Nová studie odhalila nejstarší známé kostky, které používali indiánští lovci-sběrači před více než 12 000 lety. Tyto dvoustranné předměty se používaly k náhodnému losování v hrách, podobně jako dnešní mince. Antropolog Robert Madden identifikoval až 565 artefaktů splňujících kritéria pro kostky z různých lokalit po celé Severní Americe. Některé z těchto kostek mohou pocházet až z doby folsumské kultury, datované mezi 12 200 a 12 800 lety zpět. Objev naznačuje, že hry na principu náhody hrály důležitou roli v kulturní integraci indiánských kmenů.

Americký úřad pro potraviny a léky schválil nový lék na hubnutí od firmy Eli Lilly, orforglipron, který lze užívat bez ohledu na jídlo a pití. Tento druhý lék tohoto typu po Wegovy je určen k léčbě obezity a souvisejících potíží. Klinické zkoušky ukázaly, že lidé užívající nejvyšší dávku ztratili v průměru 11,2 % tělesné hmotnosti. Lék přináší i další zdravotní benefity, jako zlepšení obvodu pasu a hladin krevního tlaku. Vedlejší účinky, převážně zažívací potíže, způsobily ukončení léčby u 5–10 % účastníků.

Nový výzkum naznačuje, že špatné výsledky v jednoduchých testech zraku mohou signalizovat zvýšené riziko demence více než deset let před diagnózou. Studie z Velké Británie a Austrálie zjistily, že zhoršující se zraková ostrost a pomalejší rychlost zpracování zrakových podnětů předpovídají kognitivní úpadek. Vědci zdůrazňují potřebu včasného odhalení a řešení těchto změn, což by mohlo snížit riziko rozvoje demence. Ztráta zraku ve stáří byla identifikována jako nový rizikový faktor ve zprávě Lancetovy komise o demenci. Přístup k léčbě problémů se zrakem může poskytnout jasnou příležitost k prevenci demence.

Po více než 50 letech se lidstvo opět vydává k Měsíci. Mise Artemis II, která odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, má za cíl obletět Měsíc a vrátit se na Zemi během 10 dnů. Jedná se o první pilotovaný let rakety Space Launch System s modulem Orion. Tato mise přinese neocenitelné zkušenosti pro budoucí lunární výpravy, včetně plánované mise Artemis III v roce 2027. Bude také zkoumat provoz a podmínky pro astronauty v hlubokém vesmíru. Artemis II překoná dosavadní rekord vzdálenosti od Země, který drží Apollo 13.

Vědci geneticky upravili tabák, aby syntetizoval pět různých psychedelických látek současně, pocházejících například z rostlin a hub. Tento průlom by mohl poskytnout nový způsob výroby těchto látek pro výzkumné účely, s potenciálem léčby stavů jako deprese a úzkost. Studium genů u dvou rostlin, houby a ropuchy umožnilo vědcům vytvořit genetický soubor, který byl zaveden do tabákových rostlin. Úprava enzymů vedla také k produkci nových forem těchto látek, což by mohlo mít terapeutické využití. Tento výzkum otevírá cestu k vývoji nových terapeutik a lepší produktivitě v pěstování psychedelických látek.

NASA se chystá vyslat posádku astronautů na oběžnou dráhu Měsíce v rámci mise Artemis II. Tento historický moment bude prvním návratem lidí k Měsíci od ukončení programu Apollo v roce 1972. Start je naplánován na 1. dubna 2026. Posádka misí, mezi nimiž jsou Reid Wiseman a Christina Koch, absolvuje 10denní cestu, během níž překonají rekord pro nejvzdálenější cestu člověka od Země. Mise otestuje systém Orion v reálných podmínkách, což je klíčové pro budoucí přistání na Měsíci. Artemis II se potýkala s technickými potížemi, ale nyní je vše připraveno k odletu.

Studie zjistila, že AI chatboti nejsou připraveni na medicínské diagnózy. Přestože mohou snadno projít lékařskými zkouškami, při reálném použití selhávají v komunikaci s lidmi, což vede k horším výsledkům v rozpoznávání zdravotních problémů. Často zmiňují správnou diagnózu, ale lidé ji nezaznamenají kvůli neúplné informaci nebo nepochopení. V reálném světě popisy symptomů a dotazy pacientů komplikují efektivní používání AI. Chatboti by měli sloužit spíš k podpoře, například při organizaci informací, spíše než k přímé diagnóze nebo směrování pacientů k péči.

Přední američtí kardiologové vydali nové doporučení pro zvládání vysokého cholesterolu, což je klíčové pro snížení rizika srdečních problémů a mozkových příhod. Nové směrnice, které nahradily pokyny z roku 2018, kladou důraz na včasné odhalení vysokého cholesterolu a změny životního stylu. Aktualizace zahrnují lepší výpočty rizik srdečních příhod a doporučují dřívější zahájení léčebných opatření v některých případech. Klíčová doporučení zahrnují zdravou stravu, cvičení, udržování zdravé váhy a nekouření. Podle odhadů může být kolem 80 % kardiovaskulárních onemocnění preventivní, což podporuje nový přístup k prevenci srdečních onemocnění.

Syndrom explodující hlavy je parasomnie, kde člověk slyší náhlé hlasité zvuky při usínání, co ale ve skutečnosti neexistují. Nezpůsobuje bolest ani zdravotní problém, ale může být děsivý. Obvykle udeří ve chvíli, kdy osoba přechází mezi bděním a spánkem. Příčina není zcela známa, ale je spojována s procesy vypínání mozkových funkcí při usínání. Přibližně 30 % populace zažije tento syndrom alespoň jednou za život. Léčba spočívá hlavně ve zklidnění pacienta a zlepšení spánkových návyků.

NASA se po týdnech potíží s úniky paliva připravuje na bezproblémový start mise Artemis II. Před startem, jehož šance na příznivé podmínky činí 80 %, je raketa Space Launch System připravena na ploše. Na misi se zúčastní čtyři astronauti, kteří se po padesáti letech stanou prvními návštěvníky Měsíce. Po problémech s úniky vodíku a ucpanými heliovými linkami byla mise posunuta na duben. NASA je nyní přesvědčena, že všechny závady byly odstraněny a plánuje začít s tankováním.

Nová studie od Harvard Medical School zkoumá, proč některé viry mohou zůstat v těle zdravých jedinců skryty. Výzkum, zahrnující více než 917 tisíc lidí, odhalil, že virová zátěž se liší podle věku a pohlaví a je spojena s specifickými oblastmi lidské DNA. Studie zjistila, že vysoká virová zátěž EBV je rizikovým faktorem pro Hodgkinův lymfom, ale není přímou příčinou roztroušené sklerózy. Zjistilo se také, že většina virů je častější u mužů než u žen. Tyto poznatky pomohou lépe pochopit vztahy mezi virovou zátěží a různými nemocemi.

Nová studie od vědců z University of Michigan odhalila, že laboratorní rukavice mohou nechtěně kontaminovat vzorky a přispívat k přeceňování množství mikroplastů v životním prostředí. Při používání specifických rukavic zůstávají na vzorcích částečky, které se chybně identifikují jako mikroplasty. Zjistilo se, že až 7 000 částeček na milimetr čtvereční může být chybně přičteno k mikroplastům, což zkresluje výzkumné výsledky. Tento objev vyzývá k revizi laboratorních metod a doporučení týkajících se ochranných rukavic. Přesnější měření jsou klíčová, neboť i malé množství mikroplastů ohrožuje lidské zdraví a ekosystémy.

V oblasti Neretva Vallis na Marsu vědci objevili vysoké koncentrace niklu, což naznačuje, že zde mohl být vhodný životní prostředí. Nikl byl dříve detekován na Marsu, ale nikdy v tak vysoké koncentraci v podloží. Tyto minerály, často spojované s mikrobiálním životem na Zemi, naznačují, že prostředí mohlo být kyslíkově chudé. Přítomnost organických látek také podporuje možnost, že Mars mohl podporovat život podobný rané Zemi. Výzkum zpochybňuje dřívější předpoklady o časovém období možného života na Marsu a naznačuje, že habité prostředí mohlo existovat i v pozdější fázi historie planety.

Nový výzkum odhaluje, že malé trpasličí galaxie byly klíčem k rozsvícení vesmíru v době kosmického úsvitu. Podle dat z teleskopů Hubble a James Webb právě tyto galaxie vyzařovaly fotony, které ionizovaly neutrální vodík. Studie ukázala, že tato období vedla k úplné reionizaci vesmíru přibližně miliardu let po Velkém třesku. Trpasličí galaxie jsou mnohem početnější než velké galaxie a jejich produkce ionizujícího záření překonává očekávání. I přes malou velikost mají tyto galaxie zásadní vliv na evoluci vesmíru. Nově získaná data zkoumají, jak tyto drobné galaxie formovaly rané vesmírné prostředí.

Vědci zjistili, že voda má 'kritický bod' ve stavu podchlazené vody, kde se nerozmrazí. Tento bod se objevuje, když je voda udržována v tekuté formě pod bodem mrazu. Studie zjistila, že voda se v tomto stavu rozdělí na dvě fáze: kapalinu s vysokou hustotou a nízkou hustotou. Experimenty využívající rychlé rentgenové snímky odhalily přechod vody do nového, nestabilního stavu. Přestože přesný kritický bod nebyl ještě nalezen, výzkum značně zúžil rozsah, kde by se mohl nacházet. Tato zjištění mohou mít dopady na porozumění základním vlastnostem vody.

Primordiální černé díry (PBHs) jsou teoretické objekty, které vznikly z hustých kapes subatomární hmoty po Velkém třesku. Astrofyzikové Alberto Magaraggia a Nico Cappelluti detekovali možný signál PBH pomocí observatoře LIGO. Tento signál ukazuje na kolizi objektu s hmotností menší než hmotnost Slunce, což by mohlo být potvrzením existence PBH. Další analýzy jsou zapotřebí pro definitivní potvrzení. Pokud budou PBHs existovat, mohou objasnit také podstatu temné hmoty, která drží vesmír pohromadě.

V Itálii byl potvrzen první evropský případ lidské infekce virem ptačí chřipky H9N2. Pacientem je chlapec s chronickými zdravotními problémy, který se do Evropy vrátil z Afriky. Vzhledem k nízké patogenitě viru H9N2 a absenci širokého rizika pro lidi zůstává podle virologů ohrožení veřejného zdraví minimální. Přesto úřady sledují kontakty nakaženého, aby zabránily dalšímu přenosu. H9N2 je zřídka schopný infikovat lidi a obvykle se přenáší přímým kontaktem s drůbeží.

Vědci vyvinuli nový sloučeninu FLAV-27, která by mohla revolučně změnit léčbu Alzheimerovy choroby. Na rozdíl od současných léků zaměřených na amyloid-beta plaky, tato sloučenina cílí na specifický enzym k přeprogramování epigenomu neuronů. Experimenty na myších ukázaly, že FLAV-27 obnovuje paměť, sociální chování a funkci synapsí. Přestože sloučenina ještě nebyla testována na lidech, vykazuje v laboratorních podmínkách slibné výsledky. Výzkum naznačuje, že epigenetická regulace by mohla být klíčová pro léčbu Alzheimerovy choroby.

NASA zahájila odpočet pro první let na Měsíc po 53 letech. Raketa Space Launch System s čtyřmi astronauty by měla odstartovat ve středu večer. Mise Artemis II zahrnuje průlet kolem Měsíce bez přistání s cílem návratu na Zemi po deseti dnech. Posádka zahrnuje mimo jiné první ženu a neamerického občana na lunární misi. Předchozí zpoždění způsobily úniky a technické problémy, které již byly vyřešeny.

Fotografie fialové 'bytosti' s 'chapadly' na Mezinárodní vesmírné stanici vzbudila pozornost na internetu. Ve skutečnosti jde o bramboru s klíčky, kterou astronaut Don Pettit pěstuje ve svém volném čase. Pettit, NASA astronaut, se věnuje zahradničení na ISS, kde hydroponicky pěstuje různé rostliny. Tento koníček mu přináší nejen radost, ale i důležité poznatky o růstu rostlin v mikrogravitaci. Brambory pěstované ve vesmíru mají nutriční hodnotu a přitahují zájem díky možnému využití při dlouhodobých vesmírných misích.