Astronomové objevili nejstarší známý blikající kvazar, jehož světlo k nám cestovalo přes 13 miliard let. Tento starověký kvazar, J0439+1634, má překvapivě dobře vyvinutý zářivý disk materiálu, což naznačuje jeho vyspělost. Objev blikání tohoto kvazaru pomáhá pochopit růst obřích černých děr v kosmické historii. Bylo použito vícevlnové pozorování, které odhalilo, že tento kvazar má hmotnost přesahující 600 milionů sluncí. Studie přináší nové metody pro měření hmotnosti nejstarších kvazarů a poskytuje základ pro budoucí výzkum s novými observatořemi.

Vědci objevili novou molekulární cílovou látku pro možné terapie Alzheimerovy choroby, enzym GRK2. Upravená forma tohoto enzymu se hromadí kolem mitochondrií a narušuje jejich funkci, což zvyšuje produkci amyloid-beta proteinů. Pomocí nově vyvinuté látky pojmenované Compound 10 se podařilo zpomalit postup demence u laboratorních myší a zlepšit funkci buněk. Tento objev by mohl vést k novým způsobům léčby Alzheimerovy choroby. Výzkum se zaměřuje na chemické sloučeniny schopné zabránit přetížení mitochondrií a snížit tvorbu patologických proteinů.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že lidé mají výraznou tendenci otáčet se proti směru hodinových ručiček, tedy doleva, při procházení bez konkrétního cíle. Tento jev byl pozorován napříč různými kulturami, věkovými skupinami a prostředími, včetně experimentů ve Španělsku a Japonsku. Zaujímavé je, že tato tendence nezávisí na dominanci ruky nebo nohy, pohlaví, a byla jen mírně ovlivněna věkem, přičemž mladší lidé vykazovali výraznější sklon. Přesný důvod této asymetrie není zatím znám, ale výsledky mohou mít důsledky pro návrh budov a nouzové plánování. Studie byla publikována v časopise Nature Communications.

Čínský podzemní detektor Jiangmen Underground Neutrino Observatory (JUNO) zveřejnil první výsledky výzkumu zaměřeného na tajemné neutrinové částice. Tyto miniaturní částice vznikly během Velkého třesku a jsou těžko zachytitelné kvůli své téměř nulové hmotnosti. Detektor, umístěný 700 metrů pod zemí a vážící 20 kilotun, je určen ke studiu antineutrin z jaderných elektráren. Po prvních dvou měsících sběru dat dosáhl nejpřesnějších měření, jak neutrina přecházejí mezi různými druhy. Vědci doufají, že detektor pomůže objasnit hmotnost různých druhů neutrin. Výsledky ukazují na potenciál detektoru zkoumat rozdíly mezi neutrinovými druhy a jejich hmotností.

V západní Austrálii geologové hledající zlato náhodou objevili vzácný meteoritický kráter, známý jako Ora Banda. Tento kráter vznikl po dopadu železitého meteoritu ještě před ranou křídou a je pouze druhým potvrzeným kráterem v archaických zelenokamenech. Kráter se projevil jako hustší kruhová anomálie pod povrchem díky gravitačním datům. Výzkumy odhalily, že kráter býval místem silné katastrofy, která roztavila horniny a vytvořila charakteristické šokové struktury. Tento objev poskytuje vědcům příležitost studovat interakce meteoritů s některými nejstaršími pozemskými horninami.

Megakolon je stav, kdy tlusté střevo ztratí schopnost správného pohybu, což může být nebezpečné. Existuje několik typů megakolonu, včetně vrozeného a získaného. Získaný megakolon se objevuje později v životě a jeho přesná příčina není vždy jasná. Akutní kolonická pseudoobstrukce, známá jako Ogilvie syndrom, a toxický megakolon jsou další závažné formy. Tyto stavy mohou vyžadovat urgentní lékařskou pomoc a někdy i chirurgický zákrok. Včasné rozpoznání příznaků, jako je silná bolest břicha či krvavý průjem, může pomoci zabránit komplikacím.

Vědci vytvořili dosud nejdetailnější mapování geologie pod jižní polokoulí Země a odhalili tam starobylé oceánské dno. Tento tenký, ale hustý pás leží asi 2900 kilometrů pod povrchem, kde se setkává roztavené vnější jádro s horninovým pláštěm. Seismické průzkumy odhalily komplexní strukturu s anomálními zónami. Podle vědců by tyto zóny mohly být starou oceánskou kůrou, která je nyní okolo jádra. Tato struktura může vysvětlit, jak teplo uniká z jádra do pláště a ovlivňuje vnitřní procesy Země.

Mezinárodní tým vědců odhalil 31 nových druhů z oceánských hlubin poblíž Brazílie. Tyto objevy zahrnují záhadné tvory jako duchovní červy a žebrovky, které obývají temné oceánské vody. Expedice využila pokročilé technologie, které umožnily podrobně popsat tyto organismy bez jejich poškození. Díky metodám jako 3D zobrazování a analýza genů byly tyto druhy detekovány rychleji než tradiční postupy. Nové technologie pomáhají vědcům zkoumat hlubokomořský život přímo v jeho přirozeném prostředí.

Pod povrchem Země existuje rozsáhlá síť mykorhizních hub, která propojuje rostliny a houby již 450 milionů let. Vědci nyní poprvé vytvořili globální mapu těchto sítí, které se táhnou odhadovaných 110 kvadrilionů kilometrů. Mykorhizní symbióza je životně důležitá pro 70 % rostlinných druhů. Výzkum odhalil, že největší hustota těchto sítí není v tropických pralesech, ale v stepích, travnatých plochách a mokřinách. Nicméně, intenzivní zemědělství snižuje hustotu těchto hub o 47 %, což může mít dlouhodobé důsledky pro ukládání uhlíku v půdě.

Dánský fotbalista Christian Eriksen nedávno zkolaboval během přátelského utkání, ale díky implantovanému defibrilátoru se rychle zotavil. Tato zařízení pomáhají lidem ohroženým nebezpečnými srdečními rytmy, ale nezabrání dalším potížím. ICD monitoruje srdeční tlukot a v případě potřeby zasáhne elektrickým impulzem. I přes jejich účinnost mohou nositelé ICD stále omdlévat, hlavně při rychlých změnách krevního tlaku nebo fyzické námaze. Pravidelné sledování a vyšetření, včetně kontroly samotného zařízení, je pro sportovce nezbytné.

Nový výzkum ukazuje, že mozek pod celkovou anestézií může zpracovávat jazyk a rozpoznávat zvuky. Studie, provedená na pacientech podstupujících operaci epilepsie, odhalila, že hippocampus může reagovat na různé zvuky, i když pacienti jsou v bezvědomí. Výzkumníci použili mikroelektrody k měření aktivity jednotlivých neuronů a zjistili, že mozek je schopen rozlišovat mezi různými tóny a zpracovávat jazyk v reálném čase. Toto zjištění naznačuje, že některé schopnosti zpracování mohou probíhat i bez vědomého stavu. Výzkum otevírá nové otázky o tom, co mozek vykonává během stavu bezvědomí.

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil nový chemický prvek bemotrizinol (BEMT) pro použití v opalovacích krémech, což je první schválení po více než 25 letech. Tento prvek nabízí širokospektrální ochranu proti UV záření a je stabilnější na slunci než starší formule. Testy ukazují, že je bezpečný a účinně chrání pokožku jak před UVA, tak UVB zářením. BEMT bude dostupný ve výrobcích prodávaných pod značkou Parsol Shield a během 18 měsíců se rozšíří do dalších výrobků. Tento vývoj může znamenat lepší ochranu kůže před škodlivými účinky slunečního záření.

Slizovky jako Physarum polycephalum, známé pro své schopnosti řešit problémy bez mozku, zaujaly vědce. Nová studie ukazuje, že jejich rozhodování je výsledkem mechanických procesů, nikoli vědomých rozhodnutí. Slizovka se vyhýbá modrému světlu a při hledání potravy vysílá malé výběžky, které prozkoumávají okoli a umožňují únik. Vědci zjistili, že cesta úniku vede podél nejdelší osy pasti, což je způsobeno rytmickými kontrakcemi, které redistribuují hmotu. Výzkum odhaluje, jak tyto mikroorganismy adaptivně reagují na prostředí bez neuronálních systémů.

Během mistrovství světa ve fotbale jsou zdravotní úředníci připraveni na možné šíření infekčních nemocí. Největší obavy vzbuzují spalničky, které se mohou rychle šířit v davu. Kromě toho existuje riziko šíření dalších infekcí, jako je norovirus nebo horečka dengue. Monitorování probíhá prostřednictvím analýzy odpadních vod a nemocničních záznamů. Specialisté se snaží identifikovat a reagovat na potenciální ohniska nákazy co nejrychleji. I přes obavy o import infekcí, jako je ebola, se většina expertů shoduje na tom, že hlavním rizikem jsou snadno přenosné nákazy jako spalničky.

V kanadském Yukonu vědci objevili pokladnici starověké DNA v zmrzlém trusu veverek. Mezi objevenými genetickými materiály patří i DNA mamuta srstnatého, který vyhynul před 4 000 lety. Výzkum se zaměřil na izolovaná hnízda, která posloužila jako časová kapsle pro zachování vzorků po tisíce let. Přestože analýza trusu zní méně atraktivně, poskytla jedinečný pohled do minulosti planety. Genetická data získaná z tohoto výzkumu mohou přispět k budoucím projektům obnovení vyhynulých druhů.

Podle studie zahrnující data z více než 9 milionů dospělých mají téměř všechny infarkty a mrtvice čtyři hlavní rizikové faktory: vysoký krevní tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi, a kouření. Tyto faktory předcházely 99 % všech kardiovaskulárních příhod. Studie upozorňuje na důležitost řízení těchto rizikových faktorů, zejména hypertenze, pro prevenci vážných srdečních onemocnění. Výsledky také zpochybňují tvrzení o rostoucích případech bez rizikových faktorů a mohou naznačovat, že předchozí studie přehlédly méně výrazné varovné signály. Vědci volají po lepší kontrole modifikovatelných rizikových faktorů než se zaměřovat na obtížně léčitelné příčiny.

V severním Atlantiku, poblíž Grónska, se objevila zvláštní klimatická anomálie v podobě ochlazující se oblasti. Tento jev naznačuje vážné problémy s Atlantickou meridionální cirkulací (AMOC), která se může blížit k nebezpečnému bodu zlomu. Výzkum podporuje teorii, že do oblasti přichází méně tepla vlivem slábnoucí AMOC. Pokud by došlo k úplnému zastavení, mohlo by to ovlivnit globální klimatické vzorce a způsobit chladnější zimy v Evropě. Poslední studie varuje, že s ohledem na globální oteplování může tento bod zlomu přijít dříve, než se očekávalo.

Nový výzkum odhaluje, že oltářní kámen Stonehenge, původně ze skotského severu, byl patrně přemístěn lidmi. Analýza minerálů v kameni, spolu s modelem pohybu ledovce, naznačuje, že kameny nebyly přepravovány ledovcem až na Salisbury. Je tedy pravděpodobné, že tato masivní 6,6 tun těžká hornina byla přepravována postupně, možná kombinací pozemní a říční dopravy. Zjištění potvrzují lidský podíl na impozantní cestě, což naznačuje organizovanost a znalost krajiny tehdejších obyvatel Británie.

V hlubinách Indického oceánu, v Diamantina Fracture Zone, byla objevena rozsáhlá nekropole téměř 500 velryb. Některé kosti jsou staré až 5,3 milionu let, což z místa činí největší a nejstarší naleziště fosílií velryb. Tým vedený Xiaotong Pengem tvrdí, že tato zjištění mění naše chápání ekosystémů na mořském dně a pomohou sledovat evoluci kytovců. Místo představuje unikátní evoluční záznam, k jehož zachování přispěly husté kosti zobatkových velryb. Život na mořském dně zde tvoří mikrobi a různí mořští živočichové, kteří kolonizují padlé kostry velryb.

V hlubinách jihozápadního Atlantiku u pobřeží Argentiny byl objeven rozlehlý korálový útes Bathelia candida, téměř velikosti Vatikánu. Tento nově nalezený ekosystém přetéká životem a nabízí útočiště pro různé mořské tvory jako kraby, hvězdice a chobotnice. Vědci zkoumající oblast s pomocí dálkově ovládaného vozidla byli překvapeni vysokou biodiverzitou. Zvláštní prostředí s chladnými podmořskými vývěry metanu přispívá k unikátní chemotrofní aktivitě, kde život není závislý na fotosyntéze. Výzkum přinesl také nalezení prvního hlubokomořského waleho pádu v argentinských vodách a zaznamenání vzácné obří medúzy Stygiomedusa gigantea.