ekologie

Vědci varují, že kvetoucí rostliny čelí vážnému nebezpečí vyhynutí kvůli rostoucímu tlaku lidské činnosti. Nová studie odhalila, že více než pětina evoluční historie těchto rostlin je ohrožena vyhynutím. Metoda EDGE, která hodnotí evoluční jedinečnost a riziko vyhynutí, byla poprvé použita k posouzení této skupiny rostlin. Z 335 497 známých druhů kvetoucích rostlin bylo identifikováno 9 945 jako EDGE druhy, což znamená jejich vysoké ohrožení. Tyto rostliny poskytují nenahraditelné ekosystémové služby a ztráta jejich rozmanitosti by mohla znamenat nenahraditelnou ztrátu pro lidskou společnost.

Australská ohrožená zeleno-zlatá zvonková žába Ranoidea aurea skrývá fascinující optický jev. Při pohledu z různých úhlů se na jejích zadních stehnech objeví modrá iridescence, dříve jen zřídka zaznamenaná u obojživelníků. Tento jev je způsoben přesně uspořádanými krystalovými strukturami v kůži. Tento objev, publikovaný v Austral Ecology, vyvolává nové otázky ohledně strategií přežití žab a naznačuje, že může existovat mnohem více druhů s podobným jevem.

Ropné skvrny v oceánech představují vážnou ekologickou hrozbu. Vědci navrhují inovativní řešení v podobě obřích ohnivých tornád, která by mohla efektivně spalovat ropu, aniž by se tvořil hustý černý kouř a toxické zbytky. Technologie, která vytváří vertikální víry, umožňuje intenzivnější a čistší hoření díky lepšímu přístupu kyslíku. V pokusech bylo prokázáno, že ohnivá tornáda mohou zvýšit rychlost spalování až o 40 % a snížit emise sazí, avšak efektivita závisí na klimatických podmínkách. Výsledky studie ukazují slibnou cestu k ochraně pobřeží a mořských ekosystémů.

Výzkum odhalil přítomnost mikroplastů ve výkalech ježků a značnou část z nich tvoří jejich potrava. Tým vědců analyzoval vzorky z 51 míst ve Velké Británii a zjistil, že 19 % obsahovalo plasty. Zkoumané krmivo pro domácí mazlíčky také vykazovalo vysokou úroveň kontaminace, zejména levnější varianty. Mikroplasty byly přítomné v 29 z 38 otestovaných produktů. Tento problém může mít dopad na zdraví divokých zvířat a domácích mazlíčků, ale zdravotní důsledky zatím nejsou plně prozkoumány.

Studie ukazuje, že zvířata, včetně koní Převalského, losů a rysů, se v černobylské vyloučené zóně daří díky absenci lidské činnosti. V roce 2016 Ukrajina zřídila Černobylskou radiační a ekologickou biosférickou rezervaci, která se stala útočištěm divoké fauny. Výzkumníci pomocí kamer sledovali zvířata v této oblasti a došli k závěru, že větší propojené rezervace podporují rozmanitost a početnost zvířat. Výsledky naznačují, že snížení lidské aktivity přináší přírodní prostředí prospěch.

Podle nové studie se hladina kyslíku snížila u téměř 80 % řek na světě. Analýza dat z let 1985 až 2023 ukazuje, že více než 16 000 řek ztratilo rozpuštěný kyslík, což je klíčové pro podvodní život. Na vině jsou hlavně klimatické změny, které snižují rozpustnost kyslíku ve vodě. Nejvíce postižené jsou tropické řeky, jako je Ganga a Amazonka. Při nezměněném trendu by řeky mohly ztratit do konce století dalších 10 % kyslíku, což ohrožuje ekosystémy a život v řekách.

Studie odhalila, že bakterie a houby v půdě mají schopnost ovlivnit počasí tím, že iniciují srážky. Používají speciální bílkoviny, které umožňují, aby se voda v mracích přeměnila na led při vyšších teplotách, což usnadňuje tvorbu deště. Zatímco bakterie se k této schopnosti dostaly postupně, houby z kmene Mortierellaceae ji získaly od bakterií. Tento proces může být klíčový pro budoucí postupy v zemědělství a ochraně přírody, protože využívání těchto přírodních bílkovin by mohlo nahradit stávající metody umělé tvorby deště. Tímto objevem se otevírá nová cesta, jak můžeme využít přírodní procesy v boji proti změnám klimatu.

Na hřbitově v Ithace, New York, vědci objevili jednu z největších populací včel rodu Andrena regularis na světě. Skupina přibližně 5,5 milionu včel se vynořuje každé jaro, aby sbírala pyl a pářila se, přičemž většinu života tráví osamoceně v podzemních norách. Tento objev podtrhuje důležitost ochrany solitérních včel jako klíčových opylovačů plodin. Hřbitovní půda, nedotčená pesticidy a častým narušováním, se ukázala být ideálním prostředím pro tato hmyzí společenstva. Výzkumníci zahajují globální projekt, jehož cílem je zvýšit povědomí o těchto často přehlížených populacích.

Nová studie varuje, že lidská populace dosáhla takové velikosti a nároků, které Země při současné spotřebě nedokáže udržitelně podporovat. Výzkum Flinders University ukazuje, že současná kapacita planety je výrazně překročena, přičemž optimální udržitelný počet obyvatel je stanoven na 2,5 miliardy. Způsob, jakým využíváme zdroje, je podle studie neudržitelný a vyžaduje zásadní změny v přístupu k využívání energie, půdy a vody. Bez těchto změn čelí miliardy lidí rostoucí nestabilitě. Přesto výzkumníci tvrdí, že čas na změnu stále existuje, pokud se národy spojí k akci.

Počet migrujících sladkovodních ryb prudce klesá a hrozí kolaps, varuje nová zpráva OSN. Ryby čelí hrozbám jako ničení stanovišť, nadměrný rybolov a znečištění vod. Nejohroženějšími druhy jsou obří mekonský sumec, evropský úhoř a různé druhy jeseterů. Podle WWF poklesl počet těchto ryb od roku 1970 o 81 %. Zpráva vyzývá k mezinárodní spolupráci na ochraně rybích migračních cest. Ochrana musí být prioritou zejména v řekách Amazonka, Dunaj a Mekong.