konopí

Analýza dlouhodobých dat od více než 1 200 dospělých v USA naznačuje, že užívání konopí souvisí s horšími objektivně měřenými ukazateli spánku. Lidé s delší zkušeností s konopím častěji trávili méně času skutečným spánkem, měli roztříštěnější spánek a déle v noci bděli. Nedávní uživatelé sice spali v průměru asi o 20 minut déle, jejich spánek však byl méně efektivní a více přerušovaný. Sami účastníci přitom zpravidla nevnímali, že by spali hůře. Studie je observační, takže nedokazuje přímou příčinu; autoři upozorňují i na chybějící údaje o síle a načasování užití konopí.

Studie na myších naznačuje, že úzkostné a obranné reakce po kanabinoidech souvisejí s neurony produkujícími somatostatin v centrální amygdale. Zvířata po podání silného syntetického kanabinoidu reagovala na pach predátora výraznějším strnutím a vyhýbáním se, zejména při vyšších dávkách. Měření ukázala, že aktivita těchto neuronů s dávkou rostla. Když vědci jejich synaptické působení utlumili, úzkostné chování myší se částečně zmírnilo. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, mohou však přispět k vývoji léčby úzkosti spojené s užíváním konopí i jinými příčinami.

Studie vedená vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zjistila, že sloučeniny CBD a CBG obsažené v konopí mohou zlepšit kontrolu krevního cukru, snížit tuk v játrech a snížit hladiny lipidů v krvi u obézních myší. Tyto účinky byly dosaženy převážně nezávisle na klasických kanabinoidních receptorech. CBD a CBG také obnovily některé funkce jater po čtyřech týdnech a vykázaly pozitivní vliv na inzulinovou senzitivitu a 'špatný' cholesterol. Studie naznačuje, že tyto sloučeniny by mohly být slibnými terapeutickými prostředky pro léčbu nemocí spojených s hromaděním tuku v játrech. U lidí však zatím nejsou tyto výsledky potvrzeny.

Nový výzkum odhalil evoluční původ bioaktivních látek v konopí, jako jsou THC a CBD. Vědci pomocí techniky rekonstrukce předků oživili zaniklé enzymy, které tyto látky produkovaly. Studie ukázala, že předkové moderních enzymů byly schopny produkovat více druhů kanabinoidů, zatímco dnešní enzymy se specializují na jediný druh. Dosavadní výsledky naznačují, že enzymy byly původně 'promiskuitní' a měly potenciál produkovat různé kanabinoidy. Obnovené enzymy nabízejí nové možnosti pro biotechnologické využití, například ve výrobě léčivých odrůd konopí s vysokým obsahem specifických kanabinoidů.

Výzkum vedený týmem z Western University a UC San Diego zkoumá, jak genetika ovlivňuje experimentování s konopím. Byla identifikována variabilita ve dvou genech spojená s častějším užíváním této drogy. Gen CADM2 ovlivňuje buněčnou komunikaci, zatímco GRM3 přispívá k signální komunikaci neuronů. Studie naznačuje, že genetika může mít vliv i na jiné zdravotní stavy, jako jsou úzkosti a deprese. Ačkoli genetický vliv je poměrně malý, otevřít může dvířka k prevenci a intervenci.