biologie

Africký lev vydává dva typy řevu: plné hrdlo a ‚mezistupňový‘ řev, který má méně variabilní zvuk. Tento objev může být klíčový pro ochranu lvů, jejichž populace v Africe rapidně klesá. Citlivý monitoring pomocí umělé inteligence, schopné rozpoznat jednotlivé lvy dle jejich jedinečných řevů, by mohl zlepšit přesnost odhadů počtu lvů v přírodě. Nástroj využívající AI může taktéž snížit roli lidské chyby při určování řevu. AI ukázala schopnost identifikovat lvy s přesností přesahující lidské možnosti.

Biologové oznámili objev nového organismu Solarion arienae, který může představovat samostatnou větev na stromu života. Tento mikroskopický eukaryot byl dlouho ukryt mezi mořskými ciliáty. Objev odhalil, že Solarion arienae má mitochondrie s unikátními genetickými znaky, které potvrzují teorii endosymbiózy. Tato teorie předpokládá, že mitochondrie byly kdysi samostatnými organismy než se spojily s jinými buňkami. Nová zjištění přinášejí hlubší vhled do evoluční historie eukaryot. Výzkum byl publikován v časopise Nature.

Podle nové studie stoupající počet případů chronického stresu pramení z nesouladu mezi moderním životem a naší biologií. Evoluční antropologové Colin Shaw a Daniel Longman zjistili, že rychlé technologické změny předbíhají naši biologickou evoluci. V současném urbanizovaném světě čelíme neustálému stresu, na který naše těla reagují stejně, jako kdybychom denně bojovali s predátory. Tento stres způsobuje kognitivní úpadek, autoimunitní onemocnění a nižší plodnost. Pro zlepšení veřejného zdraví vědci doporučují větší propojení s přírodou a ochranu zelených ploch ve městech.

Mechy, podobně jako známí želvušky, dokáží přežít extrémní podmínky včetně kosmického vakua. Výzkumníci vystavili spory mechu extremům vesmíru na Mezinárodní vesmírné stanici po dobu devíti měsíců, a většina z nich přežila. Spory si po návratu na Zemi uchovaly schopnost klíčit, což ukazuje na unikátní mechanismy odolnosti vyvinuté na Zemi. Tento objev by mohl přispět k vytváření ekosystémů na Měsíci a Marsu.

Studie odhalila neobvyklé mikroskopické struktury v krvi lidí s dlouhým COVIDem, které mohou přispívat k symptomům jako jsou mozková mlha a únava. Výzkum ukazuje na silnou spojitost mezi biomarkery zánětlivé aktivity a dlouhým COVIDem, což může být cesta k novým diagnostickým a terapeutickým metodám. Vědci zjistili, že v krvi pacientů s dlouhým COVIDem dochází ke zvýšenému výskytu drobných krevních sraženin a neutrofilních extracelulárních pastí (NETs), které mohou komplikovat průtok krve. Tyto struktury jsou propojené, což může přispět k trvajícím obtížím. Další výzkum by mohl pomoci lépe pochopit a léčit dlouhý COVID.

Nová studie z roku 2024 zkoumá molekulární změny spojené se stárnutím a odhaluje, že lidé zažívají dva prudké skoky v procesu stárnutí, kolem věku 44 a 60 let. Výzkum sledoval 108 dospělých a zkoumal biomolekuly, jako jsou RNA, proteiny a lipidy. Výrazné změny byly pozorovány v metabolismu lipidů, kofeinu a alkoholu u lidí ve středním věku, zatímco ve věku nad šedesát let byly spojeny s metabolismem uhlohydrátů a poruchami kardiovaskulárních funkcí. Tyto změny postihují muže i ženy a přesahují vliv menopauzy či perimenopauzy. Další výzkum by měl zahrnout širší vzorek lidí a zkoumat podrobněji.

Nová studie odhalila, že genetická aktivita se mezi buňkami liší v závislosti na jejich zdravotním stavu a že Alzheimerova choroba může ovlivňovat cirkadiánní rytmus. Tento rytmus reguluje klíčové geny spojené s nemocí, což naznačuje možnosti nových terapeutických přístupů. Výzkum se zaměřil na aktivitu genů v mozkových buňkách při přítomnosti Alzheimerových symptomů, a zjistil, že změny v těchto rytmech mohou ovlivnit schopnost mozku vypořádat se s toxickými proteiny. Manipulace s těmito buněčnými hodinami by mohla zpomalit progresi choroby a zmírnit příznaky.

Po staletí jsme se domnívali, že hubnutí je otázkou vůle. Věda však ukazuje, že naše mozky mají složité mechanismy na udržení hmotnosti. Tyto systémy, původně vyvinuté pro přežití našich předků, dnes komplikují hubnutí. Když zhubneme, tělo reaguje jako by šlo o hrozbu, což je důvod, proč lidé po dietách často přiberou zpět. Moderní léky napodobující hormony střev mohou pomoci, ale nejsou účinné pro každého. Zásadní je chápat, že obezita není osobním selháním, ale biologickým stavem, na který mohou působit nové terapie a preventivní strategie.

Vědci objevili překvapivé spojení mezi rytmy v našem mozku a střevech. Výzkum ukázal, že oscilace podporující trávení se objevují i v mozkových cévách, kde pomáhají s dodávkou kyslíku a živin. Tento objev by mohl zlepšit pochopení biologických systémů a jejich vliv na duševní zdraví. Studie propojení mezi oscilacemi ve střevech a mozku může pomoci vysvětlit změny, které signalizují psychické problémy nebo mohou předpovědět demenci.

Hadi se potýkají s toxickými žábami z amazonské oblasti, a proto si vyvinuli metodu, jak se zbavit jedů. Někteří hadi odmítli žáby jíst, zatímco jiní je targali po zemi, aby jed odstranili. Vývoj takových obranných mechanismů je důsledkem miliony let trvajícího přizpůsobení se toxickým látkám, používaným rostlinami i zvířaty k ochraně. Biologové zkoumají, jak zvířata tolerují a neutralizují tyto toxiny, což by mohlo vést k lepší léčbě otrav u lidí. Evoluční boj mezi predátory a jejich kořistí stále pokračuje, což ukazuje, jak zásadní roli hraje toxicita v přírodních ekosystémech.