klimatická změna

Výzkum kanadských vědců ukazuje, že arktické řeky mohou během sezonního tání narušovat sediment výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Laboratorní pokusy zaznamenaly erozi zhruba desetkrát vyšší než u nezamrzlého podloží. Když roztaje jen povrchová vrstva půdy, pod ní zůstává zmrzlý permafrost, který brání vodě vsakovat se do hloubky. Voda se proto rozlévá do stran, vytváří nové kanály a odnáší více půdy a písku. Poznatky mohou zlepšit předpovědi proměn arktické krajiny v důsledku oteplování a úbytku ledu.

Populace hlavonožců, zejména olihní, v posledních desetiletích rostou, příčiny tohoto vývoje však nejsou jednoznačné. Nová modelová studie naznačuje, že úbytek vrcholových predátorů může olihním nepřímo prospívat díky většímu množství drobných ryb, ale nemohou nahradit ztracenou biomasu predátorských ryb. Vyšší teplota vody v modelu naopak snižovala biomasu olihní, protože jim zvyšuje energetické nároky. Jejich úspěch může souviset hlavně s rychlým růstem, krátkým životem a schopností osidlovat narušené ekosystémy. Autoři zároveň upozorňují, že při nedostatku potravy může oteplování jejich růst populace nakonec omezit; studie zatím neprošla odborným recenzním řízením.

Nová studie naznačuje, že oteplování může v tropech změnit načasování i sílu rozsáhlých organizovaných bouřkových systémů. V simulaci vysokého oteplení přicházely tyto bouře o 10 až 15 dní později a následně přinášely o 38 až 45 procent intenzivnější srážky. Vědci spojují změnu s pomalejší sezonní reakcí atmosférické cirkulace a s hromaděním energie, které může podpořit prudší bouře. Pozdější a koncentrovanější déšť by mohl výrazně ovlivnit zemědělství, zásoby vody i riziko ničivých povodní. Autoři zdůrazňují, že použitý scénář není předpovědí nejpravděpodobnějšího vývoje, ale varovným testem citlivosti klimatu na silné oteplení.

Studie vinařských odborníků porovnala reakci odrůd Pinot noir a Chardonnay na nedostatek vody ve vinicích v několika evropských zemích i v Argentině. Chardonnay podle výsledků reaguje na rostoucí vodní stres plynule a může se lépe přizpůsobit podmínkám oteplení o 2 °C. U Pinot noir vědci zaznamenali kritický bod: při silném suchu se výrazně mění látky utvářející chuťový profil a charakter vína. Mírně sušší roky mohou některým červeným vínům prospět, extrémní sucho však snižuje úrodu, zmenšuje bobule a zhoršuje dozrávání. Změna pěstovaných odrůd je v tradičních vinařských oblastech obtížná, protože místní pravidla i pověst vín jsou těsně spjaty s konkrétními odrůdami.

Nová studie spojila největší hromadné vymírání na konci permu s kombinací vysokých teplot a úbytku kyslíku v oceánech. Tehdejší oteplení vyvolaly rozsáhlé sopečné emise skleníkových plynů a zvlášť těžce postihlo pomalu žijící mořské živočichy, například ramenonožce a lilijice. Vědci porovnali odolnost 38 druhů a zjistili, že prvohorní fauna byla při růstu teplot citlivější na omezení dostupnosti kyslíku než dnešní skupiny, jako jsou měkkýši, ryby či ostnokožci. Autoři upozorňují, že nejhorší scénáře současného oteplování mohou dosáhnout rozsahu podobného permu, avšak dnešní emise lze na rozdíl od tehdejší sopečné činnosti omezit.

Výzkum ukazuje, že Atlantská meridionální cirkulace (AMOC), klíčový oceánský proud, se zpomaluje vlivem klimatických změn způsobených člověkem. Tento jev může mít rozsáhlé klimatické dopady, zejména posílení bouří na západním pobřeží USA, včetně Kalifornie. Fenomén atmosférických řek, které přinášejí srážky a zároveň zvyšují riziko povodní, se také může stát častějším a intenzivnějším. Studie zdůrazňuje, jak jsou tyto klimatické procesy celosvětově propojeny, a vyzdvihuje význam porozumění těmto změnám pro lepší připravenost na budoucí extrémy počasí.

Velká část Spojených států je pod vlivem extrémního horka, známého jako 'teplotní dóm', což vyvolává obavy mezi vědci. Horka tohoto druhu jsou považována za nejnebezpečnější přírodní katastrofu v zemi. Vědci varují, že současná příprava není dostatečná a vlády nejednají dost rychle, což zvyšuje tlak na zdravotnické systémy. Mezi lety 1999 a 2023 zaznamenaly Spojené státy více než 21 tisíc úmrtí způsobených nadměrným horkem. Problém dále umocňuje nedostatečné vnímání rizika mezi veřejností, zejména v chladnějších oblastech, kde lidé nejsou zvyklí na rostoucí teploty.

Grónské ledovce uvolňují kvůli klimatické změně čtyřikrát více ledovců než před 25 lety, což ovlivňuje jak námořní dopravu, tak mořské ekosystémy. Studie vědců z Technické univerzity Dánska ukazuje, že tání ledovců přináší kameny a sedimenty na mořské dno, čímž vytváří nové prostředí pro mořský život. Ve Framově průlivu mezi severovýchodním Grónskem a Svalbardem se od roku 2000 zčtyřnásobil výskyt ledovců. Tento jev představuje i riziko pro nově otevírané lodní trasy v Arktidě.

V severním Atlantiku, poblíž Grónska, se objevila zvláštní klimatická anomálie v podobě ochlazující se oblasti. Tento jev naznačuje vážné problémy s Atlantickou meridionální cirkulací (AMOC), která se může blížit k nebezpečnému bodu zlomu. Výzkum podporuje teorii, že do oblasti přichází méně tepla vlivem slábnoucí AMOC. Pokud by došlo k úplnému zastavení, mohlo by to ovlivnit globální klimatické vzorce a způsobit chladnější zimy v Evropě. Poslední studie varuje, že s ohledem na globální oteplování může tento bod zlomu přijít dříve, než se očekávalo.

Studie naznačují, že klimatická změna může ovlivnit chování krupobití. Očekává se, že podmínky vhodné pro kroupy se posunou směrem k pólům, přičemž mohou nastat častěji v zimě než v létě. V některých oblastech, jako je severní Evropa nebo Kanada, může dojít k nárůstu krupobití, zatímco v jiných, jako je severní Austrálie nebo Afrika, k jejich úbytku. Zároveň se očekává tvorba větších krup, což by mohlo zvýšit škody způsobené krupobitím. Růst teploty podporuje rozvoj silnějších updraftů, i když současně urychluje tání menších krup.