geologie

Geologové objevili stopy velmi rané 'proto Země' skryté v nejhlubších a nejstarších horninách naší planety, jež jsou staré zhruba 4,5 miliardy let. Tento nález umožňuje zkoumat podmínky, které na Zemi panovaly, když byla nově vzniklým tělesem, a může objasnit, jak vznikly planety jako ta naše. Výzkumný tým zkoumal isotopové podpisy draslíku v horninách z Grónska, Kanady a Havaje. Tento podpis nenalezli v jiných geologických procesech, což naznačuje, že pocházejí z počátků Země. Objev také naznačuje existenci meteorických materiálů, které čekají na obnovení v budoucím výzkumu.

Mise Chang’e-6 Čínské národní vesmírné agentury přinesla z odvrácené strany Měsíce prach s mikroskopickými úlomky vzácných meteoritů. Výzkumníci objevili prach z meteoritů typu Ivuna, které obsahují vodu a jsou mimořádně křehké. Tento typ meteoritu byl na Zemi nalezen jen zřídka kvůli své zranitelnosti během průletu atmosférou. Díky srovnávací analýze bylo zjištěno, že vzorky pocházejí z dávného nárazu, který zasáhl Měsíc, a dokonce až 30 % meteoritů na Měsíci může být tohoto typu. Stav Měsíce se jeví jako vhodnější pro zachování těchto vzácných fragmentů.

Nový výzkum naznačuje, že silné zemětřesení v oblasti subdukční zóny Cascadia by mohlo vyvolat další velký otřes v San Andreas. Výzkumníci z Oregon State University zjistili, že historická zemětřesení v těchto dvou oblastech se synchronizovala po dobu až 3 000 let. Prostřednictvím analýzy sedimentových jader objevili, že otřesy země v obou lokalitách mohly probíhat současně. Pokud by na subdukční zóně Cascadia došlo k zemětřesení o magnitudě 9, mohlo by to destabilizovat i zlom San Andreas. Tato zjištění mohou výrazně ovlivnit modelování a plánování rizikových scénářů podél západního pobřeží USA.

V australské oblasti McGraths Flat byla objevena mimořádně zachovaná fosilní lokalita z doby před 11 až 16 miliony let. V této oblasti, kde kdysi bohatla deštný prales, paleontologové našli detailně zachované fosilie rostlin, hmyzu, ryb a ptáků. Skály jsou tvořeny minerálem goethitem, který umožnil zachování měkkých tkání fosilií. Tato lokalita zpochybňuje tradiční předpoklady o tom, kde lze nalézt dobře zachované fosilie. Výzkum poskytuje nové cesty k nalezení podobných fosilních nalezišť po celém světě.

Nový výzkum naznačuje, že zemská kůra mohla být ovlivněna cestou Sluneční soustavy galaxií Mléčnou dráhou. Studie zkoumá spojitost mezi hustotou vodíku v galaktických ramenech a izotopovými změnami v zirkonech, minerálech, které mohou přežít miliardy let. Tyto krystaly zaznamenávají změny chemického složení během období, kdy Sluneční soustava procházela galaktickými rameny. Tento jev může souviset s nárůstem počtu komet a asteroidů dopadajících na Zemi. Navzdory potřebné opatrnosti při interpretaci těchto dat výzkum odhaluje fascinující propojení mezi geologickými procesy a astrálními fenomény.

Výzkum týmu vědců naznačuje, že jádro Země může obsahovat významné množství uhlíku, což by mohlo vysvětlit, proč a jak začalo tuhnout. V zemi pokrytí bylo zjištěno, že pokud 2,4 % objemu jádra tvoří uhlík, je třeba superchlazení o 420 °C, aby se jádro začalo tuhnout. Pokud by uhlík tvořil 3,8 %, vyžadoval by jen 266 °C superchlad. Seismologie a meteoritické analýzy dosud naznačovaly přítomnost kromě železa a niklu i dalších prvků jako křemík a síra. Nový výzkum tak naznačuje, že kromě těchto prvků může být uvnitř jádra přítomen také kyslík, což důležitě doplňuje náš obraz o složení a vývoji zemského jádra.