Studie mezi 1 283 mladými dospělými v USA zjistila, že až 80 procent účastníků spadalo do některého stadia kardiovaskulárně-ledvinně-metabolického syndromu (CKM). Vyšší stupeň tohoto souboru rizik souvisel s častějšími známkami subklinického poškození krčních tepen, které přivádějí krev do mozku. Průměrný věk sledovaných byl 23 let, přesto některé ukazatele tloušťky tepen odpovídaly hodnotám očekávaným u třiatřicetiletých. Výsledky nelze bez výhrad vztáhnout na všechny mladé Američany, protože soubor tvořili hlavně obyvatelé měst ze sociálně znevýhodněného prostředí s nepříznivými návyky v pohybu a stravě. Autoři zdůrazňují, že riziko lze ovlivnit úpravou jídelníčku, pohybem, spánkem a kontrolou hmotnosti, tlaku, cukru a krevních tuků.

Polybromované difenylétery (PBDE), dříve používané jako zpomalovače hoření, zůstávají v evropské půdě, sedimentech, ovzduší i vnitřním prostředí budov navzdory zákazům z počátku tisíciletí. Přehled 181 odborných studií ukazuje, že největší zátěž se soustřeďuje ve městech, průmyslových oblastech, na skládkách a ve vnitřních prostorech. Látky se mohou dále uvolňovat ze starého nábytku, elektroniky, recyklovaných materiálů, odpadních toků a kontaminovaných míst. Některé koncentrace v půdě a ovzduší sice klesají, PBDE však přetrvávají v potravních řetězcích a mohou se vracet do oběhu při recyklaci či renovacích. Studie upozorňuje, že oběhové hospodářství musí zahrnovat důslednou kontrolu starých chemických zátěží.

Studie britských vědců uvádí, že nahrazení kravského mléka produkty z přesné fermentace by mohlo snížit potřebnou rozlohu půdy až o 96 %. Technologie využívá geneticky upravené mikroorganismy k výrobě mléčných proteinů, které se následně kombinují s rostlinnými tuky, cukry a dalšími živinami. Pokud by Spojené království nahradilo tímto způsobem pětinu současné produkce mléka, mohlo by se uvolnit asi 8 590 kilometrů čtverečních půdy. Úplný přechod by podle odhadů zpřístupnil plochu srovnatelnou s pevninským Dánskem. Uvolněná půda by mohla sloužit k obnově přírody, zalesňování, ochraně rašelinišť či jiné produkci potravin.

Výzkum německého Institutu Maxe Plancka ukazuje, že elektricky nabité kapky vody mohou poškodit ochranné povlaky kovů dosud přehlíženým mechanismem. Při dielektrickém průrazu vznikají v povlaku otvory, které následně vystaví kov korozi. V laboratorních testech se po působení nabitých kapek objevilo poškození povlaků na mědi i zlatě, zatímco elektricky neutrální voda škody nezpůsobila. Náboj se může na kapkách vytvářet například při pohybu po různých površích, v bouřkových mracích, u mořských vln či vodopádů. Autoři upozorňují, že význam tohoto jevu v běžném dešti zatím není znám, ale poznatky mohou vést k odolnějším antikorozním nátěrům.

Vědci z Univerzity Jižní Karolíny otestovali injekční nanogelový systém Nano-ERASER na myších modelech Alzheimerovy nemoci. Technologie cílí na protein PTBP1 v podpůrných mozkových buňkách zvaných astrocyty, čímž je má přeměňovat na nové neurony. Po dvou injekcích se u léčených myší zlepšila schopnost stavět hnízda i výsledky v testech paměti a orientace ve vodním bludišti. V jejich mozku se zároveň zvýšila hustota neuronů a příznivě se změnily některé ukazatele zánětu a hromadění škodlivých proteinů. Výsledky z buněčných kultur, organoidů a myší však zatím neznamenají, že metoda bude fungovat u lidí; další výzkum se má zaměřit na dlouhodobé testy a primáty.

Čína téměř plně ovládá zpracování erbia a yttria, dvou vzácných zemin zásadních pro optické zesilovače, letecké motory, energetické turbíny, elektroniku i datová centra. Čínská omezení vývozu už výrazně snížila dodávky yttria do USA a jejich další podoba se má rozhodnout v listopadu. Yttrium je klíčové pro žáruvzdorné povlaky turbínových lopatek, zatímco erbium umožňuje zesilovat signál v dálkových optických kabelech a používá se i v satelitních spojích. Náhrady existují jen omezeně a jejich širší nasazení se neočekává v krátké době. USA připravují zásoby strategických surovin v rámci iniciativy Project Vault, avšak průmysl i vlády podle expertů zatím na možné přerušení dodávek reagují nedostatečně.

Americký úřad FDA schválil bemotrizinol (BEMT), první nový účinný filtr do opalovacích krémů za téměř 30 let. Látka, používaná dlouho v Evropě, Asii, Austrálii a Kanadě, má pokrýt i část UVA spektra přibližně mezi 370 a 400 nanometry, kterou dosavadní americké přípravky hůře blokují. UVA záření proniká hluboko do kůže a podílí se na jejím stárnutí i vzniku rakoviny. Bemotrizinol je fotostabilní, má na kůži vydržet déle a díky velké molekule se méně vstřebává do organismu. První výrobky s touto látkou se mají v USA začít prodávat zhruba v září; odborníci nadále doporučují nanášet ochranu každé dvě hodiny.

Laboratoř Goodfire zpřístupnila platformu Silico, která má pomáhat odhalovat, jak jazykové a jiné modely AI dospívají ke svým výstupům. Systém využívá mechanistickou interpretovatelnost: analyzuje váhy, aktivace, pozornost neuronových sítí i změny po tréninku a umožňuje testovat zásahy do jejich částí. Uživatelé mohou běžným jazykem zadat otázku, například kdy model halucinuje, zatímco agenti připraví a paralelně provedou potřebné experimenty. Goodfire zároveň nabízí grantový program v hodnotě jednoho milionu dolarů pro akademické a neziskové výzkumníky. Při analýze modelu pro rozpoznávání Alzheimerovy choroby platforma podle firmy odhalila dosud nevyužívaný signál založený na délce fragmentů DNA.

Autoři navrhují dvourežimovou jadernou raketu, která by v jediném systému spojila silný jaderný tepelný pohon a úsporný jaderný elektrický pohon. Tepelný režim by používal reaktor k ohřevu vodíku a poskytoval vysoký tah pro klíčové manévry, zatímco elektrický režim by vyráběl energii pro iontové motory i palubní systémy. Cílem je zkrátit dobu pobytu posádek ve vesmíru při marsovských misích ze zhruba 620 na 335 dní či méně. Dosavadní návrhy narážely hlavně na ventily, které by musely dlouhodobě odolávat radiaci a zároveň spolehlivě přepínat oba režimy. Nová koncepce pracuje s odlišnými palivovými prvky pro nízkoteplotní výrobu elektřiny a vysokoteplotní ohřev pohonné látky, což má některé konstrukční potíže omezit.

Seismoakustické stanice dokážou zachytit infrazvuk a mechanické vibrace vyvolané turbulentním prouděním v hurikánech. Výzkum Stanfordovy univerzity založený na datech z hurikánu Isaac z roku 2012 ukázal, že senzory u pobřeží Louisiany rozlišily lokální tlakové výkyvy v řádu desítek až stovek metrů. Mohly by tak přinést nové poznatky o přízemní mezní vrstvě bouře, která je zásadní pro odhad jejího zesilování, ale obtížně se pozoruje. Metoda nemá nahradit letecká měření, drony ani bóje, může je však doplnit zejména po příchodu hurikánu nad pevninu. Vědci nyní potřebují ověřit výsledky na větším počtu bouří.

Přehled 96 odborných studií naznačuje, že hluboké krční mízní uzliny se s věkem zmenšují a lymfatické cévy mohou měnit svou strukturu. Tyto uzliny zřejmě přijímají tekutinu, odpadní látky i imunitní signály odváděné z mozku přes mozkové obaly. Pomalejší odtok by mohl souviset s hromaděním látek spojovaných s neurodegenerativními nemocemi, například amyloidu beta a fosforylovaného tau. Dosavadní důkazy však neprokazují, zda porucha odvodného systému stárnutí mozku způsobuje, nebo je jen jeho následkem. Vědci proto žádají dlouhodobé studie na lidech; výzkum zároveň zkoumá možnosti neinvazivní podpory lymfatického odtoku z oblasti krku.

Studie publikovaná v časopise Nature Structural & Molecular Biology přinesla strukturální důkaz, že ketamin se přímo váže na lidské opioidní receptory mu a kappa. V laboratorních testech je částečně aktivoval, přičemž kryoelektronová mikroskopie zachytila látku v jejich hlavním vazebném místě. U myší blokování opioidních receptorů odstranilo analgetický účinek ketaminu, což naznačuje jejich význam pro tlumení bolesti. Ketamin nadále působí také přes NMDA receptory a jeho účinky proto nejspíš vyplývají ze souběhu více mechanismů. Není zatím jasné, zda opioidní aktivita vysvětluje i antidepresivní působení; poznatky by však mohly pomoci vyvinout bezpečnější varianty léku s nižším rizikem zneužívání.

Experimentální sloučenina TOFA vedla u obézních samců myší během čtyř týdnů k průměrnému úbytku hmotnosti o 18 procent, aniž by méně jedli nebo byli aktivnější. Většinu ztracené hmotnosti tvořil tuk, zatímco svalová a další netuková tkáň zůstaly převážně zachovány. Látka podle vědců omezuje tvorbu nového tuku a současně podporuje jeho využívání jako zdroje energie; přesný důvod vyššího energetického výdeje ale není objasněn. U myší se zlepšily také hodnoty krevního cukru, inzulinu a známky ztučnění jater. Kombinace TOFA se semaglutidem či tirzepatidem přinesla v krátkých pokusech ještě výraznější účinky. Látka však nebyla testována na lidech a před případnými klinickými zkouškami musí projít bezpečnostními studiemi.

Rozsáhlý Cochraneův přehled 80 randomizovaných studií s téměř 30 000 kuřáky naznačuje, že regulované nikotinové e-cigarety zvyšují šanci přestat kouřit více než náhradní nikotinová léčba, například náplasti či žvýkačky. Na každých sto lidí připadli zhruba čtyři úspěšní odvykající navíc oproti těmto metodám a dva navíc oproti e-cigaretám bez nikotinu. Závěry se týkají pouze ověřených a regulovaných výrobků, nikoli nelegálních či neschválených zařízení. Autoři zároveň nehodnotili, zda lidé následně přestanou vapovat nebo zda se nestanou závislými na nikotinu jinou cestou. E-cigarety jsou podle dostupných důkazů méně škodlivé než klasické kouření, jejich dlouhodobé zdravotní dopady však dosud nejsou dostatečně prozkoumány.

Probiotické doplňky jsou široce propagovány pro zdraví střev, imunitu i prevenci různých nemocí, přesvědčivé důkazy však podle epidemiologa často chybějí. Řada menších studií má nízkou kvalitu a některé výzkumy byly staženy kvůli problémům s vědeckou integritou. Velké klinické studie většinou nenacházejí významný přínos například u nachlazení, ekzému, infekčních průjmů či předčasně narozených dětí. Účinky navíc mohou záviset na konkrétním kmeni bakterií, dávce a individuálním složení střevního mikrobiomu. Určitý přínos mohou mít specifická probiotika například při průjmu spojeném s antibiotiky, ale plošné každodenní užívání doplňků není podloženo silnými daty. Vhodnější může být pestrá strava s fermentovanými potravinami, jako jsou jogurt, kimči nebo kysané zelí.

Expedice NOAA v roce 2017 zkoumala sonarový cíl v hloubce asi 1,5 kilometru v Mexickém zálivu, který se původně jevil jako možný vrak lodi. Dálkově ovládaný robot však objevil poškozený přepravní kontejner a rozptýlené ledničky, mrazáky a pračky, patrně určené k recyklaci. Kontejner zřejmě spadl z nákladní lodi během nepříznivého počasí a vědci místo nazvali Deep Clean. Kovové trosky už osídlili koráli, hydroidi i ryby. Nález připomíná, že lidský odpad zasahuje i zdánlivě nedotčené hlubokomořské ekosystémy a ztracené kontejnery se tam mohou rozkládat stovky let.

Studie v časopise Global Challenges označuje Austrálii za zemi, která je podle dostupných výzkumů nejlépe připravena čelit širokému spektru globálních katastrof. Výhodou jsou její geografická izolace, vysoká produkce potravin, domácí průmysl, nerostné zdroje, bohatství a relativně stabilní demokratický systém. Autoři zkoumali hrozby jako jaderná zima, pandemie, výpadky infrastruktury, kybernetické útoky, dopady asteroidů či sopečné erupce. Austrálie však není zcela bezpečná, protože stále závisí na dovozu některých paliv, léků a hnojiv. Mezi další relativně odolné státy zařadili vědci Nový Zéland, Japonsko, Švýcarsko a Argentinu, zároveň ale zdůrazňují, že úplné útočiště před všemi globálními riziky neexistuje.

Americká NSA provozovala od roku 1962 tajný počítač Harvest, který sloužil především k analýze zachycené komunikace a luštění šifer. Systém vyrobený IBM spojoval sálový počítač Stretch se specializovaným proudovým koprocesorem a v některých úlohách byl až dvěstěkrát rychlejší než tehdejší stroje. Dokázal automaticky prohledávat miliardy znaků či miliony zpráv podle tisíců hledaných výrazů. Harvest používal robotizovanou knihovnu magnetických pásek Tractor, raný příklad automatizovaného hromadného úložiště. Jeho architektura s paralelním zpracováním dat, specializovaným akcelerátorem a vlastním jazykem Alpha předznamenala principy dnešních systémů pro práci s velkými datovými toky, grafikou a umělou inteligencí.

Americká Národní vědecká nadace spustí od akademického roku 2026/2027 pilotní program I-PhD, který má začlenit praxi ve firmách do doktorského studia STEM oborů. Během čtyř let podpoří 250 studentů; NSF do pětiletého projektu vloží 47 milionů dolarů. Univerzity uhradí první rok studia, zatímco firmy musí od druhého roku spolu s NSF financovat studium a vložit nejméně 100 tisíc dolarů na studenta. Doktorandi stráví nejméně rok výzkumem přímo ve firmě a získají také profesní přípravu potvrzenou certifikátem. Zastánci očekávají snazší přechod absolventů do podniků, kritici však upozorňují na riziko, že čtyřleté financování a větší vliv firem mohou oslabit výzkumný charakter doktorátu.

Vědci popsali nový druh žáby Pristimantis milpe, nazvaný milpská dešťová žába, který byl po desítky let nesprávně řazen k jinému druhu. Omyl odhalilo nové zkoumání historického typového exempláře z roku 1902 uloženého v londýnském Přírodovědném muzeu. Terénní výpravy, srovnání vzorků a testy DNA potvrdily, že běžně pozorovaná populace představuje samostatný druh. Žába žije v deštných lesích Ekvádoru a jižní Kolumbie, ale objevuje se i na banánových plantážích a v městských parcích. Případ podle autorů ukazuje, že i nápadné a hojné druhy mohou zůstávat taxonomicky nerozpoznané.