mozkový nádor

Vědci vyvinuli kombinovanou ultrazvukovou metodu, která u bdělých myší současně sleduje růst glioblastomu, cévy i projevy mozkové aktivity. Nádorové buňky upravili tak, aby vytvářely plynové váčky a byly v ultrazvukovém obrazu lépe rozpoznatelné. Během jedenácti dnů pozorovali, že rostoucí nádor posouval okolní mozkové struktury, oslaboval aktivitou vyvolané prokrvení a přestavoval síť cév v okolí. V jednom kompletně sledovaném případě se krev kolem nádoru pohybovala pomaleji a některé cévy vykazovaly známky zúžení či blokády. Studie zahrnovala jen tři myši a jde o ověření metody, nikoli o závěr přímo použitelný pro lidské pacienty. Technika by později mohla pomoci sledovat, jak mozkové nádory a okolní tkáně reagují na léčbu.

Vědci popsali mechanismus, kterým gliomy včetně agresivního glioblastomu využívají signály aktivních neuronů k množení. Protein neuroligin-3 se váže na receptor CSPG4 na povrchu nádorových buněk, zvyšuje napětí jejich membrány a aktivuje iontový kanál PIEZO1. Následné buněčné signály podporují růst nádoru; buňky gliomu bez PIEZO1 se v mozku myší množily výrazně méně. Stejná dráha přirozeně funguje i u zdravých prekurzorů oligodendrocytů, kde pomáhá udržovat jejich zásobu. Zjištění nabízí možný směr léčby, avšak zásah by musel šetřit zdravé mozkové buňky.