medicína

Nové studie naznačují, že roztroušená skleróza (RS) může být spuštěna virem Epstein-Barr (EBV), který je jedním z nejběžnějších virů na světě. EBV je přítomen u 95 % dospělé populace a téměř u všech pacientů s RS. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Francisku objevili mechanismus, kdy T buňky, specificky reagující na EBV, napadají nervové buňky. Tento objev přináší důležité souvislosti a navazuje na předešlé studie, které ukazují, že riziko RS se po infekci EBV výrazně zvyšuje. Vědci zjistili, že T buňky rozpoznávající EBV jsou v mozkomíšním moku pacientů s RS mnohem početnější než v jejich krvi.

Nová studie naznačuje, že lék semaglutid, známý pro své účinky na cukrovku typu 2 a hubnutí, by mohl také pomoci při léčbě osteoartrózy. Výzkum provedený na myších ukazuje, že tento lék chrání klouby prostřednictvím mechanismů, které nejsou spojeny s úbytkem hmotnosti. Semaglutid totiž mění metabolismus buněk v chrupavce, což vede k jejich lepší energetické účinnosti. Součástí studie byl i experiment na lidech s obezitou a osteoartrózou, který prokázal snížení bolesti a regeneraci chrupavky. Přesto je důležité další ověření těchto výsledků v klinických studiích.

Vědci vyvinuli nový 'molekulární hodiny', které pomocí krevních markerů dokážou předpovědět nástup příznaků Alzheimerovy choroby roky dopředu. Test detekuje hladiny proteinu p-tau217, které ukazují na postup onemocnění. Tato metoda je rychlejší a levnější než tradiční zobrazovací metody či testy mozkomíšního moku. I když je nyní využitelná hlavně na skupinové úrovni, může se časem stát přesnější i pro jednotlivé pacienty, což by umožnilo plánování preventivních opatření. Výzkum publikovaný v Nature Medicine ukazuje na slibný potenciál pro klinické studie.

Vědci z Northwestern University udělali významný krok k léčbě poranění míchy způsobujících paralýzu. V laboratorních podmínkách vypěstovali malé organoidy lidské míchy a podrobili je zraněním. Speciální terapie podpořila regeneraci nervové tkáně a snížila zjizvení. Výzkum potvrdil účinnost dřívějších experimentů na myších a ukázal potenciál léčby pro lidské pacienty. Výsledky naznačují slibné možnosti budoucího využití v medicíně, byť je léčba stále roky vzdálená od klinického testování.

V roce 2023 museli chirurgové odstranit obě plíce vážně nemocného 33letého muže, které byly zdrojem infekce nereagující na antibiotika. Využili experimentálního umělého plicního systému, který okysličoval krev a stabilizoval pacienta po dobu 48 hodin, než byly dostupné dárce pro transplantaci plic. Tato přelomová metoda umožnila pacientovi přežít a plně se zotavit po transplantaci. Případ ukazuje možnost využití obdobných přístupů i pro další vážně nemocné pacienty s akutním selháním plic. Studie k tomuto případu byla publikována v časopise Med.

Nový výzkum odhalil, jak přesně epigenetický spínač může blokovat tvorbu tukových buněk, což by mohlo pomoci v boji proti obezitě a diabetu 2. typu. Klíčovou roli zde hraje protein PPARγ, který podporuje přeměnu buněk na tukové buňky. Studie však zjistila, že proteiny YAP a TAZ mohou tuto přeměnu zablokovat. Tyto proteiny, součást signální dráhy Hippo, zabraňují aktivaci genů pro tukové buňky. Výzkum provedený na myších nabízí naději pro budoucí léčbu metabolických poruch, ačkoliv je potřebné další testování a výzkum.

Kosmonauti evakuovaní z Mezinárodní vesmírné stanice uvedli, že přenosný ultrazvukový přístroj sehrál klíčovou roli během zdravotní krize. Přesný důvod a osoba vyžadující lékařskou péči nebyli během jejich první veřejné prezentace po návratu na Zemi specifikováni. NASA realizovala první zdravotnickou evakuaci v historii své 65leté kosmické mise. Ultrazvukový přístroj, který kosmonauti již dříve používali pro rutinní kontroly, se ukázal jako nenahraditelný při nečekaném problému a posádka zdůraznila důležitost jeho přítomnosti na palubě. Japonský astronaut Kimiya Yui vyzdvihl, jak dobře naplánované předletové školení pomohlo zvládnout složitou situaci.

Ibuprofen, známý lék proti bolesti, by mohl kromě zmírňování bolesti také mít protirakovinné vlastnosti. Výzkum zjistil, že může snižovat riziko endometriálního karcinomu u žen, zejména těch s onemocněním srdce. Tento lék patřící do skupiny NSAID inhibuje enzym COX-2, čímž snižuje zánět a podněty pro růst rakovinných buněk. Ne všechny studie však přinášejí stejné závěry o bezpečnosti a účinnosti NSAID, zejména kvůli rizikům žaludečních vředů a kardiovaskulárních komplikací. Navzdory pozitivním indikacím odborníci varují před samoléčbou ibuprofenem jako prevence rakoviny.

Výzkum Alzheimerovy choroby prochází výraznými změnami. Nové teorie naznačují, že Alzheimerova choroba může být spíše autoimunitním onemocněním než čistě mozkovým. Beta-amyloid, dříve pokládaný za hlavního viníka, může být součástí imunitní reakce mozku, která však chybně útočí na zdravé mozkové buňky. To vede k chronickému poškozování buněk a demenci. Léčba by tak mohla spočívat v regulaci imunitních drah v mozku. Tento přístup nabízí nový pohled na možnosti terapie a výzkum této závažné nemoci.

Pobyt v mikrogravitaci může výrazně ovlivnit lidský organismus, včetně změn tvaru mozku astronautů. Tyto změny, i když jemné, ovlivňují oblasti spojené s rovnováhou a propriocepcí, což může být důvodem, proč někteří astronauti po návratu na Zemi bojují s rovnováhou. Studie ukázala, že mozek se během vesmírného letu posouvá a naklání v lebce, a nejvýraznější změny byly zaznamenány u astronautů, kteří strávili ve vesmíru delší dobu. Tyto posuny nejsou spojeny se změnou inteligence nebo osobnosti, nýbrž se funkcemi, které pomáhají sledovat pozici a pohyb těla. Tento výzkum by mohl pomoci navrhovat lepší programy pro obnovu astronautů po návratu ze vesmíru.