Studie sledující seniory v Japonsku až 28 let naznačuje, že lidé, kteří očekávali delší život, skutečně zpravidla žili déle. Přibližně 59 procent účastníků však přežilo věk, jehož dosažení předpokládali, takže převládalo podceňování vlastní délky života. Souvislost nepředstavuje důkaz, že optimistické očekávání život prodlužuje; odhady mohou odrážet zdravotní stav, návyky či rodinné okolnosti. Výrazným orientačním bodem byl věk 80 let, který mnozí volili podle celkové průměrné délky života, ačkoliv pro staršího člověka není takový údaj vhodným měřítkem zbývajících let. Autoři upozorňují, že podcenění délky života může vést k nedostatečným úsporám na důchod. Výzkum je zatím preprintem bez recenzního řízení a týkal se pouze starších Japonců.

Studie na myších naznačuje, že fruktóza nepřispívá k obezitě jen svým energetickým obsahem, ale může také podporovat vstřebávání tuků ve střevě. Vědci vyřadili v tenkém střevě enzym KHK-C potřebný pro zpracování fruktózy; zvířata pak při stravě s vysokým podílem kukuřičného sirupu s fruktózou méně přibírala a měla méně tuku. Změny souvisely se střevním mikrobiomem, nižším počtem některých imunitních buněk a zkrácením cév, které odvádějí tuk z klků tenkého střeva. Myši proto více tuku vylučovaly, místo aby jej vstřebaly. Výsledky je nutné potvrdit u lidí, ale mohou otevřít cestu k cíleným postupům, například prostřednictvím úprav střevního mikrobiomu.

Studie REACT sledovala téměř 17 tisíc dospělých ve Španělsku a Dánsku bez známého kardiovaskulárního onemocnění pomocí ultrazvuku a CT. Známky tiché aterosklerózy mělo více než 57 procent účastníků ve věku 18 až 70 let s kompletním vyšetřením. Ve třiceti letech byla přítomna u 34,6 procenta mužů a 21,3 procenta žen, zatímco ve věku 60 až 70 let neměla zjistitelný plak už jen malá část účastníků. Muži onemocnění rozvíjeli přibližně o pět až deset let dříve, u žen pak výskyt ve středním věku stoupal rychleji. Běžné desetileté odhady rizika často neoznačily lidi s již patrnou aterosklerózou za vysoce rizikové. Autoři však zatím nedoporučují plošné zobrazovací vyšetření; další výzkum má ověřit, zda takto cílená prevence zlepší zdravotní výsledky.

Vědci vybavili šest narvalů satelitními senzory, aby získali měření z těžko dostupných fjordů východního Grónska. Data z jejich hlubokých ponorů ukázala, že teplá a slaná voda z Atlantiku proniká asi 300 kilometrů od pobřeží až k ledovcům. Model založený na nových i historických měřeních naznačuje, že vrstva atlantské vody sílí, zatímco chladnější polární vrstva u hladiny se ztenčuje. Teplá voda může urychlovat ústup ledovců, a zjištění proto může zpřesnit klimatické modely i odhady budoucího tání grónského ledového štítu.

Vědci z korejských univerzit KAIST a Yonsei předvedli internetové ovládání bezdrátového mozkového implantátu RAPIDO mezi Chicagem a jihokorejským Tedžonem vzdálenými přes 10 500 kilometrů. Signál dorazil v průměru za 109 milisekund a zařízení dokáže samostatně dávkovat látky i vysílat světlo do mozku volně se pohybujících potkanů. Při pokusech implantát opakovaně podával kokain do oblasti spojené s odměnou, což měnilo pohyb zvířat i několik týdnů po zavedení. V odděleném optogenetickém testu světelná stimulace zabránila vzniku preference místa spojovaného s kokainem. Technologie je zatím výzkumnou platformou pro zvířecí experimenty, nikoli léčbou závislosti ani klinickým řešením pro lidi.

Několik firem buduje sítě, v nichž mohou majitelé domácích serverů, herních počítačů či nevyužívaných notebooků pronajímat výkon pro AI inferenci. Cílí hlavně na menší a specializované open-source modely, které jsou levnější než nejpokročilejší systémy provozované ve velkých datových centrech. Výpočty lze podle potřeby rozdělit mezi více zařízení a následně spojit jejich výsledky. Provozovatelé slibují izolaci úloh, šifrovanou komunikaci, omezená oprávnění a možnost kdykoli uzel zastavit. Zastánci přístupu očekávají nižší náklady, menší závislost na centrálních datových centrech a vyšší odolnost vůči výpadkům, kritici však mohou poukazovat na různorodost a nižší spolehlivost domácího hardwaru.

Americká observační studie na datech 1,4 milionu lidí naznačuje, že očkování proti HPV souvisí s téměř sedmdesátiprocentním poklesem výskytu nádorů hlavy a krku. Mezi více než 700 tisíci očkovanými vědci zaznamenali 40 případů, zatímco v obdobně staré neočkované skupině 130 případů. Nejvýraznější přínos se projevil u nádorů ústní části hltanu, které se v USA častěji týkají mužů. Studie zatím nedokazuje přímou příčinnou souvislost, podporuje však dosavadní předpoklad, že vakcína může chránit před více HPV souvisejícími rakovinami než jen rakovinou děložního čípku. Autoři zdůrazňují potřebu dalších dlouhodobých výzkumů a širšího očkování obou pohlaví.

Biotechnologická firma Amai Proteins představila sladidlo sweelin, upravený sladký protein inspirovaný plodem ze západní a střední Afriky. V malé dvojitě zaslepené studii s 19 lidmi nevyvolal po dvou hodinách významnou změnu hladiny glukózy ani inzulinu a choval se podobně jako stévie. Ve srovnání s dextrózou byla celková glukózová odezva 31krát nižší a inzulinová 81krát nižší. Výzkum financovala a vedla firma, proto jsou k posouzení dlouhodobé bezpečnosti a přínosu pro lidi s diabetem nutné větší nezávislé studie. Sladidlo je již dostupné na některých trzích včetně USA, Singapuru a Izraele.

Studie italské Univerzity v Parmě naznačuje, že psi citlivě vnímají i nenápadné pohyby očí svých lidí. Při sledování videí mrkajících osob mrkali častěji, výrazný efekt se však objevil hlavně u jejich vlastních majitelů, nikoli u cizích lidí. Výzkum se opíral o 35 psů a ukázal také vyšší četnost mrkání při pohledu na majitelky, tento rozdíl ale autoři považují za předběžný. Psi přitom nemrkali spolehlivě ve stejný okamžik jako člověk, takže nejde o prokázanou přímou synchronizaci. Vědci zatím nevědí, zda jde o napodobování, projev pozornosti, nebo širší sociální proces.

Na Willistonově jezeře v Britské Kolumbii byl zaznamenán plovoucí útvar porostlý zdravě vypadajícími stromy a další vegetací. Jeho existenci potvrdily satelitní snímky programu Sentinel-2, které jej 21. července zachytily asi 100 kilometrů západně od přehrady W. A. C. Bennett. Podle provozovatele nádrže BC Hydro může jít o kus materiálu, který se po letech uvolnil od břehu při mimořádně vysoké hladině vody. Útvar byl později znovu spatřen v řece Ospika, jež do jezera vtéká. Pro přehradu zatím nepředstavuje problém, může však být neoznačenou překážkou pro lodě a rybáře.

Analýza oxfordských vědců naznačuje, že americké statistiky mohou výrazně podhodnocovat počet případů vztekliny u lidí. Za roky 2000 až 2024 bylo v USA potvrzeno 60 případů, zatímco model autorů odhaduje zhruba 856 infekcí. Podle jejich centrálního odhadu se tak podaří diagnostikovat asi 7 procent případů, přičemž odhady vycházejí mimo jiné z nákaz odhalených až po transplantacích orgánů. Vzteklina nemusí být rozpoznána, protože její příznaky mohou připomínat jiné neurologické či akutní stavy a rutinní testování dárců orgánů na virus se neprovádí. Autoři zdůrazňují, že jde o statistický odhad, který nezohlednil všechny místní, profesní a sociální rozdíly v riziku.

Vědci v zařízení DIII-D v Kalifornii získali první experimentální důkazy, že některé nestability plazmatu nemusí fúzi jen škodit. Vlny známé jako Alfvénovy vlastní módy mohou vyvolávat proudy a proudění, které vytvářejí smykový tok potlačující turbulenci. Díky tomu se v jádru plazmatu lépe udrží teplo a vznikají příznivější podmínky pro slučování jader vodíku. Měření odhalilo zhruba pětiprocentní změnu faktoru bezpečnosti během 20 milisekund, což odpovídá předpokládanému samoregulačnímu mechanismu. Praktické využití tohoto jevu je ještě vzdálené, ale výsledek může pomoci zlepšit konstrukci a řízení budoucích fúzních reaktorů.

Metformin, běžně používaný lék první volby při diabetu 2. typu, by podle nového přehledu studií mohl mít účinky podporující zdravé stárnutí. Aktivuje buněčný enzym AMPK, ovlivňuje mTOR, autofagii, oxidační stres i citlivost na inzulin, tedy procesy spojované se stárnutím buněk. Možné přínosy se zkoumají také v souvislosti s epigenetickými změnami a střevním mikrobiomem. Menší studie u diabetiků naznačila nižší biologický věk, neprokázala však přímou příčinnou souvislost. Většina dosavadních poznatků pochází z observačních studií nebo pokusů na zvířatech, proto jsou nutné rozsáhlé randomizované klinické zkoušky i u lidí bez diabetu.

Solární superbouře z listopadu 2025 vyvolala rozsáhlé poruchy ionosféry nad kontinentálními USA a místy zhoršila přesnost GPS o více než 10 metrů. Vědci zaznamenali silné kolísání satelitních signálů v pásu táhnoucím se napříč zemí, což je v takovém rozsahu ve středních zeměpisných šířkách dosud nepozorovaný jev. Příčinou byly nerovnoměrnosti hustoty elektronů v ionosféře, které vznikly při geomagnetické bouři a zkreslovaly rádiové signály. Takové výpadky mohou ohrozit technologie závislé na přesné poloze, například autonomní dopravu či precizní zemědělství. Autoři upozorňují, že lepší předpovědi kosmického počasí by mohly omezit budoucí škody.

Evropská unie rozšiřuje AI továrny, gigatovárny a datová centra, čímž prudce zvyšuje poptávku po nejvýkonnějších čipech. Ty však Evropa z velké části nevyrábí a u pokročilých procesorů závisí na amerických návrhářích, zejména Nvidii, a asijských výrobcích. Připravovaný Chips Act 2.0 má vedle podpory výroby posílit domácí poptávku a propojit producenty čipů s průmyslem. Původní cíl dosáhnout do roku 2030 pětiny světové výroby čipů je přitom podle auditorů nepravděpodobný. Odborníci doporučují neusilovat o úplnou soběstačnost, ale diverzifikovat dodavatele, rozvíjet strategické kapacity a omezovat zranitelnost vůči jednotlivým zemím či firmám.

První baterie, Voltův sloup, vznikla roku 1799 ze sporu Alessandra Volty s Luigim Galvanim o původ elektrických stahů žabích svalů. Galvani je vysvětloval vrozenou „živočišnou elektřinou“, zatímco Volta hledal zdroj proudu v kontaktu různých kovů a kapalině. Volta pak sestavil střídající se kotouče mědi a zinku oddělené materiálem nasáklým solným roztokem či kyselinou, které dodávaly trvalý slabý proud. Vynález rychle umožnil elektrolýzu vody a izolaci dalších chemických prvků. Článek zdůrazňuje, že ani jeden z rivalů nebyl jednoznačným vítězem: Galvani přispěl k elektrofyziologii a Volta k elektrochemii a bateriové technice.

Tajemný mikroskopický snímek s drobnými téměř dokonalými kuličkami zachycuje zbytky po výstřelu. Částice vznikají při explozi zápalkové směsi v náboji, kdy se kovové složky odpaří, rychle ochladí a ztuhnou do kulovité podoby. Forenzní odborníci je rozpoznávají podle typické kombinace olova, barya a antimonu pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a rentgenové spektroskopie. Usazeniny mohou ulpět na rukou, vlasech, obličeji či oděvu střelce i lidí stojících poblíž. Protože se často ztratí nebo smyjí během několika hodin, je důležitý rychlý odběr vzorků.

Švýcarský projekt občanské vědy zkoumal biologickou aktivitu půdy pomocí více než 2 000 párů bavlněného spodního prádla a 12 000 čajových sáčků. Rychlost rozkladu po dvou měsících ukázala, jak aktivně v půdě působí bakterie, houby, žížaly a další organismy. Nejrychlejší rozklad byl v soukromých zahradách, kde se rozložilo průměrně 58 procent bavlny, zatímco na trávnících jen kolem 40 procent. Způsob využívání půdy se ukázal jako významnější faktor než její jiné vlastnosti. Vědci však upozorňují, že vysoká míra rozkladu nemusí vždy znamenat zdravější půdu, protože může signalizovat i nadbytek živin z hnojiv.

V Jihočínském moři vědci zaznamenali pancéřovaného ropušnicovitého kaníka Scalicus engyceros, jenž se po mořském dně pohybuje pomocí ztluštělých paprsků ploutví. Ryba dokáže kráčet bokem jako krab, při ohrožení poskočit a také couvat způsobem dosud nepozorovaným u jiných ryb. Má kostěné destičky a větvené vousky na rypci, jimiž zřejmě vyhledává potravu a zkoumá překážky. Pozorování z hloubek 350 až 500 metrů ukazují, že přímý výzkum živých živočichů pomocí ponorek může odhalit dosud neznámé adaptace hlubinných druhů.

Teoretická studie upozorňuje, že opakovaná komunikace se zákaznickými chatboty a sociálními roboty může vést lidi k přizpůsobování vlastního projevu strojům. Autoři tento možný jev nazývají „robotoidní lidství“: lidé by mohli potlačovat své zvláštnosti, nepředvídatelnost či nuance, aby od AI získali plynulejší odpovědi. Personalizované a lidsky působící systémy podle nich zároveň stírají hranici mezi komunikací s člověkem a programem. Výzkum zatím nepřinesl dlouhodobá měření na lidech, vychází však z dosavadních poznatků o interakcích lidí a robotů. Vědci proto vyzývají k experimentálnímu ověření dopadů a k etickému nasazování AI ve službách.