příroda

Na hřbitově v Ithace, New York, vědci objevili jednu z největších populací včel rodu Andrena regularis na světě. Skupina přibližně 5,5 milionu včel se vynořuje každé jaro, aby sbírala pyl a pářila se, přičemž většinu života tráví osamoceně v podzemních norách. Tento objev podtrhuje důležitost ochrany solitérních včel jako klíčových opylovačů plodin. Hřbitovní půda, nedotčená pesticidy a častým narušováním, se ukázala být ideálním prostředím pro tato hmyzí společenstva. Výzkumníci zahajují globální projekt, jehož cílem je zvýšit povědomí o těchto často přehlížených populacích.

V červenci 2023 vědci poprvé detailně zaznamenali spolupráci skupiny vorvaňů během porodu mláděte u pobřeží Dominiky. Dva rodinné klany se spojily, aby asistovaly při narození a pomohly čerstvě narozenému mláděti dýchat na hladině. Tento jev poskytl unikátní důkaz o spolupráci mezi příbuznými i nepříbuznými jedinci u vorvaňů. Výzkum ukazuje, že taková koordinace může být klíčem k jejich složité sociální struktuře. Studie také zkoumala, jak různé členy skupiny přispívaly k podpoře mláděte, čímž rozšiřuje porozumění komplexnosti sociálního chování těchto inteligentních zvířat.

Evropská kosmická agentura vyšetřuje ohnivý míč, který způsobil škody na domě v Německu. Meteorologové poprvé pozorovali, jak stromy během bouřky vyzařují strašidelné UV světlo. Vědci objevili, že včelí královny dokážou přežívat pod vodou pomocí fyzické žábrysti. Japonsko schválilo kmenové léčby pro Parkinsonovu chorobu a srdeční selhání. Výzkum ukazuje, že polyaminy ve výživových doplňcích mohou podporovat rakovinné bujení. Evoluce stále znovu vytváří slepý střevo s klíčovou imunitní funkcí.

Vědci zjistili, jak čmeláčí královny dokážou přežít více než týden pod vodou. Čmeláci dokážou dočasně dýchat pod vodou díky schopnosti extrahovat kyslík z okolní vody. Tato schopnost pomáhá čmeláčím královnám přežít krizové situace, jako jsou zatopené nory, a obnovit kolonii po zlepšení podmínek. Experti zjistili, že čmeláci kombinují podvodní dýchání s anaerobním metabolismem a výrazným snížením metabolismu. Přestože detaily procesu ještě nejsou plně objasněny, vědci se domnívají, že čmeláci využívají fyzických žaber k výměně plynů s vodou.

Vědci poprvé zaznamenali ultrafialové světlo emitované stromy během bouřek. Experti z Pennsylvania State University potvrdili, že bleskové výboje mohou vyvolávat elektrické proudy ve stromech, které následně vyzařují koronární zář z listů. Tento jev byl dříve pouze rekonstruován v laboratoři. Výzkumníci použili speciální zařízení k zachycení záblesků nad korunami stromů během skutečné bouře. Objev má důsledky pro chápání atmosférické chemie a vlivů na ekosystémy, a může hrát roli v globálním měřítku s ohledem na změny klimatu.

Nedávná studie tvrdila, že les smrků ztepilých synchronizoval své elektrické signály před částečným zatměním Slunce, což vyvolalo senzaci. Nová hypotéza vědců z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli však naznačuje, že příčinou byly spíše bouře a lokální blesky, než předvídání zatmění. Původní výzkum analyzoval pouze několik stromů, což zpochybňuje jeho závěry. Představa, že les může předvídat zatmění, není sice zcela bez precedentu, ale vyžaduje další důkazy. V oboru elektroaktivity stromů stále čekají nové objevy.

Blesk lidi fascinoval po tisíciletí, figuruje v mytologii a kultuře mnoha národů. K jeho vzniku dochází při nahromadění elektrického náboje v oblacích. Na Zemi existují hlavní typy blesků: v rámci jednoho oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Kromě toho se mohou objevit vzácnější jevy, jako jsou například pyrogenní blesky či různé světelné jevy v horní atmosféře. Tyto fenomény věda stále studuje. S vyšší teplotou vzduchu může v budoucnu docházet k častějším a intenzivnějším bouřkám.

V severní Saúdské Arábii objevili vědci mumifikované ostatky gepardů v jeskyních. Tyto mumie, staré až 1 800 let, byly nalezeny poblíž města Arar a pocházejí z doby, kdy gepardi v této oblasti ještě žili. Proces mumifikace patrně umožnily suché podmínky v jeskyních. Objev je unikátní, protože gepardi dnes v této části světa již nežijí. Nově získané genetické informace by mohly pomoci při snahách o navrácení gepardů do oblastí jejich bývalého výskytu.

Biofobie je fenomén strachu či odporu vůči přírodě, což brání lidem využívat její zdravotní přínosy. Tento jev je ve studiích lidského vztahu k přírodě zatím málo prozkoumaný a zdá se, že jeho výskyt narůstá. Mezi příčiny biofobie patří vnější faktory, jako je fyzické prostředí či sociální postoje, a vnitřní faktory zahrnující osobní znalosti a věk. Možnosti léčby zahrnují vystavení přírodě, vzdělávání a zmírnění konfliktů. Pochopení širokého spektra lidských vztahů k přírodě je důležité pro zlepší zdraví i ochranu přírody.

Plody afrického keře Pollia condensata vypadají kobaltově modře, ačkoliv neobsahují modrý pigment. Tento efekt je výsledkem optické iluze způsobené speciální strukturou buněčných stěn, které rozptylují světlo. Výzkumníci z Univerzity v Cambridgi zjistili, že tento jev činí plody neobyčejně lesklými a zvyšuje jejich atraktivitu pro ptáky, což usnadňuje šíření semen. Kromě své vizuální přitažlivosti přetrvává jejich vzhled po celá desetiletí díky jedinečné struktuře buněk. Výzkum odhalil nejvyšší odrážlivost světla mezi suchozemskými organismy, což jej činí unikátním v přírodě.