bakterie

Spánek je základní fyziologická potřeba člověka, ale může být ovlivněn bakteriálními fragmenty v mozku. Nedávná studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience naznačuje, že složky buněčných stěn bakterií, zejména peptidoglykan, se objevují v mozkových oblastech, jako je mozkový kmen a hypotalamus. Výzkum prováděný na myších ukázal, že hladiny peptidoglykanu rostou během poruch spánku. Přestože tyto nálezy v myších umožňují pochopit některé mechanismy, jejich aplikovatelnost na lidi zůstává omezená. Studií se také zaměřuje na potenciální interakce mezi mikrobiomem střev a funkcemi mozku, což naznačuje komplexní propojenost mezi lidským tělem a mikrobiologií.

Vědci zkoumají souvislost mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou nemocí. Studie naznačuje, že nedostatek vitamínů B2 a B7 může ovlivňovat tuto nemoc, což otevírá možnosti jednoduché léčby pomocí doplňků stravy. Analýzou vzorků od pacientů vědci zjistili, že změny ve složení střevních bakterií mohou snižovat produkci těchto vitamínů. Oslabení střevní bariéry, ke kterému dochází, může zvyšovat průchodnost střev pro toxiny, což může přispívat k prohloubení příznaků Parkinsonovy nemoci. Studie navrhuje, že suplementace vitamíny B společně s úpravou stravy by mohly potenciálně pomáhat v léčbě této nemoci.

Bakterie se stávají novým druhem 'živých léků' pro cílenou léčbu rakoviny. Tyto mikroorganismy mohou najít nádory, uvolnit léčbu na místě a poté zmizet. V současnosti lze využít bakterie k aktivaci imunitního systému proti rakovině, přičemž někteří pacienti již těží z jejich použití v případě rakoviny močového měchýře. Genetické inženýrství umožňuje bakterie upravit tak, aby nesly protinádorové vakcíny nebo posílily imunitní reakci. Přestože byly zjištěny některé úspěchy, většina klinických studií zatím neprokázala převahu nad tradičními terapiemi. Vědci však pokračují ve vývoji bezpečnostních opatření, která zabrání nechtěným infekcím a podpoří efektivitu bakteriálních terapií.

Fágová terapie, která využívá viry k ničení bakterií, se zkoumá jako možná alternativa k antibiotikům, jejichž účinnost klesá vlivem rostoucí rezistence bakterií. Nová studie zkoumá, jak bakterie Bacillus subtilis díky proteinu YjbH chrání své buňky před fágovými útoky, což ztěžuje účinnost terapie. Přestože phagové terapie narážejí na výzvy, jako je imunitní reakce těla, výzkum pokračuje s cílem vyvinout nové metody, které překonají obranné mechanismy bakterií. Vědci doufají, že tyto přístupy by jednou mohly doplnit nebo nahradit antibiotika při léčbě infekcí.