psychologie

Být fanouškem sportu, ať už sledujete fotbal, olympijské hry nebo lokální tým, může mít pozitivní vliv na vaši pohodu. Podle výzkumu z Anglia Ruskin University lidé, kteří navštěvují sportovní události, jsou s životem spokojenější a cítí se méně osamělí. Také sledování sportu na televizi nebo online může zlepšit duševní stav. Efekt je zřejmě spojen se sociální identitou a pocitem sounáležitosti s komunitou ostatních fanoušků. To, že sdílíte radosti a strasti s ostatními, může přispět k pocitu životní naplněnosti.

Existuje potenciální spojení mezi vlastnictvím kočky a zvýšeným rizikem vzniku schizofrenie, jak naznačuje analýza 17 studií z roku 2023. Parazit Toxoplasma gondii, který často žije v kočkách, mohl být identifikován jako možná příčina. Výzkum na toto téma však ukazuje rozporuplné výsledky. Australští psychiatři zdůrazňují potřebu kvalitnějších studií k lepšímu pochopení tohoto vztahu. T. gondii může ovlivnit nervový systém a být spojen s psychotickými symptomy, ale neprokazuje se, že přímo způsobuje duševní poruchy. Výsledky studií ukazují, že existuje složitý vztah, který je potřeba dále zkoumat.

Odcházení z oslav bez rozloučení, známé jako tichý odchod, může být pro některé jedince zdravější variantou. Zvláště pro ty s úzkostí, introverzí či chronickými nemocemi se loučení může stát vyčerpávající společenskou povinností. Psychologové naznačují, že tichý odchod umožňuje zachovat si energii pro další aktivity a udržet si duševní pohodu. Upozornění hostitele na možnost tichého odchodu může pomoci zabránit nesprávným interpretacím a posílit vztahy. Volba odcházet nepozorovaně by neměla znamenat útěk ze společnosti, ale spíše podporu hlubších spojení.

Nový výzkum ukazuje, že vizuální podoba některých slov souvisí s jejich významem, což může usnadnit jejich čtení. Takzvaná ikonická slova jako 'bublina' nebo 'postel' svým tvarem připomínají dané objekty. Studie zjistila, že lidé rychleji a přesněji rozpoznávají slova, která fyzicky připomínají svůj význam. Tento fenomén byl potvrzen i po zohlednění frekvence a délky slov. Výsledky naznačují, že vzhled písmen může být dalším klíčem k lepšímu porozumění jazyku.

Nová studie vysvětluje, proč jediná dávka psilocybinu, látky v halucinogenních houbách, dokáže výrazně ovlivnit duševní pohodu až na měsíc. Výzkum zahrnoval 28 účastníků, kteří dříve psilocybin neužívali, a zjistil, že 25 mg dávka vedla k psychologickým vhledům spojeným s vyšší entropií mozkové činnosti. Tyto změny přispěly ke zlepšení psychického zdraví. Studie zkoumá, jak psychedelická terapie funguje, a naznačuje, že vhledy během tripu jsou pro dlouhodobé účinky klíčové. Přesto je zapotřebí více výzkumu, aby byly zjištěny přesné biologické mechanismy těchto změn.

Během hádek může mozek reagovat stavem zvaným emocionální zaplavení, kdy se srdce zrychluje a adrenalín stoupá. To vede k tomu, že lidé přecházejí z myšlení 'my' na myšlení 'já'. Empatie často mizí, což negativně ovlivňuje komunikaci. K zvládnutí těchto situací je doporučováno uvědomit si své fyzické reakce v reálném čase a použít kognitivní přeformulování. Důležitá je i přestávka během konfliktu, která pomůže uklidnit tělo a mysli. Biofeedback může pomoci jedincům lépe se spojit se svými fyziologickými stavy.

Nová studie naznačuje, že infrazvuk může ovlivňovat lidské stresové hladiny a podrážděnost, což může vysvětlovat, proč některé staré budovy působí strašidelně. V infrazvuku, frekvencích pod 20 hertzů, mohou hrát roli staré potrubí a stroje v budovách, ale i přírodní jevy jako bouře či sopky. Experiment s 36 studenty ukázal, že vystavení infrazvuku zvyšuje hladinu kortizolu a pocit podráždění, ač sami účastníci nevnímali zvukové vibrace. Výsledky mohou mít vliv na regulace hluku a návrhy stavebních standardů.

Přestože naše mozky nejsou kontejnery s omezenou kapacitou, často ztrácíme vzpomínky na příjemné události. Důležitou roli hraje naše pozornost a emoce, které ovlivňují, co si zapamatujeme. Pokud jsou vzpomínky slabě zakódovány, mohou zmizet jednoduše proto, že nebyly nikdy plně vytvořeny. Když ztrácíme vzpomínky, není to kvůli nedostatku kapacity, ale často proto, že nebyly zpevňovány. Mozek si neukládá pevné záznamy, ale neustále se reorganizuje a vylepšuje. K posílení paměti potřebujeme vzpomínky pravidelně oživovat.

Studie ukazuje, že lidé s misofonií mohou mít společné geny s těmi, kteří trpí úzkostí, depresí nebo PTSD. Výzkum naznačuje, že misofonie může mít genetickou vazbu na různé psychiatrické poruchy a osobnostní rysy jako starostlivost a vina. Zjistilo se také, že misofonie a poruchy autistického spektra se z genetického hlediska liší více, než se očekávalo. Výsledky studie naznačují možné nové přístupy k léčbě založené na metodách pro PTSD. Prevalence misofonie v populaci ve Spojeném království je podle nedávného průzkumu 18,4 %.

Nová studie naznačuje, že lidé si příjemněji užívají nudné konverzace, než předpokládají. Výzkum zahrnoval 1 800 účastníků, kteří diskutovali na různá témata, a ukázalo se, že i lidé nezajímající se o konkrétní téma nakonec konverzaci hodnotili pozitivně. Výzkum také ukázal, že preferenci promlouvat se známými nebo neznámými osobami nemá na výsledné hodnocení vliv. Může tak platit, že samotný akt komunikace je pro lidi přirozeně zajímavý, i když téma není. Zamezování interakcím by nás mohlo připravit o cenné okamžiky spojení s ostatními.