výzkum

Nizozemští vědci přemístili 306 metrů čtverečních přírodního slaného mokřadu do největšího vlnového kanálu na světě a 21 hodin jej vystavili silným bouřkovým vlnám. Pokus ukázal, že mokřad ztratil jen sedm milimetrů sedimentu, přestože jeho nadzemní vegetace byla výrazně poškozena. Při vlnách do výšky jednoho metru dokázal porost snížit energii vln až o polovinu, u vyšších vln však účinek nepřesáhl deset procent. Autoři studie navrhují spojovat ochranu a obnovu mokřadů s hrázemi a mořskými zdmi, protože vegetace se po bouři může obnovit a snížit tlak na technickou protipovodňovou infrastrukturu.

Tým z Northwestern University dokázal v kryogenní elektromagnetické pasti izolovat jediný pozitron, tedy antihmotný protějšek elektronu, po dobu několika měsíců. Částice vznikala při radioaktivním rozpadu sodíku, zpomalila se v krystalu wolframu a do Penningovy pasti vstoupila ve formě positronia. V zařízení ochlazeném na 300 milikelvinů ji elektrická a magnetická pole udržela mimo kontakt s běžnou hmotou, který by vedl k anihilaci. Vědci zároveň uměli řídit její kvantový pohyb mikrovlnami a sledovat změny energetických stavů i spinu. Metoda má umožnit mimořádně přesně změřit magnetický moment pozitronu a porovnat jej s elektronem, což představuje přísný test CPT symetrie a standardního modelu.

Výzkumníci z Virginské univerzity analyzovali 1 678 zdokumentovaných případů, v nichž děti uváděly vzpomínky odpovídající životu konkrétní zemřelé osoby. U 1 319 případů s dostupnými časovými údaji činila střední doba mezi úmrtím a narozením dítěte 16 měsíců. Pokud dotyčný zemřel náhle, například při nehodě, násilně či po akutní zdravotní příhodě, byla tato doba kratší: u zcela nečekaných úmrtí dosáhla mediánu 12 měsíců oproti 21 měsícům u očekávaných úmrtí. Souvislost přetrvala i po zohlednění kulturních, náboženských a sociálních faktorů, její statistická síla však byla malá. Autoři neoznačují výsledky za důkaz reinkarnace; jde o pozorovaný vzorec bez jasného běžného vysvětlení.

Klinická studie se 190 lidmi s mírnou kognitivní poruchou nebo časnou Alzheimerovou nemocí zkoumala zevní kontrapulzaci, tedy nafukovací manžety na nohou podporující krevní oběh. Pacienti s plnotlakou terapií vykázali proti kontrolní skupině zlepšení kognitivních funkcí i každodenních schopností; po šesti měsících se zlepšila většina účastníků. Přínosy u části léčených přetrvávaly ještě půl roku po ukončení procedur. Výsledky podporují teorii, že cévní zdraví hraje u demencí významnou roli, důkazy však zatím nejsou dostatečně robustní. Studii financovala firma vlastnící používaný přístroj a je třeba ji ověřit ve větších a dlouhodobějších výzkumech.

Japonská studie zjistila, že majitelé s vyšší hladinou oxytocinu mívají také kočky s vyšší koncentrací tohoto hormonu. Vyšší oxytocin u koček byl spojen s nižší mírou negativních emocí a nižším kortizolem u jejich majitelů, avšak výzkum neprokazuje příčinný vztah. Vědci sledovali 17 majitelů a 24 koček, měřili hormony z moči a pomocí bluetooth přívěsků odhadovali jejich vzájemnou blízkost. Častější fyzická blízkost kočky souvisela u majitelů s větší energií, zatímco mezi hladinami kortizolu lidí a zvířat se jasná vazba nepotvrdila. Autoři upozorňují na malý vzorek, rozdílné časy odběru i nutnost dalších měření před a po konkrétních interakcích, například hlazení.

Studie vědců z Northwestern University a Kalifornské univerzity v Santa Barbaře popisuje možný mechanismus, kterým se chybně sbalené proteiny tau šíří v mozku. Klíčové místo na proteinu odpuzuje vodu, přesto kolem něj vzniká stabilizační vodní „čepička“, která může usnadnit spojování proteinů do škodlivých fibril. Po uvolnění vody se tau proteiny pevně poskládají a mohou dále nabírat další molekuly ve stejném chybném uspořádání. V laboratorních testech růst fibril ustal po chemickém zablokování tohoto místa. Zjištění je zatím rané, ale mohlo by pomoci při vývoji léčiv zaměřených na zastavení šíření tau patologie i při vytváření modelů neurodegenerativních nemocí.

Tým z univerzity v Bonnu přímo převedl prekurzory červených krvinek na indukované nervové kmenové buňky. Vzorky pocházely od 15 dárců ve věku od novorozenců po 101 let a při přeměně vědci využili virus k dopravení dvou transkripčních faktorů do buněk. Epigenetické ukazatele stáří se během 50 až 100 dnů postupně resetovaly až zhruba na pět procent věku dárce. Omlazené buňky vykazovaly také méně poškození DNA a mitochondriální toxicity a chovaly se podobně jako mladé buňky. Výsledky mohou usnadnit studium buněčného omlazování a do budoucna podpořit vývoj léčby neurodegenerativních onemocnění, zatím však jde o laboratorní výzkum s několika omezeními.

Korejská dvojitě zaslepená klinická studie naznačuje, že vícedruhová probiotika mohou u starších lidí s časnou kognitivní poruchou příznivě ovlivnit některé ukazatele spojené s Alzheimerovou nemocí. Po 24 týdnech měli účastníci užívající směs tří bakteriálních kmenů lepší výsledky v části kognitivních testů a nižší hladinu biomarkeru pTau181 v krvi než skupina s placebem. Výrazněji u nich klesl také zánětlivý marker IL-1β. Studii dokončilo 87 z původně zařazených 100 osob, proto její výsledky zůstávají předběžné. Autoři zdůrazňují, že výzkum neprokazuje odstranění tauových změn v mozku ani léčebný účinek; potřebné jsou větší a delší studie.

Malá klinická studie naznačuje, že hydrodisekce, při níž se pod ultrazvukem vstříkne kolem utlačeného nervu fyziologický roztok, může u syndromu karpálního tunelu přinášet úlevu až po dobu šesti měsíců. Zákrok odděluje nerv od okolních tkání a má mu umožnit volnější pohyb. U samotné steroidní injekce se počáteční zlepšení v dalších měsících převážně vytrácelo, zatímco přidání steroidu k hydrodisekci nepřineslo zjevný další přínos. Studie zahrnovala 39 pacientů a 63 zápěstí, proto jsou k potvrzení účinnosti i délky efektu zapotřebí větší výzkumy. Metoda se jeví jako vhodná hlavně pro mírné až středně závažné případy; těžké formy mohou vyžadovat operaci.

Analýza zdravotních záznamů více než 101 tisíc lidí ukázala, že zjistitelný hnědý tuk souvisel s nižším výskytem diabetu 2. typu, srdečních onemocnění, úzkosti i deprese. Hnědý tuk spaluje energii, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a jeho množství i aktivita s věkem obvykle klesají. V datech byli lidé užívající léky na vysoký tlak častěji nositeli aktivního hnědého tuku. Pokusy na myších naznačily, že losartan může tento tuk aktivovat a zvýšit jeho tvorbu tepla, přičemž účinek využívá jinou molekulární dráhu než snižování tlaku. Výsledky zatím nedokazují příčinnou souvislost ani léčebný přínos u lidí; sledovaný soubor tvořili pacienti s rakovinou a převažovaly v něm ženy.