rakovina

Výskyt a úmrtnost na většinu nádorových onemocnění se dlouhodobě snižují, výjimkou je však nárůst zaznamenaných případů kolorektální rakoviny u lidí do 50 let v některých zemích. Absolutní počet těchto diagnóz je stále nízký, trend ale vědce znepokojuje, protože u starších skupin výskyt spíše klesá. Mezi možná vysvětlení patří obezita, pesticidy, PFAS a další vlivy prostředí, žádné však zatím přesvědčivě nevysvětluje rozdíl mezi generacemi. Svou roli mohou hrát častější vyšetření, změny v diagnostice či kvalitnější registrace případů. Nárůst navíc není celosvětový: v řadě zemí jsou sazby u mladších lidí stabilní nebo klesají, což hledání příčiny dále komplikuje.

Vědci popsali mechanismus, kterým gliomy včetně agresivního glioblastomu využívají signály aktivních neuronů k množení. Protein neuroligin-3 se váže na receptor CSPG4 na povrchu nádorových buněk, zvyšuje napětí jejich membrány a aktivuje iontový kanál PIEZO1. Následné buněčné signály podporují růst nádoru; buňky gliomu bez PIEZO1 se v mozku myší množily výrazně méně. Stejná dráha přirozeně funguje i u zdravých prekurzorů oligodendrocytů, kde pomáhá udržovat jejich zásobu. Zjištění nabízí možný směr léčby, avšak zásah by musel šetřit zdravé mozkové buňky.

Studie na buněčných kulturách a myších naznačuje, že rakovinné buňky přeživší chemoterapii mohou v senescentním stavu uvolňovat více fruktózy. Tento cukr podle výzkumníků mění metabolismus mitochondrií, snižuje tvorbu cholesterolu v buněčných membránách a oslabuje vzájemné spojení nádorových buněk. Buňky se pak snáze oddělují od nádoru, což je důležitý krok při šíření rakoviny vaječníků. Myši na stravě s vysokým podílem fruktózy měly více metastáz, avšak výsledky nelze přímo vztahovat na lidi ani z nich vyvozovat, že fruktóza sama způsobuje metastázy. Autoři navrhují další výzkum omezení fruktózy a léčiv odstraňujících senescentní buňky jako možného doplnění terapie.

Studie naznačuje, že strava s vysokým obsahem tuků a masa a nízkým podílem vlákniny může podporovat střevní bakterie produkující deoxycholovou kyselinu (DCA). Tato látka vzniká přeměnou žlučových kyselin a v pokusech na geneticky náchylných prasatech a myších souvisela s vyšší proliferací buněk a větším počtem nádorů tlustého střeva. Bakterie schopné DCA vytvářet byly častější také ve vzorcích lidí s kolorektálním karcinomem, avšak lidská část výzkumu prokazuje pouze souvislost, nikoli příčinu. Autoři proto nepovažují výsledky za důkaz, že léky vážící žlučové kyseliny mohou rakovině předcházet či ji léčit. Závěry podporují dosavadní doporučení upřednostňovat vlákninu, ovoce, zeleninu a celozrnné potraviny a omezovat červené a průmyslově zpracované maso.

Ketogenní dieta, populární pro své výhody v hubnutí a léčbě nemocí, může mít odlišné účinky na různé části střeva. Studie na myších ukazuje, že tato dieta podporuje růst nádorů v tenkém střevě, zatímco v tlustém střevě je potlačuje. Výzkum naznačuje, že tyto účinky jsou způsobeny metabolizací tuků spíše než ketonovými těly. Výsledky zpochybňují dosavadní myšlenky o ketogenní dietě a její vliv na rakovinu střev. Důležitost výzkumu spočívá v odlišení účinků stravy od ketonových doplňků.

Britští a indičtí vědci vyvinuli nový neinvazivní test pro včasnou detekci orální rakoviny. Test s přesností přes 95 % poskytuje výsledky do jedné hodiny a je založen na analýze výrazů mRNA z čtyř specifických genů prostřednictvím jednoduchého stěru úst. Díky této metodě mohou lékaři efektivněji monitorovat pacienty a předcházet bolestivým biopsiím. Orální rakovina je na vzestupu a často je spojena s faktory jako kouření nebo HPV infekce.

Vědci vyvinuli metodu 'molekulárního pneumatického kladiva', která může ničit rakovinné buňky bez chemoterapie nebo radiace. Metoda se spoléhá na aminokyaninové molekuly stimulované blízkým infračerveným světlem, které vibrují a narušují membránu rakovinných buněk. První experimenty ukázaly úspěšnost 99 % při ničení rakovinných buněk v laboratorních podmínkách. Metoda by mohla vést k cílenější a efektivnější léčbě různých typů rakoviny. Výzkum je zatím v rané fázi, ale přináší nové naděje na léčbu rakoviny.

Pankreatická duktální adenokarcinom je obtížná na léčbu kvůli mutacím v genu KRAS, které podporují rychlé dělení buněk. Výzkumníkům z Florida A&M University se podařilo nalézt způsob, jak tento problém obejít použitím polyisoprenylovaných cysteinyl amidových inhibitorů (PCAIs). V laboratorních testech PCAIs účinně narušily signály mutovaných KRAS, blokujíc přes 90 % šíření rakovinných buněk. Klíčová sloučenina NSL-YHJ-2-27 se ukázala jako nejúčinnější. Další výzkum je nutný pro ověření účinnosti a bezpečnosti těchto látek na živočišných modelech a případně i u lidí.

Nová studie naznačuje, že střevní mikrobiom může zůstat narušen více než deset let po odstranění adenomu, což může udržovat zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva. Výzkum ukázal významné rozdíly v mikrobech mezi lidmi, kteří měli adenomy odstraněny, a těmi, kdo je nikdy neměli. Tato situace může přispívat k tomu, že lidé po odstranění polypů mají stále vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny. Mikroby ve střevě jsou úzce spojeny s dietou a životním stylem, což naznačuje, že změny ve stravovacích návycích mohou ovlivnit střevní prostředí a riziko onemocnění. Další výzkum je však potřebný k určení, zda mikrobiom přímo způsobuje rakovinu.

Nová analýza zjistila, že nízké hladiny testosteronu jsou spojeny s vyšším rizikem úmrtnosti na rakovinu. Studie zahrnovala více než 26 000 mužů a zjistila, že hladiny testosteronu pod 8,6 nmol/L zvyšují riziko úmrtí na rakovinu. Je důležité poznamenat, že nenavrhují, aby muži začali užívat testosteronové doplňky. Nízký testosteron může být důležitým ukazatelem budoucího zdraví, včetně rizika rakoviny, kromě rakoviny prostaty. Výzkum zveřejněný v Lancet Healthy Longevity doporučuje mužům s nízkým testosteronem navštívit lékaře pro důkladnou kontrolu zdraví.