infekce

Britská nemocnice Royal Papworth v Cambridge spojila 40 případů infekce bakterií Mycobacterium abscessus s vodovodním systémem své nové budovy v letech 2019 až 2025. Nákaza přispěla k úmrtí dvou žen po dvojité transplantaci plic; ohroženi byli zejména pacienti s oslabenou imunitou, cystickou fibrózou či nemocemi dýchacích cest. Bakterie je odolná vůči více druhům antibiotik a v nemocničním rozvodu se šířila i přes rozsáhlá opatření. Filtry na kohoutcích se ukázaly jako účinné, riziko však přetrvávalo například v odpadech a na toaletách. Po zavedení dalších postupů klesl počet případů z 12,8 na 2,2 ročně a od června 2025 nebyl zaznamenán nový případ.

Celosvětová analýza spojuje infekce s 12 procenty všech nádorových onemocnění diagnostikovaných v roce 2024, tedy s přibližně 2,3 milionu případů. Největší podíl měly bakterie Helicobacter pylori a lidský papilomavirus (HPV), následované viry hepatitidy B, Epstein-Barrovým virem a hepatitidou C. Tři čtvrtiny těchto případů připadly na země s nízkými a středními příjmy, zvláště ve východní Asii, subsaharské Africe a jihovýchodní Asii. Autoři upozorňují, že očkování, screening, diagnostika a léčba infekcí mohou značné části těchto nádorů předejít, přístup k nim je však nerovnoměrný. U Helicobacter pylori a Epstein-Barrového viru nadále chybějí účinné vakcíny či dostatečně rozvinuté možnosti kontroly.

Posmrtná studie šesti lidí ve věku 14 až 30 let zjistila u pěti z nich DNA parazitů rodu Babesia, bakterie Bartonella henselae, nebo obou původců. Všichni před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními a neuropsychiatrickými potížemi a měli sebevražedné myšlenky či projevy. Autoři však zdůrazňují, že nález genetického materiálu neprokazuje, že infekce způsobily psychické obtíže ani úmrtí. Studie neměla srovnávací skupinu, vzorky se lišily a předchozí léčba mohla ovlivnit výsledky. Vědci pokládají za potřebný rozsáhlejší výzkum možných vazeb mezi přetrvávajícími infekcemi, zánětem a neurologickými či psychiatrickými příznaky.

Vědci z finské Univerzity v Helsinkách zjistili, že závažné infekce, zejména močových cest, jsou silně spojené s vyšším rizikem rozvoje demence. Studie zahrnovala analýzu dat 62 555 jedinců s demencí a 312 772 kontrolních účastníků bez ní. Infekce se spojovaly s 19% zvýšeným rizikem demence, nezávisle na jiných faktorech. Možná příčina je v zánětu, který poškozuje mozek. Potvrzení těchto zjištění vyžaduje další výzkum.

Použití sluchátek, zejména těch do uší, může zablokovat zvukovod a vystavit kůži bakteriím. Studie ukazují, že lidé dlouhodobě používající sluchátka mají často méně druhů bakterií v uších. To může vést k vyšší pravděpodobnosti infekcí, zejména v teplejších a vlhčích podmínkách. Doporučuje se nechat uši pravidelně dýchat a udržovat sluchátka čistá. Alternativou mohou být sluchátka s přenosem zvuku přes kosti, ale je třeba dbát na hlasitost.

Nové studie naznačují, že Alzheimerova choroba může být spojena s infekcí z dásní. Vědci objevili bakterii Porphyromonas gingivalis, patogen způsobující zánět dásní, v mozku zesnulých pacientů s touto nemocí. Experimenty na myších ukázaly, že orální infekce těmito bakteriemi vedla k jejich kolonizaci v mozku a zvýšené produkci amyloid beta proteinů, typicky spojovaných s Alzheimerem. Výzkumníci identifikovali toxické enzymy produkované těmito bakteriemi i u lidí, kteří nebyli diagnostikováni s Alzheimerem, což naznačuje, že infekce může hrát roli již před rozvojem demence. Tým zkoumá možnosti léčby, která by snižovala bakteriální zátěž a záněty v mozku.

Kvasinková infekce způsobená houbou Candida, zejména druhem Candida albicans, vykazuje narůstající rezistenci vůči lékům, jako je flukonazol. Výzkumy naznačují, že procento rezistentních kmenů celosvětově stoupá, což komplikuje léčbu nejen běžných infekcí, ale i vážnějších případů u lidí s oslabenou imunitou. Přenos Candidy nastává osobním kontaktem či kontaminovanými předměty, přičemž studie v Hongkongu odhalila rezistentní kmeny i ve vzduchu. Podpora zdravého mikrobiomu a správné užívání léků může pomoci omezit rozvoj rezistentních kmenů.

Pásový opar není nemoc, kterou byste mohli od někoho chytit. Je to reaktivace viru varicella-zoster, který už máte v těle po prodělání planých neštovic. Počáteční příznaky mohou zahrnovat brnění a bolest. Nejčastěji se objevuje vyrážka na jedné straně těla, ale může postihnout i obličej a oči. Brzká lékařská intervence s antivirotiky může pomoci zmírnit příznaky. Chronická bolest může přetrvávat měsíce po vymizení vyrážky.