stárnutí

Nová studie ukazuje, že pingvini v zoo biologicky stárnou rychleji než jejich divocí protějšci, což připomíná západní životní styl lidí. Pingvini v zoo žijí bez stresu z predátorů a s neomezeným přístupem k potravě, což vede k narušení jejich přirozených životních rytmů. Přestože žijí déle než divocí jedinci, jejich sedavý životní styl a dietní zvyklosti urychlují stárnutí. Výzkum srovnává biologické a chronologické stáří na základě epigenetické hodiny. Tato zjištění mohou poskytnout náhled na lidské stárnutí a vliv životního stylu.

Vědci identifikovali 10 krevních markerů, které odhalují biologický věk odlišný od chronologického. Výzkum vedený Univerzitou v Kostnici zjednodušuje určování biologického věku prostřednictvím krevních testů. Studie zahrnovala 3 300 lidí, u kterých se z 362 parametrů vybralo 10 nejvýznamnějších biomarkerů. Testy prokázaly rozdíly v biologickém stárnutí u jednotlivců s vlivem hormonu či kouření. Nálezy ukazují na složitost stárnutí a možnost lepšího porozumění zdravotního stavu pomocí krevních testů. Nový test by mohl pomoci jak při hodnocení zdraví, tak při posouzení účinnosti léčby proti stárnutí.

Studie ukazuje, že kolem padesátého roku života dochází ke zrychlení stárnutí lidského těla. Výzkum, který analyzoval proteiny v lidských tkáních, naznačuje, že po tomto věku se stárnutí tkání a orgánů stává výraznějším. Největší změny byly zaznamenány v cévách a aortě, což poukazuje na jejich značnou citlivost ke zhoršení. Výzkumníci také zjistili, že s rostoucím věkem se zvyšuje množství proteinů spojovaných s různými nemocemi. Studie klade základ pro pochopení lidského stárnutí na úrovni systémů a může přispět k vývoji medicínských intervencí ke zpomalení stárnutí.

Nová studie naznačuje, že lidé v našich sociálních sítích, kteří nám způsobují stres, mohou urychlit proces našeho biologického stárnutí. Takzvaní 'hassleři' mohou zvýšit biologický věk až o devět měsíců. Nejsilnější efekt je pozorován u stresujících rodinných vztahů. Studie upozorňuje na důležitost posouzení našich sociálních vazeb z hlediska jejich přínosů i možných negativních dopadů. Zkušenosti s negativními svazky byly častější u žen, kuřáků a osob s historií stresu v dětství.

Studie z Finska naznačuje, že mít více dětí nebo žádné může souviset s kratší délkou života a rychlejším stárnutím. Výzkum analyzoval data 14 836 žen, přičemž se zjistilo, že ženy bez dětí či s průměrem 6,8 dětí čelily vyššímu riziku úmrtnosti. Nejlepší výsledky vykazovaly ženy s dvěma až třemi dětmi, které je měly ve věku 24 až 38 let. Výsledky podporují teorii, že investice do reprodukce může omezovat zdroje pro udržení těla. Na osobní úrovni studie doporučuje nebrat výsledky metodou příčiny a následku, ale spíše jako podklad pro další biologický výzkum.

Nová studie odhalila, že systém "ukládání odpadu" v mozku slábne s věkem, což narušuje komunikaci mezi mozkovými buňkami. U starších neuronů se bílkoviny hromadí a získávají podobu uzlíků, zatímco podpůrné buňky, mikroglie, se snaží zahlazené synapse obnovit. Tento proces ale může zároveň způsobit poškození mozkových buněk. Studie rovněž poukazuje na nové terapeutické cíle, jelikož určití bílkoviny nebyly s neurodegenerativními onemocněními dosud spojovány. Zpomalení rozkladu bílkovin může přispět k úbytku synapsí a selhání mozkových funkcí, což je charakteristické pro Alzheimerovu nemoc.

Studie vedená výzkumníky z Vanderbiltovy univerzity odhalila dosud neznámou adaptaci související se stárnutím buněk. Tento proces přetváří endoplazmatické retikulum (ER), což je důležitá struktura v našich buňkách zapojená do různých biochemických procesů. Mechanismus ER-fagie pomáhá nejen při rozkladu poškozených částí ER, ale také hraje roli v zdravém stárnutí a prodloužení života. Výzkum na nematodách ukázal, že s přibývajícím věkem klesá množství drsného ER, což může ovlivnit schopnost buněk udržovat funkční bílkoviny. Zjištění naznačují, že remodelace ER je ochranná odpověď při stárnutí.

Nedávná studie zjistila, že lidé zažívají dvě období rychlého stárnutí, kolem 44 a 60 let. Výzkumníci sledovali biomolekuly ve vzorcích od 108 dospělých a objevili významné změny ve složení molekul především v oblasti metabolismu, kardiovaskulárních nemocí a svalových funkcí. Tato zjištění naznačují, že stárnutí není plynulý proces, ale zahrnuje také prudké výkyvy v molekulární struktuře. Nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit a řešit zdravotní problémy spojené se stárnutím. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Aging.

Vědci z Národní univerzity v Singapuru identifikovali protein zvaný DMTF1, který by mohl zpomalit stárnutí mozku. Tato látka působí na genetickou expresi, což podporuje růst a dělení neuronálních kmenových buněk. Studie ukázala, že větší množství DMTF1 pomáhá reprodukovat neurony, což je proces typický pro mladší mozek. Zdá se, že zvyšování hladiny DMTF1 by mohlo obcházet problémy způsobené zkrácenými telomery, ale další výzkum je nezbytný. Případné terapie využívající DMTF1 by mohly být klíčem ke zlepšení paměti a učení, ale je třeba dávat pozor na rizika, jako je rakovina.

Nová studie naznačuje, že fyzické schopnosti vrcholí kolem 35. roku věku a následně začínají klesat. Tento proces je nezávislý na cvičení, i když pravidelná fyzická aktivita může zpomalit rychlost úbytku schopností. Výzkum probíhal na základě dlouhodobé studie ve Švédsku, která sledovala fyzickou kapacitu účastníků po desítky let. Zjištěno bylo, že vytrvalost a aerobní kapacita dosahují vrcholu mezi 26 a 36 lety, zatímco síla mužů a žen vrcholí v různých věcích. Přestože fyzický pokles nelze zastavit, aktivní životní styl pomáhá udržet lepší kondici i ve stáří.