorované změny mozku přímo způsobily rozdíly v chování.

Nová studie odhaduje, že chronickou traumatickou encefalopatii (CTE) mělo při úmrtí 74,5 procenta bývalých hráčů NFL zemřelých v letech 2008 až 2023. Autoři spojili údaje z mozkové banky s populačními záznamy o úmrtích a statisticky upravili zkreslení způsobené tím, že mozky častěji darují lidé s kognitivními či psychickými potížemi. Dřívější pitevní výzkumy nacházely CTE u téměř všech darovaných mozků, nemohly však spolehlivě určit výskyt v celé populaci hráčů. Odhad neznamená, že stejný podíl sportovců nutně onemocní demencí, upozorňují vědci. Zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu prevence, projevů a výskytu CTE také u hráčů na nižších úrovních soutěží.

Výzkum ukazuje, že odlesňování, pastva a těžba v okolí jezera Iseo zvýšily přísun sedimentů do delty řeky Oglio a vytvořily nestabilní podvodní svahy. Zemětřesení u Verony v roce 1117 pak vyvolalo podvodní sesuv a tsunami, jehož vlny mohly na severu jezera přesáhnout 50 metrů a zaplavit pobřeží během necelé minuty. Další otřesy v roce 1222 způsobily druhou ničivou vlnu, vysokou až kolem 13 metrů. Závěry opírající se o sedimenty, historické záznamy i počítačové modely varují, že podobné riziko přetrvává: břehy jezera jsou dnes hustě zastavěné a v deltě se nahromadilo další množství sedimentu. Autoři zároveň upozorňují, že lidská eroze zatěžuje delty jezer po celém světě.

Nový výzkum ukazuje, že samečci lišajů si během zhruba 30 milionů let nejméně sedmkrát nezávisle vyvinuli schopnost vytvářet ultrazvuk pohlavními orgány. Zvuk vzniká třením specializovaných šupin o šupiny, drobné ostny nebo výběžky na zadečku. Signály mohou narušovat echolokaci lovících netopýrů, zejména pokud jsou delší a souvislejší. Kratší zvukové dávky mohou predátora překvapit nebo napodobovat varovné signály nechutné či jedovaté kořisti. Vědci také zvažují, zda některé zvuky nemají význam při rozpoznávání partnerů během námluv.

Studie britských vědců zjistila, že běžně vyhazované části ovoce a zeleniny často obsahují více vlákniny než části, které lidé obvykle jedí. U deseti z dvanácti zkoumaných plodin měly slupky, semena, stonky či jiné zbytky vyšší obsah vlákniny na hmotnost než konzumované části. Největší rozdíly se ukázaly u ananasu, melounu a dýně máslové. Autoři však nevyzývají k pojídání všech slupek bez rozmyslu, protože některé mohou být nechuťné či nevhodné k jídlu. Lepší využití bezpečných jedlých částí by mohlo zvýšit příjem vlákniny, omezit plýtvání potravinami a snížit náklady domácností.

Čínští vědci zkoumali tkáň varlat čtyř dárců různého věku a popsali výrazné rozdíly mezi mladšími a staršími vzorky. Stárnutí varlat souviselo zejména se změněnou komunikací mezi Sertoliho buňkami, které podporují tvorbu spermií, a Leydigovými buňkami produkujícími testosteron. Ve varlatech starších mužů byly v Sertoliho buňkách vyšší hladiny proteinu WLS. Zvýšení jeho tvorby v laboratorně kultivovaných buňkách urychlilo známky stárnutí, což naznačuje, že WLS může být více než pouhým ukazatelem tohoto procesu. Autoři však upozorňují, že studie pracovala s velmi malým počtem vzorků a její závěry je nutné ověřit na rozsáhlejších datech.

Keňský start-up Fastagger vyvíjí systémy umělé inteligence přizpůsobené pomalému internetu, levným telefonům a omezeným datům v rozvojových ekonomikách. Jeho asistent Auni, integrovaný do aplikace mobilních plateb M-Pesa, pomáhá malým podnikům analyzovat transakce, rozpoznat věrné zákazníky a plánovat marketing. Některé funkce, včetně čtení výpisů a tvorby přehledů, fungují přímo v zařízení i bez připojení k internetu. Službu využívá zhruba 6 000 podniků, například kadeřnictví, restaurace či drobní výrobci. Firma také testuje nástroj pro řízení pracovníků ostrahy, který komunikuje přes SMS. Podobné lokálně navržené AI produkty mohou rozšířit dostupnost technologií, zároveň však hrozí prohloubení rozdílů oproti uživatelům výkonných systémů v bohatších zemích.

Dvě slova „CLOUD GONE“ ve letovém deníku bombardéru Enola Gay pomohla vědcům nově odhadnout výšku kouřového sloupce po atomovém útoku na Hirošimu v roce 1945. Posádka přestala oblak vidět 97 minut po výbuchu, když byla zhruba 750 kilometrů daleko a letěla ve výšce asi 7,4 kilometru. Historický záznam zároveň uvádí, že výhled omezoval opar, nikoli zakřivení Země. Výpočty zohledňující tehdejší atmosférické podmínky ukázaly s 95procentní jistotou minimální výšku sloupce 11,3 kilometru. Zjištění podporuje scénáře, podle nichž mohou požární bouře po jaderných explozích vynést saze do výšek významných pro vznik jaderné zimy, ačkoli jediný útok takový jev nezpůsobil.

Malá pilotní studie vedená vědci z Harvardovy lékařské fakulty naznačuje, že každodenní konzumace borůvek by mohla seniorům se sedavým způsobem života pomáhat se zmírněním depresivních příznaků. Osmnáct lidí starších 65 let dostávalo po dobu tří měsíců buď lyofilizovaný borůvkový prášek, nebo placebo. Zlepšení se objevilo v obou skupinách, u borůvkové skupiny však bylo výraznější a konzistentnější, rozdíl ale nebyl statisticky průkazný. Vědci zaznamenali také drobné změny střevního mikrobiomu, včetně genů enzymů souvisejících s tvorbou neurotransmiteru GABA. Autoři zdůrazňují, že vzhledem k malému a málo rozmanitému vzorku je nutný rozsáhlejší výzkum.

Výzkumníci z Národní tchajwanské univerzity vyvinuli ručně poháněný přístroj, který z kapky krve během jedné minuty určí krevní skupinu a hematokrit. Zařízení nepotřebuje elektřinu ani odborně vyškolenou obsluhu, takže by mohlo pomoci záchranářům v odlehlých oblastech či při katastrofách. Odstředivá síla žene vzorek kanálky s protilátkami, kde se krvinky shlukují a jejich zachycení umožní vyhodnocení výsledků. První testy na 21 klinických vzorcích vykázaly vysokou shodu s nemocničními analyzátory. Autoři ale upozorňují, že přístroj je třeba ověřit na větším počtu vzorků, v terénu a také pro vzácnější krevní skupiny.

Erupce sopky Kikai-Akahoya před zhruba 7 300 lety patřila k nejsilnějším v historii a zasáhla jihozápad Japonska zemětřeseními, tsunami i vrstvami popela. Mezinárodní tým analyzoval 540 archeologických vzorků z období před katastrofou a po ní, aby zmapoval proměny osídlení kultur Džómon. Některé oblasti zůstaly dlouho neobyvatelné a katastrofa si patrně vyžádala mnoho obětí. Jinde se přeživší stěhovali, vytvářeli nové sociální vazby a přizpůsobovali hospodaření, často přesunem k pobřeží, kde se mořské zdroje obnovily rychleji. Na severu Kjúšú růst počtu sídlišť pokračoval i po výbuchu, zatímco ve vzdálenějších regionech se místy zastavil, možná kvůli ochlazení či ztrátě potravy.