V roce 2022 byl v Číně objeven patogen Acinetobacter baumannii v kuřecích a kachních embryích, který je znám svou odolností vůči antibiotikům. Studie zjistila, že tento patogen může přecházet mezi zvířaty a lidmi, zejména mezi domácími mazlíčky a jejich majiteli. Genetická data ukazují, že k tomu dochází častěji než mezi lidmi a hospodářskými zvířaty. Zvláště znepokojivé je, že bakterie od domácích mazlíčků sdílí rezistence s lidskými kmeny v nemocnicích. Další výzkum je nutný k pochopení šíření těchto superbugů. Studie byla publikována v magazínu Applied and Environmental Microbiology.

Fyzici z Michiganské univerzity vyvinuli zařízení, které využívá světlo k ovládání toku elektronů bez potřeby elektrického zdroje. Tento 'elektronový maják' mění směr proudu elektronů pomocí rozdílných barev světla. Tento průlom může zlepšit technologie nejen v oblasti kvantového snímání, ale také v telekomunikacích a výpočetní technice. Výzkum podporuje pochopení kvantové geometrie materiálů. Tato inovace může zkvalitnit přenos signálů a zvýšit kapacitu dat mezi zařízeními. Publikace výzkumu proběhla ve Physical Review Letters.

Mozek denně filtruje velké množství smyslových informací, což nám umožňuje soustředit se na důležité podněty. Nový výzkum ukazuje, že meskalin, sloučenina nalezená v některých kaktusech, by mohl tento filtr měnit. Studie na potkanech odhalila, že meskalin ovlivňuje činnost mozečku, zvyšuje jeho propojení s jinými částmi mozku a mění vnímání smyslových vjemů. Objevuje se hypotéza, že by tím mohl být vysvětlen mechanismus meskalinem vyvolaných změn ve vnímání. I když účinky na lidský mozek ještě nejsou potvrzené, výsledky otevírají další možnosti výzkumu.

Na MIT se setkali experti, aby diskutovali o myšlence mimozemských technologií kolem černých děr. Tématem byly hypotetické Dysonovy sféry, které by mohly využívat energii černých děr. Ačkoliv myšlenka zní sci-fi, vědci zvažovali fyzikální aspekty a měřitelná data, která by mohla indikovat přítomnost těchto struktur. Cílem setkání bylo nejen hledání mimozemského života, ale i objevování nových astronomických poznatků. V současné době nejsou důkazy o existenci takových struktur, ale vědci doufají, že se během jejich života podaří něco takového objevit.

Astronomové objevili blízko Země nový typ komet nazvaný 'temné komety', které vyvolávají otázky ohledně obrany planety. Tyto objekty se podobají asteroidům, ale vykazují chování typické pro komety, jako je negravitační pohyb. Nedávná studie odhalila, že blízký asteroid 1998 SH2 je vlastně temná kometa, což znamená, že tyto objekty mohou být častější, než se předpokládalo. Výzkum těchto komet je důležitý pro lepší pochopení jejich pohybu a potenciálních rizik pro Zemi. Výsledky publikované v Nature Astronomy zdůrazňují nutnost pečlivého sledování blízkozemních objektů.

Inženýři z MIT vyvinuli nový typ hydrogelu inspirovaný lidskými plícemi, který je schopen propouštět kyslík a vodní páry, což může zlepšit pohodlí a funkci nositelných zdravotních senzorů. Materiál obsahuje vzduchové kanály, které umožňují lepší ventilaci než běžné hydrogely, a vykazuje desetinásobně vyšší propustnost pro plyn. Testy ukázaly, že nový hydrogel snižuje hromadění tepla a potu pod fóliemi, což snižuje podráždění pokožky. Během zkoušek se materiál osvědčil jako pohodlný při dlouhodobém nošení při fyzické aktivitě. Vývoj pokračuje směrem k dalšímu testování a přizpůsobení pro zdravotnické aplikace.

Nedávný výzkum naznačuje, že kůže určitých ryb může světlo nejen odrážet, ale i na něj reagovat. Masakazu Iwasaka z Hirošimské univerzity objevil specializované póry v kůži ryb Hypoatherina tsurugae, které vykazují reakci na různé světelné podmínky. Experimenty ukázaly, že při vystavení bílému LED světlu ryby zůstávají v 'statickém světlém' stavu, zatímco po zhasnutí světla přecházejí do 'tmavého' módu. Tato schopnost se projevila citlivě zejména na modré světlo. Studie naznačuje, že v tomto procesu by mohly hrát roli proteinové opsiny, známé hlavně z našich sítnic.

Vědci z Northeastern University a Harvard Medical School vyvinuli nový rámec pro identifikaci léků, které mohou zpomalit biologické stárnutí. Pomocí mapování genů a proteinů spojených s procesy stárnutí objevili některé zajímavé kandidáty, jako je oxymetazolin, běžně prodávaný jako nosní sprej. Studie ukazuje, že léky dostupné v lékárnách mohou být přehodnoceny pro účely dlouhověkosti. Rámec umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti biochemických interakcí souvisejících s geny stárnutí. I když zatím nelze hovořit o léčbě stárnutí, výzkum nabízí akční plán pro další experimenty.

Studie fyziků Siegerta a Yonedy objevila známky anihilace antihmoty mimo Mléčnou dráhu. Tato detekce by mohla znamenat, že galaxie produkuje více pozitronů než se doposud předpokládalo. Signály byly nalezeny v oblastech jako Komplex C a Magellanský proud. Pokud se tyto výsledky potvrdí, mohly by rozšířit naše chápání produkce pozitronů a možnosti jejich úniku. Budoucí pozorování by měla objasnit místa vzniku těchto částic. To by mohlo vyžadovat nové modely, včetně zapojení temné hmoty.

Ve Spojených státech dosáhl počet případů spalniček nejvyšší úrovně za 35 let, když překonal údaje z roku 2025. Výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se mohla během miliard let otočit na bok kvůli srážkám s menšími galaxiemi. Další studie naznačuje, že lidská délka života může být omezena náhodnými genetickými mutacemi, což v optimistickém scénáři stanovuje limit na 150 až 190 let. Vědci také zjistili, že moderní životní styl může být pro lidskou mysl zátěží, a výzkumníci dokázali oddělit absorpci a emisi tepla, čímž vytvořili 'programovatelné teplo'.

Sledování televize po dlouhé hodiny může negativně ovlivnit zdraví mozku, zejména u mužů, jak ukazuje nový výzkum. Studie, která sledovala více než 1700 dospělých po dobu 24 let, zjistila, že časté sledování televize je spojeno s menším objemem mozkových oblastí náchylných k Alzheimerově chorobě. Na rozdíl od toho lidé, kteří seděli převážně při práci, měli zdravější mozkové struktury. Fyzická aktivita neměla výrazný vliv na výsledky, což naznačuje, že mentální aktivita je při sezení klíčová. Je tedy důležité, co lidé dělají během sezení, než jak dlouho sedí.

Kreatin, známý jako svalový doplněk, může posílit imunitní buňky při boji s rakovinou. Studie z Kalifornské univerzity ukazuje, že kreatin pomáhá dendritickým buňkám, které podporují T buňky. Výzkum na myších modelech a lidských buňkách naznačuje, že kreatin může zvýšit účinnost imunoterapií. I když je kreatin obecně považován za bezpečný, jeho užívání by mělo být konzultováno s lékařem. Další fáze výzkumu bude zahrnovat klinické testy s pacienty podstupujícími imunoterapii.

Fyzici z Univerzity v Oslu zkoumali, co by se stalo, kdyby bylo možné rozdělit foton na dvě části. Fotony, které mají vlnově-časticovou dualitu, nemohou být fyzicky děleny. Experimenty ukazují, že odstranění optické clony může teoreticky vést ke vzniku mnoha fotonů, nikoli však nekonečného množství. Tento proces není prakticky příliš složitý, ačkoliv může být nesprávně chápán. Výsledky experimentu odhalují složitý stav, kde se zdá, že fotony se nacházejí pouze v určitých oblastech kolem clony.

Corpus Christi, přímořské město v Texasu, čelí vážné hrozbě nedostatku vody kvůli kombinaci průmyslového rozvoje, změně klimatu a historickým suchům. Velká část vody je spotřebována průmyslem, zatímco plánovaná odsolovací zařízení nebyla dosud realizována. Současné zásoby vody vystačí na rok, což je považováno za nouzový stav. Ačkoli došlo ke zlepšení po větších deštích, situace zůstává kritická. Město zvažuje další opatření jako podzemní vrty a využití odpadní vody, ale riziko nedostatku stále přetrvává.

Vědci z University College London zkoumali schopnost lidí rozpoznat zvuky svého žaludku v reálném čase. Experiment zaměřený na interocepci ukázal, že pouze někteří lidé dokážou přesně určit vlastní trávící zvuky. Studie se zaměřila na rozdíly mezi jednotlivci v různých fyzických stavech. Výsledky mohou pomoci lépe porozumět stavům jako jsou poruchy příjmu potravy nebo úzkosti. Nový nástroj, který využívá digitální stetoskop, je neinvazivní a otevřeně dostupný, což usnadní další výzkum v této oblasti.

V době, kdy se formovala Sluneční soustava, byla Země jen roztavenou hmotou. Vědci se domnívají, že formování pevnin ovlivnila nejen geologie Země, ale i průnik Sluneční soustavy přes spirální ramena Mléčné dráhy. Tyto oblasti s vyšší koncentrací plynu a prachu mohly vyslat komety z Oortova oblaku, což vedlo k nárazům ovlivňujícím růst kontinentů. Analýza izotopů zirkonu ukazuje na shodné vzorce s přechody přes spirální ramena. I když toto propojení není definitivně dokázáno, naznačuje, že galaktické události mohly mít na Zem větší vliv, než se dříve myslelo.

Padesátipětiletý rybář z Bangladéše hledal pomoc kvůli silné bolesti břicha a známkám peritonitidy. Přiznal, že mu během rybaření úhoř vlezl do oděvu a následně do konečníku. Lékaři zjistili perforaci stěny střeva, což je vzácný jev. Po operaci byl pacient propuštěn bez komplikací. Tento případ zdůrazňuje důležitost detailního dotazování pacientů na nedávné události a naléhavost chirurgického zákroku.

Nová studie na myších ukazuje, že svědění může mít vlastní specializovaný smyslový orgán, vellus-like chlupy. Vellus chlupy, známé u lidí jako 'broskvová srst', pokrývají téměř celé tělo a hrají roli v regulaci tělesné teploty a vnímání doteku. Výzkum naznačuje, že tyto chlupy jsou spojeny s rychle reagujícími senzory, které přenášejí pocit svědění. Tento objev by mohl být klíčem k vývoji nových terapií pro léčbu svědění způsobeného záněty kůže. Výsledky mohou pomoci při testování lidských léčeb u myší.

Výzkum odhalil, jak pásomnice Anomotaenia brevis ovlivňuje život mravenců Temnothorax nylanderi. Infikované mravence zbarví, změní jejich velikost a způsobí, že se ostatní mravenci k nim chovají jako ke královnám. Tyto mravenci tak přestávají pracovat a prodlužuje se jejich životnost, zatímco parazit čeká na svého finálního hostitele, datla. Studie ukazuje, že genová exprese infikovaných mravenců má mnoho společného s královnami, přičemž hlavní změny jsou v jejich metabolismu a imunitním systému.

Vědci zkoumali, jak může nízkobílkovinová dieta s přídavkem methioninu pomoci stárnoucím myším ztratit tuk bez ztráty svalové hmoty. Studie, provedená na University of Southern California, ukázala, že tato dieta také zlepšila metabolické zdraví a snížila křehkost, i když myši mohly jíst neomezeně. Zvýšené hladiny růstového hormonu a snížení hormonu IGF-1 vedly k efektivnějšímu spalování tuku a ochraně svalových proteinů díky methioninu. Experiment potvrdil, že přítomnost růstového faktoru FGF21 je klíčová pro dosažení těchto zdravotních přínosů. Výsledky však zatím nebyly potvrzeny u lidí.