hluboké moře

V oblasti Clarion-Clippertonovy zóny v Tichém oceánu vědci identifikovali 11 742 odlišných virů, přičemž 99 procent z nich dosud věda neznala. Výzkum má vytvořit základní obraz zdejšího mikrobiálního ekosystému před případnou hlubokomořskou těžbou polymetalických konkrecí. Viry jsou zřejmě zaměřené hlavně na bakterie a archea, které se podílejí na koloběhu uhlíku, dusíku, síry i kovů. Mohou ovlivňovat metabolismus svých hostitelů a jejich schopnost vyrovnat se se stresem způsobeným kovy. Těžba by mohla sedimenty dlouhodobě narušit, proto autoři upozorňují na potřebu dalšího zkoumání ekologických dopadů.

V hloubkách jihovýchodního Pacifiku vědci dvakrát pozorovali drobné korýše Mesopleustes abyssorum pevně přichycené na nohách obřích mořských pavouků rodu Colossendeis. Opakovaný výskyt na dvou místech vzdálených 225 kilometrů naznačuje, že nejde jen o náhodný kontakt. Korýši by tak mohli využívat takzvanou forézii, tedy přepravu na jiném živočichovi, která jim pomáhá překonávat velké vzdálenosti navzdory slabé schopnosti plavat. Pozorování také ukázala páry dospělých jedinců a samici s vajíčky, takže mořští pavouci mohou sloužit i jako pohyblivé místo pro setkávání a rozmnožování. Vědci však zdůrazňují, že dvě zaznamenaná setkání zatím hypotézu definitivně nepotvrzují.

Vědci z Monterey Bay Aquarium Research Institute poprvé potvrzeně zaznamenali oliheň rodu Magnapinna v severovýchodním Pacifiku. Dálkově ovládané vozidlo ji natočilo 7. srpna u podmořské hory Davidson Seamount poblíž centrální Kalifornie v hloubce 3 277 metrů. Přibližně 1,25 metru dlouhý živočich se vyznačuje obřími ploutvemi a mimořádně dlouhými tenkými rameny a chapadly, která ohýbá do charakteristické „loketní“ polohy. Biologové dosud nevědí, čím se tyto hlubinné olihně živí, jak loví ani jak početné jsou jejich populace. Pozorování naznačuje, že podmořská hora může být významným místem pro získávání potravy i pro další vzácné hlubokomořské druhy.

V Jihočínském moři vědci zaznamenali pancéřovaného ropušnicovitého kaníka Scalicus engyceros, jenž se po mořském dně pohybuje pomocí ztluštělých paprsků ploutví. Ryba dokáže kráčet bokem jako krab, při ohrožení poskočit a také couvat způsobem dosud nepozorovaným u jiných ryb. Má kostěné destičky a větvené vousky na rypci, jimiž zřejmě vyhledává potravu a zkoumá překážky. Pozorování z hloubek 350 až 500 metrů ukazují, že přímý výzkum živých živočichů pomocí ponorek může odhalit dosud neznámé adaptace hlubinných druhů.

Expedice NOAA v roce 2017 zkoumala sonarový cíl v hloubce asi 1,5 kilometru v Mexickém zálivu, který se původně jevil jako možný vrak lodi. Dálkově ovládaný robot však objevil poškozený přepravní kontejner a rozptýlené ledničky, mrazáky a pračky, patrně určené k recyklaci. Kontejner zřejmě spadl z nákladní lodi během nepříznivého počasí a vědci místo nazvali Deep Clean. Kovové trosky už osídlili koráli, hydroidi i ryby. Nález připomíná, že lidský odpad zasahuje i zdánlivě nedotčené hlubokomořské ekosystémy a ztracené kontejnery se tam mohou rozkládat stovky let.