klimatická změna

V roce 2023 extrémní sucho způsobilo ohřev některých jezer v Amazonii na teploty vyšší než 41 °C, což vedlo k úhynu více než 200 delfínů a tisíců dalších vodních živočichů. Tato mimořádná událost je spojována s klimatickou změnou, konkrétně s oteplováním světových oceánů a silným jevem El Niño. Hydrolog Ayan Fleischmann spolu s kolegy zjistil, že kromě vysokých teplot přispěla k situaci také nízká hloubka vody, slabý vítr a intenzivní sluneční záření. Tento incident poukazuje na vážné ohrožení biodiverzity a místních komunit, kterou nelze řešit pouze na regionální úrovni. Vědci varují před častějším výskytem těchto podmínek, což potvrzuje potřebu globálního snížení fosilních paliv.

Hurikán Melissa se přehnal Karibikem a přinesl Jamaice první přímý zásah hurikánu kategorie 5. Rychlé zesílení takových bouří je obzvlášť nebezpečné, protože předpověď tohoto jevu je stále obtížná. Hlavní faktory zahrnují vysokou vlhkost, nízký střih větru a teplé povrchové teploty moře. Rostoucí teploty moří a změny klimatu tuto situaci ještě zhoršují, což může mít katastrofální dopady na přípravy komunit. Tímto způsobem hurikány narůstají na síle rychleji, což může vést k vyšší úmrtnosti, pokud lidé nestihnou evakuaci. Lepší monitorování a přesnější modely předpovědí jsou klíčové pro minimalizaci budoucího rizika.

Grónsko zažívá deformaci způsobenou tisíciletími akumulace a tání ledu, což mění jeho tvar. Vědci z Technické univerzity Dánska zjistili, že se ostrov každoročně posouvá o 2 cm severozápadně, což má vliv na navigaci v okolí. Tento proces je ovlivněn deskovou tektonikou, uvolňováním tlaku z ledovců a izostatickým vyrovnáváním po poslední době ledové. Přesné měření těchto pohybů může zlepšit modely budoucích změn a pomoci pochopit dopady klimatických změn. Studie byla publikována v magazínu Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Hurikán Melissa, poháněný neobvykle teplými karibskými vodami, zesílil na kategorii 5. Její rychlá intenzifikace a pomalý pohyb jsou spojeny s narůstajícím vlivem klimatické změny. Teplejší mořské teploty dodávají hurikánům více energie, což vede k intenzivnějším bouřím a vyšším srážkám, jak předvedl model Climate Central. Tento jev může mít devastující dopad na infrastrukturu a ekonomiku, zejména v oblastech závislých na turistice, jako je Jamajka. Zastavení a další zintenzivnění bouře je neobvyklé, ukazuje, jak zásadní vliv má oteplování oceánů.

Nová studie upozorňuje na vážné ohrožení, které představuje vzrůst hladiny moří pro pobřežní oblasti a infrastrukturu v zemích globálního Jihu. Výzkum zahrnuje 840 milionů budov a ukazuje na riziko zaplavení milionů z nich při různých scénářích vzrůstu hladiny moře. I při nejoptimističtějším scénáři by do konce století mohly být zaplaveny asi 3 miliony budov. V nejhorším případě by pak mohlo být ohroženo více než 130 milionů budov. Toto zjištění je varováním pro urbanisty a plánovače, aby přizpůsobili své strategie a vyhnuli se ohrožení infrastrukturních investic. Studie také navrhuje mapy rizikových oblastí, které by mohly pomoci rozhodnout o případném přesunu ohrožených komunit.

Podle zprávy o klimatických bodech zlomu se planeta dostala za bod, kdy může udržet teplovodní korály. Hromadné úhyny korálů byly zaznamenány při oteplení o 1,2 °C nad předindustriální úrovně. Kvůli klimatickým změnám za poslední dekádu trpěly například Velký bariérový útes a další oblasti opakovanými běleními, které neumožňují obnovu. Při současném kurzu může dojít i k dalším nevratným změnám, jakými jsou kolapsy ledovcových štítů v Antarktidě. Studie vyzývá k zavádění pozitivních klimatických změn a akci na COP30.

Vědci oživili mikroby uvězněné v aljašském permafrostu, které byly zamrzlé 40 000 let. Tání těchto vrstev nyní umožňuje mikroorganismům růst, což může uvolňovat oxid uhličitý a metan, přičemž přispívá ke změně klimatu. Výzkum ukazuje, že delší, teplejší léta v Arktidě mohou vést k mnohem větším emisím. Vědci simulovali aljašské letní podmínky a pozorovali pomalý růst mikrobů, který se časem zrychloval, což naznačuje možné zpoždění emisí po tání.

Vědci objevili v grónském ledovci zvýšenou koncentraci platiny, původně připisovanou nárazu meteoritu, ale nová výzkum ukazuje na vulkanickou erupci z Islandu. Tato erupce, která se odehrála před přibližně 12 800 lety, by mohla souviset s dramatickými klimatickými změnami, které vedly k ochlazení známému jako mladší dryas. Studie analyzovala chemické vzorky různých erupcí a zjistila, že stopa se nejvíce podobá výbuchům islandských sopek. Výsledky zdůrazňují důležitost pochopení příčin minulých klimatických změn pro předpověď budoucích.