Vědci v Číně vyvinuli senzorovou vrstvu do lůžka protézy, která sleduje sílu, místo i délku tlaku na pahýl končetiny. Systém napodobuje některé mechanismy vnímání bolesti: krátký tlak vyhodnotí jako běžný dotek, zatímco dlouhodobé či opakované zatížení označí jako rizikové. Po silném zatížení se navíc dočasně zvýší jeho citlivost, podobně jako u poraněné tkáně. Při testech se třemi lidmi po amputaci pod kolenem pomohla zpětná vazba upravit běh a snížit nerovnoměrné zatížení. Prototyp zatím není připraven pro běžné použití; potřebuje zmenšení, bezdrátové provedení a rozsáhlejší dlouhodobé klinické zkoušky.

Malá pilotní studie s 20 lidmi s přetrvávajícími obtížemi po léčbě lymské boreliózy zaznamenala po dvou klinicky podaných dávkách psilocybinu pokles hlášených příznaků. Dva týdny po druhé dávce činilo průměrné snížení celkové zátěže příznaky 52 procent a část zlepšení přetrvala i po šesti měsících. Účastníci uváděli méně depresivních příznaků, poruch spánku, únavy i bolesti. Studie však neměla placebo skupinu ani zaslepení, takže nelze prokázat, že zlepšení způsobil právě psilocybin. Než by se metoda mohla uplatnit v léčbě, jsou nutné rozsáhlejší randomizované kontrolované studie; mezi časté přechodné nežádoucí účinky patřily bolest hlavy, nevolnost a zvýšený krevní tlak.

Studie v časopise Communications Biology zkoumala velmi nízké dávky THC v trojrozměrných organoidech nádorů prsu z lidských i myších buněk. Krátká čtyřdenní léčba snížila schopnost buněk pronikat do okolí, obnovovat se a zakládat nové nádory. Klíčovou roli zřejmě hraje kanabinoidní receptor CB2, nikoli receptor CB1 spojovaný s psychoaktivními účinky konopí. Po transplantaci předléčených organoidů do myší se nádory objevovaly později, rostly pomaleji a byly méně agresivní; snížil se také vznik shluků buněk v plicích. Výsledky naznačují možnou cestu k ovlivnění plasticity nádorových buněk a ke zvýšení citlivosti na hormonální léčbu tamoxifenem, jde však o preklinický výzkum, nikoli o potvrzenou léčbu pro pacientky.

Vědci z USA a Británie zjistili, že nanometrové vrásky v grafenu výrazně mění jeho elektrické vlastnosti. Deformace vytváří kvantovou formu flexoelektricity: elektrony se nepatrně přesunou na jednu stranu ohybu a vzniknou opačné elektrické póly podobné miniaturní baterii. Naměřená elektrická polarizace byla až desetimilionkrát vyšší než u mnohem větších flexoelektrických systémů. Rozhodující se ukázala ostrost ohybu, nikoli jeho celková velikost. Poznatky by mohly pomoci při vývoji velmi tenkých senzorů a elektronických součástek, jejichž chování se řídí tvarem materiálu místo chemických úprav. Výsledky, publikované v časopise Advanced Materials, bude ještě potřeba dále ověřit.

Mezinárodní hodnocení Food Systems Countdown Initiative ukazuje, že lidstvo při současném tempu směřuje do roku 2030 ke splnění pouze jednoho ze 30 globálních cílů potravinových systémů. Jde o rozšíření mobilních telefonů, které slouží jako ukazatel sociální propojenosti a odolnosti. U 22 sledovaných ukazatelů nedosáhne cíle ani třetina ze 197 hodnocených zemí. Zvlášť výrazně zaostávají emise skleníkových plynů z potravinových systémů, jejichž světový průměr je od cíle vzdálen více než 75 procent. Zhoršování se týká také občanské účasti, odpovědnosti vlád, používání pesticidů a prodeje vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Autoři zdůrazňují nutnost rychlejších změn v dostupnosti potravin, jejich bezpečnosti, odolnosti i správě veřejných politik.

Inženýři NASA Kurt Polzin a Robert Schleicher z General Atomics rozpracovali návrh synchronního bimodálního jaderného motoru pro kosmické lety. Systém by spojoval jaderný tepelný pohon s jaderně-elektrickým pohonem, takže by mohl loď zároveň pohánět i zásobovat energií. Autoři odhadují, že by tato koncepce mohla zkrátit dobu letu k Marsu přibližně na polovinu, a tím omezit vystavení posádky radiaci i dlouhodobému pobytu v mikrogravitaci. Návrh využívá převážně známé technologie, avšak jejich propojení do jednoho motoru přináší nové technické výzvy. Projekt je zatím ve fázi koncepčního návrhu a autoři hledají připomínky pro jeho další rozvoj.

Španělská vláda prodloužila o tři roky provoz dvou reaktorů elektrárny Almaraz o celkovém výkonu zhruba 2 GW, jejichž odstavení bylo plánováno na rok 2027. Rozhodnutí má síti zajistit stabilní bezemisní základní výkon v době rychlého růstu solární energetiky, nedostatku akumulace a modernizace přenosové soustavy. Tlak zvýšily také výpadek elektřiny na Pyrenejském poloostrově v roce 2025, dražší plyn a širší evropský obrat v přístupu k jádru. Země investuje do odolnosti sítě, propojení s Francií i bateriových úložišť a do roku 2030 chce výrazně navýšit kapacitu akumulace. Kritici však varují, že delší provoz jaderných zdrojů může omezit výnosy ze solárních elektráren a oslabit motivaci k čistým investicím.

Indičtí vědci vyvinuli systém umělé inteligence, který z kreseb spirál a lomených linií vyhodnocuje možné příznaky Parkinsonovy nemoci. Využívá snímky kreseb i data z chytrého pera, například tlak, úchop, náklon a zrychlení ruky. Při analýze dřívějších dat od 66 účastníků dosáhl až 98,95% přesnosti u lomených vzorů a 97,74% u spirál. Autoři upozorňují, že malý vzorek zatím neprokazuje klinickou využitelnost metody. Po ověření na větších a rozmanitějších souborech by mohl přístup nabídnout levný neinvazivní nástroj pro časný screening a podporu diagnózy.

Studie v časopise Nature Communications uvádí, že se v posledních desetiletích výrazně změnil vztah mezi atmosférickou cirkulací nad Pacifikem a teplotami tropického Indického oceánu. Zatímco dříve se oba systémy většinou vyvíjely souběžně, moderní korelace se podle vědců dokonce obrátila. Hlavní příčinou má být oteplování Indického oceánu spojené s lidskými emisemi skleníkových plynů, které převažuje nad přirozeným vlivem Pacifiku. Rekonstrukce založená na korálech, letokruzích a krápnících sahající do 17. století ukázala podobné, avšak dočasné narušení po silných sopečných erupcích kolem roku 1815. Změna může zkomplikovat sezónní až víceleté předpovědi srážek a klimatu v Africe, Asii i Austrálii a ovlivnit plánování vodních zdrojů.

Vědci z Čínské akademie věd vytvořili dosud nejpodrobnější globální mapu drobných struktur u rozhraní zemského pláště a kapalného vnějšího jádra, asi 2 900 kilometrů pod povrchem. Pomocí strojového učení analyzovali více než dva miliony záznamů zemětřesení z let 1990 až 2024 a rozpoznali téměř 175 tisíc slabých seismických signálů. Data ukázala šest dříve nepopsaných oblastí a naznačila, že některé anomálie tvoří rozsáhlejší souvislé pásy, nikoli jen izolované útvary. Struktury mohou obsahovat pozůstatky materiálu zataženého do hlubin při subdukci, částečně roztavené horniny či minerály změněné extrémním tlakem a teplotou. Lepší poznání těchto oblastí může upřesnit modely pohybu pláště, vulkanismu i vývoje nitra planety.

Vědci z Osaka Metropolitan University zjistili, že protein OPA1 v neuronech regulujících chuť k jídlu ovlivňuje příjem tuků i nárůst hmotnosti u myší. Zvířata, jimž OPA1 v neuronech s receptorem MC4R chyběl, více vyhledávala tučnou stravu, rychleji přibírala a postupně se u nich rozvinula obezita. Účinek byl výraznější u samic než u samců a rozdíly se projevily také v reakci na lék aktivující MC4R. OPA1 pomáhá správnému fungování mitochondrií, takže jeho nedostatek patrně omezuje energetické zásobování neuronů řídících metabolismus a hlad. Výsledky zatím platí pouze pro myší modely, ale mohou přispět k vývoji cílenější léčby přejídání a obezity u lidí.

Archeologové pomocí moderního 3D skenování objasnili zvláštní kovovou konstrukci v ústech Anne d’Alègre, francouzské aristokratky zemřelé roku 1619. Trpěla těžkým onemocněním dásní, které uvolňovalo zuby, a několik z nich si nechala zpevnit zlatým drátem. Měla také náhradní zub vyřezaný ze slonoviny. Zákrok měl zřejmě zdravotní, estetický i společenský význam, protože chrup tehdy ovlivňoval vzhled, řeč a společenské postavení. Opakované utahování drátu však mohlo okolní zuby dále poškozovat. Vědci spojují silné obrušování jejích zubů také s možným stresem po rodinných ztrátách a náboženských konfliktech.

Archeologové v polském Pieńu prozkoumali hrob mladé ženy ze 17. století, u níž našli dvě neobvyklá opatření proti návratu mezi živé: visací zámek na palci u nohy a srp položený přes krk. Žena ve věku asi 17 až 19 let byla pohřbena na nezdokumentovaném hřbitově mimo posvěcenou půdu, kde se ukládali lidé vnímaní jako společensky problematičtí či zemřelí za neobvyklých okolností. Zbytky hedvábné čepice se zlatými a stříbrnými nitěmi naznačují její vyšší společenské postavení, příčina smrti však zůstává neznámá. Badatelé soudí, že ji místní mohli spojovat s nemocemi, neúrodou nebo jinými pohromami a považovat ji za hrozbu po smrti. Kombinace zámku a srpu u jediné osoby je v polských nálezech vzácná.

Devětatřicetiletý muž v Německu utrpěl při nehodě se srnou poranění obličeje, do nichž se dostala zvířecí krev, tělní tekutiny i kontaminovaná půda. Asi po týdnu se u něj objevily horečnaté příznaky, otok krku a později několik abscesů v obličeji. Vyšetření odhalilo bakterii Francisella tularensis, původce tularémie známé také jako zaječí horečka. Po změně antibiotické léčby na ciprofloxacin se jeho stav rychle zlepšil a po třech měsících byl téměř bez potíží. Tularémie je vzácná, ale potenciálně závažná infekce přenášená mimo jiné kontaktem s nakaženými zvířaty.

Týdenní videopřehled IEEE Spectrum představuje Microduck, malého otevřeného robota za 399 dolarů, který umí chodit, zvedat předměty zobákem, bruslit i samostatně vstát po pádu. Robot má 15 stupňů volnosti, kameru, lidar a řadu komunikačních i senzorických prvků. Výběr dále zahrnuje rekordně skákajícího 54gramového robota, škálovatelného rybího robota ScaFi a český lehký chapadlový úchop pro robota Unitree G1. Ukazuje také expresivní chůzi levného bipedálního robota, průmyslové autonomní stroje a roboty určené pro manipulaci, skládání prádla či práci v lékárně.

Malá křížová studie s 15 zdravými dospělými porovnala běžné bílé pečivo s pečivem obohaceným špenátem. Špenátová varianta měla více vlákniny, folátu, vápníku, železa a draslíku, přičemž účastníci hodnotili chuť a vůni podobně jako u běžného pečiva. Hladina glukózy v krvi se mezi variantami výrazně nelišila, po špenátovém pečivu však vrchol inzulinu nastal přibližně o 30 minut později. Účastníci také po třech hodinách neudávali stejný nárůst hladu jako po bílém pečivu. Autoři upozorňují, že možné působení na hormony sytosti je třeba ověřit ve větších studiích a obohacené pečivo nenahrazuje konzumaci celých druhů zeleniny.

Týdenní přehled upozorňuje na výpravu do Mexického zálivu, která místo očekávaného vraku odhalila v hloubce přes 1,5 kilometru pole rezavých bílých krychlí a odpadu. Výzkum na myších a mozkových organoidech naznačil možnost obnovy neuronů a zlepšení kognitivních funkcí při Alzheimerově chorobě, zatím však nejde o léčbu ověřenou u lidí. Další studie srovnávala odolnost různých zemí vůči globálním katastrofám a jiná spojila čas snídaně a posledního jídla dne s délkou života, bez prokázání příčiny. V přehledu se objevují také experimentální jedlé sušenky z recyklovaného plastového materiálu a srovnání keto, středomořské a nízkotučné diety z hlediska metabolického zdraví.

Vědci nalezli v mikroskopické částici spadu z Hirošimy kovovou slitinu s dosud nepozorovanou kombinací chemického složení a krystalové struktury. Zrno o velikosti asi deset mikrometrů tvoří hlavně železo, chrom a křemík, obsahuje však i další prvky. Na rozdíl od běžné oceli má složitou uspořádanou kubickou strukturu typu AlAu₄. Podle badatelů slitina vznikla kondenzací kovových par v žáru jaderného výbuchu a následným mimořádně rychlým ochlazením. Objev naznačuje, že historický jaderný spad může ukrývat další vzácné nestabilní materiály, zároveň ale připomíná lidské utrpení spojené s bombardováním Hirošimy.

Na snímku marsovské krajiny z roveru Curiosity se objevil tmavý útvar připomínající medúzu nebo mimozemský stroj. Ve dvou fotografiích stejné scény pořízených o několik sekund dříve však není vidět, což naznačuje, že nešlo o objekt v terénu ani v atmosféře. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zásah nabité částice z kosmu do obrazového senzoru kamery. Mars má velmi řídkou atmosféru a nemá globální magnetické pole, takže jeho přístroje jsou vůči kosmickému záření výrazně méně chráněné než zařízení na Zemi. Definitivní závěr by vyžadoval analýzu týmu mise, nelze proto zcela vyloučit jiný typ obrazového či zpracovatelského artefaktu.

Fosilie z Texasu, která byla po desetiletí považována za mládě korýše, patří podle nové studie novému druhu raného hmyzu Chosha praecursor. Živočich starý asi 324 milionů let měl neobvyklých 24 končetin ve tvaru pádel a zadeček připomínající korýše. Podrobnosti odhalilo zobrazení v křížově polarizovaném světle, jež snížilo odlesky na tmavém otisku ve skále. Nález naznačuje, že někteří raní předkové hmyzu žili částečně ve vodě a částečně na souši. Spolu s dalšími fosiliemi pomáhá zaplnit významnou mezeru ve fosilním záznamu šestinohých a upřesňuje přechod členovců z vody na pevninu.