stárnutí

Studie z Finska naznačuje, že mít více dětí nebo žádné může souviset s kratší délkou života a rychlejším stárnutím. Výzkum analyzoval data 14 836 žen, přičemž se zjistilo, že ženy bez dětí či s průměrem 6,8 dětí čelily vyššímu riziku úmrtnosti. Nejlepší výsledky vykazovaly ženy s dvěma až třemi dětmi, které je měly ve věku 24 až 38 let. Výsledky podporují teorii, že investice do reprodukce může omezovat zdroje pro udržení těla. Na osobní úrovni studie doporučuje nebrat výsledky metodou příčiny a následku, ale spíše jako podklad pro další biologický výzkum.

Nová studie odhalila, že systém "ukládání odpadu" v mozku slábne s věkem, což narušuje komunikaci mezi mozkovými buňkami. U starších neuronů se bílkoviny hromadí a získávají podobu uzlíků, zatímco podpůrné buňky, mikroglie, se snaží zahlazené synapse obnovit. Tento proces ale může zároveň způsobit poškození mozkových buněk. Studie rovněž poukazuje na nové terapeutické cíle, jelikož určití bílkoviny nebyly s neurodegenerativními onemocněními dosud spojovány. Zpomalení rozkladu bílkovin může přispět k úbytku synapsí a selhání mozkových funkcí, což je charakteristické pro Alzheimerovu nemoc.

Studie vedená výzkumníky z Vanderbiltovy univerzity odhalila dosud neznámou adaptaci související se stárnutím buněk. Tento proces přetváří endoplazmatické retikulum (ER), což je důležitá struktura v našich buňkách zapojená do různých biochemických procesů. Mechanismus ER-fagie pomáhá nejen při rozkladu poškozených částí ER, ale také hraje roli v zdravém stárnutí a prodloužení života. Výzkum na nematodách ukázal, že s přibývajícím věkem klesá množství drsného ER, což může ovlivnit schopnost buněk udržovat funkční bílkoviny. Zjištění naznačují, že remodelace ER je ochranná odpověď při stárnutí.

Nedávná studie zjistila, že lidé zažívají dvě období rychlého stárnutí, kolem 44 a 60 let. Výzkumníci sledovali biomolekuly ve vzorcích od 108 dospělých a objevili významné změny ve složení molekul především v oblasti metabolismu, kardiovaskulárních nemocí a svalových funkcí. Tato zjištění naznačují, že stárnutí není plynulý proces, ale zahrnuje také prudké výkyvy v molekulární struktuře. Nové poznatky mohou pomoci lépe pochopit a řešit zdravotní problémy spojené se stárnutím. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Aging.

Vědci z Národní univerzity v Singapuru identifikovali protein zvaný DMTF1, který by mohl zpomalit stárnutí mozku. Tato látka působí na genetickou expresi, což podporuje růst a dělení neuronálních kmenových buněk. Studie ukázala, že větší množství DMTF1 pomáhá reprodukovat neurony, což je proces typický pro mladší mozek. Zdá se, že zvyšování hladiny DMTF1 by mohlo obcházet problémy způsobené zkrácenými telomery, ale další výzkum je nezbytný. Případné terapie využívající DMTF1 by mohly být klíčem ke zlepšení paměti a učení, ale je třeba dávat pozor na rizika, jako je rakovina.

Nová studie naznačuje, že fyzické schopnosti vrcholí kolem 35. roku věku a následně začínají klesat. Tento proces je nezávislý na cvičení, i když pravidelná fyzická aktivita může zpomalit rychlost úbytku schopností. Výzkum probíhal na základě dlouhodobé studie ve Švédsku, která sledovala fyzickou kapacitu účastníků po desítky let. Zjištěno bylo, že vytrvalost a aerobní kapacita dosahují vrcholu mezi 26 a 36 lety, zatímco síla mužů a žen vrcholí v různých věcích. Přestože fyzický pokles nelze zastavit, aktivní životní styl pomáhá udržet lepší kondici i ve stáří.

Výzkum ukazuje, že transplantace mikrobiomu z mladších myší obnovuje aktivitu střevních kmenových buněk u starších jedinců. Tento proces vede k zrychlení obnovy střevních stěn, což může mít potenciál pro léčbu věkem podmíněných střevních problémů jako záněty a obezita. Studie naznačuje, že střevní mikrobiom mladých myší znovu aktivuje signální dráhy potřebné pro fungování kmenových buněk ve střevech starších myší. Přestože je potřeba dalšího výzkumu u lidí, objev představuje možnou cestu k udržení zdraví střev s přibývajícím věkem.

Výzkum vedený univerzitou v Oslu analyzoval přes 10 000 mozkových skenů a odhalil, jak stáří ovlivňuje paměť. Vědci zjistili, že pokles struktury mozkové tkáně úzce souvisí s poklesem episodycké paměti, zejména u osob starších 60 let. Studie upozorňuje, že genetický faktor jako gen APOE ε4 zvyšuje riziko rychlejšího úbytku paměti a mozkové hmoty. Důležitou roli hraje celý mozek, nejen jedna jeho část, což má dopady na léčbu a prevenci. Efektivní terapie by měly cílit na více oblastí mozku a začít co nejdříve.

Nová studie naznačuje, že vakcína proti pásovému oparu může zpomalit biologické stárnutí. Výzkum provedený na více než 3 800 lidech v USA ukázal, že očkovaní jedinci vykazují lepší známky biologického stárnutí než neočkovaní. Toto očkování je spojováno s nižším zánětem a pomalejším molekulárním a celkovým biologickým stárnutím. I když studie neposkytuje definitivní důkaz, že vakcína přímo vede k zdravějšímu stárnutí, přispívá k dalším důkazům o jejím pozitivním vlivu na zdraví ve stáří, zejména na srdce a mozek. Vakcína může hrát roli v podpoře zdravějšího stárnutí redukcí zánětů.

Velká studie zahrnující více než 18 000 osob odhalila, že tzv. superaged mají alespoň dvě klíčové genetické výhody. Tito lidé starší 80 let mají nižší pravděpodobnost výskytu alzheimerovské varianty genu a častěji nesou variantu genu snižující riziko Alzheimerovy choroby. Studie naznačuje, že výjimečná paměť ve stáří může být naprogramována v genech. Zkoumání rozdílů v genetice a struktuře mozku mezi superaged a běžnou populací může vést k lepšímu pochopení mechanismů odolnosti vůči demenci. Výsledky mohou přispět k hledání strategií pro odklad a zmírnění Alzheimerovy choroby.