sucho

Nová studie odhaduje, že suché oblasti by v letech 2071–2100 mohly zabírat 39,31 až 40,28 procenta zemské souše bez Antarktidy. Ve srovnání s obdobím 1994–2023 by to znamenalo rozšíření až o 2,37 milionu kilometrů čtverečních. Autoři upozorňují, že postup sucha může zhoršovat nedostatek vody, degradaci ekosystémů i desertifikaci. Model zohlednil vliv vyšší koncentrace oxidu uhličitého na omezení výparu vody rostlinami, což vedlo k nižším odhadům než některé dřívější práce. Nejvýraznější změny se podle projekcí čekají v Austrálii, následované Brazílií a částmi Afriky.

Studie vinařských odborníků porovnala reakci odrůd Pinot noir a Chardonnay na nedostatek vody ve vinicích v několika evropských zemích i v Argentině. Chardonnay podle výsledků reaguje na rostoucí vodní stres plynule a může se lépe přizpůsobit podmínkám oteplení o 2 °C. U Pinot noir vědci zaznamenali kritický bod: při silném suchu se výrazně mění látky utvářející chuťový profil a charakter vína. Mírně sušší roky mohou některým červeným vínům prospět, extrémní sucho však snižuje úrodu, zmenšuje bobule a zhoršuje dozrávání. Změna pěstovaných odrůd je v tradičních vinařských oblastech obtížná, protože místní pravidla i pověst vín jsou těsně spjaty s konkrétními odrůdami.

Výzkum ukazuje, že intenzivní čerpání podzemní vody během nedávných such způsobilo v kalifornském údolí Sacramento nevratné zhutnění zvodně. Pokles povrchu půdy se od roku 2021 v některých místech zrychlil až na 50 centimetrů ročně, přestože se hladiny vody sezonně částečně obnovovaly. Ztráta prostoru pro ukládání vody dosáhla až 0,2 kubického kilometru ročně, což odpovídá zhruba 30 procentům roční spotřeby Los Angeles. Satelitní měření odhalila změny, které samotná síť tisíců vrtů nezachytila, a autoři zdůrazňují význam průběžného kosmického monitoringu pro hospodaření s vodou.

Nová studie varuje, že téměř 30 % světové populace bude do 2090. let čelit kombinovaným extrémům veder a sucha pětkrát častěji než dnes. Tato situace zvýší počet požárů, zemědělské ztráty a socioekonomickou nestabilitu. Výzkum využil data z klimatických modelů a ukazuje, že současný nárůst teplot o 2,7 °C do roku 2100, způsobený emisemi skleníkových plynů, zvyšuje tyto extrémy. Nejvíce postiženy budou tropické a nízkopříjmové země. Zmírnění emisí by snížilo počet postižených lidí až o třetinu.

V roce 2023 extrémní sucho způsobilo ohřev některých jezer v Amazonii na teploty vyšší než 41 °C, což vedlo k úhynu více než 200 delfínů a tisíců dalších vodních živočichů. Tato mimořádná událost je spojována s klimatickou změnou, konkrétně s oteplováním světových oceánů a silným jevem El Niño. Hydrolog Ayan Fleischmann spolu s kolegy zjistil, že kromě vysokých teplot přispěla k situaci také nízká hloubka vody, slabý vítr a intenzivní sluneční záření. Tento incident poukazuje na vážné ohrožení biodiverzity a místních komunit, kterou nelze řešit pouze na regionální úrovni. Vědci varují před častějším výskytem těchto podmínek, což potvrzuje potřebu globálního snížení fosilních paliv.