Nvidia uvedla DLSS 5, technologii neuronového renderování, která má pomocí generativní AI v reálném čase vylepšovat materiály, osvětlení a podobu tváří ve hrách. První nasazení v NBA 2K27 podle odborníků přináší dosud nevídaně věrné obličeje, ale vyžaduje výkonné karty GeForce RTX 50. Testy zaznamenaly pokles výkonu o 40 až 60 procent, Nvidia však uvádí, že za půl roku zrychlila model pětinásobně. Část hráčů a výtvarníků kritizuje nepřirozený vzhled postav i riziko jednotného AI stylu, který může potlačit výtvarný záměr her. Firma namítá, že vývojářům nabídne nastavení a masky pro omezení zásahů do konkrétních prvků scény.

Nezisková organizace Rhizomatica vyvinula otevřený systém HERMES pro přenos souborů přes krátkovlnné vysokofrekvenční rádio. S využitím ionosféry dokáže zařízení s výkonem kolem 20 wattů spolehlivě spojit stanice vzdálené přibližně 400 až 600 kilometrů, a to bez rozsáhlé pozemní infrastruktury. Software umožňuje posílat e-maily, fotografie, hlasové poznámky, souřadnice GPS i dokumenty důležité při krizových situacích či telemedicíně. Volitelné šifrování má chránit uživatele v citlivých oblastech, kde by zachycené informace mohly představovat riziko. Při pilotním nasazení na rybářských lodích v Bangladéši systém pomohl koordinovat záchranu posádky po technické poruše daleko od pobřeží.

Evropské země mezi lety 1949 a 1982 odložily do hlubokého Atlantiku přes 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem o hmotnosti přes 150 000 tun. Výpravy projektu NODSSUM nyní zmapovaly tisíce sudů v hloubkách kolem 4 700 metrů a zjistily, že část z nich je silně zkorodovaná a uvolňuje obsah do okolních usazenin. V okolí odpadu byly naměřeny zvýšené hodnoty radionuklidů, včetně kobaltu-60, niobu-94, cesia-137 a americia-241. Sudy se zároveň staly útočištěm pro sasanky, houby, korýše, ryby a další hlubokomořské organismy. Vědci nyní analyzují vzorky vody, sedimentů i živočichů, aby zjistili, zda se radioaktivita hromadí v místním ekosystému.

Matematici Eva Miranda a Isaac Ramos ukázali, že jediná koule odrážející se mezi pevnými stěnami speciálně navrženého dvojrozměrného útvaru může simulovat univerzální Turingův stroj. Informaci nese poloha koule a program je zakódován přímo v geometrii překážek, které určují další směr jejího pohybu. Model je také zatížen zásadním omezením výpočetní teorie: nelze obecně rozhodnout, zda výpočet někdy skončí, což odpovídá určitému typu návratu trajektorie. Jde o idealizovanou matematickou konstrukci vyžadující nedosažitelnou přesnost, nikoli o návrh praktického počítače. Výsledek může pomoci zkoumat hranice předvídatelnosti ve složitějších fyzikálních systémech.

Studie zveřejněná v časopise PLOS Medicine sledovala 95 559 účastníků britského zdravotního projektu po dobu téměř devíti let. Data z náramkových měřičů ukázala, že vyšší podíl REM spánku, fáze typické živými sny, souvisel s nižším rizikem 83 onemocnění včetně srdečního selhání, fibrilace síní či Alzheimerovy nemoci. Více hlubokého spánku bylo spojeno s nižším rizikem dalších sedmi nemocí, například diabetu 2. typu a Parkinsonovy choroby. Nejvýhodněji vycházel pravidelný spánek v délce šesti až osmi hodin; spánek kratší než pět hodin byl spojen s vyšším rizikem 37 nemocí. Výzkum prokazuje souvislosti, nikoli přímou příčinu a následek.

Studie se 104 Australany ve věku 65 až 75 let ukázala, že čtyři týdny řízeného stravování mohou výrazně změnit biomarkery používané k odhadu biologického věku. Největší zlepšení, odpovídající zhruba 3,5 až 4,1 roku oproti kontrolní skupině, nastalo u jídelníčku s nižším obsahem tuku a vyšším podílem sacharidů z převážně minimálně zpracovaných potravin. Neznamená to však, že lidé skutečně omládli o několik let; změny mohly odrážet rychlou reakci krevního tlaku, cholesterolu, cukru, inzulinu či zánětu. Výzkum byl krátký a zahrnoval malou skupinu relativně zdravých osob, proto neprokazuje zpomalení stárnutí ani delší život. K ověření dlouhodobých účinků na nemoci spojené s věkem jsou nutné další studie.

Nová studie naznačuje, že pod antarktickým ledem se mohou skrývat kořeny dávných horských pásem srovnatelných s Himálajem. Vznikla při spojování superkontinentu Gondwana před zhruba 650 až 450 miliony let a jejich existenci dokládá analýza zirkonů z mořských sedimentů. Eroze těchto hor mohla do oceánů přinášet fosfor a železo, které podporovaly růst řas a sinic i tvorbu kyslíku. Rychlé ukládání sedimentů bohatých na organický uhlík a pyrit zároveň mohlo bránit opětovnému spotřebování části kyslíku. Autoři netvrdí, že hory přímo způsobily kambrickou explozi, ale že mohly vytvořit příznivé podmínky pro rozmanitější živočišný život.

Dlouhodobá studie s opakovanými skeny více než tisícovky účastnic naznačuje, že během přechodu do menopauzy se může dočasně zastavit obvyklé věkem podmíněné zmenšování objemu mozkové kůry a šedé hmoty. Jde o odlišný vzorec než v pubertě a těhotenství, kdy se úbytek šedé hmoty naopak zrychluje v souvislosti s přestavbou mozku. Změny byly patrné i po zohlednění věku, hormonální léčby a počtu dětí. Autoři upozorňují, že studie neprokazuje příčinu a neměřila hladiny hormonů, takže souvislost s jejich poklesem zůstává hypotézou. Výsledky ukazují na dosud málo prozkoumanou plasticitu mozku během menopauzy.

Australští vědci zjistili, že růstové vrstvy ulit suchozemských hlemýžďů mohou zachycovat stopy extrémních srážek a cyklonů. Ulita se vytváří postupně z uhličitanu vápenatého a její chemické složení i rychlost růstu odrážejí podmínky, v nichž živočich žil. U hlemýždě Figuladra bayensis badatelé spojili období rychlého růstu s vydatnými dešti po cyklonech Marcia v roce 2015 a Debbie v roce 2017. Radiokarbonové stopy navíc umožnily určit stáří jednotlivých vrstev a délku života hlemýždě na zhruba 4,5 roku. Nálezy ulit v sedimentárních vrstvách by podle autorů mohly pomoci rekonstruovat extrémní počasí i z období před moderním meteorologickým měřením.

Vědci z Carnegie Mellon University ukázali, že anomální Hallův jev nemusí vznikat pouze při magnetickém poli kolmém k tenké vrstvě materiálu. V jejich dvourozměrné heterostruktuře se elektrická odezva objevila i tehdy, když magnetizace působila v rovině vrstvy. Výzkumníci spojili ultratenký TaIrTe4 s magnetickou vrstvou Cr2Ge2Te6, čímž upravili symetrii materiálu a přenesli do nemagnetické vrstvy magnetické vlastnosti. Objev by mohl vést k tenkým magnetickým senzorům schopným měřit pole ve více směrech. Zatím však jde o laboratorní experiment prováděný při kryogenních teplotách; další výzkum má ověřit podobné chování v jiných materiálech a blíže pokojové teplotě.

Desetileté sledování 206 lidí naznačuje, že změny mozku u deprese nezávisí jen na samotné diagnóze, ale především na délce, opakování a celkové závažnosti onemocnění. Vyšší dlouhodobá zátěž depresí souvisela s rychlejším úbytkem šedé hmoty v hipokampu a dorzolaterální prefrontální kůře. U lidí s příznivějším průběhem deprese zůstávala struktura mozku relativně stabilní. Studie však nedokazuje, že depresivní potíže tyto změny přímo způsobují; roli mohou hrát i dřívější rozdíly v mozku, stres, zdraví, léčba či životní podmínky. Výsledky jsou omezené menším a málo různorodým vzorkem a vyžadují potvrzení ve větších studiích.

Rozsáhlá analýza 124 dřívějších studií zahrnující 18 429 lidí ve věku od 40 let zkoumala vliv různých druhů pohybu na hustotu kostní hmoty. Nejlepší výsledky pro posílení kostí přinesla svižná chůze nebo běh, dobře si vedla také kombinace aerobního a silového tréninku. Významnější přínos se projevil přibližně od 600 MET minut týdně, což odpovídá zhruba dvěma až třem hodinám svižné chůze či běhu. Cvičení může mírnit úbytek kostní hustoty spojený s věkem a potenciálně snížit riziko zlomenin při osteoporóze. Výsledky byly výraznější u lidí středního věku a osob se zdravým BMI, zatímco u starších lidí a osob s nadváhou či obezitou byly slabší.

V rakouském Deinhamu u Dunaje bylo v štěrku objeveno 540 železných prutů či jejich částí o celkové hmotnosti zhruba jedné tuny. Archeologové je označili za polotovary určené k přepravě a následnému zpracování; jde o největší známý hromadný nález svého druhu v Evropě. Pruty dlouhé kolem 30 centimetrů mohou být staré nejméně 2 200 let, některé snad pocházejí už ze 4. století př. n. l. Náklad mohl stačit například na výrobu 500 mečů a svědčí o rozsáhlé výrobě i obchodu se železem v oblasti Dunaje ve 3. a 2. století př. n. l. Za nejpravděpodobnější vysvětlení uložení nálezu na dně se považuje ztroskotání lodi, i když její pozůstatky nebyly nalezeny.

Vědci upravili nepatogenní kmen bakterie E. coli Nissle 1917 tak, aby se hromadil v nádorech a přímo v nich vytvářel chemoterapeutikum 5-FU z podané látky 5-FC. Bakterie zároveň nesly látky podporující imunitní odpověď a blokující protein PD-L1, jímž se nádory brání imunitnímu útoku. V pokusu na myších úplně zmizely tři ze sedmi nádorů tlustého střeva, tedy 43 procent. U neléčených nádorů na druhé straně těla se navíc zpomalil růst, což naznačuje systémovou imunitní reakci. Výsledky jsou předběžné: šlo o malou studii na myších s uměle navozenými nádory a léčba byla podávána přímo do nádoru.

Nová studie ukazuje, že perovskitové fotovoltaické články mohou vyrábět elektřinu pod hladinou moře až v hloubce 10 metrů. Jsou uzpůsobeny hlavně pro modrozelené světlo o vlnových délkách 400 až 600 nanometrů, které do vody proniká nejlépe. Při simulaci podmínek v desetimetrové hloubce dosáhly účinnosti 34,71 procenta, zatímco na souši 17,08 procenta. Prototypy v malých podvodních robotech u ostrova Wej-čou vyrobily v deseti metrech za dvě hodiny 324 mWh energie. Technologie by mohla prodloužit provoz autonomních podvodních zařízení, senzorů či komunikačních systémů, její nasazení však komplikují proudy, koroze a biologické nánosy.

Apple představuje režim Reference Image, který má pomoci doložit, že snímek nebyl po pořízení upraven. Funkce na iPhonech 18 Pro a Pro Max ukládá kryptograficky podepsaná surová data z hlavního 48megapixelového snímače ještě před jakýmkoli zpracováním obrazu. Data následně ověřují servery Private Cloud Compute a po kontrole z nich vytvoří zobrazitelný referenční snímek. Systém reaguje na šíření generativní AI i na slabiny standardu C2PA, včetně bezpečnostních a soukromých rizik. Kritici ale upozorňují na uzavřenost řešení, omezenou podporu mimo zařízení a aplikace Applu a možné znevýhodnění autorů bez přístupu k této technologii.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje novinky z robotiky, od neobvyklého čtyřrotoru sestaveného ze dvou birotorů po studentskou soutěž lunárních vozítek Lunabotics. Zaujme robot WorMa z NYU, který mění rozložení vody v těle, aby lépe stoupal po svazích, překonával schody a plaval. Ukázky se věnují také bezpečnosti humanoidů, teleprezenčnímu robotu Kubi 2.0, podvodnímu čtyřnohému robotu a japonskému polohumanoidnímu systému Ugo Nova. MIT předvedl automatizovanou optickou laboratoř, v níž robotické rameno samo sestavuje, provádí a rozebírá experimenty. Součástí přehledu je i projekt RoboRoyale, který využívá robotiku a umělou inteligenci ke sledování a podpoře včelstev.

Vědci převedli data o Laschampově exkurzi před zhruba 41 000 lety do zvukové podoby, která má přiblížit dramatické oslabení a převrácení zemského magnetického pole. Rekonstrukce využívá měření družic Swarm a záznamy magnetismu uchované v horninách a usazeninách; zvuk doplňují efekty vrzání dřeva a srážek kamenů. Pole tehdy podle studií kleslo asi na pět procent obvyklé síly, takže do atmosféry pronikalo více kosmického záření. Událost trvala stovky let a je spojována i s možnými změnami ozonové vrstvy a životního prostředí. Současná anomálie nad jižním Atlantikem a posun magnetického severu samy o sobě neznamenají blížící se úplné převrácení, vědci je však dále sledují.

Studie týmu vedeného Stanfordovou univerzitou naznačuje, že mozek člověka i dalších živočichů vzniká souběžně ze dvou odlišných typů embryonálních progenitorových buněk. Jeden typ dává vzniknout přednímu a střednímu mozku, zatímco druhý se specializuje na zadní mozek. Vědci tento mechanismus nejprve sledovali u myších embryí a následně jej potvrdili na lidských pluripotentních kmenových buňkách. Rozdílné buněčné programy a uspořádání chromatinu mohou vysvětlovat dosavadní potíže s laboratorním pěstováním buněk zadního mozku. Zjištění může podpořit výzkum nemocí mozkového kmene a ukazuje, že tento dvoudílný vývojový plán je zřejmě evolučně velmi starý.

Fyzikové vytvořili úzký a rychlý svazek muonia, exotického neutrálního systému tvořeného antimuonem a elektronem. Chtějí s jeho pomocí prověřit princip ekvivalence z obecné relativity, podle něhož gravitace působí na hmotu i antihmotu shodně. Muonium existuje jen asi 2,2 mikrosekundy, vědci proto využili supertekuté helium, které z něj vytváří usměrněný svazek letící rychlostí zhruba 2,2 kilometru za sekundu. Dosavadní zařízení vypouští částice vzhůru, tým jej ale chce upravit pro vodorovný let a následně měřit nepatrný gravitační posun interferometrem. Experiment by mohl určit gravitační zrychlení muonia s přesností kolem jednoho procenta a případná odchylka by naznačovala novou fyzikální sílu.