Studie ukazuje, že lidé s misofonií mohou mít společné geny s těmi, kteří trpí úzkostí, depresí nebo PTSD. Výzkum naznačuje, že misofonie může mít genetickou vazbu na různé psychiatrické poruchy a osobnostní rysy jako starostlivost a vina. Zjistilo se také, že misofonie a poruchy autistického spektra se z genetického hlediska liší více, než se očekávalo. Výsledky studie naznačují možné nové přístupy k léčbě založené na metodách pro PTSD. Prevalence misofonie v populaci ve Spojeném království je podle nedávného průzkumu 18,4 %.

Nový výzkum naznačuje, že mnoho živočišných druhů, od ptáků přes žáby po lidi, synchronizuje své komunikační signály ve stejném tempu – kolem 2 úderů za sekundu. Tento rytmus může usnadňovat komunikaci, protože rezonuje s mozky různých druhů. Výzkum analyzoval signály 74 živočišných druhů a zjistil, že napříč rozličnými druhy a prostředími je toto tempo běžné. Přestože důvod pro tuto synchronizaci zatím není jasný, vědci se domnívají, že správný rytmus signálu je klíčem k efektivní komunikaci. Studie poukazuje na možnou univerzální charakteristiku zvukové či světelné komunikace v živočišné říši.

Astronauti z mise Artemis II, kteří se vrátili z lunárního průletu, ocenili výkon své lunární lodi, zejména tepelný štít. Přestože cesta zpět byla považována za nebezpečnou, návrat na Zemi označili za ohromující. Posádka se po přistání v Tichém oceánu zaměřila na prozkoumání tepelného štítu, který se ukázal být neporušený. Přesto je nutná podrobná analýza pro zajištění bezpečnosti budoucích misí. NASA již plánuje další fáze programu Artemis, které zahrnují další mise k Měsíci s cílem vytvořit trvalou základnu.

Podle nové studie je poměr pasu k výšce (WHtR) přesnější v předpovídání rizika vysokého krevního tlaku než tradiční index tělesné hmotnosti (BMI). Výzkum, vedený týmem z Finska a USA, zjistil, že osoby s nadměrnou tukovou hmotou měly mnohem vyšší riziko vysokého krevního tlaku než osoby klasifikované podle BMI jako obézní nebo s nadváhou. BMI nerozlišuje mezi tukovou a svalovou hmotou, což může zkreslovat výsledky u některých lidí. WHtR je jednoduchý a levný nástroj, který by mohl zlepšit screening a léčbu souvisejících kardiovaskulárních problémů. Studie analyzovala data od více než 19 tisíc účastníků a byla publikována v časopise The Journal of Nutrition.

Nová studie naznačuje, že lidé si příjemněji užívají nudné konverzace, než předpokládají. Výzkum zahrnoval 1 800 účastníků, kteří diskutovali na různá témata, a ukázalo se, že i lidé nezajímající se o konkrétní téma nakonec konverzaci hodnotili pozitivně. Výzkum také ukázal, že preferenci promlouvat se známými nebo neznámými osobami nemá na výsledné hodnocení vliv. Může tak platit, že samotný akt komunikace je pro lidi přirozeně zajímavý, i když téma není. Zamezování interakcím by nás mohlo připravit o cenné okamžiky spojení s ostatními.

Černé díry dokáží vyvrhovat látku rychlostmi blízkými světlu ve formě výtrysků. Nový výzkum v systému Cygnus X-1 ukázal, že větry hvězd mohou mít na tyto výtrysky výrazný vliv. Černá díra a obří hvězda v tomto systému obíhají vzájemně a hvězdný vítr ohýbá směry výtrysků. Díky tomu vědci poprvé změřili okamžitou sílu těchto výtrysků, což jim umožnilo posoudit jejich vliv na kosmické struktury. Tento objev přináší lepší porozumění tomu, jak černé díry ovlivňují evoluci galaxií a kosmu jako celku.

Vědci z Varšavské univerzity dokázali zachytit infračervené paprsky v mřížce z atomů tlusté jen 42 nanometrů, což je významný pokrok pro optickou elektroniku. Klíčem k úspěchu je použití ultratenké struktury z molybdenit diselenidu, který má vysoký index lomu. Tento objev otevírá nové možnosti pro vývoj plochých a kompaktních zařízení na kontrolu světla. Ačkoli je proces výroby náročný, vědci věří v rozvoj techniky a její aplikaci v budoucích optických počítačích. Je třeba dalšího výzkumu, ale možnosti tohoto materiálu jsou slibné pro rychlejší a menší elektroniku.

Nedávná rozsáhlá recenze zjistila, že léky lecanemab a donanemab, původně považované za průlomové ve zpomalování Alzheimerovy choroby, neposkytují významný klinický benefit. Přestože léky efektivně odstraňují amyloidy z mozku, tyto změny nepřináší pro pacienty klinicky smysluplné výsledky. Studie zahrnovala data z 17 klinických zkoušek s více než 20 000 účastníky, včetně dvou zkoušek zaměřených na lecanemab a donanemab. Někteří odborníci kritizují seskupení dat z těchto léků s jinými, méně účinnými. Budoucí výzkum se zaměřuje na jiné zásahy do mechanismů příčinných pro Alzheimerovu chorobu.

Vědci z Osaky zjistili, že konzumace chleba může vést k nárůstu hmotnosti a tuku, a to i při stabilním příjmu kalorií. Výzkum na myších ukázal, že sacharidy snižují energetický výdej organismu a podporují ukládání tuku. Analýza také odkryla, že nespojujeme přibírání váhy s přejídáním, ale s metabolickými změnami způsobenými samotným jídlem, zejména u mužských myší. Studie měla své limity, neboť byla provedena na myších, a její výsledky nemusí být plně přenosné na lidi. Další výzkum se zaměří na rozšíření této studie na lidi, aby se zjistilo, jaký vliv mají různé faktory na metabolickou reakci na příjem sacharidů.

Nový výzkum naznačuje, že mnoho majitelů psů nedokáže rozpoznat jemné známky bolesti u svých zvířat. Studie provedla dotazník mezi majiteli psů a ne-majiteli a zkoumala jejich schopnost identifikovat bolest na základě různých typů chování. Zatímco zjevné změny jako zvedání tlapky byly rozpoznávány dobře, subtilní známky jako zívání, olizování nosu nebo blikání byly přehlíženy. Výsledky ukazují, že majitelé psů mohou být při pozorování chování svého psa příliš samozřejmí, a proto je důležité věnovat pozornost i drobným změnám v chování, které by mohly naznačit bolest.

Benátky čelí hrozbě zániku kvůli stoupající hladině moře, což může vést ke ztrátě tohoto památkového místa během příštích tří století. Vědci navrhli čtyři možnosti ochrany města: pohyblivé bariéry, kruhové hráze, uzavření laguny a přesídlení města. Nejlevnější variantou jsou kruhové hráze, ale uzavření laguny nabídne silnější ochranu. Nejdražší a nejradikálnější je přestěhování obyvatel. Rozhodnutí o budoucnosti města je naléhavé, neboť čas na řešení ubíhá rychle.

Nová studie naznačuje, že časnější snídaně a prodloužený noční půst mohou přispět k udržení nižší tělesné hmotnosti. Výzkum vedený týmem z Barcelonského institutu pro globální zdraví zkoumal stravovací a hmotnostní zvyky více než 7000 lidí ve věku 40 až 65 let. Ukázalo se, že dřívější snídaně a prodloužení nočního půstu vedlo k nižšímu indexu tělesné hmotnosti (BMI) v průběhu pěti let. Tyto zjištění mohou souviset s cirkadiánními rytmy těla, kde časnější příjem potravy může pomoci regulovat chuť k jídlu a lepší spalování kalorií. Výzkum ukazuje, že nejen co jíme, ale i kdy jíme, může hrát klíčovou roli ve zdravém udržení váhy.

Vědci z Cornell University užívají nově testovaný lék ke zablokování tvorby spermií u myší. Lék se ukázal jako účinný, bezpečný a reverzibilní. Po ukončení injekcí je produkce spermií obnovena během šesti týdnů, aniž by se projevily abnormality u potomků. Nová antikoncepce cílí na proces meiózy v varlatech, přičemž se vyhýbá hormonálním účinkům, které by mohly ovlivnit libido nebo druhotné pohlavní znaky mužů. Přestože bezpečnostní testy na lidech teprve začnou, výzkumníci tvrdí, že jejich práce poskytuje vzor pro vývoj nových přístupů k antikoncepci.

Zatímco lidé často spojují vysoký krevní tlak s konzumací slaných potravin či nedostatkem pohybu, může za ním stát i slanější pitná voda. Výzkum ukazuje, že lidé pijící vodu se zvýšeným obsahem soli mají obvykle vyšší krevní tlak. Tento jev je výraznější v pobřežních oblastech, kde stoupající hladiny moří kontaminují zásoby sladké vody. Vliv slanější vody na krevní tlak je srovnatelný s dalšími faktory, jako je nízká fyzická aktivita. Přesto je vliv salinity na dlouhodobá kardiovaskulární onemocnění, jako jsou srdeční infarkty, stále málo prozkoumán.

Probuzení uprostřed noci je běžnou součástí spánku. Mozek prochází spánkovými cykly, během nichž se probuzení směrem k ránu stávají pravděpodobnějšími. Stres a denní zvyky, jako konzumace alkoholu či kofeinu, mohou zhoršovat kvalitu spánku a zvyšovat frekvenci nočního probouzení. Špatné spánkové návyky mohou vést k insomnii, ovšem drobné změny, jako například stanovení pravidelného času pro probuzení, mohou pomoci zlepšit spánek. Snižování stresu a vytváření klidného prostředí před spaním může také přispět k lepšímu odpočinku.

Vědci objevili obrovský rezervoár magmatu pod toskánskou půdou, který dosud neprojevil erupční aktivitu. Přestože v regionu nejsou viditelné sopky, hlouběji pod povrchem se nachází až 5 000 km³ magmatu. Tento objem odpovídá horním magmatickým komorám proslulého supervulkánu v Yellowstone. Mezinárodní tým vědců zkoumal oblast pomocí seismometrů, které odhalily podzemní struktury podobné některým z největších vulkanických systémů na světě. Studie naznačuje, že subkritické kapaliny by mohly dosahovat teplot přes 500 °C.

Antibiotika jsou určena k ničení škodlivých bakterií, ale některé mohou také podpořit uvolňování částic, jež zhoršují zánět. Tyto bakteriální extracelulární váčky mohou ovlivnit imunitní reakci těla. Výzkum naznačuje, že některé antibiotika, zejména ty zaměřené na buněčnou stěnu, mohou zvyšovat produkci těchto váčků, což může posílit zánět. To vyvolává otázky o tom, jak mohou antibiotika ovlivnit průběh infekcí, jako je sepse. Znalost reakce bakterií na antibiotika může pomoci v lepším porozumění léčbě infekcí.

Nejnovější studie mezinárodní spolupráce H0DN přináší přesné měření rychlosti rozpínání vesmíru, což potvrzuje existenci vážného problému. Lokální vesmír se podle nich rozpíná rychlostí 73,5 km/s na megaparsec. Naopak měření v raném vesmíru udává rychlost rozpínání na 67,24 km/s na megaparsec. Tento rozpor, známý jako Hubbleova tenze, zpochybňuje naše současné chápání kosmologie. Nový přístup využívá síť pro měření vzdáleností, která kombinuje různé techniky, a zdůrazňuje nutnost přehodnotit raně-vesmírné inferenční modely nebo zvážit novou fyziku. Přesné měření H0 může přinést nové poznatky o tajemné temné energii.

Vědci poprvé našli důkaz, že předci savců kladli vejce, a to díky objevu fosilie Lystrosauruse v Jižní Africe. Studie odhalila, že tato pre-savec přežil největší vymírání na Zemi díky kladení vajec, která byla velká a měkká. Nová technologie synkrotronové tomografie umožnila prozkoumat vnitřní strukturu fosilie, což potvrdilo, že jedinec zemřel ještě v vejci. Tento nález posiluje teorie o evolučních strategiích, které umožnily Lystrosaurům přežít v drsných podmínkách. Větší vejce naznačují, že jejich mláďata byla schopna se o sebe rychle postarat, což přispělo k jejich přežití.

Frekvence vyprazdňování střev může ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, jak ukázala studie z roku 2024. Lidé, kteří chodí na toaletu méně často, mají rozmanitější mikroflóru. Některé bakterie, jako Ruminococcus, jsou častější u těch s menší frekvencí vyprazdňování, zatímco Bacteroides jsou hojnější u denně vyprazdňujících se jedinců. Tento jev má vliv na zpracování živin ve střevě a může mít dopady na celkové zdraví. Studie naznačuje, že vaše stravovací zvyklosti a pohyb střev mohou vytvářet zpětnou vazbu ovlivňující mikrobiom a zdraví. Další výzkum je potřebný k hlubšímu pochopení tohoto vztahu.