příroda

Vědci zjistili, jak čmeláčí královny dokážou přežít více než týden pod vodou. Čmeláci dokážou dočasně dýchat pod vodou díky schopnosti extrahovat kyslík z okolní vody. Tato schopnost pomáhá čmeláčím královnám přežít krizové situace, jako jsou zatopené nory, a obnovit kolonii po zlepšení podmínek. Experti zjistili, že čmeláci kombinují podvodní dýchání s anaerobním metabolismem a výrazným snížením metabolismu. Přestože detaily procesu ještě nejsou plně objasněny, vědci se domnívají, že čmeláci využívají fyzických žaber k výměně plynů s vodou.

Vědci poprvé zaznamenali ultrafialové světlo emitované stromy během bouřek. Experti z Pennsylvania State University potvrdili, že bleskové výboje mohou vyvolávat elektrické proudy ve stromech, které následně vyzařují koronární zář z listů. Tento jev byl dříve pouze rekonstruován v laboratoři. Výzkumníci použili speciální zařízení k zachycení záblesků nad korunami stromů během skutečné bouře. Objev má důsledky pro chápání atmosférické chemie a vlivů na ekosystémy, a může hrát roli v globálním měřítku s ohledem na změny klimatu.

Nedávná studie tvrdila, že les smrků ztepilých synchronizoval své elektrické signály před částečným zatměním Slunce, což vyvolalo senzaci. Nová hypotéza vědců z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli však naznačuje, že příčinou byly spíše bouře a lokální blesky, než předvídání zatmění. Původní výzkum analyzoval pouze několik stromů, což zpochybňuje jeho závěry. Představa, že les může předvídat zatmění, není sice zcela bez precedentu, ale vyžaduje další důkazy. V oboru elektroaktivity stromů stále čekají nové objevy.

Blesk lidi fascinoval po tisíciletí, figuruje v mytologii a kultuře mnoha národů. K jeho vzniku dochází při nahromadění elektrického náboje v oblacích. Na Zemi existují hlavní typy blesků: v rámci jednoho oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Kromě toho se mohou objevit vzácnější jevy, jako jsou například pyrogenní blesky či různé světelné jevy v horní atmosféře. Tyto fenomény věda stále studuje. S vyšší teplotou vzduchu může v budoucnu docházet k častějším a intenzivnějším bouřkám.

V severní Saúdské Arábii objevili vědci mumifikované ostatky gepardů v jeskyních. Tyto mumie, staré až 1 800 let, byly nalezeny poblíž města Arar a pocházejí z doby, kdy gepardi v této oblasti ještě žili. Proces mumifikace patrně umožnily suché podmínky v jeskyních. Objev je unikátní, protože gepardi dnes v této části světa již nežijí. Nově získané genetické informace by mohly pomoci při snahách o navrácení gepardů do oblastí jejich bývalého výskytu.

Biofobie je fenomén strachu či odporu vůči přírodě, což brání lidem využívat její zdravotní přínosy. Tento jev je ve studiích lidského vztahu k přírodě zatím málo prozkoumaný a zdá se, že jeho výskyt narůstá. Mezi příčiny biofobie patří vnější faktory, jako je fyzické prostředí či sociální postoje, a vnitřní faktory zahrnující osobní znalosti a věk. Možnosti léčby zahrnují vystavení přírodě, vzdělávání a zmírnění konfliktů. Pochopení širokého spektra lidských vztahů k přírodě je důležité pro zlepší zdraví i ochranu přírody.

Plody afrického keře Pollia condensata vypadají kobaltově modře, ačkoliv neobsahují modrý pigment. Tento efekt je výsledkem optické iluze způsobené speciální strukturou buněčných stěn, které rozptylují světlo. Výzkumníci z Univerzity v Cambridgi zjistili, že tento jev činí plody neobyčejně lesklými a zvyšuje jejich atraktivitu pro ptáky, což usnadňuje šíření semen. Kromě své vizuální přitažlivosti přetrvává jejich vzhled po celá desetiletí díky jedinečné struktuře buněk. Výzkum odhalil nejvyšší odrážlivost světla mezi suchozemskými organismy, což jej činí unikátním v přírodě.

Neschopnost trávit laktózu na indickém subkontinentu může objasnit, proč některé populace mohou konzumovat čerstvé mléko. Tým vědců vedených Priyou Moorjani z Kalifornské univerzity zkoumal genetiku lidí z Jižní Asie a zjistil, že většina dospělých v Indii a okolních zemích neprodukuje dostatek enzymu laktázy. Výjimku tvoří pastýři z komunit jako Toda a Gujjar. Studie zjistila, že genetický znak pro schopnost trávit mléko pravděpodobně přišel z euroasijských stepí a byl ovlivněn místními kulturními a životními praktikami závislými na konzumaci mléčných produktů.

Údolí smrti, část Mohavské pouště mezi Kalifornií a Nevadou, zaznamenalo rekordní deště, což vedlo k obnovení starobylého jezera. Jezero Manly v Badwater Basin, které bylo v minulosti více než 300 metrů hluboké, se díky nebývalým srážkám znovu objevilo. I když je nyní jen mělké, je to poprvé po více než 10 000 letech, kdy se jezero objevilo po ústupu doby ledové. Oblast letos zažila nejdeštivější podzim a očekává se, jak tento meteorologický jev ovlivní kvetení rostlin. Cesty v parku jsou nyní kvůli bouřím a naplaveninám špatně průjezdné.

Biolog Jon Allen se stará o nejstaršího zaznamenaného stuhovce jménem Baseodiscus the Eldest, který je starý nejméně 26 let, možná až 30. Tento mořský bezobratlý dosahuje délky přibližně jednoho metru, ale jeho přesný věk bylo obtížné určit. Baseodiscus je nejstarším známým stuhovcem z kmene Nemertea, čímž výrazně navýšil známou životnost těchto tvorů. Allen obdržel 'B' z univerzity v Severní Karolíně po tom, co tamní renovace narušily jeho životní prostředí. V roce 2024 se ukázalo, že Baseodiscus punnetti, což je druh, ke kterému B patří, byl teprve druhým svého druhu, jenž byl geneticky otestován.