plodnost

Čínští vědci zkoumali tkáň varlat čtyř dárců různého věku a popsali výrazné rozdíly mezi mladšími a staršími vzorky. Stárnutí varlat souviselo zejména se změněnou komunikací mezi Sertoliho buňkami, které podporují tvorbu spermií, a Leydigovými buňkami produkujícími testosteron. Ve varlatech starších mužů byly v Sertoliho buňkách vyšší hladiny proteinu WLS. Zvýšení jeho tvorby v laboratorně kultivovaných buňkách urychlilo známky stárnutí, což naznačuje, že WLS může být více než pouhým ukazatelem tohoto procesu. Autoři však upozorňují, že studie pracovala s velmi malým počtem vzorků a její závěry je nutné ověřit na rozsáhlejších datech.

Analýza spermií mužů ve věku 24 až 75 let ukázala, že některé mutace ve kmenových buňkách varlat podporují rychlejší množení těchto buněk. Vzniká tak konkurence, při níž se mutované linie mohou šířit více než nemutované, přestože mohou být pro potomky škodlivé. Vědci našli známky pozitivního výběru u 40 genů, přičemž 31 z nich s tímto jevem dosud spojováno nebylo. Řada těchto genů souvisí s vývojovými poruchami či rakovinou a podíl spermií s pravděpodobně choroboplodnými mutacemi podle odhadů roste z asi 2 procent ve 30 letech na 4,5 procenta v 70 letech. Neznamená to však přímou pravděpodobnost narození dítěte s poruchou, protože mutace mohou být vyřazeny při oplodnění, vývoji embrya i přirozeným výběrem v populaci.

Naše planeta je vystavena nekontrolovatelnému množství syntetických chemikálií, které mohou přispívat k neviditelné krizi plodnosti. Vědci poukazují na to, že pesticidy, plasty a další znečišťující látky ohrožují plodnost a zdraví lidí i zvířat po celém světě. Jen zlomek těchto chemikálií byl dostatečně otestován z hlediska bezpečnosti. Endokrinní disruptory obsažené v těchto látkách mohou dlouhodobě narušovat hormonální systémy a způsobovat reprodukční problémy. Mikroplasty a další skryté hrozby představují výzvu pro budoucnost lidské i zvířecí populace.

Mužská plodnost se může zlepšit častější ejakulací, jak naznačuje nová studie. Spermie skladované během sexuální abstinence stárnou a jejich kvalita se zhoršuje. Výzkum zahrnující analýzu téměř 55 000 mužů ukázal, že při delší sexuální abstinenci klesá pohyblivost spermií a roste poškození jejich DNA. Je také pozorováno, že spermie mohou spotřebovávat své energetické zásoby a hromadit oxidační stres, což přispívá k degradaci. Doporučení Světové zdravotnické organizace pro uchovávání spermatu před lékařskými zákroky jsou zpochybněna studií, která naznačuje, že kratší období abstinence může zlepšit výsledky oplodnění.