Experimentální sloučenina TOFA vedla u obézních samců myší během čtyř týdnů k průměrnému úbytku hmotnosti o 18 procent, aniž by méně jedli nebo byli aktivnější. Většinu ztracené hmotnosti tvořil tuk, zatímco svalová a další netuková tkáň zůstaly převážně zachovány. Látka podle vědců omezuje tvorbu nového tuku a současně podporuje jeho využívání jako zdroje energie; přesný důvod vyššího energetického výdeje ale není objasněn. U myší se zlepšily také hodnoty krevního cukru, inzulinu a známky ztučnění jater. Kombinace TOFA se semaglutidem či tirzepatidem přinesla v krátkých pokusech ještě výraznější účinky. Látka však nebyla testována na lidech a před případnými klinickými zkouškami musí projít bezpečnostními studiemi.

Rozsáhlý Cochraneův přehled 80 randomizovaných studií s téměř 30 000 kuřáky naznačuje, že regulované nikotinové e-cigarety zvyšují šanci přestat kouřit více než náhradní nikotinová léčba, například náplasti či žvýkačky. Na každých sto lidí připadli zhruba čtyři úspěšní odvykající navíc oproti těmto metodám a dva navíc oproti e-cigaretám bez nikotinu. Závěry se týkají pouze ověřených a regulovaných výrobků, nikoli nelegálních či neschválených zařízení. Autoři zároveň nehodnotili, zda lidé následně přestanou vapovat nebo zda se nestanou závislými na nikotinu jinou cestou. E-cigarety jsou podle dostupných důkazů méně škodlivé než klasické kouření, jejich dlouhodobé zdravotní dopady však dosud nejsou dostatečně prozkoumány.

Probiotické doplňky jsou široce propagovány pro zdraví střev, imunitu i prevenci různých nemocí, přesvědčivé důkazy však podle epidemiologa často chybějí. Řada menších studií má nízkou kvalitu a některé výzkumy byly staženy kvůli problémům s vědeckou integritou. Velké klinické studie většinou nenacházejí významný přínos například u nachlazení, ekzému, infekčních průjmů či předčasně narozených dětí. Účinky navíc mohou záviset na konkrétním kmeni bakterií, dávce a individuálním složení střevního mikrobiomu. Určitý přínos mohou mít specifická probiotika například při průjmu spojeném s antibiotiky, ale plošné každodenní užívání doplňků není podloženo silnými daty. Vhodnější může být pestrá strava s fermentovanými potravinami, jako jsou jogurt, kimči nebo kysané zelí.

Expedice NOAA v roce 2017 zkoumala sonarový cíl v hloubce asi 1,5 kilometru v Mexickém zálivu, který se původně jevil jako možný vrak lodi. Dálkově ovládaný robot však objevil poškozený přepravní kontejner a rozptýlené ledničky, mrazáky a pračky, patrně určené k recyklaci. Kontejner zřejmě spadl z nákladní lodi během nepříznivého počasí a vědci místo nazvali Deep Clean. Kovové trosky už osídlili koráli, hydroidi i ryby. Nález připomíná, že lidský odpad zasahuje i zdánlivě nedotčené hlubokomořské ekosystémy a ztracené kontejnery se tam mohou rozkládat stovky let.

Studie v časopise Global Challenges označuje Austrálii za zemi, která je podle dostupných výzkumů nejlépe připravena čelit širokému spektru globálních katastrof. Výhodou jsou její geografická izolace, vysoká produkce potravin, domácí průmysl, nerostné zdroje, bohatství a relativně stabilní demokratický systém. Autoři zkoumali hrozby jako jaderná zima, pandemie, výpadky infrastruktury, kybernetické útoky, dopady asteroidů či sopečné erupce. Austrálie však není zcela bezpečná, protože stále závisí na dovozu některých paliv, léků a hnojiv. Mezi další relativně odolné státy zařadili vědci Nový Zéland, Japonsko, Švýcarsko a Argentinu, zároveň ale zdůrazňují, že úplné útočiště před všemi globálními riziky neexistuje.

Americká NSA provozovala od roku 1962 tajný počítač Harvest, který sloužil především k analýze zachycené komunikace a luštění šifer. Systém vyrobený IBM spojoval sálový počítač Stretch se specializovaným proudovým koprocesorem a v některých úlohách byl až dvěstěkrát rychlejší než tehdejší stroje. Dokázal automaticky prohledávat miliardy znaků či miliony zpráv podle tisíců hledaných výrazů. Harvest používal robotizovanou knihovnu magnetických pásek Tractor, raný příklad automatizovaného hromadného úložiště. Jeho architektura s paralelním zpracováním dat, specializovaným akcelerátorem a vlastním jazykem Alpha předznamenala principy dnešních systémů pro práci s velkými datovými toky, grafikou a umělou inteligencí.

Americká Národní vědecká nadace spustí od akademického roku 2026/2027 pilotní program I-PhD, který má začlenit praxi ve firmách do doktorského studia STEM oborů. Během čtyř let podpoří 250 studentů; NSF do pětiletého projektu vloží 47 milionů dolarů. Univerzity uhradí první rok studia, zatímco firmy musí od druhého roku spolu s NSF financovat studium a vložit nejméně 100 tisíc dolarů na studenta. Doktorandi stráví nejméně rok výzkumem přímo ve firmě a získají také profesní přípravu potvrzenou certifikátem. Zastánci očekávají snazší přechod absolventů do podniků, kritici však upozorňují na riziko, že čtyřleté financování a větší vliv firem mohou oslabit výzkumný charakter doktorátu.

Vědci popsali nový druh žáby Pristimantis milpe, nazvaný milpská dešťová žába, který byl po desítky let nesprávně řazen k jinému druhu. Omyl odhalilo nové zkoumání historického typového exempláře z roku 1902 uloženého v londýnském Přírodovědném muzeu. Terénní výpravy, srovnání vzorků a testy DNA potvrdily, že běžně pozorovaná populace představuje samostatný druh. Žába žije v deštných lesích Ekvádoru a jižní Kolumbie, ale objevuje se i na banánových plantážích a v městských parcích. Případ podle autorů ukazuje, že i nápadné a hojné druhy mohou zůstávat taxonomicky nerozpoznané.

Lékaři v experimentálním zákroku odebrali mitochondrie z biopsie stehenního svalu mladé ženy a vstříkli je do obou očí. Pacientka téměř oslepla po krvácení do mozku, které poškodilo zrakové nervy nedostatkem kyslíku. Zákrok nezpůsobil vážné nežádoucí účinky ani nebezpečnou imunitní reakci; krátce po něm se objevily přechodné normální reakce zornic na světlo a aktivita zrakové kůry. Zraková ostrost se však neobnovila a není prokázáno, že změny způsobily právě transplantované mitochondrie. Jde o jediný případ bez kontrolní skupiny, který má především otevřít cestu k dalším klinickým studiím a případně opakovanému podávání mitochondrií.

Japonští vědci zjistili, že neurony v hypotalamu produkující orexin hrají u potkanů důležitou roli při snaze získat potravu jako odměnu. Jejich aktivita rostla před očekávanou odměnou a tím více, čím větší úsilí musela zvířata vynaložit. Umělé utlumení těchto neuronů vedlo k rychlejšímu vzdávání úkolů, zatímco jejich aktivace podporovala ochotu pracovat pro potravu. Výsledky naznačují, že orexin pomáhá převádět očekávání odměny do vytrvalého jednání, spíše než aby fungoval jako jednoduchý regulátor intenzity motivace. Závěry zatím platí pro potkany, ale mohou být podnětem pro budoucí výzkum poruch motivace, například deprese či závislostí, u lidí.

Malá observační studie se 54 lidmi staršími 50 let naznačila souvislost mezi pravidelným užíváním vitaminu D a lepšími výsledky kognitivních testů u osob s mírnou kognitivní poruchou a potížemi se spánkem. Účastníci užívající alespoň 5 000 IU denně dosáhli v testu MoCA zhruba o 13 procent, tedy 3,78 bodu, vyššího skóre než lidé bez doplňků. Nižší dávky vykázaly jen nevýznamné zlepšení. Výzkum však neprokazuje, že vitamin D přímo zlepšuje kognitivní schopnosti, a vyšší uvedená dávka přesahuje obvykle doporučovaný bezpečný horní limit 4 000 IU denně. Autoři proto žádají větší studie a nedoporučují měnit dávkování bez konzultace s lékařem.

Přehled v časopise The Lancet upozorňuje na dosud nevyjasněnou možnost, že se zárodky bílkoviny amyloid-beta mohou přenášet krví a přispívat k mozkovým onemocněním. Autoři vycházejí mimo jiné z rozsáhlé skandinávské studie, v níž měli někteří příjemci krve od dárců s pozdějším nitromozkovým krvácením vyšší riziko opakovaných krvácení. Taková krvácení mohou souviset s mozkovou amyloidovou angiopatií, která je odlišná od Alzheimerovy nemoci, ale rovněž zahrnuje amyloid-beta. Přímý důkaz přenosu Alzheimerovy nemoci transfúzí však chybí a známé riziko je nyní považováno za malé. Vědci žádají další rozsáhlé studie, lepší sledování často transfundovaných pacientů a prověření krevních biomarkerů u dárců.

Vědci pod sopkou Soufrière Hills na karibském ostrově Montserrat rozpoznali zónu slané tekutiny, která může obsahovat významné množství kovů. Pomocí záznamů zemětřesení z let 1996 až 2007 vytvořili trojrozměrnou mapu podzemních struktur bez nutnosti vrtání. Rezervoár o šířce zhruba 1 až 1,5 kilometru leží asi dva kilometry pod povrchem a podle analýzy jde o tekutinu bohatou na kovy, nikoli o roztavené magma. Takové hyperslané magmatické roztoky mohou nést například měď, zinek či olovo a v budoucnu by mohly být zdrojem kritických surovin i geotermální energie. Přesné složení a koncentrace kovů však bude nutné teprve ověřit; těžba v blízkosti aktivní sopky by byla technicky i bezpečnostně velmi náročná.

Vývojová topografická dezorientace (DTD) je celoživotní porucha prostorové orientace, která se objevuje bez poškození mozku či jiné zjevné neurologické příčiny. Lidé s DTD obvykle poznávají známé budovy a orientační body, ale nedokážou si dobře vytvářet mentální mapu vztahů mezi místy. Proto mohou zvládat naučenou trasu, avšak ztratit se při objížďce, změně vstupu nebo po chybném odbočení, v těžkých případech i ve vlastním domě. Výzkumy spojují obtíže hlavně s kvalitou kognitivních map, nikoli se schopností rozpoznat orientační body. Porucha může omezovat samostatný pohyb i ovlivnit studijní a pracovní rozhodování; lidé často spoléhají na pevné trasy, pomoc okolí či GPS. Dosud však neexistuje jednotný diagnostický nástroj ani zcela sjednocená kritéria.

Výzkumníci z Technické univerzity v Delftu vyvinuli systém, který převádí hlasové či textové požadavky cestujících na úpravy stylu jízdy autonomního vozu. Jazykový model neurčuje konkrétní manévry, ale mění váhy parametrů bezpečnostně orientovaného plánovače pohybu, například pro rychlost, zrychlení a plynulost zatáčení. Cestující si tak může vyžádat svižnější jízdu při spěchu nebo jemnější ovládání při nevolnosti a před změnou dostane srozumitelné vysvětlení k potvrzení. Testy v simulátoru nuPlan při napojování na rušnou dálnici ukázaly, že systém reagoval v souladu se zadanými preferencemi. Odborníci však upozorňují, že bezpečnost závisí na pečlivě navržených omezeních a pro skutečně ověřitelnou bezpečnost je vhodná dodatečná matematická kontrola rozhodnutí.

Přední kardiologické organizace navrhly aktualizovanou celosvětovou definici srdečního selhání, která má sjednotit diagnostiku a klasifikaci onemocnění. Dokument upozorňuje, že samotná ejekční frakce, tedy podíl krve vypuzené srdcem při stahu, nemůže srdeční selhání spolehlivě potvrdit ani vyloučit. Lékaři by měli více zohledňovat celkový stav srdce, zobrazovací vyšetření, krevní testy i genetické poznatky. Nový systém zároveň uvádí 18 skupin možných příčin, od ischemické choroby, vysokého tlaku a arytmií po infekce, dědičné vlivy, těhotenství či onkologickou léčbu. Přesnější určení příčiny má podpořit dřívější prevenci a cílenější léčbu pacientů.

Rychlý nástup umělé inteligence mění nástroje, pracovní postupy i nároky na technické profese, takže samotná znalost konkrétních jazyků či platforem nestačí. Podle odborníků znamená přizpůsobivost rozpoznat změnu nebo nejistotu, vyhodnotit možnosti a účinně jednat. Její konkrétní podoba se liší podle oboru, avšak trvalými základy zůstávají řešení problémů, komunikace a systémové myšlení. Školy by měly nabízet více praktických zkušeností a vést studenty k reflexi vlastního rozhodování. Firmy mají zaměstnancům vyhradit čas, podporu a jasné vedení pro průběžné učení, jinak hrozí vyhoření a lpění na zastaralých postupech. Inženýři přitom nejsou jen pasivními příjemci změn: mohou ovlivňovat, jak budou nástroje AI využívány.

Vyhynulý krokodýlovitý Purussaurus neivensis dorůstal asi sedmi metrů a vážil až 1 800 kilogramů, tedy přibližně jako osobní automobil. Nová studie vychází ze stop po zubech na čtyřech fosiliích kopytníků starých 10,5 až 16 milionů let, nalezených v dnešní Kolumbii. Stopy naznačují, že tento obří predátor napadal i býložravce o hmotnosti přesahující tunu. V miocenní Jižní Americe patřil podle vědců k nejvýznamnějším lovcům velké kořisti a mohl drtit lebky silou skusu srovnatelnou či vyšší než u tyranosaura. Zbytky jeho úlovků pak využívali další živočichové, zatímco predátor přenášel živiny mezi souší a vodními ekosystémy.

Snímek připomínající hustý les zachycuje spodní stranu prstu gekona. Povrch tvoří statisíce jemných štětinek zvaných setae, které se na koncích dále větví na drobné struktury označované jako spatulae. Gekoni nešplhají pomocí lepidla, přísavek ani háčků, ale využívají slabé van der Waalsovy síly mezi povrchem a množstvím kontaktních bodů. Teoreticky by při zapojení všech štětinek mohly jejich nohy udržet hmotnost kolem 133 kilogramů. Přilnavost dokážou rychle uvolnit změnou úhlu prstu, podobně jako při odlepování pásky. Obraz vznikl skenovacím elektronovým mikroskopem a barvy byly doplněny dodatečně.

Pětileté sledování více než 3 400 školáků naznačuje, že londýnská nízkoemisní zóna ULEZ přispěla k rychlejšímu růstu plic u dětí. Po jejím zavedení se funkce plic dětí v centru Londýna zlepšovala v průměru o 10 mililitrů ročně rychleji než u srovnávaných dětí v Lutonu. Po čtyřech letech se jejich výsledky vyrovnaly, zatímco před zavedením zóny zaostávaly. Podíl dětí s klinicky zhoršenou funkcí plic klesl z 14 na 9 procent a koncentrace oxidu dusičitého v centru města výrazněji poklesly. Autoři upozorňují, že znečištění ovzduší stále překračuje doporučené limity WHO.