výzkum

Nový kandidát na lék jménem P7C3-A20 obnovil kognitivní funkce u myší s Alzheimerovou chorobou. Výzkumníci z USA zjistili, že lék zastavil poškození mozkových buněk, snížil zánět a obnovil ochrannou bariéru mozku. Studie prokázala, že obnovení rovnováhy molekuly NAD+ v mozku vedlo k funkčnímu zotavení myší. Lék se osvědčil u dvou různých modelů Alzheimerovy choroby, což naznačuje možnost obnovení funkce mozku i u lidí. Přesto bude třeba dalších studií a klinických zkoušek, aby bylo možné posoudit jeho účinnost u lidských pacientů.

Krev lidí, kteří se dožívají mimořádně vysokého věku, přitahuje zájem vědců díky unikátním biomarkerům. Studie naznačují, že tito jedinci mají již od 65 let příznivější krevní profily, což by mohlo hrát roli v dlouhověkosti a ochraně proti nemocem. Analýzy ukazují na nižší hladiny špatného cholesterolu a unikátní imunitní znaky. Naopak zkrácené telomery, typicky považované za znak stárnutí, mohou mít ochrannou funkci. Další výzkumy by mohly vést k vývoji krevních testů, které odhadnou délku života, a k objevům, jež pomohou zvýšit kvalitu života ve stáří.

Podle nové studie University of Northwestern narostly míry gestačního diabetu v USA mezi roky 2016 a 2024 o 36 %. Tento trend pokračuje už téměř 15 let, navzdory snahám o prevenci. Gestační diabetes může zvyšovat riziko vzniku diabetu 2. typu u rodiče i dítěte. Nejvyšší riziko diagnostikování měli matky z americko-indických, asijských a pacifických etnických skupin. Vedle genetických predispozic hrají roli i faktory jako přístup ke zdravotní péči a sociální podmínky. Autoři výzkumu doufají, že studie napomůže zlepšení strategií prevence a péče, zvláště pro nejohroženější skupiny.

Seismické vlny procházející vnitřním jádrem Země naznačují, že jádro není homogenní, ale vrstvené. Vědci z Německa zkoumali, jak kombinace křemíku a uhlíku ovlivňuje chování železa, které tvoří podstatnou část jádra. Výzkum ukázal, že přítomnost těchto prvků mění krystalickou strukturu železa, což vysvětluje variace v rychlosti šíření seismických vln. Tyto objevy potvrzují hypotézu o vrstveném charakteru zemského jádra, kde vnější vrstvy mají vyšší koncentraci lehkých prvků. Studie přispívá k lepšímu pochopení složení a struktury zemského jádra.

Aspartam, umělé sladidlo nacházející se v mnoha potravinách, může mít i v malých dávkách nepříznivé účinky na srdce a mozek, jak naznačuje nová studie na myších. Po ročním podávání myši ztrácely tělesný tuk, ale projevily se u nich známky zhoršení funkcí srdce a mozku. Výzkum odhalil, že aspartam ovlivňuje metabolismus a kognitivní funkce, přičemž myši vykazovaly zpomalení pohybů a horší paměťové schopnosti. Studie vyvolává otázky ohledně bezpečnosti aspartamu a naznačuje potřebu přehodnotit dosavadní spotřební limity pro lidi.

Nedávný výzkum z Mayo Clinic ukázal, že více než polovina infarktů u žen do 65 let nemá původ v ucpaných tepnách. Zatímco u mužů byly aterotrombózy zodpovědné za 75 % infarktů, u žen to bylo pouze 47 %. Mnoho infarktů u žen souviselo s jinými faktory, jako je nerovnováha mezi přísunem a potřebou kyslíku či spontánní disekce koronárních tepen. Studie zdůrazňuje nutnost upravit přístup k diagnostice a léčbě infarktů u žen, aby se zabránilo nesprávným diagnózám a neúčinné léčbě. Výsledky ukazují, že ženy mohou být ohroženy jinými rizikovými faktory a vyžadují zvýšenou pozornost lékařů.

Léčebné konopí je stále častěji využíváno k léčbě různých stavů, avšak rozsáhlá přehledová studie naznačuje, že neexistuje dostatečný vědecký důkaz o jeho účinnosti v mnoha případech. Studie potvrdila efektivitu pouze u několika schválených indikací, jako je snížení nevolnosti během chemoterapie a zlepšení chuti k jídlu u HIV pacientů. Kritici však zpochybňují metodologii studie a poukazují na možnost opomenutí některých relevantních výzkumů. Výzkum publikovaný v JAMA naznačuje, že je třeba dalšího důkladného výzkumu k objasnění potenciálních výhod a rizik léčebného konopí.

Lék na hypertenzi, rilmenidin, byl testován na červech a ukázal zpomalení stárnutí, což může mít významné důsledky pro lidské zdraví. Studie z roku 2023 zjistila, že rilmenidin prodlužuje životnost červů a zlepšuje zdravotní markery podobně jako omezení kalorií. Tento efekt je spojený s biologickým receptorem nish-1. Rilmenidin by mohl být považován za kandidáta na lék proti stárnutí, protože je snadno dostupný a dobře snášený. Dlouhodobý výzkum ukazuje, že prodloužení života lze dosáhnout léky, které už jsou široce používány.

Zkoumání účinků česnekového extraktu v ústní vodě naznačuje, že může být stejně účinný jako chlorhexidin, přičemž má méně vedlejších účinků. Česnekové ústní vody zatím prokázaly schopnost snižovat škodlivé bakterie v ústech, především ty způsobující zubní kaz. Přestože vyšší koncentrace česnekového extraktu přináší lepší výsledky, chuť a pálení mohou být pro některé uživatele odrazující. Potenciální rezistence bakterií na chlorhexidin zvyšuje potřebu nalezení bezpečnějších alternativ k jeho nahrazení. Přesvědčivost výsledků však vyžaduje další rozsáhlé studie.

Studie z roku 2022 naznačila, že rýpání v nose by mohlo zvýšit riziko rozvoje demence. Výzkumníci z Griffith University v Austrálii zjistili, že bakterie Chlamydia pneumoniae mohou poškodit nosní tkáň a proniknout do mozku, což může vyvolat reakce podobné Alzheimerově chorobě. V experimentu na myších se ukázalo, že poškození nosní sliznice umožňuje bakteriím rychlejší vstup do centrálního nervového systému. I když jsou výsledky zatím testovány pouze na myších, naznačují důležitost dalšího výzkumu k pochopení mechanismů Alzheimerovy choroby. Vědci upozorňují na možné zdravotní riziko rýpání v nose a zkoumají, jak lze podobný proces studovat na lidech.