výzkum

Výzkum ukazuje, že nižší IQ může souviset s obtížemi rozlišit řeč v hlučném prostředí. Studie zkoumá osoby s autismem a fetálním alkoholovým syndromem, které čelí problémům při komunikaci v rušných situacích. Výsledky naznačují, že obtížnost slyšení není jen o zdraví sluchu, ale i o kognitivních funkcích. Vědci navrhují strategie pro zlepšení komunikace, jako je umístění studentů blíže k učitelům. Důležité je pochopit, že potíže s poslechem nemusí být způsobeny ztrátou sluchu.

Vědci naučili čmeláky rozlišovat mezi světelnými vzory připomínajícími Morseovu abecedu, aby získali sladkou odměnu. Tento experiment dokládá, že čmeláci dokážou zpracovávat časové informace a rozhodovat se na jejich základě při hledání potravy. Čmeláci byli vystaveni blikajícím světlům různých délek, kde delší záblesky vedly k cukrové odměně a kratší k hořké látce. I bez odměny čmeláci častěji volili správný časový vzor, což naznačuje, že tuto schopnost dokážou využít. Tento výzkum zpochybňuje naše představy o schopnostech drobných mozků v živočišné říši.

Hluboký spánek může zpomalit pokles kognitivních schopností spojený s Alzheimerovou chorobou, nejběžnější formou demence. Výzkum provedený na univerzitách v Kalifornii a Stanfordu ukázal, že starší lidé s mozkovými změnami typickými pro Alzheimerovu chorobu dosahovali lepších výsledků v paměťových testech, pokud měli více hlubokého spánku. Kvalitní spánek může sloužit jako ochranný faktor, i přes vysoké hladiny amyloid-beta proteinů, které se v mozku hromadí dlouho před projevy onemocnění. Studie naznačuje, že hluboký spánek může být modifikovatelným faktorem, který pomůže udržet kognitivní funkce v pokročilém věku. Zlepšení kvality spánku by tak mohlo být klíčem k oddálení symptomů Alzheimerovy choroby.

Nová studie z roku 2024 zkoumá molekulární změny spojené se stárnutím a odhaluje, že lidé zažívají dva prudké skoky v procesu stárnutí, kolem věku 44 a 60 let. Výzkum sledoval 108 dospělých a zkoumal biomolekuly, jako jsou RNA, proteiny a lipidy. Výrazné změny byly pozorovány v metabolismu lipidů, kofeinu a alkoholu u lidí ve středním věku, zatímco ve věku nad šedesát let byly spojeny s metabolismem uhlohydrátů a poruchami kardiovaskulárních funkcí. Tyto změny postihují muže i ženy a přesahují vliv menopauzy či perimenopauzy. Další výzkum by měl zahrnout širší vzorek lidí a zkoumat podrobněji.

Studie zjistila, že bobule z keře Nitraria roborowskii Kom. používané v tradiční medicíně, mohou obnovit zdravý metabolismus tuků a citlivost na inzulin u myší s diabetem. Tento extrakt snížil hladinu krevního cukru a zlepšil lipidový metabolismus, což naznačuje, že může pomoci tělu znovu získat přirozenou metabolickou rovnováhu. Výsledky také ukázaly zlepšení zdravotního stavu jater a slinivky. Tento přístup by mohl mít širší význam i pro další stavy spojené s inzulinovou rezistencí, což nabízí alternativu ke konvenčním lékům na diabetes 2. typu.

Nový výzkum naznačuje, že onemocnění dásní může zvyšovat riziko poškození bílé hmoty v mozku, což může mít dopad na nervový systém. Výzkumníci zjišťovali souvislost mezi zánětem v ústech a změnami v mozku, s důrazem na bílou hmotu, která je spojována s mozkovými cévními chorobami. Studie ukázala, že lidé s parodontózou mají vyšší pravděpodobnost poškození této části mozku. Přestože přímá příčinná souvislost nebyla potvrzena, výsledky podtrhují význam ústní hygieny nejen pro zdraví dásní, ale také pro zdraví mozku. Další výzkumy by mohly objasnit tento vztah a nabídnout nové způsoby prevence mozkových nemocí.

Nová studie zkoumá, proč ptáci zpívají tak intenzivně při úsvitu. Výzkum se zaměřil na zebřičky v zajetí a zjistil, že intenzita jejich zpěvu roste s očekáváním východu slunce. Zpoždění úsvitu umělým způsobem vedlo k ještě silnějšímu a dřívějšímu začátku zpěvu. Ptáci byli vzhůru před úsvitem, aktivní ve tmě a zpěv byl potlačen. Tento jev může být způsoben hormonálními mechanismy a pomáhá ptákům zlepšit jejich pěveckou kondici po nočním odpočinku.

Vědci z australského oddělení pro biodiverzitu zaznamenali, že samčí delfíni používají mořské houby jako klobouky k nalákání samic. Tento neobvyklý jev byl pozorován u delfínů hrbatých poblíž západoaustralského pobřeží. Sponzoring jevů se objevil pouze na několika místech v této oblasti, ačkoli delfíni obvykle používají houby k ochraně při hledání potravy. Pozoruhodné je, že tento druh delfínů byl rozpoznán jako samostatný teprve v roce 2014 a je považován za zranitelný. Těžba a průmyslová činnost v regionu čím dál více ohrožují jejich přirozené prostředí.

Nové studie naznačují, že nanoproteiny od velbloudů a lam dokážou pronikat do mozkových buněk a mohou pomoci léčit Alzheimerovu nemoc. Díky své malé velikosti se mohou lépe dostat přes hematoencefalickou bariéru, což je klíčové pro jejich účinnost. Zatím jsou však tyto terapie schváleny pouze pro léčbu jiných částí těla. Výzkumníci se nyní soustředí na stabilitu a správnou formulaci těchto proteinů pro klinické využití. I když je praktické použití v léčbě lidí ještě daleko, výsledky vzbuzují naději na nové možnosti léčby mozkových poruch.

Vědci objevili novou metodu, jak zkoumat jádra atomů bez potřeby velkých částicových urychlovačů. Pomocí molekuly radium monofluoridu využívali elektrony radia, aby pronikly do jeho jádra a odhalily energetické posuny. Tato technika by mohla pomoci objasnit asymetrii mezi hmotou a antihmotou ve vesmíru. Jelikož má jádro radia hruškovitý tvar, může být klíčem k detekci narušení symetrií. Výzkum je zatím v počáteční fázi, ale slibuje nový pohled na základní otázky moderní fyziky.