Evropská unie

Evropská komise zvýšila minimální ceny dovážené elektroplechové oceli GOES, klíčového materiálu pro jádra transformátorů. Opatření má chránit evropské výrobce před levným dovozem, zejména z Asie, avšak energetický sektor varuje před růstem nákladů a dalším omezením dodávek. Evropští producenti podle průmyslových svazů nedokážou dodat potřebný objem ani nejvýkonnější jakost materiálu. Poptávka po GOES v EU mezi lety 2021 a 2025 vzrostla o 32 procent kvůli rozvoji sítí, obnovitelných zdrojů, elektrifikaci a datovým centrům. Dočasná ochranná opatření platí do února 2027; kritici požadují, aby je doplnily investice do kapacit a technologicky pokročilých evropských výrobků.

Evropský projekt Circuit4EU propojuje 21 partnerů z devíti zemí a testuje deset technologií pro opětovné využití a recyklaci surovin ze staré elektroniky. Má přispět k cíli EU získávat do roku 2030 čtvrtinu potřebných kritických surovin recyklací. Piloty zahrnují umělou inteligenci pro posuzování hodnoty součástek, robotickou demontáž notebooků a myček, odpájení komponent i chemické zpracování materiálů. Projekt ověřuje postupy na noteboocích, Wi-Fi zařízeních, elektrokoloběžkách a myčkách s cílem nasadit alespoň část řešení v průmyslovém prostředí. Rozvoj podporují také evropská pravidla, která mají posílit sledování kovů a materiálů v dodavatelských řetězcích i recyklaci permanentních magnetů.

Evropská unie rozšiřuje AI továrny, gigatovárny a datová centra, čímž prudce zvyšuje poptávku po nejvýkonnějších čipech. Ty však Evropa z velké části nevyrábí a u pokročilých procesorů závisí na amerických návrhářích, zejména Nvidii, a asijských výrobcích. Připravovaný Chips Act 2.0 má vedle podpory výroby posílit domácí poptávku a propojit producenty čipů s průmyslem. Původní cíl dosáhnout do roku 2030 pětiny světové výroby čipů je přitom podle auditorů nepravděpodobný. Odborníci doporučují neusilovat o úplnou soběstačnost, ale diverzifikovat dodavatele, rozvíjet strategické kapacity a omezovat zranitelnost vůči jednotlivým zemím či firmám.

Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že znečištění ovzduší, hluk a chemické látky jsou spojeny s psychickými poruchami, jako jsou deprese a úzkost. Studie potvrzují, že částečky prachu a oxid dusičitý souvisejí s depresivními příznaky. Zvláště nebezpečná je expozice chemikáliím v citlivých vývojových fázích života. Hluk z dopravy může zvyšovat riziko psychických problémů u zranitelných skupin. Dokončování cílů nulového znečištění by mohlo zlepšit duševní zdraví obyvatel Evropy.