rezistence

Vědci v Keni zaznamenali kmen kvasinky Candidozyma auris, který při laboratorních testech odolal všem čtyřem hlavním skupinám protiplísňových léků. Jde o první takový případ v Africe a teprve druhý zdokumentovaný na světě. Izolát pocházel od 28leté pacientky s infekcí operační rány získanou v nemocnici v Nairobi. Genetická analýza odhalila několik mutací spojených s rezistencí; jejich odlišnost od případu z New Yorku naznačuje možný nezávislý vznik této vlastnosti. Patogen se dokáže šířit ve zdravotnických zařízeních a u invazivních infekcí může být úmrtnost vysoká. Autoři proto žádají lepší genomický dohled a rychlejší diagnostiku.

Zavedená rada vždy dobrat celé balení antibiotik neplatí bez výjimky pro všechny bakteriální infekce. Více než 120 klinických studií podle článku ukazuje, že u některých běžných onemocnění mohou být kratší kúry stejně účinné a bezpečné jako delší, aniž by zvyšovaly riziko rezistence. Průzkum mezi 1 475 lidmi v USA však zjistil, že většina stále upřednostňuje léčbu trvající nejméně sedm dní, často kvůli dřívějším doporučením. Pacienti by délku léčby neměli měnit sami: je nutné řídit se konkrétními pokyny předepisujícího lékaře, protože například tuberkulóza či některé stafylokokové infekce vyžadují delší terapii.

Poslední linie obrany proti bakterii Pseudomonas aeruginosa, léčivo ceftazidime-avibactam (CZA), vykazuje ztrátu účinnosti. U dvou pacientů byly zjištěny genetické mutace, které bakteriím pomáhají lék odolat. Tyto mutace mění enzymy, které bakterie produkují, a umožňují jim překonat avibactamovou část léku. Zajímavostí je, že mutace zároveň zvyšují citlivost na starší antibiotika, což naznačuje možnou cestu léčby. Tento jev však také přináší riziko návratu resistence k starším antibiotikům v budoucnu. Výzkumníci toto zjištění publikovali s varováním pro lékaře o monitorování vývoje rezistence.

Studie varuje před rostoucí rezistencí bakterie způsobující tyfus na antibiotika. Bakterie Salmonella Typhi, která nemoc vyvolává, vykazuje v posledních třech dekádách odolnost vůči mnoha antibiotikům. Případy odolné vůči hlavním antibiotikům se šíří globálně, zejména z Jižní Asie. Bez efektivní expanze očkování může svět čelit další zdravotní krizi. Významné je zavedení a rozšíření tyfusových konjugovaných vakcín v endemických oblastech.

Studie varuje, že rostoucí sucha způsobená klimatickými změnami mohou vytvářet ideální podmínky pro vývoj bakterií rezistentních vůči antibiotikům. Nadměrné používání antibiotik není jediným faktorem podporujícím rezistenci; dochází k tomu i v půdním prostředí. Výzkum ukazuje, že během sucha se v půdě koncentrují přírodní antibiotika, což tlačí mikroby k evoluci odolných genů. Laboratorní pokusy simulující sucho prokázaly, že v suchých podmínkách přežívají hlavně rezistentní bakterie. Tento jev může výrazně ovlivnit veřejné zdraví, neboť mezi suchem v přirozeném prostředí a rezistencí v nemocnicích existuje silná vazba.

Horečka tyfu, onemocnění způsobené bakterií Salmonella enterica serovar Typhi, znovu představuje hrozbu díky své rostoucí antibiotické rezistenci. Studie identifikovala šíření vysoce rezistentních kmenů, které jsou neodolné k moderním léčbám jako jsou fluoroquinolony a cefalosporiny třetí generace. Tyto kmeny se rychle šíří z jižní Asie do dalších častí světa. Vědci zdůrazňují nutnost rozšíření preventivních opatření, včetně použití očkování v oblastech, kde je nemoc stále rozšířena. Pokud nedojde k rozšíření přístupu k vakcínám, mohlo by dojít ke globální zdravotní krizi.

Kvasinková infekce způsobená houbou Candida, zejména druhem Candida albicans, vykazuje narůstající rezistenci vůči lékům, jako je flukonazol. Výzkumy naznačují, že procento rezistentních kmenů celosvětově stoupá, což komplikuje léčbu nejen běžných infekcí, ale i vážnějších případů u lidí s oslabenou imunitou. Přenos Candidy nastává osobním kontaktem či kontaminovanými předměty, přičemž studie v Hongkongu odhalila rezistentní kmeny i ve vzduchu. Podpora zdravého mikrobiomu a správné užívání léků může pomoci omezit rozvoj rezistentních kmenů.

Podle nové studie se u novorozenců v jihovýchodní Asii alarmujícím způsobem šíří bakterie odolné vůči antibiotikům. V analýze 15 000 vzorků krve z 10 nemocnic se prokázala vysoká rezistence na antibiotika doporučovaná WHO pro léčbu sepse u novorozenců. Většina infekcí byla způsobena Gram-negativními bakteriemi, které jsou přirozeně odolnější. Nedostatek nových antibiotik, zejména pro děti, situaci dále zhoršuje. Autoři studie upozorňují na nutnost aktualizace léčebných protokolů podle místních dat, aby se zabránilo růstu úmrtnosti. Zároveň je klíčová investice do vývoje nových antibiotik pro nejmladší pacienty.