Nová studie ukazuje, že skalní ledovce v Utahu obsahují přibližně miliardu tun ledu, který je skrytý pod vrstvami suti a balvanů. Výzkumníci zkoumali ledovec u hory Timpanogos pomocí gravimetru a trojrozměrného modelování, protože běžný radar v kamenitém prostředí selhává. Zjistili, že zkoumaný útvar tvoří asi z 83 procent led a obsahuje kolem 1,4 milionu tun ledu. Na základě těchto údajů vytvořili postup pro odhad zásob ledu i u dalších skalních ledovců. Takové zásoby vody mohou být důležité pro hydrologii, ale při oteplování se mohou nestabilní skalní ledovce stát také rizikem pro infrastrukturu v údolích.

Experimentální léčba CTX310 využívá technologii CRISPR k trvalé úpravě genu v jaterních buňkách, která napodobuje přirozenou variantu spojenou s nižší hladinou cholesterolu. V první studii dostalo infuzi 15 pacientů se závažnými poruchami tuků v krvi, u nichž nezabírala běžná léčba. U čtyř lidí s nejvyšší dávkou klesla po roce hladina proteinu ANGPTL3 v průměru o 78,6 procenta, LDL cholesterol o 52,5 procenta a triglyceridy o 47,8 procenta. Jeden účastník během sledování zemřel, vyšetřovatelé však úmrtí nespojili s terapií; u ostatních nebyly hlášeny nové vážné nežádoucí účinky. Výsledky jsou předběžné kvůli malému počtu pacientů a pokračuje další fáze zkoušení.

Uhelný popílek ze spalování uhlí by mohl být významným domácím zdrojem prvků vzácných zemin pro USA. Studie z roku 2024 odhaduje, že v dostupném americkém popílku je vytěžitelný materiál v hodnotě téměř 100 miliard dolarů; celkové množství má činit asi 11 milionů tun. Tyto kovy jsou zásadní pro elektroniku, baterie, větrné turbíny, obranné systémy i zdravotnické technologie, přičemž USA nyní výrazně závisejí na dovozu z Číny. Výzkumné týmy zkoušejí šetrnější způsoby získávání kovů z popílku a dalších odpadů, včetně chemického loužení, elektrochemických postupů a biologických metod. Hlavní překážkou zůstává levné, energeticky úsporné a ekologicky přijatelné nasazení těchto technologií ve velkém měřítku.

Malá britská klinická studie se 40 lidmi s prehypertenzí nebo hypertenzí 1. stupně zjistila, že užívání mátového oleje po dobu 20 dní souviselo s poklesem systolického tlaku v průměru o 8,48 mmHg oproti placebu. Účastníci dostávali dvakrát denně 50 mikrolitrů čistého oleje rozmíchaného ve vodě. Ve skupině s mátovým olejem klesl také diastolický tlak průměrně o 4,57 mmHg a klidová tepová frekvence byla nižší. Možným vysvětlením je působení mentholu, který by mohl napomáhat uvolnění cév. Autoři však upozorňují, že jde o krátký a malý výzkum, jehož závěry musí potvrdit rozsáhlejší dlouhodobé studie; lidé by neměli nahrazovat léčbu ani zkoušet obdobné dávkování bez konzultace s lékařem.

Nová analýza naznačuje, že dětská mozková obrna nemusí představovat jednu samostatnou nemoc, ale soubor příznaků překrývajících se s různými genetickými poruchami. Vědci prověřili 515 genů dříve označovaných za možné příčiny a dostatečně silné statistické důkazy našli jen u 89 z nich. Při sekvenování genomu 460 dětí objevili potenciálně škodlivé varianty u zhruba 16 procent pacientů, avšak významná souvislost s obrnou se potvrdila jen u 16 genů. Autoři nepopírají vliv dalších genů, upozorňují ale na nedostatek důkazů u mnoha dosavadních tvrzení. Přesnější rozlišení genetických příčin by mohlo zlepšit vyšetření i péči o postižené děti.

Geochemik Benjamin Tutolo v časopise PNAS tvrdí, že rozšířená hypotéza o vzniku života u hlubokomořských hydrotermálních průduchů neodpovídá současným poznatkům o jejich chemii ani o dávných oceánech. Podle něj byly předpoklady o silně alkalických tekutinách, dostupnosti síry a protonových gradientech, které měly pohánět rané chemické reakce, chybné nebo zastaralé. Za pravděpodobnější prostředí považuje mělká jezera a vysychající tůně, kde experimenty ukázaly možnost vzniku stavebních složek RNA, proteinů a lipidů. Autor zároveň upozorňuje, že závěry mohou snížit očekávání ohledně života na světech, kde se hledají hlavně hydrotermální systémy, i když vhodná jezera mohou existovat i jinde.

Výzkumníci z Texas A&M University testují nafukovací sférický robot RoboBall určený k průzkumu hlubokých a trvale zastíněných měsíčních kráterů, například Shackletonova kráteru u jižního pólu. Robot se pohybuje posouváním vnitřního kyvadla, které mění jeho těžiště; díky kulovému tvaru se nemůže převrátit a chrání citlivé součásti před prachem, kameny i teplotními extrémy. Při zkouškách v texaském lomu zvládl svahy, měkký terén i malé překážky, přičemž vylepšená verze dokáže vyjet svah o sklonu 20 stupňů. Koncepce počítá s tím, že robot odebere vzorky a malou raketou je vystřelí zpět k vozítku na okraji kráteru. Zařízení zatím není připraveno pro skutečný let na Měsíc, protože vyžaduje odolnější materiály, kosmickou elektroniku a autonomnější řízení.

Britský sběratel James Cranfield rozpoznal v údajné liščí hlavě z 19. století preparát vakovlka tasmánského, druhu vyhynulého od roku 1936. V aukci za něj po souboji zájemců zaplatil 62 600 liber, přestože původně šlo o předmět koupený za zhruba 50 liber. Rentgenové a CT snímky potvrdily zachovalou lebku i typický počet osmi horních řezáků, takže exemplář byl zařazen do mezinárodní databáze vzorků vakovlka. Jde teprve o druhou známou preparovanou hlavu tohoto zvířete. Vědci chtějí šetrně odebrat vzorek ze zubů pro genetickou analýzu a zkoumat také původ preparátu, jeho stáří i cestu z Austrálie do Británie.

Vědci v jižní Brazílii prozkoumali 53 ulovených tuňáků pruhovaných a u 96 procent z nich zjistili parazitické červy. Celkem napočítali přes 1 600 parazitů, přičemž nejvíce jich bylo ve střevech, dále ve svalovině a žaludku; ledviny a srdce zůstaly bez nálezu. Studie zachytila zejména rody Trypanorhyncha a Anisakis, její rozsah je však malý a týká se jediného místa i období. Konzervování parazity zpravidla usmrtí, zatímco riziko pro člověka se týká hlavně syrových či nedostatečně tepelně upravených ryb. Autoři zdůrazňují hygienickou kontrolu a rychlé vykuchání úlovku, aby larvy nepronikaly do svaloviny.

Analýza více než 25 000 posmrtných vzorků ze 40 typů tkání ukazuje, že stárnutí organismu neprobíhá rovnoměrně. Řada orgánů vykazuje dvě období zrychlených strukturálních změn, zpravidla ve 30. a 50. letech života. Tepny stárnou nejrychleji už ve třicítce, zatímco děloha a vagina se výrazněji mění hlavně v období menopauzy. Vaječníky podle autorů mohou hormonálními signály ovlivňovat tempo stárnutí i v dalších orgánech, včetně trávicí soustavy. Studie spojuje rychlejší změny tkání se zánětem a poklesem energetické produkce buněk, zároveň ale upozorňuje, že posmrtná data a změny tkání samy o sobě nemusí vždy znamenat funkční úpadek.

Zloději 27. srpna odcizili z muzea ve španělské Villeně většinu mimořádného bronzového pokladu, který obsahoval téměř deset kilogramů zlata. Soubor 66 předmětů starých asi 3 000 let byl objeven roku 1963 a patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům v zemi. Pachatelé ponechali mimo jiné nenápadný železný náramek, jenž byl podle výzkumu z roku 2023 vyroben z meteoritického železa. Odnesli však druhý podobně cenný předmět – železnou hemisféru zdobenou zlatem. Odborníci se obávají, že ukradené zlaté artefakty budou roztaveny a hemisféra po odstranění zlata vyhozena, což by zničilo možnosti dalšího vědeckého výzkumu. Případ vyšetřuje španělská Civilní garda.

Článek doporučuje nespoléhat pouze na formální vztah s jedním mentorem, jehož oslovení může být pro obě strany nepříjemné a zavazující. Profesní růst lze podle autora získávat od řady neoficiálních mentorů pozorováním jejich práce, čtením jejich textů a přebíráním účinných postupů. Důležité je všímat si, jak zkušení kolegové řeší problémy, komunikují na schůzkách či rozvíjejí své znalosti. Ještě větší přínos mají jednoduché cílené otázky na pracovní postupy, obtížné rozhovory nebo oblasti, v nichž se lze zlepšit. Základem takového přístupu je zvídavost a ochota vyhledávat vysvětlení neznámých věcí.

Výzkum vedený Harvardovou lékařskou školou naznačuje souvislost mezi chronickou bolestí a zvýšenou imunitní aktivitou v kostní dřeni lebky. Skeny PET/MRI u 125 lidí s dlouhodobou bolestí zad nebo kolene ukázaly vyšší hladiny proteinu TSPO v rozsáhlých oblastech lebky než u zdravé kontrolní skupiny. Silnější signál souvisel s vyšší intenzitou bolesti, jejím dopadem na běžný život a v některých analýzách také s úzkostí či depresí. Předběžný rozbor posmrtné tkáně navíc odhalil více buněk a větší podíl buněk s TSPO u dárce s historií chronické bolesti. Studie však byla pozorovací, takže zatím neprokazuje, zda aktivita kostní dřeně bolest vyvolává, nebo je jejím důsledkem.

Astronomové zaznamenali kolem jižního pólu Saturnu rozsáhlou desetibokou atmosférickou vlnu, která doplňuje dlouho známý šestiúhelník na severu planety. Útvar se objevil nejpozději v roce 2023, potvrzen byl snímky Hubbleova teleskopu a leží přibližně na 60. stupni jižní šířky. Je vázán na silný východní proud, zatímco samotný desetiúhelník se posouvá výrazně pomaleji. Vědci zkoumají, zda jeho vznik souvisí s nedalekým vysokotlakým vírem, avšak simulace zatím přesnou podobu struktury nevysvětlily. Další pozorování během jižního jara a léta Saturnu mají ukázat, zda se útvar rozpadne, nebo se naopak ustálí.

Vědci z Monterey Bay Aquarium Research Institute poprvé potvrzeně zaznamenali oliheň rodu Magnapinna v severovýchodním Pacifiku. Dálkově ovládané vozidlo ji natočilo 7. srpna u podmořské hory Davidson Seamount poblíž centrální Kalifornie v hloubce 3 277 metrů. Přibližně 1,25 metru dlouhý živočich se vyznačuje obřími ploutvemi a mimořádně dlouhými tenkými rameny a chapadly, která ohýbá do charakteristické „loketní“ polohy. Biologové dosud nevědí, čím se tyto hlubinné olihně živí, jak loví ani jak početné jsou jejich populace. Pozorování naznačuje, že podmořská hora může být významným místem pro získávání potravy i pro další vzácné hlubokomořské druhy.

Dosud největší genetická studie vlastností osobnosti spojila s takzvanou velkou pětkou 1 260 genetických variant, z nichž 824 dosud známo nebylo. Jednotlivé varianty však mají zanedbatelné účinky a nelze z nich spolehlivě určit osobnost konkrétního člověka. Zachycené genetické rozdíly vysvětlují podle výzkumu přibližně 7,4 až 10,6 procenta rozdílů mezi lidmi, zatímco predikce z DNA objasní méně než čtyři procenta variability. Většinu vlivu tak zřejmě představují prostředí, kultura, zkušenosti a další negenetické faktory. Studie zahrnula data ze 46 souborů a až 1,14 milionu lidí; výsledky vyšly v časopise Nature.

Start-upy Periodic Labs a Quantum Formatics využívají umělou inteligenci, robotiku a automatizované experimenty k hledání supravodičů, které by byly nejen výkonné, ale také levně vyráběné ve formě vodičů. Cílem je překonat praktickou výhodu běžně používaného niobu a titanu, jehož kritická teplota je sice nízká, ale který lze dobře průmyslově zpracovat. Periodic Labs chce pomocí robotických ramen a analýzy rentgenové difrakce zvýšit tempo testování až na tisíc kandidátních materiálů denně. Quantum Formatics se soustředí na tvárné materiály odolnější vůči záření, vhodné pro magnety ve fúzních reaktorech; prototyp vodiče plánuje připravit zhruba do roka. Nové supravodiče by mohly zlepšit účinnost magnetické rezonance, energetických rozvodů v datových centrech a zejména kompaktních fúzních elektráren.

Rozšíření generativní AI může omezovat pracovní příležitosti pro juniory a narušit tradiční cestu, na níž se z nezkušených pracovníků stávají odborníci. Autor upozorňuje, že automatizace sice zvládá rutinní úkoly, ale zároveň lidem bere praxi potřebnou pro řešení výjimečných a krizových situací. Zkušenosti z letectví a jaderné energetiky podle něj ukazují nutnost vědomě zachovávat manuální postupy i za cenu nižší krátkodobé efektivity. Firmy by proto měly zavádět „manuální brány“, například nechat inženýry nejprve samostatně analyzovat chybu a vytvořit test, než využijí AI k návrhu opravy. Taková investice do praxe juniorů má chránit dlouhodobou odbornou kapacitu organizací.

Výzkumníci v Číně předvedli kvantovou teleportaci využívající 100 paralelních komunikačních kanálů, což by mohlo výrazně zvýšit kapacitu budoucích kvantových sítí. Namísto běžného přenosu jednotlivých kvantových stavů použili programovatelný hologram a prostorový modulátor světla, který rozdělil laserový paprsek do mřížky 10 × 10 nezávisle ovladatelných režimů. V experimentu takto teleportovali obraz písmene Q složený ze sta pixelů. Přístup má umožnit samostatnou manipulaci s jednotlivými kanály bez složitého dekódování typického pro multiplexování v jednom paprsku. Tým chce systém dále rozšířit až na tisíc kanálů pomocí výkonnějších laserů a lepších zesilovačů.

Výzkumníci zjistili, že ultratenké vrstvy diselenidu niobu a pravděpodobně i disulfidu tantalu nevykazují pouze jeden supravodivý pás, jak se dosud zdálo. Citlivá tunelová spektroskopie a porovnání s matematickými modely ukázaly, že data lépe odpovídají supravodivosti ve dvou pásech. Silný rozptyl elektronů mezi pásy během života Cooperových párů přitom obě energetické mezery zprůměruje, takže měření zachytí zdánlivě jen jednu. Výsledek může pomoci lépe řídit vlastnosti supravodičů pro energetiku, elektroniku i kvantové technologie. Autoři chtějí dále zkoumat silnější vzorky diselenidu niobu, kde by se mohly uplatnit až tři pásy.