výživa

Studie s 32 zdravými dospělými porovnala dvě třísetkalorická jídla s téměř shodným množstvím sacharidů, tuků, bílkovin, vody a soli. Ultrazpracovaná varianta však vedla k výrazně vyšší a déle trvající inzulinové odpovědi, zatímco hladina glukózy zůstávala mírně zvýšená déle než po minimálně zpracovaném jídle. Vědci zaznamenali také vyšší metabolický výdej a spalování tuků, ale nižší spalování sacharidů. Výsledky naznačují, že míra průmyslového zpracování potravin může ovlivňovat metabolismus nezávisle na kaloriích a základním nutričním složení. Možnými příčinami jsou fyzikální struktura potravin, jejich dostupnost pro trávení či účinky přidaných látek.

Studie sledující 4 523 Američanů ve věku nad 51 let naznačuje, že lidé s nadváhou či obezitou mohli po rozvoji demence žít déle než osoby s normální hmotností. Ve srovnání s normální hmotností bylo riziko úmrtí nižší o 16 procent u nadváhy, o 27 procent u obezity prvního stupně a o 22 procent u těžší obezity. Autoři zohlednili další zdravotní a sociální faktory a prověřovali i možnost zkreslení kvůli předchozímu úbytku hmotnosti. Výsledek však neznamená, že by pacienti měli přibírat; jde o pozorovanou souvislost, nikoli důkaz příčiny. Jedním z možných vysvětlení jsou větší energetické a nutriční zásoby u lidí, kteří při demenci hůře jedí nebo ztrácejí váhu.

Vědci v Číně identifikovali tři krátké peptidy z jedlé houby špičky obecné, které v laboratorních roztocích zesílily vnímanou slanost. Nejúčinnější molekula ASHGEGF zvýšila hodnocení slanosti o 70,59 procenta a prodloužila její vjem ze 75 na 105 sekund. Výsledky by mohly přispět k vývoji dochucovadel pro potraviny s nižším obsahem sodíku, jehož nadměrný příjem zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečně-cévních nemocí. Studie však neprokázala, o kolik by bylo možné sůl skutečně snížit při zachování chuti, a testy proběhly pouze ve specifických roztocích se syntetizovanými peptidy. Autoři proto chtějí ověřit bezpečnost, stabilitu a účinnost látek v reálných potravinách.

Studie se 101 dospělými s metabolicky podmíněným ztučněním jater zkoumala vanilkovou zmrzlinu slazenou cukrem, proteinem brazzeinem nebo brazzeinem s inulinem. Po variantách bez sacharózy byly vzestupy glykémie po jídle přibližně poloviční oproti běžně slazené zmrzlině, přičemž výraznější efekt se objevil u lidí s diabetem 2. typu. Brazzein je bílkovina původně nalezená v západoafrickém ovoci a při stejné hmotnosti může být až 2 000krát sladší než cukr. Autoři upozorňují, že receptury se lišily i dalšími složkami, proto nelze účinek připsat jen brazzeinu. K potvrzení dlouhodobého vlivu na diabetes, játra a další zdravotní ukazatele budou potřeba rozsáhlejší studie.

Mezinárodní federace diabetu v roce 2025 oficiálně uznala cukrovku 5. typu, dříve označovanou jako diabetes související s podvýživou. Tato forma se pojí s dlouhodobým nedostatkem živin, který může narušit vývoj slinivky a její schopnost produkovat inzulin. Postihovat může až 25 milionů lidí, zejména v zemích Asie a Afriky s vysokou potravinovou nejistotou. Pacienti bývají často chybně zařazováni mezi jiné typy diabetu, přestože nejsou výrazně inzulinově rezistentní. Nevhodně nastavená inzulinová léčba u nich může zvýšit riziko nebezpečně nízké hladiny cukru v krvi. Federace proto vytváří pracovní skupinu pro diagnostická kritéria, léčebné postupy, výzkumný registr a vzdělávání zdravotníků.

Randomizovaná studie se 108 lidmi ve věku 55 let a více sledovala účinky dvanáctitýdenního silového tréninku při vegetariánské a všežravé stravě. Obě skupiny při cílovém příjmu nejméně 1,2 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti denně zlepšily sílu i fyzickou výkonnost podobně. Svalová hmota na rukou a nohou však u všežravců vzrostla výrazně více: v průměru o 0,66 kilogramu oproti 0,38 kilogramu u vegetariánů. U vegetariánů souvisel vyšší příjem bílkovin s větším nárůstem svalů, zatímco u všežravců se tento vztah neprojevil. Autoři upozorňují, že výsledky pocházejí převážně od zdravých, vzdělaných bělochů a nemusí platit pro všechny populace.

Analýza zdravotních dat více než 64 000 Švédů naznačuje, že důsledné dodržování zdravé severské stravy může během 24 let snížit riziko úmrtí ze všech příčin. Ve srovnání s obecnými výživovými doporučeními vyšel odhad o 4 % nižší, proti žádné dietní změně o 6 % nižší. Jídelníček staví na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, bobulích, tučných rybách a nenasycených tucích; upřednostňuje například řepkový olej, oves a žito. Studie nebyla dlouhodobou klinickou zkouškou, ale statistickou simulací, takže výsledky bude třeba ověřit dalšími výzkumy. Severská strava může být pro obyvatele severní Evropy dostupnější a zároveň šetrnější ke klimatu než středomořský jídelníček.

Australští vědci v zaslepeném testu porovnali čerstvé a 24 hodin chlazené, následně ohřáté porce lasagní, butter chicken, dhálu a jablečného crumble. Účastníci dokázali u některých jídel rozpoznat rozdíl, ale pouze butter chicken jednoznačně častěji upřednostnili ve verzi z předchozího dne; získal ji téměř 64 % srovnání. U dhálu a crumble se sice změna projevila, preference však zůstaly vyrovnané, zatímco u lasagní se spolehlivý rozdíl ani preference neprokázaly. Autoři předpokládají, že u kořeněné omáčky se přes noc mohou lépe rozvinout či promísit chutě a vůně, případně omáčka zakryje méně příjemné změny při skladování. Výzkum je zatím předběžný a neprošel recenzním řízením, proto jej nelze vztahovat na všechny zbytky jídel.

Malá pilotní studie se 20 dospělými s depresí naznačuje, že čtyřtýdenní omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin souviselo s nižšími skóre depresivních i úzkostných příznaků. Účastníci střídali běžný jídelníček a dietu s omezením těchto potravin, přičemž neměnili léčbu, terapii, pohyb ani spánek. Z 20 lidí dokončilo pokus 19 a hodnocení depresivních příznaků bylo během dietní fáze příznivější. Výsledky však nelze považovat za důkaz příčiny: studie byla malá, nezaslepená, vycházela ze sebehodnocení jídelníčku a zahrnovala specifickou skupinu lidí s vyšší hmotností a metabolickými potížemi. Autoři proto žádají větší a přísněji navržené studie, které objasní, zda hraje roli samotné průmyslové zpracování, nebo změny v příjmu cukru, tuků a energie.

Studie australské Flinders University sledovala téměř 9 700 amerických žen starších 65 let po dobu zhruba deseti let. Pravidelné pití čaje bylo spojeno s mírně vyšší hustotou kostí v oblasti kyčle, výrazněji zejména u žen s obezitou. Autoři předpokládají, že roli mohou hrát katechiny podporující buňky vytvářející kostní hmotu. Více než pět šálků kávy denně naopak souviselo s nižší hustotou kostí a kombinace kávy s vyšší celoživotní konzumací alkoholu byla spojena s horšími hodnotami v oblasti stehenní kosti. Výsledky jsou observační a vzhledem k převaze bělošských účastnic nemusí platit pro všechny skupiny obyvatel.