žáby

Vědci popsali nový druh žáby Pristimantis milpe, nazvaný milpská dešťová žába, který byl po desítky let nesprávně řazen k jinému druhu. Omyl odhalilo nové zkoumání historického typového exempláře z roku 1902 uloženého v londýnském Přírodovědném muzeu. Terénní výpravy, srovnání vzorků a testy DNA potvrdily, že běžně pozorovaná populace představuje samostatný druh. Žába žije v deštných lesích Ekvádoru a jižní Kolumbie, ale objevuje se i na banánových plantážích a v městských parcích. Případ podle autorů ukazuje, že i nápadné a hojné druhy mohou zůstávat taxonomicky nerozpoznané.

Amphibie po celém světě ohrožuje houba Batrachochytrium dendrobatidis, která způsobila více extinkcí než jakákoli jiná infekční choroba. V Pyrenejích však některé populace běžných porodních ropuch dokázaly přežít díky vylučování unikátních peptidů, které zastavují infekci v rané fázi. Díky ranému vývoji imunitní obrany produkovaly tyto ropuchy peptidy již ve stadiu pulce, což jim zajistilo lepší přežití. Studie ukázala na potenciál těchto peptidů i v boji proti antimikrobiální rezistenci u lidí.

Australská ohrožená zeleno-zlatá zvonková žába Ranoidea aurea skrývá fascinující optický jev. Při pohledu z různých úhlů se na jejích zadních stehnech objeví modrá iridescence, dříve jen zřídka zaznamenaná u obojživelníků. Tento jev je způsoben přesně uspořádanými krystalovými strukturami v kůži. Tento objev, publikovaný v Austral Ecology, vyvolává nové otázky ohledně strategií přežití žab a naznačuje, že může existovat mnohem více druhů s podobným jevem.