bioluminiscence

Vědci zjistili, že světélkující žralok kitefin, největší známý bioluminiscenční obratlovec, možná využívá vlastní záři nejen k maskování, ale i při lovu. Světlo na jeho spodní straně odpovídá barvou i intenzitou okolnímu světlu v hloubkách zhruba 480 až 540 metrů, což může skrýt jeho siluetu před kořistí pod ním. Měření ale ukázala také výrazné boční vyzařování, zejména u hlavy, čelistí a prsních ploutví, které by mohlo osvětlovat mořské dno a pomáhat při hledání potravy. Zářící hřbetní ploutev naopak maskovací funkci zřejmě nemá; může sloužit k dorozumívání mezi žraloky nebo k lákání kořisti. Hypotézy bude nutné potvrdit přímým pozorováním těchto žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Vědci zjistili, že bioluminiscence, schopnost organismů vytvářet vlastní světlo, se vyvinula již před 540 miliony lety v období kambria. Tento jev byl poprvé zaznamenán u třídy korálů nazývané octokoráli, což je dvojnásobek stáří dříve nejstaršího známého živočicha s touto schopností. Studie zahrnující genetickou analýzu a rekonstrukci předků naznačila, že společný předek všech octokorálů byl bioluminiscenční. Přestože jen málo dnešních druhů tuto schopnost má, jejich původní schopnost by mohla vysvětlit mezidruhové interakce v oceánech kambria. Výzkum byl publikován v časopise Proceedings of the Royal Society B Biological Sciences.