Studie vědců z UTHealth Houston analyzovala údaje téměř 165 tisíc lidí ve věku 65 let a více. U příjemců vysokodávkové vakcíny proti chřipce bylo během následujících dvou let až o 22 % nižší riziko diagnózy Alzheimerovy nemoci než u lidí se standardní dávkou. Ve srovnání s neočkovanými vychází podle dřívějších dat rozdíl téměř na 55 %, zejména výrazný byl u žen a při opakovaném každoročním očkování. Výzkum však dokládá pouze souvislost, nikoli příčinu: očkovaní lidé se mohou lišit celkovým zdravotním stavem a vakcína by mohla spíše oddalovat projevy nemoci než bránit jejímu vzniku. Asociace navíc po zhruba dvou letech přestala být statisticky významná.

Malá klinická studie ve Španělsku testovala u deseti žen s pokročilou osteoporózou infuzi jejich vlastních upravených mezenchymálních kmenových buněk. Buňky dostaly cukernou úpravu, která jim má pomoci zamířit do kostní dřeně a podpořit tvorbu kostí. Během dvou let po léčbě výrazně ubylo křehkých zlomenin, objevily se také známky vyšší tvorby kostní tkáně, menší bolesti a nižšího omezení pohybu. Závěry však nelze považovat za důkaz zvrácení osteoporózy, protože studie neměla kontrolní skupinu, zahrnovala málo pacientek a většina současně užívala jiné léky. Vědci chystají větší randomizovanou studii, která má účinnost metody ověřit.

Osmadvacetiletý muž ze severovýchodu USA po operaci arteriovenózní malformace začal v obličejích lidí vídat rysy své kočky Luny. Někdy se naopak rysy člověka, kterého spatří ráno, přenesou do podoby kočky i dalších osob během dne. Epizody mohou trvat hodiny až celý den a souvisejí s poruchou vnímání označovanou jako prosopometamorfopsie, tedy zkreslené zpracování tváří. Lékaři dávají stav do souvislosti s odstraněním části pravého spánkového laloku, který hraje významnou roli při rozpoznávání obličejů. Výzkumníci s pacientem vytvořili pomocí umělé inteligence obrazové znázornění jeho vjemů, což by mohlo pomoci lépe studovat podobné poruchy.

Skydio představilo pevnostní dron F10 Lightrunner s kamerou umístěnou na konci křídla, která má při zatáčení omezit zakrytí výhledu křídlem či ocasní částí. Neobvyklé asymetrické uspořádání vyrovnává rozdílným tvarem křídel a nerovnoměrným umístěním motorů, aby kompenzovalo hmotnost i odpor kamery. Dron dokáže vzlétat a přistávat ve visu a přechod do rychlého letu řídí prediktivní modelové řízení. Systém MegaDock může autonomně vypouštět, zachytávat a nabíjet až pět strojů; tři mohou létat, zatímco dva se dobíjejí. F10 má vydržet ve vzduchu až dvě hodiny, dosáhnout rychlosti zhruba 160 km/h a v nouzi použít integrovaný padák.

Vědci z Texaské univerzity v Austinu vyvinuli ponožky, které tlakem v oblasti přední části chodidla zpevňují klenbu. V testu s 12 zdravými účastníky snížily při chůzi na běžeckém pásu celkový energetický výdej zhruba o 2 procenta oproti běžným ponožkám. Účinek odpovídá přibližně odlehčení o dva kilogramy a souvisí s úspornější prací lýtkových svalů. Ponožky omezily rozšiřování přední části chodidla a zvýšily podélnou tuhost klenby, aniž by výrazně bránily odrazu. Výsledky zároveň podporují teorii, že tužší lidské chodidlo se vyvinulo pro energeticky efektivnější vzpřímenou chůzi; technologie by mohla najít praktické využití i mimo laboratoř.

Polymetalické konkrece ze dna Clarion-Clippertonovy zóny ukrývají ve svých prasklinách a pórech specifická společenstva mikroskopických živočichů. Vědci prozkoumali 244 konkrecí odebraných z hloubek čtyř až šesti kilometrů a našli zejména hlístice, korýše, obrněné měňavky, ale i štětinatce, želvušky či vířníky. Složení organismů uvnitř konkrecí se výrazně lišilo od života v okolních sedimentech, přičemž vzorky vzdálené asi tisíc kilometrů si byly navzájem podobnější. Nálezy fosilií naznačují, že tyto struktury mohly sloužit jako stanoviště po miliony let. Autoři varují, že plánovaná hlubinná těžba niklu, kobaltu a dalších kovů by mohla nenávratně zničit dosud málo poznanou biodiverzitu.

Robot ASTRA vyvinutý týmem z Caltechu poprvé bez pomoci astronautů samostatně sestavil část konstrukce ve vesmíru. Z kompozitních trubek a hliníkových spojů vytvořil jeden segment plánované reflektorové antény o velikosti přibližně 1,4 metru. Technologie umožňuje dopravit stavební díly ve stlačené podobě a sestavovat je až na oběžné dráze. Podle výzkumníků by se postup mohl rozšířit pro stavbu mnohem větších antén, solárních polí, skladů či obytných modulů. Projekt je součástí programu DARPA zaměřeného na výrobu a montáž ve vesmíru.

Menší observační studie naznačuje, že pravidelné pití kávy může souviset se změnami ve střevní fyziologii a složení mikrobiomu. Častí konzumenti měli nižší pH v tenkém střevě a vyšší množství bakterií ve vzorcích stolice souviselo s metabolity kofeinu v moči. Zpočátku se objevily rozdíly v některých bakteriálních skupinách, například Lawsonibacter, po přísnější statistické korekci však většina z nich nepotvrdila významnost. Výzkum zahrnoval pouze 61 lidí a nebyl původně navržen přímo pro zkoumání účinků kávy. Autoři proto zdůrazňují potřebu rozsáhlejších studií a zatím nelze říci, zda by případné změny byly pro zdraví prospěšné.

Nová studie zkoumá, proč se ve Flindersově pohoří v jižní Austrálii dochovaly mimořádně vzácné fosilie ediacarských organismů staré více než půl miliardy let. Geologové zjistili, že zde po výrazném poklesu mořské hladiny vznikly rozsáhlé podmořské kaňony, místy hluboké až 280 metrů a široké přes šest kilometrů. Když moře znovu stouplo, kaňony rychle zaplnily usazeniny, které vytvořily vhodné podmínky pro zachování jemných otisků měkkotělných tvorů. Výzkum naznačuje, že na vznik fosilně bohatých vrstev měly zásadní vliv proměny hladiny moře i místní erozní procesy.

Astronomové v archivech teleskopů MeerKAT a ASKAP objevili zdroj LPT J1555−5631, který v roce 2022 vysílal silné rádiové záblesky v pravidelném intervalu 62,2 minuty. Během každého cyklu zaznamenali dva pulzy rozdílné délky s opačnou kruhovou polarizací, což naznačuje záření od oblastí u obou magnetických pólů objektu. Pulzy přitom nejsou rozmístěny přesně naproti sobě, takže zdroj patrně má složitější magnetické pole než běžný dipól. Objekt se poté přestal projevovat a dosud nebyl znovu zachycen. Patří do nově rozpoznané skupiny dlouhoperiodických rádiových tranzientů, jejichž původ může souviset s neutronovými hvězdami, magnetary nebo bílými trpaslíky.

Vědci z Číny vyvinuli bioelektronický hřeben Detangle určený pro experimentální léčbu androgenetické alopecie. Střídavě dlouhé elektrické zuby vytvářejí pulzní elektrické pole, které má stimulovat vlasové folikuly a zároveň pomáhat dopravit léčebné molekuly hlouběji do kůže. V pokusech na myších s hormonálně navozeným vypadáváním srsti vedla samotná stimulace k přibližně 40% obnově srsti za 28 dní. Kombinace stimulace se dvěma genetickými terapiemi dosáhla téměř 98% obnovy srsti. Výsledky jsou zatím pouze důkazem principu u zvířat a bezpečnost i účinnost metody u lidí musí ověřit další výzkum.

Vědci upozorňují, že radiokarbonové datování lidských ostatků může u lidí s vysokým podílem sladkovodních ryb ve stravě vykazovat výrazně vyšší stáří, než odpovídá skutečnosti. Analýza 27 koster z dánských středověkých klášterů odhalila šest nápadně starších vzorků, některé datované dokonce před vznikem samotných klášterů. Příčinou je takzvaný rezervoárový efekt: sladkovodní prostředí může obsahovat méně uhlíku-14 než atmosféra. Zvýšený podíl izotopu dusíku-15 v kostech podpořil závěr, že dotyční jedli více ryb. Autoři doporučují tento vliv při datování, zejména středověkých ostatků, systematicky ověřovat a výsledky následně kalibrovat.

Členské státy EU zavádějí digitální peněženky pro ukládání dokladů, diplomů či bankovních údajů, odborníci však varují před možností sledování uživatelů napříč službami. I při selektivním sdílení údajů mohou digitální podpisy a další identifikátory vytvářet stopy, které umožní propojit jednotlivá ověření. Řešením by mohly být důkazy s nulovou znalostí, díky nimž lze potvrdit platnost dokladu nebo splnění podmínky bez prozrazení nadbytečných dat a bez vytváření propojitelných záznamů. Evropská komise tuto technologii zatím nepovažuje za povinnou, protože chybí jednotný certifikovatelný postup na úrovni EU. Kryptografové se proto přou, zda peněženky spustit už nyní, nebo nejdříve zavést silnější ochranu proti sledování.

Fyzici z Číny a Brazílie navrhli teoretický způsob, jak zjišťovat stav qubitu, aniž by přímé měření zničilo jeho superpozici. Metoda využívá Andreevovy qubity, které mohou při přechodech mezi kvantovými stavy vytvářet oscilující suproud i bez vnějšího napětí. Z časových změn proudu a souvisejícího magnetického pole by bylo možné rekonstruovat počáteční stav qubitu. Model uvádí přesnost až 99,85 procenta a obešel by se bez pomocných qubitů neboli ancill. Návrh zatím nebyl experimentálně ověřen, ale mohl by zjednodušit a zrychlit odečítání informací v kvantových počítačích.

Vědci ze Stanfordu vytvořili ukazatel ARC, který z funkční magnetické rezonance hodnotí, zda mozková konektivita více připomíná lidi s mimořádně zachovanou pamětí ve stáří, nebo pacienty s Alzheimerovou nemocí. U 1 315 lidí bez počátečních kognitivních potíží souvisely vyšší, více „alzheimerovské“ hodnoty ARC s rychlejším zhoršováním paměti a běžného fungování v následujících letech. Tito lidé také častěji rozvinuli mírnou kognitivní poruchu či Alzheimerovu nemoc a rychleji se u nich hromadil amyloid beta. Přidání skóre zlepšilo odhad rizika nad rámec věku, amyloidových a tau markerů i genetického rizika APOE. Metoda zatím vyžaduje ověření ve větších a rozmanitějších dlouhodobých studiích, mohla by však pomoci vybírat účastníky preventivních klinických zkoušek.

Vědci popsali dosud neznámou buněčnou strukturu v trávicí žláze vzácného hlubokomořského měkkýše Chaetoderma shenloong. Organela nazvaná „dračí koule“ je obalena více než 20 vrstvami membrán a obsahuje stovky symbiotických bakterií oxidujících síru. Bakterie získávají energii z chemických látek, což může živočichovi pomáhat přežít v tmavém prostředí metanových vývěrů s nedostatkem kyslíku. Autoři ji považují za první specializovanou organelu určenou k chemosyntéze, její přesná funkce však zatím není potvrzena. Jednou z možností je, že měkkýš bakterie chrání a později je využívá jako zdroj živin.

V barmském jantaru vědci objevili 98 milionů let starou kudlanku Folimantis hyalinala, jejíž zadeček nápadně připomínal listy dávno vyhynulé rostliny Selaginella grimaldii. Jde o dosud nejstarší přesvědčivý doklad rostlinného mimikry u kudlanek. Listovité výběžky měla pouze na zadečku, což může naznačovat, že se tento typ maskování vyvinul nejprve v této části těla a teprve později se rozšířil i jinam. Podoba s rostlinou jí nejspíš pomáhala ukrýt se před predátory a přiblížit se ke kořisti, zatímco rostlině mohla poskytovat ochranu před býložravým hmyzem. Studie vyšla v časopise New Phytologist; exemplář pochází z oblasti, jejíž obchod s jantarem vyvolává etické a politické obavy.

Systematický přehled dat od více než 26 000 mužů z Austrálie, USA a Evropy spojil velmi nízkou hladinu testosteronu s o 18 procent vyšším relativním rizikem úmrtí na rakovinu. Riziko začalo růst při výchozí koncentraci testosteronu pod 8,6 nmol/l. Nízké hodnoty dalších hormonů, včetně DHT, SHBG a luteinizačního hormonu, byly rovněž spojeny s vyšším rizikem úmrtí na rakovinu či výskytu rakoviny prostaty. Studie však neprokazuje, že nízký testosteron rakovinu způsobuje, ani že hormonální substituce toto riziko snižuje. Autoři jej považují spíše za možný ukazatel celkově horšího zdravotního stavu a doporučují mužům s nízkou hladinou podstoupit lékařské vyšetření.

Fyzici Yakir Aharonov a Avshalom Elitzur matematicky zkoumali hypotetický kvantový mechanismus, který by mohl vyvolat zdání zpětného běhu času. V nejjednodušším modelu by však tento efekt trval jen asi femtosekundu, tedy biliardtinu sekundy. Omezení nevychází přímo z povahy času, ale z toho, že okolní elektromagnetické prostředí rychle uchovává informaci o proběhlých dějích a ničí potřebnou kvantovou koherenci. Složitější varianty by mohly teoreticky zasáhnout delší interval, vyžadovaly by ale mnoho kvantových větví a měly by velmi malou šanci na úspěch. Autoři uvádějí, že postup neporušuje druhý zákon termodynamiky, protože zdánlivé obrácení nastává jen u pečlivě vybraných, vzácných výsledků. Studie je zatím zveřejněna jako předtisk na serveru arXiv.

Studie na myších naznačuje, že účinky ketogenní diety výrazně závisejí na druhu přijímaných tuků. Strava s vyšším podílem nasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem vedla po 21 dnech k vyšší aktivitě zánětlivých buněk v několika orgánech a k projevům mitochondriálního stresu. Dieta založená na kokosovém oleji, který těchto mastných kyselin obsahoval méně, podobný účinek nevykázala. Autoři zdůrazňují, že zánětlivé dopady nemusí být vlastní ketóze, ale mohou souviset především se složením jídelníčku. Závěry zatím vycházejí ze zvířecího modelu a nelze je přímo vztahovat na lidi ani na léčbu rakoviny.