věda

Výzkumníci pomocí laserových rázových vln a rentgenového měření sledovali chování drobných diamantů při tlacích až 1,8 terapaskalu a teplotách převyšujících povrch Slunce. Zjistili, že diamant taje při tlaku jednoho terapaskalu zhruba při 7 300 kelvinech, tedy o více než tisíc stupňů níže, než uváděla starší měření. Krystal si až do roztavení zachovává běžnou kubickou strukturu a nevytváří předpokládanou fázi uhlíku BC8. Za těchto podmínek je pevný diamant méně hustý než kapalný uhlík, takže by v tavenině mohl plavat podobně jako led ve vodě. Poznatky mohou zpřesnit modely nitra Uranu a Neptunu i návrhy terčíků pro inerciální termojadernou fúzi.

Vědci vyvinuli silné opakovaně použitelné lepidlo, které dokáže spojovat různé povrchy přímo pod vodou. Materiál využívá supramolekulární iontovou kapalinu: po kontaktu s vodou se jeho částice přeskupí do husté struktury odolné vůči vodě. Hydrofobní vlastnosti zároveň vytlačují vodní vrstvu, jež běžně brání přilnutí. Při zkouškách dosáhlo lepidlo pevnosti 1,1 milionu pascalů už po deseti sekundách a po více než tři roky uneslo ve vodě dvoukilogramové závaží. Účinnost si zachovalo také během osmi cyklů odpojení a opětovného připevnění, fungovalo ve slaném, kyselém i zásaditém prostředí; omezením jsou teploty nad 70 °C.

Generativní umělá inteligence může biologům pomáhat s výběrem léků, návrhem proteinů i vyhodnocováním rozsáhlých datových souborů. Podle biologa Thomase Burgera však hrozí, že do výzkumu zanese věrohodně vypadající, ale neexistující biologické jevy. Riziko je nižší, pokud AI pouze navrhne hypotézu, kterou následně ověří laboratorní experiment. Výrazně roste ve chvíli, kdy se syntetická data nebo AI upravené signály stanou přímo součástí důkazů pro vědecký závěr. Chyby mohou vést nejen k falešným objevům, ale také k přehlédnutí skutečně účinné léčby či reálného biologického efektu. Každý výsledek navržený AI proto musí být nezávisle potvrzen experimentem.

Výběr vědeckých novinek přináší studii, podle níž přitažlivost lidí pro komáry souvisí s vůní a mikroby na jejich kůži. Rekordně detailní snímky Slunce odhalily vířivé struktury podél magnetických hranic na jeho povrchu. Badatelé také určili bakterii, která může stát za nižším výskytem alergií a astmatu u dětí vyrůstajících na farmách. Další výzkumy ukazují, že medvědi i pumy se lidem raději vyhýbají, a léky typu GLP-1 jsou spojovány s nižším rizikem věkem podmíněné makulární degenerace. Přehled uzavírá hypotéza, že výkaly raných živočichů mohly přispět ke kambrické explozi a rozvoji složitého života.

Nová studie ukazuje, že skupiny nedosahují lepších odhadů pouhým zprůměrováním prvních názorů členů. Přesnější jsou tehdy, když společně rozloží složitý problém na dílčí otázky, ty samostatně odhadnou a následně složí výslednou odpověď. Výzkum se 900 účastníky zjistil, že tento postup lze skupiny naučit a že překonává jak prosté sdílení odhadů, tak práci jednotlivců používajících stejnou metodu. Úspěšné týmy během debat častěji používaly pojmy přímo související s řešeným problémem. Závěry zatím platí pro úlohy s číselnými odhady, jejich využitelnost pro jiné typy rozhodování je třeba dále ověřit.

Nová studie ukazuje, že plejtváci obrovští a keporkaci dokážou při lovu pružně měnit srdeční frekvenci navzdory výraznému zpomalení tepu při ponoru. Po rychlém výpadu za kořistí stoupl tep plejtváků zhruba na 22 úderů za minutu a keporkaků na 28 úderů, poté při filtrování potravy pozvolna klesal. Vědci sledovali devět velryb pomocí přísavek s pohybovými senzory a elektrokardiogramem. Výsledky naznačují, že při krátkých loveckých sprintech využívají i anaerobní energetické zásoby, které následně obnovují. Měření odpočívajícího keporkaka navíc zaznamenalo tep 18,5 úderu za minutu, což může do budoucna pomoci hodnotit zdravotní stav a dopady hluku či úbytku potravy.

Skupina 37 výzkumníků navrhuje nahradit tradiční vědecké články formátem Agent-Native Research Artifact, který by byl lépe zpracovatelný autonomními systémy umělé inteligence. Podle spoluautorky Jiachen Liuové dnešní publikace ztrácejí podstatnou část poznatků z výzkumného procesu, včetně neúspěšných pokusů, rozhodnutí a technických detailů nutných k reprodukci výsledků. Navržený systém má průběh práce automaticky zaznamenávat prostřednictvím AI a případně jej převádět do běžného článku v PDF. Kontrolu výstupů AI by podle návrhu neměli zajišťovat jen lidé či další jazykové modely, ale formální a neurosymbolické metody umožňující matematicky ověřovat vědecká tvrzení. Kritici však mohou namítat, že větší autonomie AI oslabí lidskou kontrolu i přípravu budoucích vědců.

Experiment se devíti makaky v Singapuru naznačuje, že i tito primáti spontánně spojují zvuk „bouba“ s kulatým tvarem a „kiki“ s ostrým, špičatým tvarem. Po nácviku hledání potravy pod označeným víčkem si opice v testu častěji vybíraly kulaté víčko při přehrávání slova „bouba“ a špičaté při slově „kiki“. Pravděpodobnost volby kulatého tvaru byla při „bouba“ téměř šestkrát vyšší než při „kiki“. Výsledek podporuje možnost, že některé vazby mezi zvuky a vjemy vycházejí ze starých percepčních sklonů společných lidem a dalším primátům. Studie je zatím pouze preprintem a neprošla recenzním řízením.

Projekt SOLARIS chce během úplného zatmění Slunce 12. srpna v Katalánsku zaznamenat srdeční tep a dýchání tisíců dobrovolníků s chytrými hodinkami či fitness náramky. Účastníci si stáhnou aplikaci, která bude anonymizovaně sbírat údaje pět dní, včetně dvou dnů před a po úkazu pro srovnání. Výzkumníci tak získají rozsáhlý soubor reakcí lidí na stejnou mimořádnou událost mimo laboratorní prostředí. Nositelná zařízení podle odborníků umožňují dlouhodobě sledovat fyziologické a behaviorální údaje ve velkých skupinách, a mohou se uplatnit i při studiu veder, pandemií či přírodních katastrof. Jejich limitem zůstává rozdílná přesnost a metodika měření mezi výrobci.

Vědci objevili v okolí antarktického Krvavého vodopádu aktivní společenstvo eukaryotických mikroorganismů, včetně rozsivek, obrněnek a nálevníků. Jejich výskyt je soustředěn u slaného podledovcového rezervoáru a geneticky se liší od současných mořských příbuzných, což ukazuje na dlouhodobou izolaci. Mikroby mohou být potomky mořského ekosystému uvězněného pod Taylorovým ledovcem před nejméně 1,5 milionu let. Extrémně slaná voda zřejmě zůstala kapalná díky nízkému bodu mrazu a mohla organismům poskytnout útočiště během ochlazování Antarktidy. Červené zbarvení vodopádu způsobuje železo, které po kontaktu se vzduchem oxiduje.