psychologie

Narcismus, charakterizovaný nadměrnou sebestředností a citlivostí na kritiku, může být výzvou k léčbě. Existují dva hlavní typy narcismu: grandiózní a zranitelný. Přestože neexistuje žádný lék na narcistickou poruchu osobnosti, terapie mohou pomoci zvládnout symptomy. Nejčastěji používanými metodami jsou kognitivně behaviorální a introspektivní relační techniky. Nedávno byla navržena využití psychedelik, jako je MDMA, během terapie, což by mohlo posílit empatii a emoční blízkost. Tyto metody však stále čelí právním a klinickým překážkám. Změna je možná, ale vyžaduje trpělivost jak terapeuta, tak pacienta.

Vědci potvrdili teorii, že lidé se schizofrenií slyší 'hlasy' kvůli nesprávnému přisuzování vnitřní řeči jako zvuků zvenčí. Tento jev zkoumali pomocí elektroencefalografie, která měřila reakce mozku na vnitřní řeč a sluchové halucinace. Výzkum zahrnoval účastníky se schizofrenií i bez ní a ukázal, že u osob s halucinacemi mozek reaguje na vnitřní řeč, jako by šlo o zvuky zvenčí. Tento objev může pomoci včasně identifikovat riziko psychózy a přispět k rané intervenci.

Misofonie je podmínka, kdy lidé zažívají silné emocionální reakce na určité zvuky, jako je žvýkání nebo tikání hodin. Studie naznačuje, že tito lidé mohou mít obtíže s efektním pletením emocionální a neemocionální pozornosti. Výzkum zjistil, že lidé s těžší misofonií vykazovali menší přesnost při plnění úkolů vyžadujících emocionální flexibilitu. Spojitost mezi misofonií a ruminačním myšlením naznačuje souvislost s širším zpracováním emocí. Toto zjištění může pomoci lépe porozumět a diagnostikovat misofonii v budoucnu. Výsledky jsou však korelační a příčinná souvislost nebyla potvrzena.

Podle nové studie publikované v časopise Intelligence dosahuje celková psychologická funkce vrcholu mezi 55 a 60 lety. Tyto roky mohou být optimální pro složité řešení problémů a vedení, zatímco fyzické schopnosti a rychlé intelektuální dovednosti začínají klesat již od středních dvacátých let. Studie zkoumala 16 psychologických dimenzí, včetně základních kognitivních schopností a osobnostních rysů, například emocionální stability, která vrcholí kolem 75 let. Zjištění naznačují, že mnozí dosahují významných úspěchů ve středním věku, a nabádají k přehodnocení stereotypů o poklesu schopností s věkem.

Lidská mysl po půlnoci funguje jinak, kdy negativní emoce a rizikové chování získávají převahu. Hypotéza 'Mind After Midnight' naznačuje, že cirkadiánní rytmus hraje důležitou roli v těchto změnách. Evoluční historie lidí preferuje noční spánek a zvýšenou pozornost k negativním podnětům jako ochranu před možnými hrozbami. To může vést k rizikovému chování, jako je závislost či zvýšené riziko sebevraždy. Výzkum naznačuje, že mozek nefunguje v noci stejně efektivně jako ve dne, což může mít vážné důsledky pro zdraví a bezpečnost lidí. Přesto však mnoho aspektů fungování mozku po půlnoci zůstává neprozkoumáno.

Fenomen zvaný 'ušní červ' zažívá více než 90 % populace, kdy se písně nebo jejich úryvky opakovaně přehrávají v mysli. Tato situace vzniká díky způsobu, jakým je hudba v mozku organizována. Nejčastější příčinou je opakování určité části písně bez přerušení, což zvyšuje její známost a vede ke vzniku ušních červů. Mozek písně neukládá jako lineární nahrávky, ale jako fragmenty spojené do sítí podobných instrukcím. Aktivace některých mozkových oblastí, zejména default mode network, je spojena s denním sněním a umožňuje těmto myšlenkám se snadněji objevovat. Existují různé techniky, jak se jich zbavit, včetně zpěvu písně nahlas nebo jejího nahrazení jinou, méně opakující se melodií.

Vědecký tým objevil pět různých profilů spánku, které propojují kvalitu spánku s různými zdravotními, psychologickými a životními aspekty. První profil spojuje špatný spánek s negativními duševními zdravotními výsledky, zatímco druhý profil ukazuje, že i lidé bez výrazných spánkových problémů mohou mít psychické potíže. Třetí profil zahrnuje užívání léků na spaní, čtvrtý se soustředí na délku spánku a pátý na časté buzení během noci. Každý z těchto profilů je spojen s unikátními vzorci funkce mozku, což naznačuje, že spánkové zkušenosti odrážejí nejen zdraví a chování, ale i strukturu mozku. Studie má za cíl pomoci lépe diagnostikovat a léčit poruchy spánku a s nimi související zdravotní problémy.

Nová studie z Kalifornské univerzity v Davis zjistila, že silný smysl života může snížit riziko rozvoje demence až o 28 procent. Výzkum se zaměřil na více než 13 000 účastníků starších 45 let a sledoval je až po dobu 15 let. I u těch s genetickým rizikem pro Alzheimerovu nemoc bylo pozorováno, že smysl života oddaluje nástup a snižuje pravděpodobnost této nemoci. Studie zohlednila faktory jako věk, pohlaví, vzdělání a deprese. Smysl života je dostupný způsob, jak zlepšit duševní zdraví a je dosažitelný skrze vztahy, cíle či smysluplné aktivity.

Technika zvaná 'rubber duck debugging' spočívá ve vysvětlování problémů gumové kachně, což pomáhá nejen programátorům, ale i lidem v jiných oborech. Tento přístup umožňuje ujasnit si myšlenky a odhalit chyby, které nám do té doby unikaly. Zkoumání přínosů této metody ukazuje, že při slovním vyjadřování máme tendenci rozbíjet složité myšlenky na menší, srozumitelnější části. Díky tomu docházíme k hlubšímu porozumění. I když to vypadá jednoduše, efektivita tkví v nutnosti precizního formulování problémů, čímž zlepšíme vlastní porozumění situaci.

Nová studie na myších naznačuje, že úzkost může mít kořeny ještě před narozením. Výzkum ukázal, že stres nebo infekce během těhotenství mohou u potomků zvýšit riziko rozvoje úzkosti v dospělosti. Vědci sledovali změny na neuronální úrovni v části mozku, které přispívají k úzkostnému chování. Modifikace DNA v této oblasti zvyšují citlivost na stres a vedou k nadměrné aktivitě neuronů. Tyto poznatky mohou přispět k budoucí diagnostice a léčbě úzkosti, přičemž zdůrazňují důležitost zdravého těhotenství.