V listopadu 2020 zachytila bóje u ostrova Vancouver vlnu vysokou 17,6 metru, která byla téměř třikrát vyšší než okolní vlny. Podle vědců šlo vzhledem k jejímu poměru k běžnému stavu moře o nejextrémnější přímo zaznamenanou bludnou vlnu. Takové jevy mohou ohrozit lodě, ropné plošiny, větrné elektrárny i pobřežní oblasti, přestože tento případ nezpůsobil škody ani oběti. Novější analýzy naznačují, že současné modely podceňují vzácné mimořádně vysoké vlny; možné varovné signály by do budoucna mohly zlepšit předpovědi. Riziko se soustřeďuje zejména v zimě u západního pobřeží USA a v severním Atlantiku.

Vědci u Trinidadu a Tobaga natočili ve hloubce 1 259 metrů černého požírače, drobnou hlubinnou rybu s mimořádně nafouklým žaludkem. Druh Chiasmodon niger obvykle měří 10 až 20 centimetrů, díky vykloubené čelisti a roztažitelnému žaludku však dokáže spolknout kořist až desetinásobně těžší, než je sám. Záznam živého jedince je vzácný, protože většina nalezených exemplářů byla mrtvá u hladiny. Pokud potravu nestihnou strávit, vznikající plyny je mohou vynést vzhůru. Badatelé z dostupných snímků nedokážou určit, jakou kořist ryba pozřela.

NASA zvažuje využití měsíčních jeskyní a lávových tunelů jako možných bezpečných míst pro budoucí dlouhodobé mise astronautů. Navrhovaná mise GIMLI se zaměří na otvor Marius Hills Pit, který může vést do podzemního systému vzniklého při dávné sopečné činnosti. Přístroje na landeru a roveru mají využít pozemní radar, seismická měření, gravimetr i kamery k průzkumu podloží a stěn otvoru. Projekt vede Planetary Science Institute ve spolupráci s norskou kosmickou agenturou, firmou Honeybee Robotics a programy NASA. I kdyby se rozsáhlý tunel nepotvrdil, data mohou objasnit vznik útvaru i sopečnou historii Měsíce.

Studie zveřejněná v časopise PLOS ONE našla u 60 zdravých dospělých z Británie a Belgie statistické souvislosti mezi složením bakterií na jazyku a výsledky kognitivních testů. Vyšší zastoupení bakterie Prevotella histicola se v obou zemích pojilo s rychlejšími reakcemi v některých úlohách, zatímco výsledky u Haemophilus parainfluenzae byly nejednotné. Nejspolehlivějším faktorem výkonu zůstal věk: starší účastníci dosahovali celkově nižšího skóre a reagovali pomaleji. Výzkum nenaznačuje, že změna ústního mikrobiomu zlepší paměť nebo zabrání demenci, protože neprokazuje příčinný vztah. Autoři upozorňují na malý vzorek, rozdíly mezi zeměmi i možné vlivy stravy, spánku a pohybu.

Studie s 32 zdravými dospělými porovnala dvě třísetkalorická jídla s téměř shodným množstvím sacharidů, tuků, bílkovin, vody a soli. Ultrazpracovaná varianta však vedla k výrazně vyšší a déle trvající inzulinové odpovědi, zatímco hladina glukózy zůstávala mírně zvýšená déle než po minimálně zpracovaném jídle. Vědci zaznamenali také vyšší metabolický výdej a spalování tuků, ale nižší spalování sacharidů. Výsledky naznačují, že míra průmyslového zpracování potravin může ovlivňovat metabolismus nezávisle na kaloriích a základním nutričním složení. Možnými příčinami jsou fyzikální struktura potravin, jejich dostupnost pro trávení či účinky přidaných látek.

Studie na myších naznačuje, že úzkostné a obranné reakce po kanabinoidech souvisejí s neurony produkujícími somatostatin v centrální amygdale. Zvířata po podání silného syntetického kanabinoidu reagovala na pach predátora výraznějším strnutím a vyhýbáním se, zejména při vyšších dávkách. Měření ukázala, že aktivita těchto neuronů s dávkou rostla. Když vědci jejich synaptické působení utlumili, úzkostné chování myší se částečně zmírnilo. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, mohou však přispět k vývoji léčby úzkosti spojené s užíváním konopí i jinými příčinami.

Izraelští vědci vyvinuli kompozitní materiál BioPykrete, který je podle laboratorních testů desetkrát pevnější než obyčejný led a před prasknutím pohltí až sedmdesátkrát více energie. Led zpevnili nanokrystaly celulózy z rostlin a upraveným proteinem, jenž obě složky propojuje. Materiál se při zatížení nemá náhle roztříštit, ale postupně se deformovat. Výzkumníci v něm vidí možný nízkouhlíkový a biologicky rozložitelný stavební materiál pro odlehlé chladné oblasti, například Arktidu a Antarktidu. Dosavadní výsledky jsou však jen malým laboratorním ověřením a bude nutné prověřit dlouhodobou odolnost materiálu v proměnlivých podmínkách.

Vědci zjistili, že tělo olihní pokrývají smyslové buňky s jemnými vlasovitými výběžky, které zachycují pohyb vody. Struktury připomínají vlasové buňky ve vnitřním uchu člověka, jež převádějí vibrace na nervové signály. U olihní jsou tyto buňky rozmístěny v rozmanitých liniích a polích po povrchu těla a jejich různá délka patrně umožňuje rozlišovat specifické podněty, například pohyb kořisti či proudění. Výzkum na druhu Doryteuthis pealeii by mohl přispět také k lepšímu poznání mechanismů lidského sluchu a poškození vedoucího ke ztrátě sluchu.

Američtí vědci zjistili, že dva vzorky sulfidických hornin odebrané v roce 2022 ze dna Pacifiku se po vysušení a rozdrcení v laboratoři samovolně vznítily. Teplota při reakci překročila 100 °C a původní materiál se zcela oxidoval. Za nestabilitu zřejmě odpovídá nanokrystalický markazit, forma sulfidu železa, která při kontaktu s kyslíkem a po mechanickém narušení může uvolňovat teplo. USGS upozorňuje, že podobné reakce by mohly při budoucí hlubokomořské těžbě představovat riziko požárů na lodích. Zjištění by proto mělo ovlivnit bezpečnostní pravidla pro manipulaci s těmito nerosty po vyzvednutí na hladinu.

Studie sledující 4 523 Američanů ve věku nad 51 let naznačuje, že lidé s nadváhou či obezitou mohli po rozvoji demence žít déle než osoby s normální hmotností. Ve srovnání s normální hmotností bylo riziko úmrtí nižší o 16 procent u nadváhy, o 27 procent u obezity prvního stupně a o 22 procent u těžší obezity. Autoři zohlednili další zdravotní a sociální faktory a prověřovali i možnost zkreslení kvůli předchozímu úbytku hmotnosti. Výsledek však neznamená, že by pacienti měli přibírat; jde o pozorovanou souvislost, nikoli důkaz příčiny. Jedním z možných vysvětlení jsou větší energetické a nutriční zásoby u lidí, kteří při demenci hůře jedí nebo ztrácejí váhu.

Vědci v Číně identifikovali tři krátké peptidy z jedlé houby špičky obecné, které v laboratorních roztocích zesílily vnímanou slanost. Nejúčinnější molekula ASHGEGF zvýšila hodnocení slanosti o 70,59 procenta a prodloužila její vjem ze 75 na 105 sekund. Výsledky by mohly přispět k vývoji dochucovadel pro potraviny s nižším obsahem sodíku, jehož nadměrný příjem zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečně-cévních nemocí. Studie však neprokázala, o kolik by bylo možné sůl skutečně snížit při zachování chuti, a testy proběhly pouze ve specifických roztocích se syntetizovanými peptidy. Autoři proto chtějí ověřit bezpečnost, stabilitu a účinnost látek v reálných potravinách.

Studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse spojila nižší minerální hustotu obratlů s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a změnami bílé hmoty mozku. Analýza zahrnula 715 lidí, kteří podstoupili vyšetření CT hrudníku, testy paměti a myšlení i následné mozkové skeny. Nižší hustota kostí byla spojena s větším výskytem známek poškození mozkové tkáně a horšími výsledky v oblastech pozornosti, pracovní paměti a plánování. Výzkum neprokazuje, že slabší kosti kognitivní úpadek způsobují; obě potíže mohou mít společné metabolické příčiny, například inzulinovou rezistenci či hormonální změny. Autoři upozorňují, že data z běžných CT vyšetření by jednou mohla pomoci odhalovat osoby se zvýšeným rizikem zhoršování kognice.

Startup Rune Energy umisťuje modulární datová centra přímo k solárním elektrárnám, kde využívají přebytky energie, které by jinak síť nedokázala přijmout. Kontejnery RELIC se napojují na stejnosměrný proud před jeho přeměnou na střídavý a obsahují vlastní chlazení, síťové prvky, výkonovou elektroniku i GPU. Jeden modul může odebírat až 100 kilowattů a podle konfigurace pojme 128 až více než 2 000 grafických procesorů Nvidia B300. Firma uzavírá smlouvy přímo s provozovateli solárních farem a nabízí výpočetní kapacitu hlavně pro inferenci, dolaďování a menší trénování modelů. Výpadky sluneční výroby mají pokrýt integrované baterie, jejichž kapacitu společnost navrhuje podle místních historických dat. Rune působí v Kalifornii, Texasu a Massachusetts a během roku chce dosáhnout výpočetního výkonu odpovídajícího 100 megawattům.

Vědci z Okinawského institutu vědy a techniky zaznamenali, že kvantové spiny elektronů vyvolaly pohyb centimetrového objektu. Grafitová destička levitující nad soustavou magnetů nesla tří milimetrový diamant s defekty typu NV, jejichž spiny lze řídit laserem. Celek o hmotnosti asi 128 miligramů se posunul přibližně o 100 nanometrů. Samotný pohyb byl klasický, podnět k němu však vzešel z kvantového jevu. Experiment může přispět k budoucím pokusům o vytvoření kvantové superpozice u větších objektů a ke zkoumání vztahu kvantové mechaniky a gravitace.

Archeologové v lokalitě Abric Romaní u Barcelony objevili 597 otisků dřevěných předmětů z neandertálského období. Třináct z nich jasně dokládá upravené nástroje a předměty pro každodenní použití, včetně palice, oštěpů, možných kopacích holí, trojnožky a konstrukčních kůlů pro přístřešky. Čtyři ohořelé kusy kůry mohly sloužit jako tácky či nádoby na jídlo. Samotné dřevo se nedochovalo, ale vápenaté usazeniny kolem něj vytvořily detailní negativní otisky, místy až na úrovni buněčné struktury. Soubor patří k nejrozsáhlejším dokladům toho, že neandertálci dřevo cíleně a všestranně zpracovávali.

Studie se 101 dospělými s metabolicky podmíněným ztučněním jater zkoumala vanilkovou zmrzlinu slazenou cukrem, proteinem brazzeinem nebo brazzeinem s inulinem. Po variantách bez sacharózy byly vzestupy glykémie po jídle přibližně poloviční oproti běžně slazené zmrzlině, přičemž výraznější efekt se objevil u lidí s diabetem 2. typu. Brazzein je bílkovina původně nalezená v západoafrickém ovoci a při stejné hmotnosti může být až 2 000krát sladší než cukr. Autoři upozorňují, že receptury se lišily i dalšími složkami, proto nelze účinek připsat jen brazzeinu. K potvrzení dlouhodobého vlivu na diabetes, játra a další zdravotní ukazatele budou potřeba rozsáhlejší studie.

Nová studie švédských vědců naznačuje, že metabolit běžného ftalátu DEHP může ovlivňovat řadu buněčných typů v lidské ovariální tkáni. DEHP se používá ke změkčování plastů a může se do těla dostat například z potravin či vody. V laboratorním pokusu na vzorcích od sedmi dárkyň změnila látka MEHP aktivitu genů, buněčnou komunikaci i procesy související s tvorbou energie. Výrazně citlivé se ukázaly gliové buňky, tedy buňky nervového systému ve vaječnících. Autoři upozorňují, že jde o omezený soubor vzorků a výsledky je nutné potvrdit ve větších studiích, přesto podporují obavy z dopadů ftalátů na reprodukční zdraví.

Mezinárodní federace diabetu v roce 2025 oficiálně uznala cukrovku 5. typu, dříve označovanou jako diabetes související s podvýživou. Tato forma se pojí s dlouhodobým nedostatkem živin, který může narušit vývoj slinivky a její schopnost produkovat inzulin. Postihovat může až 25 milionů lidí, zejména v zemích Asie a Afriky s vysokou potravinovou nejistotou. Pacienti bývají často chybně zařazováni mezi jiné typy diabetu, přestože nejsou výrazně inzulinově rezistentní. Nevhodně nastavená inzulinová léčba u nich může zvýšit riziko nebezpečně nízké hladiny cukru v krvi. Federace proto vytváří pracovní skupinu pro diagnostická kritéria, léčebné postupy, výzkumný registr a vzdělávání zdravotníků.

Randomizovaná studie se 108 lidmi ve věku 55 let a více sledovala účinky dvanáctitýdenního silového tréninku při vegetariánské a všežravé stravě. Obě skupiny při cílovém příjmu nejméně 1,2 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti denně zlepšily sílu i fyzickou výkonnost podobně. Svalová hmota na rukou a nohou však u všežravců vzrostla výrazně více: v průměru o 0,66 kilogramu oproti 0,38 kilogramu u vegetariánů. U vegetariánů souvisel vyšší příjem bílkovin s větším nárůstem svalů, zatímco u všežravců se tento vztah neprojevil. Autoři upozorňují, že výsledky pocházejí převážně od zdravých, vzdělaných bělochů a nemusí platit pro všechny populace.

Nová studie upozorňuje, že závěr života Slunce nemusí provázet plynulá ztráta hmoty, ale tisíce nepravidelných výronů. Tyto drobné gravitační otřesy by se mohly postupně nasčítat a destabilizovat dráhy obřích planet. Simulace ukázaly, že v řadě pravděpodobných scénářů začnou vnější planety křížit své dráhy ještě před proměnou Slunce v bílého trpaslíka. V devíti z deseti modelů je nakonec alespoň jedna obří planeta vyvržena do mezihvězdného prostoru. Autoři odhadují, že soustava by se mohla zásadně rozpadnout do tří miliard let po vzniku bílého trpaslíka, tedy výrazně dříve než dřívější odhady.