výzkum

Vědci popsali u bakterie Escherichia coli obranný systém DRT3, který vytváří dvoušroubovici DNA neobvyklým způsobem. Jeden z enzymů při tom používá jako předlohu RNA, zatímco druhý určuje opakující se sekvenci DNA podle dvou aminokyselin ve vlastním proteinu, bez nukleové kyseliny jako šablony. Obě samostatně vzniklé komplementární části se následně spojí do DNA. Systém funguje jako antivirová past: pokud virus vyřadí bakteriální obranu RecBCD, DNA vytvořená DRT3 se hromadí a zastaví růst napadené buňky, čímž omezuje množení viru. Objev naznačuje, že bakteriální imunitní mechanismy mohou skrývat další dosud neznámé způsoby práce s genetickou informací.

Nový výzkum se 892 účastníky v sedmi experimentech zjistil, že lidé si hůře pamatovali obrázky, které si pořídili jako screenshot, než ty, jež pouze sledovali. Efekt se projevil i tehdy, když účastníci věděli, že je čeká test paměti a že si budou moci snímky později prohlédnout. Jedním z možných vysvětlení je takzvané kognitivní odkládání: mozek věnuje méně úsilí ukládání informací, pokud spoléhá na jejich digitální záznam. Roli může hrát také rozptýlení pozornosti při používání telefonu. Autoři nicméně upozorňují, že výsledky předchozích studií nejsou jednotné a fotografie mohou za určitých okolností paměť také podpořit.

Výzkum na myších ukázal, že po infarktu se drobné srdeční kapiláry mohou přestavovat na cévy podobné tepnám a obcházet tak ucpané koronární řečiště. Tento přirozený mechanismus zlepšuje přívod krve k poškozené části srdce, dosud však nebyl takto podrobně popsán. Vědci zjistili, že krátkodobé podání růstového proteinu VEGF-A tvorbu těchto náhradních cest podpořilo. Ošetřené myši měly lepší prokrvení, menší jizvy a lepší srdeční funkci. Zjištění zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, ale může otevřít cestu k léčbě, která po infarktu omezí trvalé poškození srdce.

Vědci zjistili, že antibiotikum gladiolin produkované bakterií Burkholderia gladioli dokáže v laboratorních podmínkách oslabit invazivní formu kvasinky Candida albicans. Látka urychluje její přeměnu z vláknité, tkáně napadající podoby zpět na méně nebezpečnou kvasinkovou formu tím, že naruší její metabolismus glukózy. V kombinaci s antifungálním lékem amfotericinem B potlačoval gladiolin biofilmy silněji než každá látka samostatně. To by v budoucnu mohlo umožnit nižší a méně toxické dávky stávajících léků, včetně léčby infekcí odolných vůči terapii. Účinnost a bezpečnost gladiolinu u lidí však musí nejprve ověřit předklinické a následně klinické studie.

Rozsáhlá observační studie mezi více než 31 tisíci Američanů zjistila souvislost mezi pozdějším prvním jídlem dne a vyšším rizikem úmrtí. Ve srovnání s jídlem mezi 7. a 8. hodinou bylo první kalorické jídlo po poledni spojeno s o 29 % vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny a o 46 % vyšším rizikem úmrtí na srdečně-cévní onemocnění. U posledního jídla vyšel vztah ve tvaru písmene U: zvýšené riziko se pojilo jak s jídlem před 19. hodinou, tak po půlnoci, přičemž nejnižší modelované riziko připadalo zhruba na 20. hodinu. Výzkum však nedokazuje příčinu a následek, protože načasování jídel může odrážet nemoc, spánek, směnnou práci či sociální podmínky. Autoři proto nedoporučují radikální změny režimu pouze na základě těchto výsledků.

Studie sledující 2 420 Američanů po dobu 25 let zjistila, že psychická pohoda není neměnnou vlastností. Zhruba 60 procent lidí si udržovalo podobnou úroveň pohody, přičemž část z nich setrvávala na nízkých hodnotách. Asi 30 procent účastníků začínalo s nízkou pohodou, která se jim postupně zlepšovala, zatímco menší skupina zaznamenala pokles z původně vysoké úrovně. Nízká výchozí pohoda a výraznější depresivní příznaky byly spojeny s vyšší pravděpodobností následného zlepšení. Autoři upozorňují, že rozpoznání těchto dlouhodobých vývojových vzorců by mohlo pomoci lépe volit podporu a léčbu duševního zdraví.

Studie se 149 účastníky naznačuje, že lidé lépe omezují používání smartphonu, když si sami zvolí cíl snížení času u obrazovky. Skupina s vlastními cíli snížila denní dobu používání v průměru o 49 minut, zatímco skupina s přiděleným cílem o 23 minut. Účastníci, kteří si limit vybrali sami, také častěji plnili denní plán. Část omezení přetrvala i po skončení finančních odměn. Výsledky naznačily možné zlepšení psychické pohody, autoři však upozorňují na malý vzorek a krátké trvání výzkumu.

Výzkumy spojují Parkinsonovu nemoc se změnami střevního mikrobiomu, které se mohou projevit zácpou a poruchami spánku dlouho před neurologickou diagnózou. Studie napříč několika zeměmi zjistila narušení bakteriálních drah vytvářejících vitaminy B2 a B7, což může oslabovat ochrannou střevní bariéru a podporovat zánět. Japonští vědci proto navrhují prověřit cílené doplňování riboflavinu a biotinu. Dvě menší kontrolované studie v Belgii a Číně zároveň naznačily, že transplantace střevní mikrobioty od zdravých dárců může zlepšit motorické potíže i zácpu. Dosavadní výsledky jsou slibné, ale k potvrzení bezpečnosti a dlouhodobého účinku jsou nutné rozsáhlejší klinické zkoušky.

Analýza sedmi klinických studií zahrnujících 357 lidí s těžkou depresí naznačuje, že akupunktura může měnit aktivitu mozkových oblastí spojených s regulací emocí a systémem odměny. Vyšší aktivita byla zaznamenána zejména v pravém cingulu a pravém kaudatním jádru, zatímco více sezení souviselo se změnami v levé amygdale. Antidepresiva naopak vykazovala odlišný vzorec účinků, především v hipokampu a zrakové oblasti mozku. Akupunktura v hodnocených studiích snižovala skóre deprese a úzkosti více než samotná antidepresiva, avšak řada účastníků současně užívala léky. Autoři zdůrazňují potřebu větších a dlouhodobějších studií se standardizovanými postupy.

Studie naznačuje, že hesperetin, flavonoid obsažený v citrusech, může u starých myší zmírňovat známky stárnutí jater. Po pětiměsíčním podávání měly léčené myši méně tuku v játrech, zánětu i poškozených buněk než kontrolní skupina. Účinek souvisel se zvýšením aktivity genu Cisd2, který podporuje metabolické zdraví jater a jehož aktivita s věkem klesá. U myší bez tohoto genu hesperetin téměř nezabíral. Analýza lidských vzorků zároveň ukázala, že aktivita obdobných genů v játrech s věkem klesá, pro využití hesperetinu u lidí jsou však nutné klinické studie.