V Číně byla objevena fosílie organismu Urokodia aequalis z období kambria, obsahující nejranější známky pavoučích zubů. Tento tvor, žijící před 518 miliony lety, měl primitivní klepítka připomínající pozdější chelicery pavouků a škorpiónů. Tým vědců z Yunnan University a Univerzity v Leicesteru detekoval tyto struktury pomocí rentgenové tomografie. Objev poskytuje důležité vodítko k pochopení evoluce chelicerátů.

Nové studie naznačují, že denní užívání levných doplňků stravy může zlepšit mozkové funkce u lidí nad 60 let. Výzkum provedený na King's College v Londýně prokázal, že suplementy jako inulin a fructooligosacharid podporují paměť a upravují mikrobiom střeva. Klinický pokus PRECODE v Nizozemí dále zkoumá vliv těchto prebiotik na podezření na kognitivní pokles. Vědci sledují změny v mikrobiotě a mozku u účastníků po dobu 26 týdnů. Dosavadní výsledky naznačují, že takové doplňky by mohly nabízet nový přístup k ochraně a posílení mozku v stárnoucí populaci.

Pankreatická duktální adenokarcinom je obtížná na léčbu kvůli mutacím v genu KRAS, které podporují rychlé dělení buněk. Výzkumníkům z Florida A&M University se podařilo nalézt způsob, jak tento problém obejít použitím polyisoprenylovaných cysteinyl amidových inhibitorů (PCAIs). V laboratorních testech PCAIs účinně narušily signály mutovaných KRAS, blokujíc přes 90 % šíření rakovinných buněk. Klíčová sloučenina NSL-YHJ-2-27 se ukázala jako nejúčinnější. Další výzkum je nutný pro ověření účinnosti a bezpečnosti těchto látek na živočišných modelech a případně i u lidí.

Vědci z University of Minnesota oznámili vytvoření první syntetické buňky, nazvané SpudCell, postavené zcela od základů. Tato buňka, složená z neživých chemických komponentů, je schopna projít celým buněčným cyklem včetně reprodukce. Ačkoli SpudCell dosud nesplňuje všechny požadavky na život, jako je replikace přes více generací, představuje důležitý milník k pochopení základních funkcí života. V budoucnosti mohou syntetické buňky sloužit jako mini biologické továrny na výrobu léků a biomateriálů. Výzkum zatím nebyl recenzován, ale je dostupný na webu Biotic.

V USA se šíří virová nákaza způsobující cyklosporiázu, která vede k vodnatým a občas výbušným průjmům. Od května do poloviny června bylo hlášeno 190 případů, přičemž 145 z nich nebylo spojeno s nedávnými cestami do zahraničí. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nyní vyšetřují, zda zdroj nákazy pochází z kontaminovaného jídla nebo vody na území USA. Nejvíce případů bylo hlášeno ve státě New York. Očekává se, že skutečný počet nakažených bude ještě vyšší, protože ne všechny případy bývají zaznamenány. Symptomy kromě průjmu zahrnují ztrátu váhy, křeče a únavu.

Osteoartróza, chronická ztráta kloubní chrupavky, působí bolest milionům lidí. Výzkumníci z UC Boulder vyvinuli injekci, která obnovuje klouby u zvířat během čtyř až osmi týdnů. První testy na lidských buňkách rovněž přinášejí pozitivní výsledky. Další fáze výzkumu se zaměří na bezpečnost a připraví půdu pro klinické studie. Cílem je nejen tlumit bolest, ale zcela ukončit toto onemocnění. Pokud se výsledky potvrdí, může terapie zamezit nutnosti složitých chirurgických zákroků.

Tetování má dlouhou historii, ale jeho vliv na zdraví není zcela pochopen. Představuje permanentní chemickou expozici, která vyvolává reakci imunitního systému. Pigmenty se mohou hromadit v lymfatických uzlinách a některé kovy nebo chemikálie mohou vyvolat alergie či záněty. Barevné inkousty, zejména červené, jsou často spojovány s imunitními reakcemi. Přestože přímá souvislost mezi tetováním a rakovinou není jednoznačně prokázána, existují znepokojující laboratorní studie. Zodpovědné zvážení zdravotních rizik a důkladná hygiena jsou klíčové.

Astronomové zkoumají planetu WD 1856b obíhající kolem bílého trpaslíka a zjistili, že je mnohem teplejší, než očekávali. To naznačuje, že by velké planety mohly přežít smrt své hvězdy a prožít 'druhý život'. V případě Slunce by podobný scénář mohl rozhodnout o osudu Země, zda přežije jeho proměnu v červeného obra. Tento objev otevírá nové možnosti výzkumu atmosfér planet obíhajících vyhaslé hvězdy, což by mohlo poskytnout náhled na budoucnost planetárních systémů po smrti hvězd.

Vědci z Ontaria pomocí ultračisté vody poprvé zaznamenali antineutrina z jaderného reaktoru vzdáleného 240 kilometrů. Tento objev představuje zlom v možnosti detekce částic pouze vodou, což může přinést ekonomičtější a bezpečnější technologie. Antineutrina, známá jako "duchové" částic, jsou obvykle obtížně zachytitelná kvůli své nízké energii. Experiment byl proveden v laboratoři SNO+, která se nachází hluboko pod zemí, což minimalizuje rušení kosmickým zářením. Výsledky výzkumu ukazují potenciál pro využití čisté vody k monitorování jaderných reaktorů na dálku.

Satelit YAM-9 dokáže díky umělé inteligenci rozpoznat a popsat objekty na svých snímcích přímo z oběžné dráhy, aniž by se musel vracet zpět na Zemi se svými daty. Tento průlom umožňuje výraznější efektivitu při manipulaci s daty a nabízí nové možnosti pro různé mise. Technologie NAVI-Orbital, vyvinutá NASA a Loft Orbital, zkracuje cyklus přeprogramování satelitů tím, že umožňuje jednoduché úpravy a nahrání podnětů. Aplikace tohoto systému by mohla mít dalekosáhlé dopady, včetně nasazení na Měsíci nebo Marsu. Navzdory potřebě dalšího vývoje v oblasti přesnosti a etiky má tato technologie potenciál stát se zásadní součástí budoucího sledování na Zemi.

Tulení gigant pojmenovaný Neil ohromuje svou rostoucí velikostí a popularitou na plážích v Hobartu. Již ve věku pěti a půl let přitahuje pozornost 1,4 milionu sledujících na TikToku. Navzdory své váze 1 000 kilogramů zaujímá místní i návštěvníky svými neobvyklými zvyky, jako je drtění dopravních kuželů. S narůstající velikostí se však zvyšuje i jeho potenciální agresivita, což vyžaduje dodržování bezpečné vzdálenosti. Ekologické úřady se snaží chránit jak Neila, tak veřejnost užitím technik, které ho bezpečně odvádějí od nebezpečných situací.

Nový výzkum naznačuje, že ovarie po menopauze nejsou neaktivní, ale přebírají jinou roli. Studie na myších ukázala, že místo reprodukce začínají fungovat jako imunologický orgán s možností ovlivnit stárnutí celého těla. Výzkum vedený Francescou Duncan analyzoval změny v tkáních a genetickou aktivitu, což odhalilo větší přítomnost imunitních buněk v post-reprodukčních ovarii. Tyto objevy mohou mít zásadní dopady na zdravotní péči pro ženy v post-menopauzálním období.

V Antarktidě se nachází záhadný rudý vodopád, známý jako Blood Falls, který pochází z železem bohaté solanky uvězněné pod ledovcem. Solanka, stará více než 1,5 milionu let, je k tomu tak slaná, že zůstává tekutá i v extrémních mrazech. Když se dostane na povrch, oxiduje a zbarví vodopád do ruda. Uvnitř vodopádu žije izolovaná komunita bakterií bez slunečního světla a kyslíku, což přitahuje zájem astrobiologů zkoumajících extrémní podmínky. Nový výzkum naznačuje, že tlak v solance způsobuje pulsující tok, který mění tvář ledovce.

V roce 2002 došlo na Aljašce k silnému zemětřesení známému jako zemětřesení Denali. Vědci nyní určili původ tohoto zemětřesení díky použití strojového učení a zmapovali neobvykle přesné rozhraní mikrodesky Yakutat. Tato mikrodeska se subdukuje pod severoamerickou desku, což vytváří mechanické napětí ovlivňující vzory zemětřesení a sopečné aktivity v regionu. Zjistilo se také, že deska sahá dál pod Denaliho zlom, než se dříve předpokládalo. Tyto objevy podporují teorii, že deskové kolize hrály roli ve vzniku sopečných polí v této oblasti.

V Černobylské vyloučené zóně byla objevena houba Cladosporium sphaerospermum, která přežívá a prosperuje v prostředí s vysokou radiací. Vědci se domnívají, že její pigment melanin jí může pomáhat využívat ionizační radiaci podobně, jako rostliny využívají světlo pro fotosyntézu. Přestože hypoteze o tzv. radiosyntéze zní jako sci-fi, zatím nebyla potvrzena. Pokusy ukázaly, že houba je vůči radiaci neobvykle odolná a dokonce v jejím prostředí roste lépe. Další analýzy zkoumají možnost využití houby jako radiačního štítu ve vesmíru.

Obraz 'Air' od Jana Brueghela staršího, starý přes 400 let, odhaluje netradiční chování netopýrů, které bylo vědecky potvrzeno teprve nedávno. Tento obraz zobrazuje netopýra rodu Nyctalus s ptákem v tlamě, což naznačuje, že netopýři loví ptactvo v noci během letu. Netopýři tohoto typu byli dlouho považováni za ryzí hmyzožravce, dokud moderní výzkum nepotvrdil jejich predaci ptáků. Otázkou zůstává, jak mohl Brueghel toto chování znát, jelikož tehdejší technologie to neumožňovaly pozorovat přímo. Tento objev dokládá, že umělecká díla mohou skrývat hodnotné vědecké poznatky.

Fosilie, která byla přes 40 let uložena v archivu, se ukázala jako první důkaz existence dinosaurů v Antarktidě. Původně nalezená v roce 1985 britským geologem Michaelem Thomsonem, byla nedávno identifikována jako kost dinosaura z horní části ocasu sauropoda. Tento nález je považován za mimořádně vzácný a pochází z konce křídového období. Výzkum naznačuje, že by mohl poskytovat informace o šíření živočichů mezi dávnými pevninami Gondwana.

Ve studii na myších vědci z Johns Hopkins University identifikovali starodávné neurony, které hrají klíčovou roli v prostorové selektivní pozornosti. Tyto neurony mohou mít analogie i v lidském mozku, což je důležité pro porozumění problémům s pozorností, jako je ADHD. Pokusy ukázaly, že když jsou tyto neurony deaktivovány, myši mají potíže ignorovat rušivé podněty a zaměřit pozornost. Tato zjištění by mohla v budoucnu pomoci v léčbě lidských poruch soustředění. Studie byla publikována v Nature Communications.

Nová studie naznačuje, že střevní mikrobiom může zůstat narušen více než deset let po odstranění adenomu, což může udržovat zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva. Výzkum ukázal významné rozdíly v mikrobech mezi lidmi, kteří měli adenomy odstraněny, a těmi, kdo je nikdy neměli. Tato situace může přispívat k tomu, že lidé po odstranění polypů mají stále vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny. Mikroby ve střevě jsou úzce spojeny s dietou a životním stylem, což naznačuje, že změny ve stravovacích návycích mohou ovlivnit střevní prostředí a riziko onemocnění. Další výzkum je však potřebný k určení, zda mikrobiom přímo způsobuje rakovinu.

NASA plánuje unikátní misi ke záchraně vesmírného teleskopu Neil Gehrels Swift. Cílem je prodloužit životnost teleskopu, který klesá kvůli atmosférickému odporu a sluneční aktivitě. Mise, využívající robotickou službu od společnosti Katalyst Space, by měla zvýšit jeho oběžnou dráhu. Pokud bude úspěšná, Hubbleův teleskop by mohl být dalším kandidátem na podobné prodloužení životnosti. NASA vidí v této akci způsob, jak předvést budoucí potenciál údržby satelitů.