ekologie

Vylévání kávy do odpadů může mít negativní dopady na životní prostředí, protože káva obsahuje látky jako kofein, které znečišťují vodní toky. Tato praxe zvyšuje hladiny chemikálií v kanalizačních systémech, což může poškodit vodní ekosystémy. Odborníci doporučují kávovou vodu nebo zbytky kávy využívat v zahradě jako hnojivo nebo je kompostovat. Tím lze předejít tomu, aby se škodlivé látky dostávaly do řek a jezer. Každý může přispět ke zlepšení stavu vod tím, že kávu nebude vylévat do dřezů či ulic.

Na Islandu, dosud bezkomárové zemi, byly objeveny první exempláře komárů druhu Culiseta annulata. Dva jedinci samice a jeden samec byli zjištěni asi 30 kilometrů severně od Reykjavíku. Tento nález může naznačovat nedávné zavlečení komárů do země, pravděpodobně námořní cestou. Podle entomologa Matthiase Alfredssona nejsou rostoucí teploty hlavním důvodem jejich výskytu, jelikož tito komáři jsou dobře přizpůsobeni chladnému klimatu. Navzdory tomu by změny v klimatu mohly v budoucnu ovlivnit jejich populaci na ostrově.

Australští vědci objevili, že zpracovaná kávová sedlina může posílit beton až o 30 %. Ročně se vyprodukuje asi 10 miliard kilogramů kávového odpadu, který většinou skončí na skládkách. Proces pyrolýzy při teplotě přes 350 °C přemění kávový odpad na biochar s porézní strukturou, který se účinně váže s betonem. Tento objev by mohl pomoci snížit environmentální zátěž nejen z hlediska odpadu, ale i těžby přírodního písku. Výzkum je ve fázi testování dlouhodobé odolnosti a výkonu tohoto betonu.

Čínská společnost Highlander plánuje umístit datové servery do moře u Šanghaje, čímž by se mohly výrazně snížit energetické nároky na chlazení. Toto řešení nabízí ekologické výhody, přičemž podvodní servery využívají přirozené chlazení oceánskými proudy. U projektů tohoto typu se ale objevují obavy ohledně jejich ekologického dopadu a komerční životaschopnosti. Podvodní datová centra mohou významně spořit energii, přičemž z více než 95 % využívají obnovitelné zdroje energie. Přesto zůstávají nevyřešené technické výzvy a dopady na mořské ekosystémy, které musí být důkladně prozkoumány.

Prochlorococcus je nejhojnější fotosyntetický organismus na Zemi, zodpovědný za téměř třetinu produkce kyslíku. Nová studie však upozorňuje na jeho zranitelnost vůči rostoucím teplotám oceánů. Ačkoli se zdá, že se Prochlorococcus daří v teplejší vodě, při překročení ideálního rozmezí 19-28°C jeho růst zpomaluje. Může to vést k menší dostupnosti uhlíku a potravy v mořských potravních řetězcích. Studie předpovídá, že do konce století by produktivita Prochlorococcus mohla výrazně klesnout, což by mohlo mít významné ekologické důsledky.