dlouhověkost

Rozsáhlá studie zahrnující více než 4 000 lidí naznačuje, že mimořádná dlouhověkost se v rodinách částečně dědí. Potomci stoletých rodičů měli oproti srovnávací skupině o 42 % nižší riziko úmrtí, o 33 % nižší riziko kardiovaskulárních chorob a o 32 % nižší riziko vysokého tlaku. Zdravotní potíže se u nich také objevovaly později, například vysoký tlak v průměru asi o pět let. Výsledky přetrvaly i po zohlednění životního stylu a sociálních faktorů, což ukazuje na možnou biologickou či genetickou výhodu. Výzkum však nezjistil významně nižší výskyt rakoviny a zdůrazňuje, že zdravé návyky jsou důležité pro všechny.

Studie sledující seniory v Japonsku až 28 let naznačuje, že lidé, kteří očekávali delší život, skutečně zpravidla žili déle. Přibližně 59 procent účastníků však přežilo věk, jehož dosažení předpokládali, takže převládalo podceňování vlastní délky života. Souvislost nepředstavuje důkaz, že optimistické očekávání život prodlužuje; odhady mohou odrážet zdravotní stav, návyky či rodinné okolnosti. Výrazným orientačním bodem byl věk 80 let, který mnozí volili podle celkové průměrné délky života, ačkoliv pro staršího člověka není takový údaj vhodným měřítkem zbývajících let. Autoři upozorňují, že podcenění délky života může vést k nedostatečným úsporám na důchod. Výzkum je zatím preprintem bez recenzního řízení a týkal se pouze starších Japonců.

Studie japonských vědců naznačuje, že mimořádně dlouhověcí lidé mohou být lépe chráněni před nemocemi díky vyššímu podílu cytotoxických T buněk CD4. Tyto vzácné buňky vyhledávají a ničí infikované, poškozené či nádorové buňky. U stoletých účastníků tvořily mediánově 9,6 procenta těchto buněk, zatímco u superstoletých 17,6 procenta; u lidí ve věku 70 až 90 let to byla 4 procenta. Buňky zároveň nevykazovaly známky vyčerpání a často vznikaly klonováním po imunitní reakci. Výsledky z malého vzorku 28 Japonců podporují představu, že imunitní systém se může i ve velmi vysokém věku aktivně přizpůsobovat rostoucím zdravotním hrozbám.

Výzkum vedený Shaimou Ibrahim z Americké univerzity v Káhiře shrnuje 55 let studií o stoletých lidech. Zjistilo se, že nenexistuje jediná formula pro dosažení věku přes 100 let. Dlouhověkost je ovlivněna genetikou, stravou, fyzickou aktivitou a sociálním zázemím. Studie zdůrazňuje důležitost komplexních faktorů a role i štěstí v tom, kdo žije déle. Osoby, které dosáhnou staletí, často vykazují efektivnější reparaci DNA, lepší kontrolu zánětů a silnou sociální podporu.

Vědecký tým navrhuje, že výzkum dlouhověkosti by měl začít již před narozením. V rámci jejich návrhu, projektu PROSPER, se zaměřují na zkoumání faktorů ovlivňujících dlouhověkost od raného věku. Důraz je kladen na vytvoření modelů a biomarkerů specifických pro různé věkové kategorie, což by mohlo změnit současný přístup zaměřený hlavně na dospělé. PROSPER by mohl sjednotit data z odlišných disciplín, což by přispělo k prevenci a zlepšení zdravotní péče. Studie vyšla v časopise Nature Health.

Výzkum v Sardinii, jedné ze světových 'Modrých zón', kde lidé často dosahují vysokého věku, odhalil důležitou roli osobnostních rysů v dlouhověkosti. Adaptivní rysy osobnosti, jako je otevřenost a schopnost zvládat stres, podporují aktivní životní styl a psychickou pohodu. Lidé s vyšší otevřeností pro nové zkušenosti vykazují lepší psychické zdraví a více se věnují koníčkům. Objektivní souvislost mezi osobností a zdravým stárnutím zatím nelze potvrdit, ale výsledky naznačují, že osobnostní vlastnosti mohou ovlivnit, jaké zvyky si osvojíme pro zdravé stárnutí.

Dick Van Dyke oslavil 100. narozeniny a připisuje svou dlouhověkost pozitivnímu přístupu k životu. Vědecké studie naznačují, že optimismus může významně přispět k delší délce života. Průzkumy ukazují, že lidé s pozitivním přístupem mají nižší úroveň stresu a častěji dosáhnou věku přes 85 let. Optimizmus je spojován s pocitem štěstí, smyslem života a kvalitními vztahy, což jsou faktory podporující zdraví. Přesné důvody, proč pozitivní myšlení prodlužuje život, nejsou zcela jasné, ale zřejmě pomáhá při zvládání stresu.

Silový trénink je nejen prostředkem ke zlepšení vzhledu, ale podle nové studie prodlužuje i délku života. Výzkum sledoval téměř 150 000 zdravotníků po dobu 30 let a prokázal, že 90 až 120 minut silového tréninku týdně snižuje riziko úmrtí o 13 %. Největší přínos byl pozorován u kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Kombinace silového tréninku s aerobním cvičením byla nejúčinnější proti předčasnému úmrtí. Silné svaly pomáhají nejen při regulaci hladiny cukru v krvi, ale i při prevenci cukrovky a dalších nemocí. Studie však nemůže jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi cvičením a delším životem.

Výzkum odhalil značnou variabilitu v délce života motýlů kmene Heliconiini, kde některé druhy žijí výrazně déle díky konzumaci pylu. Zatímco běžné motýly žijí několik týdnů, druh Heliconius hewitsoni může žít až 348 dní. Pylová dieta, bohatá na tuky a aminokyseliny, zřejmě přispívá k jejich dlouhověkosti a zdraví. Nicméně experimenty ukázaly, že delší životnost může mít genetické předpoklady, a ne jen být důsledkem pylové výživy. Tento objev může mít v budoucnosti vliv na lidské terapie pro zlepšení životního stylu.

Síla stisku ruky je často diskutována jako ukazatel délky života. Studie ukazují, že slabší stisk může být spojen s vyšším rizikem úmrtí, zejména u starších lidí. Avšak posilování samotného stisku zdraví přímo nezlepšuje. Je spíše indikátorem celkové fyziologické odolnosti. Hlavními faktory ovlivňujícími zdraví a dlouhověkost zůstávají aktivní životní styl, vyvážená strava a dobrý spánek. Některá média a influenceři občas přeceňují význam samotného stisku, což může vést k nesprávným závěrům.