rakovina

Analýza téměř 977 tisíc účastníků ze dvou britských kohort zjistila souvislost mezi preferencí velmi horkých nápojů a vyšším rizikem dlaždicobuněčného karcinomu jícnu. Lidé, kteří pili nápoje označené jako velmi horké, měli oproti těm, kteří je pili teplé, 3,17krát vyšší relativní riziko; u kategorie horkých nápojů činil nárůst 69 procent. Vyšší riziko se projevilo u čaje i kávy a nezměnilo se výrazně přidáním mléka. Konzumace šesti a více horkých nápojů denně byla rovněž spojena se 71% nárůstem rizika. Jde o observační studii založenou na subjektivním hodnocení teploty, takže nedokazuje příčinu, autoři však upozorňují na možné poškozování sliznice jícnu teplem.

Genetická analýza ukázala, že vzácný nádor měkkých tkání vznikl u jednoho z jednovaječných dvojčat a ještě v děloze se přenesl na druhé. Vědci porovnali vzorky nádorů, zdravých tkání i placenty a podle nahromaděných mutací rekonstruovali vývoj onemocnění. Nádor pravděpodobně vznikl na konci prvního trimestru a k jedinému přenosu přes společnou placentu došlo pozdě ve druhém trimestru. Studie zároveň odhalila opačný pohyb běžných krevních buněk mezi plody. Autoři zdůrazňují, že jde o jediný zdokumentovaný případ a přenos rakoviny mezi dvojčaty považují za vzácný jev.

Analýza zdravotních záznamů naznačuje, že pacienti se solidními nádory, kteří při imunoterapii užívali antidepresiva typu SSRI, měli během dvou let nižší úmrtnost než srovnatelná skupina užívající benzodiazepiny. Zemřelo 23,5 procenta uživatelů SSRI oproti 34,4 procenta druhé skupiny; relativní riziko úmrtí bylo nižší přibližně o 37 procent. Možným vysvětlením je vliv SSRI na serotoninový transportér, který může tlumit protinádorovou aktivitu T-lymfocytů. Studie je však observační a nemůže prokázat, že antidepresiva skutečně prodlužují život, protože výsledky mohly ovlivnit rozdíly ve zdravotním stavu či péči o pacienty. Autoři proto požadují randomizované klinické zkoušky a nedoporučují zahajovat či vysazovat léčbu bez konzultace s lékařem.

Celosvětová analýza spojuje infekce s 12 procenty všech nádorových onemocnění diagnostikovaných v roce 2024, tedy s přibližně 2,3 milionu případů. Největší podíl měly bakterie Helicobacter pylori a lidský papilomavirus (HPV), následované viry hepatitidy B, Epstein-Barrovým virem a hepatitidou C. Tři čtvrtiny těchto případů připadly na země s nízkými a středními příjmy, zvláště ve východní Asii, subsaharské Africe a jihovýchodní Asii. Autoři upozorňují, že očkování, screening, diagnostika a léčba infekcí mohou značné části těchto nádorů předejít, přístup k nim je však nerovnoměrný. U Helicobacter pylori a Epstein-Barrového viru nadále chybějí účinné vakcíny či dostatečně rozvinuté možnosti kontroly.

Vědci vyvinuli kombinovanou ultrazvukovou metodu, která u bdělých myší současně sleduje růst glioblastomu, cévy i projevy mozkové aktivity. Nádorové buňky upravili tak, aby vytvářely plynové váčky a byly v ultrazvukovém obrazu lépe rozpoznatelné. Během jedenácti dnů pozorovali, že rostoucí nádor posouval okolní mozkové struktury, oslaboval aktivitou vyvolané prokrvení a přestavoval síť cév v okolí. V jednom kompletně sledovaném případě se krev kolem nádoru pohybovala pomaleji a některé cévy vykazovaly známky zúžení či blokády. Studie zahrnovala jen tři myši a jde o ověření metody, nikoli o závěr přímo použitelný pro lidské pacienty. Technika by později mohla pomoci sledovat, jak mozkové nádory a okolní tkáně reagují na léčbu.

Studie zjistila, že buňky s chybějícím chromozomem Y se častěji vyskytují nejen přímo v nádorech, ale i v jejich zdánlivě zdravém okolí. Vědci analyzovali tisíc vzorků tkání od 405 mužů a nejvýraznější ztrátu Y zaznamenali v nádorech, zejména kolorektálních. Tento jev nelze podle autorů vysvětlit pouze stárnutím, ačkoli se s věkem v některých tkáních zvyšuje. Výzkum zatím neprokazuje, zda ztráta chromozomu Y rakovinu vyvolává, nebo je jejím důsledkem. Do budoucna by mohla sloužit jako pomocný ukazatel pro odhalování nádorů, její klinické využití však vyžaduje další studie.

Studie na myších naznačuje, že polysacharid z kozince blanitého, známého také jako astragalus či huang qi, může snižovat účinnost imunoterapie anti-PD-1 proti melanomu. Kombinace doplňku a léčby vedla k horšímu protinádorovému účinku než samotná anti-PD-1 terapie. Látka podle vědců omezovala pronikání důležitých imunitních buněk do nádoru a podporovala v něm imunosupresivní prostředí. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, protože experiment zahrnoval pouze 24 myší. Autoři proto doporučují opatrnost při užívání přírodních doplňků během imunoterapie a další klinický výzkum.

Vědci upravili nepatogenní kmen bakterie E. coli Nissle 1917 tak, aby se hromadil v nádorech a přímo v nich vytvářel chemoterapeutikum 5-FU z podané látky 5-FC. Bakterie zároveň nesly látky podporující imunitní odpověď a blokující protein PD-L1, jímž se nádory brání imunitnímu útoku. V pokusu na myších úplně zmizely tři ze sedmi nádorů tlustého střeva, tedy 43 procent. U neléčených nádorů na druhé straně těla se navíc zpomalil růst, což naznačuje systémovou imunitní reakci. Výsledky jsou předběžné: šlo o malou studii na myších s uměle navozenými nádory a léčba byla podávána přímo do nádoru.

Tříletému chlapci s chemoterapii odolným hepatoblastomem, který se rozšířil do plic a patrně i kostí, po dvou dávkách experimentální CAR-T léčby zmizely známky nádoru. Terapie využila pacientovy vlastní T-lymfocyty upravené tak, aby rozpoznávaly protein glypikan-3, častý u jaterních nádorů. Po první infuzi se nádor zmenšil a po druhé, podané za osm týdnů, vyšetření ukázala úplnou remisi s výjimkou zjizvení. Chlapec zůstal bez známek nemoci i po 12 měsících. Jde však o jediný případ z rané fáze klinického hodnocení, takže bezpečnost a účinnost postupu u dalších pacientů musí potvrdit pokračující studie.

Mezinárodní studie sledovala 450 112 lidí v průměru 14,1 roku a zkoumala vztah konzumace masa k nádorům žaludku a adenokarcinomu jícnu. Každých dalších 30 gramů zpracovaného masa denně bylo spojeno s devítiprocentním vyšším rizikem rakoviny žaludku a třináctiprocentním vyšším rizikem adenokarcinomu jícnu. U nezpracovaného červeného masa se statisticky významná souvislost s těmito nádory neprokázala. Vyšší příjem bílého masa byl u žen spojen s vyšším rizikem nádorů ve střední a dolní části žaludku, nikoli však u mužů. Výzkum neprokazuje příčinnou souvislost, mimo jiné proto, že jídelníček účastníků byl zaznamenán pouze na začátku sledování.