věda

Nový výzkum ukazuje, že lidské mozky se mohou synchronizovat, když lidé spolupracují na společném úkolu. Studie vedená kognitivní neurovědkyní Denise Moerelovou z Western Sydney University odhalila, že synchronizace v mozkové aktivitě se objevuje během spolupráce a zesiluje se, když dvojice sdílí pravidla pro plnění úkolu. Experiment zahrnoval 24 týmů, které měly třídit tvary a zaznamenávat mozkovou aktivitu pomocí EEG. Zjistilo se, že skutečné dvojice vykazují silnější synchronizaci než náhodně vytvořené pseudo dvojice, což nasvědčuje tomu, že sociální interakce zásadně ovlivňují mozkové reprezentace. Tato metoda má potenciál pro pochopení skupinové práce a rozhodování.

Vědci zjistili, že stárnoucí lidské buňky lze „dobít“ pomocí výměny mitochondrií, což otevírá nový potenciál v medicíně. V rámci studie texaští vědci využili speciální částice zvané nanokvěty k posílení produkce mitochondrií v kmenových buňkách, které pak sdílí energii s poškozenými buňkami. Tento proces pomohl zvýšit počet mitochondrií a zlepšit přežití buněk vystavených stresu, například v srdci po chemoterapii. Metoda by mohla sloužit k obnově buněk kdekoliv v těle, avšak výzkum je zatím jen v počáteční fázi a potřebuje další testování na zvířatech a lidech. Výsledky naznačují slibnou cestu k zpomalení či zvrácení stárnutí buněk.

Vědci zjistili, že přírodní molekula nazvaná spermin by mohla zabránit toxickému hromadění proteinů v mozku, což je charakteristické pro Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu. Výzkum vedený švýcarským Paul Scherrer Institute ukázal, že extra spermin zlepšil zdraví červů s příznaky těchto chorob. Spermin umožňuje snadnější odstranění toxických proteinů prostřednictvím procesu známého jako autofagie. Přestože výzkum probíhal zatím pouze na červech, výsledky naznačují potenciál pro aplikaci u lidí. Spermin byl vybrán pro studii díky jeho známosti s ochranou mozku před škodlivými procesy.

Vědci z univerzit v Lipsku a Šangdungu objevili klíčový receptor GPR133, který ovlivňuje hustotu kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 významně posílila kostní strukturu u myší, což otevírá nové možnosti pro léčbu osteoporózy. Současné terapie nezvrací nemoc a často mají nežádoucí účinky. I když výsledky vycházejí z výzkumu na zvířatech, mechanismus posilování kostí by mohl fungovat i u lidí. Tento objev naznačuje možnosti vývoje léků, které by mohly nejen zastavit pokles kostní hmoty, ale také obnovit její plnou sílu.

V extrémních podmínkách Národního parku Lassen v Kalifornii zjistili vědci rekordně teplotně odolnou eukaryotickou amébu. Incendiamoeba cascadensis se dokáže dělit a růst při teplotách až 63 °C, což překonává dosud známé limity pro eukaryotické organismy. Experimenty ukázaly, že se améba zastaví v pohybu při 70 °C, avšak oživne při snížení teploty. Její schopnost přizpůsobení naznačuje, že život může být odolnější i v extrémních podmínkách, než jsme předpokládali, a otvírá nové možnosti pro výzkum života na jiných planetách. Nálezy podobné DNA byly objeveny i na jiných místech světa, což naznačuje širší rozšíření tohoto druhu.

V černobylské zóně, v jednom z nejradioaktivnějších míst na Zemi, vědci objevili houby Cladosporium sphaerospermum. Tato houba dokáže nejen přežít, ale možná i těžit z ionizujícího záření. Její tmavý pigment melanin by mohl využívat záření podobně jako fotosyntéza u rostlin využívá světlo. Tento proces nazývaný radiosyntéza zůstává teoretický a vyžaduje další výzkum. Výzkumníci nemohou zatím přesně vysvětlit mechanismus, ale houba vykazuje zvýšený růst při působení záření, což ji činí jedinečnou.

Vědci z Baylor College of Medicine objevili, že zvýšení hladiny proteinu Sox9 u myší může podpořit čištění mozku a zlepšit funkce kognitivních schopností. Studie ukazuje, že tento protein aktivuje mozkové buňky zvané astrocyty, které účinněji odstraňují amyloid-beta plaky, což je spojeno s Alzheimerovou chorobou. Myši s tímto ošetřením také prokázaly lepší výkon v testech chování a paměti. Výzkum naznačuje, že posílení přirozených schopností astrocytů může být klíčové k boji s projevy Alzheimerovy choroby. Tato zjištění by mohla otevřít nové cesty pro léčbu lidských pacientů v budoucnosti.

Nová studie geologů naznačuje, že popel z uhlí spáleného ve fosilních elektrárnách v USA obsahuje vzácné zeminy v hodnotě až 165 miliard dolarů, z toho 97 miliard je teoreticky vytěžitelných. Vzácné zeminy jsou důležité pro technologie jako baterie a větrné turbíny. USA se nyní téměř úplně spoléhá na dovoz, většinou z Číny, ale tento domácí zdroj by mohl snížit závislost a současně pomoci ekologické sanaci. Výzkum naznačuje, že popel by mohl být využit bez další těžby, což by zmírnilo environmentální dopady. Extrakční metody jsou však zatím předmětem výzkumu.

Vědci dosáhli funkčního vyléčení diabetu 1. typu u myší díky transplantaci kmenových buněk. Nově objevená organismická forma by mohla představovat dosud neznámou větev evolučního stromu života. Analýza měsíčních hornin odhalila starobylé izotopy síry, které přinesly překvapivá zjištění. Návrat zrakového léčebného experimentu u lidí s makulární degenerací přinesl povzbudivé výsledky. Fyzik vypočítal možné destruktivní účinky černé díry procházející lidským tělem. Doplňkové užívání argininu ukázalo snížení znaků Alzheimerovy choroby v mozku myší.

Patnáctiletý Laurent Simons, přezdívaný 'Malý Einstein', úspěšně dokončil doktorát v kvantové fyzice na Antverpské univerzitě. Je pravděpodobně nejmladším člověkem, který dosáhl tohoto titulu v tomto oboru. Ve věku 12 let již měl magisterský titul v kvantové fyzice a začal se zajímat o prodloužení lidského života. Jeho úmyslem je nyní studium lékařství. Navzdory nabídce technologických gigantů z USA a Číny zatím jeho rodiče tyto návrhy odmítli.