výzkum

Vědci vyvinuli metodu, která pomocí pikosekundových elektrických impulzů obchází rušivý pohyb kvantových vírů v supravodičích druhého typu. Díky tomu mohli zkoumat takzvaný depárovací limit, při němž se rozpadají Cooperovy páry elektronů zajišťující bezodporové vedení proudu. U nitridu niobu pozorovali náhlý zánik supravodivosti po dosažení jasně vymezené prahové hodnoty proudu, zatímco materiál z rodiny YBCO slábl postupně. Rozdíl souvisí s odlišnou symetrií energetické mezery těchto materiálů. Nový postup může zpřesnit studium základních vlastností supravodičů a podpořit vývoj materiálů pro technické využití.

Experimentální optogenetická léčba pomohla části pacientů s retinitis pigmentosa zlepšit vnímání světla a rozpoznávání předmětů. Terapie kombinuje injekci genu pro světločivný protein do sítnice se speciálními brýlemi, které převádějí obraz z kamery na jantarové světelné signály. V malé studii deseti lidí se u sedmi zvýšila citlivost na světlo a čtyři opakovaně lépe nacházeli notebook při testech s brýlemi. Výzkum byl zaměřen hlavně na bezpečnost, nebyl randomizovaný ani neměl kontrolní skupinu, proto budou nutné další studie. Metoda zatím neumožňuje čtení ani rozpoznávání tváří.

Studie italských vědců naznačuje, že psi mohou podobně jako lidé spojovat smyšlená slova „bouba“ a „kiki“ s určitými tvary. V pokusech se 70 domácími psy zvířata častěji sledovala kulatý obrazec při zvuku „bouba“ a ostrý obrazec při zvuku „kiki“. Výzkumníci sledovali směr pohledu psů pomocí kamer a počítačové analýzy. Kontrolní část pokusu, při níž majitelé neslyšeli přehrávaná slova, měla omezit vliv neúmyslných lidských signálů. Autoři upozorňují, že k potvrzení tohoto jevu je zapotřebí dalšího výzkumu, výsledky však mohou pomoci lépe pochopit citlivost psů na lidskou komunikaci.

Mezinárodní tým vedený vědci z Caltechu experimentálně potvrdil předpověď z roku 1984 o uspořádání energetických hladin v systémech na kvantových kritických bodech. V kvantovém simulátoru vytvořeném z atomů stroncia zachycených lasery naměřili vzorce připomínající příčky energetického žebříku. Výsledky odpovídaly předpovědím konformních teorií pole pro Isingův i trikritický bod. Experiment s řetězci až 35 atomů ukazuje, že technologie vyvíjené pro kvantové počítače mohou už nyní sloužit k základnímu fyzikálnímu výzkumu. Metoda by mohla pomoci zkoumat i kvantové fáze, jejichž chování klasické počítače nedokážou spolehlivě popsat.

Vědci z Yaleovy lékařské fakulty zkoumají možnost využití antiepileptika lakosamidu při osteoartróze. V pokusech na myších a lidských chrupavčitých buňkách lék zmírnil bolest, zpomalil úbytek chrupavky a podpořil její obnovu. Působí blokováním sodíkového kanálu Nav1.7, který se podílí na přenosu bolesti i narušení rovnováhy při obnově chrupavky. Nejslibnější se ukázalo místní podání do kloubu pomocí hydrogelu, jenž lék uvolňuje postupně a mohl by účinkovat déle než měsíc. Výsledky je ještě nutné ověřit v klinických studiích na pacientech, avšak schválení lakosamidu pro epilepsii by mohlo vývoj urychlit.

Soukromé firmy výrazně navyšují investice do amerického výzkumu polovodičů, přičemž hlavním motorem je prudká poptávka po čipech pro umělou inteligenci. Applied Materials zvýší investici do nového centra EPIC v Kalifornii z původně plánovaných 4 na zhruba 5 miliard dolarů; další velké projekty chystají Micron a SK hynix. Deset největších polovodičových společností letos podle firmy investuje do výzkumu celkem 67 miliard dolarů, což převyšuje federální podporu z programu CHIPS. AI zároveň slouží jako nástroj pro rychlejší hledání materiálů, simulace i návrh výrobních zařízení. Nová centra spojují dodavatele technologií přímo se zákazníky, aby zkrátila cestu od objevu ke komerčnímu čipu, avšak menší firmy mohou mít k těmto kapacitám omezenější přístup.

Studie naznačuje, že mebendazol, levný lék proti parazitickým červům, by mohl zvýšit účinnost cílené léčby gefitinibem u některých rezistentních forem nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR. V laboratorních testech kombinace výrazně snížila životaschopnost rezistentních nádorových buněk a souvisela s poškozením DNA. U myší s nádory se po kombinované léčbě prodloužila střední doba zdvojení velikosti nádoru na 25 dní, oproti 15,5 dne při samotném gefitinibu. Nádory však nezmizely a výzkum pracoval jen s jedním modelem rezistentního nádoru. Před případným použitím u pacientů jsou nutné další preklinické testy, ověření bezpečnosti, dávkování i vstřebávání léku.

Vědci zjistili, že u pacientů s idiopatickými střevními záněty mohou buňky střevní výstelky zůstávat zranitelné i v době, kdy jsou příznaky pod kontrolou. Analýza více než 900 biopsií ukázala známky narušeného buněčného odumírání také v tkáni bez zjevného zánětu. Laboratorní modely naznačily, že zánětlivé signály mohou buňky výstelky vést k odlišnému typu smrti, než jaký naznačují vzorky pacientů. U části nemocných, u nichž se později nemoc znovu rozhořela, byly některé buněčné signály výraznější, výsledky jsou však zatím předběžné. Autoři doufají, že budoucí léčba by vedle tlumení zánětu mohla chránit obnovu střevní bariéry.

Rozsáhlá observační studie založená na více než 300 milionech laboratorních testů od více než milionu žen naznačuje, že menopauza není jen pozvolným projevem stárnutí. Kolem poslední menstruace vědci zaznamenali skokové změny v řadě tělesných systémů, zejména v metabolismu kostí, jaterních ukazatelích a zpracování krevních tuků. V americkém souboru se významná náhlá změna objevila u 52 z 90 sledovaných laboratorních parametrů; podobný vzorec se ukázal i v izraelských datech. Autoři spojují výrazné posuny především s poklesem estrogenu, jehož účinky zasahují mnoho orgánů. Nezávislí odborníci však upozorňují, že označení těchto změn za „útes“ může zbytečně znepokojovat a že studie neprokazuje příčinné souvislosti.

Studie brazilských vědců naznačuje, že silový trénink může zlepšovat vlastnosti tukové tkáně ještě před samotným úbytkem hmotnosti. Obézní myši po sedmi dnech zátěžového cvičení měly méně viscerálního tuku kolem střev a menší tukové buňky než neaktivní zvířata. V jejich tkáni se také zvýšila aktivita signálů podporujících rozklad tuků a zeslábly mechanismy spojené s jejich tvorbou a ukládáním. Pokus využíval opakované výstupy po schodech se zátěží připevněnou k ocasu. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi a vyžadují potvrzení v klinických studiích.