Vědci možná poprvé detekovali signaturu horizontu událostí černé díry pomocí gravitačních vln. Tento objev vznikl při zkoumání vlny z masivní srážky dvou černých děr. Teoretická práce naznačuje, že přímá vlna, kterou našli, může nést informace o horizontech černých děr. Zatímco dosavadní pozorování byla spíše nepřímá, nové signály nabízejí přímější pohled na tyto oblasti. Výsledky této práce, které byly publikovány v Nature, by mohly přinést nový způsob studia černých děr a testování obecné relativity.

Nová analýza fosilií Homo naledi v Jihoafrické republice ukazuje, že v lokalitě Rising Star chybí mužské exempláře. Zuby nalezené v této jeskyni neobsahují peptidy spojené s mužským Y chromozomem, což naznačuje, že se může jednat o pohřebiště žen. Výzkum ale nevylučuje možnost, že muži nesli genetickou mutaci způsobující nedostatek amelogeninu Y. Tato zjištění zvyšují zájem o teorii, že Homo naledi mohl praktikovat pohřební rituály. Další výzkum je nutný k potvrzení evolučních a kulturních implikací těchto objevů.

Vysokohorské oblasti And v Argentině jsou domovem lidí, kteří vyvinuli genetickou odolnost vůči arsenu, přirozeně se vyskytujícímu ve vodě. Studie ukazuje, že populace z města San Antonio de los Cobres má varianty genu AS3MT, jež podporují efektivnější metabolizování arsenu. Tento jev je výsledkem dlouhodobého vystavení vysokým úrovním tohoto toxického prvku, což umožnilo přírodním výběrem zvýhodnit odolnější jedince. Výzkum naznačuje, že by podobná adaptace mohla být přítomna i u dalších andských populací.

Život na Zemi prošel několika masovými extinkcemi, přičemž některé mohly být způsobeny blízkými průchody objektů o planetární hmotnosti. Teoretický fyzik Daniele Fargion zkoumá možnost, že gravitační přílivové efekty těchto objektů mohly způsobit gigantické vlny, vulkanické erupce a změny klimatu, vedoucí k vyhynutí druhů. Ačkoli je obtížné prokázat přímé spojení mezi těmito jevy a vyhynutími, průzkum vnější části sluneční soustavy naznačuje existenci mnoha takových objektů. Studie upozorňuje na potřebu monitorovat tyto potenciální hrozby pro Zemi.

Nová studie analyzovala 69 klinických testů s více než 154 tisíci dospělých a zjistila, že doplňky vápníku a vitaminu D mají malý vliv na prevenci zlomenin. Kombinace těchto látek ukázala jen zanedbatelné snížení rizika zlomenin. Výsledky zpochybňují dosavadní praxi předepisování těchto doplňků jako prevence pádů a zlomenin u dospělých. Pro lidi bez nedostatku vitaminu D nebo osteoporózy se pravidelné cvičení ukazuje být efektivnější. Zdraví kostí u starších dospělých může více záviset na fyzické aktivitě a vyvážené stravě než na samotných doplňcích.

Nová studie naznačuje, že současné generace mohou biologicky stárnout rychleji než ty předchozí. Výzkum ukázal, že lidé narození v pozdějších dekádách se jeví biologicky starší než jejich předchůdci ve stejném věku. Studie zkoumala krevní markery a zjistila zvýšené riziko vzniku určitých typů rakovin, jako je rakovina plic a zažívacího traktu, u mladších generací. Vědci se snaží pochopit, jak může moderní prostředí ovlivnit biologické stárnutí a tím i zdravotní rizika. Výsledky by mohly pomoci při vývoji personalizovaných preventivních opatření.

Evropu zasáhla obrovská vlna veder, při níž Francie zaznamenala nejteplejší den od počátku měření. Teploty dosáhly rekordních hodnot, což vedlo k uzavření škol a turistických atrakcí. Ulice byly téměř prázdné, a obyvatelé i turisté se dusili ve spalujícím horku. Některé země, jako Španělsko a Itálie, vyhlásily nejvyšší stupně výstrah kvůli zdraví ohrožujícím teplotám. Meteorologové poukazují na to, že takové extrémní vlny vedra budou v důsledku klimatických změn stále častější a intenzivnější. Po celé Evropě se vlna veder zhoršuje, což vyvolalo obavy z budoucí letní sezóny.

Podle výzkumu je nedostatek pomalého vlnového spánku spojen se zvýšeným rizikem demence u starších lidí. Studie zjistila, že lidé nad 60 let mají o 27 % vyšší pravděpodobnost vzniku demence, pokud každoročně přijdou o 1 % tohoto hlubokého spánku. Fáze pomalého spánku, která tvoří součást 90minutového cyklu spánku, je klíčová pro regeneraci organismu a mozku. Výzkum také ukázal, že lidé s Alzheimerovými změnami v mozku vykazují lepší výsledky v paměťových testech, pokud mají více tohoto druhu spánku. I když není jasné, zda ztráta pomalého spánku demenci způsobuje, nebo je výsledkem mozkových změn, je důležité zajistit si dostatečný spánek pro celkové zdraví.

Ve Středozemním moři byly objeveny odlišnosti v komunikaci vorvaňů mezi východními a západními populacemi. Studie odhalila, že východní velryby používají rychlejší vzorce kliků, zatímco západní preferují pomalejší tempo. Tento jev naznačuje možný kulturní vývoj. Přestože rozdíly nejsou tak výrazné jako u jiných druhů, výzkumníci si všímají unikátních kulturních tradic v této izolované populaci. Objev podporuje teorii, že vorvani ve Středozemí se vyvíjejí jinak než jejich protějšky jinde na světě.

V západní Austrálii byl potvrzen kráter starý 3,02 miliardy let, což z něj činí nejstarší známý impaktní kráter na Zemi. Kráter, známý jako North Pole Dome, byl podroben přesné analýze minerálů, jako je zirkon a apatit, které ukázaly na dobu impaktu. Tento objev je zvláště významný, jelikož poskytuje pohled na podmínky na Zemi v době, kdy se formovala první forma života a měnily se povrchové procesy. Pilbara, kde se kráter nachází, je známá svými neporušenými archaickými horninami, které umožňují zkoumání raného zemského povrchu.

Studie mezinárodního týmu vědců naznačuje, že preference vůně a chuti cibule může být spojena s nižším rizikem vzniku cukrovky typu 2 a vysokého krevního tlaku. Onemocnění a jejich vazby na dietu byly zkoumány pomocí genetických dat a preferencí jídel u více než 160,000 lidí. Výsledky ukazují na významnou vazbu mezi preferencí cibule a variantou genu OR2T6. Tento přístup Mendelovské randomizace, kdy se využívají neměnné genetické varianty jako zástupci pro dietní údaje, nabízí potenciál pro spolehlivější výzkum vlivu diety na zdraví.

Houba Lanmaoa asiatica z Číny může po konzumaci vyvolat halucinace malých postaviček, přestože neobsahuje známé psychedelické sloučeniny jako psilocybin nebo kyselinu ibotenovou. Vědci z Univerzity v Utahu sekvenovali genomy několika hub tohoto rodu, aby zjistili příčinu těchto účinků. Objevili, že za halucinace může nový, dosud neidentifikovaný metabolit. Studie dále rozšířila znalosti o rodu Lanmaoa a objevila nové druhy, což může pomoci při budoucích výzkumech evoluce a bioaktivních látek v tomto rodu.

Výzkum naznačuje, že melatonin, oblíbený doplněk na spaní, může mít vážné vedlejší účinky při dlouhodobém užívání. Studie ukázala, že lidé užívající melatonin přes rok mají vyšší riziko srdečního selhání a úmrtí. Ačkoli výsledky nejsou definitivní, vyvolávají obavy a ukazují potřebu podrobnějšího zkoumání. Melatonin je považován za bezpečný pro krátkodobé použití, avšak jeho dlouhodobé účinky nejsou dobře prozkoumány. Výsledky byly zveřejněny na vědeckém setkání Americké kardiologické asociace.

V tropických deštných lesích na Cape York Peninsula v Queenslandu byl objeven pavouk patřící do rodu Propostira, známý jako ballista pavouk, s novým způsobem lovu. Tento pavouk vytváří pružinovou past, která se aktivuje speciálně na agresivní zelené stromové mravence. Jeho síť dosahuje extrémní rychlosti akcelerace, což umožňuje rychlé zachycení kořisti. Síť pavouka je schopná uchovat a využít obrovské množství energie, což je jedinečné mezi biologickými katapultovými systémy. Tato strategie je extrémním příkladem specializace na jediný druh kořisti. Pavouk používá jemnější hedvábné nitě k nalákání mravenců, kteří jsou následně vtahováni do jádra sítě.

Na západě Austrálie byly nalezeny nemocné mořské ptáky s vysoce patogenním kmenem ptačí chřipky H5N1. Jedná se o první případy tohoto kmene v Austrálii, který byl dosud jediným kontinentem bez výskytu viru. Ptačí chřipka H5N1 se šíří rychle a zasáhla kontinenty mimo Austrálii, vážně ovlivnila divokou přírodu a drůbež. Riziko pro lidi je zatím nízké, ale přenos na savce, jako jsou pečetě a mladé mořské ptáky, vyvolává obavy. Austrálie zintenzivňuje sledování a zvažuje opatření, včetně očkování zvířat v ohrožení, k zastavení šíření viru.

Silový trénink je nejen prostředkem ke zlepšení vzhledu, ale podle nové studie prodlužuje i délku života. Výzkum sledoval téměř 150 000 zdravotníků po dobu 30 let a prokázal, že 90 až 120 minut silového tréninku týdně snižuje riziko úmrtí o 13 %. Největší přínos byl pozorován u kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Kombinace silového tréninku s aerobním cvičením byla nejúčinnější proti předčasnému úmrtí. Silné svaly pomáhají nejen při regulaci hladiny cukru v krvi, ale i při prevenci cukrovky a dalších nemocí. Studie však nemůže jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi cvičením a delším životem.

Lidé s krevní skupinou B, ať už pozitivní nebo negativní, čelí o 28 % vyššímu riziku vzniku cukrovky 2. typu ve srovnání s jinými krevními skupinami. To vyplývá z rozsáhlé analýzy zahrnující 51 systematických přehledů a meta-analýz zkoumajících souvislosti mezi krevními skupinami a zdravotními problémy. Ačkoliv toto riziko není vysoké ve srovnání s faktory jako jsou strava, hmotnost nebo životní styl, stále představuje významný ukazatel pro individuální posuzování rizik. Studie se zaměřila na odstranění nedostatků předchozích výzkumů a zdůrazňuje potřebu kvalitnějšího zkoumání vztahu mezi krevními skupinami a nemocemi.

Nový výzkum odhalil, že předci člověka, pravděpodobně Homo erectus, používali oheň již před 1,07 až 1,79 miliony lety v jeskyni Wonderwerk v Jižní Africe. Důkazy zahrnují zbytky ohně nacházející se hluboko v jeskyni, kde by přírodní požár nedosáhl. Tímto objevem se posunul časový rámec používání ohně, který byl dříve datován na před 1 milionem let. Užitím speciální metodiky vědci dokázali rozlišit spálené fosilie od těch, které prošly jinými chemickými změnami. Tento nález naznačuje, že raní lidé oheň aktivně využívali a zapojovali do svého života.

Kometa 3I/ATLAS, objevená v roce 2025, vykazuje jedinečné chemické vlastnosti, které ji odlišují od jakékoliv známé komety. Detailní analýzy ukázaly, že izotopy vodíku a uhlíku v kometě naznačují, že vznikla v extrémně chladném a prastarém prostředí. Množství těžkého vodíku v kometární vodě překonává poměry běžné pro komety slunečního systému, což naznačuje, že voda vznikla při teplotách pod 30 Kelvinů. Uhlíkové izotopy také ukazují na její původ v prostoru neovlivněném prachem umírajících hvězd, což může naznačovat stáří komety až 12 miliard let. Tato zvláštní kometa tak může poskytnout nové poznatky o historii naší galaxie.

Australští vědci zkoumali sloučeninu mědi Cu(ATSM) jako možnou léčbu Alzheimerovy choroby. Při testech na myších tato látka snížila hromadění amyloid-beta proteinů a zlepšila prostorovou paměť zvířat. Cu(ATSM) zvyšuje hladinu P-glykoproteinu, který pomáhá odstraňovat amyloid-beta z mozku. Výsledky zatím ukazují potenciál pro budoucí léčení Alzheimerovy choroby, ale další testy na lidech jsou nezbytné. Studie byla publikována v časopise ACS Chemical Neuroscience.