Studie ze španělského mokřadu El Hondo ukazuje, že obratloví mrchožrouti častěji požírají mršiny druhů, které jsou jim evolučně vzdálenější. Vědci rozmístili téměř 200 těl ryb, ptáků a drobných savců a jejich využití sledovali kamerovými pastmi. Vyhýbání se příbuzným druhům může snižovat riziko přenosu společných patogenů i náklady na imunitní reakci. Tento vzorec byl výraznější u savců než u ptáků, přesto se objevily výjimky, například ťuhýk iberský požíral jen ptačí mršiny. Autoři upozorňují, že zdravá společenstva mrchožroutů jsou důležitá pro koloběh živin i omezení rizik zoonóz.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje novinky a ukázky z robotiky, od domácího robota Goose po miniaturní stroje a autonomní systémy. Skydio ukázalo letoun F10 s robotickým ramenem, které umožňuje samostatné vypuštění i zachycení dronu. Videopřehlídka zahrnuje také obratné robotické ruce, učení dronových akrobatických manévrů podle lidského hodnocení a spolupráci dvojice ramen pod vodou. Připomíná rovněž průkopnického chodícího robota Honda P2 z doby před 30 lety. Společnost Unitree prezentovala souhru 19 humanoidních robotů se 120 tanečníky při zahájení soutěže WorldSkills Shanghai 2026.

Nová studie v podobě preprintu naznačuje, že neurony nepředávají informace jen časováním a četností elektrických impulsů, ale také jejich přesným tvarem. Při pokusech na dvou myších neuronech dokázal model strojového učení podle tvaru impulsu rozlišit typ elektrické stimulace s přesností 78,4 procenta. Změny tvaru navíc odrážely sílu a proměnlivost nedávných vstupů, v některých případech až půl sekundy před samotným impulsem. V záznamech z krysích mozků mělo 30 ze 40 neuronů více odlišných skupin tvarů signálu. Autoři však zatím neprokázali, že neurony tvar impulsů aktivně využívají ke komunikaci; výsledky také vycházejí z omezeného množství dat a čekají na odborné posouzení.

Zákazy sociálních sítí pro děti se šíří, jejich skutečný přínos pro bezpečnost ale zatím není přesvědčivě doložen. Část nezletilých omezení obchází, případně se může přesunout na menší a hůře kontrolované služby. Autor upozorňuje, že ověřování věku zároveň hrozí nadměrným sběrem citlivých údajů, a prosazuje technologie, které potvrdí věkovou hranici bez odhalení identity. Účinnější cestou má být regulace doporučovacích algoritmů a návykových funkcí, silnější ochrana soukromí, nezávislý dohled i digitální vzdělávání. Důležité je také zachovat bezpečné online i fyzické prostory pro mladé, zejména pro izolované a znevýhodněné skupiny.

Studie na myších naznačuje, že polysacharid z kozince blanitého, známého také jako astragalus či huang qi, může snižovat účinnost imunoterapie anti-PD-1 proti melanomu. Kombinace doplňku a léčby vedla k horšímu protinádorovému účinku než samotná anti-PD-1 terapie. Látka podle vědců omezovala pronikání důležitých imunitních buněk do nádoru a podporovala v něm imunosupresivní prostředí. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, protože experiment zahrnoval pouze 24 myší. Autoři proto doporučují opatrnost při užívání přírodních doplňků během imunoterapie a další klinický výzkum.

Teoretičtí fyzici navrhují způsob, jak by silně urychlená atomová jádra mohla vytvářet páry axionů, hypotetických částic považovaných za možné složky temné hmoty. Mechanismus vychází z toho, že jádra mění kvantové fluktuace axionového pole a při prudké změně pohybu by se tyto fluktuace mohly proměnit ve skutečné částice. Proces lze popsat dynamickým Casimirovým jevem i Unruhovým jevem. Testovat jej by mohly ultraperiferní srážky těžkých iontů, při nichž se jádra těsně minou vysokou rychlostí. Pravděpodobnost vzniku i následná detekce axionů by však byly velmi obtížné a závisely by na jejich dosud neznámé hmotnosti.

Předběžná studie vědců z Yaleovy univerzity naznačuje, že misofonie, tedy silná negativní reakce na běžné zvuky jako žvýkání či popotahování, se může častěji vyskytovat v rodinách. Z 101 zkoumaných lidí s misofonií mělo 39 procent příbuzného prvního stupně se stejnými potížemi a 48 procent alespoň jednoho postiženého příbuzného. V rodinách se zároveň častěji objevovaly úzkosti, deprese, ADHD a obsedantně-kompulzivní porucha. Autoři upozorňují, že roli mohou hrát společné genetické i vlivy prostředí, přičemž nejde o důkaz jediného genu ani o jistotu dědičnosti. Studie zatím neprošla recenzním řízením a neměla kontrolní skupinu, výzkumníci proto připravují podrobnější analýzy DNA.

Analýza spermií mužů ve věku 24 až 75 let ukázala, že některé mutace ve kmenových buňkách varlat podporují rychlejší množení těchto buněk. Vzniká tak konkurence, při níž se mutované linie mohou šířit více než nemutované, přestože mohou být pro potomky škodlivé. Vědci našli známky pozitivního výběru u 40 genů, přičemž 31 z nich s tímto jevem dosud spojováno nebylo. Řada těchto genů souvisí s vývojovými poruchami či rakovinou a podíl spermií s pravděpodobně choroboplodnými mutacemi podle odhadů roste z asi 2 procent ve 30 letech na 4,5 procenta v 70 letech. Neznamená to však přímou pravděpodobnost narození dítěte s poruchou, protože mutace mohou být vyřazeny při oplodnění, vývoji embrya i přirozeným výběrem v populaci.

Vědci analyzovali 300 nejsilnějších slunečních erupcí zaznamenaných v letech 2010 až 2016 a porovnali jejich energii s velikostí magneticky aktivních oblastí na Slunci. Zjištěný vztah pak použili na historická pozorování slunečních skvrn. Mimořádná skvrna z roku 1947, široká zhruba čtyřicetkrát více než Země a pokrývající 0,6 procenta viditelného slunečního disku, by teoreticky mohla vyvolat erupci na spodní hranici takzvaných supererupcí. Studie neodhadla pravděpodobnost ani četnost takové události, ale podporuje možnost, že extrémní částicové bouře zachycené v letokruzích mohou s podobnými erupcemi souviset. Přímé zdravotní dopady by byly omezené, vážně by však mohly být ohroženy technologie a infrastruktura.

V chilské poušti Atacama objevili vědci část zubu vyhynulé kapybary rodu Cardiatherium, starou přibližně 8,8 milionu let. Jde o nejstarší známý doklad výskytu kapybar v Chile a o jeden z nejstarších nálezů těchto hlodavců vůbec. Fosilie spolu s pozůstatky sladkovodních ryb, gaviálů a rostlinnými mikrofosiliemi naznačuje, že jižní Atacama byla v pozdním miocénu vlhkou krajinou s trvalou sladkou vodou a bujnou vegetací. Nález zpochybňuje představu, že oblast zůstávala pouští desítky milionů let. Badatelé také uvažují, že se kapybary mohly šířit sítí mokřadů severně od And, nikoli přes vysoké a suché pohoří.

Vědci vytvořili a spálili modelové papyrové svitky, aby ověřili způsob čtení zuhelnatělých textů z římského Herculanea bez jejich rozvinutí. Ukázalo se, že písmo s příměsí olova při rentgenové tomografii výrazněji kontrastuje s ohořelým papyrem. Trojrozměrné snímky a upravený algoritmus pro virtuální rozbalování dokázaly rekonstruovat obsah zkušebních svitků. Přenosný přístroj by navíc mohl rychle vytipovat originální svitky obsahující olovo. Metoda může usnadnit zpřístupnění jediné dochované neporušené knihovny z antiky, jejíž svitky zavalil popel při erupci Vesuvu.

Vědci vyvinuli měkkou kontaktní čočku, která dokáže ve slzách měřit serotonin a mohla by jednou nabídnout neinvazivní sledování stresu. Hydrogelová čočka s grafenovými a stříbrnými elektrodami zachytila i velmi nízké koncentrace této látky a při laboratorních zkouškách vydržela opakované deformace déle než 28 dní. Ve vzorcích slz od deseti dobrovolníků hladina serotoninu po stresových úkolech klesala. Krátký test na oku anestezovaného prasete neprokázal podráždění ani infekci. Technologie je zatím ve výzkumné fázi; před využitím u lidí je nutné ověřit bezpečnost, přesnost i rozdíly mezi jednotlivci. Cílem je bezdrátová čočka schopná přenášet data do telefonu a časem měřit více biomarkerů najednou.

Malá pilotní studie naznačuje, že chemické látky zachycené stěrem z pupku mohou odlišovat zdravé osoby od lidí s Parkinsonovou nemocí, mírnou kognitivní poruchou či covidem-19. Vědci analyzovali těkavé organické sloučeniny pomocí laserové fotoakustické spektroskopie a nejvýraznější rozdíly našli ve vzorcích z nosu a pupku. Do výzkumu bylo zapojeno pouze 24 účastníků, takže metoda zatím nemůže sloužit k diagnostice. Výsledky navíc mohly ovlivnit rozdíly ve věku účastníků, hygieně či okolním prostředí. K ověření přínosu jsou nutné rozsáhlejší studie s věkově srovnatelnými skupinami v běžných podmínkách.

Když asteroid přejde před vzdálenou hvězdou, na krátkou dobu zablokuje její světlo a jeho stín přeběhne po části Země. Síť amatérských pozorovatelů může z naměřených časů a světelných křivek určit tvar i rozměry asteroidu, často lépe než velké observatoře schopné pružně reagovat. Pozorování nevyžaduje drahou techniku: postačit může menší dalekohled, citlivá kamera a přesné časování. Autor používá GPS řízený LED blikač, který dovoluje kalibrovat videozáznam s přesností několika milisekund. U asteroidu Duccio zachytil přibližně půlvteřinový zákryt při rychlosti stínu kolem 24 kilometrů za sekundu. Podobné úkazy lze předpovídat pomocí bezplatného softwaru organizace IOTA a v řadě oblastí nastávají několikrát za měsíc.

Vědci popsali případ šestnáctiletého chlapce označeného KCL, který si s mimořádnou přesností vybavuje vlastní prožitky, včetně velmi raného dětství. Testy potvrdily, že jeho schopnost autobiografické paměti převyšuje výkon očekávaný u více než 99,9 % běžné populace. Vzpomínky se mu často samovolně vybavují po drobných podnětech, jako jsou vůně, hudba či věty. Pozornost, pracovní paměť i exekutivní funkce má přitom v normě, což podporuje závěr, že nejde o obecně nadprůměrné poznávací schopnosti. Studie naznačuje, že podstatou tohoto vzácného jevu je zejména snadnější a citlivější přístup k osobním vzpomínkám.

Americká společnost Endurance Energy vyvrtala u pobřeží Oregonu zkušební vrt do mořského dna poblíž aktivní sopky Axial Seamount. V hloubce 1 500 metrů chce využít přibližně 250 °C horkou hydrotermální vodu k pohonu 100kilowattového podmořského generátoru Adélie. Pilot se soustředí hlavně na sběr provozních a ekologických dat; vyrobená elektřina bude napájet senzory a zbytek se uvolní jako teplo do okolní vody. Firma chce zařízení sledovat přes existující optickou síť a vyhodnotit dopady na ekosystém. Do konce roku 2027 plánuje dvoumegawattový projekt u Tongy, kde by podmořská geotermální energie mohla snížit závislost ostrovů na drahé dovážené naftě. Odborníci však upozorňují na technickou náročnost, náklady na kabelové propojení i dosavadní neúspěchy podobných projektů.

Malá studie malajsijských vědců naznačuje, že samotná vůně čokolády by mohla při silovém tréninku podpořit výkon. Třiadvacet pravidelně trénujících mužů po přivonění k hořké čokoládě zvládlo při předkopávání v průměru o 18 opakování více než po kontrolním podnětu; vůně mléčné čokolády byla spojena s devíti opakováními navíc. Hořká čokoláda zároveň souvisela s nižším pocitem hladu a větší sytostí, příčinný vztah však studie nepotvrdila. Vnímaná náročnost cvičení se mezi podmínkami výrazně nelišila. Autoři upozorňují, že šlo o malý pokus s mladými muži po nočním půstu a pouze s jedním cvikem, takže výsledky zatím nejsou doporučením pro běžný trénink.

Detektor Carpet v ruské observatoři Baksan zaznamenal foton o energii 300 TeV pocházející z mimořádně jasného gama záblesku GRB 221009A vzdáleného asi dvě miliardy světelných let. Tak energetické záření by se při cestě vesmírem mělo srážet s reliktním mikrovlnným zářením a přeměnit na jiné částice. Italští vědci proto navrhují model kombinující přeměnu fotonů na hypotetické částice podobné axionům a možné porušení Lorentzovy invariance při extrémních energiích. Tento mechanismus by mohl vesmír pro velmi energetické fotony učinit průhlednějším a vysvětlit i jejich pozdější přílet. Jde však zatím o teoretické vysvětlení založené na jediném pozorování, které musí ověřit další data.

Britská studie s více než 47 000 pacienty naznačuje, že užívání léků ze skupiny GLP-1, mezi něž patří Ozempic, Wegovy či Mounjaro, souvisí s výrazně vyšším rizikem návratu obsahu žaludku při zákrocích v anestezii. U uživatelů těchto přípravků připadal výskyt aspirace nebo regurgitace na jednoho ze 71 pacientů, zatímco u ostatních na jednoho z 802. Riziko je sice absolutně nízké, vdechnutí žaludečního obsahu však může poškodit plíce nebo ucpat dýchací cesty. Autoři upozorňují, že výsledky mohou částečně ovlivňovat také obezita a cukrovka. Vysazení léků krátce před výkonem nemusí kvůli jejich dlouhému účinku problém vyřešit a může zhoršit kontrolu hladiny cukru v krvi. Pacienti by proto měli o jejich užívání vždy informovat anesteziologa.

Studie jihokorejských vědců naznačuje, že snímek očního pozadí by mohl neinvazivně odhadovat biologický věk člověka. Model vycvičený na téměř 30 tisících snímků sítnice určoval skutečný věk s průměrnou odchylkou 2,5 až 2,7 roku. Vyšší odhadovaný věk sítnice souvisel například s cukrovkou, kouřením, věkem podmíněnou makulární degenerací a šedým zákalem. Autoři upozorňují, že metoda zatím není dostatečně ověřena pro posuzování jednotlivců a lépe se hodí pro sledování trendů v populaci. V budoucnu by mohla při běžných očních vyšetřeních pomáhat vytipovat pacienty pro další zdravotní kontrolu.