věda

Mozek denně filtruje velké množství smyslových informací, což nám umožňuje soustředit se na důležité podněty. Nový výzkum ukazuje, že meskalin, sloučenina nalezená v některých kaktusech, by mohl tento filtr měnit. Studie na potkanech odhalila, že meskalin ovlivňuje činnost mozečku, zvyšuje jeho propojení s jinými částmi mozku a mění vnímání smyslových vjemů. Objevuje se hypotéza, že by tím mohl být vysvětlen mechanismus meskalinem vyvolaných změn ve vnímání. I když účinky na lidský mozek ještě nejsou potvrzené, výsledky otevírají další možnosti výzkumu.

Na MIT se setkali experti, aby diskutovali o myšlence mimozemských technologií kolem černých děr. Tématem byly hypotetické Dysonovy sféry, které by mohly využívat energii černých děr. Ačkoliv myšlenka zní sci-fi, vědci zvažovali fyzikální aspekty a měřitelná data, která by mohla indikovat přítomnost těchto struktur. Cílem setkání bylo nejen hledání mimozemského života, ale i objevování nových astronomických poznatků. V současné době nejsou důkazy o existenci takových struktur, ale vědci doufají, že se během jejich života podaří něco takového objevit.

Ve Spojených státech dosáhl počet případů spalniček nejvyšší úrovně za 35 let, když překonal údaje z roku 2025. Výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se mohla během miliard let otočit na bok kvůli srážkám s menšími galaxiemi. Další studie naznačuje, že lidská délka života může být omezena náhodnými genetickými mutacemi, což v optimistickém scénáři stanovuje limit na 150 až 190 let. Vědci také zjistili, že moderní životní styl může být pro lidskou mysl zátěží, a výzkumníci dokázali oddělit absorpci a emisi tepla, čímž vytvořili 'programovatelné teplo'.

Fyzici z Univerzity v Oslu zkoumali, co by se stalo, kdyby bylo možné rozdělit foton na dvě části. Fotony, které mají vlnově-časticovou dualitu, nemohou být fyzicky děleny. Experimenty ukazují, že odstranění optické clony může teoreticky vést ke vzniku mnoha fotonů, nikoli však nekonečného množství. Tento proces není prakticky příliš složitý, ačkoliv může být nesprávně chápán. Výsledky experimentu odhalují složitý stav, kde se zdá, že fotony se nacházejí pouze v určitých oblastech kolem clony.

Vědci z University College London zkoumali schopnost lidí rozpoznat zvuky svého žaludku v reálném čase. Experiment zaměřený na interocepci ukázal, že pouze někteří lidé dokážou přesně určit vlastní trávící zvuky. Studie se zaměřila na rozdíly mezi jednotlivci v různých fyzických stavech. Výsledky mohou pomoci lépe porozumět stavům jako jsou poruchy příjmu potravy nebo úzkosti. Nový nástroj, který využívá digitální stetoskop, je neinvazivní a otevřeně dostupný, což usnadní další výzkum v této oblasti.

Nová studie na myších ukazuje, že svědění může mít vlastní specializovaný smyslový orgán, vellus-like chlupy. Vellus chlupy, známé u lidí jako 'broskvová srst', pokrývají téměř celé tělo a hrají roli v regulaci tělesné teploty a vnímání doteku. Výzkum naznačuje, že tyto chlupy jsou spojeny s rychle reagujícími senzory, které přenášejí pocit svědění. Tento objev by mohl být klíčem k vývoji nových terapií pro léčbu svědění způsobeného záněty kůže. Výsledky mohou pomoci při testování lidských léčeb u myší.

Echolokace, způsob orientace známý u netopýrů a velryb, je možný i u lidí. Studie ukazuje, že po deseti týdnech tréninku mohou slepí i vidoucí rozvinout schopnost echolokace pomocí verbálních kliků. Tento trénink způsobuje změny ve struktuře mozku, především v oblastech V1 a A1, které se stanou citlivějšími na zvukové odrazy. Výzkum naznačuje, že lidský mozek je schopen adaptace v různých smyslových oblastech bez ohledu na zrakové schopnosti. Studii doplňuje komparace s delfíny, jejichž mozky se během evoluce výrazně přizpůsobily využívání echolokace.

V Kalifornském zálivu kosatky používají neobvyklou loveckou metodu proti obřím měsíčníkům. Kosatky s koordinací svých pohybů tlučou do těl měsíčníků a rozbíjejí je na kousky. I když útoky nejsou smrtelné, tělo měsíčníka je již předem bez vnitřních orgánů. Studie zkoumá, jak kosatky využívají této strategie k rozdělení tvrdé kolagenové kůže. Hypotézy naznačují, že tento způsob lovu může také pomoci mladým kosatkám v rozvoji fyzických a sociálních dovedností.

Mor, obávané onemocnění středověku, stále přetrvává a může být smrtelné, pokud není rychle léčeno. Nyní dvě nové vakcíny ukázaly v testech na myších 100% účinnost proti bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Zvláště významné je, že vakcíny jsou účinné proti plicnímu moru, nejnebezpečnější formě choroby. Ačkoliv se musí ještě testovat na primátech, vakcíny by mohly jednou představovat důležitou ochranu pro lidstvo. Dosud žádná vakcína proti moru nebyla schválena FDA, a proto WHO doporučuje očkování pouze pro osoby ve vysokém riziku.

Studie publikovaná v Royal Society Open Science odhaluje, že mechy produkují složité elektrické aktivity připomínající neuronové sítě. Andy Adamatzky, počítačový vědec, zkoumal mech druhu Brachythecium rutabulum a zjistil, že jejich „polštáře“ fungují jako dynamické, mezi sebou propojené systémy. Elektrická aktivita mechu byla zaznamenávána pomocí elektrod a odhalila různé typy elektrických událostí. Výzkum naznačuje, že mech by mohl fungovat jako živoucí podklad pro biokomputaci, ale vyžaduje další studii pro potvrzení této teorie.