demence

Světová zdravotnická organizace vydala aktualizovaná doporučení pro prevenci či oddálení demence. Navazuje na analýzu zveřejněnou v roce 2024, podle níž lze na populační úrovni spojit až 45 procent případů se 14 ovlivnitelnými rizikovými faktory; nejde však o zaručené snížení rizika u jednotlivce. WHO doporučuje pohyb, společenskou aktivitu, nekouření, omezení alkoholu, zdravou stravu a kontrolu tlaku, cholesterolu, cukru v krvi i hmotnosti. Důležité je také řešit ztrátu sluchu a pokud možno omezovat expozici znečištěnému ovzduší. Organizace naopak nedoporučuje užívat vitaminy B a E, omega-3 ani multivitaminy výhradně kvůli prevenci demence bez prokázaného nedostatku živin.

Rozsáhlá dánská observační studie naznačuje, že lidé s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu, kteří začali užívat statiny do roka, měli po deseti letech o 15 % nižší relativní riziko demence než pacienti bez této léčby. Při zahájení léčby za jeden až pět let po diagnóze bylo relativní riziko nižší o 10 %. Absolutní desetileté riziko demence činilo 3,9 % bez statinů, 3,5 % při pozdním nasazení a 3,3 % při časném nasazení. Studie zahrnula 132 585 lidí a neprokazuje příčinnou souvislost, její závěry však podporují včasné zvážení statinů zejména u pacientů s vysokým LDL cholesterolem.

Malá observační studie se 54 lidmi staršími 50 let naznačila souvislost mezi pravidelným užíváním vitaminu D a lepšími výsledky kognitivních testů u osob s mírnou kognitivní poruchou a potížemi se spánkem. Účastníci užívající alespoň 5 000 IU denně dosáhli v testu MoCA zhruba o 13 procent, tedy 3,78 bodu, vyššího skóre než lidé bez doplňků. Nižší dávky vykázaly jen nevýznamné zlepšení. Výzkum však neprokazuje, že vitamin D přímo zlepšuje kognitivní schopnosti, a vyšší uvedená dávka přesahuje obvykle doporučovaný bezpečný horní limit 4 000 IU denně. Autoři proto žádají větší studie a nedoporučují měnit dávkování bez konzultace s lékařem.

Studie sledující 12 409 lidí po dobu mediánově 26 let spojila dobrou cévní kondici ve věku 45 až 65 let s delším životem bez demence. Normální krevní tlak, absence diabetu a nekouření byly dohromady spojeny až s 12,6 roku navíc bez onemocnění oproti lidem se všemi třemi rizikovými faktory. Rizikové faktory zároveň souvisely s dřívějším úmrtím, nikoli jen s dřívějším rozvojem demence. Výsledky neprokazují přímou příčinu, podporují však význam prevence a péče o cévní zdraví ve středním věku. Autoři zohlednili mimo jiné věk, pohlaví, pohybovou aktivitu a genetické riziko spojené s genem APOE4.

Nová studie od týmů z King's College London zjistila, že karyoptóza je proces, který může hrát klíčovou roli v odumírání mozkových buněk při Alzheimerových chorobách. Při tomto procesu dochází k rozpadu buněčného jádra, což vede k smrti neuronů. Výzkumníci zjistili, že blokování enzymu p38 MAP kinase může zpomalit tento destruktivní proces. Navíc analýza mozků pacientů ukázala, že karyoptóza je častější u lidí s demencí než u zdravých jedinců. Tento objev by mohl otevřít cestu k novým léčbám zpomalujícím buněčnou degeneraci.

Mezinárodní tým vědců identifikoval biomarker v krvi, který může předpovědět riziko demence již ve středním věku. Protein GDF15, nacházející se v krevní plazmě, byl zjištěn ve vyšších úrovních u lidí, kteří později rozvinuli demenci. Studie, zahrnující data z šesti výzkumných projektů, ukázala významný vztah mezi GDF15 a vaskulární demencí, přičemž protein pravděpodobně ovlivňuje zánětlivé procesy v mozku. Genetické analýzy naznačují, že GDF15 může být nejen indikátorem, ale i činitelem vzniku demence. Výzkum zdůrazňuje, že GDF15 by mohl pomoci včas rozpoznat riziko a lépe pochopit vývoj této nemoci.

Demence může ovlivnit nejen lidi, ale i psy, a postihuje až 60 % psů starších 11 let. Nová studie zkoumá, že zkrácení délky kroku předních nohou může indikovat tuto poruchu. Výzkum zahrnoval 88 starých psů a ukázal, že kognitivní úpadek má větší vliv na délku kroku než stárnutí samotné. Tyto změny v chůzi nemusí být způsobeny pouze demencí, ale i jinými faktory jako bolestí. Změny ve vzoru chůze psů by mohly pomoci včasnému odhalení problémů a být užitečné pro sledování stárnutí psů.

Podle výzkumu je nedostatek pomalého vlnového spánku spojen se zvýšeným rizikem demence u starších lidí. Studie zjistila, že lidé nad 60 let mají o 27 % vyšší pravděpodobnost vzniku demence, pokud každoročně přijdou o 1 % tohoto hlubokého spánku. Fáze pomalého spánku, která tvoří součást 90minutového cyklu spánku, je klíčová pro regeneraci organismu a mozku. Výzkum také ukázal, že lidé s Alzheimerovými změnami v mozku vykazují lepší výsledky v paměťových testech, pokud mají více tohoto druhu spánku. I když není jasné, zda ztráta pomalého spánku demenci způsobuje, nebo je výsledkem mozkových změn, je důležité zajistit si dostatečný spánek pro celkové zdraví.

Studie vedená týmem z Brown University zjistila, že vakcína Shingrix snižuje riziko demence o 24 % u seniorů v pečovatelských zařízeních. Výzkum sledoval 509 926 osob a ukázal, že z těch, kdo vakcínu dostali, jen 18,8 % rozvinulo demenci oproti 24,6 % nevakcinovaných. Ačkoli nebyl prokázán přímý vliv vakcíny, výsledky naznačují možné neuroprotektivní účinky. Vakcína Shingrix tak nejen chrání před pásovým oparem, ale může přispět i k prevenci demence. Studie byla zveřejněna v Annals of Internal Medicine.

Nová studie ukazuje, že určité rizikové faktory mají větší dopad na ženskou kognici než na mužskou. Ženy mají tendenci akumulovat více rizikových faktorů, což snižuje jejich kognitivní funkce výrazněji. Přestože některé faktory, jako deprese či fyzická nečinnost, jsou častější u žen, jiné, jako vysoký krevní tlak a diabetes, mají na ženy výraznější negativní účinek. Výzkum naznačuje, že individuální přístup k hodnocení rizika demence by mohl být efektivnější. Faktor délky vzdělání se jeví jako pozitivní při zachování kognitivních funkcí u žen.