Vzácný Rapunzelův syndrom vzniká, když se v žaludku a střevě nahromadí nestravitelné vlasy a vytvoří takzvaný trichobezoár. Lékaři popsali případ šestnáctileté dívky, u níž útvar sahal ze žaludku do dvanáctníku a zcela zablokoval trávicí trakt, takže jej museli chirurgicky odstranit. Dívka neměla patrné lysiny ani známou psychiatrickou diagnózu, později však uvedla, že si asi dva roky občas vytrhávala a polykala vlasy. Autoři upozorňují, že při nevolnosti, zvracení či bolestech břicha u dospívajících je třeba tuto možnost zvážit i bez zjevných známek poruchy vytrhávání vlasů.

Rozsáhlá genetická studie porovnala pacienty s cukrovkou 1. typu podle dvou rizikových genetických profilů, HLA-DR3 a HLA-DR4. Analýza více než 9 000 pacientů a 14 000 kontrol ukázala rozdíly, které podporují možnost, že jde o odlišné podtypy nemoci. U profilu DR3 se výrazněji uplatňují žírné buňky spojované se zánětem a alergiemi, zatímco u DR4 hrají větší roli T-lymfocyty ničící beta buňky slinivky. Poznatky by v budoucnu mohly pomoci zpřesnit odhad rizika, klinické studie i cílenou léčbu podle genetického pozadí pacienta. Autoři zdůrazňují, že závěry je ještě nutné ověřit dalším výzkumem.

Populace hlavonožců, zejména olihní, v posledních desetiletích rostou, příčiny tohoto vývoje však nejsou jednoznačné. Nová modelová studie naznačuje, že úbytek vrcholových predátorů může olihním nepřímo prospívat díky většímu množství drobných ryb, ale nemohou nahradit ztracenou biomasu predátorských ryb. Vyšší teplota vody v modelu naopak snižovala biomasu olihní, protože jim zvyšuje energetické nároky. Jejich úspěch může souviset hlavně s rychlým růstem, krátkým životem a schopností osidlovat narušené ekosystémy. Autoři zároveň upozorňují, že při nedostatku potravy může oteplování jejich růst populace nakonec omezit; studie zatím neprošla odborným recenzním řízením.

Dvě klinické studie třetí fáze naznačují, že upadacitinib, lék používaný proti zánětu a artritidě, může pomáhat lidem s těžkou ložiskovou alopecií. Po 24 týdnech dosáhlo alespoň 80% pokrytí vlasové pokožky zhruba 45 % pacientů při dávce 15 mg a přibližně 54 až 55 % při dávce 30 mg, zatímco u placeba to byly jen 1,5 až 3,4 %. Úplný návrat vlasů na hlavě zaznamenalo podle dávky a studie 13 až 22,5 % léčených účastníků. Výsledky se začaly od placeba odlišovat už po osmi týdnech a pacienti uváděli také lepší kvalitu života. Studie zahrnuly 1 399 lidí ve věku 12 až 64 let, dlouhodobá bezpečnost a srovnání s jinými léčbami však ještě vyžadují další výzkum.

Španělská observační studie sledovala téměř 1 900 rodin a zkoumala vztah mezi chovem domácích zvířat a psychikou dětí ve věku sedmi až osmi let. Vlastnictví kočky ve čtyřech až pěti letech bylo spojeno s mírně vyšším rizikem vnitřních i vnějších potíží, například úzkostných příznaků, problémů s chováním či hyperaktivity. Naopak chov jiných zvířat než psů, koček a ptáků, například hlodavců, plazů nebo obojživelníků, souvisel s nižším rizikem těchto obtíží. U většiny dalších typů domácích mazlíčků se významná souvislost neprokázala. Autoři upozorňují, že studie nedokazuje příčinu: výsledky mohou ovlivňovat rodinné prostředí, volba zvířete i zdravotní stav dítěte.

Vědci pomocí dálkově ovládaného podvodního robota prozkoumali nebezpečně nepřístupné čelo ledovce Naajat Sermiat v jižním Grónsku. Kamera zachytila množství krilu, ryb, červů, korýšů, medúz i larev krabů, které žijí na rozhraní ledu a moře. Pozornost badatelů upoutaly proudy usazenin padající z ledovce jako vodopády; kril k nim aktivně směřoval, což může naznačovat zdroj potravy v tající vodě. Výzkum má pomoci objasnit fungování ekosystémů závislých na mořských ledovcích. Jejich budoucnost ohrožuje rychlý ústup ledovců způsobený oteplováním klimatu.

Vědci z australské University of Queensland vyvinuli prototyp „Paraborg“: obřího švába vybaveného elektronikou, kamerou nebo dálkově ovládaným injektorem. Elektrody v tykadlech a zadečkových přívěscích umožňují hmyz bezdrátově směrovat, zatímco injektor pružinou vystřelí jehlu a pomocí oxidu uhličitého dopraví léčivo do cíle. Při laboratorních zkouškách švábi ve 25 pokusech vždy zvládli trasu dlouhou 2,5 metru a v 72 procentech případů úspěšně aplikovali injekci do silikonového terče. Výzkumníci počítají s rojem specializovaných jedinců, z nichž někteří budou hledat lidi kamerou a jiní ponesou léky. Technologie zatím není připravena pro nasazení u lidí, protože je nutné vyřešit komunikaci v sutinách, přesnost navigace, bezpečnost jehel, sterilitu i regulaci.

Francouzská klinická studie se 168 lidmi s nespecifickou bolestí v dolní části zad zjistila, že měkký bederní pás spolu s běžnou péčí může zlepšit zvládání každodenních činností. Během 12 týdnů dosáhlo alespoň třicetiprocentního snížení omezení zhruba 60 procent uživatelů pásu, oproti přibližně 40 procentům ve skupině s běžnou péčí. Lidé s pásem také méně často užívali léky proti bolesti a uváděli větší úlevu při pohybu. Přínos byl v průměru spíše mírný a studie neměla falešný pás pro srovnání, takže výsledky mohlo ovlivnit očekávání účastníků. Autoři zdůrazňují, že pás nemá nahrazovat pohyb, cvičení ani další aktivní léčbu; dlouhodobý účinek zatím není jasný.

Rozsáhlá studie zahrnující více než 4 000 lidí naznačuje, že mimořádná dlouhověkost se v rodinách částečně dědí. Potomci stoletých rodičů měli oproti srovnávací skupině o 42 % nižší riziko úmrtí, o 33 % nižší riziko kardiovaskulárních chorob a o 32 % nižší riziko vysokého tlaku. Zdravotní potíže se u nich také objevovaly později, například vysoký tlak v průměru asi o pět let. Výsledky přetrvaly i po zohlednění životního stylu a sociálních faktorů, což ukazuje na možnou biologickou či genetickou výhodu. Výzkum však nezjistil významně nižší výskyt rakoviny a zdůrazňuje, že zdravé návyky jsou důležité pro všechny.

Vědci zkoumali ostatky muže označovaného jako Skeleton 150, který zemřel u hradu Stirling patrně mezi lety 1255 a 1405. Na jeho téměř kompletní kostře našli přes 160 zlomenin způsobených mimořádně silným úderem zezadu. Trojrozměrné rekonstrukce, snímkování a srovnání s moderními forenzními případy ukázaly, že šlo o vysokorychlostní náraz podobný střetu s vlakem či autem. Badatelé soudí, že nejpravděpodobnějším zdrojem byl velký projektil vržený středověkým obléhacím strojem, nejspíš trebuchetem. Přesné obléhání ani konkrétní zbraň nelze určit, ačkoli jednou z možností je rok 1304, kdy Angličané proti Stirlingu nasadili slavný trebuchet War Wolf.

Nová genetická studie naznačuje, že aktivace dráhy receptoru GLP-1, na kterou cílí léky jako Ozempic a Wegovy, může u mužů souviset s mírně vyšším rizikem androgenetické alopecie. V databázi více než 205 tisíc lidí vědci zjistili přibližně o 7 procent vyšší výskyt genetických variant podporujících aktivitu receptoru GLP-1 u mužů s dědičným typem plešatění. Výzkum nesledoval přímo uživatele těchto léků, takže neprokazuje jejich přímý účinek ani příčinnou souvislost. Autoři označují klinický význam zjištění za nejistý a upozorňují, že případné riziko je malé. Budoucí výzkum by mohl pomoci určit, zda má smysl před léčbou hodnotit náchylnost k vypadávání vlasů nebo kombinovat terapii s preventivní péčí o vlasy.

Síťová metaanalýza 163 klinických studií s 15 757 lidmi zkoumala 137 doplňků stravy a rostlinných přípravků používaných při depresi. Po vyřazení méně spolehlivých výsledků zůstaly jako možné kandidáty omega-3 kyselina EPA, vitamin D3 a některé extrakty třezalky. U vitaminu D3 i třezalky však vycházely závěry jen z několika malých studií. Autoři upozorňují, že největší uváděné přínosy se často objevovaly v méně kvalitním výzkumu a působily nerealisticky vysoké. Důkazy o bezpečnosti, zejména při dlouhodobém užívání a riziku sebevražednosti, jsou rovněž neúplné. Závěrem studie je potřeba větších a přísnějších klinických zkoušek; současná jistota důkazů je nízká až velmi nízká.

Sopka Krasheninnikov na ruské Kamčatce vybuchla několik dní po zemětřesení o síle 8,8 stupně z 30. července 2025, ačkoli předtím byla zhruba 475 let nečinná. Studie zveřejněná jako předtisk naznačuje, že otřesy nemusely sopku otevřít přímo, ale mohly narušit již nestabilní magmatický systém bohatý na plyny. Asi dva dny po otřesech se pod sopkou vytvořila téměř svislá puklina, do níž proniklo odhadem 32 milionů kubických metrů magmatu. Dlouhé otřesy podle modelu podpořily růst plynových bublin, zvýšily tlak v magmatickém rezervoáru a nakonec vyvolaly erupci. Před zemětřesením přitom satelity nezaznamenaly obvyklé varovné známky, jako je zvedání terénu či únik oxidu siřičitého.

Studie psychologů z Torontské univerzity naznačuje, že pro celkovou životní spokojenost je klíčový pocit autonomie, tedy že člověk o svém životě a jednání rozhoduje sám. Výzkum mezi více než 1 200 dospělými v Kanadě a Británii porovnával vztahy, vnímanou schopnost zvládat věci a svobodnou volbu. Vztahy a kompetence souvisely se spokojeností hlavně proto, že podporovaly pozitivní pocity, zatímco autonomie zůstala významná i po zohlednění emocí. Lidé tak při hodnocení života nevnímají jen to, zda se cítí dobře, ale i to, zda je jejich život skutečně jejich vlastním rozhodnutím. Autoři upozorňují, že výsledky je třeba ověřit i v kulturně rozmanitějších populacích.

Týdenní přehled robotických videí IEEE Spectrum představuje robota Digit od Agility Robotics, který při chůzi táhne pohovku a zvládá nestabilní náklad. Výzkumníci současně ukazují systém ReST-RL pro humanoida Unitree G1, jenž odděluje řízení chůze od stabilizace nesených předmětů a funguje i mimo simulaci. Carnegie Mellon vyvíjí metodu APEX, která má humanoidům umožnit průběžně přizpůsobovat pohyby překážkám místo předem připravené choreografie. Mezi dalšími novinkami jsou skákající měkcí roboti aktivovaní infračerveným světlem, čtyřnohý robot při sklizni hroznů v čínském Turpanu a vývoj umělé kůže pro lepší vnímání pohybu robotických kloubů.

Přehled více než 30 studií naznačuje, že jídelníček bohatý na rostlinné potraviny může ovlivňovat vnímanou fyzickou přitažlivost, zejména vzhled pleti, tělesný pach a tělesnou kompozici. Karotenoidy z ovoce a zeleniny mohou dodat pokožce odstín, který lidé často spojují se zdravějším a atraktivnějším vzhledem, nejde však o přímý důkaz lepšího zdravotního stavu. Některé výzkumy rovněž spojují rostlinně orientovanou stravu s příjemněji hodnoceným potem mužů a nižším BMI. Autoři doporučují případné kampaně zaměřit spíše na viditelné účinky konzumace ovoce a zeleniny než na váhu, protože tlak na vzhled může posilovat stud i rizika poruch příjmu potravy. Studie zároveň uvádí střet zájmů autorů s organizacemi a firmou z oblasti výživy.

Týdenní přehled vědeckých novinek přináší studii, podle níž přidání špenátu do bílého chleba zvyšuje obsah živin a může ovlivnit inzulinovou reakci po jídle. Pozornost vzbudila také údajná vycpaná liščí hlava, která se ukázala být vzácným pozůstatkem vyhynulého vakovlka. Vědci znovu hodnotí možnosti metforminu, běžného léku na cukrovku 2. typu, v souvislosti se zpomalováním biologického stárnutí. Astronomové navíc objevili v atmosféře u jižního pólu Saturnu desetistranný útvar, obdobu známého severního šestiúhelníku. Silná sluneční bouře v listopadu 2025 způsobila dosud nevídané výpadky a nepřesnosti GPS napříč USA. Indický tým také vyvinul systém využívající chytré pero a umělou inteligenci, který má z kresebných úloh rozpoznat Parkinsonovu nemoc s velmi vysokou přesností.

Posmrtná studie šesti lidí ve věku 14 až 30 let zjistila u pěti z nich DNA parazitů rodu Babesia, bakterie Bartonella henselae, nebo obou původců. Všichni před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními a neuropsychiatrickými potížemi a měli sebevražedné myšlenky či projevy. Autoři však zdůrazňují, že nález genetického materiálu neprokazuje, že infekce způsobily psychické obtíže ani úmrtí. Studie neměla srovnávací skupinu, vzorky se lišily a předchozí léčba mohla ovlivnit výsledky. Vědci pokládají za potřebný rozsáhlejší výzkum možných vazeb mezi přetrvávajícími infekcemi, zánětem a neurologickými či psychiatrickými příznaky.

Fyzici poprvé přímo experimentálně ověřili, že na kvantové objekty působí Einsteinův princip ekvivalence. Pomocí nového kvantového Galileova interferometru rozdělili Boseho–Einsteinův kondenzát atomů rubidia na dvě trajektorie: jedna byla magneticky udržována na místě, druhá volně padala. Naměřený fázový posun po opětovném spojení obou stavů odpovídal předpovědím gravitace. Výsledek nesjednocuje kvantovou mechaniku s obecnou relativitou ani nedokazuje kvantovou povahu gravitace, otevírá však cestu k přesnějším testům včetně hledání gravitonů.

Nová studie ukazuje, že skalní ledovce v Utahu obsahují přibližně miliardu tun ledu, který je skrytý pod vrstvami suti a balvanů. Výzkumníci zkoumali ledovec u hory Timpanogos pomocí gravimetru a trojrozměrného modelování, protože běžný radar v kamenitém prostředí selhává. Zjistili, že zkoumaný útvar tvoří asi z 83 procent led a obsahuje kolem 1,4 milionu tun ledu. Na základě těchto údajů vytvořili postup pro odhad zásob ledu i u dalších skalních ledovců. Takové zásoby vody mohou být důležité pro hydrologii, ale při oteplování se mohou nestabilní skalní ledovce stát také rizikem pro infrastrukturu v údolích.