výzkum

Pro jednoho z každé stovky lidí může i malé množství lepku vyvolat vážné symptomy celiakie. Vědci z McMaster University odhalili klíčovou roli buněk střevní sliznice při vzniku této autoimunitní choroby. Výzkum probíhal na transgenních myších a může vést k novým způsobům léčby. Reakce na lepek je spuštěna specifickými bílkovinami HLA-DQ2.5 a HLA-DQ8, které nesou fragmenty lepku odolné vůči trávení. Poznatky z této studie mohou pomoci milionům lidí žít bez přísné bezlepkové diety.

Nový výzkum odhalil, že změny ve tvaru mozku mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí jako paměť a uvažování. Výzkumníci z UC Irvine a University of La Laguna zjistili, že tvar mozku může naznačovat časná stádia demence. Studie sledovala změny mozku pomocí MRI snímků u více než 2600 osob. Ukázalo se, že různé oblasti mozku se stářím různě mění, což může mít vliv na kognitivní schopnosti. Zjištění nabízí nový pohled na mechanismy Alzheimerovy choroby a možnosti její včasné detekce.

Vědci v Japonsku popsali neobvyklé chování vody, kdy molekuly fungují současně jako pevná i kapalná látka. V tomto stavu, nazývaném předtání, se molekuly nacházejí ve fixované poloze, ale rychle se otáčejí. Tento jev byl pozorován díky použití těžké vody D2O uzavřené v nanometrických kanálech. Experiment odhalil, že molekuly vytvářejí třívrstvou strukturu s různými pohyby v jednotlivých vrstvách. Výzkum může mít praktické dopady, například v oblasti ukládání plynných látek. Studie byla publikována v Journal of the American Chemical Society.

Americká společnost Varda Space Industries úspěšně vyvinula farmaceutický produkt v mikrogravitaci a vrátila jej na Zem. Tento proces umožňuje vytvořit krystalové struktury, které se v pozemských podmínkách nedají dosáhnout. Mikrogravitace odstraňuje jevy jako konvekce, což vede k rovnoměrnému růstu krystalů. Varda plánuje pokračovat v experimentální výrobě léků ve vesmíru s cílem přinést nové léčebné postupy. Pravděpodobně do deseti let by léky vytvořené ve vesmíru mohly být použity v praxi.

Současné léky proti bolesti často přinášejí nežádoucí vedlejší účinky. Nový výzkum odhaluje možnost, jak bolest tlumit bez narušení zdravého zánětlivého procesu těla. Tým vědců zjistil, že prostaglandin E2, klíčový pro bolest zánětu, využívá jiného receptoru, než se dříve myslelo. Blokováním receptoru v buňkách se podařilo oddělit bolest bez narušení zánětu. I když je výzkum zatím na úrovni experimentů na zvířatech, tento přístup otevírá cestu k vývoji bezpečnějších léků proti bolesti.

Světový týden kosmonautiky se zaměřuje na téma 'Život ve vesmíru'. Cestování vesmírem urychluje stárnutí kmenových buněk a způsobuje poškození DNA. Zvažuje se genetické vylepšení lidí pro lepší adaptaci na drsné podmínky ve vesmíru. Dlouhodobý pobyt ve vesmíru může způsobit expanzi mozkové tkáně, a dokonce ovlivnit červené krvinky a mikrobiom ve střevech. Studie na myších také odhalily ztrátu hustoty kostí v mikrogravitaci, což je dlouhodobé riziko pro astronauty.

Studie vědců z University of Calgary zjistila, že nehty na nohou mohou poskytnout informace o dlouhodobé expozici radonu, druhého nejčastějšího původce rakoviny plic po kouření. Radon je bezbarvý a bez zápachu a lidé si často neuvědomují, že byli vystaveni. Výzkumníci analyzovali izotopy olova vzniklé rozpadem radonu v nehtových vzorcích a potvrdili, že je lze použít k odhalení expozice. Vyšší hladiny radonu byly detekovány až šest let po změnách domácností k jeho redukci. Vědci usilují o zahrnutí této metody do rané diagnostiky rakoviny plic u nekuřáků.

Vědci z Queen Mary University of London testovali nový lék Rapalink-1, který staví na dosavadním léčivu rapamycinu. Testy na kvasinkách ukázaly, že Rapalink-1 prodlužuje jejich životnost podobně jako rapamycin. Analýzy ukázaly, že lék zvyšuje tvorbu enzymů přeměňujících agmatin, sloučeninu produkovanou střevními bakteriemi. Tato přeměna má vliv na geny související se stárnutím, což vysvětluje účinnost Rapalink-1. Studie také ukázala, že lék ovlivňuje dráhu TOR, známou pro své spojení s buněčným stárnutím. Přestože se zázračný lék na dlouhověkost zatím neočekává, tyto objevy přispívají k lepšímu pochopení procesu stárnutí.

V roce 2024 objevili vědci nový potenciální způsob léčby dědičného úbytku vlasů. Výzkum se soustředil na cukr deoxyribózu, který přirozeně tvoří část DNA. Studie ukázala, že aplikace tohoto gelu na pokožku myší vedla k rychlému znovuobjevení srsti. Tým zjistil, že gel fungoval stejně efektivně jako minoxidil, běžně používané léčivo proti ztrátě vlasů. Výzkum naznačuje, že deoxyribóza zvyšuje průtok krve k vlasovým folikulům, což podporuje růst vlasů. Tato inovativní metoda by mohla poskytnout alternativu pro ty, kterým stávající léčby nepomáhají.

Tři vědci získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2025 za objev, jak tělo zabraňuje vlastnímu imunitnímu systému napadat své vlastní buňky. Shimon Sakaguchi, Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell identifikovali regulační T buňky, které hrají klíčovou roli v zabránění autoimunitním stavům. Tento průlomový objev rozšířil možnosti léčby a prevence nemocí, jako je diabetes 1. typu, revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza. Výzkum také pomohl pochopit imunitní regulační mechanismy a otevřel nové možnosti v terapiích rakoviny a transplantací.