elektřina

Fyzici představili vysvětlení známého pokusu, při němž se okurka propíchnutá vidličkami po připojení ke zdroji elektřiny rozsvítí. Elektrický proud zahřívá lák, vytváří plynové kapsy a při návratu slané vody k elektrodě vznikají drobné jiskry. Elektrolýza zároveň rozkládá vodu a uvolňuje vodík, který jiskry zapalují v malých explozích. Žlutooranžovou záři způsobují excitované atomy sodíku obsažené ve slaném nálevu. Zář se obvykle objeví jen na jedné straně, patrně tam, kde se nahromadí více slané vody; pokus je nebezpečný a neměl by se provádět doma.

První baterie, Voltův sloup, vznikla roku 1799 ze sporu Alessandra Volty s Luigim Galvanim o původ elektrických stahů žabích svalů. Galvani je vysvětloval vrozenou „živočišnou elektřinou“, zatímco Volta hledal zdroj proudu v kontaktu různých kovů a kapalině. Volta pak sestavil střídající se kotouče mědi a zinku oddělené materiálem nasáklým solným roztokem či kyselinou, které dodávaly trvalý slabý proud. Vynález rychle umožnil elektrolýzu vody a izolaci dalších chemických prvků. Článek zdůrazňuje, že ani jeden z rivalů nebyl jednoznačným vítězem: Galvani přispěl k elektrofyziologii a Volta k elektrochemii a bateriové technice.

Studie z Tel Avivu odhalila, jak dopravní znečištění ovlivňuje elektrické pole v atmosféře. Výsledky ukazují, že oxidy dusíku a dopravní špičky zvyšují elektrické pole téměř okamžitě. Znečištění jemnými částicemi PM2.5 má na elektrické pole obdobný, avšak opožděný účinek. O víkendech bylo zaznamenáno výrazné oslabení elektrického pole, což potvrzuje spojení mezi emisemi a elektrickou variabilitou. Ionizované částice znečišťujících látek snižují vodivost, což zpětně posiluje elektrické pole. Tyto poznatky mohou pomocí měření elektrických polí přispět k lepšímu monitoringu znečištění ve městech.