stárnutí

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že kombinace dvou léčeb, oxytocinu a inhibitoru Alk5, prodlužuje život samců myší až o 73 %. Tento efekt nebyl pozorován u samic, což ukazuje na rozdíly v biologických mechanismech stárnutí mezi pohlavími. Samci myší nejenže žili déle, ale prokazovali také zlepšení v oblasti fyzické výkonnosti, krevních bílkovin a krátkodobé paměti. Budoucí výzkumy by měly prozkoumat efekt této léčby na samice při mladším věku. Tato relativně bezpečná léčba by mohla být krokem k vývoji terapií proti stárnutí, ale její aplikace na lidi by vyžadovala další zkoumání možných vedlejších účinků.

Superageři si zachovávají bystrou mysl i ve věku 80 let a více, přičemž překonávají běžné kognitivní úbytky spojené se stárnutím. Výzkum ukázal, že mozky těchto jedinců mají odolnost vůči proteinovým shlukům spojeným s Alzheimerovou chorobou a vyšší koncentraci specifických neuronů. Tyto neurologické rozdíly jim umožňují uchovávat paměť v mnohem lepší kondici než většina populace. Ačkoliv superageři nemusejí žít zdravě, jejich výjimečné schopnosti mohou mít biologický základ. Identifikace těchto rozdílů otevírá dveře k novým intervencím pro zachování zdraví mozku ve stáří.

Nová studie zjistila, že mozky mužů se zmenšují rychleji než mozky žen s přibývajícím věkem. Výzkum zahrnující více než 12 000 mozkových skenů ukázal systematické rozdíly v úbytku neurologické tkáně mezi pohlavími. Zatímco ženy jsou dvakrát častěji diagnostikovány s Alzheimerovou chorobou, jejich mozky ztrácejí šedou a bílou hmotu pomaleji než mužské. Studie také našla rozdíly v celkovém objemu mozku a tloušťce kůry mezi pohlavími. Výsledky naznačují, že biologické rozdíly mají vliv na stárnutí mozku, ale vyžadují další výzkum. Otázka, jak tyto změny ovlivňují kognitivní funkce, zůstává nezodpovězena.

Udržení mentální svěžesti s věkem je možné díky návykům podporujícím kognitivní zdraví. Klíčem je rozvoj kognitivní rezervy, tedy schopnosti mozku odolávat stárnutí či nemocem. Důležitou roli hrají vzdělání, aktivní životní styl a stimulující aktivity, jako jsou hry nebo učení hudby. Výzkumy dokládají, že kognitivní rezerva není pevně daná a může být posílena v průběhu života. Kombinace tréninku paměti a zábavných aktivit pomáhá udržet mozek fit i ve stáří.

Podle nové studie publikované v časopise Intelligence dosahuje celková psychologická funkce vrcholu mezi 55 a 60 lety. Tyto roky mohou být optimální pro složité řešení problémů a vedení, zatímco fyzické schopnosti a rychlé intelektuální dovednosti začínají klesat již od středních dvacátých let. Studie zkoumala 16 psychologických dimenzí, včetně základních kognitivních schopností a osobnostních rysů, například emocionální stability, která vrcholí kolem 75 let. Zjištění naznačují, že mnozí dosahují významných úspěchů ve středním věku, a nabádají k přehodnocení stereotypů o poklesu schopností s věkem.

Nedávná studie ukazuje, že společenské vztahy mají vliv na rychlost stárnutí. Silné sociální vazby jsou spojeny s pomalejším biologickým stárnutím a nižším zánětem v těle. Výzkum zkoumal tzv. kumulativní sociální výhodu, která zahrnuje sílu a stabilitu společenských spojení. Zjistilo se, že lidé s lepším vzděláním a příjmy prožívají pomalejší stárnutí. Společenská angažovanost a podpora mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale i redukovat nerovnosti v oblasti zdraví skrze sociální politiky.

Vědci z Queen Mary University of London testovali nový lék Rapalink-1, který staví na dosavadním léčivu rapamycinu. Testy na kvasinkách ukázaly, že Rapalink-1 prodlužuje jejich životnost podobně jako rapamycin. Analýzy ukázaly, že lék zvyšuje tvorbu enzymů přeměňujících agmatin, sloučeninu produkovanou střevními bakteriemi. Tato přeměna má vliv na geny související se stárnutím, což vysvětluje účinnost Rapalink-1. Studie také ukázala, že lék ovlivňuje dráhu TOR, známou pro své spojení s buněčným stárnutím. Přestože se zázračný lék na dlouhověkost zatím neočekává, tyto objevy přispívají k lepšímu pochopení procesu stárnutí.

Nová studie zkoumala vliv kvality spánku na stárnutí mozku pomocí MRI skenů více než 27 000 britských účastníků. Výsledky ukázaly, že lidé s nekvalitním spánkem mají mozky, které vypadají starší než jejich skutečný věk. Tento jev je spojen s rychlejším kognitivním úpadkem a vyšším rizikem demence. Studie také zjistila, že určité spánkové zvyky, jako je noční soví chronotyp, mohou zhoršovat stárnutí mozku. Zlepšení spánkových návyků může napomoci udržení mozku v lepší kondici.