Vědci poprvé jednoznačně pozorovali novou fázi superiontového ledu, která vzniká při extrémním tlaku a teplotách přesahujících 2 000 °C. Vzorky vody stlačili mezi diamanty až na zhruba 230 gigapascalů a zahřívali lasery, poté sledovali jejich strukturu pomocí synchrotronového rentgenového záření. Nově potvrzený led má hexagonální těsně uspořádanou strukturu kyslíkových atomů, zatímco vodíková jádra se v ní mohou pohybovat podobně jako v kapalině. Za tlaků nad přibližně 200 gigapascalů může být tato fáze stabilnější než dříve známá kubická forma. Objev může zpřesnit modely nitra Uranu a Neptunu i vysvětlení jejich neobvyklých magnetických polí.

Španělská klinická studie sledovala 42 zdravých lidí středního věku, kteří po dobu tří měsíců denně jedli 35 gramů rajčatového protlaku. Účastníci dosáhli lepších výsledků v testech selektivní pozornosti a mírně se zlepšila i asociativní paměť. U menší skupiny 14 lidí skeny naznačily změny funkční konektivity velkých mozkových sítí, které mohou souviset s lykopenem a jeho antioxidačním působením. Výsledky jsou však předběžné: zobrazovací část byla malá, statisticky méně průkazná a studie nebyla zaslepená. Autoři proto zdůrazňují potřebu větších a dlouhodobějších výzkumů, které ověří klinický význam těchto změn.

Randomizovaná studie mezi 60 lidmi v Austrálii ukázala, že týdenní omezení kontaktu potravin s plasty může snížit množství některých ftalátů a bisfenolů v moči. Nejlepší výsledky měli účastníci, kteří dostávali potraviny s minimálním kontaktem s plasty a používali kuchyňské vybavení ze skla, oceli či dřeva. Hladina BPA u nich byla oproti kontrolní skupině nižší až o 60 procent, u dvou sledovaných metabolitů ftalátů klesla o 38 a 54 procent. Omezení plastů v kosmetice mělo naopak malý účinek. Vědci zatím nevědí, jaký dopad mají tyto látky v běžných koncentracích na dlouhodobé zdraví, upozorňují však na souvislosti z dřívějších studií s metabolickými, kardiovaskulárními a reprodukčními potížemi.

Neurovědec Tom James navrhuje, že běžná představa rozhodování jako posloupnosti vjem–myšlení–čin nemusí odpovídat fungování mozku. Pocit zvažování možností a následná fyzická volba podle něj mohou vznikat souběžně ze stejné nervové aktivity, nikoli jako oddělené fáze. Rozhodnutí by tak mohlo být užitečným popisem výsledného chování, ale ne samostatným řídicím procesem v mozku. James přirovnává tuto zkratku k tvrzení, že „univerzita rozhodla“, ačkoli za výsledkem stojí řada konkrétních lidí a událostí. Studie nepřináší nové experimenty ani snímkování mozku; autor předkládá teoretický rámec, který by měl být dále ověřován v realističtějších podmínkách.

Nástroje pro programování s umělou inteligencí výrazně zrychlují tvorbu kódu, ale přesouvají hlavní problém k jeho ověřování. Vývojáři upozorňují, že výstupy modelů mohou působit správně, přesto obsahovat bezpečnostní chyby, mylné předpoklady nebo duplicitní funkce. Firmy proto zpřesňují zadání před generováním, nasazují specializované agenty pro testy a bezpečnostní kontroly a rizikové změny předávají lidem. Lidský schvalovatel má zároveň rozumět rozhodnutím AI a nést za výsledný kód odpovědnost. Proměna pracovních postupů vyvolává otázku, jak budou mladší programátoři získávat zkušenosti, pokud budou méně často psát základní kód sami.

Vědci v Indii testovali beton, v němž část cementu nahradili biocharem vyrobeným z upraveného fekálního kalu. Nejlepší výsledky přinesly směsi s pěti až deseti procenty náhrady cementu: po 91 dnech vykázaly vyšší pevnost v tlaku i ohybu, u desetiprocentní směsi vzrostla pevnost v ohybu až o 42 procent. Pórovitý biochar zadržuje vodu potřebnou pro zrání betonu, vyplňuje mezery a díky obsahu oxidu křemičitého podporuje vznik pevných vazeb ve směsi. Při patnáctiprocentním podílu se však struktura betonu zhoršovala. Autoři upozorňují, že je třeba ověřit dlouhodobou odolnost materiálu, riziko uvolňování těžkých kovů i skutečný dopad na emise.

Google DeepMind zpřístupnil AlphaGenome Atlas, databázi předpočítaných odhadů dopadu všech devíti miliard možných jednopísmenných změn referenčního lidského genomu. Nástroj vychází z modelu AlphaGenome a pomáhá předvídat, jak varianty ovlivní aktivitu genů a regulační procesy, včetně nekódujících oblastí DNA. Vědci mohou výsledky vyhledávat bez programování a náročného vlastního výpočtu; atlas nabízí i souhrnné skóre významnosti varianty. Datový soubor má zhruba jeden petabajt a jeho vznik vyžadoval výrazné zrychlení výpočtů pomocí optimalizací a odstranění duplicitních operací. Autoři očekávají, že databáze urychlí výběr variant pro laboratorní ověřování v biologii, výzkumu nemocí a vývoji léčiv. Predikce však nenahrazují experimenty, zejména u nemocí ovlivňovaných více mutacemi či vzdálenými regulačními úseky DNA.

Dosavadní studie naznačují, že autonomní vozy a pokročilé asistenční systémy mohou snižovat počet nehod i závažnost zranění. Výzkum IIHS uvádí, že robotaxi Waymo měla ve vybraných amerických městech o 68 procent méně nehod na ujetou míli než lidští řidiči a o 81 procent méně nehod se zraněním. Systémy automatického nouzového brzdění už podle dalších dat omezují střety s chodci i nehody zezadu. Srovnání však komplikují omezený provoz robotaxi za příznivého počasí, neúplné hlášení lidských nehod a rozdílná pravidla mezi státy. Americký úřad NHTSA proto spolu s průmyslem připravuje první standardy výkonu a způsobilosti pro autonomní vozidla.

Rivian plánuje nabídnout systém Autonomy+ pro jízdu od adresy k adrese, nejprve v novém SUV R2 a následně aktualizacemi pro nejnovější modely R1S a R1T. Půjde však jen o autonomii úrovně 2+, takže řidič musí zůstat připraven kdykoli převzít řízení. Firma kombinuje kamery, radar, lidar, vlastní čipy a model umělé inteligence, který převádí data ze senzorů přímo na povely k řízení, brzdění a zrychlování. S podporou Uberu chce Rivian od roku 2028 nasadit flotilu robotaxíků úrovně 4 a zkušenosti z nich využít pro běžné vozy. Konkurence je silná: Tesla má výrazně více uživatelů asistovaného řízení, zatímco Waymo, Toyota a další výrobci rozvíjejí vlastní autonomní platformy.

Studie vzorků od 695 dárců orgánů naznačuje, že u lidí zemřelých při astmatickém záchvatu byly změny imunity patrné nejen v plicích, ale také v mízních uzlinách spojených s plícemi a střevy. Všichni sledovaní pacienti se smrtelným astmatem měli zvýšené hodnoty protilátky IgE a výrazné známky zánětu 2. typu, který podporuje otok a tvorbu hlenu. V uzlinách se dříve hromadily paměťové imunitní buňky, zatímco v plicních uzlinách bylo méně regulačních T buněk tlumících přehnanou obranu organismu. Výzkum však prokazuje jen souvislosti, nikoli příčinu: nezkoumal střevní bakterie, stravu ani trávicí obtíže a nenabízí zatím nový test či léčbu.

Nová generace specializovaných satelitů má pomoci zachytit vznikající lesní požáry dříve než dosavadní systémy. Německá společnost OroraTech například jako první zaznamenala kalifornský Rock Fire, který se následně rozrostl na více než 12 tisíc akrů. Aliance Earth Fire Alliance vypustila první tři satelity FireSat a do 30. let chce vytvořit síť více než 50 družic se snímkováním každého místa zhruba po 20 minutách. Přesnější infračervené senzory mají odhalit i malé požáry, zatímco algoritmy strojového učení porovnávají aktuální data s historickými snímky a omezují falešné poplachy. Pro zásahové složky je zásadní rychlost i transparentní vyhodnocení jistoty detekce, protože informace doručená až po hodině může být pro první reakci málo užitečná.

Světová zdravotnická organizace vydala aktualizovaná doporučení pro prevenci či oddálení demence. Navazuje na analýzu zveřejněnou v roce 2024, podle níž lze na populační úrovni spojit až 45 procent případů se 14 ovlivnitelnými rizikovými faktory; nejde však o zaručené snížení rizika u jednotlivce. WHO doporučuje pohyb, společenskou aktivitu, nekouření, omezení alkoholu, zdravou stravu a kontrolu tlaku, cholesterolu, cukru v krvi i hmotnosti. Důležité je také řešit ztrátu sluchu a pokud možno omezovat expozici znečištěnému ovzduší. Organizace naopak nedoporučuje užívat vitaminy B a E, omega-3 ani multivitaminy výhradně kvůli prevenci demence bez prokázaného nedostatku živin.

Výzkum Kalifornské univerzity v Riverside na myších naznačuje, že strava s vysokým podílem sójového oleje může podporovat přibírání a metabolické změny. Klíčovou roli podle autorů hraje jaterní protein HNF4α, který ovlivňuje zpracování tuků a vznik molekul zvaných oxylipiny. Geneticky upravené myši s jinou variantou tohoto proteinu při stejné stravě nepřibíraly, zatímco běžné myši ano. Studie nenaznačuje, že by samotná kyselina linolová nebo olej byly jedinou příčinou; podstatná má být jejich přeměna v těle spolu s vysokotučnou dietou. Závěry zatím vycházejí ze zvířecího modelu a autoři neplánují bezprostřední klinické zkoušky na lidech.

Nová studie odhaduje, že suché oblasti by v letech 2071–2100 mohly zabírat 39,31 až 40,28 procenta zemské souše bez Antarktidy. Ve srovnání s obdobím 1994–2023 by to znamenalo rozšíření až o 2,37 milionu kilometrů čtverečních. Autoři upozorňují, že postup sucha může zhoršovat nedostatek vody, degradaci ekosystémů i desertifikaci. Model zohlednil vliv vyšší koncentrace oxidu uhličitého na omezení výparu vody rostlinami, což vedlo k nižším odhadům než některé dřívější práce. Nejvýraznější změny se podle projekcí čekají v Austrálii, následované Brazílií a částmi Afriky.

Studie sledující více než 91 tisíc účastníků britského projektu UK Biobank naznačuje, že vedle celkového času vsedě záleží i na délce jednotlivých úseků nehybnosti. Každá další hodina sezení trvajícího nejméně 30 minut byla spojena s o 9 % vyšším rizikem úmrtí na rakovinu a o 3 % vyšší pravděpodobností jejího výskytu. Naopak přerušované sezení, například krátkou chůzí, souviselo s příznivějšími výsledky. Nahrazení hodiny dlouhého sezení lehkou aktivitou bylo v modelu spojeno s nižším rizikem výskytu i úmrtí na rakovinu. Jde o observační výzkum, který prokazuje souvislosti, nikoli přímou příčinu a následek.

Mezinárodní tým vědců identifikoval 36 genů výrazně zvyšujících riziko obsedantně-kompulzivní poruchy a chronických tikových poruch včetně Tourettova syndromu. Analýza exomů téměř 4 000 lidí ukázala, že 30 z těchto genů souvisí s oběma diagnózami, což potvrzuje jejich značný genetický překryv. Některé rizikové geny jsou zároveň spojeny s autismem, vývojovými poruchami a schizofrenií. Studie ukazuje na poruchy mozkových okruhů důležitých pro kontrolu impulzů, pohyb a vytváření návyků. Zjištění by mohlo rozšířit možnosti vývoje cílené léčby zaměřené na celé genové a nervové sítě.

Při průzkumném vrtání v Jihočínském moři v roce 2018 vznikl otvor, který se nepodařilo utěsnit a z nějž začal unikat metan. Během jednoho až dvou let se kolem něj vytvořilo společenstvo bakterií, archeí, červů a korýšů, které plyn rozkládalo a částečně omezilo jeho šíření. Výška metanového oblaku do roku 2023 klesla zhruba z 1 200 na 800 metrů nad mořským dnem, únik však pokračoval. Vývoj byl mnohem rychlejší, než předpokládaly dřívější modely, které vznik funkčního ekosystému očekávaly až po desítkách let. Studie zároveň upozorňuje na místní škody: ve vzdálenosti až 500 metrů se zvýšila koncentrace metanu v sedimentech a mikrobiální rozmanitost klesla o více než 30 procent.

Tým vedený vědci z firmy Quantinuum předvedl test, v němž kvantový počítač překonal matematicky stanovenou maximální úspěšnost jakékoli klasické strategie. Úloha využívá kvantovou superpozici k převodu množiny možných odpovědí na její doplněk, zatímco klasický stroj má k dispozici jen jediný vzorek. Experiment na uvězněných iontech zahrnul až 55 qubitů a při délce řetězců 37 bitů stále vykazoval exponenciálně rostoucí náskok nad klasickým limitem. Výsledek je snadno ověřitelným důkazem schopností kvantového hardwaru, byť oba simulované komunikační účastníky zatím zastupoval tentýž stroj.

Nizozemská firma Vitestro získala od amerického úřadu FDA povolení používat autonomní zařízení Aletta pro odběr krve dospělým mimo nemocnice. Robot kombinuje infračervené snímání, ultrazvuk, Dopplerovo měření a algoritmy pro vyhledání žíly, zavedení jehly i manipulaci se zkumavkami. V nizozemské studii s více než 1 600 účastníky uspěl při prvním pokusu v 94,5 procenta případů; při neúspěchu nastupuje zdravotník. Technologie by mohla zvýšit kapacitu laboratoří postižených nedostatkem flebotomistů, protože jeden pracovník může dohlížet až na tři přístroje. Odborníci však žádají další data o fungování u tmavších odstínů kůže i o kvalitě odebraných vzorků pro laboratorní testy.

Studie Stanfordovy univerzity ukázala, že stárnutí orgánů u myší může souviset se zhoršeným odstraňováním zestárlých neutrofilů, tedy bílých krvinek. Klíčovou roli hrají tkáňové makrofágy, které s věkem hůře čistí tyto buňky a tím podporují chronický zánět. Omezení signalizace receptoru EP2 pomocí léků či genetické úpravy obnovilo část jejich funkcí. Starší myši pak vykazovaly příznivější zánětlivé ukazatele, lepší paměť, svalovou kondici i srdeční funkci. Podobné vzorce byly nalezeny v dříve publikovaných datech z lidských jater a srdce, výsledky však zatím nepředstavují ověřenou léčbu pro lidi. Selektivní lék blokující EP2 dosud není schválen.