Vědci vedení Andreou Verolinou z Univerzity Paris-Saclay identifikovali 73 dosud neznámých podmořských kalder za pomoci algoritmu původně určeného pro detekci kráterů na Marsu. Tento objev více než ztrojnásobuje počet známých podmořských kalder a otevírá nové možnosti pro sledování vulkanické aktivity pod mořem. Nově objevené kaldery se nacházejí především v interiérových tektonických oblastech. Studie nehodnotila aktuální aktivitu těchto kalder, avšak poukazuje na důležitost jejich měření pro pochopení možných podmořských vulkanických hrozeb. Výzkum také ukazuje na nezbytnost rozsáhlejšího monitorování potencionálně aktivních podmořských vulkánů.

Dick Van Dyke oslavil 100. narozeniny a připisuje svou dlouhověkost pozitivnímu přístupu k životu. Vědecké studie naznačují, že optimismus může významně přispět k delší délce života. Průzkumy ukazují, že lidé s pozitivním přístupem mají nižší úroveň stresu a častěji dosáhnou věku přes 85 let. Optimizmus je spojován s pocitem štěstí, smyslem života a kvalitními vztahy, což jsou faktory podporující zdraví. Přesné důvody, proč pozitivní myšlení prodlužuje život, nejsou zcela jasné, ale zřejmě pomáhá při zvládání stresu.

Vědci vyvinuli metodu 'molekulárního pneumatického kladiva', která může ničit rakovinné buňky bez chemoterapie nebo radiace. Metoda se spoléhá na aminokyaninové molekuly stimulované blízkým infračerveným světlem, které vibrují a narušují membránu rakovinných buněk. První experimenty ukázaly úspěšnost 99 % při ničení rakovinných buněk v laboratorních podmínkách. Metoda by mohla vést k cílenější a efektivnější léčbě různých typů rakoviny. Výzkum je zatím v rané fázi, ale přináší nové naděje na léčbu rakoviny.

Vědci zkoumali, kdy by mohly na Zemi vyhynout poslední rostliny, a odhadují, že to bude až za 1,87 miliardy let. Do té doby se Slunce výrazně zjasní, což ohrozí existenci vegetace. Studie zohlednila různé scénáře vývoje klimatu a ukázala, že rostliny by mohly přežít díky evoluční adaptaci nebo technologickým intervencím. Přestože výzkum nezahrnoval vliv evoluce a technologie, předpokládá možné přežití rostlin i v odlehlých oblastech nebo dokonce ve vesmíru.

Vědci poprvé identifikovali protein MTCH2 jako klíčový faktor v metabolismu tuků v lidských buňkách. Tento protein ztěžuje fúzi mitochondrií, což může ovlivnit spotřebu energie z tuků a zabránit hromadění tuku. Za nepřítomnosti MTCH2 buňky spalují tuky rychleji, což by v budoucnu mohlo vést k vývoji nových metod pro regulaci hmotnosti. Výzkum však ukázal, že buňky bez MTCH2 mohou být energeticky vyčerpané, což by mohlo způsobit stres pro tkáně a orgány. Další studie jsou nutné k plnému pochopení role tohoto proteinu a jeho potenciálních aplikací.

Výzkumníci identifikovali nejrychlejšího pavouka, který pochází z rodu Heteropoda v Queenslandu, Austrálie. Pavouk dosáhl rychlosti téměř 3,6 metru za sekundu, což je více než člověk zvládne při běžném běhu. Studie zkoumala vliv evoluce a anatomie na rychlost běhu pavouků. Při porovnání s rekordním pavoukem Cebrennus rechenbergi, který používá kotrmelce, je tento pavouk rychlejší v přímém běhu. Detailní analýza rychlosti ukázala, že větší pavouci jsou obecně rychlejší a důležitý je také tvar a délka nohou.

Sonda Cassini zachytila před svým zánikem na Saturnu neobvyklé plasmové zvuky. Tyto elektrostatické vlny mezi Saturnem a jeho měsícem Enceladem vědci přeměnili na slyšitelný zvuk. Výsledný 'aurorální šum' odhaluje neobvyklé interakce a nové objevy o Saturnově magnetickém poli. I téměř dekádu po jejím návratu vědci nadále analyzují a nacházejí nové informace v údajích z Cassiniho závěrečné mise.

Osteoartróza v kolenech je často velmi bolestivá a obtížně léčitelná. Vědci z Charité v Berlíně vypracovali nový, minimálně invazivní léčebný postup nazvaný genikulární arteriální embolizace (GAE). Tato metoda omezuje tok krve v určitých tepnách, čímž redukuje zánět a bolest. V 12měsíční studii s 194 účastníky se průměrná bolest snížila z 7 na 3 z 10 a výrazně se zlepšila kvalita života. Výsledky ukazují, že pro mnoho pacientů může být tento postup účinnou alternativou k operaci.

Mezinárodní tým vědců objevil 125 milionů let starou fosilii sladkovodního mlže s uchovanými měkkými tkáněmi a mláďaty uvnitř. Tento objev poskytuje vzácný pohled na reprodukční strategii těchto tvorů, která se podobá té u současných druhů. Studie prokázala, že komplexní reprodukční metody se vyvinuly již v období rané křídy. Výsledky také objasnily původ neznámého materiálu 'molluskite', který se ukázal být fosilizovanými měkkými tkáněmi. Tento výzkum přispívá k pochopení, jak se tyto mlži přizpůsobili životu ve sladkovodních prostředích.

Výzkum z Kalifornské univerzity naznačuje, že přidání banánu do smoothies s bobulemi může snižovat přítomnost antioxidantů nazývaných flavonoly. Tyto látky, obsažené i v čaji a kakau, přispívají ke zdraví srdce a mozkové činnosti. Studie zjistila, že flavonoly v krvi klesají o 84 %, pokud je do smoothie přidán banán. Enzym polyfenol oxidáza v banánech může oxidací flavonoly neutralizovat, což snižuje jejich vstřebávání v těle. Výsledky studie vyvolávají otázku, jak různé kombinace potravin ovlivňují jejich zdravotní přínosy.

Dva pacienti s těžkou autoimunitní nemocí neuromyelitis optica dosáhli remise po transplantaci kmenových buněk. Přístup alloHCT přinesl dlouhodobé zlepšení, kdy pacienti byli bez relapsů více než 15 let. Pacientům se podařilo obnovit kvalitní život bez nutnosti pokračující léčby. Pozoruhodné výsledky ukazují na možnost dlouhodobé kontroly nemocí, a to zejména u pacientů s nereagujícími stavy na standardní terapie. Přes pozitivní výsledky však oběma hrozily určité komplikace, které nebyly přímo spojeny s transplantací.

Erektilní dysfunkci často lidé neradi řeší, ale může být důležitým signálem jiných onemocnění. Tento problém může naznačovat srdeční choroby, diabetes 2. typu či hormonální poruchy. Studie ukazují, že erektilní dysfunkce je propojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Podobně u pacientů s diabetem 2. typu může dysfunkce předcházet diagnostice diabetu. Odborníci doporučují věnovat jí pozornost jako klinickému ukazateli celkového zdraví. Speciální panel v roce 2024 navrhl, aby se erektilní dysfunkce stala součástí rutinních zdravotních prohlídek.

Vědci z Univerzity v Jižní Kalifornii vyvinuli metodu genetického inženýrství buněk, které se mění v makrofágy bojující s rakovinou. Tyto progenitorové buňky jsou schopny dlouhodobě se obnovovat a rozmnožovat, což je významný posun ve vývoji imunoterapií proti rakovině. Pokusy na myších ukázaly, že tyto buňky účinně brání růstu jak krevních, tak solidních tumorů. Metoda připomíná známou terapii CAR-T, ale zaměřuje se na progenitory makrofágů místo T-buněk. Očekává se, že tento výzkum posune hranice léčby rakoviny a dalších nemocí.

Tento týden přinesl různé zajímavosti z vědy. Do tasmánských měst se vrátil 'Neil the Seal', známý již z virálních videí. Jeho velikost a popularita stále rostou. Dále byl znovu objeven fosilní nález megalodona, který potvrzuje jeho ohromné rozměry. Studie upozorňuje, že mikrobiom ve střevech může zůstat narušen až deset let po odstranění polypů, což zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. V Yellowstonu se také objevil nový vroucí pramen, k údivu vědců, kteří před pár dny chodili po stejném místě.

Civilizace Tiwanaku byla ve své době důležitou společností v Andách, existující mezi lety 500 a 1100 n. l., a předcházela známé Incké říši. Archeologové objevili důkazy o náboženských obřadech na území dnešního jezera Titicaca, kde našli rituální dary, včetně zlatých medailonů se symbolem rayed-faced božstva a kadidelnice ve tvaru pumy. Tento objev potvrzuje, že Tiwanaku praktikovali složité náboženské rituály dávno před vznikem Incké říše. Kromě toho byly objeveny další důležité nálezy, jako je chrám v oblasti Palaspata, ukazující na komplexní společenskou strukturu a obchodní vztahy Tiwanaku s okolními regiony.

Vědci pod vedením Lorenza Procopioa simulovali černou díru pomocí světla a pozorovali analogické Hawkingovo záření. Experiment se zaměřil na zpětnou reakci, která vysvětluje, jak je energie přenášena z černé díry do záření. Výsledky naznačují, že proces může být jednoduchý a přímý, což by mohlo v budoucnu pomoci lépe pochopit teoretickou fyziku černých děr. Sledování tohoto jevu kolem reálné černé díry zůstává zatím nemožné, ale experimentální data mohou přispět k řešení námitek a otázek v rámci fyziky černých děr.

Inženýři z UC Berkeley vyvinuli 'elektronický nos', který detekuje plyny spojené se zkaženým jídlem a běžnými alergeny. Toto zařízení může být instalováno do běžných domácích spotřebičů, jako jsou chytré ledničky. Systém obsahuje 16 senzorů, které převádějí chemické reakce na elektrické signály, a bylo úspěšně vyškoleno k rozpoznání 16 různých potravin. Výzkumníci také pracují na přenosné verzi, která by se mohla spojit s aplikací. Tento e-nos má potenciál rozšířit se i na jiné oblasti, například do biometriky.

Deprese postihuje více než 300 milionů lidí a pro některé z nich jsou běžné terapie neúčinné. Klinická studie naznačuje, že implantace zařízení pro stimulaci bloudivého nervu může trvale zlepšit stavy pacientů s těžkou, odolnou depresí. Výzkum ukazuje, že až 69 % účastníků zaznamenalo zlepšení po 12 měsících a většina si tyto výsledky udržela i po dvou letech. Studie zahrnovala přes 490 pacientů, kteří selhali v průměru v 13 předchozích terapiích. Výsledky naznačují, že i částečné zlepšení může být významné a dlouhotrvající. Financování poskytla společnost vyrábějící zařízení, což může ovlivnit interpretaci výsledků.

Velká část Spojených států je pod vlivem extrémního horka, známého jako 'teplotní dóm', což vyvolává obavy mezi vědci. Horka tohoto druhu jsou považována za nejnebezpečnější přírodní katastrofu v zemi. Vědci varují, že současná příprava není dostatečná a vlády nejednají dost rychle, což zvyšuje tlak na zdravotnické systémy. Mezi lety 1999 a 2023 zaznamenaly Spojené státy více než 21 tisíc úmrtí způsobených nadměrným horkem. Problém dále umocňuje nedostatečné vnímání rizika mezi veřejností, zejména v chladnějších oblastech, kde lidé nejsou zvyklí na rostoucí teploty.

V blízkosti naší sluneční soustavy byla objevena exoplaneta GJ 3378b, která je považována za super-Zemi s potenciální obyvatelností. Nachází se 25 světelných let od Země a obíhá kolem červeného trpaslíka, přičemž se nachází v obyvatelné zóně, kde by mohla mít kapalnou vodu. Její hmotnost byla revidována na 2,3 násobek hmotnosti Země, což zvyšuje pravděpodobnost jejího kamenného složení. Přestože zatím neznáme atmosférické podmínky GJ 3378b, zůstává jedním z nejzajímavějších kandidátů pro další zkoumání obyvatelnosti.