rakovina

Pankreatická rakovina má dlouhodobě velmi nízkou míru přežití, ale nový lék daraxonrasib přináší naději. Tento lék se soustředí na mutaci genu KRAS, která je hlavní příčinou většiny těchto nádorů. Prokázalo se, že daraxonrasib téměř zdvojnásobil dobu přežití pacientů s pokročilým stádiem této nemoci z 6,7 na 13,2 měsíce. Přestože má daraxonrasib nežádoucí účinky, jako jsou kožní vyrážky a stomatitida, pacienti hlásili lepší kvalitu života než při chemoterapii. Tento vývoj by mohl změnit přístup k léčbě rakoviny slinivky, zejména pokud bude lék schválen regulačními orgány.

Novopečené léky jako Ozempic či Wegovy mohou snižovat riziko vzniku rakoviny prsu. Tři nové studie ukazují, že lidé užívající GLP-1 léky mají o 30 % nižší pravděpodobnost diagnózy rakoviny prsu. Navíc mají o 50 % menší pravděpodobnost šíření a úmrtnosti na tento druh rakoviny. Výsledky byly prezentovány na výroční konferenci Americké společnosti klinické onkologie. Další výzkumy mají za cíl potvrdit biologickou příčinu, která by mohla stát za těmito výsledky.

Rakovina slepého střeva, dříve spojovaná převážně s vyšším věkem, nyní výrazně přibývá mezi mladými lidmi. Podle nedávného výzkumu jsou generace X a mileniálové třikrát až čtyřikrát častěji diagnostikováni než předchozí generace. Navzdory své vzácnosti, nemoc chybí obecnou povědomí i výzkum. Příznaky jako bolest břicha či nadýmání lze snadno zaměnit za běžné potíže, což komplikuje včasnou diagnózu. Příčiny tohoto nárůstu nejsou jasné, ale podezření padá na změny v životním stylu a možné environmentální faktory.

V USA byly aktualizovány směrnice pro screening kolorektálního karcinomu, které zahrnují nové testy. Důvodem je nárůst výskytu tohoto onemocnění u lidí pod 50 let. Mezi novými metodami je test na vzorky stolice pro detekci skrytého krvácení a molekulárních markerů a také krevní test prováděný v ordinaci. Kolonoskopie zůstává doporučovanou metodou pro ty s vyšším rizikem nebo příznaky. Screening je doporučen od 45 let věku. Důraz je také kladen na zdravý životní styl jako prevenci.

Vědci objevili nový virus ve střevních bakteriích, který může být spojen s rozvojem kolorektálního karcinomu. Výzkum z Dánska a Austrálie poukazuje na bakterii Bacteroides fragilis, běžně přítomnou i u zdravých lidí. Zjistili, že u pacientů s rakovinou nese B. fragilis často bakteriofág, což je virus, který infikuje bakterie. Studie naznačuje, že tento virus by mohl hrát roli v riziku vzniku rakoviny, ačkoli přímá příčinná souvislost zatím nebyla prokázána. Dále se zkoumá, jak může tento virus ovlivňovat bakterie a možné aplikace ve skríningu rakoviny.

S rostoucí a stárnoucí populací přibývá případů rakoviny, a to zejména v nízko- a středně příjmových zemích. Podle nové zprávy zveřejněné v The Lancet Oncology bude do roku 2050 diagnostikováno 35,3 milionu případů rakoviny ročně, což daleko přesahuje současnou kapacitu globálních zdravotních systémů. Studie upozorňuje, že bez rychlého řešení nedostatku pracovních sil v onkologické péči hrozí vážná zdravotní krize. Významné nedostatky se předpokládají zejména v oblasti ošetřovatelství a diagnostiky, přičemž v Africe a Asii se očekávají nejnižší pětileté přežití. Pokud se situace včas nevyřeší, do roku 2030 až 2050 by mohlo dojít k úmrtí 170 milionů pacientů na rakovinu, které by bylo možné odvrátit.

Nová pilulka zvaná daraxonrasib pomáhá lidem s pokročilou rakovinou slinivky žít déle. Tato látka blokuje mutovaný protein podporující růst nádorů, což je přínos, který lékařství dlouho hledalo. Pacienti užívající tuto pilulku měli medián přežití 13,2 měsíce oproti 6,7 měsíce u těch na chemoterapii. Studie ukazuje, že daraxonrasib může změnit standardní péči o metastatickou rakovinu slinivky. Ačkoliv má některé vedlejší účinky, jako vyrážky a ústní vředy, lék přináší pacientům menší bolest a lepší kvalitu života.

Různé oblasti mozku mají odlišnou náchylnost k rakovině. Výzkumníci pozorovali, že některé nádory vznikají v určitých částech mozku častěji. U ovocných mušek vědci zjistili, že genetická mutace může v různých částech mozku způsobit jiný růst nádorů. Klíčovou roli hraje protein Chinmo. Tam, kde byl Chinmo snížen, se růst nádorů zastavil. Ačkoli lidé Chinmo nemají, tento objev naznačuje možné biologické důvody častějšího vzniku nádorů v určitých oblastech mozku. Tato zjištění mohou vést k novým terapeutickým možnostem.

Nový výzkum ukazuje, že vitamin B2 hraje klíčovou roli v ochraně rakovinných buněk proti ferroptóze, speciálnímu typu buněčné smrti. Studie vedená vědci z Univerzity ve Würzburgu zjistila, že absence vitaminu B2 činí rakovinné buňky zranitelnějšími vůči této smrti. Vitamin B2 podporuje činnost proteinu FSP1, který potlačuje ferroptózu. Zajímavým nálezem je, že látka roseoflavin, napodobující vitamin B2, může narušovat ochranu rakovinných buněk tím, že podporuje ferroptózu. Výzkum naznačuje možnost cílené léčby rakoviny, která by nenarušovala zdravé buňky.

Vědci pozorovali makrofágy při útoku na buňky melanomu, což může naznačovat nový směr léčby pro všechny pacienty. Makrofágy se ukázaly být klíčovými v obraně proti rakovině tím, že 'okousávají' živé rakovinné buňky bez pomoci T buněk. Tento objev může vést k novým terapeutickým strategiím, které by umožnily lepší aktivaci imunitního systému. Výzkum ukázal, že tyto buňky tvoří bariéru kolem nádoru a mohou hrát ochrannou roli. Další kroky se zaměří na pochopení procesu, jak makrofágy signalizují nebezpečí dalším buňkám imunitního systému.