výživa

Analýza zdravotních dat více než 64 000 Švédů naznačuje, že důsledné dodržování zdravé severské stravy může během 24 let snížit riziko úmrtí ze všech příčin. Ve srovnání s obecnými výživovými doporučeními vyšel odhad o 4 % nižší, proti žádné dietní změně o 6 % nižší. Jídelníček staví na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, bobulích, tučných rybách a nenasycených tucích; upřednostňuje například řepkový olej, oves a žito. Studie nebyla dlouhodobou klinickou zkouškou, ale statistickou simulací, takže výsledky bude třeba ověřit dalšími výzkumy. Severská strava může být pro obyvatele severní Evropy dostupnější a zároveň šetrnější ke klimatu než středomořský jídelníček.

Australští vědci v zaslepeném testu porovnali čerstvé a 24 hodin chlazené, následně ohřáté porce lasagní, butter chicken, dhálu a jablečného crumble. Účastníci dokázali u některých jídel rozpoznat rozdíl, ale pouze butter chicken jednoznačně častěji upřednostnili ve verzi z předchozího dne; získal ji téměř 64 % srovnání. U dhálu a crumble se sice změna projevila, preference však zůstaly vyrovnané, zatímco u lasagní se spolehlivý rozdíl ani preference neprokázaly. Autoři předpokládají, že u kořeněné omáčky se přes noc mohou lépe rozvinout či promísit chutě a vůně, případně omáčka zakryje méně příjemné změny při skladování. Výzkum je zatím předběžný a neprošel recenzním řízením, proto jej nelze vztahovat na všechny zbytky jídel.

Malá pilotní studie se 20 dospělými s depresí naznačuje, že čtyřtýdenní omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin souviselo s nižšími skóre depresivních i úzkostných příznaků. Účastníci střídali běžný jídelníček a dietu s omezením těchto potravin, přičemž neměnili léčbu, terapii, pohyb ani spánek. Z 20 lidí dokončilo pokus 19 a hodnocení depresivních příznaků bylo během dietní fáze příznivější. Výsledky však nelze považovat za důkaz příčiny: studie byla malá, nezaslepená, vycházela ze sebehodnocení jídelníčku a zahrnovala specifickou skupinu lidí s vyšší hmotností a metabolickými potížemi. Autoři proto žádají větší a přísněji navržené studie, které objasní, zda hraje roli samotné průmyslové zpracování, nebo změny v příjmu cukru, tuků a energie.

Studie australské Flinders University sledovala téměř 9 700 amerických žen starších 65 let po dobu zhruba deseti let. Pravidelné pití čaje bylo spojeno s mírně vyšší hustotou kostí v oblasti kyčle, výrazněji zejména u žen s obezitou. Autoři předpokládají, že roli mohou hrát katechiny podporující buňky vytvářející kostní hmotu. Více než pět šálků kávy denně naopak souviselo s nižší hustotou kostí a kombinace kávy s vyšší celoživotní konzumací alkoholu byla spojena s horšími hodnotami v oblasti stehenní kosti. Výsledky jsou observační a vzhledem k převaze bělošských účastnic nemusí platit pro všechny skupiny obyvatel.

Nová studie naznačuje, že oxalát, přirozeně obsažený například ve špenátu, červené řepě, rebarboře, mandlích či batátech, může přispívat k zánětům střev u části lidí s idiopatickými střevními záněty. Pacienti s Crohnovou chorobou měli ve stolici více oxalátu než zdraví lidé, přestože přijímali podobné množství rostlinné stravy. Výzkum také ukázal nižší aktivitu genů pro bílkoviny, které pomáhají oxalát ze střeva odvádět. U myší s vyvolaným střevním zánětem vedl vyšší příjem oxalátu k horšímu průběhu nemoci. Autoři nedoporučují plošné vyřazení těchto potravin, ale zkoumají individuální úpravu jídelníčku a možné léčebné využití podpory odbourávání oxalátu.

Studie zveřejněná v časopise Science Advances naznačuje, že přítomnost blízkého člověka při jídle může zmírnit vzestup hladiny cukru v krvi po sacharidovém pokrmu a urychlit návrat k běžným hodnotám. Výzkumníci sledovali 108 účastníků po konzumaci bílého pečiva o samotě i ve společnosti. Další pokusy ukázaly, že společnost partnera či blízké osoby může zlepšit také regulaci tělesné teploty při chladu a tlumit stresovou reakci, a to i bez fyzického kontaktu. Autoři výsledky spojují s konceptem sociální fyziologie, podle něhož lidské tělo nefunguje zcela izolovaně. Dlouhodobý význam těchto účinků zatím není jistý, avšak osamělost je v populačních studiích spojována s horším zdravím.

Výzkum na myších ukázal, že omega-3 mastná kyselina EPA, běžně obsažená v doplňcích s rybím olejem, může po mírném poranění hlavy zhoršovat prostorovou paměť a učení. Podle autorů by EPA mohla narušovat obnovu mozkových cév změnou metabolismu buněk, což bylo spojeno i s hromaděním bílkoviny tau. Jiná omega-3 kyselina DHA v následných pokusech na lidských buňkách mozkových cév obdobný účinek nevykázala. Analýza tkání lidí s chronickou traumatickou encefalopatií odhalila podobné metabolické a cévní poruchy, nejde však o důkaz, že doplňky tyto potíže způsobují. Autoři zdůrazňují, že výsledky pocházejí hlavně ze zvířecích a buněčných modelů a vyžadují ověření v klinických studiích.

Systematický přehled a metaanalýza 69 studií s více než 150 tisíci účastníky zjistily, že doplňky vápníku, vitaminu D ani jejich kombinace mají malý až žádný vliv na prevenci zlomenin a pádů. Kombinace obou látek sice vykázala nepatrné snížení rizika zlomenin, podle autorů však bez klinicky významného přínosu. Závěry byly podobné napříč věkem, osteoporózou, předchozími zlomeninami i nízkou hladinou vitaminu D. Studie se netýkala dostatečně lidí s těžkým deficitem vitaminu D ani pacientů léčených léky na osteoporózu, pro něž nelze přínos vyloučit. Autoři proto nepodporují rutinní užívání těchto doplňků k prevenci zlomenin, zejména vzhledem k nákladům a možným zažívacím potížím po vápníku.

Studie se 64 málo aktivními lidmi ve věku 45 až 65 let naznačuje, že 12 týdnů užívání 10 gramů kreatinu denně může zvýšit podíl beztukové hmoty a sílu i bez odporového tréninku. Účastníci, kteří zároveň upravili jídelníček a pohyb, zaznamenali navíc větší pokles procenta tělesného tuku a lepší svalovou vytrvalost. Výsledky také naznačily možný přínos pro paměť a další kognitivní funkce, tyto poznatky jsou však zatím předběžné. Autoři upozorňují, že kreatin může cvičení doplňovat, nikoli nahrazovat; dřívější výzkumy bez tréninku přinesly nejednotné závěry. Studii je vhodné vnímat opatrně také kvůli vazbě hlavního autora na výrobce, který dodal doplněk a financoval část laboratorních testů.

Systematický přehled 87 randomizovaných studií s více než 6 500 účastníky ukázal, že celozrnné potraviny mohou zlepšovat několik ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Příjem 30 až 40 gramů denně, tedy asi dvou porcí, byl spojen s měřitelnými přínosy pro hmotnost, krevní tlak, LDL cholesterol, hladinu glukózy i zánětlivé ukazatele. Největší zlepšení většiny rizikových faktorů se objevovalo zhruba při 60 až 100 gramech denně, což odpovídá čtyřem až šesti porcím. U LDL cholesterolu naznačovala analýza výraznější účinek i při vyšším příjmu, avšak pro dávky nad 140 gramů denně je k dispozici méně dat. Autoři doporučují zejména nahrazovat rafinované obiloviny co nejméně zpracovanými celozrnnými variantami, například ovsem, hnědou rýží či quinoou.