výzkum

Lidský mozek není neměnný, ale během života prochází pěti epochami vývoje a úpadku, jak zjistila nová studie neurovědců z univerzit v Cambridge a Pittsburghu. Podle výsledků MRI skenů se zásadní změny v mozkové architektuře odehrávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let. V prvních letech dochází k rychlému růstu šedé a bílé hmoty, následným fázím dominuje zlepšení efektivity komunikace mozkových sítí. Po třicítce začíná stabilizace mozkové struktury, ale ve středním věku začne mizení hustoty sítí. Ve stáří se kognitivní břemeno přesouvá na lokální úrovně mozku. Studie upozorňuje na význam poznání těchto epoch pro pochopení různých zdravotních a behaviorálních změn v různých životních fázích.

Čas je pro nás všechny stejný, ale stárnutí lidského těla probíhá nerovnoměrně. Podle studie se významné zrychlení stárnutí objevuje kolem 50. roku života. Důvodem je změna ve struktuře proteinů v lidských tkáních, přičemž cévy stárnou nejrychleji. Výzkumníci analyzovali vzorky různých tkání a zjistili, že některé orgány procházejí výraznou remodelací, zejména aorta a slezina. Tyto poznatky mohou být klíčové pro vývoj zdravotnických intervencí zaměřených na zpomalení stárnutí a zlepšení stavu starších osob.

Vědci objevili, že orální dávka aminokyseliny argininu dokáže u myší a ovocných mušek odstranit nahromaděné amyloid-beta plaky, které jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Výzkum naznačuje, že arginin může nejen odstraňovat tyto proteinové shluky, ale také zmírňovat poškození mozku. Ačkoli předchozí studie na zvířatech jsou povzbudivé, efektivita této léčby u lidí není zatím potvrzena. Arginin je již známý svou bezpečností a nízkou cenou, což dělá z tohoto objevu slibnou možnost pro budoucí klinické zkoušky. Výsledky studie publikované v časopise Neurochemistry International přinášejí nové možnosti pro léčbu neurodegenerativních onemocnění způsobených chybným skládáním proteinů.

Vědci vyvinuli nosní kapky, které mohou bojovat proti glioblastomu, smrtelnému mozkovému nádoru, pomocí nanotechnologie. Kapky bezpečně pronikají do centrální nervové soustavy a aktivují imunitní reakci, čímž brání růstu nádorů. Tento přístup by mohl nabídnout šetrnější způsob léčby oproti tradičním metodám. Výzkum ukazuje, že genetický materiál posazený na zlatých nanostrukturách úspěšně stimuluje imunitní dráhy. Ačkoliv jsou další klinické testy nezbytné, tento objev představuje pokrok v boji s těžko dostupnými nádory mozku.

Fyzik Robert Scherrer z Vanderbilt University zkoumal, co by se stalo, kdyby mikroskopická černá díra prošla lidským tělem. Ačkoli by poškození bylo menší než po průstřelu kulkou ráže 0,22, největší škody by způsobil ráz supersonické vlny trhající tkáň. Pokud by černá díra měla dostatečnou hmotnost, její gravitační síla by mohla rozpustit a natáhnout tělo, což je známé jako spaghettifikace. Pravděpodobnost takové události je však extrémně malá, odhadovaná na jednou za kvintilion let. Toto téma přesto zůstává fascinujícím předmětem pro vědecký výzkum. Pokud černé díry vůbec existují, možnost setkání s nimi je téměř nulová.

Studie u dvojčat starších 60 let naznačuje, že denní užívání proteinů a prebiotik může zlepšit kognitivní funkce. Výzkum zjistil, že prebiotika, jako jsou inulin a FOS, zlepšila skóre v paměťových testech. Doplňky pozitivně ovlivnily střevní mikrobiom a zvýšily množství prospěšných bakterií Bifidobacterium, což může podporovat propojení mezi střevem a mozkem. Studii provedla King's College London, přičemž výsledky ukázaly potenciál pro boj proti úbytku kognitivních funkcí u stárnoucí populace. Výzkumníci plánují další studie k ověření dlouhodobých efektů v širších skupinách.

Nová klinická studie ukazuje, že černý kmín, tradičně používaný v kuchyni a medicíně, může pomoci snižovat hladinu cholesterolu. Výzkum vedený vědci z Metropolitní univerzity v Ósace zjistil, že účastníci, kteří konzumovali 5 gramů černého kmínu denně, zaznamenali pokles špatného cholesterolu po osmi týdnech. Studie také naznačuje, že kmín by mohl bránit tvorbě tukových buněk. I když některé předchozí výsledky byly kontroverzní, tento výzkum přináší nové poznatky o zdravých přínosech kmínu. Další dlouhodobé studie jsou plánovány k prozkoumání vlivu kmínu na metabolismus a inzulinovou rezistenci.

Nový hybridní přístup k léčbě cukrovky 1. typu u myší prokázal vysokou účinnost, když tuto chorobu u prediabetických zvířat zcela zabránil a u nemocných zvrátil. Metoda kombinuje buňky imunitního systému z myši pacienta i dárce, což zajišťuje dlouhodobou harmonii bez potřeby imunosupresivních léků. Tým ze Stanfordu doufá, že tato strategie by mohla být účinná i u lidí a pomoci při dalších transplantacích. Studie ukazuje, že vytvoření hybridního imunitního systému může zabránit destrukci inzulín produkujících buněk. Výsledky přinášejí naději na pokrok v léčení cukrovky a potenciální aplikaci na jiné autoimunitní choroby.

V nitru Země se nacházejí dva obří 'bloby', jejichž původ zůstával dlouho neznámý. Nové modely naznačují, že tyto struktury mohly vzniknout z unikajícího materiálu z jádra Země v době jejího vzniku. Výzkum ukazuje, že tyto útvary, nazývané velké provincie s nízkou rychlostí střihu (LLSVPs), se mohou podílet na vzniku tektonických desek. Tento objev nejen odhaluje více o vývoji Země, ale může také přinést poznatky o tom, jak se vyvíjely jiné planety. Studie publikovaná v Nature Geoscience tak přináší nové pochopení o historii naší planety.

Výzkumníci v západní Kanadě zaznamenali unikátní chování divokého vlka, který pomocí nástroje získal přístup k pasti s krabem. Tento čin byl pozorován v odlehlé oblasti provincie Britská Kolumbie, kde vlk ukázal promyšlený postup při vytahování pasti z hluboké vody. Podle odborníků jde o první známý případ, kdy divoký vlk použil nástroj. Kamera zachytila, jak vlčice přitáhla plovák přidělaný k pasti až na břeh, následně rozkousala síť, aby se dostala k návnadě. Vědci, ve spolupráci s místními komunitami, zkoumají, jak časté je takové chování mezi vlky.