Výzkumníci otestovali 16 asijských slonů v Thajsku pomocí úlohy, která měří schopnost potlačit bezprostřední impuls. Zvířata viděla a cítila ovoce v průhledné schránce, ale k odměně se dostala jen tehdy, když obešla bariéru a použila otvor na jiné straně. Sloni tuto strategii zvládali rychle i po výměně neprůhledné schránky za průhlednou, což naznačuje silnou inhibiční kontrolu. Po otočení schránky hledali správný otvor déle, nakonec však úkol vyřešili; starší jedinci se změně přizpůsobovali hůře. Studie nepředstavuje definitivní důkaz o inteligenci slonů, podporuje však poznatky o jejich vyspělých kognitivních schopnostech.

Vědci představili metodu WHOLISTIC, která umožňuje v reálném čase zaznamenávat buněčnou aktivitu napříč celým tělem živého živočicha. Technologie využívá geneticky upravené fluorescenční senzory vápníku, jenž slouží jako univerzální signál při komunikaci buněk. Zatím ji tým otestoval na průhledných larvách dánia pruhovaného a na drobných rybách Danionella cerebrum, které zůstávají průhledné i v dospělosti. Pozorování odhalilo například reakce chrupavčitých buněk na chlad, odezvu mozkových obalů na ketamin i dosud neznámé souhry svalů a orgánů. Metoda by mohla propojit výzkum mozku, fyziologie, chování a buněčné biologie a zlepšit porozumění fungování celého organismu.

Tým neurovědkyně Mariny Weilerové testoval 21 lidí se zkušeností s mimotělními zážitky. Účastníci měli z jiné místnosti popsat náhodně vybraný obraz na notebooku, přičemž ani výzkumníci předem neznali jeho podobu. Správné obrazy se v následném vyhodnocení pomocí umělé inteligence neumístily lépe, než by odpovídalo náhodě, takže studie nepotvrdila schopnost vnímat skrytý cíl. Dva účastníci však spontánně popsali rozložení a činnost výzkumníků v sousední místnosti neobvykle přesně. Autoři tyto případy označují za anekdotické a neprůkazné, protože nebyly předem stanoveným ani statisticky testovaným cílem experimentu. Studie vyšla v časopise Explore a podle autorů si podobná zjištění žádají přísnější, předem navržené ověření.

Vědci zjistili, že drobný vířník Adineta vaga dokáže přežít extrémní radiační poškození DNA a rozmnožovat se ještě před úplnou opravou chromozomů. Jejich úlomky přitom předává potomkům, kteří v opravě postupně pokračují po několik generací. Pomáhá mu zvláštní stavba chromozomů a využití nepoškozeného homologního chromozomu jako předlohy pro obnovu chybějících úseků. Schopnost pravděpodobně vznikla jako adaptace na vysychání mechů a lišejníků, které DNA poškozuje podobně jako ionizující záření. Objev může přispět k výzkumu následků katastrofického rozpadu chromozomů, například u nádorových buněk.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje videa o pokročilé robotice, od humanoidů pohybujících se po řídkých konstrukcích až po roboty pro průmyslové provozy. Připomíná také nasazení robotů po útocích z 11. září 2001, které významně přispělo ke vzniku oboru robotiky pro záchranné práce. Tehdejší stroje sice nenalezly přeživší, pomáhaly však lokalizovat ostatky a prohledávat cesty v troskách. Další ukázky se věnují otevřenému modelu Unitree pro ovládání robotů, vzdušné manipulaci, pohybu čtyřnohých robotů v náročném terénu i automatizaci průmyslových inspekcí.

Australská observační studie sledovala souvislost mezi odhadovanou expozicí ftalátu DEHP během těhotenství a behaviorálními projevy dětí ve věku dvou a čtyř let. Vyšší expozice byla spojena se změnami metylace DNA v pupečníkové krvi a s častějšími symptomy souvisejícími s ADHD a autismem, výrazněji u chlapců. Výzkum pracoval s údaji až 589 dvojic matek a dětí, přičemž odhad expozice vycházel z jediného vzorku moči matky. Nešlo však o klinické diagnózy ani o experiment, takže výsledky nedokazují, že DEHP tyto poruchy způsobuje. Autoři i nezávislý odborník zdůrazňují, že neurovývojové obtíže mají více genetických i environmentálních příčin.

Přehled vědeckých novinek zahrnuje klinické testy léku upadacitinib, který u části pacientů s těžkou alopecií výrazně obnovil růst vlasů. Výzkumníci také zkoumají beton s příměsí biocharu vyrobeného z upraveného lidského fekálního kalu; materiál má být pevnější a méně zatěžovat klima. Při tlaku až 2,3 milionu atmosfér se podařilo vytvořit neobvyklou formu ledu i při teplotách přes 2 000 °C. Studie dále popisují anatomii zmije s pavoukovitým zakončením ocasu, experimentální jednorázovou genovou terapii snižující LDL cholesterol a rychlé přírodní utěsnění podmořského úniku metanu mořskými organismy.

Rozsáhlá observační studie zjistila souvislost mezi pravidelným užíváním tadalafilu a mírně vyšším rizikem glaukomu u mužů nad 40 let léčených kvůli močovým potížím. Během pěti let byl glaukom diagnostikován u 3,93 % uživatelů oproti 3,16 % srovnávaných mužů bez léků ze stejné skupiny, což odpovídá relativnímu nárůstu o 22 %, ale rozdílu menšímu než jeden procentní bod. Výzkum neprokazuje, že lék glaukom způsobuje, mimo jiné kvůli omezením zdravotnických záznamů a možnému častějšímu vyšetřování uživatelů. Autoři nedoporučují léčbu bez porady s lékařem ukončovat; lidé s glaukomem, zvýšeným nitroočním tlakem, silnou krátkozrakostí či rodinnou zátěží mohou zvážit pravidelné oční kontroly.

Čínští výzkumníci navrhují využít část z více než 12 000 opuštěných uhelných dolů jako podzemní laboratoře pro zemědělské pokusy. Stabilní podzemní prostory by s umělým osvětlením a řízením teploty, vody, vzduchu a oxidu uhličitého mohly umožnit přesně kontrolované pěstební experimenty. Vhodnost dolů závisí zejména na bezpečnosti konstrukcí, větrání, odvodnění a monitorování rizik. Autoři neuvažují o běžné velkoplošné produkci potravin, ale o výzkumu pěstování v uzavřených a extrémních podmínkách. Projekt by mohl využívat geotermální teplo a po vyčištění také kontaminovanou důlní vodu k zavlažování. Získané poznatky by jednou mohly pomoci zemědělství v odlehlých oblastech či ve vesmíru.

Vědci z Fred Hutchinson Cancer Center a Washingtonské univerzity vyvinuli protilátky zaměřené na virus Epstein-Barrové, který se vyskytuje asi u 95 procent dospělých. Cílí na virové proteiny gp350 a gp42, jež EBV využívá k napadání B lymfocytů. V pokusech na myších s imunitním systémem podobným lidskému jedna z nově nalezených protilátek zabránila infekci. Výzkum by mohl být důležitý zejména pro pacienty po transplantacích, u nichž oslabená imunita zvyšuje riziko vážných komplikací a nádorových onemocnění spojených s EBV. Před případným využitím u lidí jsou nutné bezpečnostní testy a klinické studie.

Systematický přehled 22 studií ukazuje, že spláchnutí toalety vytváří aerosolový oblak, který může vystoupat do výšky dýchacích cest dospělého člověka a ve vzduchu přetrvat až 20 sekund. Kapénky mohou obsahovat bakterie, viry a další biologické částice pocházející z mísy nebo splachovací vody. Více bioaerosolů vzniká zejména při vyšší kontaminaci toalety a při silnějším či objemnějším spláchnutí. Zavření víka oblak zcela nezastaví, může ale omezit jeho vzestup; důležité zůstává pravidelné čištění toalety a okolních povrchů. Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu, zejména v nemocnicích a dalších rizikových prostředích.

Geologové navrhují, že se pod italskými Apeninami odlupuje hustší spodní část zemské kůry a litosféry, která následně klesá do pláště. Tento proces, označovaný jako delaminace, má postupovat podél pohoří jako jezdec zipu směrem k Jadranu. Může vysvětlovat, proč se v jedné části Apenin kůra roztahuje, zatímco na jejich vnějším okraji dochází ke stlačování a poklesu. Analýza zemětřesení, GPS dat, satelitních měření i rozhraní mezi kůrou a pláštěm ukázala více než 500 kilometrů dlouhou zónu odpovídající tomuto odlupování. Výzkum zároveň naznačuje, že uvolnění hlubších vrstev umožňuje kůře za postupující hranou zvedat se a roztahovat.

Nová studie modelující tisíce možných budoucích vývojů varuje, že nejchudší lidé v některých částech Afriky by mohli do roku 2050 dávat za jídlo téměř polovinu svých příjmů. Nejvyšší potravinovou zátěž předpověď přisuzuje zejména západní, východní a jižní Africe a také Indii. Růst cen mohou ovlivnit nízké příjmy, tlak na půdu kvůli dekarbonizaci, využívání biopaliv i zalesňování. Studie zároveň upozorňuje, že regionální průměry zakrývají výrazné rozdíly mezi chudými a bohatými domácnostmi. Vedle potravin hrozí v řadě oblastí také vyšší náklady na energii a zhoršování nedostatku vody.

Vědci z ETH Curych a australských institucí zkoumali vodu uzavřenou v mimořádně tenké vrstvě mezi lipidovými molekulami, která jí zabránila vytvářet ledové krystaly. Díky tomu mohli pozorovat přechod vody do neuspořádaného sklovitého pevného stavu, jenž bývá při běžném mrznutí skrytý. Změny pohybu molekul zaznamenali v rozmezí zhruba od minus 63 do minus 20 °C, samotný strukturální přechod do skla pak mezi minus 74 a minus 64 °C. Měření pomocí rentgenového a neutronového rozptylu doplnily počítačové modely. Zjištění mohou být významná pro kryokonzervaci biologických materiálů, zmrazování potravin i výzkum vody v nanometrových prostorech.

Roboti se díky modelům propojujícím obraz, jazyk a akci lépe orientují v běžných úkolech, stále však selhávají při jemné manipulaci s malými či deformovatelnými předměty. Výzkumníci proto rozvíjejí rozsáhlejší soubory hmatových dat a modely, které dokážou rychle upravovat úchop podle tlaku, skluzu a kontaktu. Tým z Berkeley dosáhl při dvanácti úlohách průměrné úspěšnosti 65 procent díky oddělení pomalejšího plánování pohybu od rychlé hmatové kontroly. Další skupiny sjednocují data z různých senzorů a robotických rukou nebo shromažďují desítky tisíc hodin synchronizovaných obrazových a hmatových záznamů. Přetrvává problém, jak hmatové signály účinně využít, protože jsou proti obrazovým datům řídké a nepravidelné.

Nové mikro-CT skeny zmije pavoukoocasé z Íránu ukázaly, že její nápadně pavoučí zakončení ocasu nemá žádnou zvláštní kostěnou stavbu. „Nohy“ i oválná část připomínající tělo pavouka vznikají z výrazně přeměněných, prodloužených a místy srostlých šupin tvořených keratinem. Had nehybně splývá se skalnatým prostředím a pohybem ocasu láká ptáky, kteří návnadu považují za pavouka. Zjištění označuje výzkum za mimořádný příklad evoluce kůže a upozorňuje, že podobné měkké adaptace by z fosilií nebylo možné poznat.

Třicetiletá žena v Etiopii po nekomplikovaném porodu postupně upadla do kritického stavu kvůli vzácné neprůchodnosti střev. Část tenkého střeva se ovinula kolem tlustého střeva a vytvořila uzel, který zablokoval trávení i přívod krve. Chirurgové při urgentní operaci odstranili odumřelou část tlustého střeva a asi 60 centimetrů tenkého střeva. Pacientka se po zákroku zotavila a později podstoupila operaci k obnovení běžného vyvádění střeva. Autoři upozorňují, že jde o mimořádně vzácný stav, avšak sílící bolest břicha, otok, zvracení a nemožnost odejít na stolici či plyn po porodu vyžadují rychlé lékařské vyšetření.

Skupina nadšenců připravuje sondu Fermi Explorer, která by mohla odstartovat už v roce 2029 směrem k nejbližší hvězdné soustavě Alfa Centauri. Cesta dlouhá 4,37 světelného roku by při plánované rychlosti 23,6 kilometru za sekundu trvala zhruba 80 000 let. Trasování mise pomohl navrhnout model umělé inteligence, jenž simuloval manévry využívající gravitační efekt Slunce. Sonda o hmotnosti 150 kilogramů má používat Hallův motor na xenon a po opuštění Sluneční soustavy už nebude komunikovat se Zemí. Ponese drobné vědecké přístroje, kopii Zlaté desky ze sond Voyager i pozdravy dětí pro případné budoucí civilizace. Projekt má stát asi 15 milionů dolarů a jeho hlavním významem je spíše symbolické mezihvězdné poselství než zásadní vědecký výzkum.

Analýza starověké DNA fosilií druhu Miracinonyx trumani ukázala, že takzvaný americký gepard nebyl blízkým příbuzným afrického geparda, ale sesterským druhem dnešní pumy. Podobnost s gepardem vznikla nezávislým vývojem: štíhlé tělo a dlouhé končetiny mu pomáhaly při rychlém běhu. Vědci potvrdili výskyt druhu od severu USA až po kanadský Yukon, tedy v mnohem větším areálu, než se dosud předpokládalo. Severní populace se podle izotopů živila hlavně rybami, například lososy, a mohla se přizpůsobit extrémním světelným cyklům Arktidy. Druh ubýval postupně s klimatickými změnami na konci pleistocénu.

Indie na ostrově Kavaratti v souostroví Lakadivy buduje zařízení využívající rozdíl teplot mezi teplou povrchovou a studenou hlubinnou mořskou vodou. Projekt Národního institutu oceánských technologií má vyrábět 65 kilowattů elektřiny a až 100 000 litrů pitné vody denně. Technologie OTEC může dodávat obnovitelnou energii nepřetržitě, její širšímu využití však brání vysoké náklady, technická náročnost a potřeba mnohem větších demonstračních elektráren. Pro ostrovy závislé na dovážené naftě může kombinace výroby elektřiny a odsolování snížit náklady i nedostatek pitné vody.