Analýza více než 25 000 posmrtných vzorků ze 40 typů tkání ukazuje, že stárnutí organismu neprobíhá rovnoměrně. Řada orgánů vykazuje dvě období zrychlených strukturálních změn, zpravidla ve 30. a 50. letech života. Tepny stárnou nejrychleji už ve třicítce, zatímco děloha a vagina se výrazněji mění hlavně v období menopauzy. Vaječníky podle autorů mohou hormonálními signály ovlivňovat tempo stárnutí i v dalších orgánech, včetně trávicí soustavy. Studie spojuje rychlejší změny tkání se zánětem a poklesem energetické produkce buněk, zároveň ale upozorňuje, že posmrtná data a změny tkání samy o sobě nemusí vždy znamenat funkční úpadek.

Zloději 27. srpna odcizili z muzea ve španělské Villeně většinu mimořádného bronzového pokladu, který obsahoval téměř deset kilogramů zlata. Soubor 66 předmětů starých asi 3 000 let byl objeven roku 1963 a patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům v zemi. Pachatelé ponechali mimo jiné nenápadný železný náramek, jenž byl podle výzkumu z roku 2023 vyroben z meteoritického železa. Odnesli však druhý podobně cenný předmět – železnou hemisféru zdobenou zlatem. Odborníci se obávají, že ukradené zlaté artefakty budou roztaveny a hemisféra po odstranění zlata vyhozena, což by zničilo možnosti dalšího vědeckého výzkumu. Případ vyšetřuje španělská Civilní garda.

Článek doporučuje nespoléhat pouze na formální vztah s jedním mentorem, jehož oslovení může být pro obě strany nepříjemné a zavazující. Profesní růst lze podle autora získávat od řady neoficiálních mentorů pozorováním jejich práce, čtením jejich textů a přebíráním účinných postupů. Důležité je všímat si, jak zkušení kolegové řeší problémy, komunikují na schůzkách či rozvíjejí své znalosti. Ještě větší přínos mají jednoduché cílené otázky na pracovní postupy, obtížné rozhovory nebo oblasti, v nichž se lze zlepšit. Základem takového přístupu je zvídavost a ochota vyhledávat vysvětlení neznámých věcí.

Výzkum vedený Harvardovou lékařskou školou naznačuje souvislost mezi chronickou bolestí a zvýšenou imunitní aktivitou v kostní dřeni lebky. Skeny PET/MRI u 125 lidí s dlouhodobou bolestí zad nebo kolene ukázaly vyšší hladiny proteinu TSPO v rozsáhlých oblastech lebky než u zdravé kontrolní skupiny. Silnější signál souvisel s vyšší intenzitou bolesti, jejím dopadem na běžný život a v některých analýzách také s úzkostí či depresí. Předběžný rozbor posmrtné tkáně navíc odhalil více buněk a větší podíl buněk s TSPO u dárce s historií chronické bolesti. Studie však byla pozorovací, takže zatím neprokazuje, zda aktivita kostní dřeně bolest vyvolává, nebo je jejím důsledkem.

Astronomové zaznamenali kolem jižního pólu Saturnu rozsáhlou desetibokou atmosférickou vlnu, která doplňuje dlouho známý šestiúhelník na severu planety. Útvar se objevil nejpozději v roce 2023, potvrzen byl snímky Hubbleova teleskopu a leží přibližně na 60. stupni jižní šířky. Je vázán na silný východní proud, zatímco samotný desetiúhelník se posouvá výrazně pomaleji. Vědci zkoumají, zda jeho vznik souvisí s nedalekým vysokotlakým vírem, avšak simulace zatím přesnou podobu struktury nevysvětlily. Další pozorování během jižního jara a léta Saturnu mají ukázat, zda se útvar rozpadne, nebo se naopak ustálí.

Vědci z Monterey Bay Aquarium Research Institute poprvé potvrzeně zaznamenali oliheň rodu Magnapinna v severovýchodním Pacifiku. Dálkově ovládané vozidlo ji natočilo 7. srpna u podmořské hory Davidson Seamount poblíž centrální Kalifornie v hloubce 3 277 metrů. Přibližně 1,25 metru dlouhý živočich se vyznačuje obřími ploutvemi a mimořádně dlouhými tenkými rameny a chapadly, která ohýbá do charakteristické „loketní“ polohy. Biologové dosud nevědí, čím se tyto hlubinné olihně živí, jak loví ani jak početné jsou jejich populace. Pozorování naznačuje, že podmořská hora může být významným místem pro získávání potravy i pro další vzácné hlubokomořské druhy.

Dosud největší genetická studie vlastností osobnosti spojila s takzvanou velkou pětkou 1 260 genetických variant, z nichž 824 dosud známo nebylo. Jednotlivé varianty však mají zanedbatelné účinky a nelze z nich spolehlivě určit osobnost konkrétního člověka. Zachycené genetické rozdíly vysvětlují podle výzkumu přibližně 7,4 až 10,6 procenta rozdílů mezi lidmi, zatímco predikce z DNA objasní méně než čtyři procenta variability. Většinu vlivu tak zřejmě představují prostředí, kultura, zkušenosti a další negenetické faktory. Studie zahrnula data ze 46 souborů a až 1,14 milionu lidí; výsledky vyšly v časopise Nature.

Start-upy Periodic Labs a Quantum Formatics využívají umělou inteligenci, robotiku a automatizované experimenty k hledání supravodičů, které by byly nejen výkonné, ale také levně vyráběné ve formě vodičů. Cílem je překonat praktickou výhodu běžně používaného niobu a titanu, jehož kritická teplota je sice nízká, ale který lze dobře průmyslově zpracovat. Periodic Labs chce pomocí robotických ramen a analýzy rentgenové difrakce zvýšit tempo testování až na tisíc kandidátních materiálů denně. Quantum Formatics se soustředí na tvárné materiály odolnější vůči záření, vhodné pro magnety ve fúzních reaktorech; prototyp vodiče plánuje připravit zhruba do roka. Nové supravodiče by mohly zlepšit účinnost magnetické rezonance, energetických rozvodů v datových centrech a zejména kompaktních fúzních elektráren.

Rozšíření generativní AI může omezovat pracovní příležitosti pro juniory a narušit tradiční cestu, na níž se z nezkušených pracovníků stávají odborníci. Autor upozorňuje, že automatizace sice zvládá rutinní úkoly, ale zároveň lidem bere praxi potřebnou pro řešení výjimečných a krizových situací. Zkušenosti z letectví a jaderné energetiky podle něj ukazují nutnost vědomě zachovávat manuální postupy i za cenu nižší krátkodobé efektivity. Firmy by proto měly zavádět „manuální brány“, například nechat inženýry nejprve samostatně analyzovat chybu a vytvořit test, než využijí AI k návrhu opravy. Taková investice do praxe juniorů má chránit dlouhodobou odbornou kapacitu organizací.

Výzkumníci v Číně předvedli kvantovou teleportaci využívající 100 paralelních komunikačních kanálů, což by mohlo výrazně zvýšit kapacitu budoucích kvantových sítí. Namísto běžného přenosu jednotlivých kvantových stavů použili programovatelný hologram a prostorový modulátor světla, který rozdělil laserový paprsek do mřížky 10 × 10 nezávisle ovladatelných režimů. V experimentu takto teleportovali obraz písmene Q složený ze sta pixelů. Přístup má umožnit samostatnou manipulaci s jednotlivými kanály bez složitého dekódování typického pro multiplexování v jednom paprsku. Tým chce systém dále rozšířit až na tisíc kanálů pomocí výkonnějších laserů a lepších zesilovačů.

Výzkumníci zjistili, že ultratenké vrstvy diselenidu niobu a pravděpodobně i disulfidu tantalu nevykazují pouze jeden supravodivý pás, jak se dosud zdálo. Citlivá tunelová spektroskopie a porovnání s matematickými modely ukázaly, že data lépe odpovídají supravodivosti ve dvou pásech. Silný rozptyl elektronů mezi pásy během života Cooperových párů přitom obě energetické mezery zprůměruje, takže měření zachytí zdánlivě jen jednu. Výsledek může pomoci lépe řídit vlastnosti supravodičů pro energetiku, elektroniku i kvantové technologie. Autoři chtějí dále zkoumat silnější vzorky diselenidu niobu, kde by se mohly uplatnit až tři pásy.

Podzemní experiment LUX-ZEPLIN zachytil v červnu 2023 dvojici záblesků, která odpovídá možnému střetu částice temné hmoty s jádrem xenonu. Signál se zatím obtížně vysvětluje známými zdroji pozadí, jako jsou neutrony, neutrina či gama záření, a nejlépe jej popisuje hypotetická slabě interagující masivní částice WIMP o hmotnosti přes 200 GeV. Vědci však objev nevyhlašují, protože jde pouze o jediný případ a statistická významnost dosahuje 2,6 sigma. K potvrzení by byla potřeba hranice 5 sigma a více podobných detekcí. Studie dosud neprošla recenzním řízením, byla ale zaslána do časopisu Physical Review Letters.

Studie sledující seniory v Japonsku až 28 let naznačuje, že lidé, kteří očekávali delší život, skutečně zpravidla žili déle. Přibližně 59 procent účastníků však přežilo věk, jehož dosažení předpokládali, takže převládalo podceňování vlastní délky života. Souvislost nepředstavuje důkaz, že optimistické očekávání život prodlužuje; odhady mohou odrážet zdravotní stav, návyky či rodinné okolnosti. Výrazným orientačním bodem byl věk 80 let, který mnozí volili podle celkové průměrné délky života, ačkoliv pro staršího člověka není takový údaj vhodným měřítkem zbývajících let. Autoři upozorňují, že podcenění délky života může vést k nedostatečným úsporám na důchod. Výzkum je zatím preprintem bez recenzního řízení a týkal se pouze starších Japonců.

Studie na myších naznačuje, že fruktóza nepřispívá k obezitě jen svým energetickým obsahem, ale může také podporovat vstřebávání tuků ve střevě. Vědci vyřadili v tenkém střevě enzym KHK-C potřebný pro zpracování fruktózy; zvířata pak při stravě s vysokým podílem kukuřičného sirupu s fruktózou méně přibírala a měla méně tuku. Změny souvisely se střevním mikrobiomem, nižším počtem některých imunitních buněk a zkrácením cév, které odvádějí tuk z klků tenkého střeva. Myši proto více tuku vylučovaly, místo aby jej vstřebaly. Výsledky je nutné potvrdit u lidí, ale mohou otevřít cestu k cíleným postupům, například prostřednictvím úprav střevního mikrobiomu.

Studie REACT sledovala téměř 17 tisíc dospělých ve Španělsku a Dánsku bez známého kardiovaskulárního onemocnění pomocí ultrazvuku a CT. Známky tiché aterosklerózy mělo více než 57 procent účastníků ve věku 18 až 70 let s kompletním vyšetřením. Ve třiceti letech byla přítomna u 34,6 procenta mužů a 21,3 procenta žen, zatímco ve věku 60 až 70 let neměla zjistitelný plak už jen malá část účastníků. Muži onemocnění rozvíjeli přibližně o pět až deset let dříve, u žen pak výskyt ve středním věku stoupal rychleji. Běžné desetileté odhady rizika často neoznačily lidi s již patrnou aterosklerózou za vysoce rizikové. Autoři však zatím nedoporučují plošné zobrazovací vyšetření; další výzkum má ověřit, zda takto cílená prevence zlepší zdravotní výsledky.

Vědci vybavili šest narvalů satelitními senzory, aby získali měření z těžko dostupných fjordů východního Grónska. Data z jejich hlubokých ponorů ukázala, že teplá a slaná voda z Atlantiku proniká asi 300 kilometrů od pobřeží až k ledovcům. Model založený na nových i historických měřeních naznačuje, že vrstva atlantské vody sílí, zatímco chladnější polární vrstva u hladiny se ztenčuje. Teplá voda může urychlovat ústup ledovců, a zjištění proto může zpřesnit klimatické modely i odhady budoucího tání grónského ledového štítu.

Vědci z korejských univerzit KAIST a Yonsei předvedli internetové ovládání bezdrátového mozkového implantátu RAPIDO mezi Chicagem a jihokorejským Tedžonem vzdálenými přes 10 500 kilometrů. Signál dorazil v průměru za 109 milisekund a zařízení dokáže samostatně dávkovat látky i vysílat světlo do mozku volně se pohybujících potkanů. Při pokusech implantát opakovaně podával kokain do oblasti spojené s odměnou, což měnilo pohyb zvířat i několik týdnů po zavedení. V odděleném optogenetickém testu světelná stimulace zabránila vzniku preference místa spojovaného s kokainem. Technologie je zatím výzkumnou platformou pro zvířecí experimenty, nikoli léčbou závislosti ani klinickým řešením pro lidi.

Několik firem buduje sítě, v nichž mohou majitelé domácích serverů, herních počítačů či nevyužívaných notebooků pronajímat výkon pro AI inferenci. Cílí hlavně na menší a specializované open-source modely, které jsou levnější než nejpokročilejší systémy provozované ve velkých datových centrech. Výpočty lze podle potřeby rozdělit mezi více zařízení a následně spojit jejich výsledky. Provozovatelé slibují izolaci úloh, šifrovanou komunikaci, omezená oprávnění a možnost kdykoli uzel zastavit. Zastánci přístupu očekávají nižší náklady, menší závislost na centrálních datových centrech a vyšší odolnost vůči výpadkům, kritici však mohou poukazovat na různorodost a nižší spolehlivost domácího hardwaru.

Americká observační studie na datech 1,4 milionu lidí naznačuje, že očkování proti HPV souvisí s téměř sedmdesátiprocentním poklesem výskytu nádorů hlavy a krku. Mezi více než 700 tisíci očkovanými vědci zaznamenali 40 případů, zatímco v obdobně staré neočkované skupině 130 případů. Nejvýraznější přínos se projevil u nádorů ústní části hltanu, které se v USA častěji týkají mužů. Studie zatím nedokazuje přímou příčinnou souvislost, podporuje však dosavadní předpoklad, že vakcína může chránit před více HPV souvisejícími rakovinami než jen rakovinou děložního čípku. Autoři zdůrazňují potřebu dalších dlouhodobých výzkumů a širšího očkování obou pohlaví.

Biotechnologická firma Amai Proteins představila sladidlo sweelin, upravený sladký protein inspirovaný plodem ze západní a střední Afriky. V malé dvojitě zaslepené studii s 19 lidmi nevyvolal po dvou hodinách významnou změnu hladiny glukózy ani inzulinu a choval se podobně jako stévie. Ve srovnání s dextrózou byla celková glukózová odezva 31krát nižší a inzulinová 81krát nižší. Výzkum financovala a vedla firma, proto jsou k posouzení dlouhodobé bezpečnosti a přínosu pro lidi s diabetem nutné větší nezávislé studie. Sladidlo je již dostupné na některých trzích včetně USA, Singapuru a Izraele.