mikroskopie

Tajemný mikroskopický snímek s drobnými téměř dokonalými kuličkami zachycuje zbytky po výstřelu. Částice vznikají při explozi zápalkové směsi v náboji, kdy se kovové složky odpaří, rychle ochladí a ztuhnou do kulovité podoby. Forenzní odborníci je rozpoznávají podle typické kombinace olova, barya a antimonu pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a rentgenové spektroskopie. Usazeniny mohou ulpět na rukou, vlasech, obličeji či oděvu střelce i lidí stojících poblíž. Protože se často ztratí nebo smyjí během několika hodin, je důležitý rychlý odběr vzorků.

Snímek připomínající hustý les zachycuje spodní stranu prstu gekona. Povrch tvoří statisíce jemných štětinek zvaných setae, které se na koncích dále větví na drobné struktury označované jako spatulae. Gekoni nešplhají pomocí lepidla, přísavek ani háčků, ale využívají slabé van der Waalsovy síly mezi povrchem a množstvím kontaktních bodů. Teoreticky by při zapojení všech štětinek mohly jejich nohy udržet hmotnost kolem 133 kilogramů. Přilnavost dokážou rychle uvolnit změnou úhlu prstu, podobně jako při odlepování pásky. Obraz vznikl skenovacím elektronovým mikroskopem a barvy byly doplněny dodatečně.

Záhadný růžovočervený útvar na mikroskopickém snímku je jaterní žíla vyplněná červenými krvinkami. Krev v ní už předtím prošla jaterními kapilárami, kde se dostává do těsné blízkosti hepatocytů, hlavních pracovních buněk jater. Játra získávají krev ze dvou zdrojů: okysličenou z jaterní tepny a živinami bohatou z vrátnicové žíly; oba proudy se mísí v jaterních sinusoidách. Fialově zbarvené okolí tvoří hepatocyty, které se podílejí na filtraci toxinů, tvorbě žluči a ukládání energie. Snímek vznikl rastrovacím elektronovým mikroskopem a barvy byly doplněny dodatečně pro lepší rozlišení struktur.

Týdenní mikroskopická hádanka ukázala jemně větvené útvary připomínající námrazu na skle. Ve skutečnosti šlo o konidiofory plísně, na jejichž koncích vznikají kulovité nepohlavní výtrusy zvané konidie. Takové uspořádání je typické pro rod Trichoderma, který běžně žije v půdě a některé jeho druhy se využívají k biologické ochraně rostlin před choroboplodnými houbami. Jednotlivé výtrusy mají jen několik mikrometrů, takže jsou pozorovatelné světelným mikroskopem. U druhu Trichoderma harzianum vědci dříve zjistili rychlejší růst a vyšší tvorbu výtrusů při působení bílého šumu.

Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje detail oka roztoče, které vystupuje jako hladký lesklý útvar mezi výraznými rýhami tělního povrchu. Roztoči nemají složené oči jako hmyz, ale jednoduchá očka s jedinou čočkou; mnohé druhy jsou navíc zcela slepé. Pokud oči mají, leží nad bázemi nohou, nikoli na hlavě. Rýhy v kutikule umožňují pevnému vnějšímu skeletu roztoče pružně se pohybovat. Roztoči patří k mimořádně početné, ale stále nedostatečně prozkoumané skupině živočichů.

Snímek zavíječe na zrnu rýže získal první místo v soutěži Nikon Small World 2025. Foto vytvořil Zhang You, který sestavil více než 100 obrazů s precizním osvětlením. Soutěž letos přilákala 1 925 fotografií ze 77 zemí. Detailní snímky povzbuzují k vnímání složitosti světa pod mikroskopem. Kromě vítězného záběru zaujaly fotografie srdcových buněk a krevních cév myšího embrya.