Výzkumníci z UC Berkeley a Nvidie představili přístup nazvaný agentická robotika, při němž jazykové modely a specializovaní AI agenti vytvářejí čitelný kód pro robotické úlohy. Má snížit závislost na rozsáhlých a drahých datech z lidských demonstrací, jejichž přínos pro spolehlivost robotů je nejistý. Agenti rozkládají úkoly na dílčí části, testují programy v simulaci a mohou upravovat i parametry simulovaného prostředí podle videí z reality. V testech dosáhl tento postup až 99procentní úspěšnosti, zatímco srovnávací imitativní učení uspělo jen ve 20 procentech případů. Nejbližší využití se očekává v průmyslu, kde je potřeba vysoká přesnost a rychlé přeprogramování robotů, přesto přetrvávají otázky bezpečnosti, kontroly a rozdílů mezi simulací a skutečným světem.

Studie německých vědců zkoumala vzorky slin více než tisíce lidí před pandemickými lockdowny a po nich. Tři ze čtyř epigenetických metod ukázaly ve vzorku zrychlení biologického stárnutí či jeho tempa. Přímá souvislost mezi subjektivně vnímanou pandemií zátěží a rychlejším epigenetickým stárnutím se však objevila pouze u dospívajících. Výraznější dopady u této skupiny mohou souviset s pubertou i omezením kontaktů s vrstevníky. Napříč věkovými skupinami byly se zrychleným stárnutím silně spojeny také vyšší BMI a vystavení kouři z tabáku. Autoři upozorňují, že je nutné ověřit, zda změny přetrvají a ovlivní zdraví v pozdějším životě.

Spojené státy chtějí omezit nelegální přesuny pokročilých GPU do Číny a zvažují povinné ověřování jejich polohy. Návrhy počítají s tím, že čipy budou komunikovat s důvěryhodnými servery a podle doby odezvy se určí přibližná lokalita zařízení. Výrobci by mohli využít hardwarový kořen důvěry, kryptografické certifikáty i jedinečné hardwarové otisky čipů. Systém by však odhaloval přesuny až po zapnutí zařízení, nefungoval by u čipů offline a vyžadoval by fyzické kontroly datových center. Kritici upozorňují také na vysoké náklady, riziko manipulace a možnost, že čínské firmy mohou k výkonným čipům legálně přistupovat vzdáleně přes zahraniční cloudové služby.

Fyzici na čínské vesmírné stanici Tiangong vytvořili oblak atomů rubidia s ekvivalentní teplotou 9,7 pikokelvinu, což má být dosud nejnižší naměřená hodnota tohoto typu. Jde o teplotu zhruba 280miliardkrát nižší než průměrná teplota kosmického mikrovlnného pozadí, nikoli však o dosažení absolutní nuly. V mikrogravitaci vznikl Boseho-Einsteinův kondenzát, jehož atomy se po uvolnění z pasti rozpínaly mimořádně pomalu. Výzkumníci využili laserové a odpařovací chlazení, přičemž účinek gravitace při úniku energetičtějších atomů nahradili magnetickým gradientem. Takto ultrachladné plyny by mohly zvýšit citlivost atomové interferometrie a pomoci při testování základních fyzikálních zákonů ve vesmíru.

Studie finských vědců zahrnující 2 546 mužů ve věku 42 až 60 let zjistila souvislost mezi vyšším podílem živočišných bílkovin ve stravě a nižší hladinou celkového testosteronu. Muži s vyšším příjmem rostlinných bílkovin z jiných než obilných zdrojů, například luštěnin, zeleniny a ořechů, naopak vykazovali více volného testosteronu. Rozdíly byly statisticky významné, ale malé a studie neprokazuje, že živočišné bílkoviny testosteron přímo snižují. Samotná náhrada živočišných bílkovin rostlinnými navíc v modelech nebyla jednoznačně spojena se změnou hladin hormonu. Výsledky zpochybňují tvrzení, že masitá či takzvaná carnivore dieta testosteron spolehlivě zvyšuje.

Nová studie analyzovala vzorky 894 psů zapojených do projektu Dog Aging Project a hledala souvislosti mezi velikostí těla a stárnutím. Větší plemena podle ní ztrácejí rychleji metylaci DNA v oblastech spojených s pohyblivými genetickými prvky LINE1. Tyto takzvané skákající geny mohou při nedostatečné regulaci poškozovat DNA, což může přispívat k rychlejšímu biologickému stárnutí a kratšímu životu velkých psů. Výzkumníci zjistili, že velcí psi ztrácejí metylaci LINE1 ročně zhruba o 35 procent rychleji než malí. Studie také spojuje vyšší epigenetický věk s větším rizikem úhynu a naznačuje, že podobné mechanismy by mohly být důležité i pro stárnutí lidí.

Výprava vědců zkoumala 125 míst v arabské poušti Rub al-Chálí a na 55 z nich nalezla pozůstatky dávných jezer z doby před zhruba 122 až 67 tisíci lety. Přesto nenašla žádné doklady lidského osídlení. Studie naznačuje, že samotná dostupnost vody pro dlouhodobý pobyt nestačila: ve středu pouště chyběly vhodné kamenné suroviny pro výrobu nástrojů. Nálezy štípatelného kamene byly jen na deseti lokalitách, převážně při okrajích pouště. Model autorů uvádí, že 57 procent území dostupného tehdejší vodě postrádalo vhodný materiál, takže osídlení určovala vedle klimatu i geologie.

Vědci zjistili, že drobná amyloidová vlákna vznikající v semenné tekutině mohou vázat molekuly RNA, pronikat do spermií a předávat svůj náklad embryu. Vlákna tvoří úsek enzymu z prostaty; záporně nabitá RNA zároveň podporuje jejich vznik. Pokusy ukázaly jejich vstup do spermií skotu, myší i člověka a při laboratorním oplodnění myší se do raných embryí dostalo více značené RNA. RNA dopravená pomocí vláken se navíc dokázala projevit tvorbou sledovaného proteinu. Studie může objasnit mechanismy otcovského epigenetického dědění, ale zatím neprokazuje účinek přirozených vláken u lidského početí ani jejich další osud v embryu.

Mezinárodní tým pozoroval supersolidní kvantový stav v exciton-polaritonovém Boseho–Einsteinově kondenzátu bez nutnosti kryogenního chlazení. Stav, který spojuje vlastnosti supratekutiny a pravidelnou krystalickou strukturu, vznikl v mikrodutině s kapalným krystalem a organickým polovodičem za použití laserových pulzů. Zařízení lze ovládat napětím a podle autorů funguje i při teplotách blížících se 60 °C. Měření ukázala spontánní narušení symetrie, když se pruhová struktura kondenzátu po každém pulzu obnovovala v odlišné poloze. Hlavní omezení zatím představuje rychlá degradace materiálů a krátká životnost jevu, výzkum však může usnadnit vývoj kvantových senzorů a výpočetních technologií.

Výzkumníci ze švýcarské ETH Curych vyvinuli bezdrátově napájený implantát ECHO, který má nadbytečnou glukózu chemicky přeměňovat na glukonát vylučovaný převážně močí. Zařízení se ve spojení s kontinuálním monitorem glukózy automaticky aktivovalo při zvýšení cukru v krvi a u myší s diabetem 2. typu udrželo hodnoty několik dní bez podání léků. Implantát využívá elektrody ze zlata, platiny a grafitu a pracuje při nízkém napětí, aby nepoškozoval okolní tkáně. Dosavadní výsledky jsou omezené na zvířata a laboratorní testy; použití u lidí vyžaduje větší, bezpečný a dlouhodobě funkční systém. Překážkou může být i závislost na funkci ledvin, které bývají u diabetiků často poškozené.

Analýza 40 souborů dat až s 2 175 účastníky zkoumala, zda mozková aktivita při přehodnocování nepříjemných situací ukazuje, jak účinně lidé regulují emoce. Aktivita v prefrontální kůře, která se při této strategii běžně zapojuje, nesouvisela očekávaným způsobem s mírou subjektivní úlevy ani s dalšími ukazateli úspěšné regulace emocí. Lidé s větší úlevou sice vykazovali o něco silnější pokles aktivity amygdaly, vztah byl však velmi slabý. Dotazníky o častém používání této strategie v běžném životě se s laboratorními výsledky významně nepropojily. Studie upozorňuje, že samotný snímek aktivity určité mozkové oblasti nestačí k posouzení schopnosti člověka zvládat emoce; důležitý může být osobní význam situace i souhra mezi mozkovými oblastmi.

Vědci našli možný biologický ukazatel tinnitu, tedy vnímání zvonění či jiných zvuků bez vnějšího zdroje. Ve studii s 82 dospělými měli lidé s tinnitem přibližně o polovinu vyšší hladinu bílkoviny prestin v krvi než účastníci bez potíží. Prestin se nachází ve vláskových buňkách hlemýždě a podílí se na zesilování zvuku; jeho změny již byly spojovány s poškozením sluchu. Výsledky zatím neprokazují, že zvýšený prestin tinnitus způsobuje, a malý observační výzkum nedovoluje využít test jako spolehlivou diagnostiku. Zjištění však může nasměrovat další výzkum k objektivnímu vyšetření i budoucí léčbě tinnitu.

Výzkumníci z ETH Curych upravili komerční robotickou ruku tak, aby se dokázala samostatně pohybovat po konečcích prstů, postavit po pádu a současně udržovat rovnováhu. Zařízení s baterií, počítačem a senzorem váží 818 gramů a jeho ovládání bylo natrénováno v simulaci pomocí posilovaného učení. Při zkouškách překonalo 14 druhů povrchů, v průměru se pohybovalo rychlostí 9,3 centimetru za sekundu a ve 21 z 25 pokusů se po pádu vzpřímilo. Ruka také správně stiskla zadanou klávesu ve 29 z 32 případů a s pomocí kamery zvládla posouvat kostku k cíli. Cílem je vytvořit ruční nástroj, který by mohl pracovat ve stísněných prostorech nedostupných pro celé robotické tělo. Studie je zatím zveřejněna jako nerecenzovaný preprint.

Vědci popsali nový druh dinosaura Infernogallus jamesi, přezdívaný „pekelné kuře“, který žil před 68 až 66 miliony let po boku tyranosaura a triceratopse. Zvíře velikosti krocana mělo neobvykle slabý zobák a čelisti uzpůsobené k drcení měkké potravy, zejména plodů. Skeny odhalily pohyb čelistí dopředu a dozadu a rýhované kostěné plochy v tlamě, které mohly fungovat podobně jako hmoždíř. Podle badatelů patřil k prvním známým dinosaurům specializovaným na ovoce, pravděpodobně na peckovice. Právě úzká závislost na sezónních plodech však mohla snížit jeho šance na přežití po dopadu planetky na konci křídy.

Studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění spojila zdravější stravování s pomalejším biologickým stárnutím. Analýza dat 6 470 lidí porovnávala deset známých dietních doporučení s epigenetickými ukazateli věku v krvi. Příznivé souvislosti se objevily například u středomořské, severské, DASH či MIND diety, zatímco vyšší příklon k nezdravým rostlinným potravinám a prozánětlivé stravě byl spojen s horšími výsledky. Zjištění se obdobně potvrdila i v samostatném vzorku více než tisíce osob. Výzkum neprokazuje přímou příčinu a následek, naznačuje však, že i bez dokonale dodržované diety může zdravější jídelníček přispět ke snížení rizika nemocí spojených s věkem.

Článek upozorňuje, že přirozený výběr u lidí neskončil a stále ovlivňuje tělesné i genetické vlastnosti různých populací. Mezi výrazné příklady patří schopnost dospělých trávit laktózu, která se šířila s chovem dobytka, a účinnější trávení škrobu u andských populací s dlouhou historií pěstování brambor. Obyvatelé Tibetské náhorní plošiny si zase vyvinuli znaky umožňující lepší zásobování krve kyslíkem ve vysoké nadmořské výšce. Se slunečním zářením souvisejí změny pigmentace kůže, zejména šíření variant spojených se světlejší pletí v oblastech s nedostatkem UV záření. Text zmiňuje také nárůst genetických variant spojovaných s krátkozrakostí, které mohou mít navzdory nevýhodám jiné reprodukční přínosy.

Asteroid 1998 KY26 se pohybuje s neobvyklým zrychlením, které nelze snadno vysvětlit pouze gravitací a slunečním zářením. Jedna z hypotéz předpokládala, že jde o takzvanou temnou kometu, jejíž neviditelné úniky plynů mění dráhu letu. Nový teplotní model ale ukazuje, že objekt o průměru asi 11 metrů je příliš teplý na dlouhodobé uchování podpovrchového vodního ledu. Led by za těchto podmínek zmizel během zhruba dvou tisíc let, případně už za několik desítek let, pokud by poháněl pozorované zrychlení. Vědci proto zvažují jako možné vysvětlení tlak slunečního záření. Definitivnější odpověď by mohla přinést sonda Hayabusa2, která má asteroid navštívit v červenci 2031.

Studie téměř 88 tisíc starších dospělých naznačuje, že delší denní pobyt na jasném světle souvisí s nižším rizikem rozvoje demence v následujících letech. Expozice alespoň 42 minutám světla o intenzitě nejméně 5 000 luxů byla spojena se 17% relativním snížením rizika. Souvislost byla výraznější u lidí s večerním chronotypem, vyšší noční světelnou expozicí a u nositelů genetického rizika APOE ε4. Jde o observační výzkum, který neprokazuje příčinu a následek, ale podporuje další zkoumání světelných intervencí. Větší denní jas by mohl příznivě ovlivňovat cirkadiánní rytmus, spánek i zdraví mozku.

Vědci zjistili, že se pod jihovýchodním Íránem v Arabské tektonické desce vytvořily dvě velké trhliny. Jejich vznik souvisí s odlišným chováním hustší oceánské a lehčí kontinentální části desky při podsouvání a kolizi. Seismická měření ze 69 stanic odhalila hlubší vodorovnou trhlinu na rozhraní oblastí Zagros a Makrán a menší svislou trhlinu blíže k povrchu. Modely naznačují, že se trhliny vyvíjejí několik milionů let a časem by se mohly spojit. Pozorování nabízí vzácný pohled na přechod od zániku oceánské kůry k srážce kontinentů a může pomoci vysvětlit budoucí sopečnou aktivitu v oblasti.

Iráčtí výzkumníci vyvinuli systém, který má v extrémním bagdádském vedru chladit fotovoltaické panely odpařováním vody. Celulózová podložka na zadní straně panelu, ventilátor a občasný postřik přední plochy snížily v nejlepším uspořádání teplotu panelu o 29,7 °C a zvýšily elektrickou účinnost asi o 20 procent. Voda se zachytává a vrací do oběhu, zatímco postřik zároveň odstraňuje prach. U prototypu však spotřeba čerpadla a ventilátoru převýšila okamžitý přírůstek vyrobené elektřiny. Autoři předpokládají lepší bilanci ve velkých instalacích a při využití ochlazeného vzduchu pro předchlazení větrání budov, což je zatím třeba ověřit v praxi.