Astronomové v archivech teleskopů MeerKAT a ASKAP objevili zdroj LPT J1555−5631, který v roce 2022 vysílal silné rádiové záblesky v pravidelném intervalu 62,2 minuty. Během každého cyklu zaznamenali dva pulzy rozdílné délky s opačnou kruhovou polarizací, což naznačuje záření od oblastí u obou magnetických pólů objektu. Pulzy přitom nejsou rozmístěny přesně naproti sobě, takže zdroj patrně má složitější magnetické pole než běžný dipól. Objekt se poté přestal projevovat a dosud nebyl znovu zachycen. Patří do nově rozpoznané skupiny dlouhoperiodických rádiových tranzientů, jejichž původ může souviset s neutronovými hvězdami, magnetary nebo bílými trpaslíky.

Vědci z Číny vyvinuli bioelektronický hřeben Detangle určený pro experimentální léčbu androgenetické alopecie. Střídavě dlouhé elektrické zuby vytvářejí pulzní elektrické pole, které má stimulovat vlasové folikuly a zároveň pomáhat dopravit léčebné molekuly hlouběji do kůže. V pokusech na myších s hormonálně navozeným vypadáváním srsti vedla samotná stimulace k přibližně 40% obnově srsti za 28 dní. Kombinace stimulace se dvěma genetickými terapiemi dosáhla téměř 98% obnovy srsti. Výsledky jsou zatím pouze důkazem principu u zvířat a bezpečnost i účinnost metody u lidí musí ověřit další výzkum.

Vědci upozorňují, že radiokarbonové datování lidských ostatků může u lidí s vysokým podílem sladkovodních ryb ve stravě vykazovat výrazně vyšší stáří, než odpovídá skutečnosti. Analýza 27 koster z dánských středověkých klášterů odhalila šest nápadně starších vzorků, některé datované dokonce před vznikem samotných klášterů. Příčinou je takzvaný rezervoárový efekt: sladkovodní prostředí může obsahovat méně uhlíku-14 než atmosféra. Zvýšený podíl izotopu dusíku-15 v kostech podpořil závěr, že dotyční jedli více ryb. Autoři doporučují tento vliv při datování, zejména středověkých ostatků, systematicky ověřovat a výsledky následně kalibrovat.

Členské státy EU zavádějí digitální peněženky pro ukládání dokladů, diplomů či bankovních údajů, odborníci však varují před možností sledování uživatelů napříč službami. I při selektivním sdílení údajů mohou digitální podpisy a další identifikátory vytvářet stopy, které umožní propojit jednotlivá ověření. Řešením by mohly být důkazy s nulovou znalostí, díky nimž lze potvrdit platnost dokladu nebo splnění podmínky bez prozrazení nadbytečných dat a bez vytváření propojitelných záznamů. Evropská komise tuto technologii zatím nepovažuje za povinnou, protože chybí jednotný certifikovatelný postup na úrovni EU. Kryptografové se proto přou, zda peněženky spustit už nyní, nebo nejdříve zavést silnější ochranu proti sledování.

Fyzici z Číny a Brazílie navrhli teoretický způsob, jak zjišťovat stav qubitu, aniž by přímé měření zničilo jeho superpozici. Metoda využívá Andreevovy qubity, které mohou při přechodech mezi kvantovými stavy vytvářet oscilující suproud i bez vnějšího napětí. Z časových změn proudu a souvisejícího magnetického pole by bylo možné rekonstruovat počáteční stav qubitu. Model uvádí přesnost až 99,85 procenta a obešel by se bez pomocných qubitů neboli ancill. Návrh zatím nebyl experimentálně ověřen, ale mohl by zjednodušit a zrychlit odečítání informací v kvantových počítačích.

Vědci ze Stanfordu vytvořili ukazatel ARC, který z funkční magnetické rezonance hodnotí, zda mozková konektivita více připomíná lidi s mimořádně zachovanou pamětí ve stáří, nebo pacienty s Alzheimerovou nemocí. U 1 315 lidí bez počátečních kognitivních potíží souvisely vyšší, více „alzheimerovské“ hodnoty ARC s rychlejším zhoršováním paměti a běžného fungování v následujících letech. Tito lidé také častěji rozvinuli mírnou kognitivní poruchu či Alzheimerovu nemoc a rychleji se u nich hromadil amyloid beta. Přidání skóre zlepšilo odhad rizika nad rámec věku, amyloidových a tau markerů i genetického rizika APOE. Metoda zatím vyžaduje ověření ve větších a rozmanitějších dlouhodobých studiích, mohla by však pomoci vybírat účastníky preventivních klinických zkoušek.

Vědci popsali dosud neznámou buněčnou strukturu v trávicí žláze vzácného hlubokomořského měkkýše Chaetoderma shenloong. Organela nazvaná „dračí koule“ je obalena více než 20 vrstvami membrán a obsahuje stovky symbiotických bakterií oxidujících síru. Bakterie získávají energii z chemických látek, což může živočichovi pomáhat přežít v tmavém prostředí metanových vývěrů s nedostatkem kyslíku. Autoři ji považují za první specializovanou organelu určenou k chemosyntéze, její přesná funkce však zatím není potvrzena. Jednou z možností je, že měkkýš bakterie chrání a později je využívá jako zdroj živin.

V barmském jantaru vědci objevili 98 milionů let starou kudlanku Folimantis hyalinala, jejíž zadeček nápadně připomínal listy dávno vyhynulé rostliny Selaginella grimaldii. Jde o dosud nejstarší přesvědčivý doklad rostlinného mimikry u kudlanek. Listovité výběžky měla pouze na zadečku, což může naznačovat, že se tento typ maskování vyvinul nejprve v této části těla a teprve později se rozšířil i jinam. Podoba s rostlinou jí nejspíš pomáhala ukrýt se před predátory a přiblížit se ke kořisti, zatímco rostlině mohla poskytovat ochranu před býložravým hmyzem. Studie vyšla v časopise New Phytologist; exemplář pochází z oblasti, jejíž obchod s jantarem vyvolává etické a politické obavy.

Systematický přehled dat od více než 26 000 mužů z Austrálie, USA a Evropy spojil velmi nízkou hladinu testosteronu s o 18 procent vyšším relativním rizikem úmrtí na rakovinu. Riziko začalo růst při výchozí koncentraci testosteronu pod 8,6 nmol/l. Nízké hodnoty dalších hormonů, včetně DHT, SHBG a luteinizačního hormonu, byly rovněž spojeny s vyšším rizikem úmrtí na rakovinu či výskytu rakoviny prostaty. Studie však neprokazuje, že nízký testosteron rakovinu způsobuje, ani že hormonální substituce toto riziko snižuje. Autoři jej považují spíše za možný ukazatel celkově horšího zdravotního stavu a doporučují mužům s nízkou hladinou podstoupit lékařské vyšetření.

Fyzici Yakir Aharonov a Avshalom Elitzur matematicky zkoumali hypotetický kvantový mechanismus, který by mohl vyvolat zdání zpětného běhu času. V nejjednodušším modelu by však tento efekt trval jen asi femtosekundu, tedy biliardtinu sekundy. Omezení nevychází přímo z povahy času, ale z toho, že okolní elektromagnetické prostředí rychle uchovává informaci o proběhlých dějích a ničí potřebnou kvantovou koherenci. Složitější varianty by mohly teoreticky zasáhnout delší interval, vyžadovaly by ale mnoho kvantových větví a měly by velmi malou šanci na úspěch. Autoři uvádějí, že postup neporušuje druhý zákon termodynamiky, protože zdánlivé obrácení nastává jen u pečlivě vybraných, vzácných výsledků. Studie je zatím zveřejněna jako předtisk na serveru arXiv.

Studie na myších naznačuje, že účinky ketogenní diety výrazně závisejí na druhu přijímaných tuků. Strava s vyšším podílem nasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem vedla po 21 dnech k vyšší aktivitě zánětlivých buněk v několika orgánech a k projevům mitochondriálního stresu. Dieta založená na kokosovém oleji, který těchto mastných kyselin obsahoval méně, podobný účinek nevykázala. Autoři zdůrazňují, že zánětlivé dopady nemusí být vlastní ketóze, ale mohou souviset především se složením jídelníčku. Závěry zatím vycházejí ze zvířecího modelu a nelze je přímo vztahovat na lidi ani na léčbu rakoviny.

NASA plánuje vyslat k jižnímu pólu Měsíce jaderně poháněný rover PROMISE, který má podpořit budoucí program měsíční základny. Stroj bude z velké části využívat díly a technologie vyvinuté pro marsovská vozítka Curiosity a Perseverance. Boston Dynamics testuje humanoidního robota Atlas na kolech, aby prověřil možnosti jeho pohonů i naučeného řízení. Program DARPA NOM4D předvedl první automatizovanou montáž ve vesmíru, při níž robot na oběžné dráze sestavil příhradovou konstrukci. Výběr zahrnuje také skladové drony, plánování tras početných robotických flotil a další ukázky nových robotických systémů.

Fotopast ve Francouzské Guyaně zachytila pumu ve výšce 33 metrů v koruně muškátovníku, kde zřejmě sledovala stopu kynkažu. Stromoví savci se na záznamu objevili asi dvacet minut před šelmou, která pak po větvi pátrala přibližně čtvrt hodiny. Pozorování je neobvyklé, protože pumy jsou považovány hlavně za pozemní predátory a takto vysoko v korunách stromů bývají zaznamenávány jen zřídka. Za deset let a téměř 40 tisíc zaznamenaných událostí šlo o jediný podobný kontakt kočkovité šelmy s možnou kořistí. Zjištění zatím pochází z preprintu, který neprošel odborným recenzním řízením.

Rozsáhlý přehled 361 studií uvádí, že omezení bílkovin ve stravě může u různých organismů podporovat metabolické zdraví, délku života a dobu prožitou ve zdraví. U lidí se nižší příjem pojí se známkami menšího zánětu a lepšího metabolismu, zatímco pokusy na zvířatech ukazují i možné zpomalení biologického stárnutí. Autoři však nevyzývají k plošnému snižování bílkovin, protože jsou důležité pro svaly, obnovu tkání a zejména pro fyzicky aktivní lidi. Doporučení by proto měla zohledňovat věk, pohybovou aktivitu i složení přijímaných aminokyselin.

Vědci z britských univerzit navrhli metodu, která by mohla rozpoznat hypotetické organismy se zrcadlově obrácenou molekulární stavbou. Takový život zatím nebyl nalezen ani vytvořen, obavy však vyvolává možnost, že by jeho bakterie unikaly běžné imunitě a mohly být odolné vůči současným lékům. Postup využívá kruhově polarizovanou luminiscenci a fluorescenční značky k určení chirality molekul. Autoři zatím metodu netestovali na zrcadlových organismech, ale chtějí ji ověřit na běžných buňkách a přizpůsobit pro mikroskopy či další detektory. Studie má podpořit včasný dohled a preventivní opatření před případným vznikem umělého zrcadlového života.

Studie mezi 1 425 převážně zdravými lidmi spojila frekvenci vyprazdňování s ukazateli zdravotního stavu, složením střevního mikrobiomu i krevními metabolity. Za nejpříznivější rozmezí označila jednu až dvě stolice denně. Zácpa byla spojena s bakteriemi rozkládajícími bílkoviny a s vyšší hladinou indoxylsulfátu, látky potenciálně zatěžující ledviny. Častý vodnatý průjem naopak souvisel s mikroby typickými pro horní část trávicího traktu a s markery možného poškození jater. Lidé s příznivější frekvencí častěji uváděli více vlákniny, tekutin a pohybu, studie však ukazuje souvislosti, nikoli jednoznačnou příčinu.

Majitel pozemku v Morkůvkách na jižní Moravě objevil při zemních pracích v roce 2007 část formy na odlévání bronzových hrotů oštěpů. Artefakt z ryolitového tufu byl dříve využit jako podpěra staré stodoly a nyní je uložen v Moravském zemském muzeu. Analýzy ukázaly, že forma byla intenzivně používána před zhruba 3 000 až 3 300 lety, v pozdní době bronzové, patrně v prostředí popelnicových polí. V Moravě jde teprve o třetí spolehlivě doložený nález podobné formy. Použitý kámen pravděpodobně pochází z oblasti pohoří Bükk v dnešním severním Maďarsku, což dokládá dálkové kontakty a obchodní cesty mezi Karpaty a českými zeměmi.

Archeologové v jeskyni Cova de la Font Major v Katalánsku zdokumentovali 280 paleolitických motivů, které návštěvníci po desetiletí míjeli bez povšimnutí. Soubor zahrnuje 55 zvířecích vyobrazení, například koně, jeleny, kozy, skot, pratura i medvěda, vedle abstraktních linií a smyčkových obrazců. Jde o třetí největší známý soubor jeskynního umění z doby ledové ve středomořské části Pyrenejského poloostrova. Badatelé předpokládají, že rytiny mohou pocházet z období před magdalénienem, jejich stáří ale chtějí upřesnit uranovým datováním kalcitových usazenin. Část výzdoby poškodilo od roku 1957 otírání návštěvníků o stěny a novodobé nápisy, proto je komora s rytinami nyní uzavřena.

Tým z čínské univerzity Shanxi představil experimentální postup, který při odhadu stavu kvantového systému kombinuje měření před zkoumaným okamžikem i po něm. U souboru 52 miliard atomů rubidia tak dokázal současně zpřesnit určení polohy a hybnosti přibližně o 20 procent oproti obvyklé Heisenbergově mezi. Nejde o popření principu neurčitosti, ale o lepší zpětné vyhodnocení dostupných informací, které není určeno pro okamžité měření v reálném čase. Metoda by mohla zvýšit přesnost kvantových senzorů či atomových hodin. Studie je zatím pouze preprintem a neprošla recenzním řízením.

Japonská studie sledovala téměř 47 300 lidí ve věku 65 let a více po dobu zhruba devíti let a zjistila souvislost mezi menším počtem zubů a častějším výskytem demence. Ve srovnání s lidmi, kteří měli alespoň 20 zubů, bylo riziko po zohlednění vybraných faktorů vyšší zejména u účastníků bez vlastních zubů. Odhadovaný populační podíl případů spojovaných se ztrátou zubů činil 7,2 procenta, což jej řadilo mezi výraznější ovlivnitelné faktory vedle depresivních příznaků a sociální izolace. Výzkum však neprokazuje, že ztráta zubů demenci přímo způsobuje. Možnými mechanismy jsou horší výživa, zánětlivé procesy a sociální izolace; autoři proto doporučují zahrnout péči o ústní zdraví do prevence demence.