spánek

Přehled pěti studií s přibližně 2 000 účastníky ukázal, že náramkové trackery často špatně odpovídají tomu, jak lidé sami vnímají kvalitu svého spánku. Zařízení dokážou poměrně dobře sledovat délku a pravidelnost spánku, ale nezachytí spolehlivě únavu, pocit osvěžení ani potíže typické pro nespavost. U lidí s nespavostí například Fitbit v některých datech nadhodnocoval dobu spánku asi o půl hodiny a efektivitu spánku o osm procent. Autoři upozorňují, že zejména starší lidé, pacienti s depresí či poruchami spánku by neměli údaje z hodinek považovat za náhradu lékařského vyšetření. Při přetrvávajících potížích může být pro lékaře užitečnější spánkový deník a popis subjektivních příznaků.

Malá studie se 60 lidmi s mírnou až středně pokročilou Alzheimerovou chorobou zkoumala vztah mezi spánkovou aktivitou, orexinem v mozkomíšním moku a vývojem příznaků během tří let. Vyšší hladiny orexinu souvisely s horším postupem onemocnění. U pacientů s výraznějšími spánkovými vřeténky a pomalými oscilacemi během hlubokého NREM spánku však byla tato vazba slabší. Silnější spánkové signály se zároveň pojily s nižší koncentrací orexinu; vyšší hladiny byly zaznamenány také u žen. Výsledky naznačují možný význam regulace spánku a orexinu pro budoucí léčbu, ale vzhledem k malému vzorku, jedinému nočnímu měření a chybějící kontrolní skupině je nutné je ověřit rozsáhlejšími studiemi.

Studie kanadské McGillovy univerzity zjistila, že po 30 hodinách bez spánku může 20 minut intenzivnější jízdy na kole zlepšit paměť téměř stejně jako 90minutový spánek. V testu rozpoznávání obrázků si lidé po zdřímnutí vedli o 23 procent lépe než kontrolní skupina, po cvičení o 21 procent lépe. EEG měření ukázalo odlišné mechanismy: spánek snížil známky únavy mozku, zatímco pohyb zřejmě zlepšil zpracování informací při jejich vnímání. Autoři zdůrazňují, že ani cvičení, ani krátký spánek nenahrazují pravidelný dostatek nočního odpočinku.

Metaanalýza 30 randomizovaných studií s více než 2 500 lidmi se spánkovými potížemi naznačuje, že nejvýraznější přínos pro kvalitu spánku může mít intenzivní jóga. Za optimální režim autoři označili dvě lekce týdně po dobu 8 až 10 týdnů, přičemž jedna lekce nemá přesáhnout 30 minut. V porovnání různých aktivit následovaly chůze a silový trénink; intenzivní jóga podle výsledků předčila také aerobní cvičení. Rychlejší jógové sestavy kombinují práci s vlastní vahou, zátěž svalů a řízené dýchání, což může podpořit zklidnění organismu. Autoři však upozorňují na omezený počet studií a potřebu kvalitnějšího dlouhodobého výzkumu.

Studie vědců z University of Kentucky naznačuje, že poruchy spánku při Alzheimerově nemoci mohou způsobovat především aktivované mikroglie, tedy imunitní buňky mozku. U myší s amyloidovými plaky se spánek zkrátil o 1,5 až 2 hodiny už v rané fázi onemocnění, přičemž zhoršování množství plaků tento deficit dále nezvyšovalo. Podání látek potlačujících aktivitu mikroglie myším obnovilo přibližně dvě hodiny spánku, aniž by změnilo množství plaků. Výsledky podporují možnost, že budoucí léčba by mohla mikroglie zklidňovat a tím narušit začarovaný kruh mezi zánětem, špatným spánkem a poškozením mozku. Závěry zatím platí pouze pro myší model; autoři zároveň vidí potenciál domácího EEG sledování pro včasné zachycení změn spojených s nemocí.

Experiment s 1 149 vysokoškolskými studenty naznačil, že jednoduchá podpora zdravějšího spánku může zlepšit jejich akademické výsledky. Studenti dostávali chytré náramky, připomínky k večerce a malou finanční odměnu za nejméně sedm hodin spánku ve všední dny. Oproti kontrolní skupině spali v průměru o 19 minut déle a častěji dosáhli stanoveného cíle. Jejich průměrné hodnocení v kurzech se zvýšilo o 0,075 až 0,089 bodu a podobný efekt přetrval i v následujícím semestru. Po skončení pobídek sice účinek na délku spánku zeslábl, studenti však stále spali o osm minut déle než před začátkem studie.

Lidé v mnoha kulturách dříve spali ve dvou oddělených úsecích a kolem půlnoci až brzy ráno běžně trávili určitou dobu vzhůru. Souvislý noční spánek se rozšířil zejména s průmyslovou revolucí a umělým osvětlením. Krátká probuzení jsou přirozená, protože ve druhé části noci převažují lehčí fáze spánku a postupně stoupá hladina kortizolu. Časté nebo dlouhé bdění však mohou zhoršovat menopauzální změny, kolísání cukru v krvi, kofein, alkohol či stres. Pomoci může pravidelný čas vstávání, omezení stimulujících látek večer a při delším bdění krátké opuštění postele; účinnou léčbou chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie.

Výzkumníci z Georgia Tech a Soulské národní univerzity vyvinuli nositelnou náplast, která by mohla během spánku nepřímo sledovat činnost glymfatického systému. Tento systém pomáhá mozku odplavovat odpadní látky a jeho správná funkce souvisí s kognitivním zdravím i možnou prevencí neurodegenerativních nemocí. Zařízení na čele využívá tři vlnové délky blízkého infračerveného světla k odhadu množství krve a celkové vody v mozku. V pilotním měření u čtyř lidí zaznamenalo pokles mozkové vody během REM spánku, což odpovídá dřívějším poznatkům. Odborníci však upozorňují, že zatím nelze s jistotou určit, zda změny skutečně přímo ukazují aktivitu glymfatického systému.

Podle výzkumu je nedostatek pomalého vlnového spánku spojen se zvýšeným rizikem demence u starších lidí. Studie zjistila, že lidé nad 60 let mají o 27 % vyšší pravděpodobnost vzniku demence, pokud každoročně přijdou o 1 % tohoto hlubokého spánku. Fáze pomalého spánku, která tvoří součást 90minutového cyklu spánku, je klíčová pro regeneraci organismu a mozku. Výzkum také ukázal, že lidé s Alzheimerovými změnami v mozku vykazují lepší výsledky v paměťových testech, pokud mají více tohoto druhu spánku. I když není jasné, zda ztráta pomalého spánku demenci způsobuje, nebo je výsledkem mozkových změn, je důležité zajistit si dostatečný spánek pro celkové zdraví.

Výzkum naznačuje, že melatonin, oblíbený doplněk na spaní, může mít vážné vedlejší účinky při dlouhodobém užívání. Studie ukázala, že lidé užívající melatonin přes rok mají vyšší riziko srdečního selhání a úmrtí. Ačkoli výsledky nejsou definitivní, vyvolávají obavy a ukazují potřebu podrobnějšího zkoumání. Melatonin je považován za bezpečný pro krátkodobé použití, avšak jeho dlouhodobé účinky nejsou dobře prozkoumány. Výsledky byly zveřejněny na vědeckém setkání Americké kardiologické asociace.