geologie

Vědci z University of Utah objevili pod Velkým Solným jezerem v USA velký rezervoár sladké vody. Pomocí leteckého elektromagnetického průzkumu zjistili, že v oblastech blízko jezera je značné množství podloží nasyceného sladkou vodou. Rezervoár by mohl sahat do hloubky 3 až 4 kilometrů. Překvapením je rozsah sladkovodní oblasti směrem k vnitřku jezera. Tento objev by mohl pomoci řešit problémy s prachem a znečištěním v okolí jezera, ale je potřeba další výzkum.

Na Marsu byla objevena struktura připomínající třístrannou pyramidu, která se nachází v oblasti Candor Chasma. Tato formace byla poprvé zaznamenána v roce 2002 a vzbudila zájem kvůli své podobnosti s lidskými stavbami. Vědecká pozorování ukazují, že se jedná o přírodní útvar vytvořený erozními silami, které formovaly také další geologické formace v okolí. Při bližším pohledu jsou patrné nerovnoměrné hrany a povrch ovlivněný větrem, což potvrzuje jeho přírodní původ. I když struktura může vyvolávat dojem umělé stavby, je spíše výsledkem geologických procesů typických pro Mars.

V Brazílii bylo nalezeno více než 600 skleněných úlomků, známých jako tektity, které naznačují dávný dopad meteoritu. Tyto úlomky, nazvané geraisity, byly objeveny v oblasti Minas Gerais a rozprostírají se na více než 900 kilometrů. Výzkum ukázal, že materiál pochází z prastaré kontinentální kůry, konkrétně z granitických hornin. Je zajímavé, že kráter, který by měl tento dopad potvrdit, zatím nebyl objeven. Studie naznačují, že podobné tektity mohou být běžnější, než se dosud myslelo, a možná jsou mylně považovány za jiné druhy skla.

Komplex King's Trough, přezdívaný 'Grand Canyon Atlantiku', leží 1000 km od pobřeží Portugalska a byl předmětem nového výzkumu. Studie odhalila, že jeho vznik ovlivnila kombinace tepla z mantlového plamene a tlak dočasné desky. Tým z GEOMAR využil sonarové mapování a analýzu vzorků ke stanovení stáří a původu hornin. Výsledky ukazují na přítomnost desky, která protnula region mezi 37 a 24 miliony let zpět, řízená pravděpodobně mantlovým plamenem. Tento objev může poskytnout další informace o vzniku podobných formací, jako je Terceira Rift v Azorech.

Vědci vytvořili první globální mapu zlomových hřebenů na měsíčních mare, jež ukazuje, že tektonická aktivita na Měsíci je daleko rozšířenější, než se dříve myslelo. Některé z hřebenů jsou staré jen několik desítek milionů let, což je v geologickém měřítku relativně nedávno. Studie přináší nový pohled na to, jak se Měsíc stále pomalu smršťuje a jeho povrch se vrásní. Nově zdokumentované hřebeny mohou mít vliv na budoucí mise a potenciální lunární základy, protože ukazují, že měsíční povrch není klidný. Tento výzkum podstatně rozšiřuje počet oblastí, kde může na Měsíci docházet k seismickým jevům, a naznačuje nové možnosti pro budoucí lunární výzkum.

Vědci objevili období před 40 miliony let, kdy docházelo ke zvláštním a prodlouženým změnám magnetického pole Země. Zatímco typické reversy trvají okolo 10 000 let, některé tehdejší změny trvaly až 70 000 let. Tyto objevy byly učiněny analýzou sedimentu z oblasti u Newfoundlandu, kde se podařilo zjistit, že magnetické pole se neustále měnilo a občas docházelo k jeho 'zatržení'. Tento jev připomíná známý Brunhes-Matuyama revers, který trval 22 000 let. Dlouhá doba trvání těchto událostí může výrazně ovlivnit ochranu planety před kosmickým zářením a způsobit různé environmentální změny.

Pod Antarktidou se nachází významná gravitační anomálie, jejíž vliv se postupně zvyšuje. Tato takzvaná Antarktická geoidní deprese, způsobená pohybem hornin hluboko pod povrchem, byla zmapována vědci pomocí dat z zemětřesení. Nové modely ukazují, že tato anomálie zde existuje již nejméně 70 milionů let, přičemž její síla začala dramaticky stoupat před 50 miliony lety. Studie naznačuje, že to může souviset s glaciací oblasti okolo 34 milionů let zpátky, což by mohlo ovlivnit růst ledových ploch. Tato složitá dynamika uvnitř Země může mít dalekosáhlé dopady na povrchové procesy, včetně pohybů mořské hladiny.

Geologové zmapovali zvláštní magnetickou anomálii, která připomíná tvar Austrálie. Tato anomálie je umístěna v Severním teritoriu Austrálie a byla objevena prostřednictvím aeromagnetického průzkumu. Přírodní procesy utvořily tuto strukturu z vulkanických hornin starých přes 1,5 miliardy let. Uložení magnetických minerálů během formování hornin poskytuje podzemní „magnetickou paměť“. Nová mapa umožňuje lepší pochopení geologické architektury a je volně dostupná pro další výzkum.

Green River v Utahu byla dlouho záhadou, protože její tok protíná Uinta Mountains, což odporuje běžným geologickým očekáváním. Vědci nyní přišli s vysvětlením, že pohoří bylo sníženo procesem zvaným litosférický odkap. Pomocí seismického snímkování zjistili, že hustá minerální hmota se oddělila a potopila do zemského pláště, což dočasně snížilo pohoří a umožnilo řece protékání. Následně se pohoří znovu zvýšilo o 400 metrů kolem řeky. Tento jev přetvořil kontinentální rozvodí Severní Ameriky a ovlivnil vývoj lokální fauny.

Merkur, nejmenší planeta sluneční soustavy, může skrývat překvapení. Jasné linie na jeho povrchu naznačují nedávnou geologickou aktivitu. Tým astronoma Valentina Bickela z Bernské univerzity analyzoval 402 těchto lineí pomocí strojového učení z 100 000 snímků pořízených mezi lety 2011 a 2015. Linie jsou nejvýraznější na svazích osvětlených Sluncem a stále se formují díky proudění tepla a volatilních materiálů, jako je síra. Tyto útvary často pocházejí z jasných depresí nazývaných 'dutiny'. Nové snímky z misí ESA a JAXA by měly tuto hypotézu dále potvrdit.