demence

Nová meta-analýza naznačuje, že snížení hladiny cholesterolu nejen prospívá srdci, ale může také redukovat riziko demence. Výzkum vedený University of Bristol a Copenhagen University Hospital zjistil, že léky jako statiny a ezetimibe mohou mít pozitivní vliv na kognitivní zdraví. Studie použila Mendelian Randomization k propojení genetických variant se sníženým rizikem demence, eliminujíc dopad faktorů jako dieta. Výsledky naznačují, že časné snižování cholesterolu může mít dlouhodobý ochranný efekt proti demenci.

Vaskulární demence, způsobená poruchami průtoku krve v mozku, je jednou z méně prozkoumaných forem demence. Výzkum vedený neuropatoložkou Elaine Bearer naznačuje, že mikroplasty, které se dostávají do těla, mohou hrát roli při vzniku nebo zhoršení tohoto onemocnění. Bearer analyzovala chemické barvení cerebrálních krevních cév u zemřelých s demencí a objevila různé chorobné procesy, které mohou přispět k vaskulární demenci. Studie také ukazuje překryvy mezi vaskulární demencí a Alzheimerovou chorobou, což by mohlo poskytnout nový pohled na vývoj demence. Mikroplasty v mozku představují nový faktor v patologii mozku a mohou být spojeny s vážností onemocnění.

Výzkum z roku 2024 naznačuje, že až 13 % diagnóz demence v USA může být ve skutečnosti chybně diagnostikováno a pacienti mohou mít léčitelnou jaterní encefalopatii. Toto onemocnění, způsobené selháním jater, může být zaměňováno s demencí, ale při včasném záchytu je léčitelné. Studie ukazují, že změny stravy a chování mohou zvrátit poškození jater. Výzkum s více než 68 tisíci záznamy odhalil, že téměř 13 % pacientů mělo vysoké skóre jaterní fibrózy, což indikuje cirhózu. Důležitost prevence a časné diagnostiky jaterního zdraví by se tedy neměla podceňovat.

Vědci vyvinuli nový neinvazivní způsob zobrazování, který detailně mapuje pulzace drobných tepen a kapilár v mozku. Tato metoda kombinuje techniky MRI a pomáhá zkoumat mozkovou aktivitu v souvislosti s demencí a stárnutím. Studie ukazuje, že pulzace v bílé mozkové hmotě se zvyšuje s věkem a je silnější u lidí s hypertenzí. Tento objev může přispět k lepšímu pochopení zdravotních rizik souvisejících s mozkovou mikrocirkulací a potenciálně detekovat kognitivní změny. Výsledky podporují hypotézu, že vyšší mozková pulsace ovlivňuje průtok mozkomíšního moku, což může souviset s neurodegenerativními chorobami.

Nový výzkum odhalil, že změny ve tvaru mozku mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí jako paměť a uvažování. Výzkumníci z UC Irvine a University of La Laguna zjistili, že tvar mozku může naznačovat časná stádia demence. Studie sledovala změny mozku pomocí MRI snímků u více než 2600 osob. Ukázalo se, že různé oblasti mozku se stářím různě mění, což může mít vliv na kognitivní schopnosti. Zjištění nabízí nový pohled na mechanismy Alzheimerovy choroby a možnosti její včasné detekce.

Studie publikovaná v časopise eClinicalMedicine naznačuje, že časté noční můry ve středním a vyšším věku mohou souviset se zvýšeným rizikem demence. Výzkum, který sledoval více než 3 000 lidí bez demence na počátku studie, zjistil, že noční můry mohou být časným příznakem kognitivního úpadku, zejména u mužů. Výsledky ukázaly, že muži s častými nočními můrami byli pětkrát více ohroženi rozvojem demence než ti, kteří noční můry neměli. Dobrou zprávou je, že opakující se noční můry jsou léčitelné a jejich léčba by mohla zpomalit kognitivní úpadek. Další výzkumy se budou zabývat tím, jak sny souvisejí s demencí a jejich možnou preventivní úlohou.

Alzheimerova choroba, nejčastější příčina demence, postihuje ročně miliony lidí na celém světě. Nemoc se projevuje zhoršením paměti a myšlení, přičemž včasná identifikace příznaků je klíčová pro lepší péči a podporu. Jedním z prvních příznaků může být změna v řeči, jako jsou dlouhé pauzy, vágní vyjadřování nebo používání nesprávných slov. Často se projevuje i obtíže s nalezením správných slov či sklon k jednoduššímu vyjadřování. Mladší pacienti s Alzheimerovou chorobou se mohou také setkat s potížemi, což podtrhuje význam včasného rozpoznání těchto příznaků.

Velká studie z USA spojila chronickou nespavost u starších dospělých se změnami v mozku vedoucími k demenci. Výzkum ukázal, že lidé s nespavostí vykazovali rychlejší pokles paměti a myšlení a byli o 40 % náchylnější k rozvoji kognitivní poruchy nebo demence. Zvláště škodlivé bylo kombinování nespavosti s kratší délkou spánku, což vedlo k vyšší úrovni amyloidních plaků a poškození bílé hmoty mozku. Studie také potvrdila vliv genu ApoE4, který zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby, a naznačila, že špatný spánek může mozek ohrozit kombinací několika mechanizmů. Prevence by měla začít v polovině života, protože dobrý spánek je klíčový pro zdraví mozku.

Nová mezinárodní studie naznačuje, že i malé množství alkoholu může zvyšovat riziko rozvoje demence. Výzkum z různých položek dat, včetně genetických a dotazníků od více než půl milionu lidí, ukazuje, že jakékoli množství alkoholu je škodlivé. Dřívější teorie o ochranném vlivu mírného pití byly zpochybněny, protože nepití bývá často spojováno s bývalými těžkými pijáky. Výzkum zaměřený na genetické předpoklady k pití ukázal, že jakýkoliv zvýšený předpoklad se váže k vyššímu riziku demence. Snižování konzumace alkoholu by mohlo významně zmírnit riziko této nemoci.