výzkum

Studie brazilských vědců naznačuje, že silový trénink může zlepšovat vlastnosti tukové tkáně ještě před samotným úbytkem hmotnosti. Obézní myši po sedmi dnech zátěžového cvičení měly méně viscerálního tuku kolem střev a menší tukové buňky než neaktivní zvířata. V jejich tkáni se také zvýšila aktivita signálů podporujících rozklad tuků a zeslábly mechanismy spojené s jejich tvorbou a ukládáním. Pokus využíval opakované výstupy po schodech se zátěží připevněnou k ocasu. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi a vyžadují potvrzení v klinických studiích.

Studie zveřejněná v časopise PLOS ONE našla u 60 zdravých dospělých z Británie a Belgie statistické souvislosti mezi složením bakterií na jazyku a výsledky kognitivních testů. Vyšší zastoupení bakterie Prevotella histicola se v obou zemích pojilo s rychlejšími reakcemi v některých úlohách, zatímco výsledky u Haemophilus parainfluenzae byly nejednotné. Nejspolehlivějším faktorem výkonu zůstal věk: starší účastníci dosahovali celkově nižšího skóre a reagovali pomaleji. Výzkum nenaznačuje, že změna ústního mikrobiomu zlepší paměť nebo zabrání demenci, protože neprokazuje příčinný vztah. Autoři upozorňují na malý vzorek, rozdíly mezi zeměmi i možné vlivy stravy, spánku a pohybu.

Vědci v Číně identifikovali tři krátké peptidy z jedlé houby špičky obecné, které v laboratorních roztocích zesílily vnímanou slanost. Nejúčinnější molekula ASHGEGF zvýšila hodnocení slanosti o 70,59 procenta a prodloužila její vjem ze 75 na 105 sekund. Výsledky by mohly přispět k vývoji dochucovadel pro potraviny s nižším obsahem sodíku, jehož nadměrný příjem zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečně-cévních nemocí. Studie však neprokázala, o kolik by bylo možné sůl skutečně snížit při zachování chuti, a testy proběhly pouze ve specifických roztocích se syntetizovanými peptidy. Autoři proto chtějí ověřit bezpečnost, stabilitu a účinnost látek v reálných potravinách.

Studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse spojila nižší minerální hustotu obratlů s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a změnami bílé hmoty mozku. Analýza zahrnula 715 lidí, kteří podstoupili vyšetření CT hrudníku, testy paměti a myšlení i následné mozkové skeny. Nižší hustota kostí byla spojena s větším výskytem známek poškození mozkové tkáně a horšími výsledky v oblastech pozornosti, pracovní paměti a plánování. Výzkum neprokazuje, že slabší kosti kognitivní úpadek způsobují; obě potíže mohou mít společné metabolické příčiny, například inzulinovou rezistenci či hormonální změny. Autoři upozorňují, že data z běžných CT vyšetření by jednou mohla pomoci odhalovat osoby se zvýšeným rizikem zhoršování kognice.

Vědci z Okinawského institutu vědy a techniky zaznamenali, že kvantové spiny elektronů vyvolaly pohyb centimetrového objektu. Grafitová destička levitující nad soustavou magnetů nesla tří milimetrový diamant s defekty typu NV, jejichž spiny lze řídit laserem. Celek o hmotnosti asi 128 miligramů se posunul přibližně o 100 nanometrů. Samotný pohyb byl klasický, podnět k němu však vzešel z kvantového jevu. Experiment může přispět k budoucím pokusům o vytvoření kvantové superpozice u větších objektů a ke zkoumání vztahu kvantové mechaniky a gravitace.

Nová studie švédských vědců naznačuje, že metabolit běžného ftalátu DEHP může ovlivňovat řadu buněčných typů v lidské ovariální tkáni. DEHP se používá ke změkčování plastů a může se do těla dostat například z potravin či vody. V laboratorním pokusu na vzorcích od sedmi dárkyň změnila látka MEHP aktivitu genů, buněčnou komunikaci i procesy související s tvorbou energie. Výrazně citlivé se ukázaly gliové buňky, tedy buňky nervového systému ve vaječnících. Autoři upozorňují, že jde o omezený soubor vzorků a výsledky je nutné potvrdit ve větších studiích, přesto podporují obavy z dopadů ftalátů na reprodukční zdraví.

Průřezová studie mezi 1 904 lidmi ve čtyřech zemích zjistila, že uživatelé léků ze skupiny GLP-1 častěji uváděli změny nehtů než srovnávací skupina. Odlupování nehtu od nehtového lůžka popsalo 39 % uživatelů oproti 9 % lidí, kteří tyto léky neužívali, přičemž asi polovina uživatelů měla potíže s nehty už před léčbou. Výsledky ukazují souvislost, nikoli prokázanou příčinu, protože vycházejí ze subjektivních hlášení a studie nesledovala pacienty v čase. Není také jasné, jak závažné odlupování bylo ani jaké konkrétní přípravky účastníci užívali. Autoři doporučují potíže s nehty, vlasy či pokožkou hlavy konzultovat s lékařem a léčbu samostatně nevysazovat.

Genetická analýza ukázala, že vzácný nádor měkkých tkání vznikl u jednoho z jednovaječných dvojčat a ještě v děloze se přenesl na druhé. Vědci porovnali vzorky nádorů, zdravých tkání i placenty a podle nahromaděných mutací rekonstruovali vývoj onemocnění. Nádor pravděpodobně vznikl na konci prvního trimestru a k jedinému přenosu přes společnou placentu došlo pozdě ve druhém trimestru. Studie zároveň odhalila opačný pohyb běžných krevních buněk mezi plody. Autoři zdůrazňují, že jde o jediný zdokumentovaný případ a přenos rakoviny mezi dvojčaty považují za vzácný jev.

Nová studie zkoumala, jak se v osobních textech projevují tři rysy spojované s psychopatií: odvážnost, bezohlednost a disinhibice. Lidé s vyšší mírou odvážnosti používali méně výrazů souvisejících s úzkostí a strachem. Vyšší bezohlednost se při popisu životních zlomů pojila s menším množstvím slov vyjadřujících negativní emoce. Nejsilnější vliv měla disinhibice: účastníci s tímto rysem méně zmiňovali pozitivní výsledky, častěji volili negativní jazyk a v některých vyprávěních více odkazovali na užívání návykových látek. Autoři zdůrazňují, že jazyk nemá sloužit k diagnostice, ale může pomoci pochopit různé projevy těchto osobnostních rysů i mimo kriminální prostředí.

Výzkumníci z ETH Curych upravili komerční robotickou ruku tak, aby se mohla samostatně pohybovat po prstech a zároveň používat prsty k manipulaci s okolím. Ruka nese baterii, senzor pohybu a minipočítač Raspberry Pi Zero, takže není závislá na robotickém rameni. Chůzi se naučila v simulaci pomocí posilovaného učení, které zohlednilo nesymetrickou stavbu prstů a palce. V testech zvládla 14 typů povrchů, zatáčení, převrácení zpět do pracovní polohy i posouvání kostky podle obrazu z kamery. Technologie by mohla pomoci při údržbě nebo pátrání v úzkých prostorech, kam se běžné robotické rameno nedostane.