Asyriologové Alexander Johannes Edmonds a Eckart Frahm rozpoznali ve starých klínopisných dokumentech tři dosud neznámé novoasyrské krále. Tiglatpilesar vládl patrně v letech 763–762 př. n. l., Šalmaneser v letech 747–745 př. n. l. a Aššur-uballit krátce v letech 913–912 př. n. l. Všichni se zřejmě ujali moci v Aššuru během politických otřesů, ale po svržení byli zčásti vymazáni z oficiálních záznamů. Nálezy ukazují, že Asyrský seznam králů líčí nástupnictví idealizovaně a potlačuje zprávy o povstáních, uzurpacích a dynastických konfliktech. Studie vyšla v časopise Journal of Cuneiform Studies.

Studie na buněčných kulturách a myších naznačuje, že rakovinné buňky přeživší chemoterapii mohou v senescentním stavu uvolňovat více fruktózy. Tento cukr podle výzkumníků mění metabolismus mitochondrií, snižuje tvorbu cholesterolu v buněčných membránách a oslabuje vzájemné spojení nádorových buněk. Buňky se pak snáze oddělují od nádoru, což je důležitý krok při šíření rakoviny vaječníků. Myši na stravě s vysokým podílem fruktózy měly více metastáz, avšak výsledky nelze přímo vztahovat na lidi ani z nich vyvozovat, že fruktóza sama způsobuje metastázy. Autoři navrhují další výzkum omezení fruktózy a léčiv odstraňujících senescentní buňky jako možného doplnění terapie.

Kanadská studie zjistila u lidí s dlouhým covidem a nově vzniklou apatií či depresí přibližně o 18 procent méně dopaminových nervových zakončení než u zdravých osob. Výzkumníci porovnali PET snímky 24 pacientů s dlouhým covidem a 24 zdravých dobrovolníků a sledovali změny ve striatu, oblasti důležité pro pohyb a motivaci. Nižší hustota zakončení souvisela s menší motivací, pomalejším plněním úkolů, zhoršenou pamětí a obtížnějším vybavováním slov. Změny byly zachytitelné i u lidí, kteří měli potíže až 4,6 roku. Studie je malá, ale její autoři vidí v použitém markeru možný základ pro budoucí diagnostiku a cílenou léčbu; ověření vyžaduje další výzkum.

Studie vědců z University of Kentucky naznačuje, že poruchy spánku při Alzheimerově nemoci mohou způsobovat především aktivované mikroglie, tedy imunitní buňky mozku. U myší s amyloidovými plaky se spánek zkrátil o 1,5 až 2 hodiny už v rané fázi onemocnění, přičemž zhoršování množství plaků tento deficit dále nezvyšovalo. Podání látek potlačujících aktivitu mikroglie myším obnovilo přibližně dvě hodiny spánku, aniž by změnilo množství plaků. Výsledky podporují možnost, že budoucí léčba by mohla mikroglie zklidňovat a tím narušit začarovaný kruh mezi zánětem, špatným spánkem a poškozením mozku. Závěry zatím platí pouze pro myší model; autoři zároveň vidí potenciál domácího EEG sledování pro včasné zachycení změn spojených s nemocí.

Analýza dvou terakotových kadidelnic z Pompejí a nedalekého Boscoreale ukázala, jaké vůně provázely domácí náboženské obřady ve starověkém Římě. V nádobách se zachovaly stopy dřevin a rostlin, patrně dubu, vavřínu, peckovin a trav, které sloužily jako palivo i vonné obětiny. V jedné kadidelnici vědci objevili také zbytky pryskyřice pravděpodobně typu elemi, dovážené z oblastí napojených na rozsáhlé římské obchodní sítě. Nález je prvním přímým archeologickým dokladem používání dovezených aromatických pryskyřic při domácím kultu v Pompejích. Možné stopy vinných produktů by mohly souviset s rituálním naléváním vína, jejich původ však nelze zcela oddělit od moderní kontaminace.

Studie na myších naznačuje, že neurony citlivé na oxytocin v paraventrikulárním thalamu ovlivňují zájem o kontakt s neznámými jedinci i učení, že dřívější hrozba pominula. Po utlumení těchto buněk byly myši méně společenské a déle setrvávaly ve strnulé reakci strachu i v bezpečném prostředí. Jejich aktivace krátkodobě zmírnila strach během nácviku vyhasínání, nezlepšila však sociálnost ani nepřinesla trvalý efekt. Malá doplňková analýza u japonských dospívajících našla souvislosti mezi oxytocinem, vlastnostmi thalamu a některými projevy autismu, její závěry jsou ale předběžné. Výsledky zatím nelze přímo přenést na lidi a ukazují hlavně to, že účinek oxytocinu závisí na konkrétním mozkovém okruhu a situaci.

Většina lidí podle odborníků sní zhruba o 40 procent méně zeleniny, než doporučuje zdravý jídelníček, zatímco pěstované druhy a odrůdy dále ubývají. Nová studie v časopise PNAS upozorňuje, že nestačí zvyšovat objem produkce: důležité je pěstovat širší škálu zeleniny včetně tradičních odrůd a planých příbuzných. Ty mohou být bohatší na mikroživiny a lépe přizpůsobené suchu, horku či místním podmínkám. Ohrožení se týká i genetických zdrojů, protože téměř čtvrtina hodnocených planých příbuzných zeleniny čelí riziku vyhynutí. Vědci doporučují lepší ochranu semen a genových bank, podporu regionálních plodin i pestřejší nákupy a pěstování zeleniny.

Finská observační studie sledovala 368 dětí během prvního roku života a zkoumala prach z jejich domácností. Bakterie a houby spojované se psy vysvětlovaly až čtvrtinu statistické souvislosti mezi chovem psa a nižším výskytem respiračních infekcí u kojenců. Výsledky však neprokazují, že pes nebo jeho mikrobi přímo chrání před nemocemi. Časné infekce dýchacích cest mohou zvyšovat riziko pozdějšího astmatu, proto vědci považují zjištění za podnět k dalšímu výzkumu. Jiné švédské údaje zároveň ukazují, že u dětí s již vzniklým astmatem a alergií může trvalý kontakt se psy mírně zvyšovat riziko zhoršení potíží.

Experiment s 1 149 vysokoškolskými studenty naznačil, že jednoduchá podpora zdravějšího spánku může zlepšit jejich akademické výsledky. Studenti dostávali chytré náramky, připomínky k večerce a malou finanční odměnu za nejméně sedm hodin spánku ve všední dny. Oproti kontrolní skupině spali v průměru o 19 minut déle a častěji dosáhli stanoveného cíle. Jejich průměrné hodnocení v kurzech se zvýšilo o 0,075 až 0,089 bodu a podobný efekt přetrval i v následujícím semestru. Po skončení pobídek sice účinek na délku spánku zeslábl, studenti však stále spali o osm minut déle než před začátkem studie.

Neurovědec Christof Koch navrhuje znovu promyslet rozšířený předpoklad, že vědomí vzniká výhradně činností mozku. Mozek podle něj nesporně ovlivňuje prožívání, avšak dosavadní výzkum nevysvětluje, proč jsou nervové procesy doprovázeny subjektivní zkušeností. Opírá se o filozofický směr analytický idealismus, podle něhož může být vědomí základní vlastností reality a mozek je spíše jeho filtrem či formovatelem. Koch zdůrazňuje, že nejde o zavedenou vědeckou teorii ani o důkaz vycházející z jeho osobního prožitku. Klíčové bude převést podobné úvahy do empiricky ověřitelných hypotéz; důsledky by mohly ovlivnit i debatu o tom, zda mohou být vědomé systémy umělé inteligence.

Pilot dronu Alexander Forrest natočil u severního pobřeží Nového Jižního Walesu mimořádně vzácný porod keporkaka. Zpozorněl, když si všiml samice plující pomalu a odděleně od migrující skupiny, načež se ve vodě objevila krev a mládě se poprvé vynořilo k nádechu. Forrest spolu s dalšími pozorovateli několik hodin sledoval první kontakt matky a mláděte a zaznamenával jejich chování. Vědecké záznamy dosud evidují jen tři další pozorování porodu keporkaka; jde zřejmě o první případ zdokumentovaný dronem ze vzduchu. Materiály nyní organizace ORCCA připravuje pro odborné posouzení a publikaci.

Generativní umělá inteligence může biologům pomáhat s výběrem léků, návrhem proteinů i vyhodnocováním rozsáhlých datových souborů. Podle biologa Thomase Burgera však hrozí, že do výzkumu zanese věrohodně vypadající, ale neexistující biologické jevy. Riziko je nižší, pokud AI pouze navrhne hypotézu, kterou následně ověří laboratorní experiment. Výrazně roste ve chvíli, kdy se syntetická data nebo AI upravené signály stanou přímo součástí důkazů pro vědecký závěr. Chyby mohou vést nejen k falešným objevům, ale také k přehlédnutí skutečně účinné léčby či reálného biologického efektu. Každý výsledek navržený AI proto musí být nezávisle potvrzen experimentem.

Tým psychologa George Gabriela z Univerzity v Leedsu vytvořil online logickou hru DecryptIQ, která zároveň slouží jako experiment zaměřený na řešení složitých problémů. Hráči v ní převádějí vzory symbolů pomocí pravidel ve správném pořadí a jejich výkon se hodnotí podle rychlosti i počtu tahů. Skóre se porovnává s ostatními hráči; průměr činí 100 bodů a méně než desetina lidí dosahuje více než 130 bodů. Výsledek není testem IQ, podle autorů však souvisí s pracovní pamětí, usuzováním a kontrolou pozornosti. Výzkumníci chtějí anonymizovaná herní data využít k hledání účinnějších způsobů výuky matematiky a informatiky; sdílení dat lze odmítnout.

Brazilská studie naznačuje, že vysoká konzumace ultrazpracovaných potravin u mužů před početím souvisí s vyšší porodní hmotností a větším ukládáním tuku v určitých částech těla jejich dětí. Výzkum zahrnoval 43 rodin a hodnotil jídelníček obou rodičů i tělesné parametry novorozenců. U dětí otců s vyšším podílem těchto potravin ve stravě byly zaznamenány silnější kožní řasy v oblasti stehen a boků. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu. Možným vysvětlením jsou změny kvality spermií a epigenetických mechanismů vyvolané zánětlivým působením stravy. Autoři proto doporučují zahrnout muže do výživového poradenství při plánování rodiny.

Nová souhrnná analýza více než dvacet let starých měření roveru Spirit odhalila v půdě kráteru Gusev stopy minerálů spojovaných s kapalnou vodou. Vědec Paolo de Souza spojil údaje z 32 nenarušených míst a identifikoval zejména krystalický hematit a pozměněný magnetit, které jednotlivá měření zachycovala jen v malém množství. Jejich rozšíření naznačuje, že významné oblasti Marsu mohly být v minulosti pokryty vodou a planeta byla teplejší i vlhčí. Minerály se nacházejí v prachových vrstvách, jež se mohly po miliony let šířit po planetě vlivem větru, změn teplot a bouří. Podobný postup má být použit také pro data roveru Opportunity z oblasti Meridiani Planum.

Výběr vědeckých novinek přináší studii, podle níž přitažlivost lidí pro komáry souvisí s vůní a mikroby na jejich kůži. Rekordně detailní snímky Slunce odhalily vířivé struktury podél magnetických hranic na jeho povrchu. Badatelé také určili bakterii, která může stát za nižším výskytem alergií a astmatu u dětí vyrůstajících na farmách. Další výzkumy ukazují, že medvědi i pumy se lidem raději vyhýbají, a léky typu GLP-1 jsou spojovány s nižším rizikem věkem podmíněné makulární degenerace. Přehled uzavírá hypotéza, že výkaly raných živočichů mohly přispět ke kambrické explozi a rozvoji složitého života.

Chemici pomocí Ramanovy mikroskopie v reálném čase pozorovali elektrolýzu roztavených solí, při níž se oxid uhličitý mění na pevný uhlík včetně grafitu. Měření ukázala, že reakce probíhá ve dvou krocích a důležitým meziproduktem je peroxid navázaný na uhlík. Výsledná forma uhlíku závisela na materiálu katody: vznikaly například nanotrubice, destičky, amorfní uhlík či takzvané uhlíkové nanočástice ve tvaru cibule. Poznání mechanismu by mohlo usnadnit cílenou výrobu uhlíkových materiálů pro baterie, elektroniku a průmysl. Pokud by proces poháněla bezemisní elektřina, mohl by podle autorů snížit uhlíkovou stopu výroby grafitu a zároveň využívat zachycený CO2.

Květy avokádovníku během dne střídají samičí a samčí funkci, čímž omezují samoopylení. Nový výzkum spojuje rozdílný rytmus takzvaných typů A a B s aktivitou jediného genu SDMYB. Stromy typu A nesou dvě odlišné varianty genu, zatímco typ B má dvě kopie recesivní varianty. Genetické markery umožní pěstitelům určit typ rostliny už u sazenic, místo aby až 10 až 15 let čekali na první kvetení. To může zrychlit šlechtění i plánování sadů, kde se typ B používá jako opylovač typu A.

Genetická analýza parazita Plasmodium falciparum v Etiopii ukazuje, že si nese kombinace mutací spojených s odolností vůči starším i současným lékům proti malárii. Výzkumníci zkoumali 605 vzorků odebraných v 15 okresech v letech 2019 až 2023 a zjistili výrazné regionální rozdíly. Markery rezistence k chlorochinu přetrvávaly u 61,2 procenta vyhodnocených vzorků, přestože se tento lék proti P. falciparum dlouho nepoužívá; souviset to může s jeho nasazením proti druhu P. vivax. Marker částečné rezistence k artemisininu se objevil v 10 procentech vzorků, v jednom okrese však téměř v polovině. Genetické známky snížené citlivosti k lumefantrinu byly zjištěny u 93 procent vzorků. Studie zatím nedokazuje selhávání současné léčby, varuje ale před nutností regionálně cíleného sledování obou druhů parazita.

Studie ze dvou komerčních chovů v brazilském státě Goiás odhalila bakterii E. coli u 56 ze 100 testovaných divokých prasat. Zjištěných 55 izolátů, tedy 98,2 procenta, vykazovalo odolnost vůči více skupinám antibiotik, často včetně tetracyklinu, amoxicilinu či ampicilinu. Salmonela se objevila jen v jediném vzorku a podle sledovaných znaků nepředstavovala bezprostředně vysoké riziko. Vědci předpokládají, že odolnost může pocházet z prostředí, kde se geny rezistence udržují v půdě a vodě a šíří mezi bakteriemi. Doporučují proto zahrnout chovaná i volně se šířící divoká prasata do zdravotního monitoringu v rámci přístupu One Health. Výsledky je však třeba hodnotit s opatrností, protože vzorky pocházely z let 2014 až 2017 a pouze ze dvou farem.