V roce 2024 zemřelo na malárii přibližně 610 000 lidí, většinou v Africe. Nový výzkum odhaluje slabinu v parazitech způsobujících tuto nemoc. Vědci objevili význam proteinu ARK1, který je klíčový pro dělení buněk parazitů rodu Plasmodium. Zablokování tohoto proteinu může zastavit jejich replikaci v hostitelských buňkách a komárech, čímž by byla nemoc zlikvidována. Díky odlišnostem tohoto proteinu od lidských buněčných procesů by nová léčiva mohla selektivně cílit pouze na parazity, minimalizujíce tak vedlejší účinky.

Nový typ krevního testu slibuje včasnou detekci rakoviny, což by mohlo znamenat lékařskou revoluci. Test dokáže identifikovat fragmenty DNA z rakovinových buněk v krvi, což by mohlo umožnit včasné zásahy. Přestože NHS označilo test za revoluční, nedávné studie ukazují, že často zmešká přítomnost rakoviny. Testy mohou navíc vydávat falešné poplachy, což vede ke zbytečnému stresu a zatížení zdravotnického systému. Přestože věda za těmito testy je pokročilá, důležité je jejich zavedení provádět opatrně a s ohledem na stávající důkazy účinnosti.

Vědci zjistili, jak čmeláčí královny dokážou přežít více než týden pod vodou. Čmeláci dokážou dočasně dýchat pod vodou díky schopnosti extrahovat kyslík z okolní vody. Tato schopnost pomáhá čmeláčím královnám přežít krizové situace, jako jsou zatopené nory, a obnovit kolonii po zlepšení podmínek. Experti zjistili, že čmeláci kombinují podvodní dýchání s anaerobním metabolismem a výrazným snížením metabolismu. Přestože detaily procesu ještě nejsou plně objasněny, vědci se domnívají, že čmeláci využívají fyzických žaber k výměně plynů s vodou.

Evropská kosmická agentura (ESA) vyšetřuje ohnivou kouli, která prošla evropským nebem a zasáhla střechu domu v německém Koblenzi. K události došlo v neděli před 19. hodinou středoevropského času, kdy ohnivá koule svítila přibližně šest vteřin. Meteorit vytvořil otvor velikosti fotbalového míče a nezpůsobil žádná zranění. Ohnivou kouli si všimli lidé v Belgii, Francii, Německu, Lucembursku a Nizozemsku. ESA analyzuje data a uvádí, že objekty této velikosti zasahují Zemi poměrně pravidelně. Takové události jsou často přehlédnuty širokopásmovými teleskopy.

Vakcíny proti COVID-19 zachránily miliony životů, přesto se u některých jedinců objevily vzácné krevní sraženiny po podání vakcín používajících modifikovaný adenovirus, například AstraZeneca. Tento stav, známý jako vakcínou indukovaná imunní trombocytopenie a trombóza (VITT), vzniká, když imunitní systém chybně napadá protein lidského těla, platelets-kapacitní faktor 4. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že všichni pacienti s VITT sdílejí jedinečný vzorec v jejich protilátkách. Výzkum ukázal, že tyto protilátky původně rozpoznávají adenovirový protein a díky mutaci se vážou na platelets-kapacitní faktor 4 velmi pevně. Tento objev osvětluje, proč je VITT tak vzácný, protože vyžaduje kombinaci určité genetické dispozice a vzácné mutace.

Nový výzkum naznačuje, že galaxie Mléčná dráha není v kosmickém prázdnu osamocená, ale je obklopena vrstvou temné hmoty. Tato struktura, přirovnávaná k palačince, může vysvětlovat zvláštní rysy našeho lokálního vesmíru: Lokální list, Lokální prázdnotu a klidný Hubbleův tok. Tým vědců analyzoval pohyby 31 izolovaných galaxií a použil simulace k pochopení těchto jevů. Výsledky ukazují, že struktura vesmíru je více uspořádaná, než se dříve myslelo. Studie naznačuje, že rozložení temné hmoty je klíčové pro uspořádání okolních galaxií.

Leonardo da Vinci možná odhalil důležité geometrické principy při tvorbě Vitruviánského muže. Londýnský zubař Rory Mac Sweeney objevil rovnostranný trojúhelník v rozkroku této slavné kresby, který může objasnit důvody specifických proporcí. Tento trojúhelník komplementuje teorii o tělním rozvržení podle tetraedrálního poměru 1.633, což je princip později zjištěný jako efektivní při uspořádání sfér. Pokud je tato hypotéza správná, Da Vinci mohl neúmyslně nalézt univerzální geometrický princip, zakódovaný i v lidských proporcích.

Studie naznačuje, že léky jako Ozempic a Wegovy mohou mírně zvýšit riziko osteoporózy, dny a osteomalacie. Výzkumníci předpokládají, že náhlá ztráta hmotnosti zvyšuje stres na muskuloskeletální systém a může zvyšovat hladinu kyseliny močové způsobující dnu. Léky GLP-1, které potlačují chuť k jídlu a zpomalují trávení, byly spojovány s poruchami produkce vápníku, což ovlivňuje růst a obnovu kostí. I když přinášejí zdravotní přínosy, plné účinky těchto relativně nových léků nejsou dosud zcela známy. Studie zkoumá zdravotní záznamy 73,483 pacientů užívajících tyto léky po dobu pěti let a porovnává je s kontrolní skupinou.

Vědci z londýnské University College dokázali rekonstruovat videa viděná myšmi analýzou jejich mozkové aktivity. Pomocí algoritmu dokázali z naměřené neuronové aktivity znovu sestavit videoklipy, které myši viděly. Přesnost rekonstrukcí se zlepšovala s použitím dat z většího počtu neuronů. I když tento proces není zcela přesný, ukazuje podobnosti mezi originálním a rekonstruovaným videem. Výzkum zkoumá, jak mozek zpracovává vizuální informace, což může mít důsledky pro pochopení, jak mysl interpretuje a mění smyslové vstupy. Tato práce přináší nové poznatky o tom, jak mozek vytváří náš obraz reality.

Nový výzkum ukazuje, že fotografie zadní části ruky může pomoci odhalit vzácné hormonální onemocnění zvané akromegalie, které je obtížně diagnostikovatelné. Tento stav, způsobený nadbytkem růstového hormonu, pokud není léčen, snižuje očekávanou délku života zhruba o deset let. Výzkumníci z Japonska vytvořili AI model, který analyzuje ruce a dosahuje vysoké přesnosti v diagnostice na základě fotografií rukou. Model dosáhl lepší přesnosti než lidský specialista a má potenciál urychlit diagnostiku. Metoda nabízí soukromější a praktičtější alternativu k diagnostice pomocí fotek obličeje a mohla by být rozšířena na další nemoci spojené s rukama.

Slepé střevo, dříve považované za zbytek od předků, má složitější roli, než se myslelo. Evolution ho vytvořila nezávisle několikrát, což naznačuje, že bylo evolučně výhodné. Obsahuje tkáně podporující imunitní systém a možná chrání prospěšné bakterie během infekcí. Darwin považoval slepé střevo za nepodstatné, ale současné studie ukazují jeho důležitost v dřívějším prostředí. Dnes však jeho význam klesá kvůli moderní medicíně a lepším hygienickým podmínkám, i když riziko apendicitidy zůstává.

Odborníci doporučují různorodé aktivity pro trénink mozku, což může pomoci zpomalit kognitivní úpadek způsobený stárnutím nebo nemocemi, jako je Alzheimerova choroba. Lifelong learning, tedy celoživotní vzdělávání prostřednictvím stimulujících zkušeností, je spojeno s nižším rizikem demence. Výzkumy ukazují, že mezi takové aktivity patří čtení, řešení hádanek, učení se jazykům a návštěvy muzeí. Fyzické zdraví má na mozek rovněž velký vliv, proto je doporučováno pravidelné cvičení a dobrý spánek. Zásadní je začít s těmito aktivitami kdykoli, a nejen v mládí.

Nový výzkum ukázal, že transplantace střevních mikrobů ze starších dárců zlepšila funkci vaječníků u mladých myší. Očekávalo se, že takový postup by mohl mít opačný efekt, ale výsledky byly překvapivé. U myší, kterým byly transplantovány mikrobiomy starších, neplodných myší, došlo ke zlepšení ovariální funkce, což mělo pozitivní vliv na jejich reprodukci. Výzkumníci z University of Southern California objevili, že starší mikrobiomy mohou zvyšovat rozmanitost střevních bakterií a tím přispívat k lepšímu zdravotnímu stavu. Tato zjištění mohou otevřít nové možnosti v léčbě lidské neplodnosti či symptomů menopauzy.

Vědci poprvé zaznamenali ultrafialové světlo emitované stromy během bouřek. Experti z Pennsylvania State University potvrdili, že bleskové výboje mohou vyvolávat elektrické proudy ve stromech, které následně vyzařují koronární zář z listů. Tento jev byl dříve pouze rekonstruován v laboratoři. Výzkumníci použili speciální zařízení k zachycení záblesků nad korunami stromů během skutečné bouře. Objev má důsledky pro chápání atmosférické chemie a vlivů na ekosystémy, a může hrát roli v globálním měřítku s ohledem na změny klimatu.

Nová studie z USA naznačuje, že denní užívání multivitaminových doplňků může zpomalit biologický proces stárnutí. Výzkum analyzoval data téměř 1 000 účastníků ve věku kolem 70 let, kteří užívali multivitaminy po dobu dvou let. Ti, kteří užívali multivitaminy, vykázali pomalejší stárnutí podle biologických hodin ve srovnání s placebo skupinou. Kakaový extrakt, který byl rovněž zkoumán, neprokázal žádný vliv na stárnutí. Přestože výsledky jsou povzbudivé, autoři studie zdůrazňují potřebu větších vzorků a delších studií pro vyhodnocení klinických přínosů.

Nová studie naznačuje, že vystavení syntetickým chemikáliím, jako je vinclozolin, může ovlivnit zdraví až 20 generací. Výzkum na potkanech ukázal, že zdravotní problémy se dědí a mohou se časem zhoršovat. Studie má významné důsledky pro lidstvo, jelikož může objasnit nárůst chronických onemocnění a potenciálně vést k novým léčebným přístupům založeným na epigenetice. Vědci zdůrazňují, že tento problém nelze ignorovat a je nutno přejít k preventivní medicíně, která by mohla oddálit nebo dokonce zabránit rozvoji nemocí. Z výsledků vyplývá, že i u lidí může být podobně dědičné zdraví ovlivněno expozicí pesticidům.

Nový výzkum naznačuje, že protein známý z Parkinsonovy choroby může vysvětlit, proč ženy tvoří dvě třetiny případů Alzheimerovy choroby. Studie odhalila, že mozek žen s abnormálním alfa-synukleinem prochází změnami spojenými s Alzheimerem až dvacetkrát rychleji než u mužů. Tyto změny zahrnují nárůst proteinu tau, který je škodlivý pro mozek. Výsledky naznačují, že alfa-synuklein může urychlovat určité případy Alzheimerovy choroby, což by mohlo vést k cílenějším klinickým studiím a léčbám. Vědci doufají, že pochopení těchto rozdílů pomůže vysvětlit nesouměrné zatížení demencí u žen.

Fyzici v USA vytvořili simulaci, která poprvé naznačuje možnost existence tzv. ideálního skla, jež by mělo minimální entropii. Tento typ skla, poprvé diskutovaný v roce 1948, by měl být amorfní a současně velmi uspořádaný, což by mu umožnilo chovat se jako dokonalý krystal. Výzkumníci z Oregonské univerzity použili pro simulaci dvoudimenzionální model, kde sklo vykazuje krystalické vlastnosti. I když se jedná o teoretickou práci, otevírá nový směr pro budoucí vývoj materiálů. K vytvoření ideálního skla budou však nutné novátorské přístupy, jelikož běžné tepelné procesy nestačí.

Lék na obezitu a diabetes, semaglutid, může po ztrátě patentu stát pouze 3 dolary měsíčně. Tento vývoj by mohl výrazně zlepšit dostupnost léčby v zemích s nízkými a středními příjmy. Po ztrátě patentu v zemích jako Brazílie, Čína a Indie, výzkum naznačuje, že výroba generického léku by mohla snížit náklady na léčbu diabetu a obezity. Lék stojí nyní v některých oblastech kolem 200 dolarů měsíčně, ale levnější verze by zpřístupnila léčbu milionům dalších pacientů. Semaglutid se používá v produktech jako jsou Ozempic a Wegovy, a jeho širší dostupnost by mohla snížit výskyt nemocí spojených s obezitou.

Japonsko schválilo průlomové léčby kmenovými buňkami pro Parkinsonovu chorobu a těžké srdeční selhání. Farmaceutická společnost Sumitomo Pharma obdržela povolení k výrobě Amchepry, která transplantuje kmenové buňky do mozku pacienta. Kromě toho byly schváleny srdeční svalové listy ReHeart, vyvinuté společností Cuorips k obnově srdeční funkce. Léčby by mohly být dostupné pacientům už letos v létě, čímž by se staly prvními komerčně dostupnými produkty využívajícími iPS buňky.