V současnosti existuje přibližně 7 500 mluvených a znakových jazyků, ale jejich původní počet byl pravděpodobně mnohem vyšší. Nová studie naznačuje, že před 1 000 až 3 000 lety mohlo na Zemi existovat až desetitisíce různých jazyků, které postupně mizely v důsledku expanze velkých států a říší. Tento úbytek začal dávno před evropskou kolonizací. Modelování ukazuje, že jazyková rozmanitost dosáhla vrcholu před 2 000 lety a od té doby výrazně klesá. Mnoho dnes mluvených jazyků pochází z období, kdy došlo k výrazné redukci této rozmanitosti.

V andských mlžných lesích jsou dračí orchideje stále lákavým cílem pro obchodníky s divočinou. Přestože jsou populární na sociálních sítích, téměř 70 % z jejich 133 druhů je ohroženo vyhynutím. Studie zjistila, že od roku 1981 bylo legálně obchodováno s více než 112 000 rostlinami, z nichž žádná nebyla oficiálně označena jako odebraná z divočiny. Většina těchto obchodovaných rostlin však nebyla náležitě zdokumentována ve volné přírodě. Odborníci navrhují zařazení do přísnější regulace CITES, aby se zabránilo dalšímu nelegálnímu obchodu s těmito unikátními druhy.

Vědci objevili skupinu neuronů v trávícím traktu, které mohou hrát roli v pohybu střev a vnímání bolesti. Aktivace těchto neuronů v izolovaných střevech vedla k posunu fekálních pelet a u živých myší vyvolala behaviorální známky bolesti nebo nepohodlí. Výzkum naznačuje, že tyto neurony reagují na zánětlivé signály a mohou ovlivňovat střevní pohyblivost i vnímání bolestí. Podobné neurony byly nalezeny i u lidí, což může vést k hlubšímu porozumění střevním problémům jako chronická zácpa a syndrom podrážděného střeva. Studie však vyžaduje další potvrzení, protože dosud nebyla recenzována.

Nedávná studie odhalila, že švábi vytvářejí kolektivní paměť skrze sociální interakce v rámci své skupiny. Výzkumníci zjistili, že skupina švábů se mohla zablokovat v určitém rozhodnutí i po změně okolních podmínek, jako je osvětlení jejich úkrytu. Ačkoli jednotliví švábi zapomínají, skupina jako celek si 'pamatuje' původní volbu díky vzájemným interakcím. Tento fenomén nevzniká ze vzpomínek jednotlivců, ale z dynamiky uvnitř skupiny. Studie naznačuje, že podobné kolektivní paměti se mohou vyskytovat i u jiných živočišných druhů.

Astronomové zkoumali dvě hvězdy podezřelé z existence Dysonových sfér pomocí teleskopu JWST. Očekávali, že naleznou přebytečné infračervené záření, které by naznačovalo přítomnost těchto struktur. Výsledky však ukázaly, že světlo nebylo způsobeno Dysonovými sférami, ale vzdálenými galaxiemi, které byly téměř dokonale zarovnány za hvězdami. Tyto galaxie, jako Hot DOG a hvězdná bouře, produkují přirozený infračervený zářivý efekt, který astronomové hledali. Tento objev pomůže v budoucnu lépe identifikovat falešné pozitivy při hledání mimozemských technologií.

Vědci z Georgetownské univerzity zjistili, že mozek se může naučit efektivně multitaskovat tím, že některé úkoly přesune mimo hlavní centrum zpracování myšlenek. Studie zkoumala, jak mozek po intenzivním tréningu přesouvá některé úkoly do zadních částí mozku, což zlepšuje schopnost současně zvládat více úkolů. Tento proces nazvali 'pravým multitaskingem'. Výzkum využíval mozkovou neurozobrazovací technologii a ukázal, že po každodenním cvičení si účastníci osvojili schopnost vykonávat dva složité úkoly současně. Studie může mít významné důsledky pro pochopení učenlivosti mozku i pro výzkum umělé inteligence.

Nová studie z Oregon State University naznačuje, že pravidelné užívání kanabisu může vést k vyšším hladinám stresového hormonu kortizolu po probuzení. Výzkum ukázal, že zatímco ranní nárůst kortizolu je u všech lidí podobný, pravidelní uživatelé kanabisu začínají den s vyššími hladinami tohoto hormonu. Výsledky jsou důležité, i když neprokazují příčinný vztah mezi konzumací kanabisu a stresem. Vyšší hladiny kortizolu mohou být spojeny s úzkostí a srdečními chorobami. Studie poskytuje nový pohled na komplexní vztah mezi kanabisem a stresem.

Sladidlo erytritol, oblíbené pro nízký kalorický obsah, může poškodit krevně-mozkovou bariéru. Studie Univerzity v Coloradu zjistila, že erytritol narušuje funkci endoteliálních buněk, což vede k většímu riziku tvorby krevních sraženin a mrtvice. Přidání erytritolu snižuje produkci oxidu dusnatého a zvyšuje tvorbu proteinu endotelin-1, které ovlivňují průtok krve. Výsledky naznačují, že lidé by měli sledovat svou konzumaci těchto sladidel, přestože byly výsledky omezeny na laboratorní testy a nikoli testovány na lidech.

Nová studie naznačuje, že zemské katastrofy, jako jsou masová vymírání a sopečné erupce, se mohou opakovat v cyklu přibližně 27,5 milionu let. Tato myšlenka je podporována analýzami geologických dat z posledních 260 milionů let, která odhalují opakující se vzorce ve velkých geologických událostech. I když není jasné, které procesy tento rytmus způsobují, možné vlivy zahrnují změny v zemském plášti, oběžné variace nebo dokonce působení mimozemských faktorů. Přestože je tato teorie kontroverzní, mohla by znamenat důležitý posun v chápání geologické historie Země.

Nový výzkum naznačuje, že stárnutí mozku je ovlivněno umístěním tělesného tuku. Studie zkoumala přes 18 000 lidí a analyzovala distribuci tuku v souvislosti s mozkovou strukturou a kognitivními schopnostmi. Nejvíce škody způsobuje viscerální tuk, který je spojen s poškozením bílé hmoty mozku, což zvyšuje riziko demence. Chronický nízkoúrovňový zánět způsobený tímto tukem může přispívat k neurozánětu. I když je výzkum pozorovací, naznačuje, že změny životního stylu mohou pomoci omezit toto riziko.

Každý týden přináší ScienceAlert zajímavé mikroskopické záhady, které vyzvou čtenáře k odhalení jejich původu. Tentokrát je řeč o růžovo-fialovém obrazu, který je ve skutečnosti snímkem kosterního svalstva pod mikroskopem. V těchto snímcích jsou svalová vlákna obarvena, aby lépe vynikly rozdíly mezi svalem, tkání a cévami. Kosterní svaly jsou složené z vláken a pojivové tkáně a jejich regenerace závisí na aktivitě. Mikroskopické záhady nyní budou k dispozici i online, rozšiřují tak populární sekci newsletteru.

V roce 2010 byly během krátkého pozorování objeveny v atmosféře Venuše obří soustředné kruhy viditelné pouze v polarizovaném světle. Tým vědců strávil roky zkoumáním těchto neobvyklých signálů, které nakonec vedly k publikaci výzkumu. Hypotéza naznačuje, že kruhy by mohly být výsledkem atmosférických gravitačních vln. Potvrzení tohoto jevu by mohlo odhalit novou perspektivu ve studiu atmosférické dynamiky na Venuši. Výzkum vyzývá k dalším pozorováním pomocí moderních polarimetrů.

Kanibalismus, považovaný za tabu, se historicky opakovaně objevuje. Výzkumníci zkoumali matematické důvody jeho výskytu a zjistili, že i když lidské maso poskytuje živiny, dlouhodobě je tento zvyk neudržitelný kvůli riziku infekcí. Studie odhalila, že kanibalismus může mít smysl jen ve výjimečných situacích, kdy jiná potrava není dostupná. Dlouhodobě však zvyšuje riziko šíření nemocí a může vést ke kolapsu komunit. Historický příklad předkládají lidé Fore z Papuy-Nové Guiney, kde nemoc kuru zmizela po ukončení kanibalistických rituálů.

Každoročně se ve Spojených státech aplikuje na půdu miliony tun biosolidů, které často obsahují PFAS, známé jako věčné chemikálie. Tyto látky se nerozkládají a mohou znečišťovat vodní toky nebo se dostávat do potravního řetězce. Studie z Yale University navrhuje nový a levnější způsob, jak tyto látky odstranit, zahrnující aplikaci alkalických hornin a pěstování specifických rostlin, které PFAS absorbují. Metoda slibuje snížit náklady na sanaci a zlepšit kvalitu půdy. Pokud by se široce uplatnila, mohla by významně snížit emise oxidu uhličitého.

Vědci v Číně poprvé pozorovali tání časoprostorového krystalu, když použili experiment s malými plastovými disky na vibrující desce. Tento proces probíhá ve třech fázích, během nichž se prostorový a časový řád krystalu rozpadají nezávisle. Objev naznačuje, že pravidla pro řád v čase se liší od těch pro řád v prostoru. Výsledky otevírají nové možnosti pro zkoumání fázových přechodů v klasických systémech.

NASA zveřejnila působivý časosběrný záznam průletu sondy Psyche kolem Marsu. Tato sonda, která míří k asteroidu Psyche v pásu mezi Marsem a Jupiterem, nedávno proletěla kolem Marsu ve vzdálenosti pouhých 4 600 kilometrů. Při průletu sonda kalibrovala své přístroje a získala důležitý nárůst rychlosti pomocí gravitačního manévru. Konečného cíle k asteroidu, jenž může být železným jádrem praplanety, má dosáhnout v roce 2029. Mise má potenciál přinést důležité poznatky o složení asteroidu a jeho magnetickém poli.

V roce 2022 byl v Číně objeven patogen Acinetobacter baumannii v kuřecích a kachních embryích, který je znám svou odolností vůči antibiotikům. Studie zjistila, že tento patogen může přecházet mezi zvířaty a lidmi, zejména mezi domácími mazlíčky a jejich majiteli. Genetická data ukazují, že k tomu dochází častěji než mezi lidmi a hospodářskými zvířaty. Zvláště znepokojivé je, že bakterie od domácích mazlíčků sdílí rezistence s lidskými kmeny v nemocnicích. Další výzkum je nutný k pochopení šíření těchto superbugů. Studie byla publikována v magazínu Applied and Environmental Microbiology.

Fyzici z Michiganské univerzity vyvinuli zařízení, které využívá světlo k ovládání toku elektronů bez potřeby elektrického zdroje. Tento 'elektronový maják' mění směr proudu elektronů pomocí rozdílných barev světla. Tento průlom může zlepšit technologie nejen v oblasti kvantového snímání, ale také v telekomunikacích a výpočetní technice. Výzkum podporuje pochopení kvantové geometrie materiálů. Tato inovace může zkvalitnit přenos signálů a zvýšit kapacitu dat mezi zařízeními. Publikace výzkumu proběhla ve Physical Review Letters.

Mozek denně filtruje velké množství smyslových informací, což nám umožňuje soustředit se na důležité podněty. Nový výzkum ukazuje, že meskalin, sloučenina nalezená v některých kaktusech, by mohl tento filtr měnit. Studie na potkanech odhalila, že meskalin ovlivňuje činnost mozečku, zvyšuje jeho propojení s jinými částmi mozku a mění vnímání smyslových vjemů. Objevuje se hypotéza, že by tím mohl být vysvětlen mechanismus meskalinem vyvolaných změn ve vnímání. I když účinky na lidský mozek ještě nejsou potvrzené, výsledky otevírají další možnosti výzkumu.

Na MIT se setkali experti, aby diskutovali o myšlence mimozemských technologií kolem černých děr. Tématem byly hypotetické Dysonovy sféry, které by mohly využívat energii černých děr. Ačkoliv myšlenka zní sci-fi, vědci zvažovali fyzikální aspekty a měřitelná data, která by mohla indikovat přítomnost těchto struktur. Cílem setkání bylo nejen hledání mimozemského života, ale i objevování nových astronomických poznatků. V současné době nejsou důkazy o existenci takových struktur, ale vědci doufají, že se během jejich života podaří něco takového objevit.