znečištění

Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že znečištění ovzduší, hluk a chemické látky jsou spojeny s psychickými poruchami, jako jsou deprese a úzkost. Studie potvrzují, že částečky prachu a oxid dusičitý souvisejí s depresivními příznaky. Zvláště nebezpečná je expozice chemikáliím v citlivých vývojových fázích života. Hluk z dopravy může zvyšovat riziko psychických problémů u zranitelných skupin. Dokončování cílů nulového znečištění by mohlo zlepšit duševní zdraví obyvatel Evropy.

Studie z Max-Planck Institute odhaluje, že lidské znečištění ovzduší narušuje strukturu mravenčích kolonií tím, že mění jejich charakteristické pachy. Výzkum ukázal, že ozon reaguje s alkeny vyskytujícími se na tělech mravenců, což může vést k agresi mezi členy stejné kolonie. V experimentu se ozon úrovně městského znečištění ukázal jako natolik škodlivý, že zasahuje do rozpoznání soukmenovců. Důsledky zahrnují i narušení péče o larvy, což může způsobit jejich smrt. Tento výzkum poukazuje na širší dopady oxidantů na hmyz, které jsme dosud mohli přehlížet.

Nová studie odhalila, že vesmírný odpad vracející se na Zemi způsobuje znečištění kovem v horní atmosféře. Vědci sledovali lithium, které se objevilo při návratu stupně SpaceX Falcon 9. Tento objev potvrzuje, že vesmírné odpadky zanechávají chemické stopy v naší atmosféře. S pokračujícím nárůstem satelitních startů je potřeba tento problém řešit. Znečištění může mít dopad na ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením, a násobí se riziko pro komunikační systémy i počasí. Vyvstává nutnost vytvoření mezinárodního regulačního rámce pro sledování a řešení tohoto environmentálního problému.

Nová studie ukazuje, že dlouhodobé vystavení částicím PM2.5 zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Výzkum týmu z Emory University zkoumal zdravotní data více než 27,8 milionu Američanů starších 65 let. Studie naznačuje, že znečištění ovzduší může přímo přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby, a to nezávisle na jiných zdravotních problémech, jako je vysoký krevní tlak nebo deprese. Pozorování také ukázalo, že lidé, kteří prodělali mrtvici, mohou být ještě zranitelnější vůči účinkům znečištění. Výsledky podporují myšlenku, že environmentální faktory velmi ovlivňují zdraví, zejména u starších lidí.

Nová studie zveřejněná v JAMA Neurology naznačuje, že znečištění ovzduší může zvyšovat riziko vzniku amyotrofní laterální sklerózy (ALS) a urychlovat jeho progresi. Výzkum sledoval dopady dlouhodobé expozice znečištění, zejména oxidům dusíku a pevným částicím, na 10 000 účastníků. Zjištěné výsledky ukazují, že lidé žijící v oblastech s vyšší mírou těchto znečišťujících látek mají 20–30% vyšší riziko rozvoje ALS. Extrémní expozice těmto látkám navíc zvyšuje riziko úmrtí či nutnosti podpůrného dýchání. Studie neměla data o kouření či o expozici znečištění v interiéru, nicméně naznačuje, že kontrola kvality ovzduší může mít významný zdravotní přínos.

Mikroplasty se stávají běžným kontaminantem v potravinách, což překvapuje mnohé. Různé potraviny jako žvýkačky, sůl, ovoce a zelenina mohou obsahovat mikroplasty, které se uvolňují během konzumace nebo zpracování. Například plastové mlýnky na sůl mohou přidat tisíce částic. Teplé nápoje připravené v plastových obalech jsou také zdrojem mikroplastů. Také mořské plody obsahují částice, ale méně, než se dříve myslelo. Alternativní přístupy, jako přechod na kohoutkovou vodu nebo používání skleněných lahví, mohou pomoci snížit expozici.

Studie z Tel Avivu odhalila, jak dopravní znečištění ovlivňuje elektrické pole v atmosféře. Výsledky ukazují, že oxidy dusíku a dopravní špičky zvyšují elektrické pole téměř okamžitě. Znečištění jemnými částicemi PM2.5 má na elektrické pole obdobný, avšak opožděný účinek. O víkendech bylo zaznamenáno výrazné oslabení elektrického pole, což potvrzuje spojení mezi emisemi a elektrickou variabilitou. Ionizované částice znečišťujících látek snižují vodivost, což zpětně posiluje elektrické pole. Tyto poznatky mohou pomocí měření elektrických polí přispět k lepšímu monitoringu znečištění ve městech.

Velké dávky vitaminu C mohou chránit plíce před škodlivými účinky jemných částic PM2.5, které jsou spojovány s astmatem a rakovinou plic. Výzkum provedený na myších a lidských tkáních v laboratoři ukázal, že vitamin C snižuje poškození buněk způsobené oxidačním stresem a zánětem. Studie doporučuje vitamin C jako doplněk pro osoby ohrožené nízkou úrovní znečištění. Přestože výsledky jsou slibné, je třeba dalšího výzkumu, aby se potvrdila účinnost vitaminu u lidí. Výzkum zdůrazňuje, že i nízká úroveň znečištění může mít dramatický vliv na zdraví buněk.

Nová studie zkoumá úroveň znečištění vzduchu v domácnostech, kterou produkují běžné spotřebiče. Vědci z Pusan National University v Jižní Koreji objevili, že zejména topinkovače, horkovzdušné fritézy a fény emitují velké množství ultrajemných částic (UFP). Nejvýraznějším zdrojem těchto částic byl topinkovač, který bez krajíce chleba vylučoval 1,73 bilionu UFP za minutu. Tyto mikročástice mohou proniknout hluboko do plic dospělých i dětí, přičemž ty poslední mohou být kvůli svým menším dýchacím cestám více ohroženy. Výzkum také nalezl těžké kovy v těchto částicích, což může zvyšovat riziko zdravotních problému, jako jsou astma a kardiovaskulární choroby. Vědci apelují na vývoj tzv. 'emičně uvědomělých' produktů a na zavedení přísnějších regulací pro snížení rizik.

Kanadská studie naznačuje, že emise z fosilních paliv mohou zvyšovat riziko onemocnění ALS. Výzkumníci sledovali expozici oxidu siřičitému (SO2) u lidí s ALS v porovnání se zdravými jedinci, přičemž odhalili významnou spojitost s tímto toxinem. Studie zdůrazňuje nutnost přísnějších regulací kvality ovzduší, protože i přes dodržování oficiálních norem byla zjištěna vyšší expozice SO2 u pacientů s ALS. Vědci doporučují další výzkum vlivu znečišťujících látek na riziko ALS, neboť i při nízké četnosti onemocnění jsou jeho následky devastující.