rakovina

Mezinárodní studie sledovala 450 112 lidí v průměru 14,1 roku a zkoumala vztah konzumace masa k nádorům žaludku a adenokarcinomu jícnu. Každých dalších 30 gramů zpracovaného masa denně bylo spojeno s devítiprocentním vyšším rizikem rakoviny žaludku a třináctiprocentním vyšším rizikem adenokarcinomu jícnu. U nezpracovaného červeného masa se statisticky významná souvislost s těmito nádory neprokázala. Vyšší příjem bílého masa byl u žen spojen s vyšším rizikem nádorů ve střední a dolní části žaludku, nikoli však u mužů. Výzkum neprokazuje příčinnou souvislost, mimo jiné proto, že jídelníček účastníků byl zaznamenán pouze na začátku sledování.

Studie sledující více než 91 tisíc účastníků britského projektu UK Biobank naznačuje, že vedle celkového času vsedě záleží i na délce jednotlivých úseků nehybnosti. Každá další hodina sezení trvajícího nejméně 30 minut byla spojena s o 9 % vyšším rizikem úmrtí na rakovinu a o 3 % vyšší pravděpodobností jejího výskytu. Naopak přerušované sezení, například krátkou chůzí, souviselo s příznivějšími výsledky. Nahrazení hodiny dlouhého sezení lehkou aktivitou bylo v modelu spojeno s nižším rizikem výskytu i úmrtí na rakovinu. Jde o observační výzkum, který prokazuje souvislosti, nikoli přímou příčinu a následek.

Americká observační studie na datech 1,4 milionu lidí naznačuje, že očkování proti HPV souvisí s téměř sedmdesátiprocentním poklesem výskytu nádorů hlavy a krku. Mezi více než 700 tisíci očkovanými vědci zaznamenali 40 případů, zatímco v obdobně staré neočkované skupině 130 případů. Nejvýraznější přínos se projevil u nádorů ústní části hltanu, které se v USA častěji týkají mužů. Studie zatím nedokazuje přímou příčinnou souvislost, podporuje však dosavadní předpoklad, že vakcína může chránit před více HPV souvisejícími rakovinami než jen rakovinou děložního čípku. Autoři zdůrazňují potřebu dalších dlouhodobých výzkumů a širšího očkování obou pohlaví.

Studie korejských vědců naznačuje, že analýza mikrobů ve slinách může pomoci rozpoznat nádory trávicího traktu, zejména kolorektální karcinom. Výzkumníci porovnali vzorky slin a stolice od 507 lidí a zjistili, že pacienti s nádorem měli výrazně více stejných bakterií v ústech i ve střevě než zdraví účastníci. Tento ukazatel nebyl zvýšený u lidí s metabolickými poruchami, například diabetem 2. typu. Modely založené jen na ústních vzorcích podle autorů v některých skupinách rozlišily rakovinu tlustého střeva lépe než běžný test skrytého krvácení ve stolici. Metoda však zatím není připravena pro klinickou praxi; vědci musí ověřit její přesnost u lidí bez předchozí diagnózy a objasnit, zda změny mikrobiomu rakovinu způsobují, nebo jsou jejím důsledkem.

Vitamin B12 je nezbytný pro tvorbu DNA, nervový systém i krvetvorbu, výzkumy však opakovaně nacházejí neobvykle nízké i vysoké hodnoty u lidí s některými nádory. Analýza více než 37 tisíc pacientů s rakovinou tlustého střeva spojila zvýšenou hladinu B12 v krvi s pokročilejším onemocněním, metastázami a kratším přežitím. Neznamená to ale, že vitamin rakovinu vyvolává: agresivní nádory mohou měnit ukládání a transport B12 nebo jej intenzivněji využívat. Pozorovací studie také naznačila vyšší riziko rakoviny při velmi nízkém i vysokém příjmu B12, kauzální souvislost však neprokázala. Odborníci proto považují zvýšené hodnoty B12 spíše za možný signál probíhajícího onemocnění než za jeho jasnou příčinu.

Vědci z Washingtonovy univerzity objevili u myší v kostní dřeni lebky specializované imunitní struktury připomínající zárodečná centra lymfatických uzlin. Tyto útvary jsou propojené s mozkem drobnými kanálky a mohou rychle aktivovat B lymfocyty proti hrozbám v mozkové tkáni. V modelech gliomu vedlo potlačení jejich činnosti k rychlejšímu růstu nádorů a horšímu přežívání, zatímco posílení imunity zlepšilo obranu organismu. Autoři upozorňují, že výsledek zatím platí pro myši, avšak náznaky podobných mechanismů existují i u lidí. Objev by do budoucna mohl podpořit méně invazivní léčbu nádorů mozku i dalších neurologických nemocí.

Studie japonských vědců naznačuje, že mimořádně dlouhověcí lidé mohou být lépe chráněni před nemocemi díky vyššímu podílu cytotoxických T buněk CD4. Tyto vzácné buňky vyhledávají a ničí infikované, poškozené či nádorové buňky. U stoletých účastníků tvořily mediánově 9,6 procenta těchto buněk, zatímco u superstoletých 17,6 procenta; u lidí ve věku 70 až 90 let to byla 4 procenta. Buňky zároveň nevykazovaly známky vyčerpání a často vznikaly klonováním po imunitní reakci. Výsledky z malého vzorku 28 Japonců podporují představu, že imunitní systém se může i ve velmi vysokém věku aktivně přizpůsobovat rostoucím zdravotním hrozbám.

Analýza dat více než 112 000 účastníků amerických dlouhodobých studií zjistila souvislost mezi každodenním pitím slazených nápojů a vyšším výskytem rakoviny žaludku. Lidé, kteří vypili nejméně jednu porci denně, měli podle výsledků asi 2,45krát vyšší riziko než ti, kteří je nepili. Zvýšené riziko se objevilo u žen i mužů, výraznější bylo u žen. Studie neprokázala příčinný vztah a její autoři upozorňují na možné vlivy dalších faktorů, včetně nedostatku údajů o infekci bakterií Helicobacter pylori. U nápojů slazených umělými sladidly se souvislost s rakovinou žaludku neprokázala.

Analýza úmrtních dat 12,7 milionu Američanů z let 2020 až 2024 porovnala 503 profesí a zjistila nejvyšší podíl úmrtí na nádory spojované se zářením u letušek, následovaných piloty. Posádky letadel jsou ve výšce vystaveny kosmickému ionizujícímu záření, před nímž na zemi chrání atmosféra. Letušky měly ve srovnání s ostatními profesemi o 50 % vyšší výskyt těchto nádorových úmrtí, piloti o 36 % vyšší. Studie příčinnou souvislost definitivně neprokazuje, upozorňuje však i na možné působení UV záření a narušení cirkadiánního rytmu. Autoři doporučují zvážit systematičtější sledování radiační zátěže a zdravotní prevenci pro letecký personál.

Výskyt a úmrtnost na většinu nádorových onemocnění se dlouhodobě snižují, výjimkou je však nárůst zaznamenaných případů kolorektální rakoviny u lidí do 50 let v některých zemích. Absolutní počet těchto diagnóz je stále nízký, trend ale vědce znepokojuje, protože u starších skupin výskyt spíše klesá. Mezi možná vysvětlení patří obezita, pesticidy, PFAS a další vlivy prostředí, žádné však zatím přesvědčivě nevysvětluje rozdíl mezi generacemi. Svou roli mohou hrát častější vyšetření, změny v diagnostice či kvalitnější registrace případů. Nárůst navíc není celosvětový: v řadě zemí jsou sazby u mladších lidí stabilní nebo klesají, což hledání příčiny dále komplikuje.