mozek

Mozek denně filtruje velké množství smyslových informací, což nám umožňuje soustředit se na důležité podněty. Nový výzkum ukazuje, že meskalin, sloučenina nalezená v některých kaktusech, by mohl tento filtr měnit. Studie na potkanech odhalila, že meskalin ovlivňuje činnost mozečku, zvyšuje jeho propojení s jinými částmi mozku a mění vnímání smyslových vjemů. Objevuje se hypotéza, že by tím mohl být vysvětlen mechanismus meskalinem vyvolaných změn ve vnímání. I když účinky na lidský mozek ještě nejsou potvrzené, výsledky otevírají další možnosti výzkumu.

Pitva mozku pacienta, který dostával léčbu aducanumabem, odhalila, proč lék nemusí být účinný. Lék neprostoupil všechny části mozku, což vedlo k nerovnoměrnému odstranění amyloidových plaků a tanglí tau. I když v některých oblastech mozku došlo ke snížení plaků, hlubší vrstvy zůstaly ovlivněny. Výsledky naznačují, že odstraněním amyloidu lze omezit hromadění tau a poškozování neuronů. Přesto někteří vědci zpochybňují souvislost mezi odstraněním amyloidu a zlepšením kognice. Výzkum naznačuje, že problémy mohou být složitější a léčba bude možná potřebovat nový přístup.

Vědci zjistili, že velikost mozku hlavonožců, jako jsou chobotnice a sépie, může být více ovlivněna jejich prostředím než sociálním chováním. Studie publikovaná v iScience naznačuje, že živočichové žijící na mořském dně a v mělkých vodách mají tendenci mít větší mozky. Tato zjištění podporují hypotézu, že evoluce mozků může souviset s potřebou zpracování složitých ekologických podnětů a nikoliv pouze s velikostí sociálních skupin. Přesto zůstává otázka složitosti mozku částečně otevřená kvůli závislosti na korelaci dat.

Australští vědci zkoumají glymfaticý systém, který se jeví jako možný spouštěč chronického únavového syndromu. Tento nedávno objevený 'odpadový systém' mozku může vysvětlit zánětlivé změny u postižených pacientů. Nález ukazuje na zhoršenou funkci glymfaticého systému zejména v pravé hemisféře mozku, což souvisí s problémy se spánkem a koncentrací. Výzkum nabízí nový pohled na diagnózu a potenciální léčbu této nemoci. Přesto je zapotřebí více studií k lepšímu pochopení tohoto systému a jeho vlivu na různé nemoci.

Nové studie naznačují, že denní užívání levných doplňků stravy může zlepšit mozkové funkce u lidí nad 60 let. Výzkum provedený na King's College v Londýně prokázal, že suplementy jako inulin a fructooligosacharid podporují paměť a upravují mikrobiom střeva. Klinický pokus PRECODE v Nizozemí dále zkoumá vliv těchto prebiotik na podezření na kognitivní pokles. Vědci sledují změny v mikrobiotě a mozku u účastníků po dobu 26 týdnů. Dosavadní výsledky naznačují, že takové doplňky by mohly nabízet nový přístup k ochraně a posílení mozku v stárnoucí populaci.

Vědci z Harvardu porovnávali různé stravovací vzory a zjistili, že dieta DASH dosahuje nejlepších výsledků pro zdraví mozku. Tato dieta, původně určená ke snížení krevního tlaku, se ukázala jako účinná i v ochraně mozku před stárnutím. Studie se zúčastnilo 159 347 lidí, kteří byli hodnoceni podle souladu se šesti dietními plány. Dieta DASH, na rozdíl od středomořské diety, klade důraz na nízký příjem soli a nízkotučné mléčné výrobky. Účastníci, kteří se jí striktně řídili, měli výrazně nižší riziko kognitivního poklesu ve srovnání s ostatními dietami.

Nová studie s myšmi naznačuje, že neurotransmitér acetylcholin může hrát klíčovou roli v naší schopnosti reagovat na zklamání a měnit chování. Výzkum se zaměřil na to, jak změny v očekávané odměně vedou k uvolňování acetylcholinu, což pak ovlivňuje míru flexibilního chování. Vědci zjistili, že vyšší hladina tohoto neurotransmitéru pomáhá zvířatům adaptovat se na nové situace a přistupovat k problémům s větší pružností. Toto zjištění může mít významné důsledky pro léčbu poruch jako je závislost nebo obsedantně kompulzivní porucha. Studie ukazuje, že porozumění účinkům acetylcholinu je klíčové pro vývoj nových terapeutických postupů.

Nový výzkum odhaluje souvislost mezi hladinou vitamínu C v krvi a zdravím mozku. Studie z Japonska ukazuje, že vyšší hladiny vitamínu C jsou spojeny s větším objemem šedé hmoty mozkové a lepší konektivitou default mode network (DMN), což je klíčová mozková síť. Tyto spoje mezi vitamínem C a kognitivními funkcemi mohou hrát roli v prevenci nemocí jako je Alzheimerova choroba. Výsledky studie vybízejí k dalšímu zkoumání, ale naznačují, že strava bohatá na vitamín C může přispět k ochraně mozku před stárnutím. Přestože studie neprokázala přímý vliv vitamínu C, podporuje myšlenku začlenit tento vitamín do běžného jídelníčku.

Studie vědců z Singapuru ukázala, že práce na noční směny může vést k ztrátám objemu v klíčových oblastech mozku. Tyto ztráty jsou spojeny se zhoršenou kognitivní výkonností, i když efekt je malý. Změny se týkají oblastí mozku zodpovědných za regulaci spánku a emocí, což může být příčinou únavy a problémů s náladou. Avšak když se směnná práce přestane vykonávat, dochází k částečné regeneraci během dvou a půl roku. Výsledky zdůrazňují důležitost pochopení dopadů nočních směn na mozek v pokročilém věku.

Nový výzkum ukazuje, že i mužský mozek prochází významnými změnami po narození dítěte. Studie z RWTH Aachen University zkoumala skeny mozku 25 otců a zjistila, že během prvních 24 týdnů po porodu dochází k redukci a následnému zvětšení některých částí mozku. Zmenšení šedé hmoty je podobné jako u žen během těhotenství a naznačuje přizpůsobení mozku novým rodičovským rolím. Zvláště jsou ovlivněny oblasti spojené s péčí o dítě a emoční vazbou. Tyto změny souvisejí s konceptem 'rodičovské mozkové sítě', která podporuje lidskou péči o potomstvo.