spánek

Mnozí lidé skřípou nebo zatínají zuby nevědomě během dne nebo ve spánku. Tento jev, známý jako bruxismus, může způsobit bolesti v čelisti, chrámu nebo uchu a při častém provádění vést k poškození zubů či dalším zdravotním problémům. Rizikové faktory zahrnují spánkovou apnoe a stres. Zubař může bruxismus odhalit z opotřebení zubů či přítomnosti bílých výstupků na tvářích. Pro zmírnění může být doporučeno použití nočního chrániče nebo léčba fyzioterapií, ale klíčové je také udržování zdravého životního stylu a snižování stresu.

Výzkumníci ze Stanfordu vyvinuli unikátní model umělé inteligence SleepFM, který dokáže na základě jediné noci spánku předpovědět riziko více než 100 zdravotních stavů. SleepFM analyzuje fyziologická data shromážděná během polysomnografických studií a ukazuje obzvláště dobré výsledky při predikci rizik, jako jsou rakovina, srdeční onemocnění nebo duševní poruchy. Model se učí z rozsáhlého souboru dat, čímž překonává současné prediktivní metody. Přes určité omezení v datech, model slibuje potenciál pro budoucí aplikace v oblasti monitorování zdraví pomocí nositelných zařízení.

Cirkadiánní rytmus koordinuje naše spánkové a denní činnosti a jeho narušení může mít významný dopad na zdraví mozku. Studie z roku 2025 zkoumala více než 2000 lidí a zjistila, že ti s pravidelným rytmem měli poloviční riziko demence. Narušený rytmus je spojován se špatným spánkem, který může přispívat k demenci a srdečním problémům. Studie naznačují, že zvýšení fyzické aktivity může zlepšit spánek a snižovat riziko demence. Cílené zásahy, jako je světelná terapie a podpora spánku, pomohly jen mírně, ale doporučuje se pravidelné cvičení, které podporuje nejen spánek, ale i zdraví srdce.

Studie izraelských vědců naznačuje, že medúzy tráví třetinu dne spánkem, podobně jako lidé. Tento objev naznačuje, že spánek je velmi starý fyziologický proces, který možná vznikl již v době rozdělení našich předků od žahavců, před zhruba miliardou let. Výzkum ukázal, že i jednoduché nervové systémy potřebují odpočinek ke snižování DNA poškození, které vzniká během bdění. Medúzy a sasanky prokazují zvýšené poškození DNA při nedostatku spánku, což potvrzuje, že spánek má ochrannou roli. Evoluce spánku mohla být řízena potřebou ochrany buněčné integrity.

Skandinávská metoda spánku, populární na sociálních sítích, nabízí párům řešení sporů ohledně sdílení peřin tím, že každý má svou vlastní přikrývku. Tato metoda umožňuje udržet intimitu sdílení postele, zatímco poskytuje osobní komfort během spánku. Přestože chybí vědecké studie přímo porovnávající tuto metodu s tradičním sdílením jedné přikrývky, je v souladu s principy zdravého spánku. Navzdory slibným výsledkům není metoda považována za revoluční a měla by být vnímána jako praktický tip pro zlepšení spánkové hygieny. Pro páry, které trpí problémy se spánkem kvůli rozdílným potřebám, může být skandinávská metoda dostupným řešením.

Špatný spánek může vytvořit začarovaný kruh, kde se zhoršuje nálada a kvalita spánku. Nedostatek odpočinku se odráží na duševním zdraví, ztěžuje správu stresu a emoce. Během těhotenství mohou tyto problémy mít negativní dopad na matku i plod. Výzkumy potvrzují, že problémy se spánkem a duševní zdraví se vzájemně zhoršují. Obzvláště důležité je o těchto obtížích hovořit s lékařem a hledat podporu či zdroje pomoci.

Článek zkoumá fenomén tzv. hypnagogického stavu, přechodného období mezi bdělostí a spánkem, kdy kreativní myšlenky často nenápadně pronikají do vědomí. Beatles' hit "Yesterday" byl podle Paula McCartneyho vytvořen v tomto stavu, což naznačuje, že podvědomí může hrát klíčovou roli ve vzniku okamžiků géniality. Rovněž byly zaznamenány případy významných vědeckých objevů a inovací z tohoto období. Štědrost tohoto stavu podtrhuje důležitost relaxace a meditace, které podporují otevřenost mysli a kognitivní flexibilitu. Výzkum také upozorňuje na praktiky, jako je vědomé usínání, pro účinné zachycení nápadů.

Vaše schopnost probudit se těsně před zazvoněním budíku může být dílem vašeho přirozeného biorytmu a správně nastavených vnitřních hodin. Tyto hodiny, které se nachází v suprachiasmatickém jádru mozku, ovlivňují například cirkadiánní rytmus. Tento rytmus určuje, kdy cítíme ospalost a bdělost během dne. Pokud se pravidelně probouzíte svěží před budíkem, může to znamenat dobré nastavení vašeho spánkového režimu. Na druhou stranu, pokud se probouzíte unavení, může být příčina ve špatné kvalitě spánku. Pravidelné a konzistentní spánkové zvyky mohou pomoci tělu lépe reagovat na vnější podněty a zlepšit kvalitu vašeho odpočinku.

Nedostatek spánku může zkrátit život víc než špatná strava nebo nedostatek pohybu, tvrdí nová studie. Výzkum provedený univerzitou v Oregonu zjistil, že spánek kratší než sedm hodin denně je spojen s nižší očekávanou délkou života, a to i po zohlednění faktorů jako je fyzická aktivita a vzdělání. Odborníci doporučují věnovat spánku minimálně sedm hodin denně, což by mohlo přinést dlouhodobé zdravotní benefity a prodloužení života. Studie naznačuje, že spánek by měl být prioritou stejně jako stravování a pohyb. Je rovněž možné upravit spánkové návyky v rámci osobních a pracovních povinností.

Je všeobecně známo, že kvalitní spánek začíná v mozku, ale ve skutečnosti má významný vliv i střevní mikrobiom. Ten reguluje kvalitu spánku, náladu a celkovou pohodu. Střevo produkuje klíčové látky jako serotonin a melatonin, které ovlivňují spánkové cykly. Nerovnováha střevního mikrobiomu může vést k nespavosti a úzkostem. Zánět, vyvolaný špatnou dietou, také interferuje s regulací spánku. Podpora zdravého střevního prostředí, například konzumací fermentovaných potravin a snížením cukru, může výrazně zlepšit kvalitu spánku.