osobnost

Nová studie zkoumala, jak se v osobních textech projevují tři rysy spojované s psychopatií: odvážnost, bezohlednost a disinhibice. Lidé s vyšší mírou odvážnosti používali méně výrazů souvisejících s úzkostí a strachem. Vyšší bezohlednost se při popisu životních zlomů pojila s menším množstvím slov vyjadřujících negativní emoce. Nejsilnější vliv měla disinhibice: účastníci s tímto rysem méně zmiňovali pozitivní výsledky, častěji volili negativní jazyk a v některých vyprávěních více odkazovali na užívání návykových látek. Autoři zdůrazňují, že jazyk nemá sloužit k diagnostice, ale může pomoci pochopit různé projevy těchto osobnostních rysů i mimo kriminální prostředí.

Dosud největší genetická studie vlastností osobnosti spojila s takzvanou velkou pětkou 1 260 genetických variant, z nichž 824 dosud známo nebylo. Jednotlivé varianty však mají zanedbatelné účinky a nelze z nich spolehlivě určit osobnost konkrétního člověka. Zachycené genetické rozdíly vysvětlují podle výzkumu přibližně 7,4 až 10,6 procenta rozdílů mezi lidmi, zatímco predikce z DNA objasní méně než čtyři procenta variability. Většinu vlivu tak zřejmě představují prostředí, kultura, zkušenosti a další negenetické faktory. Studie zahrnula data ze 46 souborů a až 1,14 milionu lidí; výsledky vyšly v časopise Nature.

Psychologové identifikovali faktor D osobnosti, který shrnuje temné stránky lidské povahy jako narcismus či psychopatii. Výzkumy ukazují, že tento faktor je stabilní napříč časem a osobnostními rysy. Faktor D ovlivňuje výběr povolání, lidé s vysokými hodnotami D častěji volí profese mimo sociální sféru. Studie zkoumají i kulturní vlivy, které mohou zvyšovat kolektivní hladinu temných vlastností. Tento výzkum může poskytnout nové vhledy do psychologie a terapie, zejména v případech násilného či podvodného jednání.

Výzkum v Sardinii, jedné ze světových 'Modrých zón', kde lidé často dosahují vysokého věku, odhalil důležitou roli osobnostních rysů v dlouhověkosti. Adaptivní rysy osobnosti, jako je otevřenost a schopnost zvládat stres, podporují aktivní životní styl a psychickou pohodu. Lidé s vyšší otevřeností pro nové zkušenosti vykazují lepší psychické zdraví a více se věnují koníčkům. Objektivní souvislost mezi osobností a zdravým stárnutím zatím nelze potvrdit, ale výsledky naznačují, že osobnostní vlastnosti mohou ovlivnit, jaké zvyky si osvojíme pro zdravé stárnutí.

Výzkum naznačuje, že výběr slov může odhalit skryté poruchy osobnosti. Ve větách, které používáme, se často projevují hlubší vzorce myšlení a emocí. Různé poruchy osobnosti, jako jsou narcistické nebo antisociální, se mohou projevit jako jazykové vzorce plné negativity nebo sebeposuzování. Studie ukázaly, že lidé s poruchami často užívají negativní emocionální termíny a jejich jazyk může být více sebeorientovaný. Tyto projevy se mohou objevit dříve, než je možné tyto rysy osobnosti zjistit jinými způsoby. Chápání jazykových vzorců pomáhá porozumět emocionálním stavům a identitě lidí.