houby

V černobylské zóně, v jednom z nejradioaktivnějších míst na Zemi, vědci objevili houby Cladosporium sphaerospermum. Tato houba dokáže nejen přežít, ale možná i těžit z ionizujícího záření. Její tmavý pigment melanin by mohl využívat záření podobně jako fotosyntéza u rostlin využívá světlo. Tento proces nazývaný radiosyntéza zůstává teoretický a vyžaduje další výzkum. Výzkumníci nemohou zatím přesně vysvětlit mechanismus, ale houba vykazuje zvýšený růst při působení záření, což ji činí jedinečnou.

Vědci zkonstruovali pracovní memrystory z mycelia hub šiitake, což by mohlo být levnou alternativou k současným paměťovým systémům. Memristory, které 'pamatují' své elektrické stavy, byly vytvořeny z robustního mycelia, což proměňuje jejich výkon v potenciálně ekologickou a nákladově efektivní variantu. Experiment ukázal slibné výsledky, kdy rychlost přepínání dosahovala přibližně 5 850 přepnutí za sekundu. Přestože je využití této technologie zatím v počátcích, představuje zajímavou možnost pro budoucí vývoj biologicky rozložitelných komponentů. Tato průkopnická práce by mohla otevřít cestu k udržitelnějšímu vývoji počítačových čipů.

Mikrobiom je známý termín, ale méně lidí ví, že kromě bakterií zahrnuje i houby, zvané mykobiom. Tyto houby jsou citlivé na stravu a mohou ovlivnit naše zdraví. Například Candida, běžná v západní populaci, při nerovnováze může způsobit infekce, zvláště u pacientů s oslabenou imunitou. Přílišné množství Candidy souvisí také s dalšími nemocemi, jako je zánětlivé onemocnění střev. Mykobiomy se vyskytují i na kůži a v jiných částech těla a mohou způsobovat problémy jako infekce nebo záněty. Další výzkum by mohl pomoci lépe pochopit roli mykobiomu v našem zdraví.

Vědci zkoumají využití hub při léčbě ran pomocí speciálních hydrogelů. Tyto materiály mají vícevrstvou strukturu připomínající naši pokožku a svaly. Druh Marquandomyces marquandii, původně mylně klasifikovaný jako jiná houba, se ukazuje jako slibný kandidát díky schopnosti zadržovat vodu a vytvářet pružnou strukturu. Tímto způsobem by houby mohly najít uplatnění v medicíně, například jako obvazy nebo náhrady tkání. Přestože ještě není jisté, jak budou houby reagovat s lidskou tkání, výzkum ukazuje na možné revoluční aplikace.

Vědci v Německu a Rakousku objevili různé způsoby, jak houby produkují psilocybin. Studie ukazuje, že se tato látka vyvinula nezávisle alespoň dvakrát. Dva druhy hub, Inocybe a Psilocybe, mají odlišné genetické cesty k tvorbě psilocybinu, což otevírá otázky o důvodu této evoluce. Hypotézy zahrnují obranu proti predátorům, avšak důvody nejsou dosud jasné. Psilocybin má psychoaktivní účinky, ale také potenciál v léčbě depresí a traumat. Objev nových cest může přispět k syntéze psilocybinu pro lékařské účely.