demence

Nová studie od týmů z King's College London zjistila, že karyoptóza je proces, který může hrát klíčovou roli v odumírání mozkových buněk při Alzheimerových chorobách. Při tomto procesu dochází k rozpadu buněčného jádra, což vede k smrti neuronů. Výzkumníci zjistili, že blokování enzymu p38 MAP kinase může zpomalit tento destruktivní proces. Navíc analýza mozků pacientů ukázala, že karyoptóza je častější u lidí s demencí než u zdravých jedinců. Tento objev by mohl otevřít cestu k novým léčbám zpomalujícím buněčnou degeneraci.

Mezinárodní tým vědců identifikoval biomarker v krvi, který může předpovědět riziko demence již ve středním věku. Protein GDF15, nacházející se v krevní plazmě, byl zjištěn ve vyšších úrovních u lidí, kteří později rozvinuli demenci. Studie, zahrnující data z šesti výzkumných projektů, ukázala významný vztah mezi GDF15 a vaskulární demencí, přičemž protein pravděpodobně ovlivňuje zánětlivé procesy v mozku. Genetické analýzy naznačují, že GDF15 může být nejen indikátorem, ale i činitelem vzniku demence. Výzkum zdůrazňuje, že GDF15 by mohl pomoci včas rozpoznat riziko a lépe pochopit vývoj této nemoci.

Demence může ovlivnit nejen lidi, ale i psy, a postihuje až 60 % psů starších 11 let. Nová studie zkoumá, že zkrácení délky kroku předních nohou může indikovat tuto poruchu. Výzkum zahrnoval 88 starých psů a ukázal, že kognitivní úpadek má větší vliv na délku kroku než stárnutí samotné. Tyto změny v chůzi nemusí být způsobeny pouze demencí, ale i jinými faktory jako bolestí. Změny ve vzoru chůze psů by mohly pomoci včasnému odhalení problémů a být užitečné pro sledování stárnutí psů.

Podle výzkumu je nedostatek pomalého vlnového spánku spojen se zvýšeným rizikem demence u starších lidí. Studie zjistila, že lidé nad 60 let mají o 27 % vyšší pravděpodobnost vzniku demence, pokud každoročně přijdou o 1 % tohoto hlubokého spánku. Fáze pomalého spánku, která tvoří součást 90minutového cyklu spánku, je klíčová pro regeneraci organismu a mozku. Výzkum také ukázal, že lidé s Alzheimerovými změnami v mozku vykazují lepší výsledky v paměťových testech, pokud mají více tohoto druhu spánku. I když není jasné, zda ztráta pomalého spánku demenci způsobuje, nebo je výsledkem mozkových změn, je důležité zajistit si dostatečný spánek pro celkové zdraví.

Studie vedená týmem z Brown University zjistila, že vakcína Shingrix snižuje riziko demence o 24 % u seniorů v pečovatelských zařízeních. Výzkum sledoval 509 926 osob a ukázal, že z těch, kdo vakcínu dostali, jen 18,8 % rozvinulo demenci oproti 24,6 % nevakcinovaných. Ačkoli nebyl prokázán přímý vliv vakcíny, výsledky naznačují možné neuroprotektivní účinky. Vakcína Shingrix tak nejen chrání před pásovým oparem, ale může přispět i k prevenci demence. Studie byla zveřejněna v Annals of Internal Medicine.

Nová studie ukazuje, že určité rizikové faktory mají větší dopad na ženskou kognici než na mužskou. Ženy mají tendenci akumulovat více rizikových faktorů, což snižuje jejich kognitivní funkce výrazněji. Přestože některé faktory, jako deprese či fyzická nečinnost, jsou častější u žen, jiné, jako vysoký krevní tlak a diabetes, mají na ženy výraznější negativní účinek. Výzkum naznačuje, že individuální přístup k hodnocení rizika demence by mohl být efektivnější. Faktor délky vzdělání se jeví jako pozitivní při zachování kognitivních funkcí u žen.

Nedávný přehled výzkumů naznačuje, že spánek může být společným jmenovatelem rizikových faktorů demence, jako jsou stres, kardiovaskulární nemoci a deprese. Spánek pomáhá mozku čistit metabolický odpad, což je klíčové pro zdraví mozku. Glymfatický systém, který je aktivní hlavně během spánku, může hrát roli v eliminaci proteinů spojených s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí. Kvalita spánku ovlivňuje funkci tohoto systému, což může být klíčové pro lepší pochopení vztahu mezi spánkem a demencí. Výzkum naznačuje, že spánkový rytmus pomáhá transportovat mozkomíšní mok a udržuje zdraví mozku.

Nový výzkum v Kanadě zkoumá, jak bilingvismus, verbální paměť a pohlavní hormony ovlivňují riziko demence. Studií se zjistilo, že menší pravděpodobnost neurodegenerace mají bilingvní muži, kteří profitují z lepší paměti a vyšší hladiny estradiolu. Výsledky naznačují, že interakce mezi dvojjazyčností a hormony může mít vliv na mozkovou odolnost. U žen bylo pozorováno lepší verbální paměť, ale celkově se projevily větší přínosy u mužů. Tato zjištění podtrhují důležitost zkoumání hormonálních vlivů na zdraví mozku.

Lidé nad 40 let, kteří zažili pád, mají dle čínských vědců výrazně vyšší riziko demence. Jediný pád zvyšuje riziko demence o 20 %, opakované pády až o 74 %. Studie zahrnovala téměř tři miliony lidí. Pády nemusí přímo způsobovat demenci; mohou být i jejím časným příznakem nebo vést k chování zvyšujícímu riziko demence. Výzkum navrhuje, že pády jsou důležitým klinickým ukazatelem pro identifikaci vyššího rizika neurodegenerativních onemocnění. Pro lékaře to znamená, že při opakovaných pádech by měli více sledovat známky kognitivního úpadku.

Demence bývá spojována s vyšším věkem, ale její rizikové faktory mohou vznikat už v dětství či dokonce před narozením. Studie z roku 2023 odhalily, že některé faktory během těhotenství souvisejí s vyšším rizikem demence později v životě. Výzkum vedený Global Brain Health Institute zjistil, že období rané dospělosti představuje důležité okno pro zásahy snižující riziko demence. Rizikové faktory zahrnují životní styl, okolní prostředí a zdravotní problémy, které je možné ovlivnit. Prevence demence by se měla vnímat jako celoživotní cíl, nikoliv pouze jako otázka stáří. Bylo by vhodné zaměřit se na podvědomí veřejnosti ohledně zdraví mozku a osvětu podporovat prostřednictvím škol a veřejných kampaní.