NASA rover Curiosity objevil na Marsu organické molekuly, které mohou být stavebními bloky života. Ačkoli tyto molekuly nejsou důkazem minulého života, ukazují, že důležité stopy se na povrchu Marsu zachovaly po více než tři miliardy let. Experiment použil chemikálii TMAH k identifikaci více než 20 organických molekul, včetně těch, které nebyly na Marsu dříve potvrzeny. Výzkum přispívá k pochopení Marsova historického prostředí, které kdysi mohlo podporovat život. Další mise mohou zkoumat tyto objevy detailněji a poskytnout hlubší vhled do prebiotické chemie na Marsu.

Vědci využívají moderní lékařskou technologii k detailnímu zkoumání mumií starých Egypťanů. Pomocí CT skenování dokážou bez poškození objevit, co se skrývá uvnitř vrstev. Tato metoda byla použita na sbírku maďarského muzea, kde se tak podařilo odhalit nové vědecké poznatky. Dřívější analýzy odhalily například zdravotní problémy mumií, jako je artritida či anémie. Nové skeny nyní otevírají dveře k dalším objevům, jako je datování mumií podle použitých technik balzamování.

Pravidelná fyzická aktivita dokáže zlepšit psychickou pohodu, snížit riziko nemocí a prodloužit život. Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 150 minut mírné aktivity týdně, ale pouze 73 % dospělých tato doporučení splňuje. Prodloužené sezení zpomaluje metabolismus, což může vést k nahromadění tuků v krvi a zvyšuje riziko cukrovky 2. typu a dalších zdravotních problémů. Zlepšení zdraví lze dosáhnout přerušením sezení každých 20-30 minut dvěma minutami pohybu. Díky tomu se udržuje metabolismus aktivní a pomáhá řídit hladinu inzulinu a glukózy.

Houba zvaná Aspergillus calidoustus může přežít v extrémních podmínkách vesmíru. Studie z NASA zjistila, že spory této houby přežijí dezinfeční procedury a mohou se dostat na Mars. Testy ukázaly, že tato houba je odolná vůči UV záření, nízkým teplotám a kosmickému záření. To představuje výzvu pro ochranu planet před kontaminací. Přítomnost takových organismů může také ohrozit zdraví astronautů.

Dlouhodobá studie více než 11 000 amerických teenagerů zjistila, že rekreační užívání konopí může zpomalit vývoj paměti, pozornosti a myšlení. Výsledky naznačují, že mladí lidé, kteří začnou užívat konopí během adolescence, nemají tak rychlé zlepšení kognitivních schopností jako jejich vrstevníci. Výzkum ukazuje, že zejména látky obsahující THC jsou spojeny s většími problémy s pamětí. Studie zdůrazňuje důležitost informovat mládež o možném vlivu konopí na mozek. Přestože rozdíly mezi uživateli konopí a jejich vrstevníky jsou malé, mohou v náročném prostředí přispět ke klinicky významným změnám ve vzdělávacích příležitostech a každodenním fungování.

Tým vědců ze Stanfordské univerzity objevil nový způsob syntetizování DNA bez použití šablony. Enzym zvaný polymeráza může tvořit DNA z vlastní struktury, bez nutnosti vnějších referencí. To má důsledky pro chování bakterií, biologickou evoluci a stavební bloky života. Klonovaný systém DRT3 bakterie Escherichia coli obsahuje enzymy, které tento proces umožňují. Výzkum by mohl vést k novým metodám konstrukce DNA a lepšímu pochopení bakteriálních obranných mechanismů.

Rover Curiosity na povrchu Marsu objevil skály s texturou připomínající dračí šupiny. Tyto polygony, označované jako „medové plástve“, se nacházejí v kráteru Antofagasta a pokrývají velkou plochu. Podobné tvary jsou známé z oblasti Pontours, ale vzory v Antofagasta jsou výraznější a naznačují možnou cyklickou historii vlhko-suchého klimatu na dávném Marsu. Získaná data budou analyzována, aby vědci mohli lépe porozumět formaci těchto struktur. Objev podporuje teorii, že historie vody na Marsu byla složitější, než se dříve předpokládalo.

Výzkum v peruánské Amazonii ukázal, že světelný a zvukový signál nebezpečí se šíří pralesem díky zvířecí komunikaci. Ptáci a opice upozorňují na predátory varovnými zvuky, které jiní jedinci opakují. Tento jev, přezdívaný 'internet pralesa', funguje podobně jako rychlý informační kanál, kdy některé druhy přebírají varování sousedů. Přestože alarmující signály nejsou vždy opakovány, výrazně mění zvukovou krajinu pralesa, kde menší ptáci ztichnou, zatímco jiné vrstvy pokračují v činnosti. Tato komunikace představuje další vrstevnatost amazonského ekosystému.

Nový výzkum naznačuje, že krevní test zaměřený na biomarker pTau217 může odhalit riziko Alzheimerovy choroby desetiletí před nástupem příznaků. Studie vedená týmem z Mass General Brigham zjistila souvislost mezi vyššími hladinami pTau217 a zvýšeným rizikem akumulace amyloid-beta a tau proteinů v mozku. Tento test by mohl v budoucnu nahradit PET skeny, které současně slouží k detekci těchto změn. Přestože je metoda slibná, bude třeba dalšího výzkumu s větším a různorodějším vzorkem, aby byla přesnost předpovědí zlepšena. Zatím v klinické praxi není široce dostupná, ale má potenciál zlepšit časnou diagnózu Alzheimerovy choroby.

Výzkum publikovaný v BMJ Open zkoumal spolehlivost pěti populárních chatbotů, které byly testovány na 50 otázkách týkajících se zdraví. Výsledky ukázaly, že téměř 20 % odpovědí bylo vysoce problematických, 50 % problémových a 30 % mírně problematických. Nejlepší výsledky měli chatboti u otázek týkajících se vakcín a rakoviny, nejhorší v oblasti výživy a sportovní výkonnosti. Otevřené otázky byly problematické ve 32 % případů. Chatboti také často poskytovali neúplné či nesprávné odkazy. Studie upozorňuje, že ačkoli chatboti mohou být užiteční pro přípravu otázek pro lékaře, neměli by být považováni za hlavní zdroj zdravotní rady.

Chytré hodinky a fitness trackery mohou poskytovat nepřesné údaje o zdravotních metrikách. Například spalování kalorií může být nesprávně odhadnuto o více než 20 %, což ovlivňuje dietní rozhodnutí. Také měření kroků, srdečního tepu a spánkových fází mohou obsahovat chyby, což může ovlivnit tréninkové plány. Hodinky často nadhodnocují nebo podhodnocují VO₂max, což neodráží skutečnou fyzickou kondici. Přestože tyto údaje mohou být užitečné pro sledování dlouhodobých trendů, doporučuje se také vnímat vlastní pocit a výkonnost.

NASA plánuje testovat hořlavost materiálů na povrchu Měsíce, kde chování plamene může být výrazně odlišné od Země. Test, nazývaný FM2, bude probíhat prostřednictvím mise Commercial Lunar Payload Service a poskytne klíčová data pro pochopení plamene v měsíční gravitaci. Výzkum je důležitý pro budoucí lunární mise, aby se zabránilo potenciálně nebezpečným požárům ve vesmírných habitacech. Údaje získané z této mise by mohly přinést zásadní poznatky pro aktualizaci stávajících bezpečnostních standardů NASA. Díky tomuto experimentu budou výzkumníci schopni lépe předvídat chování ohně v prostředích mimo Zemi.

Nový výzkum naznačuje, že neurotransmiter serotonin může ovlivňovat závažnost tinnitusu. Studie na myších ukázala, že zvýšení serotoninu v konkrétním nervovém okruhu zvyšuje příznaky spojené s tímto neurologickým problémem. Serotonin, známý pro svou roli v regulaci nálady, je často cílem léčby deprese a úzkosti, což může pomoci bez zhoršení tinnitusu. Výzkum odhalil specifický mozkový okruh spojující serotonin s auditorickou soustavou. Deaktivace tohoto okruhu vedla k významnému zmírnění příznaků tinnitusu u myší. Tento objev otevírá nové možnosti pro léčbu.

Vědci zkoumají možnost, že čas může mít skrytou kvantovou povahu pomocí optických hodin, které jsou přesnější než běžné atomové hodiny. Tyto hodiny by mohly ukázat, že čas nemusí plynout lineárně, ale může být v superpozici, kde zaznamenává více různých časů současně. Tento revoluční přístup by mohl pomoci pochopit, jak čas funguje na kvantové úrovni. Také navrhují využít kvantové techniky, jež by mohly zesílit malé kvantové fluktuace, a tak zpřístupnit pozorování kvantových efektů času s aktuální technologií. Cílem je zisk nových poznatků o propojení relativistické fyziky s kvantovou teorií.

Studie ukázala, že nárůst úmrtí na rakovinu tlustého střeva mezi mladými dospělými je soustředěn mezi lidmi s nižším vzděláním. Výzkum zjistil, že nárůst se za posledních 30 let týká převážně těch, kteří nedokončili vysokou školu. Socioekonomické faktory, jako je nižší příjem a horší přístup ke zdravotní péči, jsou považovány za klíčové faktory. Smrtící obecně se úmrtnost na tuto nemoc zvýšila z 3 na 4 na 100 000 osob, zatímco u lidí pouze s maturitou stoupla z 4 na 5,2 na 100 000. Autor studie Ahmedin Jemal zdůrazňuje nutnost zvýšit povědomí veřejnosti a dodržovat screeningové doporučení.

Vědci z Texaské univerzity A&M vyvinuli nosní sprej, který u myší snižuje záněty mozku a obnovuje ztracenou paměť. Cílem spreje je bojovat proti tzv. neurozánětu spojenému se stárnutím, který je příčinou kognitivního úpadku a může hrát roli v nemocích jako Alzheimerova choroba. Studie na myších ukázala výrazné zlepšení paměťových funkcí a snížení mozkového zánětu po aplikaci. Sprej využívá biologické bubliny z lidských kmenových buněk, které jsou pomocí nosního podání efektivně dodávány do mozku. Výsledky naznačují, že tato metoda by mohla být v budoucnu aplikována i na lidi.

Italští a britští vědci objevili důkazy o šarlatové horečce ve zubu starověké mumické lebky z Bolívie, datované mezi roky 1283 a 1383. Tento nález naznačuje, že nemoc byla v Americe už před příchodem Evropanů. Bakteriální kmen objevený ve zubu je blízce příbuzný dnešním verzím způsobujícím infekce krku. Vědci zjistili, že nemoc se pravděpodobně rozšířila díky migracím přes geografické regiony. Tento objev pečlivě zpochybňuje předchozí vědecké předpoklady o původu a evoluci šarlatové horečky.

Letošní roj Lyrid slibuje díky slabému srpku Měsíce vylepšené podmínky pro sledování. Podle NASA by lidé na severní polokouli mohli na obloze vidět 10 až 20 meteoritů za hodinu. Tento meteorický roj je pozůstatkem z komety Thatcher, kterou lze pozorovat jednou za 415 let. Roj bude vrcholit v noci z úterý na středu. Optimální podmínky pro pozorování jsou mimo města a světelný smog, s pohledem směrem k souhvězdí Lyra.

Pohyb stolice přes střeva může mít významný vliv na celkové zdraví. Studie z roku 2023 ukazuje, že rozdíly v rychlosti tranzitu mají dopad na složení mikrobiomu střev. Pomalý tranzit je spojen s metabolickými a zánětlivými poruchami. Různé rychlosti tranzitu také ovlivňují diverzitu mikrobiomu, který reaguje na podmínky ve střevech. Znalost těchto procesů může pomoci v léčbě pomocí cílených dietních postupů a probiotik.

Nový výzkum z Šanghajské univerzity zkoumal, zda zavření očí zlepšuje sluch. Výsledky ukázaly, že lidé lépe slyší s otevřenýma očima, obzvláště pokud sledují videa spojená se zvukem. Když účastníci testu zavřeli oči, potřebovali na odhalení zvuku vyšší hlasitost. Studie naznačuje, že vizuální podněty mohou pomoci ukotvit sluchový systém ve vnějším světě, čímž zlepší schopnost rozlišovat zvuky. Výzkum nezavrhuje dřívější závěry, ale reflektuje moderní zvukově rušné prostředí.