Po okrajích Taklamakanské pouště v severozápadní Číně probíhá dlouhodobý zalesňovací program, který úspěšně vytváří uhlíkový úložiště. Za téměř padesát let se v této hyperaridní oblasti ukázalo, že s dostatečným financováním a stabilitou mohou být tyto projekty úspěšné. Vědci zjistili, že zalesněné části působí jako významné pohlcovače uhlíku, zejména v období dešťů, a přinášejí další výhody, jako snížení větrné eroze a ochrana zemědělské půdy. Ačkoli tento přístup nelze univerzálně aplikovat, nabízí určitou naději na zmírnění klimatických změn prostřednictvím přeměny dalších pouštních oblastí.

V sydneyské nemocnici Royal Prince Alfred došlo k úmrtí dvou lidí a vážným onemocněním dalších čtyř kvůli infekci způsobené běžnou houbou Aspergillus. Tento druh plísně se často vyskytuje v půdě, prachu a vlhkém prostředí a je obvykle neškodný pro zdravé jedince. Ale lidé s oslabeným imunitním systémem, jako jsou pacienti po transplantacích, jsou vystaveni vysokému riziku. Aspergillus může vést k závažnému respiračnímu onemocnění zvanému aspergilóza a infekce může být často smrtelná. Léčba zahrnuje antifungální léky, ale odolné kmeny houby představují rostoucí problém.

Studie z Finska naznačuje, že mít více dětí nebo žádné může souviset s kratší délkou života a rychlejším stárnutím. Výzkum analyzoval data 14 836 žen, přičemž se zjistilo, že ženy bez dětí či s průměrem 6,8 dětí čelily vyššímu riziku úmrtnosti. Nejlepší výsledky vykazovaly ženy s dvěma až třemi dětmi, které je měly ve věku 24 až 38 let. Výsledky podporují teorii, že investice do reprodukce může omezovat zdroje pro udržení těla. Na osobní úrovni studie doporučuje nebrat výsledky metodou příčiny a následku, ale spíše jako podklad pro další biologický výzkum.

Tento týden ve vědě odhalil, že léky jako Ozempic mohou pomáhat při osteoartróze tím, že regenerují klouby. Objevila se také univerzální vakcína ve formě nosního spreje, která chrání před širokou škálou infekcí. Studii o superagerech naznačují, že klíčem k dlouhověkosti je schopnost vytvářet nové mozkové buňky po delší dobu. Výzkumy potvrdily, že snížení cholesterolu může pomoci i krátká dietní změna na bázi ovesné kaše. Viagra se jeví jako slibná pro léčbu Alzheimerovy choroby díky možnosti přizpůsobit stávající léky novým účelům.

Černý sezam vyvolal na sociálních sítích četné diskuse o jeho zdravotních benefitech, jako je snižování hladiny cukru v krvi a prevence srdečních onemocnění. Obsahuje vyšší množství tuků, bílkovin a antioxidantů než bílý sezam, což přispívá k ochraně buněk. I když některé studie naznačují možné výhody černého sezamu na snížení krevního tlaku, důkazy jsou zatím nedostatečné. Na druhou stranu, tvrzení o zvrácení šedivění vlasů nebyla vědecky podložena. Navzdory jeho výživové hodnotě je třeba zůstat obezřetný, zejména pokud jde o alergie.

Nový výzkum ukazuje, že život ve vyšších nadmořských výškách může snižovat riziko vzniku cukrovky. Studie na myších modelech odhalila, že za snížení hladiny krevního cukru může nárůst příjmu glukózy červenými krvinkami při nižší koncentraci kyslíku. Tento proces zlepšuje metabolickou efektivitu těla v podmínkách hypoxie. Nalezení molekulu ovlivňující hemoglobin podporilo lepší regulaci cukru v krvi. Výsledky naznačují, že podobný přístup by mohl být využit v léčbě cukrovky, i když je třeba další testování mimo laboratorní podmínky. Výzkum zdůrazňuje potenciál adaptací na nízký obsah kyslíku pro budoucí medicínu.

NASA v roce 2022 úspěšně provedla historickou misi DART, při níž záměrně narazila kosmickou lodí do asteroidu, aby ověřila, zda lze změnit jeho oběžnou dráhu. Výsledkem bylo nejen snížení oběžné doby asteroidů Didymos a Dimorphos o 33 minut, ale i změna jejich oběžné trajektorie kolem Slunce. Výzkum potvrzuje, že dopad sice zpomalil jejich rychlost pouze o 11,7 mikrometrů za sekundu, ale v dlouhodobém horizontu může malé drcnutí významně ovlivnit polohu. Tato úspěšná demonstrace posiluje schopnost lidstva čelit potenciálním hrozbám asteroidů vůči Zemi.

Nový výzkum na myších odhalil mechanismus, jak cvičení chrání mozek před Alzheimerovou chorobou. Tým z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistil, že fyzická aktivita zvyšuje hladiny proteinu GPLD1, který posiluje bariéru chránící mozek před záněty. Tento protein reguluje enzym TNAP, který v nadbytku poškozuje funkci této bariéry. V experimentu se ukázalo, že snížení TNAP zlepšilo kognitivní funkce starších myší. Výzkum naznačuje, že podobné procesy mohou probíhat i u lidí, což otevírá cestu k možným léčbám, které by mohly nahradit výhody cvičení.

Vědci představili novou metodu ionokalorického chlazení, která může nahradit tradiční chladicí systémy. Tento přístup využívá změny fázového stavu s pomocí iontů k absorpci tepelné energie. Díky využití solí, jako je jód a sodík, se dosahuje efektivity a výrazného snížení globálního oteplovacího potenciálu. Výzkumy ukázaly možnost posunu teploty o 25 °C pomocí méně než jednoho voltu. Tento proces by mohl pomoci splnit cíle snížení výroby škodlivých chladicích plynů podle Kigalijské dohody. Systémy ionokalorického chlazení by v budoucnu mohly být využity i k vytápění.

Léky jako semaglutid, liraglutid a tirzepatid, známé pro léčbu diabetu a obezity, mohou také snižovat riziko závislostí. Studie publikovaná v BMJ zjistila, že užívání těchto léků je spojeno s o 14 % nižším rizikem rozvoje závislostí a o 26 % nižším počtem hospitalizací souvisejících s už existujícími závislostmi. Výzkum probíhal na více než 600 000 veteránech s diabetem a porovnával efekty GLP-1 léků s jinými léky na diabetes. Zatímco výsledky jsou slibné, nastávají otázky ohledně jejich aplikovatelnosti na širší populaci, zejména na ženy a mladší jedince.

V Brazílii bylo nalezeno více než 600 skleněných úlomků, známých jako tektity, které naznačují dávný dopad meteoritu. Tyto úlomky, nazvané geraisity, byly objeveny v oblasti Minas Gerais a rozprostírají se na více než 900 kilometrů. Výzkum ukázal, že materiál pochází z prastaré kontinentální kůry, konkrétně z granitických hornin. Je zajímavé, že kráter, který by měl tento dopad potvrdit, zatím nebyl objeven. Studie naznačují, že podobné tektity mohou být běžnější, než se dosud myslelo, a možná jsou mylně považovány za jiné druhy skla.

Krátké online cvičení trvající jen 10 minut může podle nové studie snížit deprese. Studie prokázala, že malé kroky k naučení praktických dovedností mohou zlepšit depresivní symptomy. Tým vědců testoval 12 různých intervencí, z nichž dvě - interaktivní kognitivní přehodnocení a zaměření pozornosti - měly významný vliv na snížení deprese. Tyto jednoduché programy mohou být užitečné pro lidi, kteří nemají přístup k dlouhodobé terapii. Navíc mohou být tyto intervence volně dostupné online, což umožňuje jejich globální dosažení. Cílem je podpořit tradiční léčbu a poskytnout pomoc těm, kteří ji potřebují.

Nový výzkum odhalil, že novorozenci jsou před narozením vystaveni mnohem více 'věčným chemikáliím', než se dříve předpokládalo. Tyto látky, známé jako per- a polyfluoralkylové substance (PFAS), jsou trvanlivé a nalézají se v mnoha průmyslových produktech. Studie, kterou provedli vědci z USA a Kanady, analyzovala krev z pupeční šňůry novorozenců, což odhalilo přítomnost 42 různých PFAS. Značné množství těchto chemikálií je důvodem k přehodnocení jejich vlivů, zejména v prenatálním období. Výsledky naznačují, že dříve podceňovaný problém PFAS vyžaduje více pozornosti k ochraně zdraví dětí.

NASA oznámila, že asteroid 2024 YR4 nezasáhne Měsíc v roce 2032. Přestože dřívější analýzy naznačovaly malou šanci na náraz, nové údaje z teleskopu Jamese Webba potvrdily, že vesmírné těleso proletí kolem Měsíce ve vzdálenosti 13 200 mil. Asteroid 2024 YR4 byl objeven koncem roku 2024 a jeho dráha zpočátku vyvolávala nejistotu, zda se srazí se Zemí či Měsícem. Tuto možnost se ale podařilo vyloučit na základě nových pozorování. Exploze způsobená možným nárazem by byla viditelná i ze Země.

Nová buněčná imunoterapie ukázala potenciál v prevenci a redukci Alzheimerových plaků v mozku myší. Výzkum na Washingtonské univerzitě použil geneticky upravený virus pro změnu buněk, které odstranily škodlivé proteiny. Jedna injekce této genové terapie snížila amyloidové plaky až o 50 %. Studie vychází z metody podobné karcinogenní léčbě CAR T buněk a zaměřuje se na astrocyty v mozku. Přestože budou nutné další výzkumy, tento přístup nabízí nový směr pro léčbu neurodegenerativních onemocnění.

Tinnitus, čili zvonění v uších, může mít úzkou souvislost se spánkem, naznačují nové výzkumy oxfordských vědců. Studie ukazují, že hluboký spánek může zmírnit symptomy tinnitu potlačením spontánní mozkové aktivity spojené s tímto stavem. Výzkum na fretkách s podobným sluchovým systémem jako lidé naznačil, že problémy se spánkem a tinnitus se objevují současně. Tento objev by mohl vést k novým směrům v léčbě a pochopení tinnitu. Navíc studie z Číny podporuje myšlenku, že během hlubokého spánku dochází k potlačení hyperaktivity mozku spojené s tinnitem.

Nový výzkum naznačuje, že mikroplasty a nanoplasty by mohly narušovat mozkové procesy spojené s Parkinsonovou chorobou. Počet diagnostikovaných případů Parkinsonovy choroby se za posledních 25 let zdvojnásobil, což může souviset i s nárůstem znečištění životního prostředí. Studie čínských vědců propojuje mikroplasty s neurozánětem a narušením mozkové signalizace, ačkoli přímá kauzalita ještě nebyla potvrzena. Mikroplasty pronikají do lidského těla inhalací, konzumací jídla, pití a kontaktem s pokožkou, hromadí se v orgánech a mohou vést k poškození mozku. Výzkumníci volají po dalším zkoumání této problematiky a podtrhují nutnost snížení plastového znečištění.

Švýcarští vědci zkoumali krev stoletých a objevili 37 proteinů spojených s pomalejším stárnutím. Tyto proteiny ovlivňují metabolismus, imunitu a celkovou délku života. Mezi nimi se našly proteiny, které modifikují imunitní systém, podporují metabolismus tuků a způsobují apoptózu. Navzdory tomu století lidé vykazují vyšší odolnost vůči oxidačnímu stresu, což zajišťuje méně potřeby produkce antioxidačních proteinů. Studie také zdůrazňuje vliv životního stylu, jako je výživa a fyzická aktivita, na zdravé stárnutí.

Nový výzkum ukazuje, že druhé těhotenství způsobuje specifické změny v mozku, které nejsou pouhým opakováním prvního těhotenství. Tyto změny zahrnují úpravy v šedé hmotě a organizaci neuronové sítě. Největší posuny byly zaznamenány v oblastech mozku reagujících na vizuální a sluchové podněty. Vědci také zaznamenali pokles objemu šedé hmoty, který přisuzují zvýšené neuroplasticitě. Tyto změny mohou pomoci při péči o více dětí a souvisejí s bondingem mezi matkou a dítětem a peripartální depresí.

Vědci poprvé digitálně zrekonstruovali tvář slavného fosilního nálezu 'Little Foot', 3,67 milionu let starého Australopitéka. Tento exemplář, objevený v roce 1980 v jihoafrické jeskyni Sterkfontein, byl kompletnější než většina podobných nálezů, přestože jeho lebka byla tisíciletími pomačkána. Nová studie použila pokročilé 3D skenování ke znovuvytvoření původního tvaru lebky. Analýza ukázala, že 'Little Foot' má více společného s východoafrickými exempláři než s jinými nalezenými v jižní Africe. Přesná taxonomie tohoto jedince však stále zůstává nejistá.