zvířata

Klonování mazlíčků se stává populárním, zejména mezi celebritami, které chtějí prodloužit život svých miláčků. Proces je však nákladný a přináší zdravotní i etické problémy. Klony zvířat třeba nemusí mít stejnou povahu ani vzhled jako originál. Etická otázka zahrnuje souhlas zvířat s odběrem genetického materiálu. Klonování se využívá hlavně v ochraně ohrožených druhů a zemědělství, ale u mazlíčků nese sporné výsledky. Úspěšnost procesu klonování zůstává relativně nízká, přičemž náklady výrazně převyšují potenciální přínosy.

Africký lev vydává dva typy řevu: plné hrdlo a ‚mezistupňový‘ řev, který má méně variabilní zvuk. Tento objev může být klíčový pro ochranu lvů, jejichž populace v Africe rapidně klesá. Citlivý monitoring pomocí umělé inteligence, schopné rozpoznat jednotlivé lvy dle jejich jedinečných řevů, by mohl zlepšit přesnost odhadů počtu lvů v přírodě. Nástroj využívající AI může taktéž snížit roli lidské chyby při určování řevu. AI ukázala schopnost identifikovat lvy s přesností přesahující lidské možnosti.

V posledních letech se zvažuje, zda i zvířata mohou vykazovat známky neurodiverzity, podobně jako lidé s autismem či ADHD. Výzkumy naznačují, že některé genetické a behaviorální rysy, například u psů, mohou připomínat lidské neurodivergentní vzory. Například mutace u některých beaglových psů je spojována s problémy v sociální interakci. Existují také návrhy, že šlechtění zvířat tak, aby žila poblíž lidí, mohlo ovlivnit jejich chování. Studie využívající zvířecí modely by mohly přinést nové způsoby diagnostiky a léčby jak pro zvířata, tak pro lidi. Výzkum také podtrhuje potřebu rozumět individuálním a chemickým rozdílům v nervové soustavě našich zvířecích společníků.

Podle analýzy 17 studií může mít vlastnictví kočky spojitost s dvojnásobným rizikem rozvoje schizofrenie. Studie odhalila významnou asociaci mezi vlastnictvím kočky a poruchami příbuznými schizofrenii, ale je potřeba dalších kvalitních výzkumů pro potvrzení tohoto vztahu. Možným faktorem je parazit Toxoplasma gondii, který se může přenášet z koček na lidi a ovlivňovat nervový systém. Výsledky studií jsou však nekonzistentní a často neprokazují příčinnou souvislost. Výzkum naznačuje, že některá období života mohou být kritická pro vystavení toxoplasmě, ale konkrétní časový rámec zatím není jasný.

Vědci z australského oddělení pro biodiverzitu zaznamenali, že samčí delfíni používají mořské houby jako klobouky k nalákání samic. Tento neobvyklý jev byl pozorován u delfínů hrbatých poblíž západoaustralského pobřeží. Sponzoring jevů se objevil pouze na několika místech v této oblasti, ačkoli delfíni obvykle používají houby k ochraně při hledání potravy. Pozoruhodné je, že tento druh delfínů byl rozpoznán jako samostatný teprve v roce 2014 a je považován za zranitelný. Těžba a průmyslová činnost v regionu čím dál více ohrožují jejich přirozené prostředí.

Ve vyloučené oblasti kolem Černobylu byli spatřeni psi s jasně modrou srstí. Podle organizace Clean Futures Fund se pravděpodobně psi setkali s chemickými látkami, možná z úniků z přenosných toalet. Členové organizace se snaží psy odchytit kvůli dalšímu vyšetřování. Už od roku 1986, kdy došlo k výbuchu reaktoru, zůstává oblast bez lidského osídlení, což umožnilo volně se pohybujícím zvířatům prosperovat. Členové projektu Psí zóna Černobyl se od roku 2017 snaží monitorovat a kontrolovat populaci zvířat.

Nejdražší káva světa pochází z trávicího traktu asijské palmové cibetky. Vědci z Centrální univerzity v Kérale v Indii zkoumali chemii této kávy a odhalili, že proces trávení cibetky výrazně ovlivňuje její vlastnosti a chuť. Káva z těchto zrn obsahuje vyšší hladiny kyselin, které přispívají k lepší chuti a aroma. Nicméně, způsob produkce a zacházení se cibetkami vyvolává etické obavy. Výzkum naznačuje, že pochopení chemických změn by mohlo vést k udržitelnějším způsobům výroby této kávy.

Výzkumy ukazují, že většina savanových zvířat v Africe se více bojí lidí než lvů. Ve více než 10 000 nahrávkách z Krugerova národního parku byla u 95 % druhů zaznamenána větší reakce strachu na lidské hlasy než na hlučení lvů nebo zvuky lovu. To naznačuje, že tato zvířata považují lidi za největší nebezpečí. Tým vědců plánuje využít tento strach k ochraně ohrožených druhů, jako je jižní bílý nosorožec, tím, že v oblastech s pytláctvím budou pouštět lidské hlasy. Toto chování zdůrazňuje významný ekologický dopad člověka na savanový ekosystém.

V Chicagu byla vyřešena záhada takzvané „krysí díry“ v chodníku. Původně se věřilo, že díru vytvořila potkan, ale vědecké testy naznačily, že viníkem je veverka východní. Na základě srovnání rozměrů otisku s osmi různými druhy hlodavců vědci zjistili, že veverka má 98,67% pravděpodobnost, že byla tvůrcem otvoru. Díra vznikla během dne, kdy jsou veverky aktivní. Studie byla publikována v časopise Biology Letters. Tento případ zdůrazňuje důležitost vědecké zvědavosti a logického myšlení.

Vědci z MIT potvrdili, že první zvířata na Zemi byly pravděpodobně houby, a to na základě chemických stop z neoproterozoika, před více než 541 miliony let. Tyto stopy naznačují existenci prastarých hub prostřednictvím specifických sterolů nalezených ve skalních útvarech, což naznačuje jejich biologický původ. Studie vyvrací alternativní hypotézy o původu těchto chemických indicií z jiných než biologických procesů. Výzkum simuloval fosilizaci sterolů v laboratorním prostředí a nalezl shodu s prastarými fosilními zbytky. Tento objev přináší nové porozumění evoluci a původu prvních zvířat na naší planetě.