biologie

Vědci objevili překvapivé spojení mezi rytmy v našem mozku a střevech. Výzkum ukázal, že oscilace podporující trávení se objevují i v mozkových cévách, kde pomáhají s dodávkou kyslíku a živin. Tento objev by mohl zlepšit pochopení biologických systémů a jejich vliv na duševní zdraví. Studie propojení mezi oscilacemi ve střevech a mozku může pomoci vysvětlit změny, které signalizují psychické problémy nebo mohou předpovědět demenci.

Hadi se potýkají s toxickými žábami z amazonské oblasti, a proto si vyvinuli metodu, jak se zbavit jedů. Někteří hadi odmítli žáby jíst, zatímco jiní je targali po zemi, aby jed odstranili. Vývoj takových obranných mechanismů je důsledkem miliony let trvajícího přizpůsobení se toxickým látkám, používaným rostlinami i zvířaty k ochraně. Biologové zkoumají, jak zvířata tolerují a neutralizují tyto toxiny, což by mohlo vést k lepší léčbě otrav u lidí. Evoluční boj mezi predátory a jejich kořistí stále pokračuje, což ukazuje, jak zásadní roli hraje toxicita v přírodních ekosystémech.

Ploštěnci jsou známí svou schopností regenerace. Nový výzkum ukázal, že u některých druhů může dojít k vytvoření hlavy na obou koncích těla. Vědci z Varšavské univerzity objevili, že tento fenomén může nastat přirozeně u druhu Stenostomum brevipharyngium, který se rozmnožuje asexuálně. Při rozřezání dvojhlavých mutantů došlo k regeneraci dvou ocasů, což vedlo k překvapivé záměně hlav a ocasů. Přestože tato změna orientace těla nevykazovala vliv na jejich přežití ani reprodukční schopnosti, ukázala na mimořádnou pružnost jejich tělního plánu díky přítomnosti pluripotentních kmenových buněk.

Vědci z Univerzity v Georgii zjistili, že některé severoamerické netopýří druhy září pod UV světlem. Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané exempláře šesti druhů vydávaly světlo poté, co byly vystaveny ultrafialovému záření. Nezáleží na druhu, pohlaví ani věku, všechny netopýry svítily zeleně z jejich křídel, zadních končetin a membrány mezi nohami. Tato vlastnost pravděpodobně pochází od společného předka. Ačkoliv vyloučili, že by záření sloužilo k rozpoznání druhu nebo partnerů, účel tohoto jevu zůstává nejasný. Výzkum vyšel v časopise Ecology & Evolution.

Vědci z Kyoto University zjistili, že lidské spermie mohou plavat v hustých tekutinách, aniž by se řídily Newtonovým třetím zákonem pohybu. Studie analyzovala pohyby spermatozoidů a zelených řas, jejichž vlající bičíky umožňují pohyb ve viskózních prostředích bez velké energetické ztráty. Byla představena nová teorie o 'podivné elasticitě' bičíků, což může přispět k rozvoji malých robotů napodobujících živé materiály. Výzkum by mohl osvětlit také principy kolektivního chování biologických systémů. Výsledky byly publikovány v PRX Life.

Vědci úspěšně otestovali 'univerzální' ledvinu vhodnou pro transplantaci komukoli. Nová léčba Alzheimerovy choroby rychle odstranila bílkovinné plaky z mozků myší. Vznikající anomálie v zemském magnetickém poli se rozrůstá a překvapuje vědce svou velikostí od roku 2014. Nejnovější studie naznačuje, že některé psychologické vlastnosti vrcholí mezi 55 a 60 lety věku. V soutěži Nikon Small World jsou k vidění fascinující mikrobiologické snímky, které odhalují krásy mikrosvěta.

Ploštěnec Schmidtea mediterranea, známý svou schopností regenerace, může poskytnout klíč k odemykání regenerace lidských tkání. Tento červ má vysoký podíl kmenových buněk v těle, které jsou schopny přeměnit se na jakýkoli jiný typ buňky. Nový výzkum ukázal, že rozdíl oproti jiným organismům je v nezávislosti jeho kmenových buněk na okolních buňkách. Naše porozumění tomu, jak kmenové buňky fungují bez tradičního prostředí, může vést k vývoji pokročilých léčebných a regeneračních metod pro lidské využití.

Vědci zjistili, že zbytky DNA prastarých virů jsou klíčové pro vznik nového lidského života. Použitím modelu blastocysty se ukázalo, že geny LTR5Hs hrají zásadní roli při správné tvorbě embrya. Bez těchto genů se embryo buď špatně vyvíjí, nebo zaniká. LTR5Hs, které se poprvé objevily před 5 miliony lety, ovlivňují expresi genů, jako je ZNF729, zajišťující množení kmenových buněk. Tento evoluční vývoj poskytl našim předkům významnou výhodu a ukazuje, jak mohou nedávné genové změny vytvořit nové druhy závislostí.

Svět ztratil významnou primatoložku Jane Goodall, jejíž práce s šimpanzi proměnila pohled na ně i nás. Vědci identifikovali nové biomarkery pro revmatoidní artritidu, umožňující dřívější léčbu. Průlomový objev v oblasti plodnosti umožňuje vytvářet vajíčka z lidských kožních buněk. NASA úspěšně testovala laserovou komunikaci s kosmickou sondou Psyche, vzdálenou 218 milionů mil. Chunk vyhrál soutěž Fat Bear Week v Aljašce, váží přes 544 kilogramů. Studie spojuje evoluci lidské inteligence s rozvojem autismu a schizofrenie.

Vědci poprvé vytvořili vaječné buňky schopné oplodnění pomocí DNA z obyčejných kožních buněk. Tato technika, vedená Nurií Marti-Gutierrez z Oregon Health & Science University, by mohla znamenat průlom ve výzkumu neplodnosti. Metoda nazvaná mitomeióza napodobuje přirozený proces dělení buněk a umožňuje až zjednodušení vytváření funkčních gamet. Dosud vytvořené buňky čelí výzvám, jako jsou chromozomální abnormality, což vědci plánují dále zkoumat. I když je klinická aplikace ještě vzdálena 10 až 15 let, výzkum přináší naději pro budoucí léčbu neplodnosti.