výživa

Klinická studie se 42 lidmi s obezitou, prediabetem a nadbytkem tuku v játrech porovnala ketogenní, středomořskou a velmi nízkotučnou převážně rostlinnou dietu. Všichni účastníci během zhruba pěti měsíců zhubli okolo deseti procent původní hmotnosti. Ketogenní dieta však vykázala největší zlepšení jaterní citlivosti na inzulin a snížila jaterní tuk o 67 procent, zatímco zbývající režimy o 45 procent. Remise prediabetu nastala u poloviny lidí na keto dietě, ve středomořské skupině u 29 procent a v nízkotučné skupině u 7 procent. Autoři upozorňují, že šlo o malou studii a přísné omezení sacharidů nemusí být vhodné pro každého.

Probiotické doplňky jsou široce propagovány pro zdraví střev, imunitu i prevenci různých nemocí, přesvědčivé důkazy však podle epidemiologa často chybějí. Řada menších studií má nízkou kvalitu a některé výzkumy byly staženy kvůli problémům s vědeckou integritou. Velké klinické studie většinou nenacházejí významný přínos například u nachlazení, ekzému, infekčních průjmů či předčasně narozených dětí. Účinky navíc mohou záviset na konkrétním kmeni bakterií, dávce a individuálním složení střevního mikrobiomu. Určitý přínos mohou mít specifická probiotika například při průjmu spojeném s antibiotiky, ale plošné každodenní užívání doplňků není podloženo silnými daty. Vhodnější může být pestrá strava s fermentovanými potravinami, jako jsou jogurt, kimči nebo kysané zelí.

Analýza dat více než 112 000 účastníků amerických dlouhodobých studií zjistila souvislost mezi každodenním pitím slazených nápojů a vyšším výskytem rakoviny žaludku. Lidé, kteří vypili nejméně jednu porci denně, měli podle výsledků asi 2,45krát vyšší riziko než ti, kteří je nepili. Zvýšené riziko se objevilo u žen i mužů, výraznější bylo u žen. Studie neprokázala příčinný vztah a její autoři upozorňují na možné vlivy dalších faktorů, včetně nedostatku údajů o infekci bakterií Helicobacter pylori. U nápojů slazených umělými sladidly se souvislost s rakovinou žaludku neprokázala.

Studie sledovala řecké pravoslavné věřící, kteří během pravidelných náboženských půstů na několik týdnů vynechávají maso, ryby, mléčné výrobky i vejce. Ve srovnání s lidmi bez těchto omezení se u nich projevily změny v aktivitě genů a metabolismu, aniž by nutně snížili celkový příjem energie. Výsledky naznačují souvislost mezi dietou, hormonem FGF21 a možnou přeměnou bílého tuku na metabolicky aktivnější typ. Vliv omezení živočišných potravin se lišil podle některých genetických variant, mimo jiné genu souvisejícího s tvorbou cholesterolu. Autoři upozorňují, že zjištění je třeba vykládat opatrně a ověřit dalším výzkumem.

Většina lidí podle odborníků sní zhruba o 40 procent méně zeleniny, než doporučuje zdravý jídelníček, zatímco pěstované druhy a odrůdy dále ubývají. Nová studie v časopise PNAS upozorňuje, že nestačí zvyšovat objem produkce: důležité je pěstovat širší škálu zeleniny včetně tradičních odrůd a planých příbuzných. Ty mohou být bohatší na mikroživiny a lépe přizpůsobené suchu, horku či místním podmínkám. Ohrožení se týká i genetických zdrojů, protože téměř čtvrtina hodnocených planých příbuzných zeleniny čelí riziku vyhynutí. Vědci doporučují lepší ochranu semen a genových bank, podporu regionálních plodin i pestřejší nákupy a pěstování zeleniny.

Brazilská studie naznačuje, že vysoká konzumace ultrazpracovaných potravin u mužů před početím souvisí s vyšší porodní hmotností a větším ukládáním tuku v určitých částech těla jejich dětí. Výzkum zahrnoval 43 rodin a hodnotil jídelníček obou rodičů i tělesné parametry novorozenců. U dětí otců s vyšším podílem těchto potravin ve stravě byly zaznamenány silnější kožní řasy v oblasti stehen a boků. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu. Možným vysvětlením jsou změny kvality spermií a epigenetických mechanismů vyvolané zánětlivým působením stravy. Autoři proto doporučují zahrnout muže do výživového poradenství při plánování rodiny.

Studie naznačuje, že strava s vysokým obsahem tuků a masa a nízkým podílem vlákniny může podporovat střevní bakterie produkující deoxycholovou kyselinu (DCA). Tato látka vzniká přeměnou žlučových kyselin a v pokusech na geneticky náchylných prasatech a myších souvisela s vyšší proliferací buněk a větším počtem nádorů tlustého střeva. Bakterie schopné DCA vytvářet byly častější také ve vzorcích lidí s kolorektálním karcinomem, avšak lidská část výzkumu prokazuje pouze souvislost, nikoli příčinu. Autoři proto nepovažují výsledky za důkaz, že léky vážící žlučové kyseliny mohou rakovině předcházet či ji léčit. Závěry podporují dosavadní doporučení upřednostňovat vlákninu, ovoce, zeleninu a celozrnné potraviny a omezovat červené a průmyslově zpracované maso.

Mediálně citovaná studie z Brazílie spojila vyšší uváděnou spotřebu některých umělých sladidel s mírně rychlejším poklesem kognitivních funkcí během osmi let. Epidemiolog Gideon Meyerowitz-Katz ale upozorňuje, že šlo pouze o observační výzkum založený na jediném dotazníku o jídelníčku, který nemusí přesně zachytit skutečnou ani dlouhodobou spotřebu. Výsledek mohou zkreslovat zdravotní potíže účastníků, kvůli nimž lidé častěji sahají po náhradách cukru, nikoli naopak. Některé analýzy navíc souvislost nenašly a nezávislí hodnotitelé poukázali na statistické chyby i nesrovnalosti v publikaci. Článek proto uzavírá, že dostupná data neprokazují, že by sladidla poškozovala mozek, a obecně je považuje za méně škodlivou alternativu cukru.

Nová studie zkoumá, jak strava ovlivňuje procesy v mozku související s pamětí. Výzkumníci zjistili, že po jídle se aktivují signály, které cestují po bloudivém nervu z trávicího traktu do mozku. Tento proces může ovlivňovat uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu v mozku, který je klíčový pro tvorbu paměti. Experimenty na hlodavcích naznačují, že konzumace kalorií má vliv na zvýšenou aktivitu mozku spojenou s pamětí, zatímco strava bohatá na nezdravé potraviny může tomuto procesu bránit. Výzkum by mohl přispět k novým terapeutickým přístupům, jako je stimulace bloudivého nervu, pro zlepšení paměti u lidí.

Studie naznačuje, že nízký příjem cukru během prvních 1 000 dnů života vede k menšímu riziku demence a Alzheimerovy choroby. Výzkum sledoval účastníky narozené v době cukrové přídělové politiky ve Velké Británii, která upravovala jejich výživu. Lidé omezení v přístupu k cukru měli průměrně o 46 % nižší riziko Alzheimerovy choroby. Zjištění nejsou důkazem přímé prevence těchto poruch, ale ukazují na důležitost výživy v raném dětství. Výzkum by mohl ovlivnit budoucí doporučení ohledně konzumace cukru.