Předběžná studie naznačuje, že přidání testosteronu k estrogenové hormonální léčbě může u žen po menopauze zvýšit hustotu kostí v bederní páteři více než samotný estrogen. Výzkum sledoval 51 účastnic, které podstoupily oba režimy léčby alespoň po dobu jednoho roku. Estrogen samotný hustotu kostí stabilizoval, zatímco kombinace s testosteronem přinesla měřitelné zlepšení v oblasti páteře. Výsledky zatím nebyly publikovány v odborném recenzovaném časopise a není jasné, zda se projeví i snížením počtu zlomenin. Autoři proto zdůrazňují potřebu rozsáhlejších a dlouhodobějších klinických studií.

Astronomové identifikovali bílého trpaslíka WD J1330+6435, jenž by při pohledu zblízka měl výrazný žlutozelený, takzvaný chartreuse odstín. Neobvyklou barvu způsobuje mimořádně hustá atmosféra, v níž sodík pohlcuje širokou část oranžovožlutého světla a vápník potlačuje fialové vlnové délky. Bílí trpaslíci mohou díky svým extrémním podmínkám vykazovat i další pro běžné hvězdy neobvyklé barvy, například purpurovou či azurovou. Ve spektru objektu byl nalezen také lithium, sodík a vápník, což může ukazovat na zbytky kamenných planetárních těles pohlcených hvězdným pozůstatkem. Z 152 zkoumaných blízkých bílých trpaslíků mělo výrazně odlišnou barvu od očekávání pouze pět.

Personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu v klinické studii třetí fáze snížila oproti samotné imunoterapii riziko návratu nemoci nebo úmrtí o 42 procent. Studie zahrnula více než 1 100 pacientů ve 157 centrech po světě a navázala na slibné výsledky druhé fáze. Vakcína se vytváří podle genetických znaků konkrétního nádoru a pomáhá imunitě rozpoznat zbývající nádorové buňky; podává se spolu s pembrolizumabem. U pacientů, kteří byli po šesti měsících léčby bez známek rakoviny, dosáhlo snížení rizika 58 procent. Přípravek od společností Moderna a Merck zatím není běžně dostupný a čeká jej regulační posouzení. Výsledky mohou podpořit další vývoj obdobných postupů, přesto některé dosavadní studie mRNA vakcín u jiných nádorů úspěšné nebyly.

Předběžná studie nizozemských vědců naznačuje, že ženy mohou některé účinky psychedelik vnímat silněji než muži. Analýza 94 sezení se psilocybinem, LSD a látkou 2C-B ukázala u žen výraznější pocit ovlivnění, nižší bdělost a slabší kontrolu nad myšlením; nejzřetelnější rozdíl se objevil u psilocybinu. Rozdíly nelze jednoduše vysvětlit tělesnou hmotností, protože měření koncentrací látek v krvi mezi skupinami významně nelišilo. Možnou roli mohou hrát hormony a jejich vliv na serotoninový systém, studie však neměřila hormonální hladiny ani fázi menstruačního cyklu. Autoři zdůrazňují malý vzorek, neověřený charakter práce a potřebu větších studií, takže z výsledků nelze vyvozovat doporučení k odlišnému dávkování žen.

Australští vědci zjistili, že biochar vyrobený z kávové sedliny může při přimíchání do betonu zvýšit jeho pevnost až o 30 procent. Sedlina se zahřívá bez přístupu kyslíku při teplotě přes 350 °C, čímž vznikne uhlíkatý materiál schopný vázat se na cementovou směs. Postup by mohl omezit množství organického odpadu na skládkách i spotřebu přírodního písku při výrobě betonu. Výzkumníci zatím prověřují dlouhodobou odolnost materiálu, například vůči vodě, mrazu a opotřebení. Technologie už byla vyzkoušena na chodnících ve státě Victoria, kde pomohla využít odpad odpovídající asi 140 tisícům šálků kávy.

Paleontologové popsali nový druh vyhynulého hlavonožce Wyoteuthis linsterorum, jehož fosilie byly nalezeny ve Wyomingu v usazeninách někdejšího vnitrozemského moře. Živočich žil před zhruba 160 miliony let a patřil mezi belemnity, příbuzné dnešních olihní a chobotnic. Jeho vnitřní vápenitá schránka dosahovala v přední části průměru až 60 milimetrů, což z něj činí dosud nejrobustnějšího známého zástupce této skupiny. Odhadovaná délka celého těla včetně ramen činila 55 až 60 centimetrů. Vědci soudí, že vzácnost nálezů může souviset s úzkou potravní nebo habitatovou specializací druhu.

IEEE Spectrum zveřejnil báseň Ralpha Earlea, která hledá společné rysy mezi vývojem aplikací a životem krátkolistých borovic. Autor přirovnává složitou síť větví a kořenů ke zdrojovému kódu a zdůrazňuje, že oba světy spojuje určitá vnitřní logika. Stromy v textu očišťují a ukotvují, zatímco lidská práce směřuje k tvorbě digitálních rozhraní. Earle po kariéře seniorního softwarového inženýra v IBM rozvíjí druhou profesní dráhu jako básník a vydal dvě básnické sbírky.

Výzkumník Clive Roland Boddy tvrdí, že Jeronimus Cornelisz, vůdce vzpoury po ztroskotání lodi Batavia v roce 1629, odpovídá moderním znakům korporátní psychopatie. Cornelisz po odjezdu velitelů převzal moc nad trosečníky, dosazoval loajální spolupracovníky, zastrašoval odpůrce a soustředil zásoby pod svou kontrolu. Jeho skupina podle historických záznamů zavraždila přibližně sto přeživších; docházelo také ke znásilňování a sexuálnímu zotročování žen. Autor studie vidí v jeho jednání obdobu postupů toxických manažerů, jako jsou manipulace, likvidace opozice a vytváření atmosféry strachu. Cornelisz byl nakonec dopaden, odsouzen za vraždy, znásilnění a vzpouru a popraven.

Studie vědců z Texas A&M University naznačuje, že hromadění RNA může přímo poškodit mitochondrie a snížit schopnost buněk vyrábět energii. Pokusy na lidských buňkách i izolovaných mitochondriích spojily přebytek mRNA a dvouvláknové RNA s nižší spotřebou kyslíku a slabším energetickým výkonem. Tento účinek se objevil ještě před spuštěním imunitní reakce. Nerovnováha RNA se může týkat virových infekcí, stárnutí, některých nádorů i neurodegenerativních nemocí. Autoři chtějí objasnit přesný mechanismus a ověřit výsledky v živých organismech; poznatky by mohly pomoci při vývoji RNA léčiv a vakcín.

Vědci v Číně v laboratoři napodobili proces, který by mohl přispívat k ohřevu sluneční koróny na více než milion stupňů Celsia, přestože povrch Slunce má asi 5 500 stupňů. Laserovými impulzy vytvořili plazma na zvlněném plastovém terči, kde vznikaly prstovité struktury a protilehlá magnetická pole. Jejich opětovné propojení, známé jako magnetická rekonexe, uvolnilo energii a zvýšilo teplotu elektronů až zhruba na 820 tisíc stupňů, téměř dvojnásobek oproti pokusu s hladkým terčem. Výsledky podporují hypotézu, že množství drobných erupcí neboli nanovzplanutí může korónu průběžně zahřívat. Experiment však nenapodobuje všechny podmínky na Slunci, takže bude nutné ověřit, jak významný tento mechanismus ve skutečnosti je.

Japonská studie ukázala, že mluvení nahlas soustavně rozšiřuje zornice, zatímco tichá vnitřní řeč vyvolává proměnlivější reakce. Výzkumníci sledovali 80 vysokoškoláků při různě náročných počítacích úkolech. Při jednoduchém počítání v duchu se zornice dokonce zužovaly, u složitějšího úkolu se rozšířily, avšak méně než při hlasitém projevu. Výsledky naznačují, že vokalizace zvyšuje míru mozkového nabuzení kvůli artikulaci, dýchání, pohybové kontrole i zpětné sluchové vazbě.

Vzorky z odkališť opuštěného dolu Mount Painter v australské Arkarooře naznačují, že mikroorganismy mohou přesouvat uran a prvky vzácných zemin k povrchu odpadu. V horních deseti centimetrech se objevily nečekaně vysoké koncentrace těchto látek, pravděpodobně ve formě polymetalických nanočástic. Mikroby podle vědců mění stabilní nerozpustné minerály na pohyblivé koloidní částice, které může při přívalových deštích odnášet voda do okolní půdy a toků. Závěry je ještě nutné potvrdit, studie však upozorňuje na dlouhodobá rizika starých i nově vznikajících důlních odpadů.

Vědci z Johns Hopkinsovy univerzity identifikovali v prostatě zvláštní podtyp bazálních buněk označovaný WIF1+, který se soustředí hlavně v přechodové zóně kolem močové trubice. Právě tato oblast se při nezhoubném zvětšení prostaty často zvětšuje a může zhoršovat močení. Analýza téměř 130 tisíc buněk ukázala, že WIF1+ buňky mají odlišnou genovou aktivitu a jsou častější ve vzorcích se zvětšenou prostatou. Jejich vlastnosti naznačují možnou úlohu při přestavbě tkání a komunikaci s okolními buňkami. Výsledky zatím představují hypotézu, ale mohly by v budoucnu přispět k vývoji cílené léčby.

Korejští fyzici navrhli, že dřívější optický experiment mohl nechtěně realizovat takzvaný časový qubit. Nejde o cestování časem, ale o kvantový stav, v němž může proces současně probíhat ve dvou opačných časových směrech. Metoda využívá provázané páry fotonů ze dvou krystalů a změnou fáze laserového světla obrací řízenou část kvantové interakce. Společný koherentní zdroj navíc umožňuje, aby se oba směry dostaly do superpozice a interferovaly. Závěr vychází z nové interpretace dat včetně měření z roku 2018 a zatím jde o preprint bez recenzního řízení. Specializovaný experiment by mohl prověřit možné využití pro kvantové výpočty a korekci chyb.

Nová studie ukazuje, že olihně a další hlavonožci dokážou ve velkém upravovat RNA, aniž by měnili samotnou DNA. Vědci analyzovali téměř 8 000 míst úprav ve více než 2 000 proteinech olihně dlouhoploutvé. Změny ovlivňují aktivitu, stabilitu, umístění i vzájemné působení proteinů a mohou zasahovat také do fungování mitochondrií či tvorby energie. Nejintenzivnější a nejsložitější úpravy byly nalezeny v optickém laloku, tedy důležité části nervové soustavy. Tento mechanismus dává hlavonožcům mimořádnou biologickou pružnost, skutečný rozsah využívaných variant proteinů však zatím není znám.

Metabolicky podmíněné ztučnění jater (MASLD), které postihuje zhruba třetinu světové populace, nemusí být jednotným onemocněním. Výzkumníci z Mayo Clinic na základě klinických a genetických dat rozdělili pacienty do pěti podtypů označených C1 až C5. Jednotlivé skupiny se lišily rizikem srdečních chorob, selhání jater, rakoviny i nutnosti transplantace. Například podtyp C1 tvořili častěji starší lidé bez obezity, u nichž byl vyšší výskyt rakoviny jater a transplantací, zatímco u C5 hrála výraznější roli genetika. Závěry zatím vyžadují ověření na větších a rozmanitějších souborech, ale mohou podpořit přesnější odhad rizik a individualizovanou léčbu.

Biometrické ověřování voličů používá zhruba 50 zemí jako obranu proti vícenásobnému hlasování a hlasům za zemřelé či nepřítomné osoby. V Bosně a Hercegovině systém při říjnových volbách dosáhl podle úřadů více než 97procentní úspěšnosti ověření, zavádění ale provázely technické potíže, nedostatečné školení a nejasnosti kolem nakládání s daty. Nižší účast může naznačovat omezení podvodných hlasů, technologie však neřeší kupování hlasů, dezinformace ani nátlak na voliče. Brazilský systém kritici spojují s neprůhledným softwarem a absencí papírových hlasovacích lístků. V Nigérii zase chybné ověření otisků či obličeje mohlo některé voliče připravit o možnost hlasovat. Odborníci zdůrazňují, že biometrie vyžaduje transparentní kontrolu, záložní postupy a nemůže nahradit nezávislý dohled nad volbami.

Jihozápad USA dál sužuje megasucho, které od roku 2000 prohlubuje změna klimatu i vysoká spotřeba vody. Nová studie ukazuje, že rychle ubývá také podzemní voda, na niž se při poklesu hladin řek a přehrad spoléhá asi 40 milionů obyvatel povodí řeky Colorado. V horní části povodí, dosud považované za odolnější díky doplňování ze sněhu, ubylo mezi říjnem 2019 a zářím 2022 zhruba 4,6 bilionu galonů podzemní vody; v dolní části to bylo asi 2,5 bilionu galonů. Sněhová pokrývka v horských oblastech dlouhodobě slábne a v roce 2026 dosáhla vrcholu přibližně o čtyři týdny dříve než obvykle. Vědci varují, že další úbytek podzemních zásob může omezit přítoky do řek a zhoršit nedostatek povrchové vody.

Přehled dosavadních studií naznačuje, že nízká i vysoká hladina testosteronu může být spojena s vyšším rizikem fibrilace síní, tedy časté poruchy srdečního rytmu. Riziko by podle autorů mohlo být nejnižší ve střední části běžného rozmezí hormonu, příčinná souvislost však zatím prokázána není. Fibrilace síní zvyšuje mimo jiné riziko mrtvice a může se projevovat bušením srdce, únavou či závratěmi. Studie TRAVERSE zaznamenala více případů fibrilace síní u mužů léčených testosteronovým gelem, jiné souhrnné analýzy ale významné zvýšení rizika nepotvrdily. Autoři doporučují před léčbou hodnotit celkové kardiovaskulární riziko a zohlednit například obezitu, vysoký tlak, alkohol či spánkovou apnoi.

Vědci z Čínské akademie věd vytvořili v laboratoři drobnou svítící kouli z ionizovaného argonu, která se chovala jako elektromagnetický soliton. Vznikla po zásahu wolframové nanohrotné jehly ultrakrátkým laserovým pulzem a udržela svou strukturu výrazně déle než samotný impulz. Měření i simulace ukázaly, že uvnitř plazmatu mohla zůstat zachycena elektromagnetická energie. Modely naznačují, že podobné útvary poháněné mikrovlnami by mohly dosahovat metrů a přetrvat sekundy, tedy připomínat popisy kulového blesku. Výsledek není jeho definitivním vysvětlením, ale nabízí kontrolovatelný způsob dalšího výzkumu i možné využití při ukládání energie.