zvířata

Vědci z australského oddělení pro biodiverzitu zaznamenali, že samčí delfíni používají mořské houby jako klobouky k nalákání samic. Tento neobvyklý jev byl pozorován u delfínů hrbatých poblíž západoaustralského pobřeží. Sponzoring jevů se objevil pouze na několika místech v této oblasti, ačkoli delfíni obvykle používají houby k ochraně při hledání potravy. Pozoruhodné je, že tento druh delfínů byl rozpoznán jako samostatný teprve v roce 2014 a je považován za zranitelný. Těžba a průmyslová činnost v regionu čím dál více ohrožují jejich přirozené prostředí.

Ve vyloučené oblasti kolem Černobylu byli spatřeni psi s jasně modrou srstí. Podle organizace Clean Futures Fund se pravděpodobně psi setkali s chemickými látkami, možná z úniků z přenosných toalet. Členové organizace se snaží psy odchytit kvůli dalšímu vyšetřování. Už od roku 1986, kdy došlo k výbuchu reaktoru, zůstává oblast bez lidského osídlení, což umožnilo volně se pohybujícím zvířatům prosperovat. Členové projektu Psí zóna Černobyl se od roku 2017 snaží monitorovat a kontrolovat populaci zvířat.

Nejdražší káva světa pochází z trávicího traktu asijské palmové cibetky. Vědci z Centrální univerzity v Kérale v Indii zkoumali chemii této kávy a odhalili, že proces trávení cibetky výrazně ovlivňuje její vlastnosti a chuť. Káva z těchto zrn obsahuje vyšší hladiny kyselin, které přispívají k lepší chuti a aroma. Nicméně, způsob produkce a zacházení se cibetkami vyvolává etické obavy. Výzkum naznačuje, že pochopení chemických změn by mohlo vést k udržitelnějším způsobům výroby této kávy.

Výzkumy ukazují, že většina savanových zvířat v Africe se více bojí lidí než lvů. Ve více než 10 000 nahrávkách z Krugerova národního parku byla u 95 % druhů zaznamenána větší reakce strachu na lidské hlasy než na hlučení lvů nebo zvuky lovu. To naznačuje, že tato zvířata považují lidi za největší nebezpečí. Tým vědců plánuje využít tento strach k ochraně ohrožených druhů, jako je jižní bílý nosorožec, tím, že v oblastech s pytláctvím budou pouštět lidské hlasy. Toto chování zdůrazňuje významný ekologický dopad člověka na savanový ekosystém.

V Chicagu byla vyřešena záhada takzvané „krysí díry“ v chodníku. Původně se věřilo, že díru vytvořila potkan, ale vědecké testy naznačily, že viníkem je veverka východní. Na základě srovnání rozměrů otisku s osmi různými druhy hlodavců vědci zjistili, že veverka má 98,67% pravděpodobnost, že byla tvůrcem otvoru. Díra vznikla během dne, kdy jsou veverky aktivní. Studie byla publikována v časopise Biology Letters. Tento případ zdůrazňuje důležitost vědecké zvědavosti a logického myšlení.

Vědci z MIT potvrdili, že první zvířata na Zemi byly pravděpodobně houby, a to na základě chemických stop z neoproterozoika, před více než 541 miliony let. Tyto stopy naznačují existenci prastarých hub prostřednictvím specifických sterolů nalezených ve skalních útvarech, což naznačuje jejich biologický původ. Studie vyvrací alternativní hypotézy o původu těchto chemických indicií z jiných než biologických procesů. Výzkum simuloval fosilizaci sterolů v laboratorním prostředí a nalezl shodu s prastarými fosilními zbytky. Tento objev přináší nové porozumění evoluci a původu prvních zvířat na naší planetě.

Mozkový červ, parazitní hlístice Parelaphostrongylus tenuis, ohrožuje velké býložravce jako losy a jeleny v USA. Parazit může způsobit neurologické problémy a smrt, přičemž je obtížné diagnózu stanovit, jelikož se projevuje podobně jako jiné parazitární infekce. Vědci z University of Tennessee vyvinuli serologický test, který dokáže detekovat přítomnost parazita v živých zvířatech hledáním specifických protilátek v krvi. Nový postup umožňuje rychleji monitorovat populaci infikovaných jedinců a případně omezit šíření parazita do nových oblastí.

V bostonském Muzeu vědy vědci odkrývají tajemství přežití pouštních ještěrů zvaných chuckwallové. Tito ještěři kýchají sůl, což jim pomáhá přežít v extrémních podmínkách severoamerických pouští. Jejich jídelníček zahrnuje převážně slané rostliny, a proto se vyvinuly speciální žlázy, které odvádějí přebytečnou sůl nosem. Podobný mechanismus mají i další druhy, jako mořské leguány z Galapág, ale chuckwallové obývají horké, kamenité pouště, kde se adaptovali nejen na horko, ale i na útoky predátorů tím, že se splasknutím těla vtěsnají do úzkých skulin. Neustálé kýchání soli tak pro ně znamená praktickou strategii přežití.