Archeologové zkoumají technologii stavby lodí z doby římské říše prostřednictvím vraku nalezeného v Jadranu. Loď byla precizně vodotěsněná smolou a v průběhu používání dostávala nové ochranné vrstvy na různých přístavech. U vraku se podařilo identifikovat dvě různé směsi: smolu z borovice a kombinaci smoly a včelího vosku. Studie včelího pylu ukázala na více různých aplikací povrchové úpravy, což naznačuje opravy na různých místech v rámci středozemního regionu. Výzkum dává nový pohled na římské technologie údržby lodí.

Kometa 3I/ATLAS, jež nás minulý rok navštívila z jiné hvězdné soustavy, pravděpodobně pochází z chladného koutu galaxie. Předpokládá se, že je stará až 11 miliard let. Vědci zkoumáním objevili vysoký obsah deutéria v její vodě, což naznačuje, že vznikla v mnohem chladnějším prostředí než naše sluneční soustava. Kometa nyní přestává být viditelná pro profesionály, jelikož míří pryč z naší soustavy. Tato zjištění pomáhají pochopit podmínky formování planet v raných obdobích vesmíru.

Paleontologové objevili fosilní stopy v Jižní Koreji, které naznačují, že velký létající plaz, pterosaur, lovil malého živočicha na zemi. Tento dramatický příběh se odehrál před více než 106 miliony lety. Stopy po malé kořisti se náhle změnily směrem a rychlostí, když se k nim přiblížily stopy pterosaura. Výzkumníci pojmenovali nově objevený druh pterosaura jako Jinjuichnus procerus. Zřejmě patřil do skupiny pterosaurů schopných pozemního lovu. Ačkoli neexistuje přímý důkaz predace, důkazy naznačují potenciální fatální setkání.

Vědci vyvinuli tenkou plastovou fólii s nanostrukturami, které dokáží fyzicky zničit viry jako lidský parainfluenza virus typu 3. Tato technologie nabízí levný a efektivní způsob, jak zamezit šíření nemocí na površích v nemocnicích nebo na mobilních telefonech. Nanostruktury na fólii napínají a trhají virové obaly, což vede k jejich zničení. Materiál je flexibilní, snadno vyrobitelný a jeho účinnost byla potvrzena testy. Tímto způsobem se nabízí alternativa k chemickým metodám dezinfekce povrchů, která méně zatěžuje životní prostředí.

Nová studie naznačuje, že strategické rozmístění starších osob v letadle může urychlit evakuaci. Vědci simulovali evakuace na Airbusu A320, při kterých zkoumali různé scénáře rozložení cestujících. Nejrychlejší evakuace trvala 141 sekund, s nejmenším podílem starších pasažérů strategicky umístěných u východů. Naopak nejdelší evakuace trvala 218,5 sekund a byla při vysokém počtu starších osob. Tyto poznatky by mohly pomoci aerolinkám lépe uspořádat sedadla pro zvýšení bezpečnosti.

Nová analýza fosilií odhalila, že v období pozdní křídy existovali obří chobotnice dosahující délek až 19 metrů. Tyto chobotnice, silnými čelistmi drtící kosti kořisti, se mohly měřit s tehdejšími velkými mořskými predátory. Výzkum odhalil, že ztráta vnějších kostí umožnila chobotnicím vyvinout se v obrovské a inteligentní predátory. Některé fosilie naznačují laterální chování, obdobné jako u moderních chobotnic, což svědčí o jejich vysoce vyvinuté inteligenci. Tyto objevy naznačují, že tyto obří chobotnice mohly dočasně vládnout mořím jako vrcholní predátoři.

Více než 17 milionů lidí podél atlantického a pobřeží Mexického zálivu v USA je vystaveno vysokému riziku povodní, jak ukazuje rozsáhlá studie univerzity v Alabamě. Studie zkoumala různé faktory, včetně geografických rizik a zranitelnosti obyvatel, aby odhadla riziko povodní od Texasu po Maine. New York City a New Orleans jsou města s nejvyšší mírou ohrožení. Klimatické změny způsobené člověkem zvyšují četnost a intenzitu povodní v těchto oblastech. Výzkum upozorňuje zejména na sociálně zranitelné skupiny obyvatel a navrhuje, aby se místní úředníci zaměřili nejen na stavbu bariér, ale i na přírodní infrastrukturu.

Studie ukazuje, že přibírání na váze v mladé dospělosti zvyšuje riziko úmrtí. Obezita vzniklá mezi 17 a 29 lety byla spojena se 70% vyšší úmrtností. Výzkum z Lundské univerzity sledoval hmotnost více než 600,000 lidí, přičemž obezita byla definována BMI 30 a více. Hlavní rizika zahrnují kardiovaskulární nemoci a diabetes. Včasné řešení obezity je klíčové pro zlepšení celkového zdraví populace.

V roce 2023 objevili vědci tajemnou zlatou kouli na dně moře, kterou po důkladném zkoumání identifikovali jako úlomek pokožky mořské sasanky Relicanthus daphneae. Tento nález byl původně považován za opuštěné vejce nebo mrtvou houbu. Výzkum potvrdil, že jde o zbytky kožního obalu, které sasanka zanechává při pohybu nebo reprodukci. Zkoumání prokázalo přítomnost chitinových vláken a pavoučích buněk, typických pro koraly a sasanky. Tento objev umožnil lepší porozumění těmto hlubokomořským organismům a jejich životním cyklům ve tmavém a chladném prostředí. Navíc mikrobiální aktivita na této zanechané pokožce hraje důležitou roli v oceánských ekosystémech.

Po spuštění krizové linky 988 v USA došlo k poklesu sebevražd mladých ve věku 15 až 23 let o 11 %. Studie od Harvard Medical School naznačuje, že investice do programu přinesly měřitelné výsledky. Největší změny byly zaznamenány ve státech s nejvyššími nárůsty volání, přičemž pokles úmrtí byl patrný zejména mezi mladými lidmi. Uživatele linky podporuje vyškolení krizoví poradci, což vede k pocitu menší deprese a větší naděje. Výzkum zdůrazňuje důležitost dalšího financování a rozšíření služby.

Na konferenci o rakovině v USA představili vědci nadějné výsledky experimentální vakcíny proti rakovině slinivky. Tato personalizovaná mRNA vakcína je určena každému pacientovi individuálně a učí imunitní systém rozpoznávat konkrétní rakovinové buňky. Z 16 pacientů, kteří prošli klinickou studií a vakcínu dostali, je přibližně 90 % stále naživu po šesti letech. Vakcína ukázala obzvlášť pozoruhodné výsledky u těch, kteří po operaci reagovali imunitní odpovědí. Výzkum pokračuje v globální fázi 2 klinických studií, s nadějí na širší aplikaci i u jiných typů rakovin.

Diskuze o tom, zda je lepší pracovat vestoje nebo vsedě, může být chybná. Nejdůležitější je, jak dlouho setrváváme v jedné pozici a jak často během dne měníme polohu. Dlouhá doba strávená vsedě zatěžuje krk a záda, zatímco vestoje hrozí únava a bolesti nohou. Prevence zahrnuje variabilitu poloh, pravidelné přestávky a ergonomické úpravy pracoviště. Klíčové je porozumět potřebě pohybu a přizpůsobovat pracovní prostředí, abychom zamezili vzniku zdravotních potíží.

Návrat astronautů na Zemi po delší době strávené ve vesmíru je spojen s obtížemi při znovupřizpůsobení se gravitaci. Studie trvající téměř 20 let ukazuje, že i po měsících v mikrogravitaci zůstává otisk gravitace patrný ve způsobu, jakým astronauti manipulují s předměty. I když v kosmu nemusí bojovat s gravitační silou, po návratu na Zemi se jejich mozky postupně znovu adaptují, což je patrné z posunu v jejich motorických schopnostech. Výzkum se zabýval úchopem a pohybem předmětů a zdůrazňuje, že některé správné motorické vzorce se obnovují teprve po delší době zpět na Zemi. Výsledky byly publikovány v časopise The Journal of Neuroscience.

Výzkum na Iowské státní univerzitě analyzoval pamětní záznamy 505 lidí, kteří zemřeli se syndromem chronické únavy, a identifikoval čtyři hlavní témata: systémové zanedbávání, klinické selhání, sociální odcizení a osobní zátěž. Nemoc výrazně ovlivňovala kvalitu jejich života. Trpěli finančními problémy, sociální izolací a nedostatkem přiměřené zdravotní péče. Studie upozorňuje na nutnost zvýšit financování výzkumu této biologické nemoci, která byly historicky považována za psychosomatickou. Mnozí pacienti čelili beznaději a frustraci způsobené nedostatkem zdrojů a uznání.

Inženýři vytvořili robota jménem Ace, který dokáže porazit elitní lidské hráče stolního tenisu. Ve třech z pěti zápasů porazil robot trénující amatérské hráče. Vývoj robota zahrnuje pokročilé systémy vnímání, rozhodování a ovládání, které mu umožňují rychlé reakce v reálném čase. Přestože Ace nezvítězil nad profesionálními hráči, jeho schopnost rozpoznat a reagovat na rotaci míčku ho činí výrazně lepším než předchozí robotické systémy. Tento průlom naznačuje budoucí možnosti robotiky v reálných interakcích s lidmi.

Nová studie varuje, že téměř 30 % světové populace bude do 2090. let čelit kombinovaným extrémům veder a sucha pětkrát častěji než dnes. Tato situace zvýší počet požárů, zemědělské ztráty a socioekonomickou nestabilitu. Výzkum využil data z klimatických modelů a ukazuje, že současný nárůst teplot o 2,7 °C do roku 2100, způsobený emisemi skleníkových plynů, zvyšuje tyto extrémy. Nejvíce postiženy budou tropické a nízkopříjmové země. Zmírnění emisí by snížilo počet postižených lidí až o třetinu.

Pojem „spektrum autismu“ byl vytvořen v 80. letech k popsání různorodosti zážitků autistických jedinců. Moderní výzkum však naznačuje, že tradiční modely především z klinického prostředí nerozumí plně těmto rozdílům. Autisté komunikují různými způsoby, které nejsou vždy verbální, ale jsou přesto smysluplné. Emocionální prožitek hraje klíčovou roli v chápání světa a měl by být zohledněn i v diagnostice a podpoře. Výzkumníci doporučují změnit zaměření z „co je špatně“ na „jak můžeme lépe porozumět“. Tento posun by mohl přinést užitek nejen autistům, ale i širší populaci.

NASA rover Curiosity objevil na Marsu organické molekuly, které mohou být stavebními bloky života. Ačkoli tyto molekuly nejsou důkazem minulého života, ukazují, že důležité stopy se na povrchu Marsu zachovaly po více než tři miliardy let. Experiment použil chemikálii TMAH k identifikaci více než 20 organických molekul, včetně těch, které nebyly na Marsu dříve potvrzeny. Výzkum přispívá k pochopení Marsova historického prostředí, které kdysi mohlo podporovat život. Další mise mohou zkoumat tyto objevy detailněji a poskytnout hlubší vhled do prebiotické chemie na Marsu.

Vědci využívají moderní lékařskou technologii k detailnímu zkoumání mumií starých Egypťanů. Pomocí CT skenování dokážou bez poškození objevit, co se skrývá uvnitř vrstev. Tato metoda byla použita na sbírku maďarského muzea, kde se tak podařilo odhalit nové vědecké poznatky. Dřívější analýzy odhalily například zdravotní problémy mumií, jako je artritida či anémie. Nové skeny nyní otevírají dveře k dalším objevům, jako je datování mumií podle použitých technik balzamování.

Pravidelná fyzická aktivita dokáže zlepšit psychickou pohodu, snížit riziko nemocí a prodloužit život. Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 150 minut mírné aktivity týdně, ale pouze 73 % dospělých tato doporučení splňuje. Prodloužené sezení zpomaluje metabolismus, což může vést k nahromadění tuků v krvi a zvyšuje riziko cukrovky 2. typu a dalších zdravotních problémů. Zlepšení zdraví lze dosáhnout přerušením sezení každých 20-30 minut dvěma minutami pohybu. Díky tomu se udržuje metabolismus aktivní a pomáhá řídit hladinu inzulinu a glukózy.