výzkum

Mechy, podobně jako známí želvušky, dokáží přežít extrémní podmínky včetně kosmického vakua. Výzkumníci vystavili spory mechu extremům vesmíru na Mezinárodní vesmírné stanici po dobu devíti měsíců, a většina z nich přežila. Spory si po návratu na Zemi uchovaly schopnost klíčit, což ukazuje na unikátní mechanismy odolnosti vyvinuté na Zemi. Tento objev by mohl přispět k vytváření ekosystémů na Měsíci a Marsu.

Nový výzkum z Framinghamské srdeční studie ukazuje, že fyzická aktivita ve věku 45 a více let může významně snížit riziko rozvoje demence. Studie sleduje účastníky od 70. let a zkoumá vliv jejich fyzické aktivity napříč životními obdobími. Výsledky naznačují, že nejvyšší úroveň aktivity ve středním a vyšším věku je spojena s nižším rizikem demence, dokonce i u těch s genetickou predispozicí k Alzheimerově nemoci. Naopak cvičení v mládí nemá vliv na riziko demence. Studie poskytuje nové poznatky o tom, jak fyzická aktivita může ovlivňovat riziko demence rozdílně v závislosti na genetických faktorech.

Tinnitus, charakterizovaný nepříjemným hučením v uších, je podle oxfordských vědců úzce spojen s mozkovým mechanismem spánku. Studie naznačuje, že hluboký spánek může tlumit aktivitu mozku, která tinnitus způsobuje. Výzkum provedený na fretkách ukázal, že zvířata s poruchou spánku měla silnější tinnitus. Objev propojení mezi tinnitem a spánkem otevírá nové možnosti pro hledání účinné léčby, zejména vzhledem k tomu, že mnoho trpících tinnitus uvádí problémy se spánkem. Dále by mohl pomoci pochopit i záhadné aspekty lidského spánku samotného.

V hloubce 3 300 metrů u pobřeží Aljašky našli vědci záhadný zlatý orb připevněný na kámen. Objekt má průměr asi 10 centimetrů a otvor na jedné straně, což může naznačovat, že z něho něco vzešlo nebo se do něj dostalo. Vědci spekulují, že by mohlo jít o vajíčko neznámého druhu, mrtvou mořskou houbu, nebo korál. Po prohlídce pomocí robotické ruky a nasátí byl orb odvezen k dalšímu zkoumání. Tento nález ilustruje, jak tajemný a neprobádaný je hluboký oceán i v současnosti.

Výzkumníci z University of California, Riverside, vyvinuli nový systém BIPORES pro pěstování realistických mozkových tkání v laboratoři. Tento systém poskytuje strukturu, na kterou se mohou přichytit darované neurální kmenové buňky a vyvinout se do plnohodnotných neuronů. BIPORES je vyroben převážně z polyethylenglykolu a je navržen tak, aby podporoval růst a komunikaci buněk. Nová technologie slibuje tvorbu mozkových tkání více podobných lidským tkáním bez potřeby chemikálií zvířecího původu. To by mohlo snížit závislost na testování na zvířatech a pomoci při studiu neurodegenerativních onemocnění a poranění mozku.

V posledních letech se zvažuje, zda i zvířata mohou vykazovat známky neurodiverzity, podobně jako lidé s autismem či ADHD. Výzkumy naznačují, že některé genetické a behaviorální rysy, například u psů, mohou připomínat lidské neurodivergentní vzory. Například mutace u některých beaglových psů je spojována s problémy v sociální interakci. Existují také návrhy, že šlechtění zvířat tak, aby žila poblíž lidí, mohlo ovlivnit jejich chování. Studie využívající zvířecí modely by mohly přinést nové způsoby diagnostiky a léčby jak pro zvířata, tak pro lidi. Výzkum také podtrhuje potřebu rozumět individuálním a chemickým rozdílům v nervové soustavě našich zvířecích společníků.

Nová studie odhaluje, že i malé množství plastu může být smrtelné pro mořská zvířata, jako jsou atlantičtí papuchalkové. Výzkum analyzoval více než 10 000 zvířecích pitev, aby určil, kdy množství plastu začne být smrtelné. Podle zjištění šest kousků plastu menších než hrášek může být pro mořské ptáky smrtících s pravděpodobností 90 procent. Měkké plasty, jako jsou tašky, představují značné riziko pro mořské želvy a savce. Studie může pomoci v boji proti plastovému znečištění a podpořit tvorbu nových regulací.

Nový výzkum odhalil, že nervové systémy ježovek jsou mnohem složitější, než jsme si mysleli. Tito tvorové mají po celém těle rozložený 'mozek', který je geneticky podobný lidskému. Vědci zjistili, že mořské ježovky procházejí dramatickou proměnou během metamorfózy, která mění jejich symetrii z dvoustranné na radiální. Studie také poukázala na to, že jejich nervový systém, připomínající mozek, je daleko sofistikovanější než jednoduchá nervová síť. Objev má potenciál změnit naše chápání evoluce složitých nervových systémů.

Nedávná studie prezentovaná na vědeckém setkání Americké kardiologické asociace naznačuje, že dlouhodobé užívání melatoninu může zvýšit riziko srdečního selhání. Ačkoli bylo zjištěno, že uživatelé melatoninu mají třikrát vyšší pravděpodobnost hospitalizace s tímto problémem, jedná se pouze o asociaci, ne příčinnou souvislost. Výzkum analyzoval zdravotní záznamy z posledních pěti let, ale spoléhá se na omezené údaje, zatímco důležité faktory, jako jsou dávkování a životní styl, nejsou zohledněny. Výsledky zatím nejsou peer-reviewed a vyžadují další ověření. Přestože výsledky vyvolávají otázky o dlouhodobých rizicích melatoninu, odborníci zdůrazňují potřebu dalších studií k objasnění jeho vlivů na zdraví srdce.

Vědci z Univerzity Missouri objevili dvě molekuly, agmatin a thiamin, které hrají klíčovou roli v ochraně proti poškození zraku způsobenému glaukomem. Tyto molekuly mohou sloužit jako biomarkery pro včasnou detekci onemocnění, což umožní dřívější preventivní opatření. Zvýšení hladiny těchto látek snížilo zánět a chránilo nervové buňky sítnice u myší. Výzkum naznačuje, že by agmatin a thiamin mohly být použity i jako imunomodulační nebo neuroprotektivní léky. Další studie jsou však nezbytné k potvrzení jejich účinnosti u lidí.